Vstup Slovenska do EU reformou Slovenských železnic
|
|
- Oldřich Miloš Hruška
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vstup Slovenska do EU reformou Slovenských železnic Andrej Egyed, generální ředitel Železnic Slovenské republiky, Bratislava Historie železniční dopravy na území dnešního Slovenska se začala psát v roce 1848, kdy přijel do Bratislavy první vlak z Marcheggu. Železniční doprava začala již v roce 1846 využíváním koňské dráhy z Bratislavy přes Trnavu do Seredě. Od roku 1848 se postupně připojovaly stále nové úseky železnic. Železnice se stala rozhodujícím prvkem sociálně ekonomického života společnosti. Výstavba železniční sítě na Slovensku do její současné podoby připojováním některých dalších úseků, které byly ve výstavbě, byla ukončena v roce V období od roku 1945 do současnosti byly dokončeny tratě, které byly ve výstavbě a rekonstruovány ty tratě, které byly poškozeny během 2. světové války. Kromě toho byly vybudovány některé regionální spoje. Na některých úsecích jednokolejných tratí byly vybudovány ještě druhé koleje. Rovněž byla vybudována širokorozchodná trať s rozchodem 1520 mm z Užgorodu (Ukrajina) do stanice Haniska (okres Košice). V současné době tvoří délka železničních tratí ŽSR 3665 km, z nichž 2484 km jsou jednokolejné tratě a 1023 km dvojkolejné. Je zde také 52 km úzkorozchodných tratí a 106 km širokorozchodných tratí. Celková délka všech tratí je 6880 km, z toho je 1472 km tratí ŽSR elektrifikovaných, 735 km je napájeno stejnosměrným proudem 3 kv a 707 km pak střídavým proudem 25 kv 50 Hz. Z geografického hlediska je pro Slovensko charakteristická řada nížin, podhůří a horských oblastí, což má vliv na uspořádání železniční sítě. Železniční tratě jdou údolími řek, procházejí horskými údolími a v některých úsecích procházejí předhůřím vysokohorské oblasti Vysokých Tater. Nejvýše položená slovenská železniční stanice, Štrbské Pleso ve Vysokých Tatrách, je ve výši 1320 metrů nad mořem, nejníže je položena stanice Streda nad Bodrogom na Východním Slovensku, která leží v nadmořské výšce 101 m n. m. Hornatý charakter naší země měl vliv i na uspořádání jednotlivých tratí. 252 km hlavních tratí tvoří zatáčky s poloměrem menším než 300 m a 814 km hlavních tratí má stoupání vyšší než 10 promile. Po celé délce železničních tratí je 2361 mostů o celkové délce 47 km a 76 tunelů s celkovou délkou více než 43 km. Význam železniční sítě ŽSR vzrostl po vybudování kanálu Rýn-Mohan-Dunaj a vodní elektrárny Gabčíkovo na Dunaji jihovýchodně od Bratislavy v centru vodní magistrály mezi Baltickým a Černým mořem. Na východním Slovensku na hranici s Ukrajinou byly vybudovány technicky dobře vybavené překládkové koleje v oblasti styku rozchodů 1435 mm a 1520 mm ve stanici Čierna nad Tisou, Dobrá nad Tisou (okres Čierna) a Matejovce. Zvláště pro zvýšení objemů přepravy dovážené železné rudy do Východoslovenských železáren Košice byla vybudována širokorozchodná trať, která slouží i pro dopravu dovážené železné rudy, po její překládce, do železáren České republiky. Na této trati se přepravuje rovněž uhlí do tepelné elektrárny ve Vojanech.
2 VÝSTAVBA ŽELEZNIC SLOVENSKÉ REPUBLIKY Železnice Slovenské republiky (ŽSR) vznikly po rozdělení Československých státních drah (ČSD) při dělení Československé federativní republiky na základě rozhodnutí vlády Slovenské republiky ze dne 1. ledna 1993 o vytvoření státního podniku ŽSR, který byl později transformován na Řízení železnic podle zákona přijatého Národní radou Slovenské republiky od 30. září Orgány řízení železnic jsou řídící rada a generální ředitel. Pod vedením generálního ředitele pracuje výkonný orgán - generální ředitelství ŽSR, který řídí práci úseků, účelových i speciálních organizačních útvarů. Podobně jako se Slovenská republika stala od okamžiku svého vzniku členem OSN a byla de jure uznána mezinárodním společenstvím jako subjekt mezinárodního práva, i Železnice Slovenské republiky, jako následnická organizace, se staly členem mezinárodních železničních organizací OSŽD a UIC, na jejichž práci se aktivně podílejí. V březnu minulého roku, na zasedání Evropského sdružení železnic (EŽS) v Bruselu, byly Železnice Slovenské republiky přijaty do této organizace se statutem členské organizacepozorovatele. ŽSR se stanou právoplatným členem Evropského sdružení železnic po vstupu Slovenské republiky do Evropské unie. Členství v EŽS nám umožní účastnit se vypracovávání doporučení a přípravy rozhodování Evropské unie v otázkách železniční dopravy. Řešení problematiky železniční dopravy v rámci Evropské unie je velmi důležitým úkolem nejen pro všechny členské státy, ale i pro státy přidružené. Historie vývoje železnic ukazuje, že většinou citlivě reagovaly na změnu dynamiky hospodářských ukazatelů v naší zemi po roce Změnil se politický systém, země začala postupně přecházet na tržní hospodářství. V mezinárodním kontextu začal na výsledky práce železnic působit rozpad zejména východních trhů jako důsledek geopolitických změn, což se projevilo jednak na exportních, ale především na tranzitních výkonech. Prognózy zejména rozvoje trhu dopravy na Slovensku jasně ukazovaly na to, že i když železniční doprava je téměř ve všech parametrech nejlepším druhem dopravy, bude třeba značného úsilí, aby v rámci konkurenčního boje tyto její přednosti vynikly. Z hlediska dopravních služeb patří v současné době Železnice Slovenské republiky k nejefektivnějším železnicím v Evropě. V oblasti objemů přepravených nákladů v tunách na jednoho pracujícího jsou ŽSR na sedmém místě v Evropě. Za devět měsíců uplynulého roku dosáhl tento ukazatel 804 tun. V ukazateli objemu přepravených nákladů na 1 km sítě jsou před ŽSR jen belgické železnice, které za uplynulých devět měsíců přepravily 13,2 milionů tkm na 1 km sítě, přičemž ŽSR, které následují za nimi, přepravily 10,7 milionu tkm na 1 km. Podíl železnic na dopravním trhu Slovenské republiky činí 56%; jestliže jsou do statistik zahrnuti i neregistrovaní automobiloví dopravci, pak tento podíl činí asi 26%. Geografická poloha Slovenska a jejího hlavního města Bratislavy jsou dobrými předpoklady pro začlenění ŽSR do mezinárodní sítě osobní dopravy. Bratislava má spojení přímými vlaky se všemi hlavními městy států hraničících se Slovenskem, odkud lze v rámci sítě dálkových mezinárodních spojů pokračovat v cestě do celé Evropy. Další města, centra regionů Slovenska, mají rovněž přímé nebo přestupové spojení s jednotlivými sousedními státy.
