Přijímací zkoušky Scio Střední školy a víceletá gymnázia 1. a 2. termín

Transkript

1 Přijímací zkoušky Scio 2013 Střední školy a víceletá gymnázia 1. a 2. termín duben 2013

2 Souhrn základních faktů Přijímací zkoušky Scio zahrnovaly v roce 2013 v 1. a 2. termínu 373 středních škol, uchazečů a podaných přihlášek. To je oproti roku 2012 nárůst o polovinu. Šest krajů (Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Pardubický, Zlínský, Moravskoslezský) využilo testy Scio pro realizaci jednotných přijímacích zkoušek. V dalších čtyřech krajích (Středočeský, Královéhradecký, Jihomoravský, Olomoucký) prošla přijímacími zkouškami Scio více než polovina uchazečů o víceletá gymnázia. Rozložení přihlášek do oborů bylo v krajích značně rozdílné. V krajích s jednotnými přijímacími zkouškami převažují u západněji umístěných krajů zájemci o obory společenskovědní a služeb, zatímco východněji převládají zájemci o gymnázia, ve Zlínském kraji i o technické obory. Na čtyřletá gymnázia podaly dívky dvakrát víc přihlášek než chlapci. Jen desetina uchazečů kombinovala přihlášky na gymnázium s přihláškou na jiný maturitní obor. Z hlediska skupin oborů vykázali nejhorší výsledky v testech uchazeči o zdravotnické obory. Dívky byly v češtině celkově úspěšnější než chlapci a naopak horší v matematice. Ovšem dívky hlásící se na technické obory se v matematice chlapcům v průměru vyrovnaly. Reliabilita: důvěryhodnost výsledku testu Koeficient reliability informuje, nakolik jsou výsledky testu u testovaných stabilní a věrohodné. Vysoká reliabilita zaručuje, že ke studiu jsou přijati ti, kdo podle svých schopností přijati být opravdu mají. Naopak při nízké reliabilitě se mezi přijaté může dostat nemalý počet nevhodných uchazečů. Testy Scio dosahují reliability mezi 0,75 a 0,9; kombinace všech tří testů pak zaručuje celkovou reliabilitu na úrovni 0,95. Tato situace téměř vylučuje, aby se mezi přijaté dostali nevyhovující uchazeči. Naproti tomu školy, které si připravují testy samy, reliabilitu buď vůbec neznají (v drtivé většině případů), nebo se pohybuje pod hranicí přijatelnosti (jediný známý případ ověření reliability střední školou zjistil hodnoty 0,39 až 0,6). V závislosti na klesající reliabilitě stoupá počet nesprávně přijatých. Např. při reliabilitě 0,5 a přijetí poloviny ze všech uchazečů bude mezi přijatými čtvrtina nevhodných uchazečů. Harmonizace výsledků: dodržení spravedlnosti i zákona Aby bylo možné srovnávat mezi sebou uchazeče z 1. a 2. termínu zkoušek i v případě, kdy jsou testy různě obtížné, je nutné provést tzv. harmonizaci skóre. Zjednodušeně řečeno, skóre účastníka z jednoho testu je přepočteno na skóre, kterého by nejpravděpodobněji dosáhl, kdyby v danou chvíli absolvoval test druhý. Pokud harmonizace testů z obou termínů neproběhne, jsou poškozeni uchazeči, kteří psali obtížnější variantu testů. O přijetí či nepřijetí uchazeče o studium na danou školu pak může rozhodnout to, v jakém termínu se na dané škole přijímacích zkoušek zúčastní, protože střední škola sestavuje pořadí uchazečů ze všech termínů dohromady. Tím je mj. přestoupen školský zákon, který ukládá, aby varianty přijímacích testů byly srovnatelné z hlediska jejich obtížnosti. Ačkoli Scio dokáže vytvořit testy, které jsou v základních parametrech vyrovnané, harmonizaci vždy provádí, aby byla zajištěna úplná srovnatelnost výsledků. Souhrn základních faktů 2

