PODPORA ROZVOJE PROFESE ČKAIT Technická pomůcka TP 1.7 ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

Transkript

1 ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT TECHNICKÁ POMŮCKA K ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB SPOLUPRÁCE AO PŘI NAVRHOVÁNÍ POŽÁRNÍ BEZPEČNOST JEDNODUCHÝCH STAVEB 1. vydání, Praha 2007 Pro Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě vydává Informační centrum ČKAIT 1

2 Autor Ing. Isabela Bradáčová, CSc. Koordinace projektu Ing. Vladimír Blažek, CSc., koordinátor projektu Doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc., předseda Rady pro podporu rozvoje profese ČKAIT 2

3 OBSAH Str. Úvod 1 Základní požadavky na stavby a zajištění požární bezpečnosti 2 Stavební zákon a zákon o požární ochraně - právní platforma požární bezpečnosti staveb 3 Přehled základních norem PBS 4 Statistická data o požárech 5 Dokumentace staveb 6 Pojmy a definice 7 Třídění stavebních výrobků, konstrukčních částí a dílců a konstrukčních systémů staveb 8 Požární úseky 9 Požární riziko 10 Stupeň požární bezpečnosti 11 Stavební konstrukce 12 Únikové cesty 13 Odstupy 14 Požární bezpečnost technických zařízení budov 14.1 Komíny 14.2 Požární bezpečnost tepelných zařízení 14.3 Skladování pevných paliv 14.4 Plynová zařízení 14.5 Vytápění topnými oleji 14.6 Ochrana před bleskem 15 Zajištění protipožárního zásahu 16 Požadavky na požární bezpečnost nebytových prostor 17 Požadavky na požární bezpečnost při změně stavby 18 Literatura 3

4 Vydání 2007 je již třetím ročníkem zpracování metodických pomůcek, určených autorizovaným osobám. Tento ročník vychází z prvních zkušeností s použitím nového stavebního zákona č.183/2006 Sb. Zkušenosti jsou pozitivní i negativní. Autoři materiálu se snaží reagovat na problémové okruhy a vyjasnit v textech optimální postup. Žádají členy ČKAIT o předání zkušeností, konstruktivní připomínky i informaci o problémech jejichž vyřešení umožní metodické pomůcky v příštích letech zkvalitnit. Staňte se spoluautory dalších vydání. Dovolujeme si Vás požádat i o Vaše vlastní zkušenosti, speciální postupy, pomůcky a materiály, pokud budete souhlasit s jejich zpřístupněním pro své kolegy. Veškeré připomínky a materiály zasílejte na internetové adresy: info@ckait.cz blazek@hsc.cz nebo písemně na adresu: Informační centrum ČKAIT, Sokolská 15, Praha 2 Autorský kolektiv Přehledné celkové schéma metodických pomůcek určených autorizovaným osobám je uvedeno v dokumentu MP 0 Základ systému podpory profese ČKAIT, v tabulce Integrovaný profesní informační systém ČKAIT 2007, včetně rozlišení jednotlivých úrovní systému a uvedení do souvislostí s dosavadními výstupy ediční a informační činnosti ČKAIT. V dokumentu MP 0 jsou také vysvětleny základní pojmy a zkratky, používané v metodických pomůckách. Upozornění Tento dokument je určen výlučně pro autorizované osoby členy ČKAIT, které jsou výhradně oprávněny pořizovat pro svou potřebu jeho tiskové kopie. Jakékoliv další šíření v tištěné, elektronické či jiné podobě ke komerčním účelům prostřednictvím dalších fyzických nebo právnických osob je možné pouze s výslovným souhlasem vydavatele. Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT 4

5 ÚVOD Spolupráce AO při navrhování požární bezpečnosti jednoduchých staveb úzce navazuje na TP 1.6 Spolupráce AO při navrhování požární bezpečnosti staveb, (původní značení MP ) vydané ČKAIT v Praze v roce TP 1.6 uvádí (zkrácený obsah): Právní rámec činnosti autorizované osoby (AO) o Zákonné předpisy o Kodex norem ČSN požární bezpečnosti staveb užívaný v ČR o ČSN EN pro obor PBS o Vazba mezi evropskými a českými předpisy PBS Postupy AO v projektové činnosti a při provádění staveb Popis postupů navrhování a posuzování staveb z hlediska požární bezpečnosti o Požadavky požární bezpečnosti na stavby o Požárně technické vlastnosti stavebních výrobků, konstrukčních částí a konstrukčních systémů o Aktivní požárně bezpečnostní zařízení o Postupy pro navrhování výrobních a nevýrobních objektů o Zvláštní požadavky na vybrané druhy staveb o Specifické postupy uplatňované při změnách staveb V příloze TP 1.6 je uveden soubor norem požární bezpečnosti staveb platný k je ovlivněna především: zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a jeho prováděcími předpisy (vyhláškou č. 498/2006 Sb., vyhláškou č. 499/2006 Sb., vyhláškou č. 500/2006 Sb., vyhláškou č. 501/2006 Sb., vyhláškou č. 502/2006 Sb., vyhláškou č. 503/2006 Sb., vyhláškou č. 526/2006 Sb., vyhláškou č. 137/1998 Sb. aj.), zákonem č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění (tzv. změnový zákon), připravovanou vyhláškou MV ČR o technických podmínkách požární ochrany staveb (vyhláška je v době přípravy textu předložena ke schválení), novými ČSN EN, popř. změnami ČSN. Pomůcka je koncipována následovně: Nejprve jsou uvedeny právní a technické předpisy z oblasti stavební i požární ochrany, potřebné pro činnost autorizované osoby při posuzování požární bezpečnosti staveb. Vybraná statistická data o požárech a jejich následcích dokumentují závažnost požárů i jednoduchých staveb jako jsou rodinné domy a rodinné rekreační domy, zejména s ohledem na značný počet lidských obětí. Další části pomůcky jsou již věnovány jednotlivým krokům prováděným AO při zpracovávání požárně bezpečnostního řešení stavby. Problém je vždy nastíněn obecně a následně jsou uvedeny požadavky a řešení přípustná pro jednoduchou stavbu. Obecné principy jsou pojednány zkráceně, pokud by uživatel pomůcky potřeboval více informací, nalezne je buď v pomůcce TP 1.6, v citovaných technických předpisech anebo v dalších pramenech. V obou pomůckách TP 1.6 a se mohou vyskytnout odlišnosti dané obdobím tvorby textů a ovlivněné především bouřlivě se měnicími právními a technickými předpisy. Cílem pomůcky je opět přispět k lepší informovanosti a spolupráci všech autorizovaných osob podílejících se na návrhu a dokumentaci jednoduché stavby. Hlavním přínosem však bude autorizované osobě umožnit posouzení požární bezpečnosti jednoduchých staveb bez hlubších znalostí celé problematiky a používání výpočtů s využitím zjednodušených postupů a taxativních údajů, které jsou v českých předpisech uvedeny. Autorka děkuje všem spolupracovníkům z Fakulty bezpečnostního inženýrství a složek Hasičského záchranného sboru, kteří ke tvorbě pomůcky svým dílem přispěli. 5

