Text neprošel jazykovou úpravou. Olomoucký klastr inovací, družstvo. Autor: Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s.

Transkript

1

2 Text neprošel jazykovou úpravou. Olomoucký klastr inovací, družstvo Autor: Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Olomouc 2012

3 Obsah Obsah... 1 Úvod Makroekonomické ukazatele Olomouckého kraje Hrubý domácí produkt a hospodářský růst Nezaměstnanost Inflace Průmyslový profil Olomouckého kraje Průmyslová struktura Olomouckého kraje Průmysl v Olomouckém kraji v čtvrtletí Kvalifikace pracovní síly v regionu Návrh řešení Infrastruktura - HUB Služby Koučink Specializované poradenství Dodávky ICT Centrum pro transfer technologií Vzdělávání Závěr Bibliografie Seznam tabulek Seznam obrázků... 20

4 Úvod Hovoříme-li o inovačních procesech, je třeba na prvním místě připomenout, že se jedná o evoluční, nelineární a interaktivní proces, který proto nutně stojí a padá s intenzivní komunikací a spoluprací mezi různými aktéry (firma firma, firmy veřejné instituce/vládní agentury, firmy podnikatelská sdružení, firmy znalostní základna aj.). Druhým bodem, který úvodem musí zaznít, je předpoklad, klíčový pro tvorbu jakéhokoli regionálního inovačního systému, že vzájemná blízkost mezi aktéry usnadňuje tvoření, získávání, akumulaci a využití znalostí, a to zejména díky existující sítí vztahů (mezi firmami i jednotlivci) a místně specifickému procesu učení a využívání znalostí. Obecně pak můžeme na zcela základní úrovni rozlišit dva subsystémy, které jsou nezbytně nutné pro jakýkoli inovační proces: je to subsystém generující znalosti (znalostní základna) a subsystém znalosti užívající a ekonomicky je zhodnocující (podnikový sektor). Inovační systém v nějakém regionu pak existuje pouze tehdy, pokud jsou mezi firmami a znalostní základnou v daném regionu vytvořeny a probíhají systematické interakce. V rámci této strategie se zaměřujeme na tzv. byznys inovace, kterými se rozumí vytváření nové přidané hodnoty pro zákazníka a pro firmu, která není nutně založená na výzkumu a vývoji. Z jiného pohledu se jedná o neustávající proces vylepšování a obměny výrobků a služeb firmy, včetně způsobů jejich produkce, prodeje a distribuce. Byznys inovace je tedy procesem, který se primárně odehrává uvnitř firem a který je ekonomickými odborníky považován za zcela klíčový pro získání a udržení konkurenční výhody firem. Jestliže se na region podíváme jako na skupinu firem, které realizují své aktivity na určitém území, pak inovace představují hlavní zdroj konkurenceschopnosti místní ekonomiky. Cílená podpora konkurenceschopnosti a zlepšování pozice firem na trhu prostřednictvím vhodně nastaveného regionálního inovačního rámce je velmi důležitým doplňkem již existujících spontánních i náhodných synergických efektů, které vyplývají z prostorové blízkosti a koncentrace. 2

5 v tom kraje Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce 1. Makroekonomické ukazatele Olomouckého kraje Tato kapitola je zaměřena na popis hlavních makroekonomických trendů a ukazatelů hospodářské výkonnosti Olomouckého kraje. Jak dokládají údaje z ekonomických statistik, výsledky jsou ve srovnání s ostatními kraji spíše podprůměrné. Nižší tempo růstu se negativně promítá do dalších indikátorů, jako např. HDP na obyvatele a vysoká míra nezaměstnanosti. V důsledku negativních ekonomických trendů a nedostatku kvalitních pracovních míst dochází také k odlivu kvalifikovaných a vzdělaných pracovníků, čímž se prohlubují strukturální ekonomické problémy Hrubý domácí produkt a hospodářský růst Olomoucký kraj patří z hlediska velikosti HDP na 1 obyvatele v rámci České republiky k nejvíce zaostávajícím regionům státu. V roce 2010 se Olomoucký kraj se svým HDP ve výši mil. Kč umístil mezi všemi kraji na 9 místě. Co se týče HDP na 1 obyvatele, tady se umístil až na 12 místě před Libereckým a Karlovarským krajem. Tabulka 1 HDP v jednotlivých krajích ČR, Zdroj: ČSÚ HDP Měřicí jednotka mil. Kč Česká republika (mld. Kč) 2 688, , , , , , , ,2 Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

