II. 001 PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Železniční napojení Klápy na systém ŠED, úsek Nová Pec - Klápa II. ČÁST STUDIE. Doplňující údaje:

Transkript

1 Doplňující údaje: Po připomínkách vydání kolektiv Ing. M. Babič Ing. M. Babič v.r. v.r. v.r. kolektiv Ing. M. Babič Ing. M. Babič v.r. v.r. v.r. Rev. Datum Popis Zpracoval Kontroloval Schválil Objednatel: Zhotovitel: Projekt: Jihočeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice podatelna@kraj-jihocesky.cz web: IKP Consulting Engineers, s.r.o. Jankovcova 1037/49, Classic 7 budova C, CZ Praha 7 tel: , fax: info@ikpce.com, web: Železniční napojení Klápy na systém ŠED, úsek Nová Pec - Klápa Souprava: Číslo projektu: Vedoucí projektu: Ing. Jan Nový Kraj: Jihočeský OÚ: Nová Pec Stupeň: studie Obsah: Datum: 07/2013 II. ČÁST STUDIE Archiv: Formát: 40 A4 Měřítko: - Část: Dokument: PRŮVODNÍ ZPRÁVA II. 001

2 IKP Consulting Engineers, s.r.o. 2 č

3 Objednatel: Jihočeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice hejtman Jihočeského kraje Mgr. Jiří Zimola, hejtman kraje Projektový tým: Ing. Daniela Řežábková KÚ JčK, vedoucí odboru územního plánování, tel Ing.arch. Ludmila Šnejdová KÚ JčK, odbor územního plánování (vedení projektu), tel Ing. Štěpán Luksch Ing. Ivan Študlar KÚ JčK, odbor územního plánování (vedení projektu) tel KÚ JčK, poradce hejtmana pro oblast dopravy, tel Zhotovitel: IKP Consulting Engineers, s.r.o. Jankovcova 1037/49, Classic 7 budova C, CZ Praha 7 vedoucí projektu Ing. Jan Nový, tel spolupráce Ing. Michal Babič (technický ředitel), tel Ing. Jiří Pospíšil (dopravní technologie) Ing. Jiří Činka (geologie) Ing. Anna Orságová (odhad investičních nákladů) ve spolupráci se subdodavateli: EIA SERVIS s.r.o. (zpracovatel kap. 5 a 11) U Malše 20, České Budějovice RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc. Mgr. Pavla Dušková Mgr. Radomír Mužík Ing. Alexandra Čurnová Mgr. Alexandra Přibylová WELL Consulting, s. r. o. (zpracovatel kap. 6 a 11) Úvoz 497/52, Brno RNDr. Jan Hodovský RNDr. Lenka Tajmrová Mgr. Romana Mravcová Ateliér 8000, s.r.o. (zpracovatel kap. 7) Radniční 7, České Budějovice Ing. arch. Martin Krupauer Ing. arch. Daniela Týfová IKP Consulting Engineers, s.r.o. 3 č

4 OBSAH: 1 ÚVOD Důvod a cíle studie Dopady záměru do území Vazba na územně plánovací dokumentace POUŽITÉ PODKLADY POPIS NAVRŽENÝCH VARIANT TRASY Varianta 1 (červená trasa) Varianta 2 (modrá trasa) Varianta 3 (tmavě fialová) Varianta 4 (hnědá) Varianta 5 (světle fialová) JÍZDNÍ DOBY A UVAŽOVANÉ SOUPRAVY VLIVY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VLIVY NA SOUSTAVU NATURA DOPADY DO ÚZEMNĚ PLÁNOVÁCÍCH DOKUMENTACÍ KŘÍŽENÍ STÁVAJÍCÍCH SÍTÍ FINANČNÍ NÁROČNOST POROVNÁNÍ VARIANT MULTIKRITERIÁLNÍ HODNOCENÍ Soubor kriterií Váha jednotlivých kritérií Sestavení pořadí variant Závěr hodnocení POPIS VÝSLEDNÉHO ŘEŠENÍ TRASY Schéma výsledného řešení trasy Technické řešení trasy Napojení na stávající dopravní infrastrukturu Kontakt se stávající zástavbou Zpřesněný odhad nákladů výsledné varianty ZÁVĚR PŘÍLOHY IKP Consulting Engineers, s.r.o. 4 č

5 SEZNAM OBRÁZKŮ: Obr.1 Vozidlo Desiro Classic DB Obr.2 Schéma výsledné varianty Obr.3 Zapojení vlečky SNP a CHKO Šumava do žst. Nová Pec Obr.4 Prostor plánované zastávky Nová Pec-Láz SEZNAM TABULEK: Tab.1 Navržené parametry směrových oblouků... 8 Tab.2 Tabulka jízdních dob a dob oběhu souprav Tab.3 Přehled ploch ovlivněných přírodních stanovišť Tab.4 Varianta 1 - křížení stávajících sítí Tab.5 Varianta 2 - křížení stávajících sítí Tab.6 Varianta 3 - křížení stávajících sítí Tab.7 Varianta 4 - křížení stávajících sítí Tab.8 Varianta 5 - křížení stávajících sítí Tab.9 Přehled nákladů jednotlivých variant Tab.10 Tabulka porovnání variant Tab.11 Hodnocení variant z hlediska finanční náročnosti Tab.12 Hodnocení variant z hlediska doby oběhu souprav Tab.13 Délka průchodu jednotlivými kategoriemi území Tab.14 Délka průchodu se zohledněním důležitosti kategorií Tab.15 Hodnocení variant z hlediska průchodnosti území Tab.16 Hodnocení variant z hlediska střetů se systémem Natura Tab.17 Hodnocení variant z hlediska souladu s regulačním plánem Tab.18 Stanovení vah jednotlivých kritérií Tab.19 Celkové vyhodnocení užitečnosti variant Tab.20 Parametry směrového řešení Tab.21 Parametry výškového řešení IKP Consulting Engineers, s.r.o. 5 č

