ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ"

Transkript

1 268 VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška stanoví technické požadavky na stavby, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů. (2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. 2 (1) Ustanovení této vyhlášky se uplatní též u zařízení, změn dokončených staveb, udržovacích prací, změn v užívání staveb, u dočasných staveb zařízení staveniště, jakož i u staveb, které jsou kulturními památkami 1) nebo jsou v památkových rezervacích nebo památkových zónách, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. (2) Požadavky obsažené v částech druhé až páté této vyhlášky platí pro všechny druhy staveb a zařízení, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů, není-li v její části šesté uvedeno jinak. Pro účely této vyhlášky se rozumí 3 Základní pojmy a) budovou nadzemní stavba včetně její podzemní části prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, b) stavbou se shromažďovacím prostorem stavba, ve které se nachází prostor určený pro shromažďování osob, v němž počet a hustota osob převyšují mezní normové hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a obdobným účelům, c) stavbou pro obchod stavba s prodejní plochou 1. do m 2, která musí splňovat požadavky druhé až páté části vyhlášky, 2. nad m 2, která musí navíc splňovat zvláštní požadavky uvedené v šesté části vyhlášky, 1) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 2

2 d) ubytovací jednotkou 1. jednotlivý pokoj nebo soubor místností, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na přechodné ubytování a jsou k tomuto účelu určeny, 2. ubytovací jednotka v zařízení sociálních služeb 2), určená k trvalému bydlení, e) stavbou pro výrobu a skladování stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou nebo jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě staveb pro skladování uvedených pod písmenem ), f) stavbou pro zemědělství 1. stavba pro hospodářská zvířata 3), tj. stavba nebo soubor staveb pro zvířata k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům, 2. doprovodná stavba pro hospodářská zvířata, tj. stavba pro dosoušení a skladování sena a slámy, stavba pro skladování chlévské mrvy, hnoje, kejdy, močůvky a hnojůvky, stavba pro skladování tekutých odpadů a stavba pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv, 3. stavba pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby, 4. stavba pro skladování minerálních hnojiv, 5. stavba pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin, 6. příruční sklad, stavba, část stavby nebo oddělená místnost určená pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin o maximální přípustné hmotnosti do kg přípravků a prostředků na ochranu rostlin, g) bytem soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen, h) místností prostorově uzavřená část stavebního díla, vymezená podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a pevnými stěnami, i) obytnou místností část bytu, která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m 2. Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m 2 a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností. Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m 2 ; u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m, j) pobytovou místností místnost nebo prostor, které svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňují požadavky k tomu, aby se v nich zdržovaly osoby, k) normovou hodnotou konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě 4), jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky, l) havarijní jímkou - jímka, záchytná vana nebo nádrž, určená k zadržení závadných látek uniklých nebo vypuštěných při havarijních stavech z nádrží, kontejnerů, obalů, případně technologického zařízení s objemem minimálně odpovídajícím kapacitě největší nádrže v ní umístěné nebo do ní svedené. ČÁST DRUHÁ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY 4 Žumpy (1) Žumpy musí být vodotěsné, bez možnosti jakéhokoliv odtoku a opatřeny odvětráním. U žump musí být v případě viditelných průsaků provedena zkouška těsnosti. Vyprazdňování žumpy musí být prováděno podle objemu akumulačního prostoru žumpy. S obsahem žumpy musí být nakládáno v souladu s jiným právním předpisem 5). (2) Žumpa musí být řešena tak, aby bylo umožněno výhledové připojení stavby na kanalizaci pro veřejnou potřebu 6) ukončenou čistírnou odpadních vod. 2) 3) 4) 5) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3

3 5 Rozptylové plochy a zařízení pro dopravu v klidu (1) Stavby musí mít před vstupem rozptylovou plochu odpovídající druhu stavby. Řešení rozptylových ploch musí umožnit plynulý a bezpečný přístup i odchod a rozptyl osob do okolí stavby. (2) Odstavná a parkovací stání se řeší jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, v souladu s normovými hodnotami (celá ČSN ČSN ), pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření 7). 6 Připojení staveb na sítě technického vybavení (1) Stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na vodní zdroj nebo vodovod pro veřejnou potřebu a rozvod vody pro hašení požárů a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, sítě potřebných energií a na sítě elektronických komunikací. (2) Každá přípojka stavby na vodovod pro veřejnou potřebu a sítě potřebných energií musí být samostatně uzavíratelná. Místa uzávěrů a vnější odběrná místa pro odběr vody pro hašení musí být přístupná a trvale označená. (3) Stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na kanalizaci pro veřejnou potřebu, pokud je to technicky možné a ekonomicky přijatelné. V opačném případě je nutno realizovat zařízení pro zneškodňování anebo akumulaci odpadních vod. (4) Stavby, z nichž odtékají povrchové vody, vzniklé dopadem atmosférických srážek (dále jen "srážkové vody"), musí mít zajištěno jejich odvádění, pokud nejsou srážkové vody zadržovány pro další využití. Znečištění těchto vod závadnými látkami nebo jejich nadměrné množství se řeší vhodnými technickými opatřeními. Odvádění srážkových vod se zajišťuje přednostně zasakováním. Není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich odvádění do povrchových vod; pokud nelze srážkové vody odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací. (5) Všechny prostupy přípojek nebo příslušného odběrného technického zařízení do stavby nebo její části, umístěné pod úrovní terénu, musí být řešeny tak, aby byl znemožněn v případě havárie plynového potrubí vně objektu průnik plynu do stavby. (6) Prostorové uspořádání sítí technického vybavení jako souběh nebo křížení jsou stanoveny normovými hodnotami. Z ČSN Tabulka B.1 Nejmenší dovolené krytí podzemních sítí Druh sítí Silové kabely do 1 kv do 10 kv do 35 kv do 220 kv Sdělovací kabely - místní -dálkové -optické -místní Nejmenší krytí v m Chodník 2) Vozovka 3) Volný terén 4) 0,35 1,00 0,35/0,70 5) 0,50 6) 1,00 0,70 1,00 1,00 1,00 1,30 1,30 1,30 0,40 0,50 0,40 9)16)17) 0,5016)17) 0,90 7) 0,90 7) 0,90 10)16)17) 1,20 16)17) 0,60 0,60/0,90 8) 0,60 1,00 - dálkové Plynovodní potrubí ) 1,00 15) 0,80 11) Vodovodní sítě 1,00 až 1,60 12) 1,50 1,00 až 1,60 12) Tepelné síté 0,50 1,00 13) 0,50 Kabelovody 0,60 14) 1,00 0,60 Stokové sítě a kanalizační přípojky Podle místních podmínek-doporučuje se min 1,00 1,80 1,00 Potrubní pošta 0, ,70 Kolektor 0,50 1,00 13) 0,50 1) Vzdálenosti se měří mezi vnějšími povrchy kabelů, potrubí a ochranné konstrukce. 6) 7) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních). 4

4 2) Do této kategorie patří všechny pásy přidruženého prostoru, které neslouží provozu nebo stání vozidel. 3) Do této kategorie patří všechny pásy a pruhy pro provoz a stání vozidel. Krytí je nutné přizpůsobit konstrukci vozidel. 4) Mimo souvislou zástavbu. 5) Kabely bez ochrany proti mechanickému poškození podle ČSN :1970, obrázek 1b. 6) Při rekonstrukci elektrorozvodných zařízení na vyšší provozní napětí lze u již uložených kabelů 3 kv až 6 kv snížit na nezbytnou dobu jejich krytí až na 0,35 m. 7) U rychlostních komunikací nejméně 1,20 m. 8) Koaxiální kabely. 9) Při společné pokládce dálkového a místního optického kabelu (trubek) je minimální krytí 0,5 m. 10) U rychlostních komunikací a silnic I. Třídy je krytí 1,2 m. 11) Krytí plynovodu do 0,3 MPa lze snížit podle ČSN ) Podle místních podmínek s využitím ustanovení ČSN a ČSN o závislosti hloubky uložení na tepelně izolačních schopnostech půdy a jmenovité světlosti potrubí. 13) V odůvodněných případech i méně. 14) U povrchových kabelovodů místní sítě možno snížit až na 0,40 m. 15) V technicky zdůvodněných případech z důvodů překážky v trase potrubí lze se souhlasem plynárenského podniku, silničního správního orgánu a správce komunikace snížit krytí plynovodů do přetlaku 0,3 MPa, vedených v zastavěném území měst a obcí na 0,60 m. 16) Pro bezvýkopové technologie platí ZMĚNA Z1 a ZMĚNA Z4 této normy. 17) Optické kabely položené bezvýkopovou technologií mají nejmenší dovolené krytí 0,08 m. Příloha C (normativní) Zájmová pásma podzemních vedení v přidruženém prostoru x nejmenší dovolená vodorovná vzdálenost mezi vedeními (čl tabulka A.1) y nejmenší dovolená vzdálenost silových kabelů od stavebního objektu (podle ČSN ) z nejmenší dovolená vzdálenost plynovodu od stavebního objektu (podle ČSN , ČSN ) 1) Prostor pro přípojky 2) Menší krytí u nízkotlakých a středotlakých plynovodů než 0,8 m je dovoleno jen po projednání s plynárenským podnikem 3) Nejmenší krytí podle místních podmínek v rozmezí 1,0 m až 1,6 m podle ustanovení ČSN , ČSN

5 4) Optimální krytí podle místních podmínek v rozmezí 0,4 m až 1,2 m (viz ČSN ) 5) Nejmenší krytí pro kabely v zemi a povrchové kabelovody je 0,4 m, pro hloubkové kabelovody je 0,6 m 6) Největší doporučené krytí (kromě zvláštních případů) Stoky jsou umístěny podle stokové soustavy, podle místních podmínek a ČSN Při rovnoběžném vedení dešťové a splaškové stoky se hlouběji umisťuje zpravidla splašková stoka. 7) Možná poloha optického kabelu bezvýkopové technologie MCS-Road apod. s jeho uložením do vybroušené drážky cca 10 mm široké a 100 mm hluboké u nejmenší dovolená vzdálenost okraje drážky pro trasu MCS-Road apod. od čáry regulace 0,5 m ú dtto od zájmového prostoru silových kabelů 0,3 m či od zájmového prostoru vedení jiného druhu 0,30 m v dtto od okraje uliční vpusti (jejího půdorysu) 0,3 m + Příloha A normy 7 Oplocení pozemku (1) Oplocení pozemku nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném pozemku a jejího okolí a nesmí omezovat rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci. (2) Provedení oplocení pozemku nesmí ohrožovat bezpečnost osob, účastníků silničního provozu a zvířat. (3) V záplavových územích nesmí typ oplocení pozemku a použitý materiál zhoršovat průběh povodně, oplocení pozemku musí být zejména snadno demontovatelné, bez pevné podezdívky a musí umožnit snadný průchod povodňových průtoků. ČÁST TŘETÍ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A VLASTNOSTI STAVEB 8 Základní požadavky (1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou a) mechanická odolnost a stabilita, b) požární bezpečnost 8), c) ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí 9), d) ochrana proti hluku 10), e) bezpečnost při užívání, f) úspora energie a tepelná ochrana 11). (2) Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby. 1. (3) Výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro stavbu musí zaručit, že stavba splní požadavky podle odstavce 9 Mechanická odolnost a stabilita 8) 9) 10) 11) Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. 6

6 (1) Stavba musí být navržena a provedena v souladu s normovými hodnotami (ČSN ISO 2394, ČSN EN 1990, ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN ISO 13822, ČSN , ČSN ) tak, aby účinky zatížení a nepříznivé vlivy prostředí, kterým je vystavena během výstavby a užívání při řádně prováděné běžné údržbě, nemohly způsobit a) náhlé nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní poškození kterékoliv její části nebo přilehlé stavby, b) nepřípustné přetvoření nebo kmitání konstrukce, které může narušit stabilitu stavby, mechanickou odolnost a funkční způsobilost stavby nebo její části, nebo které vede ke snížení trvanlivosti stavby, c) poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených technických zařízení v důsledku deformace nosné konstrukce, d) ohrožení provozuschopnosti pozemních komunikací a drah v dosahu stavby a ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na komunikaci a dráze přiléhající ke staveništi, e) ohrožení provozuschopnosti sítí technického vybavení v dosahu stavby, f) porušení staveb v míře nepřiměřené původní příčině, zejména výbuchem, nárazem, přetížením nebo následkem selhání lidského činitele, kterému by bylo možno předejít bez nepřiměřených potíží nebo nákladů, nebo jej alespoň omezit, g) poškození staveb vlivem nepříznivých účinků podzemních vod vyvolaných zvýšením nebo poklesem hladiny přilehlého vodního toku nebo dynamickými účinky povodňových průtoků, případně hydrostatickým vztlakem při zaplavení, h) ohrožení průtočnosti koryt vodních toků, případně údolních profilů, mostů a propustků. (2) U staveb sloužících k zajištění zásobování odběratelů energií a dalších vybraných staveb, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit 12), musí být konstrukce navrženy a provedeny tak, aby nedošlo k nepředvídanému trvalému ani dočasnému ohrožení provozuschopnosti stavby jako celku. (3) Stavební konstrukce a stavební prvky musí být navrženy a provedeny v souladu s normovými hodnotami (příliš obecné) tak, aby po dobu plánované životnosti stavby vyhověly požadovanému účelu a odolaly všem účinkům zatížení a nepříznivým vlivům prostředí, a to i předvídatelným mimořádným zatížením, která se mohou běžně vyskytnout při provádění i užívání stavby. (4) Stavby umístěné na území v dosahu účinků hlubinného dobývání nebo v dosahu seizmických účinků se navrhují též s ohledem na předpokládané deformace základové půdy, způsobené projevy důlní nebo seizmické činnosti na povrch. (5) V záplavovém území a) konstrukce staveb pod úrovní hladiny, pro kterou bylo stanoveno záplavové území, musí být navrženy na mimořádné zatížení, zejména při povodni a jejím opadnutí, b) při povodni musí stavebně technické řešení staveb umožňovat gravitační odtok vody z nejnižšího podlaží nebo musí být navrženo zařízení pro jednoduché odčerpávání vody z budov, c) nejnižší obytné podlaží se navrhuje tak, aby nosná konstrukce podlah byla nad úrovní hladiny rozhodné pro stanovení záplavového území, d) pokud je stavba, některá její část nebo součást chráněna před vniknutím vody při povodni, musí být odolná také proti vyplavání a překlopení. Pro podzemní nádrže na látky, které mohou ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, je požadován stupeň bezpečnosti 2 a vyšší nebo posouzení mezních deformací připojovacích potrubí. 10 Všeobecné požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí (1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat 3), bezpečnost, zdravé životní podmínky jejích uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené v jiných právních předpisech 9), zejména následkem 12) 122 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 7

7 a) uvolňování látek nebezpečných pro zdraví a životy osob a zvířat a pro rostliny, b) přítomnosti nebezpečných částic v ovzduší, c) uvolňování emisí nebezpečných záření, zejména ionizujících, d) nepříznivých účinků elektromagnetického záření 13), e) znečištění vzduchu, povrchových nebo podzemních vod a půdy, f) nedostatečného zneškodňování odpadních vod a kouře, g) nevhodného nakládání s odpady 14), h) výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na povrchu stavebních konstrukcí uvnitř staveb, i) nedostatečných tepelně izolačních a zvukoizolačních vlastností podle charakteru užívaných místností, j) nevhodných světelně technických vlastností. (2) Stavba musí odolávat škodlivému působení prostředí, zejména vlivům zemní vlhkosti a podzemní vody, vlivům atmosférickým a chemickým, záření a otřesům. (3) Úroveň podlahy obytné místnosti nad upraveným terénem a nad hladinou podzemní vody je dána normovými hodnotami. ( Úroveň podlahy obytných místností musí být nejméně 150 mm nad nejvyšší úrovní přilehlého upraveného terénu nebo terasy na terénu v pásmu širokém 5,0 m od obvodové stěny s osvětlovacím otvorem a 1,0 m od obvodové stěny bez osvětlovacího otvoru a nejméně 500 mm nad hladinou podzemní vody, pokud místnost není chráněna před nežádoucím působením vody technickými prostředky. ČSN ) (4) Funkční využití místností, u kterých hrozí vniknutí vody při povodních, musí být tomuto nebezpečí přizpůsobeno a povrchové úpravy musí umožňovat účinné očištění od nánosů bahna a jiných nečistot, případně závadných látek transportovaných vodou při povodni. (5) Světlá výška místností musí být alespoň a) mm v obytných a pobytových místnostech, b) mm v obytných a pobytových místnostech v podkroví; místnosti se zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti, pokud ustanovení části šesté této vyhlášky nestanoví jinak, c) v průmyslových stavbách podle jiného předpisu 15). (6) Každý byt musí mít alespoň jednu záchodovou mísu a jednu koupelnu. U každé samostatné provozní jednotky s pobytovými místnostmi se počet záchodových mís stanoví podle účelu jednotky a počtu jejích uživatelů v souladu s příslušnými normovými hodnotami ( Prostor pro umístění záchodové mísy nesmí být přímo přístupný z obytných místností, ani z prostoru pro vaření, pro stolování, pro uskladnění potravin nebo z prostoru, který plní některé funkce obytných místností. Je-li jen jedna záchodová mísa v bytě se 3 a 4 obytnými místnostmi, musí být v samostatné místnosti (záchodě). V bytech s 1 a 2 obytnými místnostmi může být jediná záchodová mísa umístěna ve společném prostoru pro osobní hygienu. Dvě záchodové mísy musí být instalovány v bytech o 5 a více obytných místnostech. Jsou-li tyto byty vícepodlažní, umístí se záchodové mísy ve dvou rozdílných podlažích. Druhou záchodovou mísu v těchto bytech je možno umístit buď v další samostatné místnosti (záchodě), nebo v prostoru pro osobní hygienu. Tento prostor pro osobní hygienu může být přístupný z ložnice, pokud je určen jen uživatelům této ložnice. ČSN ). Záchod nesmí být přístupný přímo z pobytové místnosti, nebo z obytné místnosti, jde-li o jediný záchod v bytě. 11 Denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění (1) U nově navrhovaných budov musí návrh osvětlení v souladu s normovými hodnotami (ČSN , ČSN , ČSN , ČSN , ČSN EN 12665, ČSN , ČSN EN , ČSN ) řešit denní, umělé i případné sdružené osvětlení, a posuzovat je společně s vytápěním, chlazením, větráním, ochranou proti hluku, prosluněním, včetně vlivu okolních budov a naopak vlivu navrhované stavby na stávající zástavbu. (2) Obytné místnosti musí mít zajištěno denní osvětlení v souladu s normovými hodnotami. (Průměrná hodnota činitele denní osvětlenosti, pokud je požadována podle ČSN :2007, je nejméně 3 %.) 13) 14) 15) Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. 8

