ÚVOD... 6 PROFIL OBCE PRŽNO POPIS OBCE OBYVATELSTVO A BYDLENÍ TRH PRÁCE A EKONOMIKA OBCE... 23

Transkript

1 OBSAH: ÚVOD... 6 PROFIL OBCE PRŽNO POPIS OBCE OBYVATELSTVO A BYDLENÍ TRH PRÁCE A EKONOMIKA OBCE OBČANSKÁ VYBAVENOST OBCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SPRÁVA OBCE PRŽNO SWOT ANALÝZA OBCE PRŽNO STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE INFORMAČNÍ ZDROJE PŘÍLOHY Strategie rozvoje obce stránka 5

2 ÚVOD Účel zpracování strategie rozvoje obce Strategie rozvoje obce Pržno je připravována jako opora představitelům obce při rozhodování o rozvojových záměrech v obci, ale zároveň je určena i široké veřejnosti ke zvýšení povědomí o obci. Dokument je současným obrazem obce v kontrastu s obrazem v budoucnosti, kam by obec díky rozvojovým záměrům mohla dospět. Kvalitně zpracovaná a následně realizovaná strategie rozvoje obce je základním kamenem k úspěšnému rozvoji obce. Důsledná příprava rozvojových záměrů v návaznosti na zanalyzování situace a trendů v obci vede k maximalizaci pravděpodobnosti získání finančních prostředků z fondů EU a ke všeobecnému rozvoji obce. Účelem strategie je na jedné straně analýza současného stavu, vývojových trendů a rozvojového potenciálu obce. Na straně druhé se strategie snaží o identifikaci a poskytnutí co nejširšího spektra nápadů, určení prioritních oblastí rozvoje obce a rozpracování nejdůležitějších záměrů. Na základě analýzy problematických otázek, komunikací se zástupci obce, občany i místními podnikatelskými subjekty a expertním posouzením situace jsou nalezeny jednotlivé možnosti řešení v záměrech, na které je možno čerpat dotace. Vybrané záměry jsou dále rozpracovány a jsou k nim přiřazeny vhodné dotační programy. Cíle zpracovaného strategického dokumentu lze shrnout následovně: Vytvoření ucelené strategie rozvoje obce zahrnující analýzu současného stavu, potřeb a možností pro všeobecný rozvoj obce Zvýšení připravenosti obce Pržno na využití možností čerpání dotací v letech Nalezení a rozpracování záměrů obce a příprava ke snadnému dopracování v projektové žádosti Princip strategického plánování Základním principem rozvoje obce je nejen řešení aktuálních problémů, ale také kvalitní dlouhodobý plán cíleného rozvoje obce. Strategické plánování je nástroj, který obci umožňuje reagovat na rychle se měnící podmínky ve společnosti a přizpůsobovat se jim (krátkodobé aktivity) a současně dlouhodobě usilovat o realizaci víceméně stabilizovaných a široce vymezených záměrů (dlouhodobé cíle). Strategický plán rozvoje obce je zaměřen do budoucnosti a hledá dlouhodobou perspektivu (horizont 5 7 let). Současně je však realizace dohodnutých aktivit (projektů) předpokládána pouze v krátkodobém časovém výhledu (horizont 1-3 let). Základní dlouhodobá orientace je nezbytná, protože zásadním způsobem podmiňuje širokou dohodu o individuálních aktivitách. Krátkodobý horizont realizace je podmíněn klesajícím významem daných projektů v čase s ohledem na měnící se momentální situaci. Kombinace krátkodobých činností a dlouhodobých cílů, spolu s cyklickým charakterem procesu strategického plánování, je mechanismem, který zajišťuje neustálé přizpůsobování plánu a jeho realizačních výstupů rychle se měnícím podmínkám současného světa. Současně zachovává či jen omezeně modifikuje původní rozvojové záměry a dlouhodobá směřování. Postup strategického plánování Zpracování strategického plánu předchází podrobná analýza současného stavu v obci, vývojových trendů, vytyčení rozvojových oblastí, definování priorit, strategických záměrů, rozpracování plnění jednotlivých priorit a realizace konkrétních záměrů, vypracování časového harmonogramu a finančního plánu. Výsledkem procesu strategického plánování tedy není strategický plán sám o sobě, nýbrž rovněž změna, např. investice nebo realizace jedné či více provázaných aktivit. stránka 6 Strategie rozvoje obce

3 Tato změna vyžaduje nejen samotný strategický plán, ale také dosažení dohody o potřebnosti takové změny mezi hlavními aktéry rozvoje obce. Za základní aktéry/ucelené skupiny v obcích lze považovat občany, podnikatele a veřejnou sféru. Spolupráce na plánování a propojenost pohledů podporuje smysluplnost strategického plánu i vzájemný dialog těchto tří skupin. Základní členění strategie obce Analytická část: Profil obce (podrobné analýzy historického vývoje, současnosti a trendů dílčích prvků obce) SWOT analýza (souhrnné i dílčí posouzení silných stránek a slabin, příležitostí a ohrožení) Návrhová/strategická část: Strategický plán rozvoje (dlouhodobé cíle a strategická vize rozvoje obce) Portfolio nápadů (konkretizace aktivit/záměrů pro sledované časové období) Přílohy (Analýza portfolia nápadů - možnosti financování konkrétních záměrů z vnějších zdrojů, Finanční a časový plán obce) Strategie rozvoje obce stránka 7

4 Vazba strategie rozvoje obce na dokumenty vyšších územněsprávních celků Zpracovaný Strategický plán rozvoje obce Pržno na léta byl vypracován v souladu s koncepčními dokumenty vyššího řádu. Tento soulad byl zpracován v návaznosti na pravidlo propojenosti navrženého směřování rozvoje dílčího území s rozvojovými dokumenty vyšších územních celků. Zároveň realizace vyšších strategických dokumentů a z nich vyplývajících záměrů s sebou nese vliv na rozvoj těchto dílčích celků, tedy i obcí. Koncepční dokumenty související s rozvojem obce Pržno: Regionální operační program NUTS 2 Moravskoslezsko Program rozvoje Moravskoslezského kraje Strategie rozvoje Pobeskydí REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS 2 MORAVSKOSLEZSKO Prioritní oblast Oblast podpory Globální cíl Specifické cíle Podporované aktivity 4 Rozvoj venkova 4.1 Rozvoj venkova Podpořit komplexní rozvoj venkova a zachovat základní funkce venkovského prostoru regionu Moravskoslezsko pro obyvatele, návštěvníky i investory Zlepšit prostředí venkovských obcí. Zachovat a rozvíjet identitu venkovských oblastí, venkovského kulturního a přírodního dědictví Budování a modernizace infrastruktury veřejných služeb na venkově, vybavení pro spolkovou a zájmovou činnost. Obnova, rekonstrukce, modernizace a estetické zlepšení venkovských sídel, veřejných budov, veřejných prostranství a památek Rekonstrukce případně výstavba nových místních komunikací (součástí úprav centra obce, k významným objektům, bezpečnost chodců) Zvyšování atraktivity a zachování venkovského kulturního dědictví Výstavba, obnova, rekonstrukce a vybavení zařízení pro služby pro obyvatelstvo a podniky objekty občanské vybavenosti např. zařízení zdravotnických nebo sociálních služeb Školy a školská zařízení obnova, modernizace Rozšiřování kulturních a volnočasových zařízení a aktivit (víceúčelových zařízení pro spolkové, sportovní, zájmové a kulturní aktivity obyvatel) Rozvoj terénních služeb pro seniory, služby pro rodiče s dětmi Rekonstrukce a využití zchátralých objektů, rozšiřování ploch zeleně Regenerace veřejných prostranství na sídlištích. stránka 8 Strategie rozvoje obce