6 1 ÚVOD 1.1 Důvod a cíle studie Důvodem zadání územní studie "Železniční napojení Klápy na systém ŠED, úsek Nová Pec - Klápa" je povinnost pořízení územní studie vyplývající ze zpracované dokumentace "Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje". Cílem II. části územní studie (II STUDIE) je, najít co nejvhodnější řešení pro vedení trasy železničního propojení Nová Pec - Klápa, které má být vybráno na základě výsledků multikriteriálního hodnocení, které bude posuzovat zejména technické řešení, ochranu hodnot území (přírodních, kulturních a civilizačních), investiční náklady, dopady do územně plánovacích dokumentací, jízdní doby apod. Na základě závěrů uvedených v I. části studie (I ANALÝZA) bylo navrženo 5 variantních řešení vedení trasy. Navržené varianty zohledňují zpracovanou Kategorizaci území. Zájmové území bylo rozděleno do 5 kategorií dle hodnoty z hlediska možného negativního ovlivnění navrhovanou liniovou stavbou. Popis koncepce uvažovaného kolejového systému, jeho parametry a podmínky jsou uvedeny v I. části studie (I ANALÝZA). 1.2 Dopady záměru do území Z hlediska širších územních vztahů je uvažovaný záměr železničního napojení Klápy součástí koncepce dopravního propojení levého břehu lipenské nádrže s vrcholem Hraničníku a s rakouským lyžařským areálem Hochficht. Nová železniční trať mezi Klápou a Novou Pecí zajišťuje napojení dolní stanice lanovky Klápa - Hraničník (dle ZÚR záměr D83 "Propojení Klápa - Hraničník" - v ZÚR stanovena podmínka pořízení regulačního plánu) na systém Šumavských elektrických drah (ŠED) obsluhující oblast v okolí Lipna. Napojení na stávající železniční trať je uvažováno v železniční stanici Nová Pec. Konečná stanice nové železniční tratě na Klápě bude navržena v souladu s návrhem regulačního plánu "Propojení Klápa - Hraničník". 1.3 Vazba na územně plánovací dokumentace Platnou územně plánovací dokumentaci v řešeném území představují Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje a Územní plán obce Nové Pec Zásady územního rozvoje kraje O vydání Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje rozhodlo Zastupitelstvo Jihočeského kraje dne (usnesení Zastupitelstva JK č. 293/2011/ZK-26). Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje nabyly účinnosti dne 7. listopadu (zpracovatel: A+U DESIGN spol. s r. o., pořizovatel: Krajský úřad Jihočeského kraje). V současné době probíhají práce na první aktualizace těchto zásad územního rozvoje. Byl zpracován návrh zprávy o uplatňování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, která byla projednána a schválena Zastupitelstvem Jihočeského kraje dne Na základě této právy bude přistoupeno k aktualizaci Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje Územní plán obce Nová Pec V řešeném území je platný Územní plán obce Nová Pec schválený , vyhláška obce o závazné části ÚPD nabyl účinnosti (zpracovatel Ing. arch. Jaroslav Daněk). Je evidována Změna č. 3 Územního plánu obce Nová Pec, zatím pouze ve fázi schváleného zadání ( schváleno zadání změny, pořizovatel: Městský úřad Prachatice). IKP Consulting Engineers, s.r.o. 6 č

7 2 POUŽITÉ PODKLADY Územně analytické podklady Jihočeského kraje (Krajský Úřad - Jihočeský kraj, 06/2011) Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (A+U DESIGN s.r.o., 09/2011) Územně analytické podklady ORP Prachatice (Projektový atelier AD, s.r.o., 12/2010) Územní plán obce Nová Pec (Projektový atelier AD, s.r.o., 11/2003; poslední aktualizace ÚP - Změna č.3, 09/2011) Regulační plán "Propojení Klápa - Hraničník" (ATELIER 8000 spol. s r.o., 10/2011) digitální katastrální mapa Zabaged (polohopis, výškopis) rastrové mapy (RZM10, RZM25) ortofotomapa zaměření současného stavu (žst. Nová Pec) soubor technických norem pro projektování železniční infrastruktury 3 POPIS NAVRŽENÝCH VARIANT TRASY Územní studie řeší návrh nové železniční tratě mezi stávající železniční stanicí Nová Pec a uvažovanou dolní stanicí lanové dráhy Klápa - Hraničník. Návrh nové lanové dráhy mezi bývalým vojenským areálem Klápa a vrcholem Hraničníku včetně záchytného parkoviště u dolní stanice LD je uvažován dle regulačního plánu "Propojení Klápa -Hraničník". Zpracováno bylo 5 variantních řešení v různých směrových a výškových poměrech (určení parametrů GPK viz část I Analýza). Minimální poloměr směrového oblouku je uvažován R=190m, což umožňuje maximální rychlost 50 km/h. Maximální hodnota podélného sklonu je 40. V případě návrhu většího podélného sklonu než 40, by musela být předepsána speciální pravidla pro provoz vozidel (vozidla nedosáhnou navržené traťové rychlosti, problémy s brzděním, problémy v zimě). Návrh výškového řešení je limitován výškovou polohou žst. Nová Pec, ze které trasa vychází, a plánovanou výškou konečné zastávky Klápa dle zpracovaného regulačního plánu "Propojení Klápa - Hraničník. Uvažovaná výška koleje v konečné zastávce Klápa je m n. m. Jednotlivé varianty se liší i návrhovou rychlostí (V=50 km/h, V=60 km/h, V=80 km/h). Dvě z navržených 5 variant (Varianty 1 a 2) jsou v celé své délce vedeny v koridoru vymezeném v ZÚR. Na základě výsledků analytické části (ve vymezeném koridoru v ZÚR převládají plochy klasifikované jako K1 a K2, tzn. že není možné navrhnout železniční trať bez střetů s nejcitlivějšími územími) a v důsledku nepříznivých výškových poměrů byly navrženy také varianty, které tento koridor opouštějí (Varianty 3, 4 a 5). Podle navržených stop jednotlivých variant trasy se liší i umístění nové zastávky Nová Pec Láz. 3.1 Varianta 1 (červená trasa) Koncepce vedení trasy vychází maximálně z koridoru vymezeném v ZÚR. Navržená trasa vychází ze žst. Nová Pec po tělese stávající vlečky a po křížení s příjezdovou komunikací do nákladiště je dále vedena v souběhu s korytem Novopeckého potoka do prostoru za zemědělským areálem v části obce N. Pec - Láz. V těchto místech je v km 1,985 navržena nová zastávka Nová Pec - Láz. Uvažovaná délka nástupiště je 90 m. Snahou při návrhu této varianty bylo, vyhnout se pro obec cennému pozemku (popř. omezit zábor na minimum), který se nachází v blízkosti křižovatky příjezdové komunikace do nákladiště a místní komunikace směr N. Pec - Láz IKP Consulting Engineers, s.r.o. 7 č

8 (parc. č. 423). Po křížení s polní cestou v prostoru za zemědělským areálem se trasa odklání od zástavby N. Pec - Láz a vede v navrženém koridoru ze ZÚR směrem ke Klápě. Jižně od zástavby N. Pec - Láz trasa kříží území vedené v ÚP jako "Plochy bydlení v rodinných domech". Takto navržené řešení trasy představuje výšku náspového tělesa v uvedeném úseku (km 2,100-2,700) 2-8 m. Před zaústěním do prostoru Klápy navržená trasa kříží v km 3,230 Novopecký potok, v jehož korytě se nachází lokální biokoridor. Tento biokoridor je překonáván mostním objektem délky 40 m. Délka navržené trasy je 3,615 km. Směrové řešení Směrové řešení trasy je navrženo pomocí přímých úseků a kružnicových oblouků s přechodnicemi. Poloměry směrových oblouků jsou R=190 m, R=300 m resp. R=500 m. Délky přechodnic jsou uvažovány Lk= m, Lk= m resp. Lk= m. Navržené parametry oblouků směrového řešení trasy jsou uvedeny v Tab. 1. Směrové řešení trasy ve Variantě 1 je patrné z výkresové přílohy č Přehledná situace variant. Tab.1 Navržené parametry směrových oblouků Výškové řešení V [km/h] D [mm] I [mm] Lk [m] R=190 m R=300 m R=500 m Maximální navržený podélný sklon je 40, minimální sklon pak 0,2. Zastávka Klápa je navržena v nulovém podélném sklonu. Minimální poloměr výškového oblouku je R=2000 m. Od začátku úseku navržené trasy až do km 1,283 je kolej vedena v úrovni terénu převážně po stávajícím tělese vlečky. Od tohoto místa pak strmě stoupá až do místa konečné zastávky Klápa. Návrh výškového řešení trasy je patrný z výkresové přílohy č. 005a - Podélný profil. Návrhová rychlost Převážná část trasy je navržena pro traťovou rychlost V=60 km/h. V úseku trati v km 0,382-1,527 je umožněna jízda rychlostí V=80 km/h. V místě zapojení nové trasy do žst. Nová Pec je rychlost snížena na V=50 km/h. Průběh traťové rychlosti je zobrazen ve výkresových přílohách č Přehledná situace variant, 005a - Podélný profil. Navržená varianta zahrnuje: 6 mostních objektů - km 0,141 - most přes Novopecký potok, dl. 8 m, š. 6 m km 0,218 - propustek, dl. 8 m km 0,288 - propustek, dl. 12 m km 0,898 - propustek, dl. 10 m km 2,161 - přesýpaný most přes potok, dl. 30 m, š. 3 m, v. 2 m km 3,230 - most přes Novopecký potok, dl. 40 m, š. 6 m 3 křížení s PK - km 0,114 - místní komunikace III. třídy (1631) km 1,075 - účelová komunikace do areálu SNP a CHKO Šumava km 2,038 - polní cesta IKP Consulting Engineers, s.r.o. 8 č