3 Počty škol a uchazečů Ve dnech 22. a 23. dubna proběhl 1. a 2. termín přijímacích zkoušek na střední školy. 373 středních škol využilo srovnávací testy společnosti Scio z českého jazyka, matematiky, obecných studijních předpokladů (OSP) případně angličtiny. Testováním během dvou dnů prošlo uchazečů, kteří si podali celkem přihlášek na maturitní obory. Oproti roku 2012 to znamená nárůst počtu uchazečů v testech Scio o polovinu. Graf 1. Počty přihlášek a uchazečů v přijímacích zkouškách Scio, 1. a 2. termín Počty přihlášek a uchazečů v přijímacích zkouškách Scio, 1. a 2. termín počet přihlášek uchazečů Přijímací zkoušky Scio se konaly na obory osmiletých a šestiletých gymnázií, čtyřleté maturitní obory i na nástavbové obory. Tato zpráva se však zabývá, není-li uvedeno jinak, pouze přijímacími zkouškami do čtyřletých oborů, neboť právě na tyto obory se konaly jednotné přijímací zkoušky v dosud největším počtu krajů ČR. Počty škol a uchazečů 3

4 Účast v krajích a skladba přihlášek Šest krajů (Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Pardubický, Zlínský, Moravskoslezský) využilo testy Scio pro konání jednotných přijímacích zkoušek v kraji tím získaly i srovnání úrovně uchazečů o jednotlivé obory a školy, jakož i určitou formu srovnání základních škol, z nichž uchazeči přicházejí. Významný podíl škol s testy Scio je však i v ostatních krajích, tuto formu přijímací zkoušky využívají především gymnázia. Ve Středočeském, Královéhradeckém, Jihomoravském a Olomouckém kraji na víceletá gymnázia s testy Scio mířila víc než polovina ze všech přihlášek. Graf 2. Podíly přihlášek na školy s přijímacími zkouškami Scio z odhadovaného počtu všech přihlášek, jen gymnázia v krajích bez jednotných přijímacích zkoušek Podíly přihlášek s PZ Scio z odhadovaného počtu všech přihlášek, jen gymnázia, kraje bez JPZ 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% G4 GV 30% 20% 10% 0% PHA STČ JČ PL HK VY JM OL kraj Účast v krajích a skladba přihlášek 4

5 Střední školství nabízí více než stovku maturitních oborů. Pro přehlednost jsme je rozdělili do osmi skupin a analyzovali rozdělení přihlášek do těchto skupin v různých krajích, které realizovaly jednotné přijímací zkoušky. Pro porovnání jsme vybrali jen pět krajů, neboť v Moravskoslezském kraji jsou obory na žádost kraje tříděné do skupin jinak než ve zbytku ČR. Graf 3. Rozložení přihlášek do tematických skupin oborů ve vybraných krajích s jednotnými přijímacími zkouškami, 9. ročník Rozložení přihlášek do tematických skupin oborů ve vybraných krajích s JPZ, 9. ročník ZL 16% 9% 30% 4% 4% 10% 22% 5% kraj PA LI ÚS 9% 15% 17% 14% 8% 10% 27% 25% 20% 7% 3% 2% 3% 4% 8% 24% 25% 17% 18% 11% 13% 9% 4% 5% ekon elek gymn osta prir spol tech zdra KV 10% 12% 19% 6% 2% 30% 13% 9% 0% 20% 40% 60% 80% 100% V rozložení přihlášek mezi skupiny oborů se objevuje zajímavý zeměpisný efekt směrem od východu na západ klesá podíl gymnázií mezi podanými přihláškami a roste podíl oborů společenskovědních a služeb (zaměřených na pedagogiku, sociální práci, cestovní ruch a hotelnictví). Ve Zlínském kraji směřovala z 9. ročníku ZŠ na gymnázium téměř každá třetí přihláška, víc než pětina přihlášek byla podána na technické obory a výrazný byl též podíl ekonomických oborů. Zcela jiná je situace v Karlovarském kraji, kde necelá třetina přihlášek mířila na skupinu oborů společenskovědních a služeb, zato gymnázium se objevilo jen na necelé pětině přihlášek. Účast v krajích a skladba přihlášek 5

