ANALÝZA STÁVAJÍCÍCH PŘESHRANIČNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH AKTIVIT NA ÚZEMÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE A OPOLSKÉHO VOJVODSTVÍ

Transkript

1 ANALÝZA STÁVAJÍCÍCH PŘESHRANIČNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH AKTIVIT NA ÚZEMÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE A OPOLSKÉHO VOJVODSTVÍ PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv info@rozvoj-obce.cz Ing. Michal Samiec Web:

2 OSNOVA PREZENTACE Představení tematických skupin Popis česko-polského příhraničního prostoru, vymezení společného zájmového území Socioekonomická charakteristika MSK a Opolského vojvodství Rostoucí význam společného území Rozvoj česko-polské spolupráce v rámci fondů EU Problémy při řešení společných projektů, administrativa Problémy v dopravě Problémy v obchodě a podnikatelské spolupráci Problémy v oblasti životního prostředí Ostatní problémy Závěr a shrnutí

3 Zemědělství a potravinářský průmysl Zemědělská politika obou zemí prošla během historie mnohými změnami, z nichž v současnosti je nejzásadnější vstup do EU v roce 2004 a zapojení do evropské zemědělské politiky, která vede k intenzifikaci rostlinné a živočišné výroby a zavádění efektivnějších technologických procesů. Čeští zemědělci mohou využít polských zkušeností, jelikož zemědělství má v Polsku velmi dlouhou tradici a zemědělský rozvoj významně ovlivnil i podobu společnosti. Velká část polské populace je hluboce spjata s půdou, což se odráží také na sociálních vazbách, kultuře, a rozmístění společnosti do venkovských oblastí. Ve struktuře polského zemědělství dominují obilniny tvořící až 55 % z hodnoty celkového exportu. Mezi další vyvážené plodiny patří ovoce a výrobky z ovoce, cukr a cukrářské výrobky, z živočišné produkce dominuje vývoz masa, masných a mléčných výrobků (Regionální geografe Polska, 2013).

4 Dřevozpracující a nábytkářský průmysl V obou regionech působí dřevařské klastry, které zaměstnávají poměrně vysoký počet pracovníků. Polsko je jednou z nábytkářských velmocí a výrobci nábytku přispívají k polskému HDP téměř dvěma procenty. Na polském trhu působí 23 tisíc firem zaměstnávajících 133 tisíc lidí. 90 % jejich produkce míří do zahraničí. Naproti tomu potenciál českých výrobců je v dostupnosti základního materiálu (přířezy, dřevotřískové desky, dýhy, hranoly aj.), který pochází z tuzemska. Dále je to unikátnost českých výrobků, zejména pak ohýbaný nábytek, ale také designové prvky jako je například kování či úchytky nebo zámky. Z hlediska mezinárodní konkurence představují právě čeští výrobci v tomto oddílu špičkovou evropskou úroveň. Při srovnání českého a polského nábytkářství se polské výrobky expertům jeví jako sofistikovanější, kvalitnější a s preciznějšími detaily, což se ale odráží ve vyšší ceně výrobků.

5 Turistický ruch, lázeňství, lékařství Turistický ruch, lázeňství a lékařství představují oblast, v níž se nachází obrovský potenciál vzájemné podnikatelské spolupráce. K silným stránkám Opolského vojvodství z hlediska turistické atraktivity patří podle respondentů dotazovaných v rámci výzkumu cestovního ruchu na česko-polském příhraničí hlavně rekreace, prohlídka historických památek, návštěva rodinných příslušníků, účast na kulturních akcích. Slabými stránkami regionu jsou dopravní komunikace, špatný stav regionální ekonomiky, velmi vysoké ceny a špatně rozvinutá turistická infrastruktura. Hlavními motivačními faktory pro návštěvu Moravskoslezského kraje jsou odpočinek, příroda, historické památky a nejrůznější kulturní akce. Slabými stránkami jsou naopak nedostatek parkovacích míst, orientační navigační systémy a nedostatek ubytovacích a stravovacích zařízení v lokalitě. V obou regionech je možno navštívit velké množství turistických pamětihodností. V Moravskoslezském kraji návštěvníci vyhledávají především horskou turistiku, historické památky, technické památky a kulturní akce. V Opolském vojvodství podle oslovených expertů turisty lákají především historické památky, jezera u města Nisa nebo příhraniční rekreační komplexy, které jsou často na vysoké úrovni.