6 1 ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA STAVBY A ZAJIŠTĚNÍ POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI V roce 1991 byla většinou členských států Evropského společenství přijata Směrnice Rady 89/106/EHS o sbližování zákonů ve znění dalších právních a správních předpisů členských států týkajících s stavebních výrobků, ve znění Směrnice rady 93/68/ES, která definuje základní požadavky na stavby a výrobky, kterými jsou: mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, zdravotní a ekologická bezpečnost, uživatelská bezpečnost, ochrana proti hluku, úspora energie a ochrana tepla. Na Směrnici navazují interpretační dokumenty, které jsou tříděny podle základních požadavků na stavby a výrobky. Požadavky požární bezpečnosti jsou předmětem interpretačního dokumentu č. 2. Cílem navrhovaných projektových opatření v oblasti požární bezpečnosti staveb je: zaručit po určitou dobu únosnost a stabilitu nosných a celistvost a izolaci požárně dělicích konstrukcí, zajistit bezpečný únik osob, popř. evakuaci zvířat a majetku. Tomuto požadavku je třeba přizpůsobit dispoziční řešení především vhodným návrhem komunikací v budově, zamezit šíření požáru uvnitř budovy. Opatření spočívají v dělení budovy na menší celky požární úseky, popř. v jejich vybavování aktivními zařízeními požární ochrany, zabránit přenesení požáru z hořícího budovy na sousední (protilehlou nebo přilehlou) budovu vkládáním dostatečných odstupů. Zohlednění požadavku se odráží v urbanistickém řešení, umožnit zasahujícím jednotkám požární ochrany účinný protipožární zásah. Požadavky směřují především k návrhu přístupových komunikací a nástupních ploch, budování vnitřních a vnějších zásahových cest, zajištění požární vody pro hasební účely aj. Zajištění požární bezpečnosti stavby se děje jednak pasivní požární ochranou, tj. vhodným situačním umístěním, dispozičním řešením a správně navrženými stavebními konstrukcemi, jednak tzv. aktivními prostředky požární ochrany, jimiž se rozumí technická požárně bezpečnostní zařízení. Jedná se o zařízení elektrické požární signalizace, samočinné hasicí zařízení a zařízení pro odvod kouře a tepla. Rovněž lze zohlednit blízkost profesionální záchranné a zásahové jednotky. Pasivní zabezpečení zaručuje: stabilitu konstrukce, dělení na požární úseky a tím omezení šíření požáru v budově, bezpečné únikové a zásahové cesty, omezení šíření požáru na sousední stavby. Aktivní zabezpečení zaručuje: detekci požáru, vyhlášení poplachu, ovládání dalších zařízení pomocí EPS, účinný zásah jednotek, samočinné hašení, odvedení tepla a kouře, podmínky pro evakuaci, snížení rozsahu škod. Všechny základní požadavky na stavby a stavební výrobky vyjadřující obecný zájem jsou v ČR zapracovány do stavebního zákona ( 156 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.) a jeho prováděcích předpisů. Požadavky požární ochrany na stavby jsou také zakotveny v zákoně o požární ochraně (zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a jeho prováděcích předpisech. Přijetí nového 6

7 stavebního zákona a zákona o vyvlastnění vyvolalo řadu změn dalších zákonů, mezi nimi i změny zákona o požární ochraně, které jsou předmětem zákona č. 186/2006 Sb. změnového zákona. 2 STAVEBNÍ ZÁKON A ZÁKON O POŽÁRNÍ OCHRANĚ PRÁVNÍ PLATFORMA POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI STAVEB Navrhování a umísťování stavby Každá stavba v České republice musí být provedena v souladu s veřejným zájmem, zejména s územně plánovací dokumentací, cíli a záměry územního plánování, obecnými technickými požadavky na výstavbu, technickými požadavky na stavby a zájmy chráněnými zvláštními předpisy. Splnění stavebně technických podmínek požární bezpečnosti staveb a technologií se prokazuje požárně bezpečnostním řešením stavby nebo obdobnou dokumentací, která je nedílnou součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle stavebního zákona. Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon Stavební zákon č. 183/2006 Sb. nabyl účinnosti Hlavní důvody, jež vedly k novele stavebního řádu, která je největší správní úpravou po třiceti letech, lze spatřit ve dvou oblastech. První část lze charakterizovat jako důvody vyvolané poznatky z aplikace stavebního zákona č. 50/1976 Sb., druhou část představují důvody, které jsou spojeny se závazky, které na sebe vzala Česká republika při vstupu do Evropské unie. Základní principy nového stavebního zákona jsou shrnuty v následujících bodech: Dodržení požadavku vyplývajících z Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod. Požadavky vyplývající z členství České republiky v EU. Dostatečný předstih v územní přípravě z hledisek ekonomicko-enviromentálních a udržitelného rozvoje území. Územní plán stanoví zastavitelné plochy (intravilán); základní požadavky na plošné a prostorové uspořádání včetně nezastavitelné plochy a nezastavěného území (extravilán). Regulační plán je skupinovým územním rozhodnutím, žádost o jeho pořízení, včetně návrhu, mohou podat jak fyzické, tak právnické osoby. Nové pojetí kvalifikačních podmínek pro výkon územně plánovací činnosti úředníků. Zjednodušení výkonu veřejné správy dotčené orgány vydávají závazná stanoviska nebo stanoviska ( 4). Zavedení institutu zmocněného zástupce veřejnosti ( 23). Rozpory mezi závaznými stanovisky orgánu územního plánování, stavebních úřadu a dotčených orgánu se řeší podle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.). Rozšíření okruhu staveb, jejich změn, zařízení a udržovacích prací, které nebude třeba povolovat ani ohlašovat ( 103). Přesunutí rady staveb z režimu povolování (formou správního rozhodnutí) do režimu ohlašování ( 104). Procesní zjednodušení stavebního řízení (těžiště posuzování a projednávání v rámci územního řízení)_ Přiložení dokladu o posouzení shody vlastností (podle 156) u výrobku plnících funkci stavby v rámci ohlášení stavebnímu úřadu ( 108). Zavedení podmínek pro zkrácené stavební řízení na základe uzavřené smlouvy mezi stavebníkem a autorizovaným inspektorem ( 117). Ustavení institutu autorizovaných inspektorů a jejich pověření některými úkony v rámci zkráceného stavebního řízení ( 117 a 149). Užívání staveb na základe oznámení ( 120) nebo kolaudačního souhlasu ( 122). Přizpůsobení postupu dotčených orgánů a správních úřadů při územním a stavebním řízení novému správnímu řádu (zákon 500/2004 Sb., správní řád). 7

