STŘEDOMOŘÍ V DĚJINÁCH

Transkript

1 STŘEDOMOŘÍ V DĚJINÁCH Pocta prof. Eduardu Gombárovi k 60. narozeninám Josef Ženka a kol.

2 Recenzovali prof. PhDr. Rudolf Veselý, CSc. prof. PhDr. Jan Wanner, DrSc. Zdeněk Beránek, Daniel Boušek, Jaroslav Bureš, Václav Drška, František Ondráš, Bronislav Ostřanský, Gabriel Pirický, Karol R. Sorby, Karol Sorby ml., Jiří Weigl, Petr Zemánek, Jan Zouplna, Josef Ženka, 2012 Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2012 Translation Daniel Boušek, 2012 Za obsah a jazykovou správnost odpovídá autor Všechna práva vyhrazena ISBN

3 Obsah Jiří Weigl K jubileu prof. PhDr. Eduarda Gombára, CSc. 7 Josef Ženka Naḫba an-nuḫba K 60. narozeninám Eduarda Gombára 11 Dějiny a kultura Zdeněk Beránek Abdelaziz Bouteflika a konsolidace alžírského režimu 21 Jaroslav Bureš Vliv neopatrimoniálních a klanových vazeb na proces palestinské demokratizace 45 Václav Drška Nomen Burgundiae jako místo paměti o druhých Normané, Maďaři a Saracéni. Od vzpomínky na minulost k politické kultuře 65 Karol Sorby ml. Strana ba ṯ a riešenie kurdskej otázky v Iraku ( ) 81 Karol R. Sorby Libanon po občianskej vojne Jan Zouplna Budování hebrejské společnosti či kolonizace? Základní obrysy židovského osídlování Palestiny konce 19. a prvních dekád 20. století 117 Josef Ženka Ženy a nasrovské princezny jako součást granadské elity Postavení, sňatky a vytváření klientelistických struktur 137

4 Islám Bronislav Ostřanský Milenialismus v islámu a společnost na rozcestí Poznámky k modernímu arabskému apokalyptickému písemnictví 167 Gabriel Pirický Allāh, kalif, imām a sultán Spoločenské myslenie a politická moc v klasickom isláme 181 Arabský jazyk a literatura Daniel Boušek Propaganda proti chráněnému obyvatelstvu v mamlūckém období Ġāzī ibn al-wāsiṭī a jeho Odpověď chráněnému obyvatelstvu 205 František Ondráš Alexandrie a historická fikce v díle Edwāra al-ḫarrāṭa S Edwārem al-ḫarrāṭem za Eduardem Gombárem 231 Petr Zemánek Termín nacionalismus v arabských středověkých a moderních textech 249 Překlad Daniel Boušek Odpověď chráněnému obyvatelstvu a jeho následovníkům 263 Autoři 291 Bibliografie Eduarda Gombára 299

5 K jubileu prof. PhDr. Eduarda Gombára, CSc. Jiří Weigl Prof. PhDr. Eduard Gombár, CSc., je po dlouhá desetiletí jedním z našich hlavních odborníků na moderní dějiny arabského a muslimského světa, vynikajícím pedagogem a autorem rozsáhlého odborného díla i popularizátorem svého oboru mezi širokou veřejností. Považuji si za čest, že jsem mohl být počátkem 80. let jeho studentem na FF UK a že mě po oněch téměř třiceti letech požádal o příspěvek do Festschriftu ke svému životnímu jubileu. Profesní život mě historii, arabistice a orientalistice oborům profesora Gombára bohužel poněkud vzdálil, přesto mi však na druhé straně poskytl možnost být přímo konfrontován s některými politickými událostmi na Blízkém východě, poznat osobně některé významné arabské a blízkovýchodní vůdce a představitele, slyšet z jejich úst jejich pohled na svět, region a jeho konflikty, politiku a společnost. Znalosti historických souvislostí a politických i společenských reálií regionu, jimiž mě vybavil v průběhu mých studií profesor Eduard Gombár, mi pomáhaly orientovat se v onom gordickém uzlu, jakými Blízký východ, arabský a muslimský svět permanentně jsou. Vývoj v posledních deseti letech od teroristického útoku na Spojené státy učinil z politického a společenského vývoje v této oblasti globální politickou a bezpečnostní agendu a měl za následek explozi zkoumání, analýz, studií, hodnocení a koncepcí, které se pokoušejí s tímto fenoménem vyrovnat. Války v Afghánistánu, Iráku, permanentní napětí kolem Íránu a Pákistánu a konečně letos tzv. arabské jaro patří k nejzávažnějším krizovým procesům současného světa s ohromnou destabillizující silou pro celé mezinárodní společenství. Současně zesiluje problém migrace lidí z tohoto regionu do Evropy, především západní, a z toho plynoucí problémy jejich sžívání a koexistence s novými působišti. Výsledkem toho všeho jsou sílící projevy antiislamismu, xenofobie, rasismu, které se na Západě začínají objevovat a politicky prosazovat. Na druhé straně můžeme v západní politice a publicistice pozorovat velmi silný idealistický názorový proud, který má tendenci abstrahovat od složitostí společenského, politického, duchovního i ekonomického vývoje blízkovýchod- K jubileu prof. PhDr. Eduarda Gombára, CSc. 7

