Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce

Transkript

1 M a l á t o v a t e l e-m a i l : Vývoj vzdělávání a školství v krajích ČR Kvalita a evaluace Radim Ryška Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha a Brno, 15. a 17. ledna 2008

2 M a l á t o v a t e l e-m a i l : 1. Základní koncept kvality a evaluace 2. Evaluace v krajích (rozvoj krajských systémů evaluace) 3. Porovnání vzdělávacích výsledků na krajské úrovni 4. Přidaná hodnota ve vzdělávání 5. Další faktory a témata z dlouhodobých záměrů krajů Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha a Brno, 15. a 17. ledna 2008

3 Monitorování školy učitelé žáci rodiče další partneři Řízení absolventi trh práce Vyhodnocení Také ve vzdělávacím systému, jeho jednotlivých prvcích i procesech platí, že mají-li být řízeny, musí být dostatečně monitorovány a dosažené výsledky vyhodnocovány.

4 školy Monitorování Podíl žáků a učitelů Sledované charakteristiky Řízení Kvalifikace učitelů Dovednosti učitelů Další charakteristiky učitelů Charakteristiky žáků Charakteristiky vybavení školy Další charakteristiky školy: velikost školy, míra selektivity školy, struktura sociálně-ekonomického statusu žáků, atmosféra školy, spolupráce učitelů, dynamika úpravy a vytváření vzdělávacích programů, autonomie školy Vyhodnocení

5 Monitorování školy Vnitřní charakteristiky školy Vliv na výstupy Řízení Výsledky žáků znalostní a dovednostní Uplatnitelnost absolventů na trhu práce Úspěšnost při přechodu na další úroveň vzdělávání Vyhodnocení

6 školy Monitorování Vnitřní charakteristiky školy Vliv na výstupy Interní školní systémy hodnocení VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY Řízení Výsledky žáků znalostní a dovednostní Uplatnitelnost absolventů na trhu práce Úspěšnost při přechodu na další úroveň vzdělávání Vyhodnocení Externí hodnocení CERMAT (Maturita Nanečisto, produkty projektu Kvalita I) SCIO, Kalibro, ČŠI Mezinárodní projekty (PISA, TIMMS, PIRLS)

7 Zvyšování autonomie škol - více evaluace na úrovni školy s cílem: Obecná tendence: Zlepšování práce školy + Zajištění požadavku rovných příležitostí kombinovat externí evaluaci a vlastní evaluaci školy Výroční zpráva Dlouhodobý záměr kraje Řízení Monitorování Krajské školství Vyhodnocení Interní školní systémy hodnocení VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY - Externí hodnocení CERMAT (Maturita Nanečisto, produkty projektu Kvalita I) SCIO, Kalibro Mezinárodní projekty (PISA, TIMMS, PIRLS)

8 Zvyšování autonomie škol - více evaluace na úrovni školy s cílem: Obecná tendence: Zlepšování práce školy + Zajištění požadavku rovných příležitostí kombinovat externí evaluaci a vlastní evaluaci školy Výroční zpráva Charakteristiky školy: Podíl žáků a učitelů, kvalifikace a Dlouhodobý dovednosti učitelů, charakteristiky záměr žáků, vybavení školy velikost školy, míra kraje selektivity školy, struktura sociálněekonomického statusu žáků, atmosféra školy, spolupráce učitelů, dynamika úpravy a vytváření vzdělávacích programů, autonomie školy Řízení Monitorování Krajské školství Vyhodnocení Interní školní systémy hodnocení VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY - Externí hodnocení CERMAT (Maturita Nanečisto, produkty projektu Kvalita I) SCIO, Kalibro Mezinárodní projekty (PISA, TIMMS, PIRLS)

9 Ukazatele kvality v Olomouckém kraji podíl škol, které uskutečňují evaluaci na úrovni žáka (v 5. a 9. ročnících ZŠ) podíl škol, které uskutečňují autoevaluaci na úrovni školy podíl škol zapojených do mezinárodních průzkumů podíl pedagogických pracovníků, kteří absolvovali další vzdělávání v příslušné oblasti výsledky evaluace žáků druhých ročníků středních škol v Olomouckém kraji v roce 2006 počet škol zapojených do vzdělávacích projektů realizovaných ve spolupráci se zahraničními školami stejného nebo příbuzného zaměření Vyhodnocení zavedení systému, který povede k stanovení srovnatelné úrovně náročnosti v přijímacím řízení na obdobných typech škol procento úspěšnosti absolventů gymnázií v přijímacím řízení na vysoké školy uplatnitelnost absolventů jednotlivých oborů vzdělání s výučním listem a s maturitní zkouškou na trhu práce v regionu počet přijímaných žáků v těchto oborech vzdělání s ohledem na potřeby trhu práce a regionu počet škol a žáků v jednotlivých oborech vzdělání zapojených do spolupráce s NUOV při standardizaci závěrečných zkoušek počet škol zapojených do spolupráce na projektech s Hospodářskou komorou a profesními sdruženími, např. možnost získání Osvědčení Hospodářské komory ČR pro úspěšné absolventy jednotlivých oborů vzdělání