6 Důvodem zaostávání Olomouckého kraje je nižší tempo hospodářského růstu. Oproti růstu HDP České Republiky v letech , který činil 44 %, Olomoucký kraj s 29,9 % výrazně zaostává. V tomto období dosáhly nižšího hospodářského růstu pouze čtyři kraje Karlovarský, Ústecký, Liberecký a Moravskoslezský. Příčiny této slabé hospodářské výkonnosti Olomouckého kraje pramení z minulosti a souvisí s dlouhodobým vývojem struktury místní ekonomiky 1. Dosažená úroveň HDP kraje mezi lety poklesla vůči národní úrovni i hodnotě za 13 krajů bez Prahy. Vzhledem k míře vlivu Prahy na hodnoty HDP na obyvatele za celou ČR je vhodné srovnávat vývoj Olomouckého kraje jak vůči národní úrovni, tak vůči hodnotě za ČR bez Prahy. Dosažená úroveň HDP na obyvatele se v kraji v období oproti národní úrovni snížila o 7,9 procentních bodů z 83,3 % na 75,4 %. V důsledku neustálého posilování pozice Prahy se vůči národní úrovni o 6,8 procentních bodů snížila také hodnota vůči ČR bez Prahy. Nicméně úroveň produktivity a struktura ekonomiky kraje ukazují vysoký potenciál dalšího poklesu HDP na obyvatele Olomouckého kraje jak na národní úrovni i úrovni ČR bez Prahy. Obrázek 1 Vývoj HDP na obyvatele Olomouckého kraje Zdroj: ČSÚ, regionální účty 1 Olomoucký kraj, Průzkum prostředí pro inovační podnikání v Olomouckém kraji [online]. květen 2011 [cit ] Dostupné na WWW: < 4

7 1.2. Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji k zaznamenala mírný pokles oproti stejnému období loňského roku z 10,4 % na 10 %. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo ale stoupl z 20 (k ) na 23,6 (k ). Obrázek 2 Míra nezaměstnanosti v krajích ČR k , Zdroj: MPSV Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR byl Olomoucký kraj k s mírou nezaměstnanosti 10 % třetím nejhorším, před Moravskoslezským s 10,9 % mírou nezaměstnanosti a Ústeckým krajem s 12,8 % a od celorepublikového průměru dosahoval odstup 1,9 %. V Olomouckém kraji sledujeme trend postupného snižování míry nezaměstnanosti, který nebyl přerušen ani v červnu roku Během měsíce června se na úřadech práce 5

8 v Olomouckém kraji registrovalo nových uchazečů, naopak osob tutéž evidenci opustilo. Celkově eviduje úřad práce ke konci měsíce června uchazečů 2. Tabulka 2 Míra registrované nezaměstnanosti v krajích ČR v letech , Zdroj: ČSÚ Stav k: ČR celkem 7,67 5,98 5,96 9,24 9,57 8,91 Hl. m. Praha 2,72 2,16 2,14 3,66 4,07 3,95 Jihočeský 5,68 4,47 4,83 7,78 8,50 7,53 Plzeňský 5,60 4,43 5,03 8,16 8,25 7,01 Královéhradecký 6,32 4,70 4,81 7,97 8,37 7,49 Středočeský 5,32 4,25 4,47 7,01 7,73 7,1 Pardubický 6,91 5,43 5,95 9,58 9,87 8,44 Vysočina 7,10 5,63 6,27 10,25 10,73 9,44 Zlínský 7,75 6,02 6,13 10,83 10,74 9,35 Jihomoravský 8,82 6,92 6,83 10,59 10,87 9,81 Liberecký 7,04 6,05 6,95 11,24 10,54 9,46 Karlovarský 9,20 7,32 7,62 11,07 11,39 9,83 Olomoucký 8,97 6,73 6,87 12,19 12,48 11,37 Moravskoslezský 12,58 9,62 8,49 12,14 12,36 11,18 Ústecký 13,77 10,96 10,26 13,61 13,90 12,9 Jak je vidět z předchozí tabulky, Olomoucký kraj dlouhodobě patří mezi kraje s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v rámci České republiky a od průměrné míry registrované nezaměstnanosti si udržuje odstup 2 až 3 %. 2 Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ] Dostupný na WWW : < 6