8 Minimální hodnoty činitele denní osvětlenosti D min podle tabulky 1 musí být splněny ve všech kontrolních bodech vnitřního prostoru nebo jeho funkčně vymezené části. Průměrné hodnoty činitele denní osvětlenosti D m podle tabulky 1 musí být splněny pouze u vnitřních prostorů: a) s horním denním osvětlením; b) s kombinovaným denním osvětlením, u kterých je podíl horního osvětlení na průměrné hodnotě činitele denní osvětlenosti D m roven nejméně jedné polovině. Průměrná hodnota činitele denní osvětlenosti D m se určuje jako aritmetický průměr hodnot v kontrolních bodech zvolené pravidelné sítě na vodorovné srovnávací rovině podle a to buď v celém rozsahu vnitřního prostoru, nebo v jeho funkčně vymezené části.) Tabulka 1 Třídění zrakových činností a hodnoty činitele denní osvětlenosti Třída zrakové činnosti I Charakteristika zrakové činnosti Mimořádně přesná Poměrná pozorovací vzdálenost 3330 a větší Příklady zrakových činností Nejpřesnější zraková činnost s omezenou možností použití zvětšení, s požadavkem na vyloučení chyb v rozlišení, nejobtížnější kontrola Hodnota činitele denní osvětlenosti v % Minimální D min Průměrná D m 3,5 10 II Velmi přesná 1670 až 3330 III Přesná 1000 až 1670 IV V 500 až Středně přesná 1000 Hrubší 100 až 500 VI Velmi hrubá menší než 100 Velmi přesné činnosti při výrobě a kontrole, velmi přesné rýsování, ruční rytí s velmi malými detaily, velmi jemné umělecké práce Přesná výroba a kontrola, rýsování, technické kreslení, obtížné laboratorní práce, náročné vyšetření, jemné šití, vyšívání Středně přesná výroba a kontrola, čtení psaní (rukou i strojem), obsluha strojů, běžné laboratorní práce, vyšetření, ošetření, hrubší šití, pletení, žehlení, příprava jídel, závodní sport Hrubší práce, manipulace s předměty a materiálem, konzumace jídla a obsluha, oddechové činnosti, základní a rekreační tělovýchova, čekání Udržování čistoty, sprchování a mytí, převlékání, chůze po komunikacích přístupných veřejnosti 2, , ,5 2 VII Celková orientace Chůze, doprava materiálu, skladování hrubého materiálu, celkový dohled 0,2 1 (3) Obytné místnosti musí mít zajištěno dostatečné větrání venkovním vzduchem a vytápění v souladu s normovými hodnotami, s možností regulace vnitřní teploty. (4) V pobytových místnostech musí být navrženo denní, umělé a případně sdružené osvětlení v závislosti na jejich funkčním využití a na délce pobytu osob v souladu s normovými hodnotami (?). (5) Pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo nucené větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace vnitřní teploty. Pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v době pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25 m 3 /h na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 1/h. Jako ukazatel kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO 2, jehož koncentrace ve vnitřním vzduchu nesmí překročit hodnotu ppm. (6) V místnostech, kde jsou instalovány spotřebiče paliv, musí být vždy zajištěn přívod venkovního vzduchu rovný minimálně průtoku spalovacího vzduchu pro jmenovitý výkon a typ spotřebiče. (7) Záchody, prostory pro osobní hygienu a prostory pro vaření musí mít umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami (tabulka 1), musí být účinně odvětrány v souladu s normovými hodnotami a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace vnitřní teploty. 9

9 (8) Spíže a komory na uskladnění potravin musí být účinně odvětrány. (9) Komunikační prostory musí mít umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami (tabulka 1) a musí být odvětrány. Pro navrhování větrání a klimatizace v jednotlivých prostorech platí právní předpisy a technické normy uvedené v tabulce 1. Tabulka 1 - Přehled právních předpisů a technických norem a jejich vztah k typu prostoru ČSN Prostory Dokumenty Obytné Pobytové Pracovní nevýrobní Pracovní výrobní Právní předpisy X 1) 2) X 1),2),3),4),5) X 2) 6) X 2),6),7),8) Technické normy a TNI ČSN EN X ČSN EN X X X ČSN EN X X ČSN EN X X X X ČSN EN ISO 7726 X X X X ČSN EN ISO 7730 X X X X ČSN X X X X TNI CEN/TR X 1) Vyhláška č. 268/2009 Sb. 2) Vyhláška č. 499/2006 Sb. 3) Vyhláška č. 6/2003 Sb. 4) Vyhláška č. 238/2011 Sb. 5) Vyhláška č. 410/2005 Sb. 6) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. 7) Zákon č. 201/2012 Sb. 8) Vyhláška č. 415/2012 Sb. 12 (1) Byty a další místnosti obytných budov a pokoje ubytovacích zařízení nesmí být větrány do společných prostor a prostor komunikačních. (2) Větrání a denní osvětlení příslušenství bytu je přípustné i ze světlíkových a větracích šachet, mají-li půdorys nejméně 5 m 2 a délku kratší strany nejméně 1500 mm. Jejich dno musí být přístupné, snadno čistitelné a musí mít odtok se zápachovým uzávěrem. (3) Do světlíkové nebo větrací šachty lze zaústit pouze větrání místností stejného charakteru v celé výšce šachty, šachtou nesmí být odváděny spaliny od spotřebičů paliv. Pouze v odůvodněných případech, při zachování funkce světlíkové nebo větrací šachty, v nich může být umístěn komín odpovídající normovým hodnotám. (6.5.2 Komínové vložky vedené vnitřním prostorem nebo konstrukcí budovy, musí být opatřeny po celé délce komínovým pláštěm. Požární odolnost komínového pláště se volí v závislosti na stupni požární bezpečnosti požárního úseku, kterým prochází, podle tabulky 12, položka 10, písmeno b) ČSN :2002. (V tomto případě je komínový plášť považován za šachtu). ČSN ) Tab. 12 Stupen požární bezpečnosti požárního úseku Stavební konstrukce I. II. III. IV. V. VI. VII. Požámi odolnost stavební konstrukce a její druh (viz 7.2.4)31 10

10 7 Nosné konstrukce uvnitř požárního úseku, které nezajišťují stabilitu objektu, viz 8.7,5 151' 15 X X 45 45DP1 60DP1 6 Nenosné konstrukce uvnitř požárního úseku, viz DP3 DP3 DP2 DP1 9 Konstrukce schodišť uvnitř požárního úseku, které nejsou součástí chráněných únikových cest viz DP3 15DP3 15DP1 30DP1 45DP1 45DP1 10 Výtahové a instalační šachty, viz 6.10 až 6.13 a) šachty evakuačních a požárních výtahů a šachty ostatní (např. instalační), jejichž výška přesahuje 45 m 1) požámédélici konstrukce 2) požární uzávéiy otvorů v požámé dó licích konstrukcích b) šachty ostatní (výtahové, instalační apod.), jejichž výška je 45 m a menši 1) požárnédélici konstrukce 2) požární uzávéiy otvorů v požámé délicich konstrukcích podle položky 1 podle položky 2 30DP2 30DP2 30DP1 30DP1 45DP1 60DP1 XDP1 15DP2 15DP2 15DP1 15DP1 30DP1 30DP1 45 DPI 11 Střešní plášté, viz DP1 45DP1 12 Jednopodlažni objekty, viz 6.1.1, a) požární steny b) požární uzávéiy otvorů v požárních sténách c) svislé požární pásy v obvodových sténách mezi objekty a obvodové steny, pokud mají být bez požámé otevřených ploch 30DP1 15DP1 15DP1 45DP1 30DP1 30DP1 60DP1 30DP1 30DP1 staticky nezávislé 90DP1 45DP1 45DP1 1) Musí být splnóny v loch případech, kde se počítá se snižujícím součinitelem c?ažc*; v ostatních případech se jejich splnění pouze doporučuje podle 6,1,2, Pokud není dosažena u položky 3a3)a položky 4 požární odolnost 15 minut, posuzují se tyto konstrukce jako zcela požámé otevřenu plochy (požadavek se týká položky 4 jen v případe, že nosná konstrukce střechy je současné střešním plástem). 2) Rjuze se doporučuji; pokud není dosaženo u položky 3b) požární odolnosti 15 minut, posuzují se tyto konstrukce jako zcela požámé otevřené plochy. 3) Konstrukce označené křížkem O viz 61.3, (4) Zastínění stávajících pobytových místností novými stavbami nebo jejich novými částmi se posuzuje podle činitele denní osvětlenosti roviny zasklení oken. Zastínění stávajících vnitřních prostorů se považuje za vyhovující, jsou-li dodrženy normové hodnoty (celá příloha B ČSN ). Zastínění nově navrhovaných pobytových místností se posuzuje podle činitele denní osvětlenosti na srovnávací rovině uvnitř těchto místností v souladu s normovými hodnotami (?). Zastínění stávajících i nových bytů se kromě výše uvedeného posuzuje podle oslunění v souladu s normovými hodnotami. (?) (5) Při doplňování stávající souvislé zástavby výstavbou v prolukách, popřípadě formou nástaveb a přístaveb, se posuzuje vliv na stínění okolních budov porovnáním se stavem při úplné souvislé zástavbě, zejména s výškovou úrovní zástavby a půdorysným rozsahem. 13 Proslunění 11

11 (1) Prosluněny musí být všechny byty a ty pobytové místnosti, které to svým charakterem a způsobem využití vyžadují. Přitom musí být zajištěna zraková pohoda a ochrana před oslněním, zejména v pobytových místnostech určených pro zrakově náročné činnosti. (2) Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností. Při posuzování proslunění se vychází z normových hodnot. (4.3.1 Všechny byty musí být navrhovány tak, aby byly prosluněny. Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností. U samostatně stojících rodinných domů, dvojdomů a koncových řadových domů má být součet podlahových ploch prosluněných obytných místností roven nejméně jedné polovině součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu. Do součtu podlahových ploch z jedné strany prosluněných obytných místností ani do součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu se pro tento účel nezapočítávají části podlahových ploch obytných místností, které leží za hranicí hloubky místnosti rovné 2,3 násobku její světlé výšky Obytná místnost se považuje za prosluněnou, jsou-li splněny následující podmínky (viz obrázek 2): a) půdorysný úhel slunečních paprsků hlavní přímkou roviny okenního otvoru musí být nejméně 25, hlavní přímka roviny je přímka, která je průsečnicí této roviny s vodorovnou rovinou; b) přímé sluneční záření musí po stanovenou dobu vnikat do místnosti okenním otvorem nebo otvory, krytými průhledným a barvy nezkreslujícím materiálem, jejichž celková plocha vypočtená ze skladebných rozměrů je rovna nejméně jedné desetině podlahové plochy místnosti; nejmenší skladebný rozměr osvětlovacího otvoru musí být alespoň 900 mm; šířka oken umístěných ve skloněné střešní rovině může být menší, nejméně však 700 mm; c) sluneční záření musí po stanovenou dobu dopadat na kritický bod v rovině vnitřního zasklení ve výšce 300 mm nad středem spodní hrany osvětlovacího otvoru, ale nejméně mm nad úrovní podlahy posuzované místnosti; d) výška slunce nad horizontem musí být nejméně 5 ; e) při zanedbání oblačnosti musí být dne 1. března a 21. června doba proslunění nejméně 90 minut. Požadovanou dobu proslunění pro den 1. března lze nahradit bilancí, při které je mimo přestupné roky celková doba proslunění ve dnech od 10. února do 21. března včetně minut (jedná se o 40 dní s průměrnou dobou proslunění 90 minut). ČSN (3) U samostatně stojících rodinných domů, dvojdomů a koncových řadových domů má být součet podlahových ploch prosluněných obytných místností roven nejméně jedné polovině součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu. 14 Ochrana proti hluku a vibracím 12

12 (1) Stavba musí zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na osoby a zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i na sousedících pozemcích a stavbách. (2) Při zajišťování ochrany staveb proti vnějšímu hluku, zejména od dopravy, se musí přednostně uplatňovat opatření urbanistická před opatřeními chránícími jednotlivé stavby tak, aby byly splněny podmínky pro ochranu hluku v chráněném venkovním prostoru, chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném vnitřním prostoru staveb 9), 10). (3) Požadovaná vzduchová neprůzvučnost obvodových plášťů budov, stěn, příček a stropů mezi místnostmi je dána normovými hodnotami. Požadovaná kročejová neprůzvučnost stropních konstrukcí s podlahami je dána normovými hodnotami (tab A.4 ČSN ) (4) Všechna zabudovaná technická zařízení působící hluk a vibrace musí být v budovách s obytnými a pobytovými místnostmi umístěna a instalována tak, aby byl omezen přenos hluku a vibrací do stavební konstrukce a jejich šíření, zejména do chráněného vnitřního prostoru stavby. (5) Instalační potrubí se musí vést a připevnit tak, aby nepřenášela do chráněných vnitřních prostorů stavby hluk způsobený při jejich používání ani zachycený hluk cizí. 15 Bezpečnost při provádění a užívání staveb (1) Hlavní domovní komunikace v budovách s obytnými nebo pobytovými místnostmi musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů mm; u staveb, ve kterých je zajišťována zdravotní a sociální péče, musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů mm. Uvedený požadavek se nevztahuje na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci. 13

13 (2) Technické vybavení staveb v záplavových územích musí být navrženo a provedeno se zvýšenou odolností proti možným účinkům vod při povodních. Technické provedení trafostanic, hlavních rozvaděčů elektřiny, elektrických rozvodů a rozvodů sítí elektronických komunikací, hlavních uzávěrů plynu a vody, odvádění odpadních vod ze staveb, zařízení kotelen 16) na vytápění budov a strojoven výtahů budov pro bydlení a občanského vybavení musí odpovídat požadavkům pro bezpečnou obsluhu a funkčnost při možném zaplavení vodou při povodni. (3) Při provádění a užívání staveb nesmí být ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a drahách. 16 Úspora energie a tepelná ochrana (1) Budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, popřípadě klimatizaci byla co nejnižší. Energetickou náročnost je třeba ovlivňovat tvarem budovy, jejím dispozičním řešením, orientací a velikostí výplní otvorů, použitými materiály a výrobky a systémy technického zařízení budov. Při návrhu stavby se musí respektovat klimatické podmínky lokality. (2) Budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navrženy a provedeny tak, aby byly dlouhodobě po dobu jejich užívání zaručeny požadavky na jejich tepelnou ochranu splňující a) tepelnou pohodu uživatelů, b) požadované tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov, c) tepelně vlhkostní podmínky technologií podle různých účelů budov, d) nízkou energetickou náročnost budov. (3) Požadavky na tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov jsou dány normovými hodnotami (celá norma ČSN ). 17 Odstraňování staveb (1) Stavby se musí odstraňovat tak, aby v průběhu prací nedošlo k ohrožení bezpečnosti, života a zdraví osob nebo zvířat, ke vzniku požáru a k nekontrolovatelnému porušení stability stavby nebo její části. Při odstraňování staveb nesmí být ohrožena stabilita jiných staveb ani provozuschopnost sítí technického vybavení v dosahu stavby. (2) Okolí odstraňovaných staveb nesmí být touto činností a jejími důsledky nadměrně obtěžováno, zejména hlukem a prachem. (3) Odstraňování staveb se musí provádět podle předem stanoveného technologického postupu a dokumentace bouracích prací 17). (4) Stavební a demoliční odpady z odstraňovaných staveb musí být odklízeny neprodleně a nepřetržitě tak, aby nedocházelo k narušování bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a v případě povodně nedocházelo k jejich rozplavování a odplavování a k narušování životního prostředí. Se stavebním odpadem musí být nakládáno v souladu s jiným právním předpisem 5). ČÁST ČTVRTÁ POŽADAVKY NA STAVEBNÍ KONSTRUKCE STAVEB 18 Zakládání staveb (1) Stavby se musí zakládat způsobem odpovídajícím základovým poměrům zjištěným geologickým průzkumem a musí splňovat požadavky dané normovými hodnotami, (příliš obecné ČSN EN , ČSN EN ) nesmí být při tom ohrožena stabilita jiných staveb. 16) 17) Vyhláška č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. 14

14 (2) Při zakládání staveb se musí zohlednit případné vyvolané změny základových podmínek na sousedních pozemcích určených k zastavění a případná změna režimu podzemních vod. (3) Základy musí být navrženy a provedeny tak, aby byly podle potřeby chráněny před agresivními vodami a látkami, které je poškozují. (4) U staveb, jejichž základy jsou vystaveny změnám teploty zejména pece, mrazírny nebo kmitání, se musí uvažovat s účinky těchto změn na vlastnosti základové půdy, zejména u zemin soudržných. (5) U staveb s výrobními stroji a zařízeními, které vyvozují otřesy a vibrace do základové půdy, je třeba s těmito vlivy uvažovat. (6) Podzemní stavební konstrukce, oddělující vnitřní prostory od okolní zeminy nebo od základů, se musí izolovat proti zemní vlhkosti, popřípadě proti podzemní vodě. (7) Místnosti a prostory určené pro pěstování rostlin a skladování rostlinných produktů nemusí mít izolace podlah proti zemní vlhkosti nebo mohou být provedeny bez podlahy. 19 Stěny a příčky (1) Vnější stěny a vnitřní stěny oddělující prostory s rozdílným režimem vytápění a stěnové konstrukce přilehlé k terénu musí spolu s jejich povrchy splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi dané normovými hodnotami (ČSN ) a) nejnižších vnitřních povrchových teplot konstrukce, zejména v místech tepelných mostů v konstrukci a tepelných vazeb mezi konstrukcemi, b) součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v konstrukci, c) lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro tepelné vazby mezi konstrukcemi, d) kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním průběhu, e) průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi, f) tepelné stability konstrukce v zimním a letním období ve vazbě na místnost nebo budovu, g) prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na další konstrukce budovy. (2) Stěna nebo příčka je vyhovující z hlediska zvukové izolace, jestliže splňuje požadavky stavební akustiky na vzduchovou neprůzvučnost mezi místnostmi v budovách danou normovými hodnotami (tab. A.4 viz výše.) dle charakteru užívaných místností nebo navrhovaného způsobu užívaných místností. 20 Stropy (1) Vnější i vnitřní stropní konstrukce musí spolu s podlahami a povrchy splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi v ustáleném i neustáleném teplotním stavu, které vychází z normových hodnot. (ČSN ) (2) Stropy spolu s podlahami a povrchy jsou vyhovující z hlediska zvukové izolace, jestliže jejich vzduchová neprůzvučnost a kročejová neprůzvučnost splňují minimální požadavky dané normovými hodnotami. ČSN EN ISO

