CESTOVNÍ RUCH, AGROTURISTIKA: typy, definice, základní pojmy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CESTOVNÍ RUCH, AGROTURISTIKA: typy, definice, základní pojmy"

Transkript

1 Občanské sdružení přátel povodí Labe (žadatel) Kongresové centrum ILF, a.s. (vzdělávací subjekt) CESTOVNÍ RUCH, AGROTURISTIKA: typy, definice, základní pojmy Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Stránka 1

2 OBSAH 1 CESTOVNÍ RUCH VYMEZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU DEFINICE CESTOVNÍHO RUCHU TYPOLOGIE CESTOVNÍHO RUCHU CESTOVNÍHO RUCH DLE PŘEVAŽUJÍCÍ MOTIVACE ÚČASTI CESTOVNÍ RUCH DLE MÍSTA REALIZACE CESTOVNÍ RUCH DLE VZTAHU K PLATEBNÍ BILANCI DLE ZPŮSOBU ÚČASTI A FORMY ÚHRADY DLE ZPŮSOBU ZABEZPEČENÍ PRŮBĚHU A POČTU ÚČASTNÍKŮ DLE VĚKU ÚČASTNÍKŮ DLE PŘEVAŽUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ POBYTU DLE DÉLKY TRVÁNÍ CESTY DALŠÍ TYPY CESTOVNÍHO RUCHU TYPOLOGIE ÚČASTNÍKŮ CESTOVNÍHO RUCHU STÁLÝ OBYVATEL NÁVŠTĚVNÍK TURISTA VÝLETNÍK NÁVŠTĚVNÍCI PODLE TURISTICKÉ STATISTIKY PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY LOKALIZAČNÍ PODMÍNKY REALIZAČNÍ PODMÍNKY RAJONIZACE FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ CESTOVNÍ RUCH TRH CESTOVNÍHO RUCHU SUBJEKTY A OBJEKTY CESTOVNÍHO RUCHU TYPY TRHŮ CESTOVNÍHO RUCHU SPECIFIKA TRHU CESTOVNÍHO RUCHU SEKTORY CESTOVNÍHO RUCHU NABÍDKA V CESTOVNÍM RUCHU Stránka 2

3 1.9.1 SLUŽBY V CESTOVNÍM RUCHU POPTÁVKA V CESTOVNÍM RUCHU SPOTŘEBA V CESTOVNÍM RUCHU AGROTURISTIKA FORMY ZELENÉHO CESTOVNÍHO RUCHU CHARAKTERISTIKA AGROTURISTIKY FORMY AGROTURISTIKY DOPROVODNÉ PROGRAMY VENKOVSKÉ TURISTIKY A AGROTURISTIKY TYPY UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V AGROTURISTICE VÝZNAM AGROTURISTIKY NEGATIVNÍ ASPEKTY AGROTURISTIKY POTENCIÁL NA STRANĚ NABÍDKY AGROTURISTIKY POTENCIÁL NA STRANĚ POPTÁVKY TYPICKÉ ZNAKY AGROTURISTIKY - SHRNUTÍ CESTOVNÍ RUCH, AGROTURISTIKA A UDRŽITELNÝ ROZVOJ POUŽITÉ ZDROJE Stránka 3

4 1 CESTOVNÍ RUCH 1.1 VYMEZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU Cestovní ruch je neodmyslitelnou součástí dnešní moderní společnosti, která každoročně dává do pohybu masy lidí, kteří ve svém volném čase opouštějí dočasně místa svého trvalého bydliště za různými účely rekreace, poznání, styku s lidmi apod. Hlavním motivem takového pohybu je záměrná změna prostředí, která umožňuje člověku uspokojit některou z jeho potřeb, jako například potřeby odpočinku, pohybu, poznání, seberealizace a další. Pro uspokojení takových potřeb neposkytuje místo bydliště dostatek možností či příležitostí, popřípadě uspokojuje, ale v nedostačující kvalitě. Účast na cestovním ruchu se tedy stává výrazem jednání člověka, ve kterém se odrážejí jeho potřeby, zájmy, cíle, úmysly včetně podmínek pro jejich realizaci. 1.2 DEFINICE CESTOVNÍHO RUCHU Cestovní ruch představuje výraznou složku spotřeby obyvatelstva a stává se rovněž výrazným ekonomickým fenoménem. Aby účast na cestovním ruchu mohla být realizována, je jí třeba zabezpečit širokou škálou ekonomických činností. Cestovní ruch je důležitou oblastí podnikatelských příležitostí a zároveň faktorem rozvoje regionálních celků, národních ekonomik i ekonomiky světové. Cestovní ruch je tedy možné chápat v jednotě jeho dvou rovin. První rovinou je oblast spotřeby, kdy cestovní ruch je považován za způsob uspokojování potřeb, z druhého hlediska se jedná o oblast podnikatelských příležitostí v mnoha oborech lidské činnosti, kdy cestovní ruch je významnou součástí ekonomiky společnosti. Cestovní ruch se projevuje jako mnohostranný společensko-ekonomický jev. Nalézt z hlediska praxe i teorie přesnou a jednotnou definici pojmu cestovní ruch není jednoduchá záležitost. Vyplývá to ze složitosti procesu, jakým cestovní ruch je. Pojem cestovní ruch je spojován s mnoha významy. Je zřejmé, že je úzce spojen s cestováním a volným časem. Autoři ve svých definicích zdůrazňují různé stránky tohoto složitého jevu, Stránka 1

5 mnohdy v závislosti na tom, z hlediska které vědní disciplíny je cestovní ruch zkoumán a definován. Definice odrážející počátky vědeckého zkoumání daného jevu se zaměřovali na snahu odlišit cestovní ruch od širšího pojmu cestování. V dalších definicích je kladen důraz nejen na odlišení cestovního ruchu od cestování, ale rovněž na postižení různých sociálních či ekonomických stránek. Cestovní ruch lze definovat jako cesty, jež se realizují zpravidla ve volném čase, je chápán jako cesty, které jsou podnikány za účelem zotavení, zábavy, obchodu, povolání či z jiných příčin, při kterých dochází k dočasné změně místa bydliště. Jiný autor definuje cestovní ruch jako sumu vztahů mezi lidmi, kteří se nacházejí v nějakém místě přechodně, a mezi obyvateli tohoto místa. Definice, ve které si autor všímá především změn, které cestovní ruch způsobuje v místech cestovního ruchu a místním obyvatelstvem zní tak, že cestovní ruch je lokální nebo územní nahromadění cizinců s přechodným pobytem, které podmiňuje vznik vzájemných vztahů mezi cizinci na jedné straně a domácím obyvatelstvem, místem a jeho krajinou na straně druhé. Definice, ze které je zřejmý akcent na ekonomickou stránku je následující: ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště. Tato ekonomicky laděná definice považuje cestovní ruch jako součást spotřeby obyvatelstva doprovázený přesunem kupních fondů do míst cestovního ruchu. Východiskem pro další definování cestovního ruchu zejména v poválečném období se stala definice švýcarských profesorů, kteří ho definují jako souhrnné označení vztahů a jevů, vznikajících na základě cesty a pobytu místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena žádná výdělečná činnost. Za mezník v definování cestovního ruchu i pro jeho statistické sledování lze považovat Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu pořádanou World Tourism Organization konanou v Ottavě v roce 1991, kde došlo k obsahovému vymezení většiny používaných pojmů z oblasti cestovního ruchu. Cestovní ruch byl definovaný jako činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než je Stránka 2