10 Programy Středočeského kraje Kvalita 2004 a Kvalita 2005 Rozvojový program Středočeského kraj Kvalita je určen středním školám, základní školy mají možnost se do programu zapojit v rámci jedné z programových aktivit - testování žáků 9. tříd - školy mohly zdarma využít nabídky testů, svým charakterem odpovídajících testům, které střední školy v jiných programových aktivitách použily v rámci přijímacího řízení. Vyhodnocení Součástí programu Kvalita jsou semináře pro pedagogické a řídící pracovníky škol, zaměřených na problematiku evaluace a využití jejích výsledků ve výuce a řízení školy, problematiku tvorby a použití testů, posuzování jejich kvality a spolehlivosti výsledků. V RÁMCI PROGRAMU KVALITA PROBĚHLO V ROCE 2004, RESP. 2005: a. testování žáků 9. ročníků základních škol v roce 2004 a 2005 (v roce 2004 účast 184 škol, v roce 2005 nárůst na 234 škol) b. přijímací řízení na střední školy v roce 2004 a 2005 formou standardizovaných srovnávacích testů z obecných studijních předpokladů, českého jazyka a matematiky (v roce 2004 účast 62 čtyřletých a 20 víceletých gymnázií, v roce 2005 nárůst na 71 čtyřletých škol a 24 víceletých gymnázií), c. testování žáků 2. ročníků středních škol v roce 2004 a 2005 (v roce 2005 účast 72 tříd středních škol, což znamená 43% nárůst počtu žáků proti roku 2004).

11 OTÁZKY: O ÚPLNOSTI A DALŠÍM ROZVOJI CELÉHO SYSTÉMU EVALUACE V KRAJI Regionální Výroční zpráva kraje Výroční zpráva VRŠI Celostátní Výroční zpráva MŠMT Výroční zpráva ČŠI HODNOCENÍ NA ÚROVNI SYSTÉMU Evaluace - shrnutí HODNOCENÍ NA ÚROVNI ŽÁKA Interní Školní klasifikační a examinační systémy Přijímacího řízení na SŠ Závěrečné a maturitní zkoušky, absolutoria apod. Externí Využití externích nástrojů (Kalibro, Scio, CERMAT apod.) Mezinárodní Objektivní a srovnatelné mezinárodní průzkumy (PISA, TIMSS, PIRLS) HODNOCENÍ NA ÚROVNI ŠKOLY Interní Výroční zpráva školy Vlastní hodnocení (autoevaluace) školy Externí Užití externích nástrojů (maturitní sondy, ÚIV, Kalibro, apod.) ČŠI Mezinárodní šetření (PISA,TIMMS)

12 OBLASTI aktivit při vytváření krajských evaluačních systémů Oblast logisticko-organizační Systémová podpora Podpora krajskými programy Hodnocení škol zřizovatelem

13 OBLASTI aktivit při vytváření krajských evaluačních systémů Oblast logisticko-organizační podpora projektům iniciovaných ze strany státu nebo jiným projektům mezinárodního charakteru nabývajících forem externí i interní evaluace: příkladem jsou Maturity Nanečisto, Nová závěrečná zkouška u učebních oborů, Národní hodnotící zkouška, součásti projektu Spektrum, výsledky projektu OECD PISA a dalších mezinárodních průzkumů Ve svých dokumentech vyjadřují podporu a účast v těchto aktivitách v různé míře všechny kraje.

14 OBLASTI aktivit při vytváření krajských evaluačních systémů Systémová podpora JEDNÁ SE VÍCEMÉNĚ O PODPORU ROZŠÍŘENÍ PŘEDCHOZÍ OBLASTI především programům dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) zřetelné především u Prahy, kraje Ústeckého, Jihočeského, Plzeňského, Karlovarského, Moravskoslezského, Jihomoravského, Olomouckého a Vysočiny programům podporujícím rozvoj vnitřní evaluace především u krajů Praha, kraje Plzeňského, Libereckého, Karlovarského, Moravskoslezského, Jihomoravského, Olomouckého, Zlínského a pro budoucnost i Vysočiny. DÁLE Periodické hodnocení ředitelů doprovázené sběrem hodnotících podkladů o školách využívá Moravskoslezský a Olomoucký kraj Informační systém sloužící monitorování a evaluaci: Vysočina a Středočeský kraj Systém indikátorů: Královehradecký, Karlovarský, Jihomoravský, Olomoucký a Vysočina Podpora certifikace kvality na základě managementu jakosti: Liberecký, Ústecký kraj a Praha