5 PROGRAM ROZVOJE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Vize Prioritní oblast Strategický cíl Prioritní oblast Strategický cíl Prioritní oblast Strategický cíl STRATEGIE ROZVOJE POBESKYDÍ Globální cíl rozvoje území Problémový okruh 1 Problémový okruh 2 Problémový okruh 3 Moravskoslezský kraj je atraktivním místem pro život, práci i volný čas, živý, soběstačný a ctižádostivý, s dynamickou ekonomikou, zdravým životním prostředím a svou svébytnou kulturou. 3 Dynamická společnost 1. Vytváření podmínek pro aktivní a kvalitní využití volného času, jako důležité součásti podporující zdravý životní styl a prevenci sociálně negativních jevů. 4 Efektivní infrastruktura 2. Zvýšení kvality dopravní obslužnosti Moravskoslezského kraje zlepšením stavu sítě silnic II. a III. třídy a místních komunikací; zvýšení propustnosti státních hranic 4. Modernizace a zvýšení kapacity infrastruktury technických inženýrských a energetických sítí. Podpora rozvoje informační společnosti. 5. Ochrana složek životního prostředí a rozvíjení systému krizového řízení v oblasti ŽP 6. Zlepšení systému nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. 5 Vzkvétající území 1. Podpora využívání brownfields ve městech a na venkově 2. Zvýšení návštěvnost kraje a příjmů z cestovního ruchu 4. Zlepšení kvality krajiny a života na venkově v souladu s principy udržitelného rozvoje Zachovat v Pobeskydí atraktivní a zdravé prostředí pro život, práci, odpočinek a trávení volného času místních obyvatel i návštěvníků, adekvátně venkovskému charakteru území a požadavkům třetího tisíciletí. Společnost Harmonický rozvoj lidských zdrojů, místní společnosti a kultury S.1 Rozvoj bydlení a kvality bydlení v regionu S.2 Rozvoj sociální infrastruktury S.3 Občanská společnost a sociální služby Hospodářství Trvale udržitelný hospodářský rozvoj regionu H.1 Rozvoj malého a středního podnikání H.2 Odstranění negativního vlivu hospodářství na životní prostředí a veřejné zdraví Životní prostředí a infrastruktura Růst kvality životního prostředí a životních podmínek obyvatel Z.1 Rozvoj dopravní infrastruktury Z.2 Rozvoj technické infrastruktury Z.3 Udržitelné využívání (místních) zdrojů energie Z.4 Ochrana a tvorba krajiny Strategie rozvoje obce stránka 9

6 stránka 10 Strategie rozvoje obce

7 PROFIL OBCE PRŽNO Kapitola Profil obce Pržno obsahuje základní informace o obci Pržno a sociálněekonomickou analýzu současného stavu obce. Zjištěné informace jsou základem pro zhodnocení předpokládaných trendů v oblasti rozvoje bydlení, školství, služeb, cestovního ruchu, podnikání atd. v rámci komplexního rozvoje obce. Strategie rozvoje obce stránka 11

8 1 POPIS OBCE 1.1 Charakteristika obce Obec Pržno se nachází v Moravskoslezském kraji, v okrese Frýdek-Místek. Leží 8 km jižně od okresního města, od Ostravy je obec vzdálena 30 km. Rozprostírá se pod prvními vyššími kopci beskydského předhůří, na dohled od nejvyšší hory Beskyd, Lysé hory (1 324 m). Obec leží na pravém břehu řeky Ostravice, která kdysi tvořila hranici mezi Moravou a Slezskem. Prochází jí silnice III. tř. č a železniční trať 323 Ostrava - Valašské Meziříčí. Tab. č Základní údaje o obci Pržno Kraj Moravskoslezský Okres Frýdek-Místek Obec s rozšířenou působností Frýdlant nad Ostravicí Mikroregion Frýdlantsko Beskydy Euroregion Beskydy Rozloha katastru obce 293 ha Nadmořská výška 340 m n.m. (průměr) 926 obyvatel (údaj k , zdroj: ČSÚ) Počet obyvatel podíl žen: 48,1 % v produktivním věku: 71,3 % (r. 2005) průměrný věk: 38,2 Nezaměstnanost 9,9 % ( ) Znak obce adresa: Pržno 50, Frýdlant n.o. starosta: Petr Blokša tel.: Obecní úřad fax: ou@przno.cz web. stránky: IČ obce: ID úřadu: Stavební úřad, matrika, finanční úřad Frýdlant nad Ostravicí Pozemkový a celní úřad, okresní soud Frýdek-Místek Pošta , Pržno 161 Pokrytí signálem GSM Telefónica O2, T-Mobile, Vodafone Dopravní spojení vlak, autobus páteřní komunikace III/48425, délka místních komunikací 15 km Vybavenost obce vodovod, plynovod, dešťová kanalizace, kabelová televize, internetizace praktický lékař pro dospělé, zubní lékař fotbalové, volejbalové hřiště Školy a sociální zařízení MŠ, ZŠ - nižší stupeň (1.-5. ročník) Náš svět centrum pro lidi s mentálním postižením Pržno, přísp. org. Zajímavosti obce kostel Panny Marie v Pržně, kaplička Panny Marie v Pržně Klub seniorů při Kulturní a sportovní komisi OÚ Pržno Spolky a organizace Sportovní klub Pržno pěvecký soubor Pržňanka Mateřské centrum Pržno Zdroj: údaje OÚ stránka 12 Strategie rozvoje obce

9 1.2 Geografická poloha Obec Pržno leží v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje na úpatí pohoří Moravskoslezské Beskydy. Od ČR-SR hranice je vzdálena 30 km. Katastrální území obce spadá do chráněného ložiskového území zemního plynu a ložiskového území černého uhlí. Obě tato potenciální těžební území však nejsou v současné době předmětem vážnějších úvah o jejich využití. Mapa č. 1: Umístění obce v rámci ČR Mapa č. 2: Umístění obce v rámci regionu Mapa č. 3: Bližší pohled na polohu obce Nevelký katastr obce sousedí na východě s obcí Metylovice, na severu s Baškou, na východě s Janovicemi a na jihu sdílí hranici s katastrem města Frýdlant nad Ostravicí. 1.3 Historický vývoj První zmínka o Pržně pochází ze soupisu obcí frýdeckého panství z roku Dá se však předpokládat, že Pržno mohlo vzniknout už ve 2. polovině 15. století. Byla to vesnice s nejmenším katastrem v bývalém okrese Frýdek-Místek, která vznikla na údolní záplavové nivě řeky Ostravice jako lánová ves kolonizačního typu. Vesnice ležící na pravém břehu řeky Ostravice, která kdysi tvořila hranici mezi Moravou a Slezskem, byla součástí frýdeckého panství, se kterým sdílela po staletí své osudy. Přijetím lenní svrchovanosti českého krále nad těšínským knížectvím, ke kterému Frýdecko patřilo, se dostalo panství a také Pržno do celku českého státu. Obec byla spravována panskými úředníky a svým fojtem. V archivních materiálech je možné sledovat život jejích obyvatel, kteří jako rolníci obdělávali půdu katastru, jehož výměra se pohybovala okolo 300 ha. Hospodařilo zde okolo deseti sedláků, různý počet půlláníků, zahradníků či chalupářů. Býval zde fojtský mlýn, lisovna oleje s pilou a zřejmě také dílny kováře, sedláře a různých řemeslníků, kteří tehdy neodmyslitelně patřili k obci. V době rozmachu manufakturní výroby železa v okolních obcích se část obyvatel Pržna začala živit jako námezdní pracovní síla manufaktur. Strategie rozvoje obce stránka 13