6 stanovena 1, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. 1.3 TYPOLOGIE CESTOVNÍHO RUCHU V odborné literatuře je možné nalézt řadu různých kritérií systematiky cestovního ruchu. Cestovní ruch je dělen na formy a druhy cestovního ruchu. V praxi se ovšem obě hlediska prolínají a autoři odborných publikací často rozdíly mezi druhem a formou cestovního ruchu stírají CESTOVNÍHO RUCH DLE PŘEVAŽUJÍCÍ MOTIVACE ÚČASTI Cestovní ruch je členěn podle převažující motivace účasti na cestovním ruchu. Jedná se o následující typy cestovního ruchu: Rekreační cestovní ruch; kulturně-poznávací cestovní ruch; cestovní ruch s náboženskou orientací; cestovní ruch se vzdělávacími motivy; cestovní ruch se společenskými motivy; zdravotně orientovaný cestovní ruch; sportovně orientovaný cestovní ruch; cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí; cestovní ruch s dobrodružnými motivy; cestovní ruch s profesními motivy a cestovní ruch specificky orientovaný CESTOVNÍ RUCH DLE MÍSTA REALIZACE Jedná se o členění dle území, na kterém cestovní ruch probíhá. Domácí cestovní ruch: účastníci nepřekračují státní hranice své země; je to cestovní ruch domácího obyvatelstva na území jejich státu. Zahraniční cestovní ruch: vždy dochází k překračování hranic; může mít dvojí charakter: a) výjezdový cestovní ruch (pasivní): výjezdy občanů dané země do zahraničí b) příjezdový cestovní ruch (aktivní): příjezdy zahraničních návštěvníků dané země 1 U mezinárodního cestovního ruchu tato doba činí 1 rok, u domácího cestovního roku 6 měsíců. Stránka 3

7 c) tranzitní cestovní ruch: průjezd zahraničních účastníků cestovního ruchu přes území určitého státu s tím, že vlastní cíl účasti na cestovním ruchu je realizován na území dalšího státu. WTO v rámci snahy o unifikaci pojmů uvádí ještě dva základní typy cestovního ruchu: I. cestovní ruch vnitrostátní: zahrnuje veškerý cestovní ruch na území určitého státu (domácí, aktivní zahraniční). II. cestovní ruch národní (zahrnuje veškerý cestovní ruch obyvatelstva určitého státu (domácí a zahraniční pasivní) Mezinárodní cestovní ruch: zahrnuje pohyby účastníků cestovního ruchu mezi státy, bez konkrétního teritoriálního určení jde o zahraniční cestovní ruch více států či regionů. a) Cestovní ruch světový (veškerý cestovní ruch na světě, při kterém dochází k překračování hranic; je souhrnem veškerého příjezdového a výjezdového cestovního ruchu všech států). b) Cestovní ruch světa (veškerý cestovní ruch, který je na světě realizován; je souhrnem domácího i zahraničního cestovního ruchu všech států světa) CESTOVNÍ RUCH DLE VZTAHU K PLATEBNÍ BILANCI Zahraniční ruch aktivní zahrnuje příjezdy zahraničních návštěvníků do určité země, jejichž pobyt v dané zemi je spojen se spotřebou zboží a služeb hrazenou z devizových prostředků návštěvníků, což v konečném efektu znamená příliv deviz do platební bilance státu. Zahraniční cestovní ruch pasivní zahrnuje výjezdy obyvatel určitého státu do zahraniční, přičemž jejich pobyt a spotřeba odčerpávají devizové prostředky, což má negativní vliv na platební bilanci státu (tzv. neviditelný import) DLE ZPŮSOBU ÚČASTI A FORMY ÚHRADY Volný/ komerční cestovní ruch (člověk si cestu sám hradí a také sám rozhoduje o jejím zabezpečení). Vázaný/sociální cestovní ruch (za občana hradí cestu zcela nebo zčásti jiný subjekt, který také rozhoduje). Stránka 4

8 1.3.5 DLE ZPŮSOBU ZABEZPEČENÍ PRŮBĚHU A POČTU ÚČASTNÍKŮ Organizovaný CR (cestu i pobyt zajišťuje např. cestovní kancelář, firma, škola apod.) a neorganizovaný CR (vše potřebné si účastník zajišťuje sám nebo jen částečně využívá služeb cestovní kanceláře). Individuální CR (účastník cestuje sám nebo s rodinou) a skupinový CR (cestuje kolektiv nebo jiná neformální forma) DLE VĚKU ÚČASTNÍKŮ Toto kritérium bývá uplatňováno ve vztahu k některým věkovým skupinám, které se svým spotřebním chováním a nároky na rozsah a strukturu služeb v rámci CR výrazně odlišují. Lze uvést CR dětí, CR mládeže, CZ seniorů, CR rodin s dětmi a CR lidí mezi rokem DLE PŘEVAŽUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ POBYTU S tímto kritériem souvisí odlišné nároky na služby. Dle tohoto kritéria se cestovní ruch člení na městský, venkovský, lázeňský a ve střediscích cestovního ruchu DLE DÉLKY TRVÁNÍ CESTY Krátkodobý CR (pobyt do 3 dnů, max. 2 noci, mimo místo obvyklého bydliště) a dlouhodobý CR (pobyt delší než 3 dny, nikoliv však delší než 6 měsíců) DALŠÍ TYPY CESTOVNÍHO RUCHU Existuje celá řada dalších kritéria, dle kterých lze CR členit. Jedná se například o hlediska jako: roční období, cíl cesty, podle použitého dopravního prostředku, podle destinace, způsobu ubytování apod. Stránka 5

9 1.4 TYPOLOGIE ÚČASTNÍKŮ CESTOVNÍHO RUCHU STÁLÝ OBYVATEL V mezinárodním cestovním ruchu ve vztahu k dané zemi se za stálého obyvatele považuje osoba, která žije v zemi alespoň jeden rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší jednoho roku. V domácím cestovním ruchu ve vztahu k určitému místu je za stálého obyvatele považována osoba, která v tomto místě žije alespoň šest po sobě jdoucích měsíců před příjezdem do jiného místa na dobu kratší šesti měsíců NÁVŠTĚVNÍK V mezinárodním cestovním ruchu je návštěvníkem osoba, která cestuje do jiné země, než do té, kde má své trvalé bydliště, na dobu nepřekračující jeden rok, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonání výdělečné činnosti v navštívené zemi. V domácím cestovním ruchu je návštěvníkem osoba, která má trvalé bydliště v dané zemi a cestuje na jiné místo v zemi mimo své bydliště na dobu kratší než šest měsíců, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě TURISTA V mezinárodním cestovním ruchu se za turistu považuje osoba, která cestuje do jiné země, než v níž má své obvyklé bydliště, a to na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, ale nepřesahující jeden rok, přičemž hlavním účelem její cesty není vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi. V domácím cestovním ruchu je turistou osoba trvale usídlená v dané zemi, která cestuje do jiného místa odlišného od jejího běžného životního prostředí v téže zemi, a to na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, ale ne na dobu delší šesti měsíců, přičemž hlavním účelem její cesty není vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Stránka 6