9 3.2 Varianta 2 (modrá trasa) Koncepce vedení trasy se podobá Variantě 1, snahou je ale snížit velkou výšku náspového tělesa a vyhnout se území vedenému v ÚP jako "Plochy bydlení v rodinných domech" jižně od zástavby obce Nová Pec - Láz. Výsledek snahy o snížení náspu je však negativní. Navržená trasa vychází ze žst. Nová Pec po tělese stávající vlečky a po křížení s příjezdovou komunikací do nákladiště je dále vedena, stejně jako Varianta 1, v souběhu s korytem Novopeckého potoka do prostoru za zemědělským areálem v části obce N. Pec - Láz. V km 1,985 nové tratě je navržena zastávka Nová Pec - Láz. Uvažovaná délka nástupiště je 90 m. V blízkosti nové zastávky trasa kříží polní cestu. V navazujícím úseku se odklání od zástavby N. Pec - Láz a vede v navrženém koridoru ze ZÚR směrem ke Klápě. Jižně od zástavby N. Pec - Láz se trasa vyhýbá území vedenému v ÚP jako "Plochy bydlení v rodinných domech", což má ale negativní vliv na výškové řešení trasy (v km 2,100-2,800 výška náspu 7-10 m). Před zaústěním do prostoru Klápy navržená trasa kříží v km 3,230 Novopecký potok, v jehož korytě se nachází lokální biokoridor. Tento biokoridor je překonáván mostním objektem délky 40 m. Délka navržené trasy je 3,569 km. Odchylky v úseku N. Pec - Láz - Klápa byly navrženy z důvodu prověření možnosti snížení náspového tělesa v tomto úseku. Takto navržená stopa má ale spíše negativní vliv na výškové řešení trasy (v místě křížení s přístupovou komunikací k plánované zastávce N. Pec - Láz je výškový rozdíl 4 m). Směrové řešení Směrové řešení je navrženo pomocí přímých úseků a kružnicových oblouků s přechodnicemi. Poloměry směrových oblouků jsou, stejně jako ve Variantě 1, navrženy R=190 m, R=300 m resp. R=500 m. Délky přechodnic jsou uvažovány Lk= m, Lk= m resp. Lk= m. Směrové řešení trasy ve Variantě 2 je patrné z výkresové přílohy č Přehledná situace variant. Výškové řešení Maximální navržený podélný sklon je 40, minimální sklon pak 0,2. Zastávka Klápa je navržena v nulovém podélném sklonu. Minimální poloměr výškového oblouku je R=2000 m. Návrh výškového řešení trasy je patrný z výkresové přílohy č. 005b - Podélný profil. Od začátku úseku navržené trasy až do km 1,215 je kolej vedena v úrovni terénu převážně po stávajícím tělese vlečky. Za úrovňovým křížením s místní účelovou komunikací do areálu SNP a CHKO Šumava začíná trať strmě stoupat až do konečné zastávky Klápa. Z místa konečné zastávky na Klápě (výška 535 m n. m. dle Regulačního plánu) nelze, ani při použití maximální hodnoty podélného sklonu 40, v této variantě zklesat do místa křížení s místní komunikací u nové zastávky Nová Pec - Láz. V místě křížení je výškový rozdíl navržené výšky TK a stávajícího terénu cca 3 m. V důsledku toho bude nutné navrhnout rozsáhlejší výškovou úpravu komunikace a vybudovat silniční podjezd. Návrhová rychlost Převážná část trasy je navržena pro traťovou rychlost V=60 km/h. V úseku trati v km 0,382-1,527 je umožněna jízda rychlostí V=80 km/h. V místě zapojení nové trasy do žst. Nová Pec a v místě zaústění do prostoru Klápy je rychlost snížena na V=50 km/h. Průběh traťové rychlosti je zobrazen ve výkresových přílohách č Přehledná situace variant, 005b - Podélný profil. Navržená varianta zahrnuje: 7 mostních objektů - km 0,141 - most přes Novopecký potok, dl. 8 m, š. 6 m km 0,218 - propustek, dl. 8 m IKP Consulting Engineers, s.r.o. 9 č

10 km 0,288 - propustek, dl. 12 m km 0,898 - propustek, dl. 10 m km 2,028 - silniční podjezd, dl. 22 m, š. 5 m, v. 3 m km 2,146 - přesýpaný most přes potok, dl. 42 m, š. 3 m, v. 2 m km 3,182 - most přes Novopecký potok, dl. 40 m, š. 6 m 3 křížení s PK - km 0,114 - místní komunikace III. třídy (1631) km 1,075 - účelová komunikace do areálu SNP a CHKO Šumava km 2,028 - silniční podjezd (polní cesta) 3.3 Varianta 3 (tmavě fialová) Koncepce vedení trasy uvažuje s využitím tělesa stávající vlečky až do prostoru nákladiště dřeva (SNP a CHKO Šumava). Důvodem návrhu této varianty byla snaha se úplně vyhnout pro obec cennému pozemku (parc. č. 423), který se nachází v blízkosti křižovatky příjezdové komunikace do nákladiště a místní komunikace směr N. Pec - Láz (viz Varianta 1). Trasa vede do prostoru nákladiště, odkud se pak stáčí zpět směrem k zástavbě N. Pec - Láz do prostoru za stávajícím zemědělským areálem. V prostoru za zemědělským areálem v km 2,291 je navržena nová zastávka Nová Pec - Láz. Délka nástupišť je uvažována 90 m. Po křížení s polní cestou v těsné blízkosti nástupiště se železniční trať odklání od zástavby N. Pec - Láz a vede v navrženém koridoru ze ZÚR směrem ke Klápě. Jižně od zástavby N. Pec - Láz se trasa vyhýbá území vedenému v ÚP jako "Plochy bydlení v rodinných domech", což má ale negativní vliv na výškové řešení trasy stejně jako v předchozí variantě (v km 2,200-3,000 výška náspu 4-10 m). Před zaústěním do prostoru Klápy navržená trasa kříží v km 3,478 Novopecký potok, v jehož korytě se nachází lokální biokoridor. Tento biokoridor je překonáván mostním objektem délky 40 m. Délka navržené trasy je 3,862 km. Důvodem návrhu odchylné stopy od Variant 1 a 2 v úseku N. Pec-Láz - Klápa byla, stejně jako u předchozí varianty, snaha o snížení náspového tělesa v uvedeném úseku. Takto navržená stopa má ale rovněž negativní dopad na výškové řešení trasy. Směrové řešení Směrové řešení je navrženo pomocí přímých úseků a kružnicových oblouků s přechodnicemi. Velikosti použitých poloměrů směrových oblouků a délek přechodnic jsou shodné jako v předchozích variantách. Směrové řešení trasy ve Variantě 3 je patrné z výkresové přílohy č Přehledná situace variant. Výškové řešení Maximální navržený podélný sklon je 40, minimální sklon pak 0,2. Zastávka Klápa je navržena v nulovém podélném sklonu. Minimální poloměr výškového oblouku je R=2000 m. Návrh výškového řešení trasy je patrný z výkresové přílohy č. 005c - Podélný profil. Navržené výškové řešení je velmi podobné předchozím variantám. Až do místa směrového oddělení nově navržené trasy od tělesa stávající vlečky cca v km 1,500 je trať výškově vedena v úrovni stáv. terénu. Také v této variantě nelze použitím maximálního podélného sklonu 40 zklesat ze zastávky Klápa do místa křížení s přístupovou komunikací k novému nástupišti v zastávce Nová Pec-Láz. V místě křížení je výškový rozdíl mezi navrženou výškou TK a úrovní stávajícího terénu cca 4 m. Bude proto nutné navrhnout rozsáhlejší výškovou úpravu účelové komunikace a vybudovat silniční podjezd. IKP Consulting Engineers, s.r.o. 10 č

11 Návrhová rychlost Trasa je navržena pro rychlost V=60-80 km/h s lokálními omezeními na rychlost V=50 km/h. Lokální omezení rychlosti se nacházejí v místě zapojení tratě do žst. Nová Pec a také v místě obratu trasy zpět k zástavbě části obce Nová Pec-Láz v prostoru za stávajícím nákladištěm dřeva. Průběh traťové rychlosti je zobrazen ve výkresových přílohách č Přehledná situace variant, 005c - Podélný profil. Navržená varianta zahrnuje: 9 mostních objektů - km 0,141 - most přes Novopecký potok, dl. 8 m, š. 6 m km 0,218 - propustek, dl. 8 m km 0,288 - propustek, dl. 12 m km 0,898 - propustek, dl. 10 m km 1,101 - most přes Novopecký potok, dl. 6 m, š. 15 m km 2,000 - most přes Novopecký potok, dl. 60 m, š. 6 m km 2,344 - silniční podjezd, dl. 22 m, š. 5 m, v. 3 m km 2,455 - přesýpaný most přes potok, dl. 42 m, š. 3 m, v. 2 m km 3,478 - most přes Novopecký potok, dl. 40 m, š. 6 m 4 křížení s PK - km 0,114 - místní komunikace III. třídy (1631) km 1,101 - účelová komunikace do areálu SNP a CHKO Šumava km 1,738 - polní cesta km 2,344 - silniční podjezd (polní cesta) 3.4 Varianta 4 (hnědá) Koncepce vedení trasy vychází z konzultace se starostou obce Nová Pec (viz 2. jednání projektového týmu dne ) s požadavkem na vyloučení zásahu do území uvedeného v ÚP jako "Plochy bydlení v rodinných domech". Navržená trasa vede po tělese stávající vlečky až do prostoru nákladiště dřeva ve vlastnictví SNP a CHKO Šumava, odkud pokračuje dále směrem k místní komunikaci N. Pec - Klápa. Jelikož navržená trasa neprochází v blízkosti zástavby části obce Nová Pec-Láz, je s vybudováním nové zastávky uvažováno v km 1,034 v těsné blízkosti přejezdu s účelovou komunikací vedoucí do areálu nákladiště dřeva. Cca 500 m za nákladištěm se trasa stáčí jižním směrem přes stávající louky (oblast zvaná "statky") k lokalitě Klápa. Před zapojením do prostoru Klápy, kde je uvažováno s umístěním konečné zastávky, trasa dvakrát kříží Novopecký potok, v jehož korytě se nachází lokální biokoridor. Takto navržená trasa nemá příliš příznivé výškové řešení. Od km 1,900 až do 3,100 je trať vedena otevřeným terénem na vysokém náspovém tělese výšky 4-12 m, což bude mít zřejmě výrazný vliv na krajinný ráz. Křížení Novopeckého potoka v km 2,886 znamená vybudování vysokého mostního objektu (výška cca 13 m, délka cca 170 m). Druhé křížení trasy a Novopeckého potoka v km 3,478 představuje výstavbu mostního objektu délky 40 m. Délka navržené trasy je 3,859 km. Směrové řešení Směrové řešení je navrženo pomocí přímých úseků a kružnicových oblouků s přechodnicemi. Velikosti použitých poloměrů směrových oblouků a délek přechodnic jsou shodné jako v předchozích variantách. Směrové řešení trasy ve Variantě 4 je patrné z výkresové přílohy č Přehledná situace variant. IKP Consulting Engineers, s.r.o. 11 č

12 Výškové řešení Maximální navržený podélný sklon je 40, minimální sklon pak 0,2. Zastávka Klápa je navržena v nulovém podélném sklonu. Minimální poloměr výškového oblouku je R=2000 m. Návrh výškového řešení trasy je patrný z výkresové přílohy č. 005d - Podélný profil. Návrhová rychlost Trasa je navržena v první polovině úseku pro rychlost V=80 km/h s lokálním omezením v místě zapojení do žst. Nová Pec a v druhé polovině úseku pro V= 60 km/h. Průběh traťové rychlosti je zobrazen ve výkresových přílohách č Přehledná situace variant, 005d - Podélný profil. Navržená varianta zahrnuje: 7 mostních objektů - km 0,141 - most přes Novopecký potok, dl. 8 m, š. 6 m km 0,218 - propustek, dl. 8 m km 0,288 - propustek, dl. 12 m km 0,898 - propustek, dl. 10 m km 1,101 - most přes Novopecký potok, dl. 6 m, š. 15 m km 2,844 - most přes Novopecký potok a polní cestu, dl. 170 m, š. 6 m km 3,478 - most přes Novopecký potok, dl. 40 m, š. 6 m 3 křížení s PK - km 0,114 - místní komunikace III. třídy (1631) km 1,101 - účelová komunikace do areálu SNP a CHKO Šumava km 1,756 - polní cesta 3.5 Varianta 5 (světle fialová) Koncepce vedení trasy vychází maximálně z analýzy průchodnosti území vyhýbá se nejcennějším plochám kategorií K1 a K2 a z podnětu konzultací se zástupci NP a CHKO Šumava (viz 2. jednání projektového týmu dne ). Navržená trasa vede po tělese stávající vlečky až do prostoru nákladiště dřeva, odkud pokračuje dále směrem k místní komunikaci N. Pec - Klápa. Po úrovňovém křížení této komunikace trasa vstupuje do lesního porostu, kde dvakrát kříží Smrčinský potok. Trasa byla v úseku za místní komunikací N. Pec - Klápa (lesní porost) prodloužena tak, aby bylo možné, při dodržení max. podélného sklonu 40, se výškově napojit do požadované výškové úrovně (dle RP Propojení Klápa - Hraničník) v prostoru Klápy. Do prostoru konečné zastávky Klápa je trať přivedena od východu (tedy jinak, než uvažuje Regulační plán). V téměř celé délce je trasa vedena v úrovni stávajícího terénu. Pouze v km 2,900-3,300 se trať nachází na vysokém náspu (4-18 m). Tento úsek trati však prochází stávajícím lesním porostem s hospodářským významem a po vybudování náspu je uvažováno se zpětným osázením svahů lesním porostem. Předpokládá se, že i když jde o větší zásah do lesního porostu, nebude mít takové řešení výrazný vliv na krajinný ráz.. V km 3,062 trať překonává údolí Smrčinského potoka, kde je uvažováno s vybudováním přesypaného mostního objektu. Těsně před zapojením do prostoru uvažované koncové zastávky na Klápě trať znovu úrovňově kříží místní komunikaci N. Pec - Klápa a dále Novopecký smyk a potok Rasovka (2 mostní objekty). Shodně s předchozí Variantou 4 je s vybudováním nové zastávky Nová Pec- Láz uvažováno v km 1,034 v těsné blízkosti přejezdu s účelovou komunikací vedoucí do areálu nákladiště dřeva. IKP Consulting Engineers, s.r.o. 12 č

13 Směrové řešení Směrové řešení trasy je navrženo pomocí přímých úseků a kružnicových oblouků s přechodnicemi. Velikosti použitých poloměrů směrových oblouků a délek přechodnic jsou shodné s předchozími variantami. Směrové řešení trasy ve Variantě 5 je patrné z výkresové přílohy č Přehledná situace variant. Výškové řešení Maximální navržený podélný sklon je 40, minimální sklon pak 0,2. Zastávka Klápa je navržena v nulovém podélném sklonu. Minimální poloměr výškového oblouku je R=2000 m. Návrh výškového řešení trasy je patrný z výkresové přílohy č. 005e - Podélný profil. Návrhová rychlost Převážná část trasy je navržena pro traťovou rychlost V=80 km/h. Pouze v místě zapojení do žst. Nová Pec a ke konci úseku navržené trasy je rychlost snížena na 50 km/h. Průběh traťové rychlosti je zobrazen ve výkresových přílohách č Přehledná situace variant, 005e - Podélný profil. Navržená varianta zahrnuje: 10 mostních objektů - km 0,141 - most přes Novopecký potok, dl. 8 m, š. 6 m km 0,218 - propustek, dl. 8 m km 0,288 - propustek, dl. 12 m km 0,898 - propustek, dl. 10 m km 1,101 - most přes Novopecký potok, dl. 6 m, š. 15 m km 2,472 - most přes Novopecký smyk a Rasovku, dl. 25 m, š. 6 m km 3,062 - přesýpaný most přes Smrčinský potok, dl. 66 m, š. 5 m, v. 4 m km 3,561 - most přes Smrčinský potok, dl. 6 m, š. 6 m km 3,905 - most přes Novopecký smyk, dl. 6 m, š. 6 m km 4,025 - most přes potok Rasovka, dl. 10 m, š. 6 m 6 křížení s PK - km 0,114 - místní komunikace III. třídy (1631) km 1,101 - účelová komunikace do areálu SNP a CHKO Šumava km 1,756 - polní cesta km 2,499 - místní komunikace km 2,817 - polní cesta km 3,876 - místní komunikace 4 JÍZDNÍ DOBY A UVAŽOVANÉ SOUPRAVY V rámci této územní studie nebyla zpracována dopravní technologie na uceleném úseku železniční sítě, ale pouze jednoduché posouzení jízdních dob izolovaně na řešené trati. Uvažováno je s provozem vlakových souprav pouze v úseku Nová Pec - Klápa s přestupem na vlaky na trati č. 194 Č. Budějovice Černý Kříž - Volary / Nové Údolí. V ranní a večerní turistické špičce je pak počítáno s provozem 1 2 přímých Sp vlaků České Budějovice - Klápa. IKP Consulting Engineers, s.r.o. 13 č

14 Prověření jízdních dob Nová Pec - Klápa Jízdní doby byly prověřeny pro novostavbu trati Nová Pec - Klápa v pěti navržených variantách trasování. Na trati je jedna mezilehlá zastávka Nová Pec - Láz. Variantně je prověřen pobyt v zastávce v délce trvání 0,5 minuty (standardní délka pobytu pro zastávky podobného významu) a průjezd zastávkou bez zastavení. Uvažovaná vozidla Referenčním vozidlem dle zadavatele je dieselová jednotka Desiro Classic řady 642 DB. Obr.1 Vozidlo Desiro Classic DB 642 Parametry vozidla: Výkon: 2 x 275kW Délka: 41,7 m Kapacita: 124 sedadel včetně využití sklápěcích sedaček míst ke stání Maximální rychlost: 120 km/h Max. zrychlení: 1,1 m/s 2 Hmotnost: 69 t Ve výpočtu jízdních dob je zahrnuta lineární přirážka 6% na nepřízeň povětrnostních vlivů a rozdílnosti jednotlivých vozidel (opotřebení obručí kol, údržba,...) a styl řízení strojvedoucích. Výpočet jízdních dob byl proveden v SW FahrplanBearbeitungsSystem (FBS) s přesností na 0,1 minuty. Standardní doba obratu vozidla řady 642 DB je v zahraničí 3-6 minut. V podmínkách dopravce České Dráhy, a.s. jsou požadovány délky obratů u vozidel podobné konstrukce 5-8 minut. Vzhledem k typu cestujících, kteří budou mít ve větší míře s sebou sportovní vybavení (jízdní kola, lyže apod.), není doporučeno uvažovat v praxi o možnosti dosažení minimálních technicky možných obratů v obou koncových stanicích zároveň. Cestující musejí mít dostatek času nastoupit a vystoupit, doba obratu se proto v obou koncových stanicích uvažuje 5 min. Tab.2 Tabulka jízdních dob a dob oběhu souprav Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3 Varianta 4 Varianta 5 Délka trasy [m] zastávka N. Pec-Láz N. Pec - Klápa [min.] Jízdní doby Klápa - N. Pec [min.] Celkem [min.] Doba obratu [min.] Doba oběhu [min.] ANO x NE x ANO x NE x ANO x NE x ANO x NE x ANO x NE x IKP Consulting Engineers, s.r.o. 14 č

15 Vzhledem k jízdní době cca 9-10 minut (bez doby obratů vozidel a bez zastavení v N.Pec-Láz) je zřejmé, že pro dosažení pravidelného intervalu 15 minut by bylo třeba ve všech variantách nasazení 2 vlakových souprav, vždy s dlouhým pobytem v jedné z koncových stanic, zřejmě v žst. Nová Pec. Takové řešení by bylo velmi neekonomické. Ale ani v případě uvažování intervalu 20 minut a se zastavováním všech spojů v zastávce Nová Pec - Láz by nepostačovala pouze 1 souprava ani v jedné z navržených variant (viz doba oběhu v Tab. 2), neboť doba oběhu je stále delší než interval. Provoz pouze 1 soupravy v intervalu 20 minut je možný jen v případě, že vlaky budou v zastávce Nová Pec - Láz zastavovat pouze cca 1x za hodinu v každém směru (příp. 1 2x za hodinu ve směru Klápa v ranní špičce a 1 2x za hodinu ve směru Nová Pec ve večerní špičce) a zdržení způsobené zastavením bude eliminováno zkrácením doby obratu. To platí pro všechny navržené varianty. Interval 20 minut však není kompatibilní s českým integrovaným taktovým řádem na bázi Nx15 min (tato vada by se projevila ve chvíli, kdy na trati Č.Budějovice Volary bude kratší interval než 60 min. nebo by byla zprovozněna další část ŠED). Jednoznačné stabilizování provozního konceptu tak může přinést až dopravní technologie větší ucelené oblasti sítě. Podle Regulační plánu "Propojení Klápa - Hraničník" se předpokládá kapacita nové lanové dráhy až 2700 osob/hod. V případě intervalu vlaků 15 min. a při provozu 2 spřažených vozidel Desiro Classic je kapacita nové železniční tratě 1872 osob/hod. (2 x 234 x 4). V případě intervalu vlaků 20 min. bude kapacita žel. tratě 1404 osob/hod. (2 x 234 x 3). Kapacita navrhovaného parkoviště pro osobní automobily u dolní stanice lanové dráhy se předpokládá v 1. etapě 432 stání. Ve 2. etapě je plánováno rozšíření parkoviště o dalších míst. 5 VLIVY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Vlivy jednotlivých navržených variant trasy na životní prostředí byly vyhodnoceny na základě "syntetické mapy kategorizace území", která byla zpracována v I. části studie - ANALÝZA. Tato část obsahuje i analýzu a podrobný popis jednotlivých složek životního prostředí. Dle upravené metodiky Hodnocení průchodnosti území pro liniové stavby (Evernia s.r.o. Liberec, Ministerstvo dopravy, odbor pozemních komunikací, 2006) byla zpracována kategorizace složek životního prostředí v zájmovém území. Zájmové území bylo rozděleno do 5 kategorií dle hodnoty z hlediska možného negativního ovlivnění navrhovanou liniovou stavbou a výsledkem je Kategorizační mapa. Vyhodnocení navržených variant z hlediska vlivů na životní prostředí (Analýza syntetické mapy) je podrobněji popsáno v kap. 11. Situace se zákresem navržených variant a jejich průchodu jednotlivými kategoriemi území viz výkresová příloha č. 004 Výkres střetů se ŽP - Kategorizace území. 6 VLIVY NA SOUSTAVU NATURA 2000 Vyhodnocení vlivů na soustavu Natura 2000 je zaměřeno pouze na záměr výstavby a provozu železničního napojení Klápy na systém ŠED. Nejsou zvažovány kumulativní vlivy s dalšími záměry nebo koncepcemi, které jsou v daném území plánovány, jako je např. regulační plán Propojení Klápa - Hraničník a další. Nejedná se o posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. IKP Consulting Engineers, s.r.o. 15 č

16 Rámcové vyhodnocení vlivu jednotlivých variant na dotčené předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000 EVL Šumava přírodní stanoviště Z přírodních stanovišť, která jsou předmětem ochrany EVL Šumava, byla v rámci zpracování Analýzy možných vlivů na soustavu Natura 2000 (viz I - ANALÝZA) jako dotčená identifikována Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně (6430) a Horské sečené louky (6520), která se vyskytují ve vymezeném zájmovém území a to vesměs v mozaice s dalšími typy přírodních biotopů. Výskyt těchto přírodních stanovišť v rámci daného území vs. trasy jednotlivých variant záměru jsou patrné z mapy v Příloze 2. Při výstavbě železnice mezi Novou Pecí a Klápou dojde ve všech variantách k přímému záboru části ploch dotčených přírodních stanovišť (trvalý a dočasný zábor), případně k jejich změnám např. v souvislosti s ovlivněním vodního režimu, ruderalizací apod. Významnost vlivu jednotlivých variant byla stanovena na základě určení plochy stanovišť, která bude ovlivněna (tj. zničena přímým záborem či narušena) realizací každé z navrhovaných variant železničního napojení Klápy. Tato plocha byla vypočítána jako plocha těchto stanovišť v pásu o šířce 40 m, jehož osu tvoří trasa železnice v jednotlivých variantách. Přehled ploch uvádí následující tabulka (Tab. 3). Tab.3 Přehled ploch ovlivněných přírodních stanovišť Varianta záměru Ovlivněná plocha stanoviště 6430 (m 2 ) Ovlivněná plocha stanoviště 6520 (m 2 ) Pořadí Varianta Varianta Varianta Varianta Varianta Z hlediska významnosti vlivu na přírodní stanoviště, která jsou předměty ochrany EVL Šumava, se jako nejvhodnější jeví varianty 4 a 5. EVL Šumava druhy Z druhů, které jsou předměty ochrany EVL Šumava, byly v rámci zpracování Analýzy možných vlivů na soustavu Natura 2000 (viz I - ANALÝZA) jako potenciálně dotčené identifikovány druhy, které vymezené zájmové území mohou obývat či jinak využívat. Jedná se o vranku obecnou (Cottus gobio), vydru říční (Lutra lutra) a rysa ostrovida (Lynx lynx). Vranka obecná může být negativně ovlivněna zásahy do vodních toků při výstavbě záměru. Oba druhy savců mohou být negativně ovlivněny rušením při výstavbě i provozu železnice. V případě rysa bude rušení negativně působit i na jeho kořist (srnčí zvěř) využívající otevřené plochy mezi Novou Pecí a Klápou, Výstavba železnice bude též znamenat likvidaci části biotopu, fragmentaci širšího území a omezení jeho migrační prostupnosti pro oba druhy savců. Za použití dostupných údajů o daném území a výskytu a stavu populací výše uvedených dotčených druhů (tj. bez podrobných a aktuálních dat z vlastních terénních průzkumů) nelze významnost vlivu jednotlivých variant záměru na tyto předměty ochrany vyhodnotit tak, aby bylo možné stanovit pořadí variant. IKP Consulting Engineers, s.r.o. 16 č

17 PO Šumava Z ptáků, kteří jsou předměty ochrany PO Šumava, byl v rámci zpracování Analýzy možných vlivů na soustavu Natura 2000 (viz I - ANALÝZA) jako potenciálně dotčený identifikován chřástal polní (Crex crex). Zájmové území mezi Novou Pecí a Klápou s mozaikou lučních a mokřadních biotopů představuje vhodné prostředí pro chřástala polního. V rámci zájmového území jsou vhodnými stanovišti pro hnízdění chřástala polního mezofilní a vlhké louky s roztroušeným výskytem dřevin, které nejsou spásány skotem. Takové biotopy se vyskytují v blízkosti Novopeckého potoka, Rasovky a jejích přítoků. Významnost vlivu jednotlivých variant byla stanovena na základě rámcového odhadu plochy vhodného biotopu chřástala polního (Crex crex), která bude ovlivněna realizací každé z navrhovaných variant železničního napojení Klápy. Jako nejvhodnější se jeví varianta 5. Pořadí ostatních variant není možné na základě dostupných údajů určit. Na základě rámcového vyhodnocení významnosti vlivu záměru v jednotlivých navržených variantách na lokality soustavy Natura 2000 a jejich předměty ochrany se jako nejvhodnější jeví varianta 5. Celkové pořadí variant z hlediska jejich negativního vlivu lze stanovit takto: varianta 1 = varianta 2 > varianta 3 > varianta 4 > varianta 5 7 DOPADY DO ÚZEMNĚ PLÁNOVÁCÍCH DOKUMENTACÍ Podkladem zpracování územní studie Železniční napojení Klápy na systém ŠED, úsek Nová Pec Klápa je koridor stanovený v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje. V rámci koridorů územních rezerv nadmístního významu pro dopravní stavby byl Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje vymezen koridor D/P: D/P - Železniční napojení Klápy - územní rezerva pro napojení dolního nástupního bodu propojení Klápa Hraničník na systém Šumavských elektrických drah v úseku Nová Pec Klápa. Koridor územní rezervy je vymezen v šíři 200m. Grafické znázornění koridoru je součástí grafické části zásad. Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje dále stanovuje požadavek na pořízení územní studie územní rezervy pro Šumavské elektrické dráhy úseku Nová Pec Klápa v rozsahu dle výkresové části. Současně je Zásadami územního rozvoje vymezena plocha D83 - Propojení Klápa Hraničník, požadavek na zpracování regulačního plánu pro tuto plochu a zadání tohoto regulačního plánu. Dokumentace regulačního plánu byla zpracována (10/2011, zpracovatel: Atelier 8000 spol. s r.o., pořizovatel: Krajský úřad Jihočeského kraje), dosud nebyl schválen, je ve fázi projednání. V sousedství koridoru D/P je vymezen také koridor veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu D65/1- Silnice Nová Pec Zadní Zvonková přeložka Nové Pece a homogenizace navazujícího úseku Nová Pec Zadní Zvonková, přeložka silnice III/1631 Nová Pec, západně od části Nové Chalupy, od křížení se železnicí směrem na Láz a dále po existující komunikaci kolem dřevoskladu až k dnešní silnici, šíře koridoru 100m. Všechny výše uvedené koridory vymezené v ZÚR jsou graficky zobrazeny v části I - ANALÝZA. Platný Územní plán obce Nová Pec vymezuje v řešeném území zastavitelné i nezastavitelné plochy. Koridor D/P vymezený Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚR) z části zasahuje zastavitelné plochy určené Územním plánem obce Nová Pec (ÚPO) k tomuto funkčnímu využití: IKP Consulting Engineers, s.r.o. 17 č

18 - plochy bydlení v rodinných domech - plochy občanského vybavení - plochy rekreace pro sport - plochy zemědělských areálů Ve větší části území pak koridor prochází přírodními plochami zařazenými ÚPO jako plochy krajinné zeleně, kulturní a travní porosty a plochy určené k plnění funkcí lesa. Koridor D/P kříží Novopecký potok a biokoridor dle ÚPO. Porovnání variant trasy ve vztahu k platné územně plánovací dokumentaci V rámci zpracovávané územní studie Železniční napojení Klápy na systém ŠED, úsek Nová Pec Klápa bylo navrženo pět variant vedení trasy dráhy. První část trasy od stanice v Nové Peci po křižovatku k dřevoskladu je pro všechny varianty shodná, je vedena v koridoru stávající železniční vlečky k dřevoskladu a neznamená nový zásah do území obce. Další část trasy ke konečné stanici na Klápě je pak vedena v různých trasách, které umožňuje terénní konfigurace, situace hodnot v území a technické parametry dráhy s cílem najít optimální variantu. Varianta 1 Z hlediska souladu se ZÚR varianta 1 respektuje vymezený koridor D/P. V rámci tohoto koridoru pak prochází územím tak, že z části zasahuje navrhované plochy bydlení a občanské vybavenosti dle ÚPO za křižovatkou k dřevoskladu a okraj navrhované plochy bydlení v části Láz. Trasa je vedena po okraji těchto zastavitelných ploch. Druhá navrhovaná plocha bydlení na jihozápadě části Láz je zasažena více, dráha odděluje cca zadní šestinu plochy. Varianta 1 umožňuje vhodné umístění zastávky Nová Pec Láz tak, aby dopravně obsloužila část Láz. Do prostoru Klápy trať vstupuje ze severozápadu v souladu s koncepcí umístění stanice dle návrhu Regulačního plánu Propojení Klápa Hraničník (RP). Varianta 2 Varianta 2 se z hlediska vztahu k územně plánovací dokumentaci pouze mírně liší od varianty 1. Respektuje vymezený koridor D/P dle ZÚR, zasahuje okraje navrhovaných ploch bydlení a občanské vybavenosti dle ÚPO v prostoru u křižovatky k dřevoskladu. Nezasahuje navrhovanou plochu bydlení na jihozápadě části Láz. Stejně jako varianta 1 má vhodně umístěnou zastávku Nová Pec Láz. Řešení konečné stanice Klápa respektuje koncepci RP. Varianta 3 Varianta 3 vede v převážné většině rovněž v tomto koridoru D/P vymezeném ZÚR. V prostoru dřevoskladu se však z koridoru odklání tak, aby se vyhnula zastavitelným plochám dle ÚPO, využívá trasu stávající vlečky a obloukem se vrací zpět do koridoru D/P. Toto řešení nezasahuje zastavitelné plochy dle ÚPO a umožňuje vhodné umístění zastávky z hlediska obsluhy území. Řešení konečné stanice Klápa respektuje koncepci RP. Varianta 4 Varianta 4 je ve střední části vedena mimo koridor vymezený ZÚR, volněji se odklání od jeho trasy, ale v koncové části se do něj vrací a vstupuje do prostoru Klápy v souladu s koridorem D/P. Respektuje tedy směr příjezdu do koncové stanice Klápa a řešení RP. Trasa je vedena volnou krajinou převážně travními porosty. Nedochází k zásahu do zastavitelných ploch dle ÚPO s výjimkou prostoru Klápy. Nevýhodou je poloha zastávky Nová Pec Láz dále od stávající zástavby takže neobslouží stávající zastavěnou část Láz. Varianta 5 Varianta 5 v části za křižovatkou u dřevoskladu nerespektuje koridor D/P vymezený ZÚR. Je vedena úplně mimo tento koridor, využívá trasu vlečky dřevoskladu a dále pak pokračuje volnou IKP Consulting Engineers, s.r.o. 18 č

19 krajinou jižním směrem podél toku Rasovky. Kříží Novopecký smyk a komunikaci ke Klápě a velkým obloukem průsekem v lesním porostu se vrací ke Klápě z jihovýchodu. Musí přemostit údolí Rasovky v těsné blízkosti objektu lesovny a urbanizovaného vtoku Schwarzenberského kanálu do Rasovky. ÚPO v tomto prostoru vymezuje biocentrum. Do stanice na Klápě je tak dráha přivedena z opačného směru, než předpokládá ZÚR. Nedochází k zásahu do zastavitelných ploch dle ÚPO s výjimkou prostoru Klápy. Poloha zastávky Nová Pec Láz neobslouží stávající zastavěnou část Láz. V lokalitě Klápa není varianta 5 v souladu s řešením území dle projednávaného regulačního plánu Propojení Klápa Hraničník. Vyžaduje přeřešení prostoru dolního terminálu LD a změnu regulačního plánu. 8 KŘÍŽENÍ STÁVAJÍCÍCH SÍTÍ Pro stanovení rozsahu a polohy stávajících inženýrských sítí v zájmovém území bylo požádáno o vyjádření k existenci sítí 12 správců. Existující inženýrské sítě jsou zakresleny v situaci zájmového území. Celkový přehled správců sítí včetně zákresu do situace je uveden v I. části studie (viz I - ANALÝZA). Identifikace jednotlivých střetů navržených variant se stávajícími sítěmi a návrh na jejich řešení jsou uvedeny v následujících tabulkách (Tab. 2-6). Protože nejsou známy přesné hloubky stávajících podzemních sítí ani přesný tvar budoucího tělesa železničního spodku, je v této studii pro zjednodušení uvažováno s vybudováním přeložek v místě všech křížení nové tratě s podzemními vedeními stávajících sítí. Vzhledem k plánované elektrizaci předmětné trati Nová Pec - Klápa ve výhledu je rovněž uvažováno s podzemními přeložkami nadzemního vedení NN a VN, které se kříží s koridorem nově navrhované tratě. Tab.4 Varianta 1 - křížení stávajících sítí staničení druh sítě správce návrh řešení střetu km 0,124 vodovod AQUAŠUMAVA přeložka, protlak dl. 10 m km 0,127 podzemní NN E.ON přeložka, protlak dl. 15 m km 0,136 nadzemní VN E.ON podzemní přeložka, dl. 40 m + protlak dl. 8 m km 0,416 vodovod AQUAŠUMAVA přeložka, výkop dl. 10 m km nadzemní VN E.ON podzemní přeložka, výkop dl. 50 m km 0,980 vodovod AQUAŠUMAVA přeložka, výkop dl. 10 m km vodovod AQUAŠUMAVA přeložka, výkop dl. 20 m km kanalizace AQUAŠUMAVA přeložka, výkop dl. 20 m km nadzemní VN E.ON podzemní přel. - výkop dl. 90 m, nadzemní přel. 50 m Tab.5 Varianta 2 - křížení stávajících sítí staničení druh sítě správce návrh řešení střetu km 0,124 vodovod AQUAŠUMAVA přeložka, protlak dl. 10 m km 0,127 podzemní NN E.ON přeložka, protlak dl. 15 m km 0,136 nadzemní VN E.ON podzemní přeložka, dl. 40 m + protlak dl. 8 m km 0,416 vodovod AQUAŠUMAVA přeložka, výkop dl. 10 m km nadzemní VN E.ON podzemní přeložka, výkop dl. 50 m km 0,980 vodovod AQUAŠUMAVA přeložka, výkop dl. 10 m km vodovod AQUAŠUMAVA přeložka, výkop dl. 25 m km kanalizace AQUAŠUMAVA přeložka, výkop dl. 25 m km nadzemní VN E.ON podzemní přel. - výkop dl. 90 m, nadzemní přel. 50 m IKP Consulting Engineers, s.r.o. 19 č