15 OBLASTI aktivit při vytváření krajských evaluačních systémů Podpora krajskými programy Předcházející evaluační aktivity dostávají vyšší význam, jsou-li podpořeny konkrétními projekty z krajských zdrojů či zdrojů strukturálních fondů (SF) Strukturální fondy kraje zmiňují zejména v připravovaných DZ Realizované programy především testování soukromými firmami (Scio) v ZŠ i SŠ Do budoucna: opakovaná testování: ZJIŠŤOVÁNÍ PŘIDANÉ HODNOTY: (VEKTOR: SCIO) - Středočeský, Královéhradecký, Pardubický, Karlovarský, Moravskoslezský, Jihomoravský kraj Programy DVPP k lepšímu zvládnutí evaluace i autoevaluace: kraj Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Moravskoslezský, Zlínský a Praha

16 OBLASTI aktivit při vytváření krajských evaluačních systémů Hodnocení škol zřizovatelem Nový Školský zákon umožnil zřizovatelům provádět vlastní externí evaluaci. Protože jde o aktivitu poměrně novou a školami citlivě vnímanou (obavy před žebříčky škol na základě testování), je zatím málo rozvinutá. Moravskoslezský kraj: v programu Hodnocení škol zřizovatelem financovaném krajem a z OP RLZ ve spolupráci s Ostravskou univerzitou a Metodickým a evaluačním centrem, o.p.s. byla vyvinuta a ověřena metodika externího evaluování řízení školy, výsledků vzdělávání i kultury školy a metodika interní evaluace (o program projevily zájem další kraje) O vlastním systému hodnocení ve smyslu externí evaluace zřizovatelem se v připravovaných DZ zmiňují kraje Královehradecký, Karlovarský a Jihomoravský, Olomoucký.

17 Výsledky: nutné uvažovat sociálněekonomickou strukturu populace kraje

18 PISA 2006 Výsledky žáků a index ESCS v krajích ČR (přírodovědná gramotnost), zdroj ÚIV PRŮMĚR ČR

19 Úspěšnost podle krajů v měření dovedností v českém jazyce, matematice a ve studijních dovednostech v 9.tř. ZŠ v roce 2006 LB PZ LB PZ JM PZ JM ZL JM + ZL LB ZL PA VY PA JC PA JC ČR JC ČR VY ČR SC OL MS VY - SC SC OL KV OL MS MS KV KV UL UL UL Měření v českém jazyce, matematice a studijních dovednostech proběhlo v rámci projektu ESF Kvalita I: neobsahuje výsledky za Prahu a Královéhradecký kraj; jsou zobrazena umístění krajů oproti průměru ČR v jednotlivých oblastech měření.

20 9.tř. ZŠ v roce 2006 PISA 2006 Maturita nanečisto 2006 LB PZ LB PZ JM PZ JM ZL JM + ZL LB ZL PA VY PA JC PA JC ČR JC ČR VY ČR SC OL MS VY - SC SC OL KV OL MS MS KV KV UL UL UL ZL,JM,PH VY,JC,PA LB HK,PZ,SC OL,KV UL,MS Jihočeský, Plzeňský, Liberecký, Vysočina, Olomoucký, Zlínský Praha, Pardubický Středočeský Karlovarský Jihomoravský Ústecký Moravskoslezský

21 M a l á t o v a t e l e-m a i l : Otázky Výstavba evaluačního systému, jeho součástí jaké jsou priority ve Vašem kraji? Jsou současné výstupy ČŠI přínosné pro tvorbu krajských strategií? Dokážete najít souvislosti mezi významnějšími změnami vzdělávacích výsledků (výstupy v 9. třídách, Maturita nanečisto, ) a vývojem v kraji změny ve struktuře škol, přijatá opatření různého druhu, vliv rozvojových programů? Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha a Brno, 15. a 17. ledna 2008

22 M a l á t o v a t e l e-m a i l : Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha a Brno, 15. a 17. ledna 2008

23 PISA 2006

24 PISA 2006

25 PISA 2006 Celkové rozdíly mezi školami Rozdíly mezi školami vysvětlené indexem ESCS žáků a škol Rozdíly mezi školami Celkové rozdíly uvnitř škol Rozdíly uvnitř škol vysvětlené indexem ESCS žáků a škol Rozdíly uvnitř škol % Bulharsko Německo Slovinsko Česká republika Rakousko Maďarsko Nizozemsko Belgie Itálie Řecko Slovensko Švýcarsko Rumunsko Lucembursko USA Portugalsko Litva Rusko Velká Británie Kanada Irsko Estonsko Dánsko Lotyšsko Španělsko Polsko Švédsko Norsko Island Finsko Průměr OECD Průměr OECD

26 PISA 2006 Rozdíl ve výsledku Nizozemsko Slovinsko Česká republika Německo Rakousko Belgie Itálie Maďarsko Velká Británie Lucembursko Bulharsko Řecko Rumunsko Slovensko Irsko Litva Estonsko Dánsko Lotyšsko Švédsko Portugalsko Španělsko Polsko Finsko Průměr OECD Vliv ESCS školy Vliv ESCS školy Vliv ESCS žáka Vliv ESCS školy