6 Stavebnictví-stavební materiály, obnovitelné zdroje energie, Poslední oblastí s výrazným potenciálem spolupráce je stavebnictví, s ním spojené obnovitelné zdroje energie a další služby v této oblasti. Před několika lety probíhala mezi stavebními firmami v obou zemích intenzivní spolupráce. S nástupem ekonomické recese v roce 2008 a s úbytkem zakázek se jejich kooperace transformovala ve vzájemnou konkurenci, která trvá v oblasti obou regionů dodnes. Základní stavební výroba v Moravskoslezském kraji v roce 2011 byla 10,6 mld. Kč, v Opolském vojvodství činila 19,0 mld. Kč. Potenciál spolupráce spočívá podle expertů zejména v oblasti obnovitelných zdrojů energie, do kterých bude v budoucnu proudit vyšší podíl finančních prostředků z fondů Evropské unie, a také v opětovném navázání kooperace stavebních firem v oblasti, které si v období před ekonomickou recesí v roce 2008 zprostředkovavály vzájemné subdodávky materiálů a zboží.

7 POPIS ČESKO-POLSKÉHO PŘÍHRANIČÍ Délka hranice ČR-PR je 796 km (pro oba státy nejdelší vnější hranice) Na české straně se jedná o regiony NUTS3 (Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský kraj), na polské straně podregiony NUTS3 (bielski a rybnicki ve Slezském vojvodství, celé Opolské vojvodství a jeleniogórski a wałbrzyski v Dolnoslezském vojvodství) + 2 powiaty navíc Celková rozloha území je km2 Převažuje venkovské osídlení, které je typické pro periferní oblasti a zázemí větších měst zejm. na polské straně, městský typ osídlení je typický pro hustě zalidněnou východní část (Ostravská a Katowická aglomerace)

8 POPIS ČESKO-POLSKÉHO PŘÍHRANIČÍ Žije zde 7,1 mil. obyvatel (3,4 v ČR, 3,7 v PR) Nadprůměrná hustota zalidnění oproti celostátním průměrům (zejm. východní část území) Oblast s negativním migračním saldem

9 POPIS ČESKO-POLSKÉHO PŘÍHRANIČÍ Území patří k významným hospodářským oblastem Úpadek tradičních odvětví (těžba, hutnictví, textilní, sklářský, papírenský průmysl) -> strukturální problémy Převážnou část území představují přírodě cenné horské systémy, které jsou chráněné (také v rámci národních parků) Stav ovzduší velmi různorodý (problém zejm. na východě) Nejvýznamnější dopravní osy jsou A1, A4 a D1 Síť regionálních a lokálních silnic je poměrně hustá, avšak ve špatném technickém stavu Spolupráce v rámci složek IZS a krizového řízení probíhá na národní úrovni jsou řešeny především systémové otázky spolupráce a na lokální úrovni již konkrétní opatření

10 SE CHARAKTERISTIKA MSK A OPOLSKÉHO VOJVODSTVÍ Moravskoslezský kraj Opolské vojvodství Rozloha km km 2 Počet obyvatel Hustota zalidnění 226,8 obyv./km 2 107,7 obyv./km 2 Živě narození Hrubá míra porodnosti 9,6 8,6 Zemřelí celkem Hrubá míra úmrtnosti 10,9 9,6 Přirozený přírůstek Migrační saldo Celkový přírůstek Počet žen na 100 mužů Hrubá míra přirozeného přírůstku -1,3-1,0 Index ekonomického zatížení* 43,5 % 52,8 % Míra registrované nezaměstnanosti 11,2 % 13,3 % Podíl vysokoškoláků 12,0 % 14,3 %