15 4 Postup pro hodnocení jednočíselných veličin 4.1 Obecně Hodnoty změřené podle ISO , ISO a ISO se porovnají se směrnými hodnotami (viz 4.2) v třetinooktávových kmitočtových pásmech v rozsahu 100 Hz až Hz a v oktávových pásmech v rozsahu 125 Hz až Hz. Toto porovnání se provádí podle 4.4. Kromě toho se vypočtou na základě dvou typických spekter dva faktory přizpůsobení spektru pro dále uvedený kmitočtový rozsah (viz 4.5). Tyto dva faktory mohou být případně doplněny dalšími faktory pokrývajícími širší kmitočtový rozsah mezi 50 Hz a Hz (v případě potřeby, jestliže to změřená data umožňují). 4.2 Směrné hodnoty Soubor směrných hodnot používaných pro porovnání s výsledky měření je uveden v tabulce 3. Směrné křivky jsou znázorněny na obrázcích 1 a 2. 16

16 21 Podlahy, povrchy stěn a stropů (1) Podlahové konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti v ustáleném a neustáleném teplotním stavu včetně poklesu dotykové teploty podlah, a dále požadavky stavební akustiky na kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost dané normovými hodnotami (ČSN ). Souvrství celé stropní konstrukce se posuzuje komplexně. (2) Podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít protiskluzovou úpravu povrchu odpovídající normovým hodnotám. (ČSN Podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít protiskluzovou úpravu povrchu odpovídající hodnotám uvedeným v tomto odstavci. Do této kategorie patří i soukromé terasy, balkóny, lodžie apod. V případě, že podlaha není krytá před deštěm, musí být požadavky splněny i při mokrém povrchu. součinitel smykového tření nejméně 0,3 nebo hodnoty výkyvu kyvadla nejméně 30, nebo úhel kluzu nejméně 6. (3) V částech staveb užívaných veřejností, včetně pasáží a krytých průchodů, musí protiskluzová úprava povrchu podlahy splňovat normové hodnoty. (ČSN Kritéria protiskluznosti jsou u částí staveb užívaných veřejností, včetně pasáží a krytých průchodů, a částí staveb uvedených v právním předpisu2) následující: součinitel smykového tření nejméně 0,5 nebo hodnota výkyvu kyvadla nejméně 40, nebo úhel kluzu nejméně 10. Do této kategorie patří i veřejné terasy, balkóny, lodžie apod. V případě, že tyto povrchy nejsou kryté před deštěm, musí být požadavky splněny i při mokrém povrchu. Kritéria protiskluznosti jsou u částí staveb užívaných veřejností, kde je možno stát nebo chodit bosýma nohama za mokra (např. ochozy okolo bazénů, sprchy, dna v neplaveckých bazénech s hloubkou větší než 80 cm, dna v neplaveckých bazénech s vlnobitím, schody vedoucí do vody max. 1 m široké opatřené oboustrannými madly, schody mimo bazény), následující: úhel kluzu nejméně 18. Povrchy podlah, kde je možno stát nebo chodit bosýma nohama za mokra a které nemohou být zkoušeny metodou úhlu kluzu, musí vykazovat hodnotu výkyvu kyvadla za mokra nejméně

17 (4) Návrh a provedení nášlapné vrstvy se posuzuje i z hlediska protiskluznosti z důvodu změn možných vlivem vlhkosti. Pro posouzení vhodnosti podlahoviny se použijí hodnoty deklarované výrobcem v souladu s příslušnou technickou specifikací výrobku. (5) Instalace uložené v podlaze nesmí narušit vlastnosti podlahy požadované pro příslušný prostor. (6) V místnostech, kde bude docházet k pravidelné manipulaci s látkami ohrožujícími jakost vod, musí být podlahy zajištěny proti průniku těchto látek. (7) Povrch stěn a příček v prostorech, kde je nebezpečí výbuchu prachu, musí být hladký s omyvatelnou úpravou. Schodiště a šikmé rampy 22 (1) Každé podlaží, mimo vstupní přístupné přímo z upraveného terénu, a každý užitný půdní prostor budovy musí být přístupný alespoň jedním hlavním schodištěm. Další pomocná schodiště se navrhují především pro řešení únikových, popřípadě zásahových cest v souladu s normovými hodnotami (ČSN ). Místo schodišť lze navrhnout šikmé rampy, které na únikových cestách nesmí mít větší sklon než 1 : 8. (2) Nejmenší podchodná a průchodná výška schodišť je dána normovými hodnotami. ČSN Podchodná výška Podchodná výška H 1 schodišťového ramene je svislá vzdálenost mezi spojnicí hran schodišťových stupňů na výstupní čáře a rovnoběžnou přímkou vedenou spodním lícem konstrukcí nad výstupní čarou (viz obrázek 10a) a 12) Podchodná výška H 1 ramene šikmé rampy je svislá vzdálenost mezi horním povrchem ramene na výstupní čáře a rovnoběžnou přímkou vedenou spodním lícem konstrukcí nad výstupní čarou (viz obrázek 10b)) Nejmenší dovolená podchodná výška H 1 min hlavních a vedlejších schodišť i šikmých ramp se stanoví v závislosti na sklonu ramene podle vztahu (1): kde je sklon ramene Podchodná výška H 1 hlavních schodišť v rodinných domech, schodišť uvnitř bytů, schodišť v objektech pro rodinnou rekreaci a pomocných schodišť může být snížena až na mm. 18

18 6.7.5 Schodiště nebo šikmá rampa vybíhající do prostoru musí být upraveny tak, aby bylo zabráněno možnosti vstupu osob do průmětu prostoru s nižší výškou než H 1 min = mm v exteriéru a H 1 min = mm v interiéru. Vstupu musí být zabráněno zarážkou ve výšce 100 mm až 250 mm (viz obrázek 11a)), nebo pevnou zábranou výšky nejméně 300 mm (viz obrázek 11b) a ve výšce mm musí být instalována pevná ochrana (např. tyč zábradlí apod.). 6.8 Průchodná výška Průchodná výška H 2 schodišťového ramene je kolmá vzdálenost mezi spojnicí hran schodišťových stupňů na výstupní čáře a rovnoběžnou přímkou vedenou spodním lícem konstrukcí nad výstupní čarou (viz obrázek 12) Průchodná výška H 2 ramene šikmé rampy je kolmá vzdálenost mezi horním povrchem ramene na výstupní čáře a rovnoběžnou přímkou vedenou spodním lícem konstrukcí nad výstupní čarou Nejmenší dovolená průchodná výška H 2 min (mm) se stanoví v závislosti na sklonu ramene podle vztahu (2): kde je sklon ramene Průchodná výška v obytných a veřejných budovách nesmí být menší než mm. Průchodná výška u budov výrobních a provozních nesmí být snížena pod hodnotu vyplývající z maximálních rozměrů dopravovaného předmětu. 19

19 ku. (3) Všechny schodišťové stupně v jednom schodišťovém rameni musí mít stejnou výšku, v přímých ramenech i stejnou šíř- (4) Nejmenší šířky schodišťového stupně a stupnice jsou dány normovými hodnotami ČSN Nejmenší šířka stupně na výstupní čáře je 210 mm, nejmenší šířka stupnice na výstupní čáře je 250 mm (viz obrázky 24a), 24b), 24c) a 24d) ). (5) Vzájemný vztah mezi výškou a šířkou schodišťového stupně je dán normovými hodnotami. (2h + b = 630 mm) (6) Nejvyšší počet výšek schodišťových stupňů v jednom schodišťovém rameni je dán normovými hodnotami. (Počet výšek stupňů v jednom schodišťovém rameni musí být nejméně 3, nejvýše 18 (mimo pomocná schodiště). Doporučuje se 16 výšek stupňů v jednom schodišťovém rameni. U bezbariérově užívaných staveb může být v jednom rameni nejvýše 16 výšek stupňů.) Stupnice schodišťového stupně musí být vodorovná, bez sklonu v příčném i podélném směru a její povrch musí být z materiálu odolného působení mechanického namáhání a vlivů daného prostředí. (7) Sklon schodišťových ramen v bytech a bytových domech je dán normovými hodnotami. (Sklon schodišťových ramen v bytových domech, uvnitř prostorů určených ke shromažďování osob a únikových schodišť by měl být v rozmezí 25 < 35.) (8) Nejmenší dovolená průchodná šířka schodišťových ramen, rozměry podest a mezipodest, umístění dveří v prostoru podest a další bezpečnostní požadavky jsou dány pro jednotlivé druhy staveb normovými hodnotami. ČSN Průchodná šířka Průchodná šířka ramene B se navrhuje podle účelu a provozu. 20

20 6.6.2 Průchodná šířka ramene B má být násobkem 600 mm, což je šířka průchodného pruhu pro jednoho dospělého člověka. V odůvodněných případech lze šířku průchodného pruhu zmenšit až na 550 mm Konstrukce zábradlí popř. madel může do průchodné šířky ramene B zasahovat nejvýše 100 mm (viz obrázek 9) Nejmenší průchodná šířka B ramen hlavních schodišť je u rodinných domů 900 mm, u pomocných schodišť 750 mm. U bytových domů nemá být nejmenší průchodná šířka B ramen menší než mm a musí vyhovovat ČSN Průchodná šířka B schodišťového ramene, na němž je instalována zdvihací plošina pro vozík, musí být nejméně o 550 mm širší než je šířka plošiny v provozní poloze U bezbariérově užívaných staveb musí být průchodná šířka B schodišťového ramene nejméně mm, u ramene šikmé rampy nejméně mm. 23 (1) Povrch podest vnitřních schodišť musí být vodorovný beze sklonu v příčném i podélném směru. Povrch podest vnějších schodišť může mít podélný sklon ve směru sestupu nejvýše 7 %. (2) Žebříkové schodiště je možno navrhnout pouze pro občasné používání omezeným počtem osob. Nejmenší průchodná šířka ramene žebříkového schodiště a nejmenší schodišťová výška schodišťového stupně jsou dány normovými hodnotami. (ČSN Nejmenší dovolená průchodná šířka ramene žebříkového schodiště je 550 mm. Tato šířka nesmí být ničím zúžena. Nejmenší dovolená podchodná výška H 1 žebříkového schodiště do sklonu ramene α 50 je mm, při sklonu ramene α > 50 je nejmenší podchodná výška H 1 žebříkového schodiště mm.) (3) Protiskluzová úprava povrchu okrajů schodišťových stupňů, podest vnitřních a vnějších schodišť, celých stupnic žebříkového schodiště a šikmých ramp musí splňovat normové hodnoty. (6.2.2 Protiskluzové úpravy předního okraje stupně a podesty nesmí vystupovat nad povrch více než 3 mm, přitom hrana takového výčnělku musí být od přední hrany stupně popř. podesty vzdálena 20 mm až 40 mm. Protiskluzová úprava musí být provedena takovým způsobem, aby byla zajištěna její náležitá trvanlivost nebo možnost pravidelné obnovy. Protiskluzová úprava vnějších schodišť a šikmých ramp musí být provedena způsobem zohledňujícím možnosti a způsoby zimní údržby a provoz v zimním období. Při předním okraji schodišťového stupně do vzdálenosti 40 mm od hrany musí protiskluzová úprava splňovat tyto požadavky: součinitel smykového tření nejméně 0,6; nebo hodnota výkyvu kyvadla nejméně 50; nebo úhel kluzu nejméně 13. Po celé ploše ramen šikmých ramp musí protiskluzová úprava povrchu splňovat tyto požadavky: součinitel smykového tření nejméně 0,5 + tgα; nebo hodnota výkyvu kyvadla nejméně 40 (1 + tgα); nebo úhel kluzu nejméně 10 (1 + tgα), kde α je úhel sklonu ramene šikmé rampy.) 21

21 (4) Návrh a provedení nášlapné vrstvy se posuzuje i z hlediska protiskluznosti z důvodu změn možných vlivem vlhkosti. Protiskluzové úpravy stupnic schodů nesmí vystupovat nad povrch stupnice více než 3 mm. (5) Technické požadavky na šikmé rampy jsou dány normovými hodnotami. (Příliš obecné ČSN ČSN ) (6) Hluk přenášený ze schodišť a podest do sousedních místností musí splňovat požadavky stavební akustiky dané normovými hodnotami. (? ČSN EN ISO 714-1, 717-2) (7) Prostor schodiště musí být osvětlen a větrán. 24 Komíny a kouřovody (1) Komíny a kouřovody musí být navrženy a provedeny tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší, aby nenastalo jejich hromadění, nebyly překročeny emisní limity stanovené jiným právním předpisem 18) vztažené k předmětnému zdroji znečištění i k okolní zástavbě a nedošlo k ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat. Bezpečnost spalinové cesty instalovaného spotřebiče musí být potvrzena revizní zprávou obsahující údaje o výsledku její kontroly vymezené normovými hodnotami. (ČSN : O výsledku revize spalinové cesty sepíše odborně způsobilá osoba zo) revizní zprávu spalinové cesty podle přílohy C, jejíž nedílnou přílohou je technická zpráva podle přílohy D. Doporučuje se technickou zprávu doplnit výpočtem, pokud nebyl výpočet součástí projektové dokumentace. Revizní zpráva se předá stavebníkovi nebo jím pověřené osobě.) 18) zo) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Nařízení vlády č. 91/2010 Sb. 22

22 23

23 (2) Spaliny spotřebičů paliv se odvádí nad střechu budovy. Vyústění odvodu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší lze použít jen v technicky odůvodněných případech při stavebních úpravách budov nebo u průmyslových staveb, při dodržení normových hodnot a emisních limitů podle odstavce 1. ČSN odvod spalin stěnou fasády do volného ovzduší vývod spalin (dále jen vývod) vodorovný konstrukční prvek, obvykle se soustředným přívodem spalovacího vzduchu z venkovního prostředí do spotřebiče a odvodem spalin ze spotřebiče do volného ovzduší, procházející venkovní stěnou (obvodovou stěnou/fasádou budovy) POZNÁMKA: Vývod spalin může procházet také šikmou střechou budovy vyústění vývodu spalin (dále jen vyústění) místo, ve kterém spaliny opouštějí vývod a vstupují do volného ovzduší

24 ochranné pásmo (dále jen pásmo) plocha na venkovní stěně, kde nesmí být žádné stavební otvory (3.11.5) venkovní stěna stěna, která ohraničuje budovu a odděluje vnitřní a venkovní prostor. Venkovní stěna vytváří vnější líc budovy (fasádu) stavební otvory (dále jen otvory) okna, dveře, větrací a jiné otvory ve stavební konstrukci, které propojují vnitřní a venkovní prostor (3) Materiály komínů, kouřovodů, komínových vložek a jejich izolací musí odpovídat normovým hodnotám. ČSN Materiály komínů Jednovrstvé zděné komíny se navrhují z materiálů: a) nehořlavých (viz 4.5 a); b) s nasákavostí nejvýše 20 % měrné hmotnosti; c) odolných proti mrazu část konstrukce přímo vystavená atmosférickým vlivům a v půdním prostoru; d) odolných proti účinkům spalin Pro vícevrstvé systémové, individuální a dodatečně vložkované komíny platí: a) Materiály pro systémové komíny musí být podle ČSN EN ; ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN 1806 a ČSN EN b) Pro dodatečně vložkované komíny musí být použity pevné komínové vložky a tvarovky podle požadavků ČSN EN 1457, ČSN EN a ČSN EN 1857 nebo ohebné komínové vložky a jejich tvarovky podle požadavků ČSN EN Komínové vložky a tvarovky pro tlakové třídy P1, P2 a H1, H2 včetně těsnění/tmelů a s určením pro mokrý provoz musí být schválené pro deklarovanou kombinaci tlakové třídy a třídy odolnosti proti kondenzátu. Jako komínové vložky mohou být také používány komínové výrobky odpovídající požadavkům ČSN EN 1806, ČSN EN , ČSN EN 1858 a ČSN EN c) Pro individuální komíny musí být použity pevné komínové vložky a tvarovky podle požadavků ČSN EN 1457, ČSN EN a ČSN EN Komínové vložky a tvarovky tlakové třídy P1, P2 a H1, H2 včetně těsnění/ tmelů a s určením pro mokrý provoz musí být schválené pro deklarovanou kombinaci tlakové třídy a třídy odolnosti proti kondenzátu. Jako komínové vložky mohou být také používány komínové výrobky odpovídající požadavkům ČSN EN 1806, ČSN EN , ČSN EN 1857 a ČSN EN Pro tepelně izolační vrstvy vícevrstvých komínů lze použít materiály s nasákavostí vyšší než 20 % měrné hmotnosti, pokud budou proti vniknutí vlhkosti (např. od srážkové vody, z kondenzátů spalin apod.) trvale chráněny jiným vhodným materiálem. Nejmenší objemová hmotnost materiálu pro tepelně izolační vrstvy vícevrstvých komínů nesmí být menší než (95 ± 5) kg.m 3. Izolační vrstva pro vícevrstvé komíny odolné při vyhoření sazí (třída odolnosti G) musí mít bod tání vyšší než C. Důležitým požadavkem na tepelně izolační materiál je jeho homogenita v hotových komínových výrobcích a dlouhodobá stálost všech jeho uvedených materiálových charakteristik. Tloušťka izolační vrstvy musí být taková, aby v komínovém průduchu se suchým provozem nedocházelo ke kondenzaci spalin a aby u komínů s mokrým provozem byla nejnižší teplota vnitřního povrchu komínového průduchu vždy nejméně 1 C; nikdy nesmí být překročena nejvyšší přípustná teplota vnějšího povrchu, u kterého je možný náhodný lidský kontakt (ČSN EN :2009 příloha A, tabulka A.6). POZNÁMKA 1 Tepelně izolační materiály jsou stanoveným výrobkem a shoda jejich vlastnosti s příslušnou materiálovou normou/dokumentem je výrobcem ověřena v návaznosti na příslušné předpisy Zákon č. 100/2013 Sb. POZNÁMKA 2 Tloušťka vložené tepelné izolace se stanovuje na základě vlastností použité tepelné izolace a provedených zkoušek nebo výpočtu; bývá obvykle cca 40 mm, ale výrobek může být navržen s jinou tloušťkou, např. při použití materiálu s lepšími či horšími tepelně izolačními vlastnostmi nebo s ohledem na nižší či vyšší deklarovanou teplotní třídu výrobku apod. POZNÁMKA 3 Hodnoty tepelného odporu nebo tepelné vodivosti izolačních materiálů jsou uvedeny např. v příloze A v tabulkách A.3 až A.5 ČSN EN :2009. POZNÁMKA 4 Použití sypkého materiálu pro tepelnou izolaci mezi komínovým pláštěm a komínovou vložkou se nedoporučuje. U sypkých materiálů je velmi obtížné zajistit požadovanou konstantní homogenitu tepelně-izolační vrstvy v hotovém výrobku, navíc sypké materiály po čase sedají (tím vznikají nežádoucí teplotní můstky s následnými negativními účinky z hlediska požární bezpečnosti) a vadné komínové vložky nebo tvarovky se při opravách jen velmi obtížně demontují. Při používání sypké izolace nelze vždy zajistit, aby nedošlo k částečnému nebo úplnému ucpání komínového průduchu nebo kouřovodu nebo k omezení volného pohybu komínových vložek a tvarovek v komínu Tepelně izolační vrstvu mezi komínovým pláštěm a komínovou vložkou tvoří také vzduchová mezera (bez další výplně) a velikost tepelného odporu takové vrstvy lze stanovit výpočtem. POZNÁMKA 1 Pro výpočet tepelného odporu uzavřené vzduchové mezery lze použít např. tabulku A.3 ČSN EN :