10 V závislosti na délce pobytu se rozlišuje: - turista na dovolené (turista, který setrvává na daném místě více než určitý počet nocí nebo dnů); - krátkodobě pobývající turista (turista, který cestuje na dobu nepřekračující tento limit, ale trvající déle než 24 hodin a zahrnující pobyt alespoň s jedním přenocováním). Turisté jsou tedy dočasní návštěvníci, kteří se zdrží v navštěvovaném místě alespoň 24 hodiny a motivem jejich cestování je buď využití volného času (zábava, dovolená, odpočinek, sport aj.), nebo vyřizování různých záležitostí. Turisty lze rozlišovat rovněž podle jejich motivace k cestování, a to na turisty objevitele, turisty individuální, masové a charterové. Turisté objevitelé hledají znalosti a objevy, snaží se o množství kontaktů s místní společností. Tito turisté obvykle odmítají letadlo jako dopravní prostředek a na daném místě setrvávají často několik týdnů. Jejich počet je omezen. Jejich cesty směřují např. do Nepálu nebo do buší Afriky, kde hledají zážitky neobvyklé pro běžný život. Dobře se přizpůsobují místním podmínkám, vyhýbají se turistickým centrům a nevyžadují vysoký standard služeb. Individuální turisté jsou skupinou, která cestuje buď individuálně, nebo v malých skupinkách. Počet těchto turistů se neustále zvyšuje. Jsou to osoby, které vyžadují vysoký standard služeb a jsou ochotny za něj zaplatit. Masoví turisté pocházejí z vrstvy obyvatelstva se středními příjmy. Řídí se heslem: dostaneš, co zaplatíš. Očekávají, že zaměstnanci hotelu splní všechna jejich přání. Charteroví turisté jsou turisté s minimálním zájmem o kulturu a obyvatele země, do níž přijeli. Cestují na krátkou dobu, a to od prodlouženého víkendu do dvou týdnů VÝLETNÍK Výletník, neboli exkurzionista, či jednodenní návštěvník, je typ dočasného návštěvníka, který se zdrží v navštěvované zemi pouze jeden den, aniž by v této zemi přenocoval. Stránka 7

11 Z pohledu mezinárodního cestovního ruchu je výletníkem osoba cestující do jiné země, než v níž má své trvalé bydliště, na dobu kratší dvaceti čtyř hodin, aniž by v navštívené zemi přenocovala. Hlavním účelem její cesty přitom není vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi. V domácím cestovním ruchu je výletník ten, kdo je trvale usídlen v dané zemi a cestuje do místa odlišného od místa jeho trvalého bydliště na dobu kratší 24 hodin, aniž by v navštíveném místě přenocoval. Hlavním účelem jeho cesty není vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě NÁVŠTĚVNÍCI PODLE TURISTICKÉ STATISTIKY Návštěvníci zahrnutí v oficiální turistické statistice jsou turisté a výletníci a důvodem jejich návštěvy je: zábava (dovolená, kultura, aktivní sport, příbuzní a známí, apod.); služební záležitost (schůzka, obchod, služební úkol) nebo ostatní turistické motivy (studijní pobyt, tranzit, různé). Návštěvníci nezahrnutí v turistické statistice jsou stálí i dočasní přistěhovalci, diplomaté, konzultační úředníci, členové ozbrojených sil, utečenci, tranzitující (projíždějící, kteří neopustí tranzitní zónu na letišti či v přístavu). 1.5 PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU Existenci a rozvoj cestovního ruchu v určitých oblastech ovlivňují následující předpoklady: selektivní předpoklady, lokalizační podmínky, realizační podmínky a rajonizace SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY Selektivní (stimulační) předpoklady mají primární postavení v rozvoji cestovního ruchu. Znamenají způsobilost dané země podílet se aktivně i pasivně na cestovním ruchu. Rozlišovány jsou faktory objektivní a subjektivní. Objektivní faktory: Základní podmínkou rozvoje cestovního ruchu jsou mírové podmínky života. Mimo tuto nejzákladnější podmínku existuje celá řada dalších faktorů působících na rozvoj cestovního Stránka 8

12 ruchu: politické, ekonomické, demografické, ekologické, administrativní, sociální a materiálně-technické. - Politické faktory: základní politické skutečnosti světového charakteru i místního významu (mírové uspořádání světa či válečné konflikty, vnitropolitická situace stabilita), charakter politického systému (frekvence střídání vlád, teror a násilí, kriminalita, systém politických stran, vytvoření Evropské unie znamenající volný pohyb osob a kapitálu ). - Ekonomické předpoklady: ze strany hospodářské politiky rozvoj cestovního ruchu ovlivňuje např. směnitelnost měny, výše reálné mzdy, výše nerealizované kupní síly obyvatelstva, podpora podnikání v cestovním ruchu programy podpory podnikání z místních, státních anebo mezinárodních zdrojů UNESCO a Phare, podpora prezentace dané země ve vztahu k zahraničí. Kvantifikovatelný vztah cestovního ruchu a ekonomiky lze vyjádřit řadou ukazatelů, např. podíl služeb cestovního ruchu na tvorbě HDP, výdaje obyvatelstva na služby spojené s turistikou, výše devizových příjmů ze zahraničního obchodu, podíl pasivního cestovního ruchu, saldo ze zahraničního cestovního ruchu. - Demografické skutečnosti: počet obyvatel, ekonomická aktivita, střední délka života, mobilita, zvyšující se urbanizace. Je třeba si uvědomit, že lidský faktor vystupuje v cestovním ruchu jako pracovní síla a taky jako účastník cestovního ruchu! - Ekologické podmínky (kvalita životního prostředí): masový rozvoj cestovního ruchu může ohrozit kvalitu přírody v oblastech velké koncentrace cestovního ruchu, uplatňování zásad trvale udržitelného rozvoje ekonomiky a rozvoje a obnovy kvality venkovského prostředí, péče státu o životní prostředí. - Administrativní podmínky: soubor právních předpisů, zákonů a vyhlášek o cestovním ruchu např. celní a devizové předpisy, pasové a vízové podmínky, daňová legislativa, nutnost očkování do některých zemí či požadavek výše denního limitu finančních prostředků na pobyt apod. Stránka 9

13 - Sociální vlivy: dosažená životní úroveň, životní styl, fond volného času. (Ve společnostech s vysokou životní úrovní dochází k posunu volného času člověka na přední místo.) - Technické vlivy: rozvoj informačních technologií, rezervační systémy, úroveň dopravy, ubytování, stravování, obchod, sportovní aktivity, doplňkové služby směnárenství apod. Subjektivní faktory: Do této kategorie patří řada psychologických faktorů a dalších pohnutek ovlivněných kulturní úrovní obyvatel, reklamou apod. Psychologické vlivy souvisí se spotřebitelským chováním, které je ovlivňováno čtyřmi základními psychologickými faktory motivací, vnímáním, učením a postoji. Znalost těchto faktorů umožňuje efektivněji provádět marketingovou segmentaci LOKALIZAČNÍ PODMÍNKY Lokalizační podmínky cestovního ruchu mají ve vztahu k jeho rozvoji druhotný význam. Rozhodují o funkčním využití konkrétních oblastí pro cestovní ruch z hlediska jejich přírodních možností, charakteru a kvality společenských podmínek a atraktivit. Lokalizační předpoklady znamenají lokalizaci (umístění) aktivit cestovního ruchu do určité oblasti. Podmínky přírodního charakteru: přírodní podmínky a atraktivity, klimatické poměry, hydrologické poměry, reliéf a morfologické poměry, flóra a fauna. Podmínky společenského charakteru: např. kulturně historické památky různého typu, kulturní zařízení, sportovní atraktivity a akce, které často soustřeďují do míst jejich konání velký počet zájemců (např. olympijské hry, různá sportovní mistrovství, býčí zápasy, karnevaly Rio de Janiero apod.) REALIZAČNÍ PODMÍNKY Mají rozhodující postavení v konečné fázi uskutečnění určitého typy cestovního ruchu. Zahrnují dopravu a materiálně technické předpoklady. Stránka 10