9 1.3. Inflace Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červnu ,8 %. Celková hladina spotřebitelských cen stoupla v červnu proti květnu o 0,2 % 3. Dlouhodobý vývoj míry inflace zachycuje následující graf. Obrázek 3 Vývoj míry inflace v ČR v letech , Zdroj: ČSÚ 3 Český statistický úřad [online]. duben 2012 [cit ]. Míra inflace. Dostupné na WWW: < 7

10 2. Průmyslový profil Olomouckého kraje Mnohé příčiny a důležité faktory hospodářského zaostávání regionální ekonomiky se vztahují ke struktuře realizovaných ekonomických aktivit. Nejde přitom jen o odvětvovou či oborovou strukturu. Významným ukazatelem je také skladba firem dle jejich pozice v (globálních) hodnotových řetězcích. Nejde tedy o přítomnost či podíl znalostně intenzivních oborů v ekonomice, ale zejména o charakter konkrétních aktivit. Například přítomnost ústředí firmy oděvního průmyslu může mít větší přínos pro regionální ekonomiku (v podobě rozvojového potenciálu, charakteru pracovních míst, vyplácených mezd atd.) než montážní závod automobilového nebo elektrotechnického průmyslu. Hodnocení odvětvové struktury ekonomiky je proto nezbytné provádět na základě informací o konkrétní povaze realizovaných aktivit v místních firmách Průmyslová struktura Olomouckého kraje Jak uvádí následující graf, průmyslové aktivity jsou v Olomouckém kraji nejvíce koncentrovány v okresu Olomouc, který soustřeďuje 33,8 % celkové průmyslové výroby kraje. Za ním následují okresy Přerov a Prostějov s 19,6 % a Šumperk s 19,1 %. Nejméně průmyslu je soustředěného v okresu Jeseník 7,8 %. 4 Mezi hlavní odvětví průmyslu v kraji patří: Strojírenský průmysl Elektrotechnický průmysl Potravinářský průmysl Textilní a oděvní průmysl 4 Český statistický úřad [online] [cit ]. Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ - NACE v Olomouckém kraji a jeho okresech k Dostupný na WWW: < 8

11 Nejdůležitějším odvětvím v Olomouckém kraji je průmysl zpracovatelský. V prvním čtvrtletí roku 2012 v něm působilo 95 % všech velkých průmyslových podniků, které zaměstnávají celkem cca 40 tis. osob. Obrázek 4 Rozložení průmyslu v okresech Olomouckého kraje k Zdroj: ČSÚ Obrázek 5 přehledně zobrazuje rozložení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích v Olomouckém kraji. Vidíme, že až 32 % osob je zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu. Ze statistik vyplývá, že strojírenské podniky zaměstnávají 48 % všech lidí pracujících v průmyslové oblasti. Dalším výrazně zastoupeným sektorem je vzdělávání a zdravotnictví se 14 %, což je dáno zejména působením Fakultní nemocnice Olomouc a Univerzity Palackého, z nichž každá zaměstnává více jak osob. 9