6 Graf 4. Rozložení přihlášek do tematických skupin oborů v letech 2012 a 2013, kraje s opakovanou realizací jednotných přijímacích zkoušek Scio (KV, PA, ZL), 9. ročník Rozložení přihlášek do tematických skupin oborů v letech 2012 a 2013, kraje KV+PA+ZL, 9. ročník rok % 15% 11% 10% 27% 27% 5% 5% 5% 6% 16% 16% 17% 15% 5% 6% ekon elek gymn osta prir spol tech zdra 0% 20% 40% 60% 80% 100% Ve srovnání s rokem 2012 se celkově rozložení přihlášek do skupin oborů téměř nezměnilo, jen se nepatrně zvýšil počet přihlášek do technických oborů na úkor ekonomických oborů. Zde vycházíme jen z údajů za kraje, které realizovaly jednotné přijímací zkoušky i v roce Dívky a chlapci si po ZŠ volí odlišné středoškolské obory. V následujícím grafu nejsou započtena data z Moravskoslezského kraje, který má na svou žádost jiné třídění oborů do skupin než ostatní kraje. Graf 5. Podíly dívek a chlapců na přihláškách do různých tematických skupin oborů, kraje s jednotnými přijímacími zkouškami kromě MS kraje, 9. ročník Podíly dívek a chlapců na oborech různých tematických skupin, kraje s JPZ mimo MS, 9. ročník 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% zdra (1290) spol (3973) ekon (2855) prir (895) gymn (5060) osta (922) tematická skupina (počet přihlášek) tech (3151) elek (2165) dívka chlapec Technické a elektrotechnické obory jsou jasně chlapeckou záležitostí, zatímco u ostatních oborů převládá zájem ze strany dívek, zejména u zdravotnických a sociálně zaměřených oborů. I na gymnázia podávají dívky dvakrát víc přihlášek než chlapci. Účast v krajích a skladba přihlášek 6

7 Každý uchazeč mohl v 1. kole podat nejvýše dvě přihlášky. Přitom mohl kombinovat libovolné obory. Podle toho, kolik přihlášek podal na gymnazijní a kolik na negymnazijní obory, můžeme rozlišit tři typy uchazečů: 1. obě přihlášky podány na gymnazijní obory 2. jedna přihláška podána na gymnazijní obor, druhá na negymnazijní obor 3. obě přihlášky podány na negymnazijní obory Složení uchazečů podle tohoto typu a podle kraje, resp. pohlaví znázorňuje další graf. Graf 6. Rozložení typů uchazečů podle kombinace přihlášek a podle kraje či pohlaví, kraje s jednotnými přijímacími zkouškami, 9. ročník Rozložení typů uchazečů podle kombinace přihlášek, kraje s JPZ, 9. ročník dívka chlapec pohlaví, kraj ZL PA MS LI ÚS KV jen G G+neG jen neg 0% 20% 40% 60% 80% 100% Právo kombinovat gymnazijní a negymnazijní obor využívá jen přibližně desetina ze všech uchazečů, ostatní deklarují svůj zájem či nezájem o gymnazijní studium jednoznačně. Účast v krajích a skladba přihlášek 7

8 Výsledky v testech Nyní se zaměříme na výsledky v testech z češtiny, matematiky a OSP. V každém z obou termínů přijímacích zkoušek byl přirozeně zadán jiný test, jejich výsledky však je možné mezi sebou přepočítat pomocí tzv. harmonizace, která vyrovná rozdíly mezi různými obtížnostmi jednotlivých verzí testů. Abychom dále mohli porovnat i testy z různých předmětů, mající jiný počet úloh, převedli jsme výsledky ve všech testech na jednotnou škálu se středem 50 (standardizované skóre). Lze očekávat, že uchazeči o gymnázium budou ve všech testech patřit mezi lepší. Mezi ostatními skupinami SŠ oborů pak existují také rozdíly, v různých testech se však mohou projevovat různě. Graf 7. Průměrné standardizované skóre v testech podle skupin oborů, úhrn za kraje Karlovarský, Pardubický a Zlínský, jen 9. ročník Průměrné stand. skóre v testech podle tematických skupin, kraje KV+PA+ZL, 9. ročník stand. skóre gymn elek ekon tech prir osta spol zdra tematická skupina Čj Ma OSP V průměru nejlepší výsledky u uchazečů o gymnazijní obory se potvrdily. Mezi negymnazijními typy oborů dosahují nadprůměrných výsledků uchazeči o elektrotechnické, technické a ekonomické obory jde téměř výhradně o budoucí žáky obchodních akademií, lyceí a průmyslových škol. Ekonomické obory mají vyrovnané výsledky ve všech testech, kdežto na technicky zaměřených oborech uchazeči viditelně zaostávají v češtině. Nejhorší výsledky, zejména v matematice a OSP, mají uchazeči o zdravotnické obory. Výsledky v testech 8

9 Graf 8. Průměrné standardizované skóre v testu z matematiky podle skupin oborů a roku, úhrn za kraje Karlovarský, Pardubický a Zlínský, jen 9. ročník stand. skóre Průměrné stand. skóre v testu Ma podle tematických skupin a roku, kraje KV+PA+ZL, 9. ročník gymn elek tech ekon prir osta spol zdra tematická skupina Meziročně se průměrné výsledky podle skupin oborů příliš nemění. Relativně největší meziroční rozdíly pozorujeme u testu z matematiky, kde se k sobě přibližují průměry gymnazijních oborů na jedné straně a elektrotechnických a technických oborů na druhé straně, ani tam však nejde o nic zásadního. Graf 9. Průměrné standardizované skóre podle pohlaví a roku, úhrn za kraje Karlovarský, Pardubický a Zlínský, jen 9. ročník stand. skóre Průměrné stand. skóre podle pohlaví a roku, kraje KV+PA+ZL, 9. ročník chlapec dívka chlapec dívka pohlaví, rok Čj Ma OSP Rozdíly jsme nalezli též mezi výsledky chlapců a dívek. Zatímco dívkám se dařilo víc v testu z češtiny, stejně velký, ale opačný rozdíl byl v matematice i v OSP. Tyto rozdíly jsou, přinejmenším v krajích s opakovanými jednotnými přijímacími zkouškami, v čase stabilní. Výsledky v testech 9

10 V minulém roce jsme pozorovali, že jedinou skupinou oborů, kde dívky nezaostávají v matematice za chlapci, jsou technické obory. Proto jsme zjišťovali, zda tento jev nastane i v letošním roce. Graf 10. Průměrné standardizované skóre v testu z matematiky podle skupin oborů a pohlaví, úhrn za kraje Karlovarský, Pardubický a Zlínský, jen 9. ročník stand. skóre Průměrné stand. skóre z testu Ma podle tematických skupin a pohlaví, kraje KV+PA+ZL, 9. ročník gymn elek ekon tech prir osta spol zdra tematická skupina chlapec dívka Z grafu je zřejmé, že i letos se mezi uchazeči o technické obory v matematice dívky vyrovnaly chlapcům. Zároveň se jedná o skupinu dívek, která dosáhla v matematice hned po gymnáziích druhého nejlepšího průměrného výsledku. Výsledky v testech 10