8 Novinkou veřejného stavebního práva je zavedení institutu autorizovaného inspektora (zabývá se jím 143 až 151 stavebního zákona). Tuto činnosti mohou vykonávat jen osoby, které prokážou požadovanou kvalifikaci. Institut autorizovaných inspektorů je zařazen na základě poznatků členských zemí EU. Označení inspektor vyjadřuje jeho funkci kontrolovat přípravu podkladů ke stavebnímu povolení. Autorizovaný inspektor v žádném případě nenahrazuje kompetence správního orgánu, nemá vůbec žádné rozhodovací pravomoci a nemůže současně vykonávat tuto funkci u stavby, pro níž zpracoval projektovou dokumentaci. Služeb inspektora stavebník využívá pro urychlení povolovacího řízení tím, že mu provede kontrolu dokumentace, případně pro vydání osvědčení k užívání stavby. Jeho služeb může využit i stavební úřad při kontrolních prohlídkách stavby, nebo v rámci expertní činnosti. Oprávnění k navrhování a provádění staveb Vybrané činnosti ve výstavbě, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k výkonu těchto činností podle zvláštního předpisu (zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů). Za vybrané činnosti se pro účely stavebního zákona považují: projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlašované stavby, pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy, odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Projektant jako osoba oprávněná k projektové činnosti odpovídá za správnost, celistvost a úplnost zpracování územně plánovací dokumentace. Projektant odpovídá rovněž za správnost, celistvost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a také za proveditelnost stavby podle této dokumentace včetně vlivů na životní prostředí. Projektovou dokumentací je projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení, projektová dokumentace ohlášení stavby, projektová dokumentace pro provádění stavby a projektová dokumentace pro nezbytné úpravy. Projektant je povinen přizvat ke zpracování dílčích částí projektové dokumentace další oprávněné projektanty s příslušnou specializací (např. autorizovaného technika nebo autorizovaného inženýra v oboru požární bezpečnosti staveb), není-li způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena. Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při jejím provádění zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Dále je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je zapotřebí zvláštní oprávnění, vykonávaly osoby, které jsou držiteli takového oprávnění. Osoba, která vede stavbu, je v rozsahu předmětu svého podnikání (činnosti) odpovědná za řádné provedení prací v souladu s dokumentací ověřenou stavebním úřadem ve stavebním řízení, za dodržení podmínek stavebního povolení, povinností k ochraně života a zdraví osob a bezpečnosti práce vyplývajících z ostatních právních předpisů. Nemá-li osoba, která vede stavbu, pro jednotlivé druhy prací odbornou způsobilost v příslušném oboru, je povinna přizvat jinou odborně způsobilou osobu. Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět: a) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, b) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce vyžadující ohlášení stavebnímu úřadu. Stavby lze provádět svépomocí, pokud stavebník zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. 8

9 Užívání stavby Dokončenou stavbu, popřípadě její část schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu anebo byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy nebo certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem, lze užívat k určenému účelu jen na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu. Veškerá stavebně technická opatření vedoucí k zajištění požární bezpečnosti staveb musí být směrována tak, aby užívání stavby bylo zabezpečováno v souladu s podmínkami zakotvenými v příslušné dokumentaci. Nejsou-li zachovány doklady (především ověřená dokumentace), z nichž by bylo možné zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby nasvědčuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad. Vlastníci rozvodných sítí, kanalizace a ostatních liniových podzemních staveb a zařízení jsou povinni vést o nich evidenci a z té poskytovat osobám, které prokáží odůvodněnost svého požadavku, ověřené údaje o jejich poloze Po předání stavby do užívání je vlastník stavby povinen uchovávat dokumentaci skutečného provedení stavby po celou dobu jejího užívání; při změně vlastnictví stavby ji odevzdá novému vlastníkovi. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů V posledních letech došlo k několika změnám právních předpisů, které ovlivňují řešení a zajišťování požární bezpečnosti staveb. Jedná se hlavně o rozsáhlou novelizaci zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Při navrhování jednoduchých staveb je třeba upozornit především na popisuje výkon státního požárního dozoru, který se vykonává: kontrolou dodržování povinností ústředních orgánů státní správy, právnických osob a podnikajících fyzických osob, stanovených předpisy o požární ochraně; posuzováním dokumentace staveb a technologií z hlediska jejich požární bezpečnosti; posuzováním výrobků, které nebyly určeny ke schvalování státním zkušebnám, z hlediska jejich požární bezpečnosti; posuzováním činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru, a posuzováním požárně bezpečnostních zařízení; zjišťováním příčin vzniku požárů; kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany a materiálně technického vybavení požární ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob; ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření. Prováděcím předpisem k zákonu o požární ochraně ve vztahu k navrhování jednoduchých staveb je především vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci. Zákon č. 186/2006 Sb., změnový zákon Část pátá změnového zákona předkládá změny zákona o požární ochraně. Týkají se změn 24, 34 a 95 zákona o požární ochraně; nového 99 zákona o požární ochraně (MV ČR má povinnost vydat prováděcí právní předpis k zákonu tj. vyhlášku o technických podmínkách požární ochrany staveb); souladu zákona o požární ochraně a stavebního zákona; legalizace odlišného (inženýrského) postupu od postupu noremního. Vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci K zákonu č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, vydalo Ministerstvo vnitra ČR prováděcí vyhlášku č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, kde je třeba upozornit zejména na: 5 týkající se projektování požárně bezpečnostních zařízení; 10 uvádí společné požadavky na projektování, montáž a kontrolu provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů, 41 požárně bezpečnostní řešení; 46 požární prevence; 9

10 47 posuzování dokumentace staveb a technologií 48 posuzování funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení. Při posuzování dokumentace staveb a technologií podle 31a písm. c) zákona o požární ochraně, se zjišťuje: možnost bezpečné evakuace osob, zejména osob s omezenou schopností pohybu a zvířat z hořící nebo požárem ohrožené stavby, popř. její části na volné prostranství, nebo do jiného požárem neohroženého prostoru; zachování stability a nosnosti konstrukcí po určenou dobu; rozdělení budovy na požární úseky, stanovení jejich velikosti a stanovení požárně bezpečnostních zařízení a opatření; zabránění možnosti šíření požáru a jeho zplodin mezi jednotlivými požárními úseky uvnitř stavby, zabránění možnosti šíření požáru mimo stavbu; stanovení požárního, případně ekonomického rizika a stanovení stupňů požární bezpečnosti; požární odolnost konstrukcí a druhy konstrukcí podle stanoveného požárního rizika nebo stupňů požární bezpečnosti; vymezení požárně nebezpečného prostoru a stanovení odstupových vzdáleností; vymezení zásahových cest, přístupových komunikací, nástupních ploch a technického vybavení pro zásah jednotek požární ochrany a opatření sledujících bezpečnost jednotek při zásahu; vybavení budov věcnými prostředky a zařízeními požární ochrany a zajištění zdrojů vody pro hašení. Připravovaná vyhláška MV ČR o technických podmínkách požární ochrany staveb. Na základě změnového zákona připravilo MV ČR prováděcí vyhlášku (v době zpracovávání TP 1.7 bez čísla), která stanoví technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání staveb. Vyhláška uvádí: Stavba musí být umístěna a navržena tak, aby podle druhu splňovala technické podmínky požární ochrany týkající se: a) odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečného prostoru, b) zdroje požární vody a jiného hasiva, c) vybavení stavby vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením, d) přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, e) zabezpečení stavby či území jednotkami požární ochrany. Při navrhování stavby musí být dále podle druhu stavby splněny technické podmínky požární ochrany týkající se: a) stavební konstrukce a technologického zařízení, b) evakuace osob a zvířat. Podrobnější požadavky citované vyhlášky jsou zapracovány do dalšího textu 10

11 3 PŘEHLED ZÁKLADNÍCH NOREM POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI STAVEB (PBS) Splnění požadavků PBS lze nejsnáze prokázat použitím postupů stanovených v českých technických normách, pokud zvláštní právní předpis (vyhláška o stavební prevenci) nestanoví jinak. České technické normy lze rozdělit do tří kategorií: normy harmonizované - evropskou normou normy plně přejímající požadavky stanovené harmonizovanou normy určené normy určené Úřadem pro posuzování shody, obsahující technické požadavky normy národní normy neharmonizované a normy nepodléhající harmonizaci Splnění požadavků harmonizované normy nebo určené normy a v případech vyplývajících z mezinárodní smlouvy též splnění zahraniční technické normy přejímající harmonizovanou evropskou normu (hen) se v rozsahu jejího obsahu považuje za splnění požadavků stanovených nařízením vlády (technickým předpisem), k němuž se tyto normy vztahují. Kodex norem požární bezpečnosti staveb Od jsou všechny české technické normy (ČSN) platné, avšak nezávazné. Zásady požární bezpečnosti staveb jsou koncepčně řešeny otevřeným souborem norem tzv. požárním kodexem. Kmenové normy: Základní kmenové normy jsou ČSN a ČSN Normy uvádějí způsoby určení požárního (popř. ekonomického) rizika, hodnotí vliv požárně bezpečnostních zařízení, řeší únikové cesty, odstupy, požadavky na technická a technologická zařízení a vytvoření podmínek pro úspěšný protipožární zásah. Dá se říci, že kmenové normy specifikují obecně požadavky na požární bezpečnost nevýrobních i výrobních objektů. Obě základní normy byly postupně doplňovány normami, které můžeme roztřídit na normy projektové, zkušební, hodnotové a předmětové. Projektové a předmětové normy jsou normy požadavků požární bezpečnosti specifických druhů staveb (např. staveb pro bydlení a ubytování), které zpřesňují anebo zjednodušují normy kmenové anebo řeší určitou oblast technického vybavení budov a inženýrských sítí. Patří k nim např. ČSN Budovy pro bydlení a ubytování 10 a z předmětových norem ČSN Zásobování požární vodou 28 aj. Zkušební a klasifikační normy v přechodném období dožívají některé zkušební ČSN, novější zkušební normy vycházejí z norem ISO a z připravovaných nebo již platných evropských norem, jež jsou uváděny pod označením ČSN EN, popř. ČSN P ENV. Od r byly v požárním zkušebnictví zaváděny zkušební předpisy schvalované ředitelstvím Hasičského záchranného sboru; jednalo se v podstatě o návrhy evropských norem, které měly za úkol překlenout období, kdy nebyla ještě vydána příslušná evropská norma. Na evropské zkušební normy dnes navazují evropské normy klasifikační uvádějící klasifikaci stavebních výrobků a konstrukcí. Evropské zkušební i klasifikační normy jsou dnes převzaty do systému ČSN. Hodnotové normy uvádějí výsledky požárních zkoušek popř. teoretických interpolací a extrapolací výsledků zkoušek vybraných stavebních konstrukcí a hmot. Protože platnost výsledků zkoušek je časově omezená a neustálé vydávání revizí hodnotových norem by bylo prakticky těžce zvládnutelné, lze najít hodnotové údaje na internetových stránkách, v katalozích výrobců apod. Kromě ČSN řady 73 08xx jsou požadavky požární bezpečnosti včleněny do mnoha norem různých tříd a skupin (přes 500 norem, např. ČSN aj.). Kodex požárních norem ČSN 73 08xx, ČSN EN a zkušebních předpisů uvádí metodická pomůcka TP 1.6 v Příloze. 11