12 Obrázek 5 Rozložení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích v roce Zdroj: Úřad práce Olomouc Průmysl v Olomouckém kraji v čtvrtletí 2011 V Olomouckém kraji sídlilo od ledna do září roku 2011 celkem 156 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Počet podniků v Olomouckém kraji během sledovaného období stoupl v porovnání se stejným obdobím roku 2010 o 9. Počet zaměstnanců v těchto podnicích se ale snížil a dosahoval necelých 41 tis. osob, což odpovídá meziročnímu úbytku 0,6 %. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v největších průmyslových podnicích působících v Olomouckém kraji vzrostla na Kč, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 5,2 %. Po výrazném poklesu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy roku 2009 se situace v letech 2010 a 2011 stabilizovala. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podniků se 100 a více zaměstnanci působících v kraji vzrostly od ledna 10

13 do září 2011 oproti stejnému období roku 2010 o 10,2 % na 71,2 mld. Kč a na celkových tržbách v zemi (2 123 mld. Kč) se podílely 3,4 %. 5 Tabulka 3 Základní ukazatele v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci podle krajů v čtvrtletí Zdroj: ČSÚ Průměrný počet podniků Průměrný evidenční počet zaměstnanců skutečnost index 2011/ 2010 Průměrná měsíční mzda skutečnost (Kč) hrubá index 2011/ 2010 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy index skutečnost 2011/ (mil. Kč) 2010 Česká republika , , ,5 Hl. m. Praha , , ,5 Středočeský , , ,1 Jihočeský , , ,1 Plzeňský , , ,5 Karlovarský , ,6 Ústecký , , ,9 Liberecký , , ,8 Královéhradecký , , ,5 Pardubický , , ,8 Vysočina , , ,7 Jihomoravský , , ,0 Olomoucký , , ,2 Zlínský , , ,2 Moravskoslezský , , ,0 5 Český statistický úřad [online]. [cit ]. Průmysl v Olomouckém kraji v 1. pololetí Dostupný na WWW: < >. 11

14 3. Kvalifikace pracovní síly v regionu Kvalifikovanou pracovní silou pro oblast vědy a výzkumu jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé, kterých je v Olomouckém kraji dostatek. Největší podíl na tomto ukazateli má UP Olomouc, kterou navštěvuje v rámci 8 fakult cca studentů. Další institucí, zvyšující úroveň pracovní síly přímo v Olomouci je MVŠO s cca 800 posluchači. Třetí vysokou školou Olomouckého kraje je Vysoká škola logistiky o.p.s., která je stejně jako MVŠO neuniversitním typem vysoké školy. Rostoucí zájem o studium na vysokých školách v Olomouckém kraji dává předpoklad dalšímu zkvalitňování pracovní síly v regionu. Přehledné znázornění vzdělanostní struktury obyvatelstva Olomouckého kraje v ekonomicky aktivním věku je uvedeno na obrázku níže. Obrázek 6 Vzdělanostní struktura populace ve věku let (2011, %) 12

15 Z dalších údajů, týkajících se profesní struktury zaměstnanosti, vyplývá, že většina ekonomicky aktivního obyvatelstva Olomouckého kraje je zaměstnána v technických a řemeslnických oborech, ve službách a ve strojírenství. Jak ukazuje následující graf, podíl vědeckých pracovníků a odborníků je ve srovnání s ČR průměrný. 6 Obrázek 7 Profesní struktura zaměstnanosti (2011, %) 6 Budoucnost profesí - Trhy práce v regionech v roce 2011 [online]. [cit ] Dostupný na WWW : < 13