25 POZNÁMKA 2 Pro výpočet tepelného odporu otevřené vzduchové mezery má být zohledněn součinitel přestupu tepla 8 W.m 2.K 1 viz ČSN EN Odolností proti účinkům spalin je zejména odolnost při namáhání teplem, odolnost proti degradačnímu působení kondenzátů spalin, odolnost proti vysokým teplotám při vznícení a vyhoření sazí apod. U spotřebičů na pevná paliva je nutné přihlédnout i k možným abrazivním účinkům pevných částí ve spalinách. POZNÁMKA Negativní vliv účinků spalin výrazně ovlivňují chemické látky, které se při provozu (např. otevřeného spotřebiče paliv ) dostávají do spalin, nebo které jsou přítomné v komínovém plášti v blízkosti komínových vložek. Příkladem jsou halogenové sloučeniny, které se dostávají do spalin v kadeřnictví z používaných odbarvovačů a barev, nebo dehty či vápenná malta ve starém komínovém zdivu apod Tloušťky a druhy kovových materiálů používaných na výrobu systémových komínů, komínových vložek a tvarovek a kouřovodů musí být voleny s ohledem na provozní podmínky (suchý nebo mokrý provoz) a druh paliva připojeného spotřebiče. Odolnost komínových vložek proti korozi musí být deklarována buď na základě: a) typu a tloušťky materiálu (odpovídajícího podle druhu výrobku tabulce A.1, A.2, A.3 nebo A.4); Výrobky s deklarací na základě typu materiálu a tloušťky se označí Vm. nebo na základě: b) kladného výsledku zkoušky nejméně jedné ze tří zkušebních metod, popsaných v normativní příloze A normy ČSN EN :2010. Výrobky, které byly podrobeny zkoušce podle přílohy A.1 se označí V1; Výrobky, které byly podrobeny zkoušce podle přílohy A.2 se označí V2; Výrobky, které byly podrobeny zkoušce podle přílohy A.3 se označí V Hliníkové komínové výrobky lze použít pouze pro třídu D1 ve shodě s tabulkami A.1 a A.2, a to jen do jmenovité světlosti 150 mm pro spotřebiče podle se suchým provozem (ČSN EN 1443:2004 článek 3.23) v místech, kde nemůže dojít ke koroznímu napadení hliníku (viz poznámka k článku 6.3.5) Použití dvou nebo více druhů kovových materiálů v jednom komínovém systému, při montáži individuálních komínů nebo kombinace materiálů při výrobě jednotlivých konstrukčních prvků se nedoporučuje Konstrukční řešení a provádění jednotlivých konstrukčních prvků nesmí urychlovat rozvoj korozního napadení materiálu Doplňkové materiály komínů musí splňovat podmínky pro daný účel, tj. odolnost proti korozi, tepelnou odolnost, požadovanou pevnost v tahu a v tlaku. Takovými doplňky jsou např. šrouby, upevňovací prvky, přídavné podpěry apod Pro těsnění spojů nebo spojování prvků ve spárách nebo spojích mohou být použity pouze ty materiály, které jsou pro tento účel specifikovány výrobcem komínových výrobků. U individuálních komínů se musí použít materiály, které splňují požadavky platných norem a předpisů 5) Tloušťky a druhy keramických nebo betonových materiálů používaných na výrobu systémových komínů a komínových vložek a spojovací materiály musí být voleny s ohledem na provozní podmínky (suchý nebo mokrý provoz) a druh paliva připojeného spotřebiče Tloušťky a druhy materiálů z plastů používaných na výrobu systémových komínů a komínových vložek musí být voleny s ohledem na provozní podmínky. Obvykle se používají materiály z polypropylénu (PP), tzv. samozhášivého polypropylénu (PPs) nebo polyvinyldene fluoridu (PVDF). Komínové výrobky z plastů se používají pouze pro spotřebiče na plynná paliva pro suchý nebo mokrý provoz a při použití těsnění (obvykle silikonového) ve spojích jednotlivých dílů jsou vhodné pro přetlakový provoz. Doporučená minimální tloušťka stěny u pevných komínových vložek a tvarovek je 1,5 mm, u ohebných komínových vložek 0,5 mm. Pokud není komínová vložka odolná proti UV záření, musí být při použití ve vnějším prostoru opatřena komínovým pláštěm. Komíny musí být opatřeny identifikačními štítky odpovídajícími normovým hodnotám. ČSN Označování komínů a komínových průduchů Dokončená spalinová cesta musí být opatřena identifikačním štítkem. POZNÁMKA Identifikační štítek se instaluje (upevňuje) na spalinové cestě provedené ze systémových i individuálních komínů, po rekonstrukci komínů komínovou vložkou i po výměně komínové vložky nebo její povrchové úpravě např. vypouzdření plastem. Identifikační štítek, může být zpracovaný výrobcem komínových systémů nebo jejich dílců, výrobcem komínových vložek nebo montážní firmou. Identifikační štítek musí být označen trvale a nesmazatelně, např. v podobě vyryté kovové destičky, vylisované nebo potištěné plastové destičky, a musí být umístěn na viditelném místě a musí obsahovat varovnou informaci o tom, že nesmí být zakryt nebo odstraněn. POZNÁMKA Možná místa pro upevnění jsou u otvorů pro kontrolu a čištění, na plášti komína u spotřebiče paliv, u sopouchu komína apod. Příklady identifikačních štítků jsou v ČSN EN :2009 příloha I nebo ČSN EN :2009 příloha G. Identifikační štítek musí obsahovat nejméně tyto informace: identifikaci výrobce systémového komína nebo komínových vložek; označení výrobku podle ČSN EN 1443 (nebo podle příslušných norem výrobků); identifikace montážní firmy (jméno, adresa, telefon); 26

26 datum instalace komínu. Identifikační štítky komínů pro uzavřené spotřebiče paliv se označují podle 4.4 ČSN EN :2009. (4) Výška komína nad střechou budovy i ve vztahu k nejbližšímu okolí je dána normovými hodnotami. 27

27 28

28 (5) Nejmenší dovolený rozměr světlého průřezu průduchu podtlakového a přetlakového komína je dán normovými hodnotami. (ČSN Nejmenší dovolený rozměr komínového průduchu s přirozeným tahem je: a) 100 mm pro spotřebiče na plynná paliva; b) 110 mm pro spotřebiče na kapalná paliva; c) 120 mm pro spotřebiče na pevná paliva, přičemž plocha průřezu komínového průduchu nesmí být menší než 0,015 m 2. Komínový průduch kruhový musí mít průměr nejméně 140 mm. Jednovrstvý zděný komín z cihel bez ochranného pouzdra nesmí mít rozměr komínového průduchu menší než 150 mm 150 mm. POZNÁMKA U některých lokálních spotřebičů na pevná paliva (např. dřevěné pelety) se velikost komínového průduchumůže řídit technickou dokumentací výrobce spotřebiče paliv Nejmenší dovolený rozměr komínového průduchu přetlakového komína je 80 mm. Výrobce spotřebiče může v odůvodněných případech doporučit i menší rozměr, který ale nesmí být menší než 60 mm. Funkce zmenšeného průřezu se dokládá výpočtem podle kapitoly 5. (6) Na spalinové cestě musí být kontrolní, popřípadě vybírací, vymetací nebo čisticí otvory pro kontrolu a čištění komínů a kouřovodů. Umístění otvorů, jejich počet a provedení jsou dány normovými hodnotami. ČSN Vymetací otvory Vymetací otvory se navrhují u komínových průduchů na kapalná a pevná paliva, které nelze vymetat přímo ústím komína. Vymetací otvory se umísťují nad střechu budovy nebo do půdního prostoru, ve kterém bude možné vymetání komínů provádět. Půdice vymetacího otvoru má být nejméně 600 mm a nejvíce mm nad podlahou. Vymetací otvor smí být ve vzdálenosti nejvýše 6 m od ústí komínového průduchu. Pro komínový nástavec platí Vymetací otvor nemá mít u žádného průduchu menší plochu než 0,028 m2. Šířka vymetacího otvoru nemá být menší než 120 mm a výška menší než 180 mm. Prostory v okolí vymetacího otvoru musí být upraveny podle POZNÁMKA U systémových komínů se může velikost vymetacích otvorů odchýlit od , ale výrobce zajistí, že bude možné provést vymetání spalinové cesty bezpečně (např. postupem podle technologického návodu nebo dodávkou čistícího zařízení) Světlá výška přístupové komunikace k vymetacímu otvoru a prostoru před ním nesmí být menší než mm. Vnitřní prostor, ve kterém je vymetací otvor umístěn, musí být osvětlen Vymetací otvor musí být uzavřen komínovými dvířky podle Je-li vymetací otvor umístěn nad šikmou střechou, musí být uzavřen plechovými komínovými dvířky, jejichž křídla jsou na závěsech Vymetací otvory v obytné půdní vestavbě mají být umístěny na chodbě, schodišti nebo v místnosti příslušenství (předsíň, komora, koupelna, WC). Vymetací otvor by neměl být umístěn v obytných místnostech Vybírací otvory 29

29 Vybírací otvory se navrhují u komínů průběžných i podlažních pro spotřebiče na pevná a kapalná paliva, vždy v úrovni půdice komínového průduchu Vybírací otvor u komínového průduchu úzkého a středního nemá mít menší plochu než 0,028 m2. Šířka vybíracího otvoru nemá být menší než 120 mm a výška menší než 180 mm. U komínového průduchu průlezného je nejmenší velikost vybíracího otvoru 450 mm 600 mm. POZNÁMKA U systémových komínů se může velikost vybíracích otvorů odchýlit od , ale výrobce zajistí, že bude možné provést vybírání sazí ze spalinové cesty bezpečně (např. postupem podle technologického návodu nebo dodávkou čistícího zařízení) Vybírací otvor průběžného komína nebo komína se společným sběračem musí být umístěn v nejnižším podlaží na vhodném a přístupném místě (chodba, schodiště apod.) Nesmí být osazen v prostorách, kde je nebezpečí požáru nebo výbuchu Nelze-li umístit vybírací otvor podlažního komína na chodbě, schodišti nebo jiném vhodném místě společných prostorů objektu, lze jej umístit do místností příslušenství (do předsíní, komor, koupelen, záchodů) toho bytu, ke kterému náleží. Vybírací otvor by neměl být umístěn v obytných místnostech Vybírací otvory nesmí být umístěny ve shromažďovacích prostorách podle ČSN a ani v prostorách, kde se nacházejí hořlavé plyny a kapaliny či potraviny. Nemají se umisťovat v prostorech, kde jsou chována hospodářská zvířata. V kotelně nebo v garáži rodinného domku vybírací otvory být mohou Půdice vybíracího otvoru má být nejméně 150 mm a nejvíce mm nad podlahou, kromě vybíracích otvorů podlažního komína, kde se povoluje zmenšit vzdálenost půdice vybíracího otvoru od podlahy na 100 mm, nelze-li získat dostatečnou neúčinnou výšku tohoto průduchu jinak Jestliže je vzdálenost mezi komínovými dvířky vybíracího otvoru a komínovým průduchem větší než 300 mm (u komínového průduchu úzkého a středního podle 4.2.1), velikost vybíracího otvoru se zvětší tak, aby bylo možné vyčistit půdici komínového průduchu bezpečně Spojovat dva nebo několik komínových průduchů společným vybíracím otvorem je zakázáno. Lze to připustit s funkčními výsuvnými uzávěry pouze u stávajících komínů se společným sběračem Vybírací otvor musí být uzavřen komínovými dvířky podle Podlaha kolem vybíracích otvorů má být nehořlavá (4.5 a) nebo s nehořlavou povrchovou úpravou do vzdálenosti nejméně 600 mm od povrchu komína a do vzdálenosti 300 mm od vnější hrany komínových dvířek na obě strany. Požární bezpečnost při vybírání sazí může být zajištěna i jiným způsobem. (7) Ke komínům, které se kontrolují a čistí ústím průduchu komína, musí být zabezpečen trvalý přístup budovou, otvorem ve střeše, komínovou lávkou, popřípadě vnější přístupovou cestou, střešními stupni. Požadavky na přístupové cesty a komínové lávky jsou dány normovými hodnotami. ČSN Komínová lávka Komínová lávka se zřizuje podle způsobu vymetání komína ve výši: a) 650 mm až 750 mm pod ústím komínového průduchu při vymetání ústím; b) 800 mm až mm pod vymetacím otvorem při vymetání průduchu vymetacím otvorem Komínová lávka musí mít šířku pochůzné plochy nejméně 250 mm (v souladu s 5.2 ČSN EN 516:2006) s přístupy podle Komínová lávka musí mít na straně odvrácené od plochy střechy ocelové zábradlí vysoké mm. Ve výšce 500 mm od úrovně pochůzné plochy musí mít zábradlí vodorovnou tyčovou výplň. Průchozí šířka mezi zábradlím a komínem nebo jinou konstrukcí má být 600 mm, ale nesmí být menší než 400 mm (obrázek 11). Pochůzná plocha musí být na straně přivrácené ke střeše nejméně 100 mm nad odtokovou plochou střešní krytiny. Komínové lávky, které zároveň slouží jako přístupové komunikace mezi jednotlivými komínovými tělesy, musí být vždy opatřeny zábradlím. Způsob kotvení komínové lávky musí být posouzen statickým výpočtem Přístup ke komínové lávce musí být bezpečný. Světlá výška přístupové komunikace k výlezu ke komínové lávce nesmí být menší než 1700 mm. Přístup ke komínové lávce musí být osvětlen. Pro překonání výškových rozdílů větších než 600 mm, zejména u přístupů k výlezům na střechu, musí být k dispozici alespoň certifikované žebříky Komínové lávky se nemusí zřizovat, jestliže je přístup k ústí komínového průduchu nebo k vymetacímu otvoru zajištěn jiným způsobem, např. výlezem na střechu velikosti nejméně 550 mm 550 mm ve vzdálenosti do 600 mm od vnějšího povrchu komínového tělesa (obrázek F.4 v příloze F). Pro přístup k ústí komína a překonání výškových rozdílů platí Přístup ke komínové lávce může být také řešen certifikovanými, schválenými a bezpečnými nášlapnými stupni (ČSN EN 516), které jsou součástí výrobního programu střešní krytiny. 30

30 (8) Požadavky na volně stojící průmyslové komíny jsou stanoveny normovými hodnotami. (celá ČSN EN ) 25 Střechy (1) Střechy musí zachycovat a odvádět srážkové vody, sníh a led tak, aby neohrožovaly chodce a účastníky silničního provozu nebo zvířata v přilehlém prostoru, a zabraňovat vnikání vody do konstrukcí staveb. Střešní konstrukce musí být navržena na normové hodnoty zatížení. (ČSN , ČSN EN 1990 ed. 2) (2) Pochůzné střechy a terasy musí mít zajištěn bezpečný přístup a musí být na nich provedena opatření zajišťující bezpečnost provozu. Odpadní vzduch ze vzduchotechnických a klimatizačních zařízení a odvětrání vnitřní kanalizace musí být vyústěn nad pochůzné střechy a terasy v souladu s normovými hodnotami tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí. (ČSN : Technické požadavky na větrací potrubí Hlavní a doplňkové větrací potrubí má být přímé a svislé, případné ležaté úseky musí mít sklon nejméně 1% (výjimečně 0,5%) k odpadnímu potrubí. Rovněž ležaté úseky společného větracího potrubí musí mít sklon nejméně 1% (výjimečně 0,5%) k odpadnímu potrubí. Hlavní nebo společné větrací potrubí musí vyúsťovat do venkovního prostoru. Větrací potrubí vyústěné do venkovního prostoru má být ukončeno 0,5 m nad rovinou střechy. Nejmenší vodorovná vzdálenost vyústění větracího potrubí od teras, oken nebo jiných otvorů, které jsou spojené s trvale používanými místnostmi budovy, je 3 m. Při menších vzdálenostech je třeba větrací potrubí vyústit nejméně 1 m nad úroveň nejvyšší části tohoto otvoru nebo 3 m nad úroveň terasy. Vyústění větracího potrubí do komínů, větracích průduchů, instalačních šachet a půdních prostor se nepřipouští. Větrací potrubí odpadních nebo připojovacích potrubí, která odvádějí infekční nebo toxické odpadní vody, musí být vedena odděleně od ostatních větracích potrubí. Větrací potrubí lapáků tuku a jiných objektů a zařízení má vyúsťovat do venkovního prostoru. Pokud to není možné, zaústí se do splaškového odpadního potrubí opatřeného větracím potrubím tak, aby za běžného provozu nemohlo dojít k přerušení funkce větrání, nebo se napojí na společné větrací potrubí. Nahrazovat toto větrací potrubí přivzdušňovacím ventilem se nepřipouští. ČSN : Odpadní vzduch Odpadní vzduch musí být vyfukován do atmosféry tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí doporučuje se vyfukovat vzduch svisle nad střechu budovy. Výfuk odpadního vzduchu pod okny, nebo v blízkosti oken se nedoporučuje. Doporučené limitní vzájemné vzdálenosti otvorů pro nasávání a výfuk vzduchu obsahuje ČSN EN Otvory pro výfuk odpadního vzduchu musí být chráněny proti působení větru, pronikání deště, sněhu i nežádoucích předmětů. 31