12 Vyhláška MV ČR technických podmínkách požární ochrany staveb uvádí následující členění norem požární bezpečnosti staveb (s malými úpravami autora TP 1.6): Část 1 Stanovení technických podmínek 1. ČSN Požární bezpečnost staveb (dále jen PBS ) Nevýrobní objekty 2. ČSN PBS Výrobní objekty 3. ČSN PBS Budovy pro bydlení a ubytování 4. ČSN PBS Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče 5. ČSN PBS Shromažďovací prostory. 6. ČSN PBS Sklady. 7. ČSN PBS Zásobování požární vodou. 8. ČSN PBS Obsazení objektu osobami. 9. ČSN PBS Objekty pro zemědělskou výrobu. 10. ČSN Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady. 11. ČSN PBS Objekty spojů a poštovních provozů. Část 2 Stanovení požárního rizika a dělení stavby na požární úseky 1. ČSN PBS Nevýrobní objekty. 2. ČSN PBS Výrobní objekty. 3. ČSN PBS Budovy pro bydlení a ubytování. 4. ČSN PBS Shromažďovací prostory. 5. ČSN PBS Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče. 6. ČSN PBS Sklady. 7. ČSN PBS Objekty pro zemědělskou výrobu. 8. ČSN Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady. 9. ČSN PBS-Objekty spojů a poštovních provozů. Část 3 Stanovení požárního rizika ČSN EN Eurokód 1:Zatížení konstrukcí Část 1 bod 2: Obecná zatížení Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru Část 4 Stanovení požární odolnosti stavebních konstrukcí ČSN PBS Společná ustanovení Část 5 Klasifikační normy Třídy reakce na oheň ČSN EN Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň Část 6 Klasifikační normy stavebních výrobků a konstrukcí staveb požární odolnost a hodnocení střešních plášťů 1. ČSN EN Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb Část 2: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti kromě vzduchotechnických zařízení 2. ČSN EN Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb Část 3: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti výrobků a prvků běžných provozních instalací: požárně odolná potrubí a požární klapky 3. ČSN EN Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb Část 5: Klasifikace podle výsledků zkoušek střech vystavených vnějšímu požáru Část 7 Stanovení požadavků na komíny 1. ČSN EN 1443 Komíny-Všeobecné požadavky 2. ČSN EN Komíny-Provádění kovových komínů Část 1: Komíny pro otevřené spotřebiče paliv 3. ČSN Komíny a kouřovody. Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv 12

13 Část 8 Stanovení požadavků na tepelná zařízení ČSN Požární bezpečnost tepelných zařízení Část 9 Stanovení požadavků na vzduchotechnická zařízení ČSN PBS Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením Část 10 Stanovení požadavků z hlediska hořlavosti a zápalnosti textilií a nábytku 1. ČSN EN 1101 Textilie-Hořlavost-Záclony a závěsy. Podrobný postup pro stanovení snadnosti zapálení svisle umístěných vzorků (malý plamen) 2. ČSN EN Nábytek-Hodnocení zápalnosti čalouněného nábytku Část 2: Zdroj zapálení-ekvivalent plamene zápalky 3. ČSN PBS-Shromažďovací prostory Část 11 Hodnocení stavebních hmot 1. ČSN Hodnocení odkapávání hmot z podhledů stropů a střech 2. ČSN Požárně technické vlastnosti hmot. Stanovení šíření plamene po povrchu stavebních hmot 3. ČSN Stanovení stupně hořlavosti stavebních hmot 4. ČSN PBS-Hořlavost stavebních hmot 5. ČSN Požárně technické vlastnosti. Šíření plamene po povrchu stavebních hmot Část 12 Navrhování stabilních hasicích zařízení ČSN EN Stabilní hasicí zařízení. Sprinklerová zařízení. Navrhování, instalace a údržba. Část 13 Stanovení požadavků na stavby s hořlavými kapalinami 1. ČSN Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady 2. ČSN Hořlavé kapaliny. Plnění a stáčení výdejní čerpací stanic 3. ČSN PBS Výrobní objekty 4. ČSN Čerpací stanice pohonných hmot 5. ČSN Servisy a opravny motorových vozidel. Čerpací stanice pohonných hmot. Základní ustanovení Část 14 Stanovení technických podmínek pro změny staveb ČSN PBS Změny staveb Část 15 Určení počtu hasicích přístrojů 1. ČSN EN 3-7 Přenosné hasicí přístroje Část 7: Vlastnosti, požadavky na hasicí schopnost a zkušební metody 2. ČSN EN 3-6 Přenosné hasicí přístroje Část 6: Ustanovení pro atestaci shody přenosných hasicích přístrojů podle EN 3 část 1 až část 5 3. ČSN EN 2 Třídy požáru Část 16 Stanovení požadavků z hlediska nebezpečí požáru a výbuchu 1. ČSN EN Výbušná prostředí-zamezení a ochrana proti výbuchu Část 1: Základní pojmy a metodologie 2. ČSN Elektrická zařízení v prostředích s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušin 13

14 4 STATISTICKÁ DATA O POŽÁRECH Statistické údaje o požárech jsou evidovány u Hasičského záchranného sboru krajů a celorepublikově na generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky v Praze. Rozbor statistických dat představuje informační zdroj, umožňující se znalostí příčin a následků požárů přijmout preventivní opatření pro předcházení požárům, navrhnout požárně bezpečnostní opatření a připravit účinný a bezpečný represivní zásah požárních jednotek. Varující je, že požáry přinášejí společnosti nejen nemalé materiální škody a vybírají si daň i na lidských životech. K nejrizikovějším faktorům při požárech bytových domů patří:i přítomnost většího množství hořlavých látek a jejich charakter především ve vztahu k toxicitě produktů hoření. Česká republika požáry podle odvětví Ze statistiky požárnosti ČR porovnáním všech odvětví lze získat údaje o požárech bytových domů a domácností. I když rodinné domy tvoří podskupinu v údajích o požárech domácností a bytových domů, jsou příčiny vzniku požárů a jejich následky podobné. Jedná se o stavby, které sice obyvatelé většinou dobře znají, ale mohou být požárem zaskočeni ve spánku a také informovanost o vzniklé situaci je v těchto domech slabá. Srovnáním počtu požárů v období v jednotlivých odvětvích lze konstatovat, že počet požárů bytových domů a domácností představuje 14% ze všech vzniklých požárů. V obr. 1 jsou do položky ostatní zařazeny např. pohostinství, ubytování, pošty, telekomunikace, peněžnictví a další nezatříděné kategorie. Obr. 1 Podíl jednotlivých odvětví na počtech požárů za období let v ČR Na obr.2 jsou uvedeny škody vzniklé při požárech bytových domů a domácností ve srovnání s dalšími odvětvími. Představují 11 % z celkových škod vzniklých ve všech odvětvích. 14

15 Obr. 2 Podíl jednotlivých odvětví na škodách způsobených požáry za období let v ČR Z obr. 3 je patrný podíl škod vzniklých při požárech v bytových domech a domácnostech na celkových škodách způsobených požáry v ČR v jednotlivých letech 1993 až Obr. 3 Podíl škod požárů bytových domů a domácností na celkových škodách při požárech v ČR v letech v % Z provedeného statistického vyhodnocení vyplývá další alarmující fakt, a to že největší podíl osob usmrcených při požárech ze všech odvětví připadá právě na domácnosti a obytné domy. V letech 1993 až 2005, tj. v období po rozdělení Československé republiky, činil tento podíl plných 50 % požárů ve všech odvětvích, viz obr. 4 a 5. 15

16 Obr. 4 Podíl osob usmrcených při požárech v domácnostech a obytných domech z celkového počtu usmrcených v jednotlivých letech v ČR v procentech Obr. 5 Podíl osob usmrcených při požárech v ČR za období let podle odvětví Podíl lidí zraněných při požárech domácností a obytných budov ve sledovaném období je o něco nižší, činí 39,6 % z celkového počtu, ale pořád se jedná o největší podíl zraněných osob ze všech odvětví, viz obr

17 Obr. 6 Podíl osob zraněných při požárech v ČR za období let podle odvětví Poučení z požárů rodinných domů Ze statistiky byla vybrána data týkající se požárů v rodinných domech. Základní údaje o požárech ze pětileté období a to celkový počet požárů a jejich rozdělení podle výše škod jsou shrnuty v následujících dvou grafech Počet požárů Rok Obr. 7 Celkový počet požárů rodinných domů 17

18 Počet požárůů škody nad ,- škody ,- škody ,- škody < , Rok Obr. 8 Počet požárů rodinných domů podle výše škod (Kč) Z grafů je zřejmé, že počet požárů se nesnižuje, naopak oproti roku 2000 stoupl a vykazuje téměř setrvalý stav. Rovněž počet usmrcených a zraněných osob neklesá, což je určitě varující. Škody způsobené požáry mají mírně stoupající tendenci, což si lze vysvětlit i větší hodnotou nových a přestavěných rodinných domů. Nejčastěji jde o malé škody do Kč, což znamená, že požár byl brzy zpozorován a uhašen. Poměrně velkou část tvoří škody do ¼ milionu korun, což již jistě je pro vlastníka citelnou ztrátou. Co bylo příčinou požárů rodinných domů? Následující tab. 1 a graf na obr. 9 rozebírají příčiny a činnosti, které byly podnětem ke vzniku požáru, opět za pětileté období. Tab. 1 Požáry podle příčiny a činnosti při vzniku požáru Rok Neobjasněno, v šetření Dále nešetřeno Úmysl pachatel zjištěn Úmysl pachatel nezjištěn Sebevražedný úmysl, nemoc Děti do 15 let Nedbalost (kouření, svařování...) Komíny Topidla Závady (technické, nesprávná instalace) Samovznícení Výbuchy Manipulace s hořlavými látkami Mimořádné příčiny (blesk...)

19 Jiné příčiny CELKEM Počet požárů Ostatní příčiny Topidla Komíny Technické závady a nesprávná instalace Nedbalost Dále nešetřeno 200 V šetření či neobjasněno Rok Obr. 9 Počet požárů rodinných domů podle příčin Vynechají-li se případy, které nebyly objasněny, jsou ještě v šetření, anebo nejsou již sledovány, lze konstatovat, že nejčastější příčinou vzniku požáru je stále lidská nedbalost a neopatrnost (více než 25 % případů). Patří sem především: umísťování hořlavin u topidel, zanedbávání bezpečnostních předpisů, používání otevřeného ohně, omyl, nedbalost, nesprávná manipulace, svařování, řezání, rozmrazování, manipulace se žhavým popelem, kouření, technické závady, nesprávné provedení instalací (elektrorozvodů aj.), požáry způsobené špatným stavem komínů nebo topidly, úmyslně založené požáry anebo sebevražedný úmysl či nemoc. Pokud jde o časové údaje, lze říci, že nejčastěji hoří v zimních měsících (v prosinci až únoru) a v průběhu dne pak mezi 17. až 21. hodinou. Lze proto shrnout, že nejčastější příčinou požárů jsou: lidská nedbalost a neopatrnost, technické závady, komíny, topidla, ostatní příčiny. 19