16 4. Návrh řešení Na základě výše uvedené, ne příliš pozitivní charakteristiky Olomouckého kraje a na základě zkušeností švýcarského partnera s řešením obdobné situace vyplynulo, že je nutné podporovat zejména malé a střední podniky působící v Olomouckém kraji, jelikož tvoří téměř 90 % všech zaměstnavatelů v regionu. Řešení se ukazuje v poskytování služeb, které pomohou nastartovat potenciál firmy, ušetří finanční prostředky a tyto mohou být následně investovány efektivněji do rozvoje firmy. Byly definovány možné oblasti, které by z hlediska struktury a situace v kraji byly pro firmy nejvíce přínosné a tyto byly také osobně konzultovány se zástupci cca 20 firem z Olomouckého kraje. Výsledkem a možným komplexním řešením je vytvoření tzv. akceleračního centra, které bude styčným místem pro malé a střední podniky (MSP) pro řešení jejich situace. Cílem je zlepšení postavení Olomouckého kraje oproti ostatním krajům ČR, nastartování ekonomiky kraje a zvýšení atraktivity kraje pro investory a to pomocí vytvoření silného regionálního podpůrného prostředí pro vznik a rozvoj inovativních firem, které budou spolupracovat s vědecko-výzkumnými organizacemi a budou efektivně využívat informačně-komunikační technologie. Definované možnosti a druhy poskytovaných služeb jsou v následujícím textu rozděleny do dvou základních skupin vytvořených podle jejich faktické podstaty. První skupinou je infrastruktura, kam můžeme zařadit např. pronájmy kanceláří, konferenčních prostor a specializovaných laboratoří. Druhou skupinu představují služby. Ty jsou dále rozděleny do dalších několika úrovní a subkategorií jako např. projektový servis, poradenství, koučink, transfer know-how a technologií a vzdělávání Infrastruktura - HUB Tzv. HUB je určen především začínajícím podnikatelům (studentské firmy, start-upy apod.) a podnikatelům, kteří nepotřebují stálou provozovnu, a pro něž je důležité a výhodné mít možnost si potřebnou infrastrukturu pro své podnikání flexibilně pronajmout na období 14

17 nezbytně nutné. Jde o kreativní a inovativní prostředí včetně poskytování komunikačního a pracovního zázemí a navazujících podpůrných a poradenských služeb. Jedná se o vytvoření a provoz moderního otevřeného pracovního prostoru (open space), který kombinuje nízké náklady, serendipitu, komunikaci a interakci podnikatelů z různých oblastí. Standardně HUB nabízí virtuální kancelář (sídlo společnosti, úložné prostory, poštovní schránka, kancelářské vybavení), konferenční místnosti, společenskou místnost s barem/kavárnou a kuchyňkou, členský profil na www stránkách HUBu. Začínající podnikatelé mohou též využít nabízených specializovaných poradenských služeb, např. v oblasti obchodního práva, účetnictví a daní, ICT aj Služby Koučink Koučink v našem pojetí znamená práci ve vlastním prostředí firmy a rozvoj jejího vlastního potenciálu jejími vlastními prostředky (nejde tedy jen o klasické externí poradenství), přičemž kouč svými zkušenostmi a znalostmi napomáhá firemnímu týmu k dosažení vytyčených cílů. Celý proces lze rozčlenit do 4 hlavních fází (přičemž firma může využít pouze některé z nich): 1) Identifikace příležitostí. 2) Návrh rozvojového inovačního projektu evaluace vnitřního a vnějšího mikroprostředí MSP, studie proveditelnosti, návrh strategie a business modelu). 3) Příprava inovačního projektu definice nutných způsobů realizace a zdrojů, doplnění chybějících zdrojů (finanční, technologické, personální aj.), koncept realizace. 4) Implementace projektu a vyhodnocení výsledků. Celý proces koučování zde vychází z mnohaletých zkušeností společnosti Platinn, která jej zajišťuje v regionu Západního Švýcarska (tvořen šesti kantony). Tento model podpory inovačních kapacit podnikatelských subjektů se tedy osvědčuje v zemi, jejíž ekonomika patří stabilně na špičku ve všech globálních žebříčcích konkurenceschopnosti a inovativnosti. 15