31 Výfukové otvory odpadního vzduchu s vyšším obsahem vodních par (vzduch z kuchyní, bazénů aj.) musí být řešeny tak, aby kondenzované páry nenarušily stavbu a její okolí. Výtlačné vzduchovody odpadního vzduchu s obsahem škodlivin mohou být vedeny přes místnosti s trvalým pobytem osob, pouze pokud splňují požadavek na těsnost třídy C podle ČSN EN Odpadní vzduch z větracích a klimatizačních zařízení, pro která tato norma platí, zpravidla není znečištěn tak, aby větrací zařízení mohlo být považováno za zdroj znečišťování ovzduší podle právního předpisu (Zákon č. 201/2012 Sb.) koncentrace škodlivin v odváděném vzduchu by v těchto případech neměly překročit relativně nízké hodnoty PEL, resp. NPK-P podle právního předpisu (Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.). Nelze však vyloučit případy, kdy znečištění odpadního vzduchu bude vyšší, než požaduje pro vnitřní vzduch právní předpis (Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) (např. v průmyslových provozech, kde ke znečištění odpadního vzduchu může docházet mimo pásmo pobytu osob). V takových případech je třeba respektovat v právním předpisu16) uvedené specifické nebo obecné emisní limity.) (3) Střešní plášť provozních střech a teras musí splňovat požadavky stavební akustiky dané normovými hodnotami. (? asi ČSN EN ISO 717-2) (4) Střešní konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a prostupu vzduchu konstrukcemi dané normovými hodnotami (příliš obecné ČSN ) a) nejnižších vnitřních povrchových teplot konstrukce, zejména v místech tepelných mostů v konstrukci a tepelných vazeb mezi konstrukcemi, b) součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v konstrukci, c) lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro tepelné vazby mezi konstrukcemi, d) kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním průběhu, e) průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi, f) tepelné stability konstrukce v zimním a letním období ve vazbě na místnost nebo budovu, g) prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na další konstrukce budovy. 26 Výplně otvorů (1) Výplně otvorů musí mít náležitou tuhost, při níž za běžného provozu nenastane zborcení, svěšení nebo jiná deformace a musí odolávat zatížení včetně vlastní hmotnosti a zatížení větrem i při otevřené poloze křídla, aniž by došlo k poškození, posunutí, deformaci nebo ke zhoršení funkce. (2) Výplně otvorů musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti v ustáleném teplotním stavu v souladu s normovými hodnotami. (příliš obecné velká část ČSN ) (3) Výplně otvorů musí splňovat požadavky na akustické vlastnosti v souladu s normovými hodnotami pro zajištění dostatečné ochrany před hlukem ve všech chráněných vnitřních prostorech stavby 10). (příliš obecné) (4) Hlavní vstupní dveře do bytů a pobytových místností musí mít světlou šířku nejméně 800 mm. (5) Okenní parapety v obytných a pobytových místnostech, pod nimiž je volný venkovní prostor hlubší než 0,5 m, musí být vysoké nejméně 850 mm od úrovně podlahy nebo musí být doplněny zábradlím nejméně do této výšky. (6) Průlezné otvory ve stropech nesmějí mít žádný rozměr menší než 0,7 m a u vstupních otvorů do šachet nebo kanálů menší než 0,6 m. Uvedené rozměry vstupních otvorů nesmí být zužovány žebříky nebo stupadly. (7) Při změnách dokončených staveb nebo výstavbě nových staveb v prolukách musí být alespoň jedna obytná místnost orientována do venkovního prostoru, kde nejsou pro tuto místnost ve venkovním chráněném prostoru stavby překračovány hygienické limity hluku. 27 Zábradlí (1) Všechny pochůzné plochy stavby, kde je nebezpečí pádu osob nebo zvířat a k nimž je možný přístup, se musí opatřit ochranným zábradlím, popřípadě jinou zábranou. Parametry zábradlí jsou dány normovými hodnotami. (příliš obecné polovina ČSN ) 10) Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 32

32 (2) Zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochůzné plochy, před níž je volný prostor hlubší a širší, než jsou normové hodnoty v závislosti na zatřídění pochůzné plochy. ČSN Povinnost zřídit zábradlí Zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochůzné plochy, před nímž je volný prostor, jehož šířka b a hloubka d (mm), měřené kolmo k okraji pochůzné plochy, přesahují mezní hodnoty z tabulky 1. (3) Zábradlí se nemusí zřídit, pokud a) by bránilo základnímu provozu, pro který je plocha určena, zejména nástupiště, rampy na nakládání, bazény a jeviště, b) volný prostor je zakryt konstrukcí odpovídající zatížení pěším provozem a splňující požadavky normových hodnot, (volný prostor (prohlubeň či otvor v pochůzné ploše) je zakryt konstrukcí (např. mříží), odpovídající zatížení pěším provozem a v níž nejsou otvory, kterými by prošla koule o průměru : ba) 80 mm v pochůzné ploše s omezeným přístupem osob bb) 60 mm v pochůzné ploše s volným přístupem dospělých osob bc) 30 mm v pochůzné ploše v provozech pro děti) c) hloubka volného prostoru je nejvýše 3 m a na pochůzné ploše je podél jejího volného okraje vytvořen nepochůzný bezpečnostní pás široký nejméně 1500 mm, který je zřetelně vymezen opatřeními podle normových hodnot. (hloubka volného prostoru je nejvýše 3 m a na pochůzné ploše s běžným nebo nízkým provozem (4.2.1.ab, ac) je podél jejího volného okraje vytvořen nepochůzný bezpečnostní pás široký nejméně mm, který je zřetelně vymezen ca) stavební konstrukcí (obrubníkem apod.) o výšce nejméně 300 mm; nebo cb) vodní plochou s dnem alespoň 150 mm pod úrovní okraje pochůzné plochy; nebo cc) souvislou trvalou zelení (např. keři) o výšce alespoň 500 mm; nebo cd) jiným opatřením zabezpečujícím nepřístupnost bezpečnostního pásu účinněji, než pouhý zákaz vstupu.) 33

33 34

34 35

35 (4) Nejmenší dovolená výška zábradlí včetně madla schodišť, šikmých ramp a vodorovných ploch je dána normovými hodnotami. 36

36 (5) Zábradlí a jeho zábradelní výplň musí v závislosti na zatřídění pochůzné plochy podle přístupu osob splňovat požadavky normových hodnot. (příliš obecné ČSN ) (6) Hrozí-li nebezpečí podklouznutí nebo propadnutí, musí být u podlahy zábradlí opatřeno zábradelní zarážkou stanovenou normovými hodnotami. (Zarážka (pokud se požaduje) musí mít výšku nejméně 100 mm nad povrchem pochůzné plochy. U schodišťových ramen musí převyšovat přední hrany stupňů o nejméně 20 mm (měřeno svisle). Zarážka může mít mezery nebo otvory (pro odtok vody apod.), jimiž neprojde zkušební koule o průměru nejvýše 30 mm.) (7) Šikmé zábradlí schodišť a šikmých ramp musí být opatřeno zábradelními madly, jejichž umístění a provedení je dáno normovými hodnotami. ČSN Zábradelní madlo se požaduje u šikmého zábradlí schodišť a šikmých ramp. Umisťuje se ve výšce 900 mm až mm nad povrchem pochůzné plochy, tj. zpravidla na horním okraji zábradlí s výškou podle tabulky U šikmého zábradlí schodišť a ramp v provozech určených pro děti se má umístit ještě další madlo ve výšce podle předpokládaného věku dětí: a) 400 mm až 500 mm pro děti do 6 let; b) 600 mm až 700 mm pro děti do 12 let U schodišť a šikmých ramp v provozech určených pro osoby s omezenou schopností pohybu ve smyslu zvláštního předpisu1) (např. budovy zdravotnických zařízení, stacionáře, domy s pečovatelskou službou, domovy důchodců apod.) se u zábradlí se zvýšenou (1 100 mm) nebo zvláštní (1 200 mm) výškou musí umístit madlo (další nebo jediné) ve výšce 900 mm nad povrchem pochůzné plochy Mezi madlem a konstrukcí zábradlí musí být světlá vzdálenost alespoň 60 mm; to platí jak pro madla zábradlí, tak pro samostatná madla a sousední konstrukce (např. na stěně schodišťového prostoru při požadavku madel po obou stranách ramene) Průřez zábradelního madla má být vhodný k uchopení rukou shora a musí mu být možno opsat nejméně 3/4 kružnice o průměru: a) v provozech s volným přístupem dospělých osob 40 mm až 50 mm; b) v provozech určených pro děti 30 mm až 40 mm (vztahuje se zejména na madla podle 5.5.2) Zábradelní madlo nesmí mít ostré hrany, výstupky či otřepy a jeho volné konce musí být upraveny tak, aby se v nich či o ně nemohly zachytit prsty ruky, která se madla přidržuje ; zejména konce dutých (trubkových) madel musí být uzavřené, ohnuté směrem dolů apod Při změnách směru (např. sklonu) mají zábradelní madla plynule navazovat (např. při přechodu mezi schodišťovým ramenem a podestou, v místě lomu schodiště apod.). 37

37 (1) Stavby podle druhu a potřeby se vybavují výtahy 19) a) určenými pro dopravu osob nebo osob a nákladů, b) určenými pro dopravu nákladů, c) požárními, d) evakuačními. 28 Výtahy (2) Výtahy se musí zřizovat u novostaveb bytových domů se vstupy do bytů v úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni. U změn dokončených staveb bytových domů, kde vstupy do bytů jsou v úrovni pátého nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni, se výtahy nemusí zřizovat ani existující výtahy do tohoto podlaží prodlužovat. (3) Potřebné rozměry pro zřizování výtahů a minimální pravidla pro instalaci výtahů v budovách nebo stavbách jsou stanoveny normovými hodnotami. (příliš obecné ČSN EN 81-1, ČSN EN 81-2+A3, ČSN EN 81-28, ČSN EN A1, ČSN EN 81-3+A1, ČSN EN 81-31, ČSN EN 81-70, ČSN EN 81-72, ČSN ISO ) 29 Výtahové a větrací šachty (1) Ve výtahové šachtě nesmí být umístěna žádná vedení technického vybavení nebo jiná technická zařízení, která nejsou potřebná pro provoz a bezpečnost výtahu. Výtahová šachta musí být dostatečně větrána do prostoru mimo budovu a nesmí být využita pro větrání prostorů nesouvisejících s výtahem. (2) Do větrací šachty nesmí být umístěno žádné vedení technického vybavení. 30 Shozy pro odpad (1) Shozy pro odpad musí zajišťovat bezpečné nakládání s odpady. Shozové šachty, jejich vhozové a čisticí otvory, popřípadě vhozové kabiny a prostory pro shromažďování a sběr odpadu, musí být situovány, uspořádány a provedeny tak, aby do ostatních částí stavby nemohl pronikat oheň, kouř, pachy, prach a hluk. Shozové šachty musí mít zajištěno účinné odvětrání. Dno shozových šachet musí vyhovovat i pro záchyt a sběr případných kapalných složek odpadu. 19) Nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, ve znění pozdějších předpisů. 38

38 (2) Vhozové otvory ani jiné příslušenství shozových šachet nesmí být v obytných ani v pobytových místnostech a musí být umístěny nejméně 1100 mm nad podlahou nebo zajištěny proti pádu osob. Shozové šachty musí mít vyústění do samostatného sběrného prostoru, který musí být přístupný z vnějšku stavby, snadno čistitelný a musí mít účinné větrání. (3) Do shozových šachet nesmí být umístěno žádné vedení technického vybavení. 31 Předsazené části stavby a lodžie (1) Předsazené části stavby nesmí svým umístěním a provedením ohrožovat provoz na veřejném prostoru. Výška jejich umístění nad vozovkou a nad částí chodníku, s bezpečnostním odstupem dopravního prostoru v šíři 0,5 m, je nejméně 4,95 m. (2) Podlahy balkónů, teras a lodžií musí být vodotěsné, s protiskluzovou úpravou povrchu danou normovými hodnotami. Musí z nich být zabezpečen odvod srážkové vody.(čsn :2007?) (3) Balkóny, lodžie a francouzská okna vedoucí do volného prostoru musí být opatřeny zábradlím nebo jinou mechanicky odolnou a stabilní ochrannou konstrukcí. (4) Lineární a bodový činitel prostupu tepla vlivem předsazených částí staveb a lodžie musí být v souladu s potřebným nízkým prostupem tepla obvodovým pláštěm budovy daným normovými hodnotami. (ČSN ?) ČÁST PÁTÁ POŽADAVKY NA TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB 32 Vodovodní přípojky a vnitřní vodovody (1) Vodovodní přípojka pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu a vnitřní vodovod pitné vody nesmí být propojeny s jiným zdrojem vody. (2) Vodovodní přípojka, popřípadě část vnitřního vodovodu vedeného v zemi musí být uložena do nezámrzné hloubky nebo se musí chránit proti zamrznutí. (3) Vodovodní přípojka musí být vybavena zařízením proti možnému zpětnému nasátí znečištěné vody z vnitřního vodovodu. (4) Hlavní uzávěr vnitřního vodovodu se osazuje před vodoměr; musí být přístupný a jeho umístění musí být viditelně a trvale označeno. Na odběrných místech vnitřního rozvodu vody lze osadit podružné vodoměry na studenou a teplou vodu. (5) Je-li vodovod pro veřejnou potřebu řešen zvlášť pro pitnou a užitkovou vodu, musí být takto řešen i vnitřní vodovod. (6) Potrubí studené vody musí být tepelně izolováno. Rozvodné a cirkulační potrubí teplé vody musí být tepelně izolováno. Potrubí podléhající korozi musí být proti ní chráněno. 33 Kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace (1) Je-li kanalizace pro veřejnou potřebu oddílná, musí být i vnitřní kanalizace oddílná. Vnitřní oddílná kanalizace musí být na jednotnou kanalizaci pro veřejnou potřebu připojena jednotnou kanalizační přípojkou. (2) Potrubí kanalizační přípojky musí být uloženo do nezámrzné hloubky nebo se musí chránit proti zamrznutí. (3) Čisticí tvarovky se nesmí osadit v místnostech, ve kterých by případný únik odpadní vody mohl ohrozit zdravé podmínky při užívání stavby. (4) Větrací potrubí vnitřní kanalizace nesmí být zaústěno do komínů, větracích průduchů, instalačních šachet a půdních prostor a musí být vyvedeno nejméně 500 mm nad úroveň střešního pláště. Nad pochůzné střechy a terasy musí být větrací potrubí vnitřní kanalizace umístěno v souladu s normovými hodnotami tak, aby nedošlo k obtěžování a ohrožování okolí. (ČSN : Větrací potrubí vyústěné do venkovního prostoru má být ukončeno 0,5 m nad rovinou střechy. Nejmenší vodorovná vzdálenost vyústění větracího po trubí od teras, oken nebo jiných otvorů, které jsou spojené s trvale používanými místnostmi budovy, je 3 m. Při menších vzdálenostech je třeba větrací potrubí vyústit nejméně 1 m nad úroveň nejvyšší části tohoto otvoru nebo 3 m nad úroveň terasy.) 39

39 (5) V místnostech a v prostorech s mokrým čistěním podlah, se zásobníky vody a se zařizovacími předměty, které nejsou napojeny na vnitřní kanalizaci, musí být osazena podlahová vpusť. Pokud to druh provozu vyžaduje, vpusť se opatří lapačem nečistot. (6) V záplavovém území 20) a tam, kde je třeba území či stavby chránit proti zpětnému vzdutí v kanalizaci pro veřejnou potřebu při povodni, a v ostatních územích, kde hrozí nebezpečí zpětného vzdutí odpadních vod v kanalizaci pro veřejnou potřebu při přívalovém dešti, musí být vnitřní kanalizace vybaveny zařízením proti zpětnému toku, nebo uzávěrem. 34 Připojení staveb k distribučním sítím, vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací (1) Vnitřní silnoproudé rozvody se připojují na distribuční sítě přípojkou, nebo rozšířením distribuční soustavy elektřiny. Vnitřní rozvody elektronických komunikací se připojují na vnější síť elektronických komunikací přípojkou. (2) Elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat v souladu s normovými hodnotami požadavky na (příliš obecné ČSN ed.2) a) bezpečnost osob, zvířat a majetku, b) provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu a vlivu prostředí, c) přehlednost rozvodu, umožňující rychlou lokalizaci a odstranění případných poruch, d) snadnou přizpůsobivost rozvodu při požadovaném přemísťování elektrických zařízení a strojů, e) dodávku elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční při požáru, f) zamezení vzájemných nepříznivých vlivů a rušivých napětí při křižování a souběhu silnoproudých vedení a vedení elektronických komunikací, g) v elektrických rozvodech staveb instalovat vždy zařízení s takovou elektromagnetickou kompatibilitou 21) a odolností, aby tato zařízení v elektromagnetickém prostředí uspokojivě fungovala, aniž by sama způsobovala nepříznivé elektromagnetické rušení jiného zařízení v tomto prostředí. (3) Transformační stanice a náhradní zdroje elektrické energie umístěné v budovách musí vyhovět všem požadavkům na zajištění bezpečnosti, hygienickým požadavkům, požadavkům na ochranu životního prostředí a požárně bezpečnostním požadavkům. (4) Stavba musí umožňovat vstup silnoproudých kabelů a kabelů sítí elektronických komunikací do budovy, umístění rozvodných skříní a provedení vnitřních silnoproudých rozvodů a vnitřních rozvodů sítí elektronických komunikací až ke koncovým bodům sítě. Požadavky na koncové body sítě elektronických komunikací jsou upraveny jiným právním předpisem 22). Vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací musí splňovat požadavky na zabezpečení proti zneužití. (5) Každá stavba musí mít trvale přístupné a viditelně trvale označené zařízení umožňující vypnutí elektrické energie. (6) U staveb se zřizuje hlavní ochranná přípojnice a její uzemnění se provede propojením se základovým zemničem. (7) Zásuvky se jmenovitým proudem nepřesahujícím 16 A musí splňovat národně stanovené parametry. Minimální vybavení bytu elektrickým zařízením a přístroji je dáno normovými hodnotami. (ČSN ed.2 Příloha D 20) 21) 22 Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb. Nařízení vlády č. 616/2006 Sb., o technických požadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility. Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 327/2006 Sb., kterou se stanoví charakteristiky přiměřených požadavků na připojení v pevném místě k veřejné telefonní síti a na přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě a podmínky přístupu k internetu v rámci univerzální služby. 40