14 Dopravní předpoklady patří mezi základní podmínky cestovního ruchu. Vedle dostupnosti a časové dosažitelnosti území je důležitá zejména hustota, kvalita a bezpečnost dopravní sítě a dopravních zařízení (mosty, viadukty, tunely apod.) Materiálně technické předpoklady tvoří ubytovací, stravovací, zábavní, sportovní a jiná zařízení. Limitujícím faktorem využití konkrétních středisek je kapacita a úroveň těchto zařízení. Nejméně důležitá je i kvalita poskytovaných služeb včetně poskytování dalších doplňkových služeb, propagace, rezervace, informační služby apod RAJONIZACE Rajonizace oceňuje území podle předpokladů území pro rekreaci, rozvoj cestovního ruchu a navrhuje strukturu, formu a intenzitu jejich využívání. Rajonizace rozčleňuje území na území s převahou přírodních podmínek vhodných pro rekreaci a cestovní ruch a na území s převahou vlastností pro cestovní ruch spíše nevhodných. 1.6 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ CESTOVNÍ RUCH Na rozvoj cestovního ruchu působí vnější faktory, které přímo nesouvisí s cestovním tuchem, ale do značné míry ovlivňují poptávku po cestovním ruchu. Demografické a sociální faktory (jedná se o stárnutí obyvatelstva, zvyšování počtu pracujících žen a tím i zvyšování rodinných příjmů. Růst podílu jednočlenných domácností, růst vzdělanosti populace, trend pozdějšího zakládání rodiny, zvyšování počtu bezdětných manželství, možnost větší migrace obyvatel, zvýšení objemu volného času aj. Ekonomické faktory (produkt cestovního ruchu je označován na tzv. produkt zbytný, což znamená, že v případě ekonomické recese lidé omezují osobní spotřebu tohoto produktu a vynakládají na něj proto méně prostředků). Politické a právní faktory (politické změny výrazně ovlivňují cestovní ruch (volný pohyb zboží v rámci EU; teroristické útoky na USA, politické nestabilita apod.). Technické faktory (technický rozvoj, který se projevuje zejména v letecké dopravě, v nových komunikačních technologiích a výpočetních systémech činí cestování neustále rychlejšíma levnějším se snadným přístupem k informacím a rezervacím, rovněž je velký důraz kladen na bezpečnost cestování). Stránka 11

15 1.7 TRH CESTOVNÍHO RUCHU Trh cestovního ruchu je souhrnem směnných vztahů mezi osobami prodávajícími zboží a služby cestovního ruchu (představujícími nabídku) a osobami kupujícími zboží a služby cestovního ruchu (představujícími poptávku). Trh cestovního ruchu je tvořen stranou kupujících, prodávajících a cenou. Kupující kupuje od prodávajícího atraktivity za smluvenou cenu. Trh cestovního ruchu tvoří podniky různých velikostí (od malých podnikatelských organizací místního významu až po globální společnosti: cestovní agentury a cestovní kanceláře, dopravní společnosti, komerční ubytovací zařízení, stravovací zařízení, návštěvnické atraktivity a zábavní parky). Trh cestovního ruchu je ovlivňován řadou činitelů, kterými jsou: ekonomické prostředí, konkurence, dodavatelé, zákazníci, sociodemografické prostředí, technologické a technické podmínky, právní a legislativní podmínky, politické vlivy, sociální a kulturní prostředí SUBJEKTY A OBJEKTY CESTOVNÍHO RUCHU Trh cestovního ruchu je vymezen subjekty a objekty. Mezi objekty cestovního ruchu patří služby, zboží a volné statky. Sužby jsou vázány na čas a místo, platí se za ně předem. Mezi zboží patří suvenýry, pohlednice, vybavení pro turistiku, mapy, průvodce apod. Za volné statky jsou považovány atraktivity, které představují všechna volně přístupná místa a vstupují na trh cestovního ruchu pomocí služeb. Objektem cestovního ruchu jsou tedy atraktivity, na jejichž bázi vzniká motivace k cestování (atraktivita destinace, destinace samotná, infrastruktura, suprastruktura, apod.) Infrastruktura je vybavenost daného místa pro všechny (tj.: turisty i rezidenty). Suprastruktura je část infrastruktury, která slouží výhradně turistům (hotely, pensiony, ubytovny, restaurace apod.). Subjektem cestovního ruchu jsou účastníci cestovního ruchu (turisté), organizátoři (tj.: kupující a prodávající). Kupující jsou subjekty trhu cestovního ruchu, kteří uspokojují své potřeby, a prodávající jsou subjekty trhu cestovního ruchu, kteří nabízí produkty a služby. Subjekty cestovního ruchu se dělí na zprostředkovatele (cestovní kanceláře a cestovní agentury) a poskytovatele (restaurace, hotely, dopravce, apod.). Stránka 12

16 1.7.2 TYPY TRHŮ CESTOVNÍHO RUCHU Trh cestovního ruchu je možné rovněž dělit na: - místní trh: v rámci jednoho města; - regionální trh: v rámci regionu/kraje; - národní trh: v rámci dané země (zahrnuje trh směřující dovnitř, trh směřující ven a domácí trh) - mezinárodní trh: v rámci Evropy; - světový trh: celý svět. Trh cestovního ruchu z hlediska času se člení na: - celoroční trh: památky a místa s celoročním provozem; - sezónní trh: různé zimní či letní atraktivity; - mimosezónní trh: města (podzim/jaro); - víkendový trh: víkendy a prodloužené víkendy SPECIFIKA TRHU CESTOVNÍHO RUCHU Trh cestovního ruchu má celou řadu zvláštností, které vyplývají především z charakteru potřeb klientů a z charakteru služeb v cestovním ruchu. Služby cestovního ruchu jsou všechny služby, které zabezpečují potřeby vznikající v rámci cestovního ruchu. Konkrétními službami jsou služby přepravní, ubytovací, stravovací, sportovně rekreační, kulturní, společenskozábavné, lázeňské, zprostředkovatelské, informační, průvodcovské, služby obchodu, směnárenské, pojišťovnické, služby pro motoristy a služby servisní a opravárenské. Hlavní specifické rysy trhu a služeb cestovního ruchu: podnikání v cestovním ruchu není záležitostí jednoho roku, jedná se o dlouhodobé aktivity; rozvoj cestovního ruchu je podmíněn politicko-správními podmínkami; produkt cestovního ruchu nelze vyrábět na sklad; místní a časová vázanost tvorby, realizace a spotřeby služeb (bezprostřední sepjetí s územím, ve kterém dochází k realizaci služby); Stránka 13