11 Ukázkové úlohy Test obecných studijních předpokladů pro 9. ročník, 1. termín, úloha č. 45 Porovnejte dvě hodnoty. skutečná vzdálenost mezi domy, které jsou na mapě s měřítkem 1 : od sebe vzdáleny 5 cm skutečná vzdálenost mezi domy, které jsou na mapě s měřítkem 1 : od sebe vzdáleny 2 cm (A) Hodnota vlevo je větší než hodnota vpravo. (B) Hodnota vpravo je větší než hodnota vlevo. (C) Obě hodnoty jsou stejně velké. (D) Nelze jednoznačně určit, která hodnota je větší. Správné řešení: C Úlohu správně vyřešilo 41 % účastníků, 21 % ji vynechalo. Úloha testuje porozumění pojmu měřítko mapy, plánku či nákresu, což je dovednost potřebná pro mnoho oborů. Toto téma bylo patrně pro pětinu testovaných příliš obtížné, tudíž úlohu vynechali. Dalších 40 % pak pravděpodobně interpretovalo velikost měřítka špatně. Ve skupině celkově nejlepších účastníků testu úlohu správně vyřešilo 73 % žáků. Test obecných studijních předpokladů pro 9. ročník, 1. termín, úloha č. 46 Porovnejte dvě hodnoty. Petr má o 100 známek méně než Martina. Tomáš má dvakrát více známek než Petr. Všichni tři dohromady mají 300 známek. součet počtů známek Petra a Tomáše počet známek Martiny (A) Hodnota vlevo je větší než hodnota vpravo. (B) Hodnota vpravo je větší než hodnota vlevo. (C) Obě hodnoty jsou stejně velké. (D) Nelze jednoznačně určit, která hodnota je větší. Správné řešení: C Úlohu správně vyřešilo 39 % uchazečů, 22 % ji vynechalo. Úloha se jeví na první pohled jako složité počítání pomocí rovnic, ale lze ji vyřešit poměrně rychle úvahou, pokud ovšem umí testovaný účelně spojovat informace. V testu OSP žáci často vynechávají úlohy obsahující mnoho textu a úlohy s komplikovaným zadáním. V kvantitativní části se projevuje neschopnost rychlého a efektivního výpočtu. Úlohy na kombinaci logických podmínek (tzv. zebry) zvládnou zpravidla jen nejlepší. Ukázkové úlohy 11

12 Matematika pro 9. ročník, 1. termín, úloha č. 19 x 1 2x 2 ( x + 1) = Řešte rovnici v oboru reálných čísel. Které z následujících tvrzení o řešení uvedené rovnice je pravdivé? (A) Rovnice nemá v oboru reálných čísel řešení. (B) Rovnice má v oboru reálných čísel právě jedno řešení: x = 3. (C) Rovnice má v oboru reálných čísel právě jedno řešení: x = 2. (D) Řešením rovnice je každé reálné číslo. Správné řešení: D Úlohu správně vyřešilo 27 % účastníků, 28 % ji vynechalo. Toto je napohled typicky školská úloha. Po snadné úpravě (lze provést i z hlavy) se na obou stranách rovnice objeví stejné výrazy. V tom případě ovšem naučený postup pro výpočet neznámé x nevede k cíli, a to byl pro většinu testovaných kámen úrazu. Přitom se dá logicky snadno odvodit, že výsledná rovnice se stejnými výrazy na obou stranách je splněna pro libovolné reálné číslo. Úloha tedy netestuje znalosti, které lze nabiflovat, ale porozumění a schopnost uvažovat. Ve skupině celkově nejlepších účastníků testu toto prokázalo 46 % žáků. V matematice mají žáci obecně problémy s algebrou a abstraktním myšlením. Též se jim nechce řešit složitější zadání, například obsahující zlomek. Český jazyk pro 9. ročník, 2. termín, úloha č. 6 Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu? (A) Na noc si polárníci postavili iglú. (B) Přes noc rozkvetly křehké ocúny. (C) Básníka Krasomila políbila můza. (D) Andělé na nebeském kůru libě pěli. Správné řešení: C Úlohu správně vyřešilo 28 % uchazečů, 12 % ji vynechalo. Je zajímavé, že každou z možností zvolilo nejméně 18 % účastníků. Žáci tedy byli velmi nejistí, zda v tom kterém slově má být ú, nebo ů. V českém jazyce pozorujeme problémy u složitějších pravopisných jevů a u interpunkce v souvětí. Ukázkové úlohy 12

13