40 35 Plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení (1) Pro plynovodní přípojku a odběrné plynové zařízení musí být použit jen materiál, který odpovídá účelu použití, druhu rozváděného média a danému provoznímu přetlaku. (2) Plynovodní přípojka a rozvod plynu musí být dimenzovány tak, aby byl zajištěn potřebný provozní přetlak pro všechny plynové spotřebiče. Odběrné plynové zařízení musí být navrženo a provedeno s ohledem na možná rizika tak, aby v důsledku jeho použití a způsobu provedení nedocházelo k ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat. Způsob instalace rozvodu plynu ve stavbě je dán normovými hodnotami. (příliš obecné) (3) Na začátku odběrného plynového zařízení musí být instalován hlavní uzávěr plynu umístěný na trvale přístupném a větratelném místě a musí být viditelně trvale označen. Nesmí být umístěn uvnitř stavby v místnostech nebo obtížně přístupných prostorech, které by mohly být v případě požáru budovy znepřístupněny. (4) Potrubí rozvodu plynu se ukládá do ochranné konstrukce, která je provedena podle normových hodnot (příliš obecné, navíc jsou jiné požadavky pro STL, NTL ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN , ČSN EN 1775 ed.2) a) pro zajištění ochrany před poškozením mechanickým nebo korozí, b) při průchodu dutými a nepřístupnými konstrukcemi, c) při průchodu obvodovými zdmi a základy. (5) Připojené spotřebiče 23) musí vyhovovat danému druhu plynu a provoznímu přetlaku plynu a mohou být podle svého provedení umístěny pouze v prostorách, které svým objemem, účelem a popřípadě množstvím přiváděného spalovacího vzduchu odpovídají jmenovitému tepelnému výkonu a funkci spotřebiče. U staveb umístěných v záplavových územích musí být uzávěry plynu mimo dosah hladiny vody, pro kterou bylo záplavové území stanoveno. 36 Ochrana před bleskem (1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit a) ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení, stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem, stavbě pro obchod, zdravotnictví a školství, stavbě ubytovacích zařízení nebo stavbě pro větší počet zvířat, b) poruchu s rozsáhlými důsledky na veřejných službách, zejména v elektrárně, plynárně, vodárně, budově pro spojová zařízení a nádraží, c) výbuch zejména ve výrobně a skladu výbušných a hořlavých hmot, kapalin a plynů, d) škody na kulturním dědictví, popřípadě jiných hodnotách, zejména v obrazárně, knihovně, archivu, muzeu, budově, která je kulturní památkou, e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny, f) ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí, zejména u továrního komína, věže, rozhledny a vysílací věže. (2) Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby. (ČSN EN ed.2, ČSN EN ed.2, ČSN EN ed.2, ČSN EN ed.2?) (3) Pro uzemnění systému ochrany před bleskem se u staveb zřizuje přednostně základový zemnič. 37 Vzduchotechnická zařízení 23) Nařízení vlády č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv. 41

41 (1) Vzduchotechnické zařízení musí zajistit takové parametry vnitřního ovzduší větraných prostorů, aby vyhovělo hygienickým a technologickým požadavkům. Jeho provoz musí být bezpečný, hospodárný, nesmí ohrožovat životní prostředí a zdraví osob nebo zvířat. Vzduchotechnické zařízení musí umožnit požadované pravidelné čištění a údržbu. (2) Výfuk odpadního vzduchu musí být proveden a umístěn podle normových hodnot tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí. Výdechy odpadního vzduchu musí být vzdáleny nejméně 1,5 m od nasávacích otvorů venkovního vzduchu, východů z chráněných únikových cest, otvorů pro přirozené větrání chráněných, popřípadě částečně chráněných únikových cest a 3 m od nasávacích a výfukových otvorů sloužících nucenému větrání chráněných únikových cest. (ČSN : Odpadní vzduch Odpadní vzduch musí být vyfukován do atmosféry tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí doporučuje se vyfukovat vzduch svisle nad střechu budovy. Výfuk odpadního vzduchu pod okny, nebo v blízkosti oken se nedoporučuje. Doporučené limitní vzájemné vzdálenosti otvorů pro nasávání a výfuk vzduchu obsahuje ČSN EN Otvory pro výfuk odpadního vzduchu musí být chráněny proti působení větru, pronikání deště, sněhu i nežádoucích předmětů. Výfukové otvory odpadního vzduchu s vyšším obsahem vodních par (vzduch z kuchyní, bazénů aj.) musí být řešeny tak, aby kondenzované páry nenarušily stavbu a její okolí. Výtlačné vzduchovody odpadního vzduchu s obsahem škodlivin mohou být vedeny přes místnosti s trvalým pobytem osob, pouze pokud splňují požadavek na těsnost třídy C podle ČSN EN Odpadní vzduch z větracích a klimatizačních zařízení, pro která tato norma platí, zpravidla není znečištěn tak, aby větrací zařízení mohlo být považováno za zdroj znečišťování ovzduší podle právního předpisu (Zákon č. 201/2012 Sb.) koncentrace škodlivin v odváděném vzduchu by v těchto případech neměly překročit relativně nízké hodnoty PEL, resp. NPK-P podle právního předpisu (Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.). Nelze však vyloučit případy, kdy znečištění odpadního vzduchu bude vyšší, než požaduje pro vnitřní vzduch právní předpis (Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) (např. v průmyslových provozech, kde ke znečištění odpadního vzduchu může docházet mimo pásmo pobytu osob). V takových případech je třeba respektovat v právním předpisu (Vyhláška č. 415/2012 Sb.) uvedené specifické nebo obecné emisní limity.) (3) Nastává-li při dopravě vzduchu s vysokým obsahem vodních par nebezpečí kondenzace, musí být vzduchovod vodotěsný, provedený ve spádu a opatřen odvodněním. (4) Vzduchotechnická zařízení v provozech s vysokou intenzitou výměny vzduchu musí mít zajištěno zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu zařízením s ověřenou dostatečnou účinností, pokud se neprokáže například energetickým auditem, že takové řešení není v daných podmínkách vhodné. (5) U budov s klimatizačním systémem se musí doložit jejich dostatečná tepelná stabilita v letním období a využití jiných ekonomicky vhodných technických možností chlazení budovy. Tepelná stabilita klimatizovaných místností je dána normovými hodnotami. (ČSN : Navrhovat chlazení budov se doporučuje pouze v takových případech, kdy prokazatelně nelze stavebním řešením docílit splnění požadavku obr. 42

42 38 Vytápění (1) Technické vybavení zdrojů tepla musí umožnit hospodárný, bezpečný a spolehlivý provoz a je nutné brát zřetel na možnosti proveditelnosti alternativních zdrojů vytápění 24). V případě instalace tepelných spotřebičů na tuhá paliva musí být k dispozici prostor na uskladnění tuhých paliv. (2) Kotle a spotřebiče musí mít zajištěn přívod spalovacího a větracího vzduchu. Odvod spalin, kondenzátu ze spalin a dalších škodlivin nesmí ohrožovat životní prostředí a zdraví osob nebo zvířat. (3) Výpočet tepelných ztrát budov je dán normovými postupy. (příliš obecné) (4) Ve stavbách se zvýšeným nebezpečím úrazu, zejména v předškolních a školských zařízeních, musí být instalovaná otopná tělesa opatřena ochrannými kryty, které však nesmí bránit řádnému sdílení tepla z otopných těles do okolí. (5) V otopných soustavách musí být osazena zařízení umožňující měření a nastavení parametrů otopných soustav. Při provozu otopných soustav se musí zajistit řízení tepelného výkonu v závislosti na potřebě tepla. 24) Vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení. 43

43 (6) Při dodávce tepla z vnějšího zdroje musí být na vstupu do vnitřní otopné soustavy stavby a na výstupu z ní osazen hlavní uzávěr topného média. (7) Zařízení uvedená v odstavci 5 a hlavní uzávěry topného média musí být přístupné a zabezpečené proti neoprávněné manipulaci. (8) Rozvody otopné soustavy vedené technickými podlažími musí být izolované. ČÁST ŠESTÁ ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY PRO VYBRANÉ DRUHY STAVEB 39 Bytové domy (1) V bytovém domě 25) musí být vymezen dostatečný prostor pro odkládání směsného komunálního odpadu. Není-li možné takovýto prostor situovat v domě, je třeba vymezit stálé stanoviště pro sběrnou nádobu na směsný komunální odpad v přiměřené vzdálenosti od bytového domu s napojením na pozemní komunikaci. (2) Bytové domy musí být vybaveny úklidovou komorou s výlevkou pro úklid společných částí domu. (3) Prostor hlavního domovního schodiště bytového domu musí mít denní osvětlení. 40 Rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci (1) V rodinném domě 25) musí být vymezen dostatečný prostor pro odkládání směsného komunálního odpadu. Není-li možné takovýto prostor situovat v domě, je třeba vymezit stálé stanoviště pro sběrnou nádobu na směsný komunální odpad na pozemku rodinného domu nebo na přilehlém pozemku stejného vlastníka. (2) Světlá výška obytných místností v rodinném domě a pobytových místností ve stavbě pro rodinnou rekreaci 25) musí být nejméně 2500 mm, v podkroví 2300 mm. V obytných a pobytových místnostech se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy místnosti. (3) Sklon schodišťových ramen hlavních schodišť do obytných podlaží v rodinném domě a ve stavbě pro rodinnou rekreaci nesmí být větší než 35 ; nepřesáhne-li konstrukční výška 3000 mm, je možno zvýšit sklon schodišťových ramen až na 41. V jednom rameni smí být nejvýše 18 schodišťových stupňů. (4) U hlavních schodišť a u chodeb v rodinném domě a ve stavbě pro rodinnou rekreaci musí být nejmenší podchodná výška 2100 mm a nejmenší průchodná šířka 900 mm; u pomocných schodišť je nejmenší průchodná šířka 750 mm. 41 Stavby se shromažďovacím prostorem (1) Stavby se shromažďovacím prostorem musí být situovány a vybaveny tak, aby v případě havárie nebo požáru byla v nejvyšší možné míře zaručena bezpečnost osob nacházejících se v této stavbě nebo její blízkosti. Pro pohotovostní, požární a jiná záchranná vozidla musí být zřízeny vyhovující přístupové komunikace, popřípadě nástupní plochy. (2) Ve shromažďovacích prostorách pro návštěvníky v trvalých nebo dočasných zábavních a sportovních zařízeních se zřizují oddělovací prvky nebo zábrany; požadavky na jejich dimenzování a návrh prostorového uspořádání jsou dány normovými hodnotami. (celá ČSN EN Zařízení pro diváky. Část 3: Oddělovací prvky - Požadavky) (3) Výškové rozdíly na únikových cestách z prostorů určených pro shromažďování osob, které jsou menší než 400 mm, musí být vyrovnány rampami se sklonem nejvýše 1 : 12. (4) Schodiště uvnitř prostoru určeného pro shromažďování osob a schodiště na únikových cestách z tohoto prostoru, určená pro únik více než 50 osob, musí mít sklon schodišťových ramen od 25 do 35. Jejich ramena musí být přímá. Schodiště z tohoto prostoru, s výjimkou schodišť v hledišti, musí mít podestu nejvýše po 15 stupních a podesty před a za dveřmi. Podesta musí být rozšířena tak, aby otevřením dveří nedošlo k zúžení započitatelné šířky únikové cesty. 25) Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. 44

44 (5) Vždy pro 50 žen nebo 100 mužů musí být k dispozici alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou a dále vždy pro 50 mužů jedno pisoárové stání nebo mušle a alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou pro osoby používající vozík pro invalidy. Personál musí mít hygienické zařízení oddělené od zařízení pro veřejnost. Hygienické zařízení musí být vždy uspořádáno podle pohlaví odděleně. Stavebně technické provedení musí odpovídat normovým hodnotám. (? nic jsem nenašel) (6) Šikmé rampy v hledištích při délce nejvýše 3000 mm smí mít sklon nejvýše 1 : 8 a musí mít protiskluzovou úpravu. (7) Podle funkce a účelu stavby musí být vyřešeno odkládání oděvů. 42 Stavby pro obchod (1) Ve stavbách pro obchod musí mít hlavní dopravní komunikace v prodejních místnostech průchozí šířku alespoň 2000 mm, v přízemí 2500 mm. Na jejich křížení musí být umístěny ukazatele k východům, únikovým cestám a hlavnímu schodišti. (2) Vstupy pro příchod zákazníků musí být oddělené od vstupů sloužících provozu. (3) U staveb pro obchod s počtem parkovacích stání 50 a více se musí zajistit napojení z přilehlé pozemní komunikace, pro odbočení vlevo levým odbočovacím pruhem. (4) Stavby pro obchod musí být vybaveny samostatnou místností se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a ženy obojí s předsíní a umyvadlem, popřípadě místností pro matky s dětmi, v počtu odpovídajícím kapacitě stavby. Stavby ubytovacích zařízení 43 (1) Stavba ubytovacího zařízení 25) se zařazuje podle požadavků na plochy a vybavení do tříd, které se označují hvězdičkami, stanovené normovými hodnotami. Hotely se člení do pěti tříd; hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování, minimálně však snídaně a člení se do čtyř tříd. Motel a penzion se člení do čtyř tříd. Turistické ubytovny se zařazují do dvou tříd a kempy, skupiny chat a bungalovy se zařazují do čtyř tříd. ČSN :2013 kap. 4 Třídy klasifikace V této kapitole jsou uvedeny klasifikační tabulky, na jejichž základě lze provádět zařazení ubytovacích zařízení do tříd klasifikace. Ta ubytovací zařízení, která splňují v rámci jednotlivých tříd klasifikace více než jen povinná kritéria a minimální počet nepovinných kritérií, mohou kromě označení hvězdičkami získat navíc ještě označení Superior. Speciální ustanovení pro kategorii botel: Botel je ubytovací zařízení umístěné v trvale zakotvené osobní lodi. Botel se zařazuje nejvýše do čtyř hvězdiček; na botel se vztahují všechny požadavky a kritéria jako na hotely příslušné třídy * až ****, s těmito výjimkami: a) není možné do obytné části kajuty (pokoje) umístit navíc příležitostné lůžko; b) minimální rozměry lůžka včetně matrace činí 850 mm mm; c) minimální obytné plochy podle tříd jsou uvedeny v tabulce

45 46

46 47

47 48

48 49

49 50

50 51

51 52

52 53

53 54

54 55

55 56

56 57

57 58

58 59

59 60

60 (2) Prostory vstupní části stavby ubytovacího zařízení musí umožňovat plynulý příjem a odbavení hostů. (3) Minimální šířka chodeb pro hosty je 1500 mm, nejmenší průchozí šířka schodiště pro hosty je 1100 mm. Nejmenší šířka chodby pro zaměstnance je 1200 mm, nejmenší průchozí šířka schodiště pro zaměstnance je 1100 mm. Komunikace zaměstnanců se nesmí křížit s komunikacemi hostů. (4) Světlá výška pokoje hosta musí být minimálně 2600 mm. V části pokoje se šikmým stropem se do jeho plochy započítává plocha, jejíž světlá výška je nejméně 1600 mm. Plocha pokoje pod šikmým stropem může zaujímat nejvýše 30 % celkové plochy pokoje. (5) Předsíň pokoje hosta musí mít minimální průchozí šířku 900 mm, u pokojů určených k ubytování osob s omezenou schopností pohybu a orientace musí být průchozí šířka předsíně minimálně mm a délka minimálně mm; nemusí být od pokoje hosta oddělena dveřmi. 61