3 Počty vlaků s mezinárodním spojením podle jednotlivých kategorií Výchozí vlaky Končící vlaky Tranzitní vlaky Vlak Eurocity Intercity Expres Rychlík Zrychlený vlak Osobní vlak Celkem Celkem V oblasti osobní dopravy zabezpečují ŽSR značný počet přeprav v rámci pohraniční železniční dopravy, u kterých jsou uplatňována tarifní pásma. V oblasti dálkových přeprav vnitrostátní dopravy je spojení zabezpečováno vlaky kategorie Intercity a pravidelnými rychlíky. Železnice Slovenské republiky se od svého založení ocitly v silném konkurenčním tlaku automobilové dopravy, která si upevnila pozici díky značné politické i finanční podpoře věnované rozvoji sítě automobilové dopravy. Tato podpora se projevila především přijetím programu výstavby dálniční sítě. ŽSR neustále poukazovaly na to, že nelze konkurovat nákladní automobilové dopravě v podmínkách, kdy tato má bezplatný přístup ke kvalitní dopravní infrastruktuře, kdy ŽSR nesou celé náklady v oblasti oprav a rozvoje dopravní sítě, přičemž stát jim dává jen malé objemy finančních prostředků na opravy a rozvoj infrastruktury. Nejnovější tendence rozvoje ukazují na to, že se situace začíná měnit a při řešení dané problematiky začínají převládat pracovní a odborné argumenty. Přehodnocení programu výstavby dálnic, orientace na výstavbu železničních koridorů a další současné projekty vytvářejí předpoklady postupného odstraňování asymetrie v podmínkách konkurence mezi železniční a automobilovou dopravou. Mnoho se očekává od přijetí zákona o veřejné dopravě. I když jeho přijetí se plánuje na rok 2002, již v průběhu přípravných prací se vyjasňují vztahy mezi železniční a automobilovou dopravou, mezi přepravci nákladů po železnicích a po silnicích. Očekává se, že tento zákon nejen odstraní nejdůležitější disproporce v této oblasti, ale i v souvislosti s novým územně administrativním členěním spolu s přechodem kompetencí na autonomii bude mít vliv na harmonizaci dopravy, budování integrovaných systémů a bude mít vliv na plány rekonstrukce a rozvoje infrastruktury. Současně s tím musí nový zákon vyřešit problém financování služeb cestujícím v zájmu veřejnosti, neboť na slovenských železnicích leží dluh z minulosti. Byly již ukončeny nebo se blíží ukončení i vědeckovýzkumné a koncepční práce, jako například "Integrace dopravní a hospodářské infrastruktury a využívání logistických technologií při zvyšování jakosti překládkových operací" a "Koncepce rozvoje intermodální dopravy".