18 Specializované poradenství - PR a marketing: marketingové průzkumy trhu, poradentství v oblasti propagace firmy, tvorby marketingových koncepcí či koncepcí všech úrovní korporátní identity. Dále také možnost přípravy marketingových strategií, stejně jako poradenství v oblasti publicity a Public Relations a kontakty na reklamní agentury a grafická studia. - Podnikatelský záměr: profesionální informační servis v oblastech zakládání firmy, tvorby podnikatelského záměru a orientaci v legislativním rámci (volba právní formy podnikání a postup při založení firmy) - Technology foresight a market inteligence: služby zaměřené na usnadnění orientace MSP v dynamickém vývoji na trzích nových technologií, sledování trendů na trhu a předvídání jeho pohybu. - Služby rizikového kapitálu a souvisejícího poradenství, resp. asistence při hledání strategického investora Dodávky ICT - Serverové služby jako např. Server housing a hosting (pronájem virtuálního serveru) či skladování a zabezpečení dat na bázi cloud computing. - Systémy informačních technologií Centrum pro transfer technologií Je institucionálním zázemím pro uplatnění výsledků výzkumu a vývoje takto zaměřených institucí v rámci kraje. Jde o způsob spolupráce a transferu znalostí a technologií mezi univerzitou a průmyslem. V rámci této spolupráce by měli být nabízeny především následující služby: - Komerční uplatnění duševního vlastnictví - poskytování pomoci a podpory při komerčním využití produktů duševního vlastnictví. - Propojení tržního prostředí s vědecko-výzkumným prostředím. 16

19 - Nabídka inovativních technologií a know-how klientskými firmami a dalšími vědecko-výzkumnými subjekty, vyhledávání potenciálních domácích a zahraničních partnerů (poptávajících) a zprostředkování kontaktů, případně asistence při jednáních s těmito partnery a další služby dle individuálních potřeb. - Identifikace technologických potřeb podniků v ČR i zahraničí (tzv. screening poptávky). Vyhledání vhodných partnerů dodavatelů technologie a know-how v zahraničí, vyhledání partnerů pro joint-venture, asistence při jednáních s potenciálními partnery a další služby dle individuálních potřeb. - Databáze technologických poptávek a nabídek pravidelně aktualizovaná databáze, která soustřeďuje technologické nabídky a poptávky ze specializovaných transferových center především ze zemí EU. - Technology Watch Service průběžné sledování novinek v oblastech specializace nové trendy na trhu, patenty, legislativní prostředí atd Vzdělávání Představuje služby v oblasti výuky, získávání zkušeností, osvojování znalostí, dovedností a postojů. V rámci těchto služeb jde především o: - Celoživotní vzdělávání ekonomické a manažerské kurzy v rámci celoživotního vzdělávání pořádané zejména pro technicky vzdělané zaměstnance. - Inovační akademie vzdělávací program zaměřený na inovační rozvoj firem. Ty mohou pod dohledem lektorů analyzovat možnosti inovací ve svých firmách a eliminovat zbytečně vynaložené prostředky. Inovační akademie obsahuje různé moduly, kterými jsou např. tvorba budoucnosti firmy, inovace procesů a výrobků v rámci podniku, financování růstu atp. Uvedený výčet nabízených služeb a prostředků vychází z výše uvedených potřeb a možností a odráží reálnou potřebu těchto služeb v určeném vzorku firem v Olomouckém kraji. 17