61 44 (1) Nejmenší plocha pokoje v ubytovací jednotce v členění do tříd činí a) 8 m 2 u jednolůžkového pokoje, 12,6 m 2 u dvoulůžkového pokoje pro třídu jedna a dvě hvězdičky, b) 9,5 m 2 u jednolůžkového pokoje, 13,3 m 2 u dvoulůžkového pokoje pro třídu tři hvězdičky, c) 11,4 m 2 u jednolůžkového pokoje, 13,3 m 2 u dvoulůžkového pokoje pro třídu čtyři hvězdičky, d) 12 m 2 u jednolůžkového pokoje, 16 m 2 u dvoulůžkového pokoje pro třídu pět hvězdiček. Jestliže u ubytovací jednotky třídy jedna až tři hvězdičky má pokoj více než dvě lůžka, pro každé další lůžko se nejmenší podlahová plocha pokoje zvětšuje o 5 m 2. (2) Hygienické zařízení ubytovací jednotky musí mít plochu nejméně 4 m 2. (3) Ubytovací jednotky v ubytovacích zařízeních do třídy tři až pět hvězdiček musí mít hygienické zařízení. U ostatních ubytovacích zařízení musí být v pokoji alespoň umyvadlo s tekoucí vodou. V těchto případech je nutno na každém podlaží, nejméně však na každých 10 pokojů, zřídit koupelnu s vanou nebo se sprchovým koutem a umyvadlem, a dále záchod uspořádaný odděleně pro muže a pro ženy, s předsíní a umyvadlem. (4) Stavba ubytovacího zařízení s více než třemi nadzemními podlažími musí být vybavena výtahem. (5) V části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány stravovací služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost, musí být samostatná místnost se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a pro ženy obojí s předsíní a umyvadlem. Požaduje se a) pro ženy jedna záchodová mísa na 10 žen, pro každých dalších 20 žen jedna další záchodová mísa, b) pro muže jedna záchodová mísa a jedno pisoárové stání nebo mušle na 10 mužů, pro každých dalších 40 mužů jedna další záchodová mísa a jedno pisoárové stání nebo mušle. (6) Podle ustanovení odstavce 5 se postupuje i u samostatných provozoven stravovacích služeb. 45 (1) Hygienická zařízení v částech ubytovacích zařízení uvedených v 45 odst. 5 a v samostatných provozovnách stravovacích služeb musí být vybavena podtlakovým větráním, které musí být v provozu po celou jejich provozní dobu, pokud není instalována časová regulace. (2) Každé ubytovací zařízení musí být připojeno na veřejnou telefonní síť. Ubytovací zařízení s ubytovací kapacitou vyšší než 75 osob musí být vybaveno rozhlasem umožňujícím řízení evakuace. Ubytovací zařízení s ubytovací kapacitou vyšší než 30 osob musí být vybaveno zařízením pro akustický a optický signál vyhlášení poplachu. (3) Všechny únikové cesty musí mít nouzové osvětlení a vyznačený směr úniku. (4) Rozvody vzduchotechnických zařízení musí být z nehořlavých hmot. Vzduchotechnické zařízení v ubytovací části nesmí být napojeno na vzduchotechnické zařízení kuchyní. (5) Hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností jsou stanoveny jiným právním předpisem 26). 46 Stavby pro výrobu a skladování (1) Schodiště ve stavbách pro výrobu a skladování musí mít první a poslední stupeň schodišťového ramene výrazně rozeznatelný od okolní podlahy. (2) Vnitřní povrchy stěn, podlah a jiných konstrukcí v provozech prašných nebo v provozech s výskytem škodlivých látek musí být snadno čistitelné. (3) Pracoviště bez denního osvětlení nebo s uměle vytvářeným mikroklimatem se smí zřizovat při dodržení podmínek hygienických, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. 26) Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. 62

62 (4) Ve stavbách pro výrobu a skladování se zřizují hygienická zařízení v souladu s příslušnými normovými hodnotami. (ČSN : Pokud ve stavbách pro výkon práce a výrobních průmyslových budovách vzhledem k povaze práce není nezbytná po jejím ukončení celková očista těla, musí být pro zaměstnance zajištěna umývárna pro částečnou očistu nebo dostačující počet umyvadel s tekoucí teplou vodou.) + Příloha A 63

63 47 Garáže (1) Světlá výška garáží a příjezdních ramp a rozměry vnitřních účelových komunikací a jednotlivých stání garáží jsou dány normovými hodnotami. (příliš obecné) (2) V garážích, kde se trvale zdržují zaměstnanci, se zřídí hygienické zařízení v souladu s normovými hodnotami. (ČSN : Hygienická zařízení Ve veřejně přístupné hromadné garáži pro více než 100 vozidel musí být hygienická zařízení pro uživatele garáže, a to odděleně pro ženy a muže. Všeobecné požadavky na hygienická zařízení stanovuje právní předpis4). Záchody pro muže se obvykle vybavují i pisoáry a záchody pro ženy se zpravidla navrhují s více umyvadly. Technické řešení hygienických zařízení (záchodů) se navrhuje podle ČSN Počty hygienických zařízení (záchodů) zvlášť pro muže a ženy se navrhují podle tabulky 7 a vztahu (8). Počet záchodů pro muže podle vztahu (8) je roven součtu kabin se záchodovou mísou a pisoáru. Hygienické zařízení pro muže musí mít vždy alespoň jednu kabinu se záchodovou mísou. Každé hygienické zařízení musí mít část řešenou s ohledem na jeho bezbariérové užívání podle právního předpisu2). Počet záchodů pro uživatele je dán vztahem: kde p = (x/100) k p je počet záchodů zvlášť pro muže a ženy; vypočtený počet záchodů se zaokrouhluje na celá čísla směrem nahoru, x počet parkovacích stání v hromadné garáži, k koeficient podle tabulky 7. Celkový počet veřejně přístupných záchodů v hromadné garáži je roven součtu záchodů pro muže a ženy, tj. 2 p.) (3) U jednotlivých a řadových garáží je při použití přirozeného větrání velikost větracích otvorů připadajících na jedno vozidlo dána normovými hodnotami. (ČSN :2011 příloha A A.1.1 Přirozené větrání stání v jedné nebo ve dvou řadách za sebou v jedné výškové úrovni se navrhuje příčné s neuzavíratelnými otvory v protilehlých stěnách. Celková volná plocha větracích otvorů pro jedno stání je minimálně: v garážích pro vozidla skupiny 1 (viz 4.2.1): 0,025 m 2 /stání, v garážích pro vozidla skupiny 2 a 3 (viz 4.2.1): 0,045 m 2 /stání.) ČSN : Podle druhu vozidel se garáže rozdělují na: garáže pro skupinu vozidel 1, pro potřeby prostorového uspořádání garáží se skupina 1 dále rozděluje na: 1a osobní vozidla; 1b lehká užitková vozidla (dodávky); 64

VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby

VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon):

Více

Vyhláška o technických požadavcích na stavby 268/2009 Sb.

Vyhláška o technických požadavcích na stavby 268/2009 Sb. Vyhláška o technických požadavcích na stavby 268/2009 Sb. Vyhláška ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ Předmět úpravy 1 2 Základní pojmy 3 ČÁST DRUHÁ - TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY Žumpy 4 Rozptylové plochy

Více

268/2009 Sb. VYHLÁKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

268/2009 Sb. VYHLÁKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ 268/2009 Sb. VYHLÁKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby Změna: 20/2012 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a

Více

Přehled změn technické novely oproti platnému (a pozastavenému) textu nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy (PSP)

Přehled změn technické novely oproti platnému (a pozastavenému) textu nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy (PSP) Příloha č. 2 Přehled změn technické novely oproti platnému (a pozastavenému) textu nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy (PSP) 1. 40 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34 zní: 40 Obecné požadavky Požadavky

Více

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1.1.101 POŽADAVKY NA UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1.1.101 POŽADAVKY NA UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 1.1.101 POŽADAVKY

Více

odbor výstavby Žá d o s t o p o v o l ení výj i mky

odbor výstavby Žá d o s t o p o v o l ení výj i mky Městský úřad Třebíč odbor výstavby Karlovo náměstí 104/55, 674 01 Třebíč, adresa pro doručení písemnosti: Masarykovo náměstí 116/6, 674 01 Třebíč V Třebíči dne....... Žá d o s t o p o v o l ení výj i mky

Více

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO KONKRÉTNÍ ROZBOR TEPELNĚ TECHNICKÝCH POŽADAVKŮ PRO VYBRANĚ POROVNÁVACÍ UKAZATELE Z HLEDISKA STAVEBNÍ FYZIKY příklady z praxe Ing. Milan Vrtílek,

Více

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ POŽADAVKY NA UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ POŽADAVKY NA UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 602 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 1.1.101 POŽADAVKY

Více

Studie oslunění a denního osvětlení. půdní vestavba objektu Tusarova 32, Praha 7

Studie oslunění a denního osvětlení. půdní vestavba objektu Tusarova 32, Praha 7 Studie oslunění a denního osvětlení půdní vestavba objektu Tusarova 3, Praha 7 Vypracovali : Petr Polanecký, Martin Stárka Datum:. května 014 1 předmět studie Předmětem této studie je posouzení oslunění

Více

Studie oslunění a denního osvětlení. půdní vestavba objektu Tusarova 32, Praha 7

Studie oslunění a denního osvětlení. půdní vestavba objektu Tusarova 32, Praha 7 Studie oslunění a denního osvětlení půdní vestavba objektu Tusarova 32, Praha 7 Vypracovali : Petr Polanecký, Martin Stárka Datum: 22. května 2014 2 1 předmět studie Předmětem této studie je posouzení

Více

OBJEKTY PRO ZEMĚDĚLSKOU VÝROBU POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ

OBJEKTY PRO ZEMĚDĚLSKOU VÝROBU POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Položka Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 602 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, email: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.401 OBJEKTY

Více

a.1) Identifikační údaje stavby...3 a.2) Identifikační údaje stavebníka...3 a.3) Identifikační údaje zpracovatele projektové dokumentace...

a.1) Identifikační údaje stavby...3 a.2) Identifikační údaje stavebníka...3 a.3) Identifikační údaje zpracovatele projektové dokumentace... OBSAH : a) Identifikační údaje stavby, stavebníka, projektanta... 3 a.1) Identifikační údaje stavby...3 a.2) Identifikační údaje stavebníka...3 a.3) Identifikační údaje zpracovatele projektové dokumentace...3

Více

BUDOVY ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A HOŘLAVOST KONSTRUČNÍCH ČÁSTÍ

BUDOVY ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A HOŘLAVOST KONSTRUČNÍCH ČÁSTÍ Položka Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 2 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, email: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.1 BUDOVY

Více

Žá dost o po vo lení vý ji mky

Žá dost o po vo lení vý ji mky Adresa příslušného úřadu Úřad :. Ulice:. PSČ, obec:. Žá dost o po vo lení vý ji mky 1. Žadatel fyzická osoba jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu (popř. jiná adresa pro doručování) fyzická

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon):

Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 268/2009 Sb. Vyhláška o technických požadavcích na stavby - znění dle 323/2017 Sb. 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12. srpna

Více

KONSTRUKČNÍ CVIČENÍ ÚVOD 2.+ 3.+ 4. ROČNÍK J.SVOBODOVÁ,

KONSTRUKČNÍ CVIČENÍ ÚVOD 2.+ 3.+ 4. ROČNÍK J.SVOBODOVÁ, KONSTRUKČNÍ CVIČENÍ ÚVOD 2.+ 3.+ 4. ROČNÍK J.SVOBODOVÁ, ING TECHNICKÁ NORMALIZACE TECHNICKÁ NORMALIZACE JE ČINNOST, KTERÁ ZABEZPEČUJE, URČUJE A UPLATŇUJE ZÁKONNÝM ZPŮSOBEM NEJVÝHODNĚJŠÍ ŘEŠENÍ URČITÝCH

Více

ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby

ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby Strana 3702 Sbírka zákonů č. 268 / 2009 Částka 81 268 VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb.,

Více

268/2009 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.

268/2009 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 194 písm. a)

Více

ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby

ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby Strana 3702 Sbírka zákonů č. 268 / 2009 Částka 81 268 VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb.,

Více

Úloha V Modelování a výpočet proslunění obytných budov programem SunLis

Úloha V Modelování a výpočet proslunění obytných budov programem SunLis Úloha V Modelování a výpočet proslunění obytných budov programem SunLis doc. Ing. Iveta Skotnicová, Ph.D. Katedra prostředí staveb a TZB Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava Obsah úlohy Legislativní požadavky

Více

268_2009_Sb. 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 12. srpna o technických požadavcích na stavby

268_2009_Sb. 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 12. srpna o technických požadavcích na stavby 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

Více

Část 1: Vertikální komunikace

Část 1: Vertikální komunikace Část 1: Vertikální komunikace - schodiště názvosloví, druhy, funkční a typologické požadavky, příklad návrhu - schodiště konstrukční a materiálová řešení, statické principy - schodiště technologická a

Více

SF1 Osvětlení a akustika

SF1 Osvětlení a akustika SF1 Osvětlení a akustika Dát lidem slunce a světlo Le Corbusier Cvičící: Ing. Daniela Bošová, Ph.D. (A 529) Konzultační hodiny: Pondělí 14,00 15,30 hodin Úterý-sudé 16,00 17,00 hodin dále na e-mailu: bosova@fsv.cvut.cz

Více

Vyhláška č. 268/2009 Sb.

Vyhláška č. 268/2009 Sb. Vyhláška č. 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 194 písm. a) zákona č. 183/2006

Více

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby Změna: 20/2012 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování

Více

268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby Změna: 20/2012 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování

Více

VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby

VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby Strana 3702 Sbírka zákonů č. 268 / 2009 Částka 81 268 VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb.,

Více

268_2009_Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon):

268_2009_Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

Více

268/2009 Sb. VYHLÁŠKA

268/2009 Sb. VYHLÁŠKA 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby Změna: 20/2012 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování

Více

Daniela Bošová-DANCON IČ: 68856849, Na Dlouhém lánu 430/26, 160 00 Praha 6

Daniela Bošová-DANCON IČ: 68856849, Na Dlouhém lánu 430/26, 160 00 Praha 6 Daniela Bošová-DANCON IČ: 68856849, Na Dlouhém lánu 430/26, 160 00 Praha 6 Rezidence AURUM Na pláni, Praha 5 - Smíchov STUDIE PROSLUNĚNÍ A DENNÍHO OSVĚTLENÍ Vypracovala: Ing. Daniela Bošová, Ph.D. Spolupráce:

Více

VHODNOST ÚZEMÍ Z HLEDISKA PRŮCHODNOSTI PRO TRASY VODOVODU PRO VEŘEJNOU POTŘEBU

VHODNOST ÚZEMÍ Z HLEDISKA PRŮCHODNOSTI PRO TRASY VODOVODU PRO VEŘEJNOU POTŘEBU Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 3.6.101 VHODNOST

Více

C. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

C. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA C. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA 1. POPIS STAVBY Zhodnocení staveniště: staveniště je vhodné pro uvažované rozšíření hřbitova. Stavební pozemek je rovinatý, porostlý náletovými travinami, které budou před

Více

BUDOVY PRO BYDLENÍ A UBYTOVÁNÍ ROZDĚLENÍ DO SKUPIN

BUDOVY PRO BYDLENÍ A UBYTOVÁNÍ ROZDĚLENÍ DO SKUPIN Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 2 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.301 BUDOVY PRO

Více

VYHLÁŠKA č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze,

VYHLÁŠKA č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, VYHLÁŠKA č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění nařízení č. 7/2001 Sb. hl. m. Prahy, nařízení č. 26/2001 Sb. hl. m. Prahy, nařízení č.

Více

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 1 VEDENÍ INSTALACÍ, VNITŘNÍ KANALIZACE OCHRANA PROTI VZDUTÉ VODĚ

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 1 VEDENÍ INSTALACÍ, VNITŘNÍ KANALIZACE OCHRANA PROTI VZDUTÉ VODĚ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 1 VEDENÍ INSTALACÍ, VNITŘNÍ KANALIZACE OCHRANA PROTI VZDUTÉ VODĚ Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení

Více

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA DOKUMENTACE KE STAVEBNÍMU ŘÍZENÍ Identifikace stavby Účel stavby : REKONSTRUKCE VÝTAHU v objektu MěÚ Třebíč Místo stavby: Kraj: Charakter stavby: Stupeň: Investor: Projektant:

Více

Technické požadavky na stavby

Technické požadavky na stavby Fakulta stavební VŠB TUO Technické požadavky na stavby Nové prováděcí vyhlášky 268/2009 Sb. a 398/2009 Sb. nejen ve vztahu ke stavbám pro bydlení Renata Zdařilová Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj

Více

148 VYHLÁŠKA ze dne 18. června 2007 o energetické náročnosti budov

148 VYHLÁŠKA ze dne 18. června 2007 o energetické náročnosti budov 148 VYHLÁŠKA ze dne 18. června 2007 o energetické náročnosti budov Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") stanoví podle 14 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění

Více

Seznam ČSN k vyhlášce č. 268/2009 Sb. aktualizace září 2013

Seznam ČSN k vyhlášce č. 268/2009 Sb. aktualizace září 2013 Seznam ČSN k vyhlášce č. 268/2009 Sb. aktualizace září 2013 Jednou z prováděcích vyhlášek ke stavebnímu zákonu je vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012

Více

VILLA MATĚJSKÁ, PRAHA 6

VILLA MATĚJSKÁ, PRAHA 6 VILLA MATĚJSKÁ, PRAHA 6 Vliv stavby na proslunění bytů v domě č. p. 2699, ul. Matějská Říjen 2009 Mgr. Dana Klepalová, Růžičkova 32, 250 73 Radonice Tel. 606 924 638, e-mail: Villa Matějská, Praha 6 Říjen

Více

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 1 VNITŘNÍ KANALIZACE PŘEČERPÁVÁNÍ ODPADNÍCH VOD OCHRANA PROTI VZDUTÉ VODĚ

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 1 VNITŘNÍ KANALIZACE PŘEČERPÁVÁNÍ ODPADNÍCH VOD OCHRANA PROTI VZDUTÉ VODĚ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 1 VNITŘNÍ KANALIZACE PŘEČERPÁVÁNÍ ODPADNÍCH VOD OCHRANA PROTI VZDUTÉ VODĚ Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických

Více

B. Souhrnná technická zpráva. 2. Mechanická odolnost a stabilita Není nutné prokazovat. Jedná se o inženýrskou podzemní stavbu.