11 VÝZNAM SPOLEČNÉHO ÚZEMÍ

14 VÝZNAM A DOSTUPNOST SPOLEČNÉHO ÚZEMÍ

15 CHARAKTERISTIKA ČR A PR Společný vstup do EU v roce 2004 Společná obchodní politika EU týká se EU a jejích členských států při obchodování s třetími zeměmi Vnitřní trh upravuje Akt o jednotném trhu, jež měl za úkol podnítit hospodářský růst

16 PODPORA ROZVOJE ČESKO-POLSKÉ SPOLUPRÁCE ZE ZDROJŮ EU Regionální politika EU financování ze zdrojů ERDF OP PS ČR-PR PPS ČR-PR Společné řízení rizik Rozvoj potenciálu přírodních a kulturních zdrojů pro podporu zaměstnanosti Vzdělání a kvalifikace Spolupráce institucí a komunit Fond mikroprojektů ESÚS TRITIA

17 PROBLÉMY V ČESKO-POLSKÉ SPOLUPRÁCE, DEFINICE PROBLÉMŮ Problémy, jejich souvislosti, návaznosti na související legislativu a možná řešení byly definovány v rámci projektu pro česko-polské euroregiony Analýza systémových problémů přeshraniční spolupráce na česko-polské hranici Projekt probíhal v letech , v současné době jsou výsledky prezentovány kompetentním orgánům (např. Česko-polská mezivládní komise, konference v polském Sejmu) Problémy byly definovány na základě průzkumu v území provedeného na širokém vzorku respondentů z řad zainteresovaných aktérů a na základě expertního posouzení

18 PROBLÉMY V OBLASTI ŘEŠENÍ SPOLEČNÝCH PROJEKTŮ ADMINISTRATIVA K řešení projektů s přeshraničním dopadem je určen PPS ČR-PR (byla hodnocena dokumentace programu a související podklady) Administrativní zátěž žadatelů a příjemců o povinnost předkládání originálů dokumentů ve fázi předložení projektové žádosti, o konzultační setkání, školení žadatelů, o rovné nebo srovnatelné podmínky pro partnery z obou stran hranice. Financování projektů o předfinancování aktivit, o rozpis výdajů. Ostatní jazykové bariéry, hledání projektového partnera

19 PROBLÉMY V OBLASTI DOPRAVY Silnice Omezení na hraničních přechodech (max. zatížení) Rozdílná kategorizace silnic Napojení komunikací na vnitrozemí ČR Hraniční přechody pro kamionovou přepravu (bez omezení) Obec ČR Obec PR 1 Chotěbuz Cieszyn Boguszowice 2 Bohumín Chałupki 3 Bartultovice - Vysoká Trzebina 4 Mikulovice Głuchołazy 5 Náchod Kudowa-Zdrój - Słone 6 Harrachov Jakuszyce

20 HRANIČNÍ PŘECHODY PRO KAMIONY

21 PŘECHOD BARTOŠOVICE V O. H.

22 PROBLÉMY V OBLASTI DOPRAVY Železnice Peážní tratě (Krnov Jeseník, Liberec Varnsdorf) Hustota železniční sítě Obec ČR Obec PR Provoz 1 Český Těšín Cieszyn Pouze nákladní doprava 2 Petrovice u Karviné Zebrzydowice Dálková osobní a nákladní doprava 3 Bohumín Chałupki Dálková osobní a nákladní doprava 4 Jindřichov ve Slezsku Głuchołazy Regionální osobní a nákladní doprava 5 Mikulovice Głuchołazy Regionální osobní a nákladní doprava 6 Lichkov Międzylesie Regionální osobní a nákladní doprava 7 Meziměstí Mieroszów Pouze nákladní doprava 8 Královec Lubawka Pouze sezónní regionální osobní doprava 9 Harrachov Szklarska Poręba Pouze regionální osobní doprava 10 Černousy Zawidów Pouze nákladní doprava 11 Hrádek nad Nisou Porajów (Zittau) Spojení s Německem přes Polsko Veřejná hromadná doprava přeshraniční PHD (příměstská hromadná doprava), společný tarif