4 Významný je rovněž vliv procesů spojených s přípravou ke vstupu Slovenské republiky do EU, kdy v rámci koordinace legislativních iniciativ v oblasti dopravy a činností legislativních orgánů EU se uskutečňuje tvorba státní dopravní politiky. Celkově lze konstatovat, že v současné době se vytváří předpoklady pro vytvoření státní dopravní politiky zahrnující regionální a místní priority. V takovýchto podmínkách, a rovněž s ohledem na to, že zkušenosti členských zemí EU ukazují na vysoký stupeň ekologičnosti železniční dopravy, která má jen malý vliv na okolní prostředí a území, lze očekávat přehodnocení priorit v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury, která bude sloužit zvýšení dynamiky rekonstrukce a zlepšování kvality železniční infrastruktury. MODERNIZACE ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ Rozvoj železniční infrastruktury Slovenské republiky vychází z důležitých mezinárodních dohod AGC (Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách) a AGTC (Evropská dohoda o nejdůležitějších tratích mezinárodní kombinované dopravy a tomu odpovídajících objektů). Spolu se zapojením sítě ŽSR do evropské dopravní sítě na sebe vzaly Železnice Slovenské republiky odpovědnost brát v úvahu mezinárodní dohody a technické požadavky, které zaručují možnost jejich dalšího rozvoje a rovněž slučitelnost řídících dokumentů příslušných železnic. Zejména se to týká zvláštních úseků zapojených do mezinárodní evropské sítě podle dohod AGC a AGTC (trasy číslo 30, 40, 52, 61, 63) a rovněž panevropských koridorů č. IV, V, VI, včetně severojižního směru, podle kterých ŽSR přijaly společné principy a technické podmínky modernizace těchto úseků. Současná technická úroveň těchto úseků infrastruktury a struktury vozového parku ŽSR nevytvářejí dostatečné předpoklady pro tvorbu kvalitních služeb a pro zapojení do mezinárodního trhu dopravy. Proto jako priorita investiční činnosti ŽSR byla přijata modernizace jednotlivých úseků podle parametrů přijatých mezinárodními dohodami. Daná tendence je sledována rovněž zvyšováním vynakládaných investic do infrastruktury a ve vztahu jednotlivých úseků v rámci mezinárodních koridorů, pokud jde o stanovení realizace technických parametrů v těchto úsecích na několik let dopředu. Koncepce rozvoje železniční sítě vychází z prognózy budoucího rozvoje evropské dopravy a zásad evropské dopravní politiky, která přesouvá své těžiště směrem k využívání ekologicky příznivých druhů dopravy, především železniční dopravy. Prioritami v investiční politice ŽSR v oblasti rozvoje železniční sítě jsou: uskutečňování programu modernizace železničních dopravních koridorů; modernizace pohraničních přechodů; ukončení výstavby základních železničních uzlů a stanic; modernizace ostatních částí sítě; modernizace komunikační sítě; modernizace vozového parku. V rámci výstavby spojení mezi stanicemi Bratislava-Petržalka a Kittzee a výstavby výměnné stanice Čadca je nutno v nejbližších letech koncentrovat investiční činnost na modernizaci infrastruktury železničních koridorů: úsek Bratislava-Žilina-Čadca-státní hranice s Polskem;
5 úsek od státní hranice s Českou republikou až ke státní hranici s Maďarskem; úsek Žilina-Košice-státní hranice s Ukrajinou tak, aby byl schopen pokrýt poptávku do roku 2010; zvýšení provozní kapacity do roku 2005 a úplná elektrifikace jižní tratě Bratislava-Zvolen- Košice po roce Modernizace dopravní sítě se uskutečňuje především formou realizace investic ve stanoveném objemu, jejichž účelem je zvyšovat úroveň vybavenosti a zlepšování technického stavu uvedených úseků. V rámci dlouhodobých perspektiv se budou ŽSR orientovat na rozvoj vysokorychlostní dopravy v Evropě a netradičních dopravních systémů, přičemž budou analyzovat jejich vliv na současnou železniční síť. V případě, že by ve středoevropském regionu vznikly reálné a ekonomicky motivované projekty, ŽSR budou připraveny připojit se k jejich realizaci. Předpokládané objemy potřebných investic byly stanoveny na základě provedených výzkumů skutečných nákladů a programů investic do oblasti modernizace tratí ŽSR, které jsou napojeny na mezinárodní koridory IV, V a VI transevropské sítě. Celkový objem finančních prostředků činí 97,307 miliard slovenských korun v cenách z roku 2000, přičemž v letech bude třeba 39,845 miliardy slovenských korun. V rámci této velké částky potřebných prostředků je možno poznamenat, že plánovaných cílů nelze dosáhnout bez odpovídajícího modelování finančního schématu, které by umožnilo financování prací kromě ze státních prostředků rovněž i ze strany místních a zahraničních investorů. Pro nejbližší období se plánuje využít tyto zdroje financování pro rekonstrukce infrastruktury: úvěry se státními zárukami; státní obligace; vlastní zdroje, především z odpisů a komerčních přístupů; úvěry domácích a zahraničních bank; dotace Evropské unie z programů PHARE a ISPA. V rámci technické a finanční pomoci od EU lze počítat v období let s dotacemi získanými z fondu ISPA na jednotlivé konkrétní projekty ve výši 1-2 miliardy slovenských korun za podmínek dostatečně vysokého podílu vlastních investic. Tyto prostředky jsou určeny výhradně na modernizaci úseků v rámci dopravních koridorů. Příspěvek ze státního rozpočtu 4 miliardy slovenských korun je třeba k tomu, aby každoroční investiční výdaje ze státního rozpočtu mohly činit 270 milionů slovenských korun a zbývající část budou tvořit úvěry se státními zárukami. Vzájemný poměr těchto částek se může v jednotlivých letech měnit podle možností státního rozpočtu. Předběžně je v plánu financování modernizace vozového parku se státními dotacemi ve výši 500 milionů slovenských korun. S ohledem na potřebu rozvoje železniční infrastruktury je třeba v co nejkratší době využívat úvěry jak domácích, tak zahraničních komerčních bank. Potřebný objem úvěrů závisí na objemu ostatních získávaných zdrojů financování. Objem základních zdrojů pro financování rozvoje infrastruktury závisí na výsledcích hospodářské činnosti ŽSR. Vlastní zdroje pro modernizaci a rekonstrukci tratí se vytvářejí v