20 5. Závěr Úspěšnost regionů závisí na jejich schopnosti stát se ohniskem národních i nadnárodních toků informací, pracovníků, investic a výroby. Celkově je třeba zaměřit podporu na vytvoření funkčního inovačního rámce či systému regionu. Primárně jde o posílení endogenní kapacity firem i dalších aktérů v regionu inovovat. Účinná inovační politika musí být formulována a realizována na základě intenzivní komunikace a vytváření konsenzu mezi regionálními aktéry. Rolí veřejného sektoru je zejména vytváření sociálního kapitálu prostřednictvím podpory vzájemného dialogu mezi aktéry v regionu, posilováním důvěry, zprostředkování kontaktů aj. Ekonomické struktuře Olomouckého kraje dominují tradiční průmyslové obory a služby, což jsou segmenty pouze okrajově spjaty s výzkumem a podstatně více založeny na úzkém kontaktu a práci s trhy a zákazníky, spolupráci s dodavateli atd. Mnoho inovací v zavedených oborech má charakter kombinace již existujících znalostí/technologií, přičemž hlavním zdrojem takových inovací je podnikatel schopný rozeznat nové příležitosti a řídit změny a kroky potřebné ke zhodnocení těchto příležitostí. Z tohoto důvodu je podpora tzv. byznys inovací (tj. hledání přidané hodnoty pro firmu a zákazníka) prostřednictvím akceleračního centra zcela zásadním nástrojem inovační politiky Olomouckého kraje. V rámci tohoto centra půjde především o poskytování služeb inovačního koučinku, což je zcela zásadní pro zvyšování inovační kapacity a následný růst MSP v regionu. To je úzce spjato s udržením konkurenceschopnosti a výkonnosti ekonomiky Olomouckého kraje a snižováním míry nezaměstnanosti. Koučování spojené se specializovaným poradenstvím se bude zaměřovat na fungování firmy v oblastech jako např. obchod (úspěch s novým, inovativním produktem/službou, získání nových zákazníků a úspěch na nových trzích, obnova nabídky atd.), partnerství (budování partnerství a projektů založených na spolupráci s cílem budování obchodních inovací), organizace (optimalizace a vývoj organizace, sladění mezi organizací a obchodní strategií) a strategie (identifikace a posílení firemních kapacit pro inovace). 18

21 6. Bibliografie [ 1 ] HUBÍK, Stanislav a Juliet M CORBIN. Hypotéza: metodologický nástroj výzkumu ve společenských vědách. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2006, 80 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 42. ISBN [ 2 ] LOUČKOVÁ, Ivana a Juliet M CORBIN. Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu: techniques and procedures for developing grounded theory. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, 311 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 42. ISBN [ 3 ] STRAUSS, Anselm L a Juliet M CORBIN. Basics of qualitative research: techniques and procedures for developing grounded theory. 2nd ed. Thousand Oaks: Sage Publications, c1998, 312 s. Opuscula, 5. ISBN [ 4 ] STRAUSS, Anselm a Petr DVOŘÁK. Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie Přel. S. Ježek. 1.vyd. Boskovice: Albert, 1999, 196 s. Opuscula, 5. ISBN X. [ 5 ] NOVÁK, Lukáš a Petr DVOŘÁK. Úvod do logiky aristotelské tradice: vybrané kapitoly z jeho epistemológie a metafyziky. Vyd. 1. České Budějovice: Teologická fakulta Jihočeské univerzity, 2007, 217 s. Opuscula, 5. ISBN [ 6 ] CHABADA, Michal. Ján Duns Scotus: vybrané kapitoly z jeho epistemológie a metafyziky. 1. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 2007, 151 s. Sociologie (Grada). ISBN [ 7 ] HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 407 s. Sociologie (Grada). ISBN [ 8 ] REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů: Příručka pro uživatele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. Sociologie (Grada). ISBN [ 9 ] DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 3.vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN

22 [ 10 ] MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 332 s. ISBN Seznam tabulek Tabulka 1 HDP v jednotlivých krajích ČR, Zdroj: ČSÚ... 3 Tabulka 2 Míra registrované nezaměstnanosti v krajích ČR v letech , Zdroj: ČSÚ. 6 Tabulka 3 Základní ukazatele v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci podle krajů v čtvrtletí Zdroj: ČSÚ Seznam obrázků Obrázek 1 Vývoj HDP na obyvatele Olomouckého kraje Zdroj: ČSÚ, regionální účty... 4 Obrázek 2 Míra nezaměstnanosti v krajích ČR k , Zdroj: MPSV... 5 Obrázek 3 Vývoj míry inflace v ČR v letech , Zdroj: ČSÚ... 7 Obrázek 4 Rozložení průmyslu v okresech Olomouckého kraje k Zdroj: ČSÚ... 9 Obrázek 5 Rozložení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích v roce Zdroj: Úřad práce Olomouc Obrázek 6 Vzdělanostní struktura populace ve věku let (2011, %) Obrázek 7 Profesní struktura zaměstnanosti (2011, %)

23

24