17 vysoká závislost na přírodních a historických atraktivitách; výrazná sezónnost; vysoký podíl lidské práce; těsný vztah nabídky a poptávky (tj. změny v cenách a příjmech se obvykle objeví na trhu bezprostředně); mezinárodní charakter; časovost (tvorba, prodej a spotřeba služeb cestovního ruchu je místně i časově spojena); pomíjivost (dána tím, že pokud služby nejsou spotřebovány v době, kdy jsou k dispozici, jejich výkon je ztracen) osobní charakter (slouží k bezprostřednímu uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu); výsledky společné činnosti mnoha odvětví, které se podílejí na zabezpečení a fungování celého systému cestovního ruchu; vliv makroekonomických faktorů (počasí, přírodní katastrofy, vnitřní a mezinárodní politická situace, válečné konflikty, terorismus, bezpečnost navštívených míst, kriminalita apod.); nabídku silně ovlivňuje rozvoj a využívání nejnovější výpočetní a komunikační techniky a technologií; těsný stav nabídky a poptávky (změny v cenách a příjmech se obvykle bezprostředně projeví na trhu); poptávka je výrazně ovlivňována důchody obyvatelstva, fondem volného času, cenovou hladinou nabízených služeb, spotřebitelskými preferencemi, motivací, módou a prestiží, celkovým způsobem života. Stránka 14

18 1.8 SEKTORY CESTOVNÍHO RUCHU Mezi hlavní sektory průmyslu cestovního ruchu patří ubytovací sektor, sektor turistických atrakcí, doprava, zprostředkovatelé cestovního ruchu a sektor destinačních organizací. - Ubytovací sektor: patří sem poskytovatelé ubytovacích služeb, od hotelových řetězců až po soukromé malé penziony apod. - Sektor turistických atrakcí: patří sem např. národní parky, kulturní či historická místa a zajímavosti, botanické zahrady, sportovní centra apod. - Doprava: letecká, lodní, železniční, automobilová a autobusová doprava, půjčovny a zprostředkovatelé půjčování vozidel. - Zprostředkovatelé cestovního ruchu: touroperátoři, cestovní kanceláře, agentury, sezónní zprostředkovatelé či agenti, organizátoři konferencí, incentivní domy, rezervační systémy a další. - Sektor destinačních organizací: např. národní turistické centrály, regionální centra, turistické asociace apod. Většina autorů zahrnuje mezi hlavní sektory působící v průmyslu cestovního ruchu také stravovací průmysl. Často se mluví o tzv. materiálně technické základně cestovního ruchu, kam jsou zahrnovány ubytovací i stravovací služby. 1.9 NABÍDKA V CESTOVNÍM RUCHU Nabídka v cestovním ruchu je reprezentována souhrnem všech komponentů nutných k realizaci účasti na cestovním ruchu a k naplnění očekávaných efektů. Předmětem nabídky jsou objekty cestovního ruchu. Nabídku v cestovním ruchu tvoří dvě základní součásti: - atraktivity cílových míst cestovního ruchu, - vybavenost míst zařízeními cestovního ruchu. Stránka 15

19 Atraktivity cílových míst cestovního ruchu, ať již dané přírodou nebo vytvořené člověkem, jsou dominantní složkou nabídky v cestovním ruchu. Tyto atraktivity vytvářejí prostředí pro cestovní ruch, určují jeho vlastnosti a determinují i schopnost toho kterého prostředí realizovat cíle cestovního ruchu a uspokojovat potřeby jeho účastníků, jakož i schopnost určitých míst se v cestovním ruchu uplatnit. Jsou reprezentovány především přírodními atraktivitami (např. terén, klimatické podmínky, vodní toky, fauna, flora atd.), kulturně historickými aktivitami (např. architektonické památky, kulturní zařízení, významná kulturní a historická místa, technické památky, lidové umění, atd.), organizovanými atraktivitami (např. filmové, hudební a divadelní festivaly, folklórní slavnosti, veletrhy a výstavy, sportovní akce, přehlídky a soutěže či jiné společenské akce, atd.) a v neposlední řadě sociálními atraktivitami (jako jsou způsob života lidí, tradice, zvyky, gastronomie, atd.). Aby atraktivity v cílových místech cestovního ruchu mohly být využity, a aby tato místa mohla vstoupit na trh cestovního ruchu, musí být dostupná a musí být vytvořeny podmínky pro pobyt v nich ve formě vybavenosti zařízeními cestovního ruchu (dopravními, stravovacími, sportovně rekreačními a dalšími). Tato zařízení pak vytvářejí materiálně technické předpoklady pro tvorbu a realizaci služeb cestovního ruchu a tím podmínky pro funkční využití rekreačního potenciálu místa cestovního ruchu daného jeho atraktivitami SLUŽBY V CESTOVNÍM RUCHU Služby lze obecně definovat jako takové vynaložení práce, při níž nevzniká hmotný výrobek, ale užitečný efekt. Službami v cestovním ruchu jsou všechny služby, které zabezpečují potřeby vzniklé v rámci cestovního ruchu. Požadavky cestovního ruchu na služby spočívají v přizpůsobení rozsahu a struktury služeb charakteru místa cestovního ruchu a jeho funkcím; v přizpůsobení kapacity, skladby a úrovně služeb; v zajištění vzájemné kapacitní vazby služeb; v pohotovosti a pružnosti služeb; v jejich přizpůsobení časově nerovnoměrně rozložené poptávce; v prostorovém umístění. Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňující nabídku služeb je sezónnost, která klade zvláštní požadavky na charakter a skladbu služeb. Stránka 16

20 Existuje velké množství klasifikací služeb v oblasti cestovního ruchu. Nejpoužívanějším členěním je členění služeb podle druhů služeb, které se podílejí na uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu. Jedná se o služby přepravní, ubytovací, stravovací, sportovně rekreační, kulturní, společensko-zábavné, lázeňské, zprostředkovatelské, informační, průvodcovské, pojišťovnické a další. Rozsah a struktura služeb v jednotlivých místech cestovního ruchu a tím i podnikatelské příležitosti budou vždy záviset na charakteru konkrétního místa, jeho atraktivitách, charakteru prostředí i na charakteru poptávky po něm POPTÁVKA V CESTOVNÍM RUCHU Poptávka v cestovním ruchu představuje projev potřeb účastníka cestovního ruchu podložený koupěschopností. Nositelem poptávky je účastník cestovního ruchu, který se cestovního ruchu účastní v zájmu reprodukce svých fyzických a duševních sil a za účelem uspokojení svých potřeb v oblasti rekreace, poznání a styku s lidmi. Charakter a rozsah poptávky je podmíněn charakterem, rozsahem a strukturou potřeb, které je možno účastí na cestovním ruchu uspokojit, a které se v poptávce odrážejí. Poptávka v cestovním ruchu tak představuje ochotu účastníků cestovního ruchu směnit určité množství peněz za služby a statky cestovního ruchu. Poptávka v cestovním ruchu v sobě zahrnuje motiv účasti; požadavky na služby a zboží a požadavky na prostředí a místo. Může vystupovat jako poptávka uspokojená, neuspokojená a potenciální SPOTŘEBA V CESTOVNÍM RUCHU Cestovní ruch je jednou z cest uspokojování potřeb lidí a tedy významnou součástí jejich spotřeby. Spotřeba účastníků cestovního ruchu je součástí individuální poptávky a představuje realizovanou poptávku. Těžiště spotřeby v cestovním ruchu je v cílových místech cestovního ruchu, rovněž však může začít již spotřebou některých služeb či zboží v místě bydliště. Nezanedbatelnou součástí spotřeby je také spotřeba při přemisťování z místa bydliště do místa cestovního ruchu. Stránka 17

PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ CESTOVNÍ RUCH A AGROTURISTIKA

PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ CESTOVNÍ RUCH A AGROTURISTIKA PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ Typy, definice, základní pojmy CESTOVNÍ RUCH A AGROTURISTIKA /typy, definice, základní pojmy/ CESTOVNÍ RUCH Cestovní ruch: definice Typy, Cestovní definice, ruch:

Více

SLUŽBY PRO ÚČASTNÍKY VENKOVSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU. Mgr. Królová Klára

SLUŽBY PRO ÚČASTNÍKY VENKOVSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU. Mgr. Królová Klára SLUŽBY PRO ÚČASTNÍKY VENKOVSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU Mgr. Królová Klára Definice základních pojmů Služba je jakákoliv činnost nebo výhoda, kterou jedna strana může nabídnout druhé straně, je v zásadě nehmotná

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Obsah. Cestovní ruch. Venkovský cestovní ruch. jeho specifikace a podmínky pro rozvoj. Cestovní ruch

Obsah. Cestovní ruch. Venkovský cestovní ruch. jeho specifikace a podmínky pro rozvoj. Cestovní ruch Venkovský cestovní ruch jeho specifikace a podmínky pro rozvoj Ing. Pavel Moulis, PhD. Obsah Cestovní ruch Venkovský cestovní ruch Rozvoj cestovního ruchu Formy cestovního ruchu Venkovská turistika Podnikání

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz. Číslo projektu Název školy Předmět Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0852 Střední škola cestovního ruchu, s. r. o., Benešov Technika cestovního ruchu Technika poskytování služeb cestovního ruchu Téma Ročník

Více

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 8. 1. 2013

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 8. 1. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_16 Název materiálu: CESTOVNÍ RUCH Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace charakterizuje žákům podstatu a členění cestovního ruchu

Více

Co je to venkovská turistika

Co je to venkovská turistika VENKOVSKÁ TURISTIKA A AGROTURISTIKA Úvod do problematiky Ing. Marie Stříbrná Co je to venkovská turistika Venkovská turistika souvisí především s nízkou hustotou obyvatelstva, otevřeným prostorem a s malými

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

Cestovní ruch. Podmínky. Literatura. Obsah CESTOVNÍ RUCH. Základní pojmy a definice Historický vývoj

Cestovní ruch. Podmínky. Literatura. Obsah CESTOVNÍ RUCH. Základní pojmy a definice Historický vývoj CESTOVNÍ RUCH Cestovní ruch Ing. Lenka Červová, Ph.D. katedra marketingu EF TUL kanc. H643 (5. patro) konzultace: kdykoli po dohodě e-mailem lenka.cervova@tul.cz studijní materiály na multiedu Podmínky

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Národní konference Venkov - Hospoda. 16.10.2014 Pavel Moulis

Národní konference Venkov - Hospoda. 16.10.2014 Pavel Moulis Národní konference Venkov - Hospoda 16.10.2014 Pavel Moulis HOSPODA - z historie Hospoda = pán domu Venkovské hospody neboli šenky jsou známy už z dob ranného středověku S rozvojem obchodu zájezdní hostince

Více

1 Úvod 15 Literatura a prameny ke kapitole Vymezení cestovního ruchu 17

1 Úvod 15 Literatura a prameny ke kapitole Vymezení cestovního ruchu 17 O autorech 11 Předmluva 13 1 Úvod 15 Literatura a prameny ke kapitole 16 2 Vymezení cestovního ruchu 17 2.1 Základní pojmy v cestovním ruchu 18 2.2 Typologie cestovního ruchu 19 2.2.1 Formy cestovního

Více

Venkovská turistika v České republice

Venkovská turistika v České republice Venkovská turistika v České republice Rudolf Zeipelt, Ludmila Dömeová, Andrea Jindrová Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Bořetice 2011 1 Venkovská turistika v České republice

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

VENKOVSKÁ TURISTIKA A AGROTURISTIKA

VENKOVSKÁ TURISTIKA A AGROTURISTIKA VENKOVSKÁ TURISTIKA A AGROTURISTIKA Nezbytné znalosti podnikatele ve venkovské turistice Ing. Marie Stříbrná Podnikatelské minimum a další aspekty Právní minimum Typy ubytovacích zařízení Hygienické a

Více

Aktuální data statistiky cestovního ruchu

Aktuální data statistiky cestovního ruchu Aktuální data statistiky cestovního ruchu MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Ing. Margit Beníčková, Ing. Pavel Vančura Hlavní body prezentace: projekty na zkvalitnění statistických

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Organizace a marketing turismu

Organizace a marketing turismu Organizace a marketing turismu září 2011 Ing. Šárka Tittelbachová Czech It -Institute for Stategic Studyies on Tourism, o.p.s. tittelbachova@czechit.cz Základní vymezení - pojmy Základní pojmy pro statistické

Více

Marketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří

Marketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří Marketing atraktivit Vybrané aplikace marketingu cestovního ruchu: Marketing atraktivit Marketing destinací Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb Marketing lodní a letecká

Více

Marketing cestovního ruchu

Marketing cestovního ruchu Marketing cestovního ruchu Iveta Hennetmairová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Iveta Hennetmairová, DiS.

Více

Přehled možných opatření pro zpracování Fichí: Přehled cílů možných opatření:

Přehled možných opatření pro zpracování Fichí: Přehled cílů možných opatření: Přehled možných pro zpracování Fichí: Číslo podle Osa Skupina Název skupiny / / pod Opatření OSA I Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví I. 1. 1. Modernizace zemědělských podniků I. 1.

Více

Ekonomika je předmětem zkoumání Ekonomie. Každá ekonomika musí řešit 3 základní ekonomické otázky:

Ekonomika je předmětem zkoumání Ekonomie. Každá ekonomika musí řešit 3 základní ekonomické otázky: Otázka: Základní ekonomické pojmy Předmět: Ekonomie Přidal(a): skutr 1) Pojem: Ekonomie je společenskou vědou o nejobecnějších souvislostech v ekonomickém životě společnosti ekonomie zkoumá, jak se chová

Více

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020 Mgr. Vladimíra Vyhnálková Kdo tvoří koncepci cestovního ruchu Jihočeského kraje? Kdo ji píše? KOLEGIUM CESTOVNÍHO RUCHU poradní orgán hejtmana Jčk, rozšířené

Více

Cestovní ruch pro všechny, priorita EU. Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze

Cestovní ruch pro všechny, priorita EU. Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze Cestovní ruch pro všechny, priorita EU Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze Cestovní ruch pro všechny v materiálech EU Segmenty cestovního ruchu pro všechny Formy podpory rozvoje cestovního

Více

Prioritní zaměření strategie

Prioritní zaměření strategie Prioritní zaměření strategie Zaměření problémových oblastí, jednotlivé priority, opatření a podopatření byly konfrontovány s prioritami pracovních skupin i zástupců nejširší veřejnosti, a to prostřednictvím

Více

Opatření F 1.1 Zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a krajinného rázu

Opatření F 1.1 Zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a krajinného rázu Opatření F 1.1 Zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a krajinného rázu A) Cíle opatření: rozvoj konkurenceschopné, environmentálně šetrné zemědělské výroby především v oblastech s

Více

Č E S K Á Z E M Ě D Ě L S K Á U N I V E R Z I T A V P R A Z E

Č E S K Á Z E M Ě D Ě L S K Á U N I V E R Z I T A V P R A Z E Č E S K Á Z E M Ě D Ě L S K Á U N I V E R Z I T A V P R A Z E PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ŘÍZENÍ TEZE K DIPLOMOVÉ P R Á C I na téma Cestovní ruch a venkovská turistika ve vybraném regionu VEDOUCÍ

Více

Vybrané problémy z pohledu zákona č. 159/1999 Sb., O některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (301/2009 Sb.)