6 procesu amortizace tratí. Každoroční objemy odpisů tvoří kolem 1,5 miliardy slovenských korun. Do oblasti modernizace lze počítat s podílem zhruba 30% z celkových odpisů, tedy s 500 miliony slovenských korun. Železnice Slovenské republiky vynakládají maximální úsilí pro zabezpečení rozvoje infrastruktury v takové finanční situaci, která dosud nenapomáhala uskutečňování programů rozvoje a modernizace. Z důvodů státem nezaplacených dopravních služeb za léta dluží stát ŽSR 15 miliard slovenských korun. Pro pokrytí provozních nákladů bylo třeba využít některé úvěry, které tvoří celkové čisté zadlužení ŽSR. V současné době předpokládáme, že od státu dostaneme prostředky na financování modernizace zařízení ŽSR, což je podmíněno značnými změnami v oblasti řízení a organizace prací v ŽSR a v konečném součtu pak dokončením programů transformace ŽSR na komerční, tržně orientovaný podnik. Další zadržování modernizace koridorů by vedlo ke snížení konkurenceschopnosti ŽSR v oblasti tranzitní dopravy, přičemž pravděpodobné ztráty by se ostře projevily v organizaci řízení hospodářství. Proto řadíme projekt rozvoje železniční infrastruktury na období do roku 2006 v celkovém rozsahu 39,8 miliardy slovenských korun mezi nezbytné projekty také z hlediska tvorby podmínek pro ozdravění hospodářství ŽSR. PROJEKT PŘEMĚNY V současné době byla státem zahájena realizace programu vlády Slovenské republiky týkajícího se rozvoje železnic jako prioritního druhu dopravy. Jde například o zabezpečení státních záruk v oblasti úvěru Evropské investiční banky a rovněž o udělení vzájemných výhod institucím smluvních vztahů v části prací plněných v zájmu státu nejen na úrovni deklarativní, ale i na úrovni činností včetně finančních vztahů mezi smluvními stranami. Bylo nám umožněno efektivně restrukturalizovat portfolio úvěrů, zvýšili jsme ziskovost přeprav, postupně byly snižovány ztráty ŽSR, je oživována investiční činnost a začíná proces transformace ŽSR. Při propracování projektu transformace jsme vycházeli z těchto zásad: zachování ŽSR jako operátora železničních tratí, vlastníkem kterých je a bude stát; vyčlenění přepravní činnosti jako samostatného státního akciového podniku ze systému ŽSR; vytvoření podmínek pro odstátnění a privatizaci oblastí služeb a pomocných činností současných ŽSR. Současná organizace ŽSR musí být rozdělena mezi dva samostatné subjekty: Železnice Slovenské republiky (ŽSR); Železniční akciová společnost (ŽS a.s.). Předmětem činnosti ŽSR se stane řízení traťového hospodářství na území Slovenské republiky. Dále bude třeba vyčlenit regionální tratě s tím, že tyto budou předány po provedení transformace jiným subjektům (např. nějakému samostatnému orgánu vytvořenému na vysoké úrovni). Jinak řečeno zůstanou pod ŽSR služby tratí a s tím související vybavenost spolu s obslužným personálem. V oblasti druhého projektu přejdou pod ŽS a.s. tři dnešní oblasti služeb: osobní doprava, nákladní doprava a vozový park (osobní a nákladní vozy a lokomotivy).
7 Dále pak by bylo možné z oblasti ŽS a.s. vyčlenit nákladní dopravu, přičemž tu by bylo možné ještě rozdělit na dálkovou a místní přepravu. Společnost s prozatímním názvem "ŽS Cargo" bude zabezpečovat nákladní dopravu, přičemž bude mít takové postavení, jako kterýkoli jiný slovenský nebo zahraniční dopravní subjekt. Jinak řečeno bude muset racionalizovat svoji činnost a pracovat výhradně podle zásad podnikání. Jednou z etap transformace je rovněž předání pomocných činností jinému subjektu. Již v současné době jsou některé z těchto činností plněny na podnikatelském základě. V další etapě budou tyto subjekty privatizovány za podmínek, že plnění prací pro ŽSR budou zaručovat ve shodě s odpovídajícími zakázkami. Jde o služební objekty, které v současné době jsou základními objekty ŽSR, ale mohou působit samostatně podle zásad podnikatelských iniciativ. Základní etapa transformace a restrukturalizace ŽSR musí být ukončena do roku Železnice musí ukončit rok 2004 s vyrovnanými provozními výsledky, jestliže bude plán transformace úspěšně realizován. K tomuto termínu bude třeba zdvojnásobit celkové příjmy z osobní dopravy na úroveň 50% nákladů, přičemž v současné době činí pouze 28%. Železnice plánují dosáhnout tohoto výsledku každoročním zvyšováním jízdného. Transformace železnic Slovenské republiky si vyžádá obrovské výdaje. Je třeba přijmout zásadní rozhodnutí, přičemž některá z nich budou nepopulární, ale nutná. Je to jediná cesta, kterou se budou moci ŽSR dostat na úroveň rozvinutých železnic Evropy. Je to jeden z kroků, který stojí před námi, aby se Slovenská republika pokud možno co nejdříve stala členem Evropské unie. Pramen: Bjulleteň OSŽD 3/2001, str.2-8 Překlad: Petr Zitko Korektura: ODIS
DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY
DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)
VícePraha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013
Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan
VíceHlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy
Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení
VíceEvropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC
Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Obsah Úvod, představení organizace Železniční tratě ČR zařazené do evropské
VícePKP CARGO spojuje své síly s AWT
PKP CARGO spojuje své síly s AWT PKP CARGO připraveno expandovat do Evropy 1 2 3 4 Druhý dopravce v EU Licence na dopravu v devíti zemích EU Komplexní logistické služby v rámci skupiny PKP CARGO Dobrá
VíceČeská železnice na křižovatce
Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se
VícePřepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci:
Návrh sítě VRT v ČR z hlediska přepravní poptávky Zdeněk Melzer Přepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci: Přepravní prognóza Obecná část Zpracovaná studie Aktualizace koncepce vysokorychlostní železniční
VíceDlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013
Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci
VíceSdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region
Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje bylo založeno počátkem devadesátých let, v současnosti
VíceRegionální železniční doprava
Jihomoravský kraj Místo k žití, místo k podnikání Regionální železniční doprava Železniční síť Jihomoravského kraje Celková délka 700 km dvoukolejné 324 km elektrifikované 335 km Počet stanic a zastávek
VíceKoncepce modernizace železniční sítě v ČR
Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální
VíceVýkony železnice v Rusku v roce 2002
Tabulka 1: Základní ukazatele železnic Výkony železnice v Rusku v roce 2002 Ukazatele ve srovnání s rokem 2001 uskutečněno rozdíl + - % Vytížení vozů, v mil. t. 1084,3 +28,2 102,7 Objem přepravy zboží,
VíceMartin Boháč ČD Cargo, a. s. Specialista podpory prodeje Martin.Bohac@cdcargo.cz
Soudobé trendy v nákladní železniční dopravě a teritoriální expanze. Martin Boháč ČD Cargo, a. s. Specialista podpory prodeje Martin.Bohac@cdcargo.cz Železniční doprava ekologická doprava celosvětově produkuje
VíceRozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy
Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy 1 Transevropské dopravní sítě původní rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES nové rozhodnutí
VíceLIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC
LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál
VíceČasová dostupnost krajských měst České republiky
Časová dostupnost krajských měst České republiky Jedním z významných faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost dopravního módu je cestovní doba mezi zdrojem a cílem cesty. Úkolem tohoto dokumentu je proto
VíceIII. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice
III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice 1. Předmět veřejné zakázky 2. Důvod veřejné zakázky 3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky
VíceSemestrální práce: Vysokorychlostní tratě. Železniční tratě, Argentina
Semestrální práce: Vysokorychlostní tratě Železniční tratě, Argentina Tomáš Hála, 1.56 2007/2008-1 - Železniční tratě, Argentina Doprava v Argentině je specifická vzhledem k rozložení sídel a obyvatelstva.
VíceŽeleznice Ruska. Přeprava cestujících, mil. 1418,8 +81,3 106,1 Obrat cestujících, mlrd. osobokilometrů, v tom:
Železnice Ruska Uplynulé 20. století bylo stoletím bouřlivého rozvoje výstavby železnic. Rusko, zaostávající za Evropou a Severní Amerikou, vybudovalo za třičtvrtě století na své celé ekonomicky aktivní
VíceZvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele
S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi
VíceOrganizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr
Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Ing. Michal Babič, Dipl-Ing. Josef Hendrych IKP Consulting Engineers Konference CZECH RAILDAYS 2013 Ostrava 1 2 Zásady vysokorychlostní
Víceje tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)
Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)
VíceSoučasnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov
Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov Tématem této práce je osobní železniční doprava mezi hlavním městem České republiky Prahou (1 200 000 obyvatel) a hlavním městem spolkové země
VícePrezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD za rok 2016
Prezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD za rok 2016 Praha, 28. dubna 2017 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 33 292 33 083 Ostatní provozní výnosy 4 431 4 544 Náklady -29 401-30 702 - výkonová
VíceVize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy
Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy Politika TEN-T Transevropská dopravní síť (TEN-T) vymezena nařízením Evropského parlamentu
VíceKONKURENCE NA ŽELEZNICI. Zdeněk Tomeš
KONKURENCE NA ŽELEZNICI Zdeněk Tomeš tomes@econ.muni.cz Která konkurence? 1) Intermodální konkurence (železnice x silnice) 2) Intramodální konkurence (ČD x Viamont) 1) Intermodální (Železnice x silnice)
VíceMožnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014
Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz
VíceŽelezniční nákladní doprava v 21. století. Michal Roh ředitel odboru podpory prodeje ČD Cargo, a.s.
Železniční nákladní doprava v 21. století Michal Roh ředitel odboru podpory prodeje ČD Cargo, a.s. Změny vnějšího prostředí Změna historického poslání železnice v dávné minulosti především přeprava soli
Více1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.