10 Po zrušení nevolnictví a roboty a po reformách správního uspořádání získala obec právní subjektivitu, která se projevila ve snaze občanů o zvelebení obce. První školní výuka začala v obci roku Do roku 1873 se v obci vyučovalo na různých místech. Poté byla postavena první škola, která stála na místě dnešního obecního úřadu. Druhou školní budovou je současná základní škola postavená v roce Do roku 1895 měla obec pouze 55 domků, většinou jen dřevěných. V roce 1909 už měla obec 69 domovních čísel. K rozvoji obce přispělo také vybudování železniční zastávky na trati Ostrava Frýdlant v roce Dominantní stavbou obce je římskokatolický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Byl postaven ze sbírek v letech Začátek 20. století byl obdobím vzniku různých spolků (čtenářský, tělovýchovná jednota, sportovní klub a záložna). Od roku 1904 působil v obci hasičský sbor, který formálně existuje dodnes. Po druhé světové válce prošla obec v období industrializace Ostravska a socializace zemědělství určitým rozvojem, avšak nikoli překotným. V r obnovila obec svoji samosprávu, kterou dočasně ztratila při slučování obcí v období 1974 až V té době bylo Pržno dočasně součástí Frýdlantu nad Ostravicí. V roce 2005 byl v obci otevřen Náš svět centrum pro lidi s mentálním postižením Pržno, příspěvková organizace. 1.4 Účast obce ve sdruženích usilujících o rozvoj regionu Zájmové sdružení Frýdlantsko-Beskydy Spolu s dalšími 11 okolními obcemi a městem Frýdlant n. Ostravicí je Pržno členem Zájmového sdružení Frýdlantsko-Beskydy (mikroregion), které bylo založeno v roce 1999 se sídlem ve Frýdlantě n. Ostravicí. Náplní sdružení je všestranná spolupráce mezi obcemi (současným stěžejním cílem je vybudování cyklostezky podél řeky Ostravice). Dalšími členy sdružení jsou obce Baška, Bílá, Čeladná, Janovice, Kunčice p. O., Lhotka, Malenovice, Metylovice, Ostravice, Pstruží a Staré Hamry a město Frýdlant n. Ostravicí. Celkový počet obyvatel sdružených obcí a města je Sdružení "Region Beskydy" (Euroregion Beskydy) Sdružení "Region Beskydy" se sídlem ve Frýdku-Místku uzavřelo v roce 2000 smlouvy o přeshraniční spolupráci se Sdružením "Region Beskidy" se sídlem v Bielsko-Bialej a Sdružením "Region Beskydy" se sídlem v Žilině. Vznikl tak historicky první euroregion (Euroregion Beskydy) spojující hranice tří postkomunistických zemí. Euroregion "Beskydy" leží v pohraniční oblasti severovýchodní části České republiky, severozápadní části Slovenské republiky a jižní části Polské republiky. Celkem se na české části Euroregionu "Beskydy" nalézá 5 měst a 55 obcí s více jak 161 tis. obyvateli. Výhodou euroregionu je to, že zástupci všech tří beskydských regionů teď mohou žádat Evropskou unii o peníze na společné projekty. Hlavním cílem vytvoření Euroregionu "Beskydy" jsou společné aktivity za účelem rovnoměrného a vyváženého rozvoje regionu a sbližování jeho obyvatel a institucí v příhraničních oblastech, a to zejména v oblastech výměny zkušeností a informací týkajících se regionu, trhu práce, územního plánování a stavebnictví, řešení společných problémů v oblastech dopravy, dopravních sítí, spojů a telekomunikací, problémů ekologie a životního prostředí, hospodářství, obchodu, průmyslu a rozvíjení spousty jiných aktivit včetně turistiky a cestovního ruchu. MAS Pobeskydí Místní akční skupina Pobeskydí byla formálně založena v březnu roku 2004 jako zájmové sdružení právnických osob. Území v působnosti MAS Pobeskydí sestává z území čtyř mikroregionů (Mikroregion obcí povodí Stonávky, Mikroregion obcí povodí Morávky, Mikroregion Žermanické a Těrlické přehrady a Mikroregion Frýdlantsko-Beskydy). Skupina sdružuje 43 obcí s 58 tisíci obyvatel. Aktivní spolupráce místních partnerů založená na leaderovských principech je příležitostí, jak nezávisle a vlastními silami usilovat o rozvoj regionu a navrátit mu ztracenou identitu. Jednou z cest, jak rozvíjet venkovský region, je navázání spolupráce mezi podnikatelskými, neziskovými a samosprávnými subjekty, které v regionu působí a které mají zájem na jeho harmonickém vývoji. stránka 14 Strategie rozvoje obce

11 1.5 Památky a další zajímavosti obce cestovní ruch K rozvoji cestovního ruchu obce a četnosti možností návštěvnosti obce přispívá poloha obce v předhůří Beskyd a zároveň poloha v údolí řeky Ostravice. Obcí prochází modrá turistická značka trasy Palkovské hůrky - Metylovice - Pržno - Janovice - Skalice - Baška - Palkovské hůrky a cyklotrasa vedoucí z Bašky do Frýdlantu nad Ostravicí. V rámci Mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy je připravován projekt na vybudování cyklostezky podél řeky Ostravice. Cyklotrasu by bylo vhodné dovybavit doprovodnou infrastrukturou (přístřešky, posezení, občerstvení) např. v areálu fotbalového hřiště v Pržně. Památky obce Pržno Kostel Panny Marie Neposkvrněné v Pržně nejvýznamnější památka obce, římskokatolický filiální kostel, stavba kostela probíhala v letech Kaplička Panny Marie v Pržně památka vznikla v roce 1910, kaplička se nachází za křižovatkou do obce Lubno Významný strom v Pržně jde o 20 m vysokou lípu vysazenou v roce 1920 u kostela v Pržně Další atraktivity obce a vybavenost pro volnočasové aktivity Náš svět centrum pro lidi s mentálním postižením Pržno, příspěvková organizace Dvě fotbalová hřiště, tenisový kurt, hřiště pro nohejbal a volejbal, tělocvična u ZŠ a MŠ Služby pro návštěvníky obce Občerstvení a teplá jídla jsou po celý den turistům a projíždějícím nabízena v restauracích U Adamců, U Lípy, Na Hřišti a v motorestu Na Pytlácké baště. Ubytovaní nabízí privát U Čápů. 1.6 Náhled mediálního profilu obce Od roku 2000 uveřejnil deník MF Dnes celkově 41 příspěvků zmiňujících obec Pržno. Z toho v sedmnácti příspěvcích byla obec uvedena do souvislosti s cyklistickým sportem. V deseti případech titul prezentoval dopravní nehody anebo úrazy. Čtyřikrát list přinesl informace týkající se turistických příležitostí. V ostatních zprávách se deník zaměřil na následující témata: demografie obce, podnikání (zpracování dřevní hmoty), kultura, čerpání prostředků EU, centrum pro postižené Společný svět a Ústav sociální péče. Starosta Petr Blokša byl citován v souvislosti s demografickou strukturou obce. Dále list poskytl prostor k vyjádření Markétě Novákové k projektu Společný svět a Františku Mališovi k situaci na trhu zpracování dřevní hmoty. Otevřená mediální databáze Články.cz uvádí v období od března do října 2007 odkaz na 24 příspěvků českých médií zabývajících se tematikou obce. Největší počet zmínek (14) se týká kopané, přičemž se jedná nejčastěji o příspěvky z lokálních mutací Moravskoslezského deníku. V šesti případech byla obec prezentována v souvislosti s aktivitami centra Náš svět. Popis obce - klíčové závěry: Poloha na úpatí Beskyd (v pohledové blízkosti nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd, Lysé hory) Malebnost okolní krajiny Blízkost větších sídel Frýdlant n. Ostravicí, Frýdek-Místek Stěžejní funkce: bydlení, průmysl Turisticky zajímavá lokalita vhodná pro aktivity krátkodobého cestovního ruchu Strategie rozvoje obce stránka 15