6 ního regionu a věří v možnost rychlé transformace politického systému tamějších zemí v politickou demokracii západního typu, a to buď zvnějšku západní intervencí a následnou materiální pomocí, nebo vnitřním revolučním vývojem. Tato očekávání dosud nebyla nikdy naplněna. S důsledky pokusů urychlit vývoj a zavést zvnějšku západní demokracii svět, region i Západ stále zápasí v Afghánistánu a Iráku. Vystřízlivění přichází i po neodůvodněné euforii, která na Západě provázela svržení prozápadních diktátorů v arabských zemích, protože svobodné volby předávají moc více či méně protizápadně orientovaným islamistům. Namísto budování demokracie se v mnoha zemích stává problémem vůbec udržení fungování státních struktur a koexistence kmenově, klanově, nábožensky a etnicky definovaných menšin v rámci dosavadních států. Je evidentní, že vytváření moderní občanské společnosti v blízkovýchodních muslimských zemích je dlouhodobý proces s mnoha podstatnými zvláštnostmi, který nelze zvnějšku uměle urychlovat. Současně však samotný fenomén spontánní lidové revoluce, jak se projevila v průběhu arabského jara, ukazuje, že se společnost arabských zemí probouzí ze staleté letargie a lidé chtějí rozhodovat o politice a vývoji společnosti. Že to bude ale proces dlouhý, s mnoha regresy a problémy, je evidentní. Vzhledem k významu arabského světa a Blízkého a Středního východu ve světových politických a hospodářských vztazích budeme konfrontováni s děním v Evropě i naší zemi blízké části světa často a intenzívně. Nejsme sice zemí, která má významné muslimské menšiny, ani nejsme cílovou destinací tisíců migrantů z této oblasti, kteří zaplavují Západní Evropu. Na druhé straně jsme zemí, která má tradiční dlouholeté hospodářské vztahy s touto částí světa a má zájem je rozvíjet a udržovat. Proto bychom se měli snažit, aby nejen politická a hospodářská elita naší země rozuměla dění v tomto regionu a byla jej schopna realisticky a pragmaticky hodnotit v zájmu naší země. Důležité rovněž je, aby i široká veřejnost měla dostatek seriozních informací a zasvěcených analýz, což je pole pro publicisty a novináře, stejně tak jako odborníky z akademických pracovišť. Nepochopení, strach, předsudky a xenofobie a rasismus, stejně tak jako na druhé straně naivní a nereálná očekávání mohou negativně ovlivňovat i společenskou atmosféru v naší zemi, stejně tak jako vztahy s regionem Blízkého a Středního východu. Proto považuji odbornou vědeckou i veřejnou aktivitu prof. Eduarda Gombára za nesmírně významnou. Za několik desetiletí své pedagogické práce a vědeckého působení na FF UK a dalších vysokých školách vychoval desítky mladých arabistů, orientalistů a odborníků, kteří s daným regionem pracují, 8 Středomoří v dějinách

7 jako diplomat, expert a poradce našich ministerstev se snaží přispívat k rozvoji našich politických a ekonomických vztahů s arabským světem a jako autor rozsáhlého odborného díla dává široké veřejnosti možnost porozumět složitým poměrům na Blízkém východě, jeho dějinám, náboženství i perspektivám. Do dalších let přeji řediteli Ústavu Blízkého východu a Afriky FF UK prof. PhDr. Eduardu Gombárovi, CSc. k jeho životnímu jubileu hodně zdraví a sil, mnoho nadějných a úspěšných studentů a následovníků v oboru a celkově spokojenost v osobním a pracovním životě. K jubileu prof. PhDr. Eduarda Gombára, CSc. 9