1. ÚVOD Česká republika má vzhledem ke své poloze ve středu Evropy důležitou úlohu v mezinárodní dopravě. Rok 2004 pro nás byl zlomový díky našemu vstoupení do EU a v dopravě se to projevilo podle očekávání
VíceSKUPINA AWT ČLEN SKUPINY PKP CARGO ADVANCED WORLD TRANSPORT, AWT ČECHOFRACHT, AWT ROSCO, AWT RAIL HU, AWT REKULTIVACE
SKUPINA AWT ČLEN SKUPINY PKP CARGO ADVANCED WORLD TRANSPORT, AWT ČECHOFRACHT, AWT ROSCO, AWT RAIL HU, AWT REKULTIVACE SKUPINA AWT, ČLEN SKUPINY PKP CARGO JEDEN Z NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH POSKYTOVATELŮ SLUŽEB NÁKLADNÍ
VíceStatistická ročenka Skupiny České dráhy
Statistická ročenka Skupiny České dráhy 2018 0 1 Obsah 0 1 Kolejová vozidla strana 02 0 2 Zaměstnanci strana 04 0 3 Osobní přeprava strana 05 0 4 Nákladní přeprava strana 06 0 5 Dopravní výkony strana
VíceDÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY
DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY, STÁTNÍ ORGANIZACE 1 OBSAH: 1. SPECIFIKACE PŘEDMĚTU PLNĚNÍ... 3 2. POPIS PŘEDMĚTNÉ STAVBY... 3 3. PŘEHLED
VícePrezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2016
Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2016 Praha, 31. srpna 2016 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 16 330 16 326 Ostatní provozní výnosy 2 442 1 635 Náklady -14 366-14 127
VícePrůběh čerpání strukturálních fondů
Rámec podpory Společenství představuje základní strategii pro rozvoj regionů České republiky na období 2006. Řídicí orgán Rámce podpory Společenství (MMR) plní roli výkonného orgánu, který zajišťuje celkovou
VíceKomplexní železniční reforma v Maďarsku
Komplexní železniční reforma v Maďarsku Márton Kukely, generální ředitel MÁV, a.s. Dovolte mi představit v několika větách Maďarské státní dráhy, akciovou společnost. Naše společnost se dnes řadí mezi
VíceOperační program doprava Přehled priorit a opatření
Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční
VíceŽeleznice a dopravní infrastruktura ČD Cargo, a.s Žofínské fórum 10. listopadu 2011, Praha
Železnice a dopravní infrastruktura ČD Cargo, a.s. 123. Žofínské fórum 10. listopadu 2011, Praha 1 ČD Cargo v roce 2011 Strategické záměry společnosti Nákladní doprava a rozvoj infrastruktury Významné
VícePrezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015
Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015 Praha, 31. srpna 2015 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 16 326 16 468 Ostatní provozní výnosy 1 803 1 721 Náklady -14 327-14 191
VícePříprava Rychlých železničních spojení
Evropská železnice 21. století Příprava Rychlých železničních spojení Ing. Pavel Surý Generální ředitel Praha, 21.11.2017 Rychlá spojení RS Provozně-infrastrukturní systém rychlé železnice na území ČR
VíceOD UHLÍ KE KONTEJNERŮM A AUTŮM, VELKÁ ŠANCE PRO AWT VIKTOR BYSTRIAN, OBCHODNÍ ŘEDITEL SKUPINY AWT
OD UHLÍ KE KONTEJNERŮM A AUTŮM, VELKÁ ŠANCE PRO AWT VIKTOR BYSTRIAN, OBCHODNÍ ŘEDITEL SKUPINY AWT SKUPINA AWT, ČLEN SKUPINY PKP CARGO JEDEN Z NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH POSKYTOVATELŮ SLUŽEB NÁKLADNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY
VíceADVANCED WORLD TRANSPORT
ADVANCED WORLD TRANSPORT STOJÍME NA PEVNÝCH ZÁKLADECH 1952 vznik společností OKD, Doprava a Čechofracht 2010 spojení zkušeností z oboru železniční dopravy a přepravy a vytvoření jedné silné entity pod
VícePropojená Evropa: Nová hlavní dopravní síť EU
MEMO/11/706 V Bruselu dne 19. října 2011 Propojená Evropa: Nová hlavní dopravní síť EU Komise dnes přijala návrh, jehož cílem je přetvořit stávající nesourodý systém evropských silnic, železnic, letišť
VíceGeografie České republiky. Doprava
Geografie České republiky Doprava Doprava Poloha ČR uvnitř Evropy usnadňuje rozvoj dopravy a dopravních cest Rozsáhlá dopravní infrastruktura co do rozsahu dopravních sítí (výsledek roztříštěnosti sídelní
Více- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS -
- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS - Návrh kvalitního systému regionální železniční dopravy v MS kraji Úvod, význam železnice pro Moravskoslezský kraj. Stručné představení Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského
Více1993-1998. Hans Strelow
Doprava v zemích střední Evropy 1993-1998 Hans Strelow Polsko, Rumunsko a Česká republika dohromady představují 62% celkové délky železničních tratí zemí střední Evropy. Silnice a železnice jsou dominantními
VícePožadavky dopravce na dopravní cestu
Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Úvod dopravce je vázán na disponibilní infrastrukturu dopravce není schopen často plnit požadavky zákazníků z důvodu nízké kvality nebo kapacity
VícePožadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce
Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně
VíceČeská republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ
Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ pro železniční odbočnou větev Česká Třebová Přerov II. tranzitního železničního koridoru (TŽK) 1. TEN-T označení
VíceSDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.10.2016 COM(2016) 689 final 2013/0028 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady k přijetí
VícePáteřní infrastruktura
Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní
VíceBALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VíceImplementace projektu Foster Rail
Implementace projektu Foster Rail Implementace oblasti - Energie & životní prostředí Ing. Lenka Linhartová Výstupy z projektu Foster Rail Energie & životní prostředí Evropské železnice hrají významnou
VíceVznik a rozvoj koncepce vysokorychlostních tratí
TELČ 3. - 4. 11. 2016 REGIONÁLNÍ TERMINÁLY VYSOKORYCHLOSTNÍCH TRATÍ: STAVĚT NESTAVĚT? Vznik a rozvoj koncepce vysokorychlostních tratí Antonín Peltrám POTŘEBA VYSOKORYCHLOSTNÍCH TRATÍ Vznikala paralelně
VíceŘešení tranzitní dopravy v pražské aglomeraci. Praha Ďáblice
Řešení tranzitní dopravy v pražské aglomeraci Praha Ďáblice 5.6. 2019 Tranzitní vs. městská doprava SOKP je součástí transevropské dopravní sítě TEN-T multimodálního koridoru č. IV, jejíž základní principy
VíceŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017
ŽELEZNIČNÍ PROVOZ cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017 Grafikon vlakové dopravy grafikon vlakové dopravy JÍZDNÍ ŘÁD určuje časovou polohu konkrétního vlaku na konkrétním úseku grafikon vlakové dopravy
VíceData o dopravě. 22. dubna Z0081 Prostorové sociálně ekonomické informace a jejich využití
Data o dopravě 22. dubna 2015 Z0081 Prostorové sociálně ekonomické informace a jejich využití ČSÚ Statistiky Doprava, informační a komunikační činnosti Rychlé informace - přesměrování pod Služby - čtvrtletně,
VíceZpráva Rady (Ecofin) o účinnosti režimů finanční podpory, určená pro zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2009 (12.06) (OR. en) 10772/09 ECOFIN 429 UEM 158 EF 89 RC 9 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (Ecofin) Evropská
VíceJak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR?
Jak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR? Tomáš Záruba Náměšť nad Oslavou, 26. května 2016 Základní otázka: Proč vlastně stavět VRT? Časové úspory cestujících Zefektivnění provozu železnice Uvolnění kapacitních
VíceDopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR
Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Ing. Martin Tlapa, MBA Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Strategie vychází z Analýzy konkurenceschopnosti ČR a ze závěrečné zprávy podskupin
VícePodpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ing. Ondřej Ptáček odbor inovačního podnikání a investic 22. května 2014, Praha Konference Financování
VíceŘešení tranzitní dopravy kolem Prahy
Řešení tranzitní dopravy kolem Prahy Tranzitní vs. městská doprava SOKP je součástí transevropské dopravní sítě TEN-T multimodálního koridoru č. IV, jejíž základní principy jsou definovány v rozhodnutí
VíceSKUPINA AWT ČLEN SKUPINY PKP CARGO ADVANCED WORLD TRANSPORT (AWT), AWT ROSCO, AWT RAIL HU, AWT RAIL SK, AWT REKULTIVACE
SKUPINA AWT ČLEN SKUPINY PKP CARGO ADVANCED WORLD TRANSPORT (AWT), AWT ROSCO, AWT RAIL HU, AWT RAIL SK, AWT REKULTIVACE SKUPINA AWT, ČLEN SKUPINY PKP CARGO JEDEN Z NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH POSKYTOVATELŮ SLUŽEB
VíceNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR Ing. Petr Kolář SŽDC, GŘ, Odbor strategie 1. ÚVOD Železniční doprava v České republice má své začátky na počátku 19. století.
VíceStatistická ročenka Skupiny České dráhy
Statistická ročenka Skupiny České dráhy 2016 1 2 ObSah 3 kolejová VoZIdLa strana 02 ZaMěStnanCI strana 04 osobní PŘePRaVa strana 05 4 5 6 nákladní PŘePRaVa strana 06 dopravní VÝkonY strana 09 HoSPodaŘení
VíceNevyužit. Ostrava 14. 6. 2011 Ing. Josef Bosáček
Nevyužit ité potenciály možných řešení v dálkovd lkové a regionáln lní dopravě v ČR, SR a vzájemn jemné dopravě mezi nimi Ostrava 14. 6. 2011 Ing. Josef Bosáček Historie rychlé dálkové dopravy v Československu
VíceŽelezniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy
Železniční doprava výhled do příštího období Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období 1. Modernizace železničních tratí 2. Interoperabilita
VícePříprava tratí Rychlých spojení v České republice
Příprava tratí Rychlých spojení v České republice Ing. Pavel Surý generální ředitel Praha, 24. 3. 2015 Tratě Rychlých spojení (RS) = tratě pro vysokorychlostní železniční dopravu dle Nařízení Evropského
VíceRail Freight Corridor 9 Železniční nákladní koridor č. 9 Koridor nákladnej dopravy č. 9 RFC 9 CS CORRIDOR
Rail Freight Corridor 9 Železniční nákladní koridor č. 9 Koridor nákladnej dopravy č. 9 RFC 9 CS CORRIDOR INVESTMENT PLAN INVESTIČNÍ PLÁN INVESTIČNÝ PLÁN Based on Regulation (EU) No. 913/2010/EU of 22
VícePrůvodní zpráva. Studie nového železničního spojení Plzeň České Budějovice s odbočkou Ražice Písek
ČVUT V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ, ÚSTAV DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ (K612) Průvodní zpráva Studie nového železničního spojení Plzeň České Budějovice s odbočkou Ražice Písek Michal Bahenský, Martin Barchánek, Vladimír
VícePožadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030
Czech Raildays 2013, Ostrava 18. 6. 2013 Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030 Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ// prezident www.svazcestujicich.cz
VíceVýstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR
Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti období 2004-2006 - Sektor dopravy - PŘEHLEDNÝ POPIS PROJEKTU Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR I Projekt
VíceNákladní doprava ve Švýcarsku
Nákladní doprava ve Švýcarsku (Inovativní a průkopnický příklad jak zpomalit klimatické změny) Séverine Wermeille, CFF/SBB AG, Železniční centrum životního prostředí Carlo Degelo, BLS Cargo AG Švýcarsko
VíceŽELEZNICE V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ
ŽELEZNICE V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVĚĚ Charakteristika sítě veřejné dopravy v systému PID Druh dopravy Metro Příměstská Městské Příměstské Tramvaje železnice autobusy autobusy Počet linek denní provoz
VíceEvropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím
VíceMožnosti zvyšování rychlostí
Možnosti zvyšování rychlostí na české železnici Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Historické ohlédnutí a souvislosti Historický dluh: úsporné parametry tratí z 19.
Vícecvičení z předmětu 12ZELP ZS 2017/2018
cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2017/2018 úvodní informace cvičení Ing. Vojtěch Novotný Ústav dopravních systémů (K612) budova Horská, kancelář A433 mail: novotvo4@fd.cvut.cz webové stránky předmětu: www.zelp.fd.cvut.cz
VíceJak fungují evropské dotace
Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání
VíceVysokorychlostní železnice v ČR
Inovace & Železnice Vysokorychlostní železnice v ČR Ing. Pavel Surý Generální ředitel 13. 12. 2016 Praha Evropská spolupráce Rozsah vysokorychlostní sítě definuje nařízení Evropského parlamentu a Rady
VíceModernizace a rekonstrukce tramvajové trati Most - Litvínov. registrační číslo projektu CZ /0.0/0.0/18_058/
Modernizace a rekonstrukce tramvajové trati Most - Litvínov registrační číslo projektu CZ.04.1.40/0.0/0.0/18_058/0000365 charakteristika projektu úsek trati byl vystavěn v letech 1960 až 1980, dle projektové
VíceProgramové prohlášení vlády. I. Preambule
Programové prohlášení vlády 1992 I. Preambule Vláda České a Slovenské Federativní Republiky předstupuje před Federální shromáždění i před občany našeho státu se svým programový prohlášením, které odráží
VíceSpráva železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Praha 1. Služební rukověť. Číselník železničních stanic,
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC SR 70 Služební rukověť Číselník železničních stanic, dopravně zajímavých a tarifních míst Schváleno generálním
VícePrezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2017
Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2017 Praha, 31. srpna 2017 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 16 731 16 330 Ostatní provozní výnosy 2 040 3 168 Náklady -14 861-15 128
VíceVysokorychlostní železnice v ČR proč?
Ing. Petr Šlegr Š Ing. Petr Šlegr Několik faktů z historie železnice ve světe a u nás 1805 Trevithickova parní lokomotiva 1825 První veřejná železnice v Anglii 1829 Liverpol Manchester 1832 koněspřežná
VíceRM PROJEKTU. Ing. LADISLAV ŠPAČEK CSc. SCHP ČR BRATISLAVA
RM PROJEKTU CHEMLOG T&T Ing. LADISLAV ŠPAČEK CSc. SCHP ČR 26.02.2013 BRATISLAVA ZÁVĚRY STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU CHEMLOG V rámci chemického průmyslu existuje potenciál na zvýšení objemů kombinovaných
VíceSOUBOR INDIKÁTORŮ DOPRAVNÍ POLITIKY
Příloha č. 2 SOUBOR INDIKÁTORŮ DOPRAVNÍ POLITIKY Indikátory budou hodnoceny v letech 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi druhy dopravy
VíceStatistická ročenka Skupiny České dráhy. počet kolejových vozidel :
Statistická ročenka Skupiny České dráhy 2015 počet kolejových vozidel : 31 478 Lepší cesta každý den. 1 2 Obsah 3 kolejová vozidla strana 02 ZaměStnancI strana 04 osobní PřePRava strana 05 4 5 6 nákladní
VíceADVANCED WORLD TRANSPORT
ADVANCED WORLD TRANSPORT STOJÍME NA PEVNÝCH ZÁKLADECH 1952 2010 vznik společností OKD, Doprava a Čechofracht spojení zkušeností z různých oblastí dopravy a logistiky a vytvoření jedné silné entity pod
VíceStrategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita)
Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Udržitelná mobilita založená na vyváženém poměru jednotlivých způsobů dopravy, dobrá dostupnost Prahy v regionálním, národním, celoevropském
VícePartnerství veřejného a soukromého sektoru - částečné řešení nedostatku investic
Partnerství veřejného a soukromého sektoru - částečné řešení nedostatku investic Mike Knutton, hlavní poradce redakce Trh železničního zařízení a technických systémů ve střední a východní Evropě se do
VíceŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017
ŽELEZNIČNÍ PROVOZ cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017 úvodní informace cvičení Ing. Vojtěch Novotný Ústav dopravních systémů (K612) budova Horská, kancelář A433 mail: novotvo4@fd.cvut.cz webové stránky
VíceCesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje
Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Fond soudržnosti 2 spolufinancované ze zdrojů Fondu soudržnosti jsou udržitelným a efektivním způsobem investic do posilování hospodářské, sociální a územní
VíceAUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR
AUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR Peter Köhler, generální ředitel LEO Express pro region střední a východní Evropy peter.koehler@le.cz
VíceŽelezniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu
Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu GŘČD Vývoj železnice v uplynulém období Izolovaný vývoj v jednotlivých státech
VíceElektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR
Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR Ing Lapáček Petr Ing Boček Václav podklady Sudop Brno, Sudop Praha, EŽ Praha, ČD Je potřebné přejít na tratích
VíceEvropská politika. soudržnosti. Návrhy Evropské komise. Politika. soudržnosti
Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Jaký je dopad politiky soudržnosti EU? 2. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 3. Jaké
Vícejednání Rady města Ústí nad Labem
jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 10. 06. 2015 bod programu: 67 věc: Vyjádření ke Konceptu územně technické studie Nová trať Litoměřice Ústí nad Labem st. hranice SRN - informace dopad na rozpočet:
VíceRole autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva
AUTOBUS A VLAK - KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? Role autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva Miroslav Vyka // Svaz cestujících ve veřejné dopravě // Prezident 1 MOBILITA OBYVATELSTVA HYBNOST OBYVATEL ROSTE
VíceIntermodální přepravy silnice-železnice
Intermodální přepravy silnice-železnice = moderní alternativa kamionových přeprav Kal_obr_BEZ_tisk2.jpg Lovosice, 25.2.2013 BOHEMIAKOMBI spol. s r.o. Opletalova 6 113 76 Praha 1 Tel. +420 242 444 560 Fax
Více18. května 2010, Praha. Cíle silniční infrastruktury
18. května 2010, Praha Cíle silniční infrastruktury Představení Ředitelství silnic a dálnic ČR Státní příspěvková organizace Investor a správce dálnic (727 km), rychlostních silnic (386 km) a silnic I.
Více