23 PEÁŽNÍ DOPRAVA KRNOV JESENÍK

24 PROBLÉMY OBCHODU A PODNIKATELSKÉ SPOLUPRÁCE Problémy v této oblasti úzce spjaty s financemi, administrativní zátěží, dopravou Současný stav CZ-PL obchodní spolupráce Legislativa v podnikání o v ČR souvisí se změnou živnostenského zákona (2008) a občanského zákoníků (2014), v PR zákon o svobodě podnikání (2004) o zakládání společnosti o stanovovaní mezd Účetnictví a daňový systém o rozdílné sazby daní o rozdílné typy daní

25 PROBLÉMY OBCHODU A PODNIKATELSKÉ SPOLUPRÁCE Česká republika Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob Daň z nemovitostí Daň silniční Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí Daň z přidané hodnoty Spotřební daň Ekologická daň Česká republika PŘÍMÉ DANĚ NEPŘÍMÉ DANĚ Polská republika Podatek dochodowy od osób fizycznych PIT Podatek dochodowy od osób prawnych CIT Podatek od nieruchomości Podatek od środków transportu Podatek od spadków i darowizn Podatek leśny (Lesní daň) Podatek rolny (Zemědělská daň) Podatek tonażowy (Daň z tonáže) Podatek od czynności cywilnoprawnych (Daň z občanskoprávních úkonů) Podatek od wydobycia niektórych kopalin (Daň z těžby některých nerostů) Polská republika Podatek od towarów i usług VAT Podatek akcyzowy Podatek ekologiczny Podatek od gier (Herní daň)

26 PROBLÉMY OBCHODU A PODNIKATELSKÉ SPOLUPRÁCE V oblasti podnikání a obchodu je nezbytné odstranit základní bariéry, které brání intenzivnějšímu rozvoji hospodářství příhraniční oblasti. Stěžejními problémy přeshraniční spolupráce limitující podnikatele v oblasti obchodu a hospodářství jsou: rozdílná legislativa obou států, rozdílnost v přístupu k jednotlivým službám, nutnost přihlášení k platbě DPH/VAT, nejednotnost předpisů obou států při stejném druhu podnikání (platí především pro oblast služeb).

27 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ovzduší Rozdílné limity - Pro srovnání: ArcelorMittal Poland má pro nejprašnější provoz aglomerace "spékání rud" stanoven emisní limit pro prach ve výši 100 miligramů na metr krychlový vypouštěných spalin. ArcelorMittal Ostrava má limit na stejném provozu dvojnásobně přísnější, od roku 2012 mu ho pak Moravskoslezský kraj stanovil na 20 miligramů na metr krychlový vypouštěných spalin. - V PR neplatí během smogových situací žádná regulační opatření jako v ČR. Těžba nerostných surovin Negativní dopad na životní prostředí v okolí průmyslové těžby Negativní vlivy na krajinu

28 OSTATNÍ PROBLÉMY Problematika proplácení péče poskytnuté pacientovi v zahraničí Od nabyla účinnosti novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, která začleňuje Směrnici EP a Rady č. 24/2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči Zdravotní péče poskytnutá bez předchozího souhlasu ZP, resp. předem schválená péče schválená ZP

29 OSTATNÍ PROBLÉMY Problematika česko-polského územního vyrovnání a nalezení vhodných pozemků Redemarkace hranic (1958) o ČSR tak získala 368 ha. Územní zisk, který vznikl na straně ČSR, bude Polsku nahrazen majetkově. Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o společných státních hranicích ze V roce 2005 polská vláda odmítla finanční vyrovnání. Vytipováním vhodných lokalit byli usnesením č ze září 2007 pověřeni ministři vnitra, zahraničních věcí, zemědělství, předseda Českého úřadu zeměřičského a katastrálního a předsedkyně Výkonného výboru Pozemkového fondu ČR.