Vybrané problémy z pohledu zákona č. 159/1999 Sb., O některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (301/2009 Sb.) 6.1.2012 1 Vybrané problémy z pohledu zákona č. 159/1999 Sb., O některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (301/2009 Sb.) 1 (1) Zájezdem se rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou

Více

Rozvoj kvalifikační úrovně a kompetencí pracovníků v cestovním ruchu

Rozvoj kvalifikační úrovně a kompetencí pracovníků v cestovním ruchu CZ NACE 55 CZ NACE 56 CZ NACE 93 CZ NACE 96 Rozvoj kvalifikační úrovně a kompetencí pracovníků v cestovním ruchu Bezplatné vzdělávání v cestovním ruchu Bezplatné vzdělávání v cestovním ruchu Rozvoj kvalifikační

Více

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4.

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4. Trendy na straně domácí a zahraniční klientely Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 2.4.202 Světové trendy v cestovním ruchu 2 Trendy ve spotřebním chování /2

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V331 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Cestovní ruch Analýza cestovního ruchu Chorvatska Diplomová práce Autor: Bc. Petra Jelínková Vedoucí práce: Ing. Zdenka Petrů Prohlášení:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

TEZE. Analýza vývoje vybraných ukazatelů charakterizujících cestovní ruch. Autor: Markéta Polatová

TEZE. Analýza vývoje vybraných ukazatelů charakterizujících cestovní ruch. Autor: Markéta Polatová TEZE Analýza vývoje vybraných ukazatelů charakterizujících cestovní ruch Autor: Markéta Polatová Vedoucí diplomové práce: Doc.Ing. Libuše Svatošová CSc. PRAHA 2003 Definice cestovního ruchu zní: Cestovní

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 Srpen 2013 / Jan Tuček / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za 1. pololetí 2013 Typ návštěvníka 1. pololetí 2013 1. pololetí 2012 A. Zahraniční turista 39,0 % 39,5 % B.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:

Více

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Konference Dopad finanční krize na rozvoj v ČR 4.prosince 2013 Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Obsah 1. Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 2. Opatření III.1.3

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o.

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

Analytická část strategie. Zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovský a horských oblastech

Analytická část strategie. Zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovský a horských oblastech Analytická část strategie Zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovský a horských oblastech Obsah 1. Analýza území MAS Krušné hory, o.p.s. 2. Obyvatelstvo 3. Technická infrastruktura 4.

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ Region soudržnosti NUTS II Střední Morava Model IPRM a IPRÚ IPRM-integrovaný plán rozvoje města Východiska na úrovni EU a ČR - Legislativa pro období 2007-2013 důraz na integrovaný přístup a tlak velkých

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010 Prodej ze dvora- marketing zemědělských komodit LEDEN A ÚNOR 2010 Výhody nákupu místní produkce pro obchodníky - nákupčí vyšší kvalita (zejména u rychle se kazícího zboží, které je nutno přepravovat) p

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

PODANÉ RUCE MEZI ÚPOU A METUJÍ Oblast podpory v rámci 6. VÝZVY

PODANÉ RUCE MEZI ÚPOU A METUJÍ Oblast podpory v rámci 6. VÝZVY Výzva k předkládání žádostí o dotaci Místní akční skupina Mezi Úpou a Metují vyhlašuje 6. VÝZVU k předkládání žádostí o dotaci na realizaci projektů v rámci opatření IV. I. 2 Realizace místní rozvojové

Více

Geografie cestovního ruchu

Geografie cestovního ruchu Geografie cestovního ruchu Geografie cestovního ruchu Přednášející: Ing. Lenka Půlpánová, Ph.D., KMG kancelář H-643 (5. p.) e-mail: lenka.pulpanova@tul.cz konzultační hodiny: úterý 7:30-8:30 + po dohodě

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní

Více

SOŠ a SOU SUŠICE. U Kapličky 761 342 01 Sušice tel.: 376 524 662 fax: 376 524 190

SOŠ a SOU SUŠICE. U Kapličky 761 342 01 Sušice tel.: 376 524 662 fax: 376 524 190 SOŠ a SOU SUŠICE U Kapličky 761 342 01 Sušice tel.: 376 524 662 fax: 376 524 190 CESTOVNÍ RUCH UPLATNĚNÍ V CESTOVNÍM RUCH 1)Ekonomická oblast 2)Cestovní ruch EKONOMICKÁ OBLAST Uplatnění jako středoškolsky

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km

Více

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 TRAVEL, LEISURE AND TOURISM Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 červen 2010 prezentace 12.7.2010 ADVISORY Cíle

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) Ing. arch. Kamila Matoušková, CSc. odbor řídící orgán EAFRD Ministerstvo zemědělství 221812189, matouskovak@mze.cz

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

MONITORING NÁVŠTĚVNÍKŮ TURISTICKÉHO REGIONU SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TABULKOVÁ PŘÍLOHA

MONITORING NÁVŠTĚVNÍKŮ TURISTICKÉHO REGIONU SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TABULKOVÁ PŘÍLOHA MONITORING NÁVŠTĚVNÍKŮ TURISTICKÉHO REGIONU SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TABULKOVÁ PŘÍLOHA Vyhodnocovací tabulky za celý soubor od r. 2001 výběrový soubor 3 598 respondentů: Kontingenční tabulky podle třídících

Více

Marketing venkovského cestovního ruchu. Eva Šimková

Marketing venkovského cestovního ruchu. Eva Šimková Marketing venkovského cestovního ruchu Eva Šimková Obsah přednášky 1. Specifika šetrné turistiky 2. Současné trendy a vliv na marketing VCR 3. Marketing a marketingový mix VCR 4. Balíčkování služeb VCR

Více

Opatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu

Opatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu Opatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu ucelená nabídka turistických programů a produktů zaměřených na různé tematické oblasti nabídka turistických programů a produktů

Více

Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis. 6.10.2010 Pavel TAIBR, GFXŠ Liberec taibr@atlas.cz

Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis. 6.10.2010 Pavel TAIBR, GFXŠ Liberec taibr@atlas.cz Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis Socioekonomická sféra Lidská společnost, její výtvory a procesy, které v ní probíhají antroposféra. Základní znaky: součást přírody Je to

Více

VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ

VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ Program LEADER ČR splňuje všechny podmínky nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podpory, vyhlášeného v Úředním

Více

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4.