B. Souhrnná technická zpráva. 2. Mechanická odolnost a stabilita Není nutné prokazovat. Jedná se o inženýrskou podzemní stavbu. B. Souhrnná technická zpráva 1. Urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení Jedná se o inženýrskou podzemní stavbu. 2. Mechanická odolnost a stabilita Není nutné prokazovat. Jedná se o inženýrskou

Více

NBU2 ZS2016 / BYDLENÍ BYTOVÝ DŮM. Petr LÉDL KATEDRA ARCHITEKTURY. ČSN obytné budovy

NBU2 ZS2016 / BYDLENÍ BYTOVÝ DŮM. Petr LÉDL KATEDRA ARCHITEKTURY. ČSN obytné budovy NBU2 ZS2016 / BYDLENÍ Petr LÉDL KATEDRA ARCHITEKTURY BYTOVÝ DŮM ČSN 73 4301 obytné budovy 1 BYTOVÉ DOMY legislativa 268/2009 Sb. Vyhláška o technických požadavcích na stavby 20/2012 Sb -ZMĚNA prostor pro

Více

Ministerstvo vnitra stanoví podle 24 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 186/2006 Sb.:

Ministerstvo vnitra stanoví podle 24 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 186/2006 Sb.: Strana 3314 Sbírka zákonů č. 268 / 2011 Částka 95 268 VYHLÁŠKA ze dne 6. září 2011, kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb Ministerstvo vnitra stanoví podle

Více

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY energetické hodnocení budov Plamínkové 1564/5, Praha 4, tel. 241 400 533, www.stopterm.cz PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY Oravská č.p. 1895-1896, Praha 10 září 2015 Průkaz energetické náročnosti budovy

Více

Plochy ve stavebnictví

Plochy ve stavebnictví Plochy ve stavebnictví Podlahová plocha Pro výpočet podlahové plochy platí: Plochu měříme v metrech čtverečních [m 2 ], se zaokrouhlením na dvě desetinná místa. Podlahová plocha je plocha půdorysného řezu

Více

spotřebičů a odvodů spalin

spotřebičů a odvodů spalin Zásady pro umísťování spotřebičů a odvodů spalin TPG, vyhlášky Příklad 2 Přednáška č. 5 Umísťování spotřebičů v provedení B a C podle TPG 704 01 Spotřebiče v bytových prostorech 1 K všeobecným zásadám

Více

ZS 2016/ BYDLENÍ BYT JAKO FUNKČNÍ PROSTOR. Petr LÉDL KATEDRA ARCHITEKTURY. 1 Bydlení 2

ZS 2016/ BYDLENÍ BYT JAKO FUNKČNÍ PROSTOR. Petr LÉDL KATEDRA ARCHITEKTURY. 1 Bydlení 2 ZS 2016/ BYDLENÍ Petr LÉDL KATEDRA ARCHITEKTURY BYT JAKO FUNKČNÍ PROSTOR 1 ZÁKLADNÍ POJMY BYT soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje

Více

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA 1. Urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení 1.1 ZHODNOCENÍ STAVENIŠTĚ: staveniště je vhodné pro uvažované rozšíření hřbitova. Stavební pozemek je rovinatý,

Více

137_1998_sb.txt. 137/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 9. června 1998 o obecných technických požadavcích na výstavbu

137_1998_sb.txt. 137/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 9. června 1998 o obecných technických požadavcích na výstavbu 137/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 9. června 1998 o obecných technických požadavcích na výstavbu Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 143 odst. 1 písm. k) zákona č. 50/1976

Více

(Souvisejícím závazným předpisem jsou Technické požadavky na umístění vodoměru )

(Souvisejícím závazným předpisem jsou Technické požadavky na umístění vodoměru ) (Souvisejícím závazným předpisem jsou Technické požadavky na umístění vodoměru ) Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru. Vodovodní přípojku

Více

VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2013 o energetické náročnosti budov

VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2013 o energetické náročnosti budov Strana 738 Sbírka zákonů č. 78 / 2013 78 VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2013 o energetické náročnosti budov Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle 14 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií,

Více

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále zákon PHN ) kompetence stavebních úřadů ve vztahu k technickým požadavkům na stavby

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále zákon PHN ) kompetence stavebních úřadů ve vztahu k technickým požadavkům na stavby Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále zákon PHN ) kompetence stavebních úřadů ve vztahu k technickým požadavkům na stavby Vyhláška č. 268/2009 Sb., jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA 1. Urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení : a) zhodnocení staveniště, u změny dokončené stavby též vyhodnocení současného stavu konstrukcí, stavebně historický

Více

GARÁŽE POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A HOŘLAVOST KONSTRUKČNÍCH ČÁSTÍ

GARÁŽE POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A HOŘLAVOST KONSTRUKČNÍCH ČÁSTÍ Položka Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 2 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, email: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.1 GARÁŽE

Více

Požadavky na osvětlování denním osvětlením v pracovním (a komunálním) prostředí

Požadavky na osvětlování denním osvětlením v pracovním (a komunálním) prostředí Požadavky na osvětlování denním osvětlením v pracovním (a komunálním) prostředí doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D. ČVUT Praha fakulta stavební ooakanka@centrum.cz Normy na denní osvětlení ČSN 730580-1 Denní osvětlení

Více

Komunikace a cesty

Komunikace a cesty 6.17.13.5. Komunikace a cesty http://www.guard7.cz/nabidka/lexikon-bozp/pracoviste/komunikacea-cesty Cesty a komunikace podle použití rozdělujeme na: 1. Únikové cesty služí k evakuaci osob přítomných na

Více

TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ

TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ TYPOLOGIE úvod TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ Typologie nauka o navrhování budov Cíl typologie vytvořit příjemné prostředí pro práci a odpočinek v budově Při navrhování objektu musíme respektovat požadavky:

Více

ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ VŠEOBECNĚ

ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ VŠEOBECNĚ ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ VŠEOBECNĚ Charakteristiky zatížení a jejich stanovení Charakteristikami zatížení jsou: a) normová zatížení (obecně F n ), b) součinitele zatížení (obecně y ), c) výpočtová zatížení

Více

SKLADY POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ

SKLADY POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Položka Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 2 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, email: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.701 SKLADY

Více

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO Legislativní a normativní požadavky, definice, historie a budoucnost Martin Doležal, TÜV SÜD Czech Investice do Vaší budoucnosti Projekt je spolufinancován

Více

Provedení nevýrobních objektů v závislosti na konstrukčním řešení a požární odolnosti stavebních konstrukcí.

Provedení nevýrobních objektů v závislosti na konstrukčním řešení a požární odolnosti stavebních konstrukcí. Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 2 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, email: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.201 NEVÝROBNÍ OBJEKTY

Více

Zákon č. 111/2006 sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále zákon PHN ) kompetence stavebních úřadů ve vztahu k technickým požadavkům na stavby

Zákon č. 111/2006 sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále zákon PHN ) kompetence stavebních úřadů ve vztahu k technickým požadavkům na stavby Zákon č. 111/2006 sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále zákon PHN ) kompetence stavebních úřadů ve vztahu k technickým požadavkům na stavby Vyhláška č. 268/2009 Sb., jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou

Více

137_1998_Sb[1] a) budova je nadzemní stavba prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,

137_1998_Sb[1] a) budova je nadzemní stavba prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, 137/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 9. června 1998 o obecných technických požadavcích na výstavbu Změna: 491/2006 Sb. Změna: 502/2006 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví

Více

Vertikální komunikace (4)

Vertikální komunikace (4) ČVUT v Praze Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB 2 - K Vertikální komunikace (4) Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb K124 Zpracováno v návaznosti na přednášky Prof. Ing.

Více

plocha menší než 4 m 2 (konferenční sály, divadla, kina, koncertní síně, taneční sály, sportovní haly, tribuny apod.), Vyhláška MMR č. 137/1998 Sb.

plocha menší než 4 m 2 (konferenční sály, divadla, kina, koncertní síně, taneční sály, sportovní haly, tribuny apod.), Vyhláška MMR č. 137/1998 Sb. Vyhláška MMR č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 143 odst. 1 písm. k) zákona č. 50/1976 Sb.,

Více

1. Hodnocení budov z hlediska energetické náročnosti

1. Hodnocení budov z hlediska energetické náročnosti H O D N O C E N Í B U D O V Z H L E D I S K A E N E R G E T I C K É N Á R O Č N O S T I K A P I T O L A. Hodnocení budov z hlediska energetické náročnosti Hodnocení stavebně energetické vlastnosti budov

Více

1,0 m při obnově a s použitím technických opatření

1,0 m při obnově a s použitím technických opatření Specifické hodnoty Příloha č. 1 k nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy 1. Stromy a inženýrské sítě K ustanovení 16 odst. 5; 19 odst. 3 a 5 Výsadbová plocha Pro strom musí být zajištěna minimální výsadbová

Více

Určeno pro Navazující magisterský studijní program Stavební inženýrství, obor Pozemní stavby, zaměření Navrhování pozemních staveb

Určeno pro Navazující magisterský studijní program Stavební inženýrství, obor Pozemní stavby, zaměření Navrhování pozemních staveb Vzorový dokument pro zpracování základního posouzení objektu z hlediska stavební fyziky pro účely Diplomové práce ve formě projektové dokumentace stavby zpracovávané na Ústavu pozemního stavitelství, FAST,

Více

V Y H L ÁŠK A ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby

V Y H L ÁŠK A ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby Strana 3702 Sbírka zákonů č. 268 / 2009 Částka 81 268 V Y H L ÁŠK A ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 194 písm. a) zákona č. 183/2006

Více

10 Vnitřní kanalizace 3.díl

10 Vnitřní kanalizace 3.díl 10 Vnitřní kanalizace 3.díl Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/19 http://utp.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz Stoková síť oddělená vs. jednotná Dešťové potrubí

Více

Označení a číslo Název normy normy

Označení a číslo Název normy normy S účinností od 26. 8. 2009 nabyla platnosti vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, kde bylo použito systému normových hodnot. Proto, jako pracovní pomůcka, byl zpracován seznam

Více

Výkon SPD v oblasti stavební prevence

Výkon SPD v oblasti stavební prevence Výkon SPD v oblasti stavební prevence mjr. Ing. Pavel TUČEK HZS Olomouckého kraje 2.3.2013 Legislativa zákon č. 133/1985 Sb.,o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 183/2006 Sb., o územním

Více

Zastínění jihozápadní fasády budovy ÚMČ P14 Bratří Venclíků 1073 198 21 Praha 9

Zastínění jihozápadní fasády budovy ÚMČ P14 Bratří Venclíků 1073 198 21 Praha 9 P14 Bratří Venclíků 1073 198 21 Praha 9 Dokumentace pro provedení stavby Paré D Dokumentace objektu D.1 Technická zpráva Dokument: 179-5.D1 Razítko Datum: 4/2014 Obsah zprávy A Účel objektu 3 B Zásady

Více

499/2006 Sb. VYHLÁŠKA. o dokumentaci staveb

499/2006 Sb. VYHLÁŠKA. o dokumentaci staveb 499/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 10. listopadu 2006 o dokumentaci staveb Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 193 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): 1 Úvodní

Více

NÁVRHU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

NÁVRHU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice 2. ŠIKMÉ A STRMÉ STŘECHY PRINCIPY NÁVRHU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

STAVEBNÍ ÚPRAVY UČEBNY na parc.č. 110 v k.ú. Bludovice

STAVEBNÍ ÚPRAVY UČEBNY na parc.č. 110 v k.ú. Bludovice STAVEBNÍ ÚPRAVY UČEBNY na parc.č. 110 v k.ú. Bludovice Stavebník : SŠ - Prostřední Suchá Vypracoval: Ing. Martin Štorkán Stupeň PD : DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ Číslo PD : 201501 Datum PD : leden

Více

Úvod, program přednášek

Úvod, program přednášek ČVUT v Praze Fakulta stavební PSA2 - POZEMNÍ STAVBY A2 (do roku 2015 název KP2) Úvod, program přednášek doc. Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb Zpracováno v návaznosti na původní

Více

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO Zakládání staveb Legislativní požadavky Martin Doležal, TÜV SÜD Czech Investice do Vaší budoucnosti Projekt je spolufinancován Evropskou Unií prostřednictvím

Více

29/03/2014 REI 30 DP1. Požadovaná PO Skutečná PO. KP5C / KP7A Požární bezpečnost staveb PPRE Požární prevence

29/03/2014 REI 30 DP1. Požadovaná PO Skutečná PO. KP5C / KP7A Požární bezpečnost staveb PPRE Požární prevence České vysoké učení technické v Praze F A K U L T A S T A V E B N Í Katedra konstrukcí pozemních staveb KP5C / KP7A Požární bezpečnost staveb PPRE Požární prevence Cvičení č. 3 Stavební konstrukce a požární

Více

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled Petr Hájek, Ctislav Fiala Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Více

Provedení nevýrobních objektů v závislosti na konstrukčním řešení a požární odolnosti stavebních konstrukcí.

Provedení nevýrobních objektů v závislosti na konstrukčním řešení a požární odolnosti stavebních konstrukcí. Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.201 NEVÝROBNÍ

Více

12 Odběrná plynová zařízení

12 Odběrná plynová zařízení 12 Odběrná plynová zařízení Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/25 http://utp.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz Domovní plynovod - terminologie Domovní plynovod STL

Více

POŢÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ

POŢÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ AKCE: Stavební úpravy skladové haly na p.č. st. 270 a přístavba přístřešku na části p.č. 1070/2, k.ú. Poučník STAVEBNÍK: KERVAL, a.s., Karlštejn 261, okres Beroun KONTROLOVAL: ING. ARCH. VLADIMÍR SMEJKAL

Více

Požárně otevřený prostor, odstupové vzdálenosti Václav Kupilík

Požárně otevřený prostor, odstupové vzdálenosti Václav Kupilík Požárně otevřený prostor, odstupové vzdálenosti Václav Kupilík 1. Požárně bezpečnostní řešení a) Rozdělení objektu do požárních úseků a stanovení stupně požární bezpečnosti, b) Porovnání normových a navrhovaných

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA TZB

TECHNICKÁ ZPRÁVA TZB ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ Katedra konstrukcí pozemních staveb TECHNICKÁ ZPRÁVA TZB BAKALÁŘSKÁ PRÁCE AUTOR PRÁCE: Annette Řehořková VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. Lenka Hanzalová, Ph.D.

Více

PŘEHLED STAVEB, TERÉNNÍCH ÚPRAV, ZAŘÍZENÍ A UDRŽOVACÍCH PRACÍ POSTUPY PŘI JEJICH UMISŤOVÁNÍ, POVOLOVÁNÍ A UŽÍVÁNÍ

PŘEHLED STAVEB, TERÉNNÍCH ÚPRAV, ZAŘÍZENÍ A UDRŽOVACÍCH PRACÍ POSTUPY PŘI JEJICH UMISŤOVÁNÍ, POVOLOVÁNÍ A UŽÍVÁNÍ PŘEHLED STAVEB, TERÉNNÍCH ÚPRAV, ZAŘÍZENÍ A UDRŽOVACÍCH PRACÍ POSTUPY PŘI JEJICH UMISŤOVÁNÍ, POVOLOVÁNÍ A UŽÍVÁNÍ PODLE ZÁKONA Č. 183/2006 Sb., STAVEBNÍ ZÁKON Nový stavební zákon (dále jen SZ ) přináší

Více

NBU2 ZS2016 / BYDLENÍ Petr LÉDL RODINNÝ DŮM KATEDRA ARCHITEKTURY. Rodinné domy

NBU2 ZS2016 / BYDLENÍ Petr LÉDL RODINNÝ DŮM KATEDRA ARCHITEKTURY. Rodinné domy NBU2 ZS2016 / BYDLENÍ Petr LÉDL KATEDRA ARCHITEKTURY RODINNÝ DŮM základní charakteristika Stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než

Více

Obsah vyhlášky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

Obsah vyhlášky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb Obsah vyhlášky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb Poznámka: text kurzívou v závorce charakterizuje předmět paragrafového znění Úvodní ustanovení

Více

01 SITUACE ŠIRŠÍ VZTAHY A VLASTNICKÉ VZTAHY

01 SITUACE ŠIRŠÍ VZTAHY A VLASTNICKÉ VZTAHY OBSAH DOKUMENTACE: A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA OBSAH: 1. ÚČEL ÚZEMNÍ STUDIE 2. VÝCHOZÍ PODKLADY 3. PODMÍNKY ŘEŠENÍ ÚS A POŽADAVKY DLE ÚP 4. URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ 5. KAPACITNÍ ÚDAJE 6. NAVRŽENÉ REGULAČNÍ PODMÍNKY

Více

Umisťování, povolování a užívání vybraných staveb, podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb.

Umisťování, povolování a užívání vybraných staveb, podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Umisťování, povolování a užívání vybraných staveb, podle ho zákona č. 183/2006 Sb. poř. - ne památka, památková rezervace, zóna - vyžaduje stanovisko hasičů stavby pro BYDLENÍ, pro REKREACI, RODINNÉ DOMY

Více

Ochrana vod závadné látky

Ochrana vod závadné látky 19.02.2015 Ochrana vod závadné látky Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Tel.: 603 520 684 E-mail: klir@vurv.cz Web: www.vurv.cz Závadné látky Nakládání se závadnými látkami

Více

501/2006 Sb. VYHLÁŠKA. o obecných požadavcích na využívání území

501/2006 Sb. VYHLÁŠKA. o obecných požadavcích na využívání území 501/2006 Sb. VYHLÁŠKA o obecných požadavcích na využívání území Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 193 a 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon):

Více

TZB Městské stavitelsví

TZB Městské stavitelsví Katedra prostředí staveb a TZB TZB Městské stavitelsví Zpracovala: Ing. Irena Svatošová, Ph.D. Nové výukové moduly vznikly za podpory projektu EU a státního rozpočtu ČR: Inovace a modernizace studijního

Více

Vnitřní prostředí staveb a větrání Zuzana Mathauserová

Vnitřní prostředí staveb a větrání Zuzana Mathauserová Vnitřní prostředí staveb a větrání Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Laboratoř pro fyzikální faktory zmat@szu.cz Vnitřní prostředí staveb Definice

Více

Vertikální komunikace (1)

Vertikální komunikace (1) ČVUT v Praze Fakulta stavební PS01 - POZEMNÍ STAVBY 1 Vertikální komunikace (1) doc. Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb Zpracováno v návaznosti na původní přednášky KP20 prof.

Více

RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 2597 ze dne 23.10.2015 k návrhu na vydání Nařízení, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 91.140.80 Leden 2014 ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace Drainage systems inside buildings and on private ground Nahrazení předchozích norem Touto normou se nahrazuje ČSN 75 6760 z

Více

590/2002 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o technických požadavcích pro vodní díla. Změna: 367/2005 Sb.

590/2002 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o technických požadavcích pro vodní díla. Změna: 367/2005 Sb. 590/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2002 o technických požadavcích pro vodní díla Změna: 367/2005 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle 143 odst. 4 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním

Více