12 2 OBYVATELSTVO A BYDLENÍ Podkladová data pro kapitolu Obyvatelstvo a bydlení jsou čerpána ze zdrojů Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ). Základním zdrojem statistických dat bylo Sčítání lidu, domů a bytů (dále jen SLDB) realizované celostátně v roce Dalším významným zdrojovým podkladem jsou každoroční metodická data o vývoji počtu obyvatel v obcích České republiky zjišťovaná podle jednotné metodiky ČSÚ. 2.1 Vývoj počtu obyvatel Výchozím údajem je počet obyvatel obce, který činí 926 obyvatel (k , zdroj: ČSÚ). Z tohoto čísla představuje 116 počet obyvatel centra Náš svět. Z hlediska velikostní kategorie obcí se Pržno řadí k menším sídlům, a to do velikostní kategorie Z hlediska kategorizace obcí dle rozpočtového určení daní (dále jen RUD), majícího zásadní vliv (s dalšími faktory) na příjmovou stránku rozpočtu obce, se řadí do kategorie obyvatel. V této kategorii je koeficient výpočtu 0,5881 (dále podrobněji viz kapitola 8. Správa obce Pržno). Z hlediska rozvojových možností obce a širšího území je nutná analýza časového vývoje počtu obyvatel ve sledovaném sídle. Následující tabulky 2.1.1, a graf 1 zobrazují časový vývoj obyvatel v letech 1869 až Tab. č Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Obec Sčítání v roce Pržno Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní Z tabulky dlouhodobého vývoje počtu obyvatel v obci Pržno je zřejmé, že s výjimkou období , a , kdy Pržno část svých obyvatel ztratilo, v podstatě až do dnešní doby roste a většina socioekonomických jevů ovlivňujících negativně populační stabilitu řady dalších obcí neměla na zdejší obyvatele příliš silný vliv. Ve sledovaném období obec zdvojnásobila (v krátkodobém vývoji pak ztrojnásobila) počet obyvatel. Pozitivním faktorem v tomto vývoji byla poloha obce severně od Frýdlantu n. Ostravicí a zároveň na okraji ostravské aglomerace. Výraznější zvýšení počtu obyvatel můžeme sledovat především v 70. letech v důsledku zvýšené porodnosti, a tím také omládnutí zdejší populace. Tab. č Krátkodobý vývoj počtu obyvatel Graf č. 1 Krátkodobý vývoj počtu obyvatel Obec Pržno Rok Počet obyvatel (k ) muži ženy celkem Poč et obyvatel Počet obyvatel obce Pržno v letech Roky Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní stránka 16 Strategie rozvoje obce

13 Z krátkodobého hlediska počet obyvatel vykazuje pozvolný nárůst s výrazným skokem v roce 2005, kdy obec vykázala nejvyšší přírůstek počtu obyvatel obcí okresu Frýdek-Místek. Tento přírůstek však byl primárně způsobem přílivem nových obyvatel centra Náš svět, druhotně pak novou výstavbou. Vzhledem k věkové struktuře obyvatelstva (viz dále) je velmi nepravděpodobná náhlá změna většího počtu obyvatel, a to minimálně do roku Tab. č Přirozený přírůstek obyvatel v letech 2001 až 2006 (k ) Ukazatel Počet živě narozených Počet zemřelých Přirozený přírůstek obyvatel Počet přistěhovaných Počet vystěhovaných Celková změna počtu obyvatel z toho ženy Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní Přirozený přírůstek počtu obyvatel vykazuje klesající tendenci. Celková změna počtu obyvatel vykazuje (odhlédneme-li od roku 2005) kolísavý, ale většinou pozitivní vývoj. Vzhledem k rozvoji nové výstavby v obci lze předpokládat spíše pozitivní vývoj počtu obyvatel. Pokud by nastolený trend růstu počtu obyvatel (5-10 ročně) pokračoval, počet obyvatel obce by mohl dosáhnout hranice obyvatel v roce S ohledem na plánovanou výstavbu by počet obyvatel obce mohl do r dosáhnout až hodnoty obyvatel. Pro srovnání: Celková změna počtu obyvatel okresu Frýdek-Místek vykazuje výrazně rostoucí tendenci (mezi lety 2005 a 2006 nárůst o 316 obyvatel). Přirozený přírůstek obyvatel vykazuje negativní hodnoty, avšak s klesající tendencí (-98 obyvatel v roce 2006). 2.2 Věková struktura Věkové složení obyvatel obce udává přehled o věkových kategoriích obyvatel předproduktivní věk (0 14 let), produktivní věk (15 59 let) a poproduktivní věk (60 a více let). Tab. č Obyvatelstvo podle věkové struktury (v letech ) Rok (k ) Celkem Věková kategorie a více celkem ženy celkem ženy celkem ženy Index stáří Index ek. zatížení ,8 47, ,6 46, ,6 46, ,9 45, ,5 40,2 Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní Významným ukazatelem popisujícím věkovou strukturu obyvatel obce je index stáří, který vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 60 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let. Hodnota nad 100 bodů vyjadřuje významnější podíl staršího obyvatelstva v obci, což je negativní faktor. V roce 2004 se ukazatel s pozitivními údaji dostal nad hranici 100 bodů. Počty starších obyvatel převážily nad mladou populací. Pozitivním jevem je fakt, že proces demografického stárnutí populace v obci Pržno výrazně zaostává za regionálním i celorepublikovým vývojem. Pro srovnání: Index stáří v okrese Frýdek-Místek je 127,6, v Moravskoslezském kraji činí 127 a v ČR jako celku 136,8 (údaje k ). Strategie rozvoje obce stránka 17

14 Dalším zajímavým ukazatelem je index ekonomického zatížení, jež znázorňuje počet dětí ve věku 0-14 let a počet obyvatel ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku let. Z tabulky vyplývá, že tento ukazatel vykazuje relativně nízký, snižující se trend. Z čehož vyplývá, že ekonomické zatížení produktivní skupiny obyvatelstva obce není tak významné a dále, že je tato skupina výrazně zastoupena ve srovnání s dalšími dvěma skupinami. Ve srovnání s regionálními ukazateli jsou hodnoty v obci Pržno podprůměrné, což je pozitivním faktorem. Je však třeba brát v úvahu také fakt, že část osob v produktivním věku je nezaměstnaná nebo ekonomicky neaktivní (např. obyvatelé centra Náš svět). Pro srovnání: Index ekonomického zatížení v okrese Frýdek-Místek dosahuje hodnoty 52,8, v Moravskoslezském kraji 51,9 a v celorepublikovém měřítku 53,1 (údaje k ). V procentuálním vyjádření z celkového počtu obyvatel v roce 2005 tvoří obyvatelstvo v předproduktivním věku (0-14 let) 14,2 % a obyvatelstvo v poproduktivním věku (65 a více let) 14,5 % Národnostní složení Dle údajů posledního sčítání lidu, domů a bytů z r se hlásí 92 % obyvatel obce Pržno k české národnosti, 3 % k národnosti moravské a 2 % k národnosti slovenské. Z dalších početně zastoupených národností se jedná o národnost slezskou, polskou a německou. Tab. č Národnostní složení obyvatelstva (SLDB 2001) z toho národnost (mimo nezjištěné) Území Obyvatelstvo česká moravská slezská slovenská romská polská německá ost. Pržno Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní Zajímavostí je, že k národnosti moravské či slezské se přihlásilo celkem pouze 5 % obyvatel. Tento fakt je dán ustupujícím používáním tohoto rozlišení. 2.3 Vzdělanostní struktura Sledujeme-li úroveň vzdělanosti obyvatel obce Pržno, pak z celkového počtu obyvatel, kteří jsou ve věku 15 let a výše, 20 % obyvatel dosáhlo základního vzdělání (vč. neukončeného), 45 % obyvatel dosáhlo středního odborného vzdělání bez maturity, 24 % obyvatel dosáhlo úplného středního vzdělání s maturitou, vyšší odborné a nástavbové vzdělání mají 4 % obyvatel a vysokoškolského vzdělání dosáhlo 7 % obyvatel. Konkrétní údaje o vzdělanostní struktuře obyvatelstva jsou uvedeny v následující tabulce Tab. č Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Obec Pržno (2001) Počet Obyvatelstvo 15leté a starší CELKEM 629 bez vzdělání 0 základní vč. neukončeného 123 vyučení a stř. odborné bez mat. 280 úplné střední s maturitou 153 vyšší odborné a nástavbové 27 vysokoškolské 44 nezjištěné vzdělání 2 Index středoškolsky vzdělaného obyvatelstva 24,32 Index vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva 7,00 Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ, zpracování vlastní Indexy středoškolsky (24,32) a vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (7,00) jsou nižší oproti průměru ČR. (V roce 2001 byl index středoškolsky vzdělaného obyvatelstva ČR 28,4 a index vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva 8,9.) stránka 18 Strategie rozvoje obce

15 1.2. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání Na základě údajů ze SLDB z roku 2001 bylo zjištěné, že 44 % obyvatel obce se hlásí k nějakému náboženskému vyznání. Z tohoto počtu se 98 % obyvatel hlásí k církvi římskokatolické a další 2 % obyvatel k českobratrské církvi evangelické. Tab. č Obyvatelstvo podle náboženského vyznání (SLDB 2001) Obyvatelstvo celkem 750 Věřící 328 církev římskokatolická 301 církev českosl. husitská 0 z toho českobratrská církev evangel. 5 pravoslavná církev 0 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi 0 Bez vyznání 360 Nezjištěné vyznání 62 Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ, zpracování vlastní 2.4 Aktuální demografická situace obce Tab. č Porovnání demografických údajů obce Pržno s obcí s rozšířenou působností Frýdlant nad Ostravicí Údaje k Počet bydlících obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace 0-14 let (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více (%) Sledovaný jev Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Počet dokonče ných bytů SO ORP - Frýdlant nad ,2 15, Ostravicí Pržno ,8 10, Parametr (%) 4,12 11,27 11,38-0,40 5,10 2,67 5,04 8,21 7,10 6,56 Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ, zpracování vlastní Graf č. 2 Aktuální demografická situace obce v rámci SO ORP Frýdlant n. Ostravicí Demografická situace obce v rámci SO ORP Parametr 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Počet bydlících obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Počet dokončených bytů Ukazatel Strategie rozvoje obce stránka 19

16 Správní obvod obce s rozšířenou působností Frýdlant n. Ostravicí sdružuje celkem 11 sídel (Frýdlant n. Ostravicí, Bílá, Čeladná, Janovice, Kunčice p. Ondřejníkem, Malenovice, Metylovice, Ostravice, Pržno, Pstruží a Staré Hamry). Z tabulky a grafu 2 můžeme vysledovat, že obec Pržno vzhledem ke svému podílu na počtu obyvatel SO ORP 4 % vykazuje výrazně pozitivní výsledky roku 2006 v ukazatelích přirozeného přírůstku, salda migrace, počtu přistěhovalých občanů a počtu dokončených bytů. Negativní srovnání vidíme u ukazatelů narozených dětí, počtu zemřelých a odstěhovaných občanů. 2.5 Domovní a bytový fond Vývoj obyvatelstva a bytového fondu je spolu obvykle velmi úzce svázán. Chce-li obec přitáhnout nové obyvatele, musí vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj bytové výstavby. Od roku 1990, kdy se obec Pržno administrativně osamostatnila, sledujeme pozvolný růst počtu trvale žijících obyvatel i počtu obytných domů především díky podpoře nové výstavby rodinných domků v obci. V klidném prostředí vyvýšeném nad stávající zástavbou vzniká nová část obce se 150 stavebními pozemky. Obec od původních vlastníků vykoupila pozemky pro zřízení příjezdových komunikací a inženýrských sítí. Tyto aktivity jsou v souladu s přijatým Plánem územního rozvoje schváleným zastupitelstvem obce v r Údaje týkající se informací o bytovém fondu jsou získány z dat ze sčítání lidí, domů a bytů z roku 2001, aktuálnější údaje nejsou prozatím k dispozici. Tab. č Dlouhodobý vývoj počtu domů Obec Počet domů Počet ob/dům Sčítání v roce ,74 6,89 6,55 7,57 7,75 7,44 6,69 5,23 4,84 4,13 4,02 3,78 3,59 Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní Z tabulky je patrné, že za posledních 150 let došlo ke čtyřnásobnému navýšení bytového fondu v obci Pržno, výraznější stavební aktivitu sledujeme ve letech 20. století a dále pak od 90. let. Zajímavý je vývoj počtu obyvatel na jeden dům, kdy až do 50. let 20. století byl tento počet vyšší než 5 osob. S přihlédnutím k vývoji domovního fondu v ostatních velikostně srovnatelných obcích je v Pržně patrné poměrně mírné tempo snižování zalidněnosti zdejších domů v posledních 130 letech. Tab. č Domovní fond 209 z toho domy obydlené 192 rodinné domy 183 bytové domy 4 soukromých osob 185 domy podle z úhrnu obce, státu 3 obydlených domů vlastnictví domy postavené SBD 1 do Neobydlené domy s byty 17 rodinné domy 17 z toho bytové domy 0 Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ, zpracování vlastní stránka 20 Strategie rozvoje obce

17 Tabulka ukazuje stav domovního fondu k datu , od té doby došlo k rozšíření domovního fondu v důsledku nové výstavby o 42 nových RD (aktuální počet domů dle statistiky obce byl k datu domů). Z celkového počtu 209 domů tvoří 92 % obydlené domy. V obci se nacházejí kromě rodinných domů také 4 bytové domy a centrum pro lidi s mentálním postižením Náš svět (vybudované v letech ). V soukromém vlastnictví je 96 % obydlených domů. Největší část objektů byla postavena mezi lety a dále pak po roce 1980, což značí poměrně mladý bytový fond, což je pozitivním prvkem obce. Podíl neobydlených domů je 8 %. Obecní byty se nacházejí nad hasičskou zbrojnicí (2 byty) a nad obecním úřadem (2 byty). Uvažuje se o vybudování dalších bytů v rámci přestavby budovy bývalé MŠ. Tab. č Bytový fond Byty úhrnem 271 byty obydlené 243 z toho v rodin. domech 224 v bytov. domech 14 byty neobydlené v obydl. domech 11 byty neobydlené v neobydl.domech 17 z toho podle důvodu neobydlenosti obydlené přechodně 2 slouží k rekreaci 10 přestavba bytu 1 nezpůsobilý k bydlení 4 Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ, zpracování vlastní Z celkového počtu 271 bytů je celkem 28 bytů neobydlených. Zcela neobydlených domů je v obci 17. Z tohoto počtu 10 bytů slouží k rekreaci (dle statistiky obce bylo v Pržně k chat). Na území obce se nacházejí 3 lokality rekreačních chatových osad: v západní části mezi řekou a silnicí II/56, mezi řekou a tratí ČD a dále malá skupina ve východní části katastru. Ke všem je zajištěn příjezd zpevněnými cestami, pro účely rekreace vyhovujícími. Tab. č Domy podle technického vybavení Domy úhrnem 192 přípojkou na kanalizační síť 37 počet domů vodovodem 191 vybavených plynem 145 ústředním topením 173 Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ, zpracování vlastní 2.6 Územní rozvoj obce Zdrojem následujících údajů je zatím poslední Plán územního rozvoje schválený zastupitelstvem obce Pržno v r a dále pak návrh Územního plánu sídelního útvaru obce Pržno z roku 1997 (ÚP), zpracovatel: společnost AUA Agrourbanistický ateliér Praha, pořizovatel: Okresní úřad Frýdek-Místek, referát regionálního rozvoje. V letech 2001 a 2006 byly provedeny změny územního plánu, v současnosti je připravována jeho 4. aktualizace. Zástavba obce je kompaktní, soustředěná kolem hlavních dopravních os. Postupně se obec rozšiřuje novou výstavbou RD východním směrem. Původní zástavba: v úzkém pruhu podél páteřní komunikace III/48425 (mezi vodotečí a žel. tratí). Nová a plánovaná zástavba: klidnější plochy východně od průjezdové komunikace (ohraničení trasou elektrického vedení). Strategie rozvoje obce stránka 21

18 Jako hlavní lokalita pro novou výstavbu rodinných domů byla určena tzv. ZÓNA A (vyvýšená oblast na východ od stávající výstavby), která je rozdělena na 7 částí (předpokládaná realizace: 86 RD do r. 2020; dalších 81 RD po r. 2020). Byly vybrány lokality mimo zdroje hluku a prašnosti. Celkem je tedy plánováno vybudovat 167 nových rodinných domků. Společně s dalšími menšími obytnými lokalitami navrhuje ÚP realizaci celkem cca 210 RD, což by mohlo znamenat celkové zvýšení počtu obyvatel o více než 700. Pro ekonomicko-výrobní výstavbu byla určena ZÓNA B plochy SZ od centra za železniční tratí jako místo pro vznik rozsáhlého areálu výrobních zařízení a skladů, napojeného železniční vlečkou na železniční trať. Vzhledem k výhodné poloze obce Pržno na okraji Beskyd a zároveň rychlým dopravním spojením s okolními centry je zřejmé, že pro posílení populační základny nebude nutné zavedení nových průmyslových i jiných ekonomických aktivit v sídle. Obec může nabídnout dostupné lokality pro výstavbu nových rodinných domů a rychlou a pohodlnou dopravu do zaměstnání. Obyvatelstvo a bydlení - klíčové závěry: Pozvolný přírůstek počtu obyvatel Rostoucí počet obyvatel v poproduktivním věku Relativně dobré hodnoty demografických ukazatelů ve srovnání s průměrem okresu Lidské zdroje jako jeden ze základních faktorů dalšího rozvoje obce Atraktivní poloha obce pro rezidentní bydlení Dostupné lokality pro výstavbu nových rodinných domů Poměrně mladý bytový fond stránka 22 Strategie rozvoje obce

19 3 TRH PRÁCE A EKONOMIKA OBCE Pro posouzení širších souvislostí v ekonomické struktuře obce jsou jako klíčové chápány údaje o ekonomické aktivitě občanů zaměstnanost, podnikatelské či živnostenské aktivity a klasifikace ekonomických aktivit subjektů v obci. Ekonomická struktura obce v širších souvislostech vypovídá o současné prosperitě obce a následných možnostech rozvoje. Zdrojem základních statistických dat je SLDB V úvahách je tedy abstrahováno od váhy počtu obyvatel centra Náš svět, kteří spadají do kategorie ekonomicky neaktivních obyvatel. 3.1 Ekonomická aktivita obyvatel obce Pržno Ukazatel ekonomická aktivita obyvatel v sobě zahrnuje počty osob, které jsou schopny aktivně se podílet na ekonomických činnostech. Jsou sem řazeny zaměstnané osoby v produktivním věku, ale také pracující důchodci, ženy na mateřské dovolené a osoby evidované na úřadu práce. Mezi ekonomicky neaktivní (tedy nepodílející se na ekonomickém rozvoji) patří důchodci, studující děti a mládež a osoby nepracující a neevidované na úřadu práce. Tabulka č Ekonomická aktivita Obyvatelstvo celkem 750 Ekonomicky aktivní celkem 374 zaměstnaní 315 z toho pracuj. důchodci 7 ženy na mat. dov. 3 nezaměstnaní 59 Ekonomicky neaktivní celkem 375 z toho nepracuj. důchodci 154 žáci, studenti, učni 158 Osoby s nezjišt. ekonom. aktivitou 1 Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ, zpracování vlastní Z tabulky vidíme, že rozvrstvení ekonomicky aktivních a neaktivních obyvatel je 50 % (míra ekonomické aktivity pracovní síla zaměstnaní a nezaměstnaní - ve věku let k obyvatelstvu ve stejném věku). Při porovnání s údaji platnými pro celou Českou republiku 51,4 % (r. 2001) situace v obci nevykazuje výraznější disparitu. V obci je 59 osob evidovaných na úřadu práce a dalších 63 osob jsou nepracující, neevidované osoby. Nižší podíl ekonomické aktivity v obci není způsoben ani tak poklesem počtu ekonomicky aktivních osob, spíše se jedná o demografický proces charakteristický stárnutím populace. Pro udržení ekonomické aktivity tak zůstává jako jedna z možností zvyšování ekonomické aktivity věkově starších občanů, toto je otázkou aktivní politiky státu. Obec tento ukazatel může pozitivně ovlivnit podpořením přílivu a udržení mladých obyvatel v obci. Tento pozitivní trend naznačuje také poměrně vysoce zastoupená kategorie studující populace. Tab. č Ekonomicky aktivní obyvatelé podle odvětví Obyvatelstvo celkem 750 Ekonomicky aktivní celkem 374 z toho zemědělství, lesnictví, rybolov 17 podle průmysl 133 odvětví stavebnictví 27 obchod,opravy motor. vozidel 48 doprava, pošty a telekomunikace 11 veřejná správa, obrana, soc. zabez. 20 školství, zdravot., veter. a soc. čin. 27 Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ, zpracování vlastní Nejvíce obyvatel obce pracuje v odvětví průmyslu (téměř 40 %), což koresponduje s tradiční situací v kraji, kde se taktéž nejvíce osob věnuje průmyslu (sekundární sektor). Z dalších odvětví je možno zmínit obchod a opravy motorových vozidel, stavebnictví a školství, zdravotnictví a sociální činnost. Strategie rozvoje obce stránka 23

20 3.2 Trh práce, míra nezaměstnanosti Celková situace na trhu práce okresu Frýdek-Místek se v posledních letech vyvíjela pozitivně i ve vazbě na celkové oživení ekonomiky České republiky. V posledních letech se řada firem rozvíjela a hledala nové zaměstnance. Odrazilo se to i na postupném růstu počtu nových volných pracovních míst hlášených zaměstnavateli. Na oživení trhu práce v okrese a blízkém regionu mělo také významný vliv rozhodnutí jihokorejské automobilky Hyundai o umístění investice v okrese v průmyslové zóně Nošovice. Trh práce je tvořen nabídkou pracovních míst a poptávkou obyvatel po práci. Jako ukazatel, který vyjadřuje míru efektivity fungování trhu práce, se užívá procentuální výpočet podílu nezaměstnaných na počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Jedná se o stanovení koeficientu míry nezaměstnanosti. Zaměstnanost obyvatel zvyšuje produkci zboží a služeb, jejich spotřebu a nepřímo tak působí na rozvoj obce. Tab. č Míra nezaměstnanosti Údaj k Míra nezaměstnanosti Obec Pržno ČR Okres Frýdek- Místek ,21 7,70 10, ,39 8,90 12, ,71 9,50 14, ,28 10,30 15, ,80 9,80 14, ,51 8,90 13, ,28 8, ,72 9, ,60 7, ,27 5, ,13 3, ,06 2,90 Zdroj: zpracování vlastní není k dispozici Uvedené údaje jsou vzhledem k neexistenci odpovídajících údajů o pracovní síle za nižší jednotku než okres vypočteny v poměru k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu. Graf č. 3 Vývoj nezaměstnanosti v obci Pržno, srovnání 25,00 Vývoj nezaměstnanosti v obci Pržno % 20,00 15,00 10,00 5,00 0, Roky Obec Pržno ČR Okres Frýdek- Mí t k stránka 24 Strategie rozvoje obce

21 Z tabulky a grafu 3 vyplývá, že vývoj nezaměstnanosti především v letech 1999 až 2004 (kulminace v roce %) výrazně převyšoval průměr ČR; situaci v okrese Frýdek-Místek pouze mírně převyšuje. Od roku 2005 však vidíme výrazný pokles míry nezaměstnanosti a výrazné přiblížení celorepublikové úrovni, což je v souladu s celorepublikovým trendem v souvislosti s růstem ekonomiky. Srovnání hodnoty s Moravskoslezským krajem je také pozitivní. Průměrná míra nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje k činila 12,7 %. Tab. č Aktuální ekonomické postavení obce v rámci okresu Ekonomické postavení obce v rámci okresu v r Počet obyvatel Ekonomicky aktivní obyvatelé Ekonomicky neaktivní obyvatelé Nezaměstnaní Počet v obci Pržno Počet v okrese Frýdek-Místek Ukazatel 0,41 0,32 0,49 0,29 Zdroj: data Integrovaného portálu MPSV ( Graf č. 4 - Ekonomické postavení obce v rámci okresu Ekonomické postavení obce v rámci okresu v r Parametry 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 Počet obyvatel Ekonomicky aktivní obyvatelé Ekonomicky neaktivní obyvatelé Nezaměstnaní Ukazatele V tabulce a grafu 4 je mezi sebou srovnávána významnost jednotlivých prvků ekonomické aktivity obce vůči okresu Frýdek-Místek. Žádný z ukazatelů nevykazuje výrazný vliv na situaci v okrese. Z údajů vyplývá poměrně negativní srovnání situace v obci Pržno se situací v okrese Frýdek-Místek u podílu počtu ekonomicky neaktivních obyvatel (toto je způsobeno poměrně vysokou složkou osob ve věkových kategoriích do 14 a pak především nad 60 let). Podprůměrných hodnot naopak obec dosahuje u podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva a především počtu nezaměstnaných osob. 3.3 Mobilita/vyjížďka obyvatel Za jednu z výrazných podmínek další prosperity obce je nutno považovat stav a výhled v oblasti nabídky pracovních míst v obci a dojížďkovém regionu. Obec Pržno vykazuje značnou vyjížďku za prací; z celkového počtu 374 ekonomicky aktivních osob vyjíždí za prací 213 obyvatel, tj. 57 %, což je možno považovat za podprůměrný údaj. Vyjížďka za prací je orientována především na Frýdek-Místek, Frýdlant n. Ostravicí a Ostravu. Dopravní dostupnost spolu s vytvořením nových pracovních příležitostí přímo v obci nebo blízkém okolí může být velmi podstatná pro další rozvoj obce. Strategie rozvoje obce stránka 25

22 Tab. č Vyjíždějící obyvatelé do zaměstnání a škol (dle SLDB 2001) Vyjíždějící do zaměstnání 277 z toho v rámci obce 37 v rámci okresu 183 v rámci kraje 42 do jiného kraje 7 Vyjíždějící do zam. denně mimo obec 213 Dojíždějící do zaměstnání do obce 77 Žáci vyjíždějící denně mimo obec 90 Dojíždějící do škol do obce 19 Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní Ze 762 obyvatel Pržna denně vyjíždí z obce za prací, studiem či jinými povinnostmi 303 obyvatel. To znamená, že z obce denně vyjíždí téměř 40 % veškerého obyvatelstva. Nejvyšší vyjížďku sledujeme v rámci okresního města Frýdek-Místek vzdáleného 10 km, dopravní spojení je možno považovat za velice dobré (pravidelné autobusové a vlakové spoje). Tento fakt je možno také považovat za jeden z faktorů nízké úrovně nezaměstnanosti v obci. V obci je MŠ a ZŠ základního stupně. Žáci vyšších ročníků dojíždějí do škol a učilišť ve Frýdlantě n. Ostravicí, popř. Frýdku-Místku. Vzhledem ke krátké vzdálenosti mezi oběma obcemi nevyvolává dojížďka do škol příliš vysoké nároky na kapacitu silniční dopravy, resp. frekvenci autobusových linek, popř. vlakových spojů. Vyjížďka do zaměstnání mimo obec je ve srovnání s celorepublikovým průměrem (81,6 % v roce 2006) o cca 24 % nižší. Zároveň i zaměstnávání občanů v rámci obce (20,5 %) je podstatně nižší než celorepublikový průměr (38,8 %). S přihlédnutím k venkovské oblasti však vykazuje průměrných hodnot (průměrná hodnota na venkově činí 6,9 25 %). 3.4 Podnikatelské aktivity v obci (firmy a podnikatelé) V obci je registrováno (dle statistických údajů roku 2006) 282 podnikatelských subjektů, což je na malou obec, jakou je Pržno, relativně vysoké číslo. V tomto počtu je přibližně 30 větších subjektů. Tento fakt je jedním z pozitivních faktorů udržování nezaměstnanosti v obci na nízké úrovni (11,21 % k ) ve srovnání s okolními obcemi. Nejvíce zastoupenými obory jsou: obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží; pohostinství; zemědělství, lesnictví, rybolov a průmysl. V obci Pržno je celkem široká základna podnikatelských činností, působí zde řada významných podnikatelských subjektů (např. Duvas-Uni spol. s r.o., Therma FM spol. s r.o., AZ kov-komaxit, s.r.o., Pila Pržno, Purgina atd.). Přítomnost podnikatelů v obci na jedné straně přináší výhody z hlediska lokálního zaměstnavatele a nemalou příjmovou stránku rozpočtu obce, ale na straně druhé také možné negativní vlivy, které především průmyslová výroba může způsobovat. V obci také působí tři soukromé rodinné farmy. Z průzkumu mezi vzorkem místních podnikatelů vyplývá, že jejich komunikace s obcí je realizována v dostatečném rozsahu a že nevidí žádné zásadní problémy v souvislosti s rozvojem obce. Tab. č Počty subjektů v obci dle právní formy Hospodářská činnost - podle právní formy Údaje k Počet podnikatelských subjektů celkem Akciové společnosti - počet subjektů 0 0 Obchodní společnosti - počet subjektů Družstevní organizace - počet subjektů 0 0 stránka 26 Strategie rozvoje obce

23 Peněžní organizace - počet subjektů 0 0 Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů Samostatně hospodařící rolníci - počet subjektů Svobodná povolání - počet subjektů Státní organizace - počet subjektů 1 2 Ostatní právní formy - počet subjektů 5 18 Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní Z tabulky vyplývá téměř dvojnásobný nárůst počtu ekonomických subjektů v posledních třech letech. Nejvyšší podíl na tomto jevu mají tradičně podnikatelé fyzické osoby podnikající nejčastěji na základě živnostenského oprávnění (řada těchto subjektů vykonává vedlejší činnost či činnosti mimo svůj hlavní pracovní poměr). Naopak u obchodních společností došlo k poklesu o 4 subjekty. K poklesu došlo i u samostatně hospodařících rolníků o 3 subjekty. Tab. č Počty subjektů dle převažující činnosti Hospodářská činnost - podle převažující činnosti Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství - počet subjektů Údaje k Ostatní obchodní služby - počet subjektů Průmysl - počet subjektů Zemědělství, lesnictví, rybolov - počet subjektů Ostatní veřejné, sociální a osobní služby - počet subjektů Stavebnictví - počet subjektů Školství a zdravotnictví - počet subjektů 5 6 Doprava a spoje - počet subjektů 5 3 Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění - počet subjektů 1 2 Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní Z hlediska aktivit, kterými se jednotlivé ekonomické subjekty v obci zabývají, jednoznačně převažují obchod, opravy a restaurační služby, následované ostatními obchodními službami a průmyslem. Za povšimnutí opět stojí pokles subjektů zabývajících se zemědělstvím o 6 subjektů. Vývoj v obci nevybočuje z trendu ústupu od primárního a sekundárního sektoru ve prospěch terciéru. Trh práce a ekonomika obce klíčové závěry: Poměrně pozitivní ekonomické ukazatele sledovaného roku 2001, v následujících letech je možno předpokládat, že pozitivní vývoj dále pokračoval Relativně nízká, klesající míra nezaměstnanosti Průměrná míra ekonomické aktivity v obci; pro zlepšení hodnot ukazatele je vhodné podporovat příliv a udržení mladých obyvatel v obci. Nejvíce obyvatel je zaměstnáno v průmyslu Poměrně vysoký počet ekonomických subjektů sídlících v obci Vysoká denní mobilita občanů Strategie rozvoje obce stránka 27

24 4 OBČANSKÁ VYBAVENOST OBCE Obec Pržno disponuje základním občanským vybavením. V obci se nachází: obecní úřad, pošta, základní škola, mateřská škola, kostel, hřbitov, hasičská zbrojnice, zdravotní středisko, centrum pro mentálně postižené Náš svět, dvě hřiště, prodejna potravin, stolařství, kadeřnictví. 4.1 Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby Obecní úřad sídlí v centru obce v objektu společně s ordinací praktického lékaře, v objektu se nacházejí také dvě bytové jednotky. Objekt má ne zcela vyhovující vnitřní dispozici a kapacitu vnitřních prostor. V obci se nachází hřbitov u kostela Panny Marie. Pošta funguje v objektu místní prodejny se smíšeným zbožím. 4.2 Vzdělávání V obci je v současnosti v provozu mateřská škola (kapacita 35 míst) a základní škola pro výuku ročníku (kapacita až 70 dětí, současnost r dětí). V letech 2004 až 2005 došlo z dotačních zdrojů k rekonstrukci ZŠ a přístavbě nové budovy MŠ spolu s malou tělocvičnou a venkovním hřištěm s umělým povrchem (volejbal, nohejbal). Žáci vyšších ročníků dojíždějí do škol a učilišť do Frýdlantu n. Ostravicí, popř. do Frýdku-Místku. Vzhledem ke krátké vzdálenosti mezi oběma obcemi nevyvolává dojížďka do škol příliš vysoké nároky na kapacitu silniční dopravy, resp. frekvenci autobusových linek, popř. vlakových spojů. Vybudováním nové budovy MŠ vznikl v obci volný objekt bývalé MŠ. Tento objekt v sobě skýtá řadu rozvojových možností. V roce 2007 jsou připravovány studie a projektovány možnosti využití objektu jako nového centra občanské vybavenosti obce sdružení roztříštěných služeb do jedné budovy a vytvoření služeb nových - obecní úřad, ordinace praktického a zubního lékaře, knihovna, veřejný internet, společenský sál, prostory pro volnočasové aktivity místního Klubu seniorů, maminek na mateřské dovolené, prostory pro místní podnikatele atd. Ve společenské místnosti bývalé MŠ funguje od září 2007 také 1 počítačové pracovní místo s veřejným připojením na internet, které bylo vybudováno s finančním přispěním Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových. Z prostředků tohoto nadačního fondu také v obci v roce 2007 proběhla vzdělávací akce v počítačové gramotnosti pro seniory. Obr. č. 1 Objekt původní MŠ Obr. č. 2 Objekt nové MŠ stránka 28 Strategie rozvoje obce