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4. Zahraniční cestovní ruch ČR Rudolf Olšovský ředitel odboru platební bilance Sekce měnová a statistiky ČNB VŠE Praha 17. září 2009 Obsah 1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

Dana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Dana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Nové rekreační aktivity ve venkovském m prostoru Česka Dana Fialová, Veronika Nožičková Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Cíl l příspp

Více

VÁŠ PROJEKTOVÝ ZÁMĚR

VÁŠ PROJEKTOVÝ ZÁMĚR VÁŠ PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Smyslem tohoto formuláře je upřesnit a logickou cestou definovat Váš individuální projektový záměr. Rovněž si klade za cíl reálně definovat šance na úspěch při případné žádosti o dotaci

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE

MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE Marie Pourová Česká zemědělská univerzita Praha, Katedra řízení, PEF, 165 21 Praha 6 - Suchdol tel.: 42/2/3382239 fax: 42/2/3382258 Anotace: Příspěvek se

Více

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11.

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11. PODSTATA OBSAH KAPITOLY historická východiska marketingu základní podnikatelské úloha a postavení marketingu ve firmě marketingové prostředí firmy Ing. Lukáš Kučera SOŠ Velešín výroba sama o sobě nepřináší

Více

MATURITNÍ OKRUHY 2015/2016

MATURITNÍ OKRUHY 2015/2016 MATURITNÍ OKRUHY 2015/2016 Cestovní ruch, management a mezinárodní vztahy OKRUH 1 Základní terminologie v cestovním ruchu, topografická příprava průvodce v cestovním ruchu, Nástroje marketingu 4P OKRUH

Více

SWOT ANALÝZA. Kvalita života, občanská vybavenost, sociální služby

SWOT ANALÝZA. Kvalita života, občanská vybavenost, sociální služby STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU UNIČOVSKO SWOT ANALÝZA Kvalita života, občanská vybavenost, sociální služby základní občanská vybavenost města Uničova na dobré úrovni (obec s rozšířenou působností, obchody,

Více

Moravskoslezský kraj kraj technických atraktivit. Konference - Ostrava 2010

Moravskoslezský kraj kraj technických atraktivit. Konference - Ostrava 2010 Moravskoslezský kraj kraj technických atraktivit Konference - Ostrava 2010 Využití technických staveb a zařízení v cestovním ruchu Doc. Ing. Václav Lednický, CSc. Obchodně podnikatelská fakulta Slezské

Více

KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU

KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU Metodické a systémové zásady zpracování sektorových operačních programů Příloha 2 KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU 1. Výrobní prostředí 11 Zemědělství 111 Investice do zemědělského

Více

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky 1. Ekonomika (podnikání a zemědělství) SWOT ANALÝZA workshop Darkovičky 14. 11. 2013 velká nabídka v oblasti služeb a stavebnictví rozvinutá drobná řemesla na základě potřeb obyvatelstva podmínky pro krátkodobou

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Diverzifikace činností zemědělských podniků. Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2.

Diverzifikace činností zemědělských podniků. Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2. Diverzifikace činností zemědělských podniků Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2. 2014 Diverzifikace V obecné rovině: rozrůzňování, zvyšování

Více

VHODNÉ AKTIVITY. rekonstrukce, revitalizace a jiná opatření k zachování a obnově přírodních a kulturních atraktivit

VHODNÉ AKTIVITY. rekonstrukce, revitalizace a jiná opatření k zachování a obnově přírodních a kulturních atraktivit PRIORITNÍ OSA 2 ROZVOJ POTENCIÁLU PŘÍRODNÍCH A KULTURNÍCH ZDROJŮ PRO PODPORU ZAMĚSTNANOSTI VHODNÉ AKTIVITY Detailní specifikace aktivit podporovaných v rámci prioritní osy 2 Rozvoj potenciálu přírodních

Více

Základní prvky, principy a trendy cestovního ruchu. Zpracovala: Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová, Ph.D. Úvod

Základní prvky, principy a trendy cestovního ruchu. Zpracovala: Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová, Ph.D. Úvod Základní prvky, principy a trendy cestovního ruchu Zpracovala: Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová, Ph.D. Úvod Cestovní ruch, resp. aktivity spojené s cestováním mimo místo obvyklého bydliště, se stal zejména

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Program rozvoje venkova ČR Podpora malého a středního podnikání

Program rozvoje venkova ČR Podpora malého a středního podnikání Program rozvoje venkova ČR Podpora malého a středního podnikání Eva Frosová Ministerstvo zemědělství ČR, EAFRD Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 (PRV) zajišťuje působení Evropského zemědělského

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

DEMOGRAFICKÉ EKONOMICKÉ PŘÍRODNÍ FIRMA

DEMOGRAFICKÉ EKONOMICKÉ PŘÍRODNÍ FIRMA Makroprostředí firmy Makroprostředí DEMOGRAFICKÉ EKONOMICKÉ POLITICKÉ FIRMA PŘÍRODNÍ KULTURNÍ TECHNOLOGICKÉ Demografické prostředí Firmy sledují demografický vývoj a tomuto vývoji přizpůsobují svůj výrobní

Více

M A N A G E M E N T P O D N I K U 1 Marketing pro techniky. LS, akad.rok 2014/2015 Management podniku - VŽ 1

M A N A G E M E N T P O D N I K U 1 Marketing pro techniky. LS, akad.rok 2014/2015 Management podniku - VŽ 1 M A N A G E M E N T P O D N I K U 1 Marketing pro techniky LS, akad.rok 2014/2015 Management podniku - VŽ 1 Marketing vznikl v USA na po I. světové válce, kdy začala převažovat nabídka nad poptávkou a

Více

POUTNÍ TURISMUS JAKO PŘÍLEŽITOST PRO OBNOVU PAMÁTEK I KOMUNIKACI CÍRKVE

POUTNÍ TURISMUS JAKO PŘÍLEŽITOST PRO OBNOVU PAMÁTEK I KOMUNIKACI CÍRKVE POUTNÍ TURISMUS JAKO PŘÍLEŽITOST PRO OBNOVU PAMÁTEK I KOMUNIKACI CÍRKVE Štěpán Sittek Arcibiskupství olomoucké Církev a turismus Poslání Církve: uchovávat a vykládat zjevené pravdy Boží, hlásat evangelium,

Více

Regionální operační program Severozápad příležitosti pro neziskové organizace. Karlovy Vary,

Regionální operační program Severozápad příležitosti pro neziskové organizace. Karlovy Vary, Regionální operační program Severozápad příležitosti pro neziskové organizace Karlovy Vary, 18.3.2008 Regionální rada RS Severozápad Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad orgán, resp. právnická

Více

Předpoklady pro rozvoj CR - charakteristika potřeb

Předpoklady pro rozvoj CR - charakteristika potřeb Předpoklady pro rozvoj CR - charakteristika potřeb Iveta Hennetmairová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr.

Více

Jak na peníze z Evropské unie?

Jak na peníze z Evropské unie? Regionální operacní program pro Strední Cechy 2007-2013 Jak na peníze z Evropské unie? V období 2007-2013 je pro Českou republiku připraven z Evropské unie balíček peněz v objemu asi 750 mld. Kč. Česká

Více

komunikuje s institucemi a organizacemi

komunikuje s institucemi a organizacemi Mgr. Jan Matouš, provozovatel sekretariátu Asociace turistických informačních center ČR Asociace turistických informačních center ČR (zal. v r. 1994) 1) Zastupuje informační centra sdružená v asociaci,

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Téma: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola,

Více