20 Tab.6 Varianta 3 - křížení stávajících sítí staničení druh sítě správce návrh řešení střetu km 0,124 vodovod AQUAŠUMAVA přeložka, protlak dl. 10 m km 0,127 podzemní NN E.ON přeložka, protlak dl. 15 m km 0,136 nadzemní VN E.ON podzemní přeložka, dl. 40 m + protlak dl. 8 m km 0,416 vodovod AQUAŠUMAVA přeložka, výkop dl. 10 m km nadzemní VN E.ON podzemní přeložka, výkop dl. 50 m km 0,980 vodovod AQUAŠUMAVA přeložka, výkop dl. 10 m km podzemní NN Telefónica O2 přeložka, výkop dl. 10 m km vodovod AQUAŠUMAVA přeložka, výkop dl. 30 m km kanalizace AQUAŠUMAVA přeložka, výkop dl. 30 m km nadzemní VN E.ON podzemní přel. - výkop dl. 100 m, nadzemní přel. 40 m Tab.7 Varianta 4 - křížení stávajících sítí staničení druh sítě správce návrh řešení střetu km 0,124 vodovod AQUAŠUMAVA přeložka, protlak dl. 10 m km 0,127 podzemní NN E.ON přeložka, protlak dl. 15 m km 0,136 nadzemní VN E.ON podzemní přeložka, dl. 40 m + protlak dl. 8 m km 0,416 vodovod AQUAŠUMAVA přeložka, výkop dl. 10 m km nadzemní VN E.ON podzemní přeložka, výkop dl. 50 m km 0,980 vodovod AQUAŠUMAVA přeložka, výkop dl. 10 m km podzemní NN Telefónica O2 přeložka, výkop dl. 10 m km nadzemní VN E.ON podzemní přeložka - výkop dl. 90 m km vodovod AQUAŠUMAVA přeložka, výkop dl. 40 m km kanalizace AQUAŠUMAVA přeložka, výkop dl. 40 m Tab.8 Varianta 5 - křížení stávajících sítí staničení druh sítě správce návrh řešení střetu km 0,124 vodovod AQUAŠUMAVA přeložka, protlak dl. 10 m km 0,127 podzemní NN E.ON přeložka, protlak dl. 15 m km 0,136 nadzemní VN E.ON podzemní přeložka, dl. 40 m + protlak dl. 8 m km 0,416 vodovod AQUAŠUMAVA přeložka, výkop dl. 10 m km nadzemní VN E.ON podzemní přeložka, výkop dl. 50 m km 0,980 vodovod AQUAŠUMAVA přeložka, výkop dl. 10 m km podzemní NN Telefónica O2 přeložka, výkop dl. 10 m km podzemní NN Telefónica O2 přeložka, výkop dl. 10 m km podzemní NN Telefónica O2 přeložka, výkop dl. 10 m km vodovod AQUAŠUMAVA přeložka, výkop dl. 10 m km nadzemní NN E.ON podzemní přeložka, výkop dl. 180 m km nadzemní VN E.ON podzemní přeložka, výkop dl. 100 m 9 FINANČNÍ NÁROČNOST Pro stanovení finanční náročnosti řešení jednotlivých variant byl pro porovnání zpracován odhad stavebních nákladů vybraných částí stavby. Stavební náklady pro jednotlivé varianty byly orientačně stanoveny v rozhodujících profesích, tzn. součásti tratě, které se mohou výrazně měnit. Jedná se o objem zemních prací, délku kolejí včetně konstrukčních vrstev žel. spodku, počet výhybek, traťové zabezpečovací a sdělovací zařízení, staniční zabezpečovací a sdělovací zařízení, délka mostů a mostních estakád, rozsah PHO a počet křížení nové trati s pozemními komunikacemi. IKP Consulting Engineers, s.r.o. 20 č

21 Výměry jednotlivých součástí budou orientačně vypočteny z délky trasy, uspořádání dopraven a z podélného profilu trasy. Přehled nákladů jednotlivých variant v jednotlivých profesích jsou uvedeny v Tab. 9. Nejedná se však o celkové investiční náklady, ale pouze srovnávací hodnoty v peněžních jednotkách! Tab.9 Přehled nákladů jednotlivých variant FINANČNÍ NÁROČNOST [tis. Kč] Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3 Varianta 4 Varianta 5 Výkopy Násypy Železniční svršek Žel. spodek (bez zem. prací) Zabezpečovací zařízení Sdělovací zařízení Silnoproud Mostní objekty a propustky Křížení s poz. komunikacemi Pozemní objekty a PHO Celkem [tis. Kč] POROVNÁNÍ VARIANT Pro porovnání jednotlivých navržených variant nové železniční tratě v úseku Nová Pec - Klápa byla zpracována přehledná tabulka, která zobrazuje porovnání variant z hlediska navržené délky trasy, jízdní doby, objemu zemních prací, počtu mostů a křížení s pozemními komunikacemi, střetů se složkami ŽP a stavebních nákladů. Tab.10 Tabulka porovnání variant VARIANTA 1 VARIANTA 2 VARIANTA 3 VARIANTA 4 VARIANTA 5 (červená) (modrá) (tmavě fialová) (hnědá) (světle fialová) Délka trasy [km] 3,613 3,569 3,862 3,859 4,244 Násypy [m 3 ] Zářezy [m 3 ] Návrhová rychlost [km/h] Jízdní doba [min.] 6,2 / 5,3 6,1 / 5,3 6,6 / 5,7 6,2 / 5,6 6,6 / 5,9 Mostní objekty [ks] Přejezdy [ks] Silniční nadjezdy, podjezdy [ks] Střety s ÚP obce Střety s ŽP Natura 2000 (přír. stanov.) [m] CHKO - I. zóna [m] ÚSES (lokální) [m] Kulturní památky [ks] ZPF (1. třída ochrany) [m] Křížení se stávajícímí sítěmi [ks] Finanční náročnost [mil. Kč] IKP Consulting Engineers, s.r.o. 21 č