20 5 DOKUMENTACE STAVEB Postupy při vypracování požárně bezpečnostního řešení pro výrobní a nevýrobní objekty Rozsah a obsah projektové dokumentace pro stavební řízení, projektové dokumentace ohlašované stavby, projektové dokumentace pro provádění stavby a dokumentace skutečného provedení stavby uvádí vyhláška č. 499/2006 Sb. Provádění některých ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu řeší vyhláška č. 526/2006 Sb. Projektová dokumentace stavby, která se předkládá ke stavebnímu řízení popř. k ohlášení stavby podle citované vyhlášky musí obsahovat, mimo jiné, souhrnnou zprávu s částí zaměřenou na požární bezpečnost. Požadují se zde údaje o zachování nosnosti a stability konstrukce po určitou dobu, omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby, umožnění evakuace osob a zvířat a zajištění bezpečného zásahu jednotek požární ochrany. Součástí dokumentace pozemních staveb a provozních souborů musí být rovněž požárně bezpečnostní řešení stavby, zpracované podle vyhlášky č. 246/2001 Sb. Podmínkami stavebního povolení může být stanoveno předložení podrobnější dokumentace v dalším stupni projektové přípravy stavby. Z výše uvedeného je zřejmé, že v současné době existují dvě prováděcí vyhlášky, které upravují obsah projektové dokumentace ve vztahu k požární bezpečnosti. Projektová příprava požárně bezpečnostní řešení stavby Splnění požadavků požární bezpečnosti staveb a technologií se prokazuje v projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení popř. ohlášení a v dokumentaci pro provádění stavby požárně bezpečnostním řešením ( 41 vyhlášky č. 246/2001 Sb.), které je nedílnou součástí projektové dokumentace. Rozsah zpracování a obsah požárně bezpečnostního řešení může být v jednotlivých případech, v závislosti na významu a velikosti stavby, přiměřeně omezen nebo rozšířen. Vždy však musí být dostatečným podkladem pro posouzení požární bezpečnosti navrhované stavby. V odůvodněných případech může být součástí požárně bezpečnostního řešení expertní zpráva. Požárně bezpečnostní řešení vypracovává autorizovaná osoba v oboru PBS, která autorizaci získala podle zákona č. 360/1992 Sb., autorizačního zákona, ve znění pozdějších předpisů. Požárně bezpečnostní řešení stavby smí vypracovat i autorizovaný inženýr pro obor pozemní stavby jako dílčí část projektové dokumentace. V tomto případě požárně bezpečnostní řešení stavby podepíše a opatří otiskem autorizačního razítka. Odpovídá za správnost, úplnost a proveditelnost navrženého požárně bezpečnostního řešení. Častěji však, zvláště pokud se nejedná o jednoduchou stavbu, přizve autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby nebo autorizovaný architekt ke zpracování požárně bezpečnostního řešení stavby inženýra nebo technika, autorizovaného v oboru požární bezpečnosti staveb. Ten dokumentaci podepíše a opatří otiskem svého autorizačního razítka. Je-li požárně bezpečnostní řešení vypracováno správně a zodpovědně, dají se ušetřit nemalé finanční prostředky stavebníka a lze se vyvarovat nepříjemností, ať už při stavebním řízení (vrácení dokumentace k doplnění nebo přepracování), při uvádění stavby do užívání (oznámení, nebo kolaudační souhlas) anebo ve vztazích se sousedy, například při řešení případů, kdy požárně nebezpečný prostor stavby zasahuje na sousední pozemek. Požárně bezpečnostní řešení v dokumentaci pro stavební povolení nebo ohlášení stavby Při zpracování požárně bezpečnostního řešení stavby dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení se vychází z požadavků zvláštních právních předpisů, normativních požadavků a z podmínek vydaného územního rozhodnutí. Požárně bezpečnostní řešení obsahuje textovou část a podle potřeby i část výkresovou. Textová část obsahuje: seznam použitých podkladů pro zpracování; 20

21 stručný popis stavby z hlediska účelu užití, umístění, půdorysných rozměrů a výšky stavby, dispozičního řešení, navržených stavebních konstrukcí a výrobků, popř. popisu a zhodnocení technologie a provozu; rozdělení stavby do požárních úseků; stanovení požárního rizika, stanovení stupně požární bezpečnosti a posouzení velikosti požárních úseků; zhodnocení navržených stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů z hlediska jejich požární odolnosti; zhodnocení navržených stavebních výrobků a hmot (třídy reakce na oheň, rychlost šíření plamene po povrchu, popř. odkapávání v podmínkách požáru, tvorba kouře, toxicita zplodin hoření apod.); evakuace osob, zvířat a majetku (stanovení druhů a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení); stanovení odstupových, popř. bezpečnostních vzdáleností a vymezení požárně nebezpečného prostoru; zhodnocení odstupových, popř. bezpečnostních vzdáleností ve vztahu k okolní zástavbě, sousedním pozemkům a volným skladům; zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu; určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou, včetně rozmístění vnitřních a vnějších odběrných míst, popř. způsobu zabezpečení jiných hasebních prostředků u staveb, kde nelze použít vodu jako hasební látku; vymezení zásahových cest a jejich technického vybavení, opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru a záchranné práce, zhodnocení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární techniku; stanovení počtu, druhu a způsobu rozmístění hasicích přístrojů, popř. dalších věcných prostředků požární ochrany nebo požární techniky; zhodnocení technických zařízení (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění apod.), elektrických rozvodů, včetně nároků na náhradní zdroje elektrické energie; zhodnocení technologických zařízení stavby z hlediska požadavků požární bezpečnosti; stanovení zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo jinou úpravu stavebních hmot a výrobků; posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními, následně stanovení podmínek a návrh způsobu jejich umístění a instalace do stavby, při nutnosti použití více druhů požárně bezpečnostních zařízení stanovení zásady jejich vzájemné koordinace; rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek, včetně vyhodnocení nutnosti označení míst, na kterých se nacházejí věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení. Výkresy požární bezpečnosti Vyžaduje-li to rozsah stavby, nebo v případě požadavku orgánu státního požárního dozoru, tvoří nedílnou součást požárně bezpečnostního řešení i výkresy, zpracované podle ČSN Výkresy ve stavebnictví. Výkresy požární bezpečnosti staveb. 30 Výkresy musí obsahovat: grafické označení a popis požárních úseků; uvedení stupně požární bezpečnosti; požadavky na požární odolnost stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů, popř. druhu konstrukce; vyznačení únikových cest, včetně požadovaného typu; schéma vybavení stavby požárně bezpečnostními zařízeními; zdroje požární vody, včetně vnitřních a vnějších odběrných míst; umístění hlavních uzávěrů vody, plynu aj.; rozmístění a druhy hasicích přístrojů; rozmístění a druhy bezpečnostních značek a tabulek; vyznačení požárně nebezpečného prostoru stavby a sousedních budov; vyznačení přístupových komunikací, nástupních ploch pro požární techniku a zásahových cest. Značení požadavků požární bezpečnosti staveb se provádí v technické situaci, nejčastěji v měřítku 1 : 500 a v půdorysech užitných podlaží. Výjimečně lze použít i řezy budovou. 21

22 Návrh požárně bezpečnostních zařízení vždy obsahuje: způsob a důvod vybavení stavby vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními, určení jejich druhu, popř. vzájemných vazeb); vymezení chráněných prostor; určení technických a funkčních požadavků na provedení vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, včetně náhradních zdrojů pro zajištění jejich provozuschopnosti; stanovení druhu a způsobu rozmístění jednotlivých komponentů, umístění řídicích, ovládacích, informačních, signalizačních a jisticích prvků, trasu a způsob ochrany elektrických, sdělovacích a dalších vedení, zajištění náhradních zdrojů apod.; výpočtovou část; stanovení požadavků na obsah podrobnější dokumentace; Postup dosud nejběžněji používaný při zpracování požárně bezpečnostního řešení stavby vychází z kodexu norem řady ČSN 73 08xx a dalších technických norem a předpisů. Kodex norem požární bezpečnosti staveb (PBS) nabyl účinnosti v roce V krátkém čase, po nabytí účinnosti kodexu norem PBS v čele s kmenovou normou ČSN , se ukázalo, že zavedená metodika posuzování požární bezpečnosti staveb je nevhodná pro průmyslové stavby. Tyto se vyznačují celou řadou specifických znaků. V praxi se často vyskytují požadavky na velké, stavebními konstrukcemi nedělené výrobní a skladové prostory, dopad následných škod po velkých požárech může převýšit hodnotu přímých škod, objevuje se potřeba přesnějšího určení požárního rizika s optimalizováním požadavků na požárně technické vlastnosti stavebních konstrukcí především požární odolnosti, atd. Na základě nových poznatků, výsledků teoretických prací zahraničních i tuzemských a rozborem zkušeností získaných z praxe i z průběhu požárů byla sestavena metodika posuzování požární bezpečnosti výrobních objektů zakotvená v normě ČSN Postup posuzování požární bezpečnosti staveb se dá shrnout do následujících kroků (mírně odlišných pro nevýrobní a výrobní objekty): a) PBS nevýrobních objektů podle ČSN 1 1) členění budov do požárních úseků, 2) návrh požárně bezpečnostních zařízení a opatření, 3) stanovení požárního rizika (p v v kgm -2 ), 4) ověření velikosti požárních úseků, 5) stanovení požadavků na stavební konstrukce a stavební výrobky, 6) určení skutečných požárně technických vlastností stavebních konstrukcí a stavebních hmot, 7) ověření použitelnosti, popř. návrh úprav stavebních konstrukcí a stavebních hmot, 8) návrh a posouzení únikových cest (nechráněných a chráněných), 9) posouzení odstupů, 10) posouzení technických zařízení, 11) návrh zařízení pro protipožární zásah, 12) vypracování požárně bezpečnostního řešení stavby. b) PBS výrobních objektů podle ČSN 2 : 1) členění budov do požárních úseků, 2) určení ekonomického rizika, 3) návrh požárně bezpečnostních zařízení, 4) ověření velikosti požárních úseků, 5) stanovení požárního rizika (, e v min), 6) určení požadavků na stavební konstrukce a stavební hmoty, 7) zjištění skutečných požárně technických vlastností stavebních konstrukcí a stavebních hmot, 8) ověření použitelnosti, popř. návrh úprav stavebních konstrukcí a stavebních hmot, 9) návrh a posouzení únikových cest (nechráněných, částečně chráněných a chráněných), 10) posouzení odstupů, 11) posouzení technických zařízení, 12) posouzení technologických zařízení, 13) návrh zařízení pro protipožární zásah, 14) požárně bezpečnostní řešení stavby včetně výkresové dokumentace. 22

23 Oba postupy jsou velmi podobné. Požární riziko se v normách 1 a 2 zjišťuje odlišnými výpočetními postupy a je vyjádřeno jinou fyzikální jednotkou. U nevýrobních staveb požární riziko slouží ke stanovení požadavků na stavební konstrukce, limituje rozměry požárních úseků, délky nechráněných únikových cest a ovlivňuje odstupy mezi budovami. Ekonomické riziko nevýrobních staveb se nepočítá je podchyceno skrytě, omezením rozměrů požárních úseků. U výrobních staveb se podle požárního rizika stanoví požadavky na stavební konstrukce a odstupové vzdálenosti, ekonomické riziko ovlivňuje rozměry požárních úseků a vede k častějšímu používání požárně bezpečnostních zařízení. Únikové cesty výrobních staveb se řeší nezávisle na požárním i ekonomickém riziku. Požárně bezpečnostní řešení jednoduchých staveb Stavební zákon vymezuje okruh staveb, jejich změn, zařízení a udržovacích prací, které není třeba povolovat ani ohlašovat ( 103 stavebního zákona) a dále jednoduché stavby, terénní úpravy zařízení a udržovací práce podléhající ohlášení stavebnímu úřadu ( 104 stavebního zákona). Stavební povolení ani ohlášení nevyžadují : a) budovy, a to např.: o stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m 2 zastavěné plochy, do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů; o stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70 m 2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat, pro chovatelství a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. seníky, sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv); o zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m 2 zastavěné plochy a do 5 m výšky; b) technická infrastruktura a doprovodná technická zařízení pro rozvod vody, energií, tepla, pro zajištění služeb elektronických komunikací, pro odvádění odpadních a dešťových vod, a to např. vedení technického zařízení uvnitř budov a jejich stavební úpravy; c) stožáry, antény a jiná zařízení, a to např.: bleskosvody a zařízení, které tvoří jeho součást d) zásobníky, nádrže na vodu a bazény, nejde-li o vodní díla, opěrné zdi, oplocení a to např.: zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m 3 určené výhradně pro odběr plynné fáze; e) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou; f) terénní úpravy a specifikovaná zařízení malého rozsahu, a to např.:skladové, výstavní a manipulační plochy do 200 m 2, které neslouží pro skladování a manipulaci s hořlavými látkami a chemickými látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí; g) ostatní stavby a zařízení, a to např.:cirkusové stany pro nejvýše 200 osob; h) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost aj. Ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací K provedení jednoduchých staveb, které jsou umisťovány v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, postačí ohlášení bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují například: a) stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m 2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, b) podzemní stavby do 300 m 2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem, c) stavby do 300 m 2 zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení a haly do 1000 m 2 zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let, d) stavby do 25 m 2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m a další případy. K ohlášení uvedených jednoduchých staveb se připojí projektová dokumentace a závazné stanovisko dotčeného orgánu vyžadované zvláštním právním předpisem (např. zákonem o požární ochraně). Náležitosti ohlášení a obsah a rozsah projektové dokumentace u jednoduchých staveb stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 526/2006 Sb.). K vydání stanoviska hasičského 23