30 ZÁVĚR SWOT ANALÝZA 1 Silné stránky Konkurenceschopná průmyslová odvětví (dřevařství, stavebnictví apod.) Rostoucí přeshraniční spolupráce představitelů podnikatelské sféry Rostoucí počet vzájemných setkání českých a polských podnikatelů (konference, schůzky business to business ) Kvalitní zemědělství a potravinářský průmysl (především v Polsku) Zlepšující se kvalita životního prostředí Různorodé přírodní bohatství (velký počet rezervací, chráněných území a lesů) Atraktivní rekreační a lázeňská místa s bohatou tradicí Bohaté kulturní a historické dědictví Podobnost jazyků obou zemí Slabé stránky Hospodářsky slabé regiony Nedostatek odborných řemeslníků v oblasti Složitá legislativa při založení podnikání Neexistence finanční přeshraniční podnikatelské podpory z evropských či jiných fondů Mentalita podnikatelů obavy ze zahraniční konkurence (zejména v Polsku) Nedostatek hraničních přechodů (málo mostů) Nefunkční přeshraniční dopravní systém (kabotáž) Vysoký podíl finančních dotací z EU na tzv. měkké projekty (projekty neinvestiční povahy) Špatná vzájemná informovanost o turistických lákadlech Jazyková bariéra (více u Čechů)

31 ZÁVĚR SWOT ANALÝZA 2 Příležitosti Výstavba silnice I/57 s kapacitním napojením na dálnici A4 v Polsku Harmonizace přeshraničního dopravního systému Přizpůsobení vzdělávání potřebám trhu práce v regionu (zaměření na učební obory a řemesla) Podpora rozvoje podnikatelských aktivit s vysokou přidanou hodnotou a podpora proexportních podnikatelů Spolupráce v oblasti vzdělávání - podpora řemesel, technického a odborného vzdělávání Podpora klastrových iniciativ a dalších forem spolupráce Zvýšení podílu finančních dotací z EU na tzv. tvrdé projekty (projekty investičního charakteru) Využití úrodné zemědělské půdy v Osoblažském výběžku Vzájemná propagace služeb a cestovního ruchu obou regionů (obrovský turistický potenciál) Zvýšení vzájemné informovanosti o obou regionech Hrozby Pokračující odliv mladého a vzdělaného obyvatelstva z příhraničí a s tím spojený celkový pokles počtu obyvatel Dlouhodobá nezaměstnanost rezidentů Nedostatečné propojení vzdělávacích oborů s potřebami trhu práce Pokles veřejných i soukromých investic v regionu Devastace kulturně-historického dědictví (pokles turistické atraktivity) Rostoucí rivalita subjektů v oblasti cestovního ruchu Rostoucí jazykové bariéry

32 ZÁVĚR PŘÍLEŽITOSTÍ OBLASTI MSK OPOLSKÉ VOJVODSTVÍ Vytvoření informačních center českých v PR, polských v ČR Harmonizace a integrace veřejné hromadné dopravy Přizpůsobení školství aktuálním potřebám trhu práce poptávka po odborných řemeslnících (možno řešit dojížďkou, nebo úpravou vzdělávacích profilů) Rozvoj turistického potenciálu obou regionů (zlepšení vzájemné propagace)

33 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Problémové oblasti spolupráce MSK a Opolského voj.: Patří mezi hospodářsky nejslabší regiony obou zemí V samotném příhraničí chybí silné ekonomické centrum Infrastrukturální problémy (dopravní infrastruktura) Faktory zapříčiňující dosavadní neúspěšnost podnikatelů: Složitá administrativa Legislativní rozdíly Jazyková bariéra Další (nedostatek kontaktů, nesolidnost oslovených )

34 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Jsou vyvíjeny aktivity na posílení vzájemných podnikatelských interakcí Existuje stále mnoho překážek, které brzdí rozvoj kooperace v oblasti obchodu a trhu práce: Legislativní a administrativní bariéry Jazykové bariéry Doprava a dopravní infrastruktura, dopravní systémy Nedostatek hraničních přechodů Špatná informovanost obyvatelstva Propojenost školského systému a trhu práce Důležitost schůzek, konferencí, B2B setkání

35 DĚKUJI ZA POZORNOST Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D., Ing. Michal Samiec PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. info@rozvoj-obce.cz Web: