CESTOVNÍ RUCH, AGROTURISTIKA: typy, definice, základní pojmy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CESTOVNÍ RUCH, AGROTURISTIKA: typy, definice, základní pojmy"

Transkript

1 Občanské sdružení přátel povodí Labe (žadatel) Kongresové centrum ILF, a.s. (vzdělávací subjekt) CESTOVNÍ RUCH, AGROTURISTIKA: typy, definice, základní pojmy Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Stránka 1

2 OBSAH 1 CESTOVNÍ RUCH VYMEZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU DEFINICE CESTOVNÍHO RUCHU TYPOLOGIE CESTOVNÍHO RUCHU CESTOVNÍHO RUCH DLE PŘEVAŽUJÍCÍ MOTIVACE ÚČASTI CESTOVNÍ RUCH DLE MÍSTA REALIZACE CESTOVNÍ RUCH DLE VZTAHU K PLATEBNÍ BILANCI DLE ZPŮSOBU ÚČASTI A FORMY ÚHRADY DLE ZPŮSOBU ZABEZPEČENÍ PRŮBĚHU A POČTU ÚČASTNÍKŮ DLE VĚKU ÚČASTNÍKŮ DLE PŘEVAŽUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ POBYTU DLE DÉLKY TRVÁNÍ CESTY DALŠÍ TYPY CESTOVNÍHO RUCHU TYPOLOGIE ÚČASTNÍKŮ CESTOVNÍHO RUCHU STÁLÝ OBYVATEL NÁVŠTĚVNÍK TURISTA VÝLETNÍK NÁVŠTĚVNÍCI PODLE TURISTICKÉ STATISTIKY PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY LOKALIZAČNÍ PODMÍNKY REALIZAČNÍ PODMÍNKY RAJONIZACE FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ CESTOVNÍ RUCH TRH CESTOVNÍHO RUCHU SUBJEKTY A OBJEKTY CESTOVNÍHO RUCHU TYPY TRHŮ CESTOVNÍHO RUCHU SPECIFIKA TRHU CESTOVNÍHO RUCHU SEKTORY CESTOVNÍHO RUCHU NABÍDKA V CESTOVNÍM RUCHU Stránka 2

3 1.9.1 SLUŽBY V CESTOVNÍM RUCHU POPTÁVKA V CESTOVNÍM RUCHU SPOTŘEBA V CESTOVNÍM RUCHU AGROTURISTIKA FORMY ZELENÉHO CESTOVNÍHO RUCHU CHARAKTERISTIKA AGROTURISTIKY FORMY AGROTURISTIKY DOPROVODNÉ PROGRAMY VENKOVSKÉ TURISTIKY A AGROTURISTIKY TYPY UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V AGROTURISTICE VÝZNAM AGROTURISTIKY NEGATIVNÍ ASPEKTY AGROTURISTIKY POTENCIÁL NA STRANĚ NABÍDKY AGROTURISTIKY POTENCIÁL NA STRANĚ POPTÁVKY TYPICKÉ ZNAKY AGROTURISTIKY - SHRNUTÍ CESTOVNÍ RUCH, AGROTURISTIKA A UDRŽITELNÝ ROZVOJ POUŽITÉ ZDROJE Stránka 3

4 1 CESTOVNÍ RUCH 1.1 VYMEZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU Cestovní ruch je neodmyslitelnou součástí dnešní moderní společnosti, která každoročně dává do pohybu masy lidí, kteří ve svém volném čase opouštějí dočasně místa svého trvalého bydliště za různými účely rekreace, poznání, styku s lidmi apod. Hlavním motivem takového pohybu je záměrná změna prostředí, která umožňuje člověku uspokojit některou z jeho potřeb, jako například potřeby odpočinku, pohybu, poznání, seberealizace a další. Pro uspokojení takových potřeb neposkytuje místo bydliště dostatek možností či příležitostí, popřípadě uspokojuje, ale v nedostačující kvalitě. Účast na cestovním ruchu se tedy stává výrazem jednání člověka, ve kterém se odrážejí jeho potřeby, zájmy, cíle, úmysly včetně podmínek pro jejich realizaci. 1.2 DEFINICE CESTOVNÍHO RUCHU Cestovní ruch představuje výraznou složku spotřeby obyvatelstva a stává se rovněž výrazným ekonomickým fenoménem. Aby účast na cestovním ruchu mohla být realizována, je jí třeba zabezpečit širokou škálou ekonomických činností. Cestovní ruch je důležitou oblastí podnikatelských příležitostí a zároveň faktorem rozvoje regionálních celků, národních ekonomik i ekonomiky světové. Cestovní ruch je tedy možné chápat v jednotě jeho dvou rovin. První rovinou je oblast spotřeby, kdy cestovní ruch je považován za způsob uspokojování potřeb, z druhého hlediska se jedná o oblast podnikatelských příležitostí v mnoha oborech lidské činnosti, kdy cestovní ruch je významnou součástí ekonomiky společnosti. Cestovní ruch se projevuje jako mnohostranný společensko-ekonomický jev. Nalézt z hlediska praxe i teorie přesnou a jednotnou definici pojmu cestovní ruch není jednoduchá záležitost. Vyplývá to ze složitosti procesu, jakým cestovní ruch je. Pojem cestovní ruch je spojován s mnoha významy. Je zřejmé, že je úzce spojen s cestováním a volným časem. Autoři ve svých definicích zdůrazňují různé stránky tohoto složitého jevu, Stránka 1

5 mnohdy v závislosti na tom, z hlediska které vědní disciplíny je cestovní ruch zkoumán a definován. Definice odrážející počátky vědeckého zkoumání daného jevu se zaměřovali na snahu odlišit cestovní ruch od širšího pojmu cestování. V dalších definicích je kladen důraz nejen na odlišení cestovního ruchu od cestování, ale rovněž na postižení různých sociálních či ekonomických stránek. Cestovní ruch lze definovat jako cesty, jež se realizují zpravidla ve volném čase, je chápán jako cesty, které jsou podnikány za účelem zotavení, zábavy, obchodu, povolání či z jiných příčin, při kterých dochází k dočasné změně místa bydliště. Jiný autor definuje cestovní ruch jako sumu vztahů mezi lidmi, kteří se nacházejí v nějakém místě přechodně, a mezi obyvateli tohoto místa. Definice, ve které si autor všímá především změn, které cestovní ruch způsobuje v místech cestovního ruchu a místním obyvatelstvem zní tak, že cestovní ruch je lokální nebo územní nahromadění cizinců s přechodným pobytem, které podmiňuje vznik vzájemných vztahů mezi cizinci na jedné straně a domácím obyvatelstvem, místem a jeho krajinou na straně druhé. Definice, ze které je zřejmý akcent na ekonomickou stránku je následující: ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště. Tato ekonomicky laděná definice považuje cestovní ruch jako součást spotřeby obyvatelstva doprovázený přesunem kupních fondů do míst cestovního ruchu. Východiskem pro další definování cestovního ruchu zejména v poválečném období se stala definice švýcarských profesorů, kteří ho definují jako souhrnné označení vztahů a jevů, vznikajících na základě cesty a pobytu místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena žádná výdělečná činnost. Za mezník v definování cestovního ruchu i pro jeho statistické sledování lze považovat Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu pořádanou World Tourism Organization konanou v Ottavě v roce 1991, kde došlo k obsahovému vymezení většiny používaných pojmů z oblasti cestovního ruchu. Cestovní ruch byl definovaný jako činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než je Stránka 2

6 stanovena 1, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. 1.3 TYPOLOGIE CESTOVNÍHO RUCHU V odborné literatuře je možné nalézt řadu různých kritérií systematiky cestovního ruchu. Cestovní ruch je dělen na formy a druhy cestovního ruchu. V praxi se ovšem obě hlediska prolínají a autoři odborných publikací často rozdíly mezi druhem a formou cestovního ruchu stírají CESTOVNÍHO RUCH DLE PŘEVAŽUJÍCÍ MOTIVACE ÚČASTI Cestovní ruch je členěn podle převažující motivace účasti na cestovním ruchu. Jedná se o následující typy cestovního ruchu: Rekreační cestovní ruch; kulturně-poznávací cestovní ruch; cestovní ruch s náboženskou orientací; cestovní ruch se vzdělávacími motivy; cestovní ruch se společenskými motivy; zdravotně orientovaný cestovní ruch; sportovně orientovaný cestovní ruch; cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí; cestovní ruch s dobrodružnými motivy; cestovní ruch s profesními motivy a cestovní ruch specificky orientovaný CESTOVNÍ RUCH DLE MÍSTA REALIZACE Jedná se o členění dle území, na kterém cestovní ruch probíhá. Domácí cestovní ruch: účastníci nepřekračují státní hranice své země; je to cestovní ruch domácího obyvatelstva na území jejich státu. Zahraniční cestovní ruch: vždy dochází k překračování hranic; může mít dvojí charakter: a) výjezdový cestovní ruch (pasivní): výjezdy občanů dané země do zahraničí b) příjezdový cestovní ruch (aktivní): příjezdy zahraničních návštěvníků dané země 1 U mezinárodního cestovního ruchu tato doba činí 1 rok, u domácího cestovního roku 6 měsíců. Stránka 3

7 c) tranzitní cestovní ruch: průjezd zahraničních účastníků cestovního ruchu přes území určitého státu s tím, že vlastní cíl účasti na cestovním ruchu je realizován na území dalšího státu. WTO v rámci snahy o unifikaci pojmů uvádí ještě dva základní typy cestovního ruchu: I. cestovní ruch vnitrostátní: zahrnuje veškerý cestovní ruch na území určitého státu (domácí, aktivní zahraniční). II. cestovní ruch národní (zahrnuje veškerý cestovní ruch obyvatelstva určitého státu (domácí a zahraniční pasivní) Mezinárodní cestovní ruch: zahrnuje pohyby účastníků cestovního ruchu mezi státy, bez konkrétního teritoriálního určení jde o zahraniční cestovní ruch více států či regionů. a) Cestovní ruch světový (veškerý cestovní ruch na světě, při kterém dochází k překračování hranic; je souhrnem veškerého příjezdového a výjezdového cestovního ruchu všech států). b) Cestovní ruch světa (veškerý cestovní ruch, který je na světě realizován; je souhrnem domácího i zahraničního cestovního ruchu všech států světa) CESTOVNÍ RUCH DLE VZTAHU K PLATEBNÍ BILANCI Zahraniční ruch aktivní zahrnuje příjezdy zahraničních návštěvníků do určité země, jejichž pobyt v dané zemi je spojen se spotřebou zboží a služeb hrazenou z devizových prostředků návštěvníků, což v konečném efektu znamená příliv deviz do platební bilance státu. Zahraniční cestovní ruch pasivní zahrnuje výjezdy obyvatel určitého státu do zahraniční, přičemž jejich pobyt a spotřeba odčerpávají devizové prostředky, což má negativní vliv na platební bilanci státu (tzv. neviditelný import) DLE ZPŮSOBU ÚČASTI A FORMY ÚHRADY Volný/ komerční cestovní ruch (člověk si cestu sám hradí a také sám rozhoduje o jejím zabezpečení). Vázaný/sociální cestovní ruch (za občana hradí cestu zcela nebo zčásti jiný subjekt, který také rozhoduje). Stránka 4

8 1.3.5 DLE ZPŮSOBU ZABEZPEČENÍ PRŮBĚHU A POČTU ÚČASTNÍKŮ Organizovaný CR (cestu i pobyt zajišťuje např. cestovní kancelář, firma, škola apod.) a neorganizovaný CR (vše potřebné si účastník zajišťuje sám nebo jen částečně využívá služeb cestovní kanceláře). Individuální CR (účastník cestuje sám nebo s rodinou) a skupinový CR (cestuje kolektiv nebo jiná neformální forma) DLE VĚKU ÚČASTNÍKŮ Toto kritérium bývá uplatňováno ve vztahu k některým věkovým skupinám, které se svým spotřebním chováním a nároky na rozsah a strukturu služeb v rámci CR výrazně odlišují. Lze uvést CR dětí, CR mládeže, CZ seniorů, CR rodin s dětmi a CR lidí mezi rokem DLE PŘEVAŽUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ POBYTU S tímto kritériem souvisí odlišné nároky na služby. Dle tohoto kritéria se cestovní ruch člení na městský, venkovský, lázeňský a ve střediscích cestovního ruchu DLE DÉLKY TRVÁNÍ CESTY Krátkodobý CR (pobyt do 3 dnů, max. 2 noci, mimo místo obvyklého bydliště) a dlouhodobý CR (pobyt delší než 3 dny, nikoliv však delší než 6 měsíců) DALŠÍ TYPY CESTOVNÍHO RUCHU Existuje celá řada dalších kritéria, dle kterých lze CR členit. Jedná se například o hlediska jako: roční období, cíl cesty, podle použitého dopravního prostředku, podle destinace, způsobu ubytování apod. Stránka 5

9 1.4 TYPOLOGIE ÚČASTNÍKŮ CESTOVNÍHO RUCHU STÁLÝ OBYVATEL V mezinárodním cestovním ruchu ve vztahu k dané zemi se za stálého obyvatele považuje osoba, která žije v zemi alespoň jeden rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší jednoho roku. V domácím cestovním ruchu ve vztahu k určitému místu je za stálého obyvatele považována osoba, která v tomto místě žije alespoň šest po sobě jdoucích měsíců před příjezdem do jiného místa na dobu kratší šesti měsíců NÁVŠTĚVNÍK V mezinárodním cestovním ruchu je návštěvníkem osoba, která cestuje do jiné země, než do té, kde má své trvalé bydliště, na dobu nepřekračující jeden rok, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonání výdělečné činnosti v navštívené zemi. V domácím cestovním ruchu je návštěvníkem osoba, která má trvalé bydliště v dané zemi a cestuje na jiné místo v zemi mimo své bydliště na dobu kratší než šest měsíců, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě TURISTA V mezinárodním cestovním ruchu se za turistu považuje osoba, která cestuje do jiné země, než v níž má své obvyklé bydliště, a to na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, ale nepřesahující jeden rok, přičemž hlavním účelem její cesty není vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi. V domácím cestovním ruchu je turistou osoba trvale usídlená v dané zemi, která cestuje do jiného místa odlišného od jejího běžného životního prostředí v téže zemi, a to na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, ale ne na dobu delší šesti měsíců, přičemž hlavním účelem její cesty není vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Stránka 6

10 V závislosti na délce pobytu se rozlišuje: - turista na dovolené (turista, který setrvává na daném místě více než určitý počet nocí nebo dnů); - krátkodobě pobývající turista (turista, který cestuje na dobu nepřekračující tento limit, ale trvající déle než 24 hodin a zahrnující pobyt alespoň s jedním přenocováním). Turisté jsou tedy dočasní návštěvníci, kteří se zdrží v navštěvovaném místě alespoň 24 hodiny a motivem jejich cestování je buď využití volného času (zábava, dovolená, odpočinek, sport aj.), nebo vyřizování různých záležitostí. Turisty lze rozlišovat rovněž podle jejich motivace k cestování, a to na turisty objevitele, turisty individuální, masové a charterové. Turisté objevitelé hledají znalosti a objevy, snaží se o množství kontaktů s místní společností. Tito turisté obvykle odmítají letadlo jako dopravní prostředek a na daném místě setrvávají často několik týdnů. Jejich počet je omezen. Jejich cesty směřují např. do Nepálu nebo do buší Afriky, kde hledají zážitky neobvyklé pro běžný život. Dobře se přizpůsobují místním podmínkám, vyhýbají se turistickým centrům a nevyžadují vysoký standard služeb. Individuální turisté jsou skupinou, která cestuje buď individuálně, nebo v malých skupinkách. Počet těchto turistů se neustále zvyšuje. Jsou to osoby, které vyžadují vysoký standard služeb a jsou ochotny za něj zaplatit. Masoví turisté pocházejí z vrstvy obyvatelstva se středními příjmy. Řídí se heslem: dostaneš, co zaplatíš. Očekávají, že zaměstnanci hotelu splní všechna jejich přání. Charteroví turisté jsou turisté s minimálním zájmem o kulturu a obyvatele země, do níž přijeli. Cestují na krátkou dobu, a to od prodlouženého víkendu do dvou týdnů VÝLETNÍK Výletník, neboli exkurzionista, či jednodenní návštěvník, je typ dočasného návštěvníka, který se zdrží v navštěvované zemi pouze jeden den, aniž by v této zemi přenocoval. Stránka 7

11 Z pohledu mezinárodního cestovního ruchu je výletníkem osoba cestující do jiné země, než v níž má své trvalé bydliště, na dobu kratší dvaceti čtyř hodin, aniž by v navštívené zemi přenocovala. Hlavním účelem její cesty přitom není vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi. V domácím cestovním ruchu je výletník ten, kdo je trvale usídlen v dané zemi a cestuje do místa odlišného od místa jeho trvalého bydliště na dobu kratší 24 hodin, aniž by v navštíveném místě přenocoval. Hlavním účelem jeho cesty není vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě NÁVŠTĚVNÍCI PODLE TURISTICKÉ STATISTIKY Návštěvníci zahrnutí v oficiální turistické statistice jsou turisté a výletníci a důvodem jejich návštěvy je: zábava (dovolená, kultura, aktivní sport, příbuzní a známí, apod.); služební záležitost (schůzka, obchod, služební úkol) nebo ostatní turistické motivy (studijní pobyt, tranzit, různé). Návštěvníci nezahrnutí v turistické statistice jsou stálí i dočasní přistěhovalci, diplomaté, konzultační úředníci, členové ozbrojených sil, utečenci, tranzitující (projíždějící, kteří neopustí tranzitní zónu na letišti či v přístavu). 1.5 PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU Existenci a rozvoj cestovního ruchu v určitých oblastech ovlivňují následující předpoklady: selektivní předpoklady, lokalizační podmínky, realizační podmínky a rajonizace SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY Selektivní (stimulační) předpoklady mají primární postavení v rozvoji cestovního ruchu. Znamenají způsobilost dané země podílet se aktivně i pasivně na cestovním ruchu. Rozlišovány jsou faktory objektivní a subjektivní. Objektivní faktory: Základní podmínkou rozvoje cestovního ruchu jsou mírové podmínky života. Mimo tuto nejzákladnější podmínku existuje celá řada dalších faktorů působících na rozvoj cestovního Stránka 8

12 ruchu: politické, ekonomické, demografické, ekologické, administrativní, sociální a materiálně-technické. - Politické faktory: základní politické skutečnosti světového charakteru i místního významu (mírové uspořádání světa či válečné konflikty, vnitropolitická situace stabilita), charakter politického systému (frekvence střídání vlád, teror a násilí, kriminalita, systém politických stran, vytvoření Evropské unie znamenající volný pohyb osob a kapitálu ). - Ekonomické předpoklady: ze strany hospodářské politiky rozvoj cestovního ruchu ovlivňuje např. směnitelnost měny, výše reálné mzdy, výše nerealizované kupní síly obyvatelstva, podpora podnikání v cestovním ruchu programy podpory podnikání z místních, státních anebo mezinárodních zdrojů UNESCO a Phare, podpora prezentace dané země ve vztahu k zahraničí. Kvantifikovatelný vztah cestovního ruchu a ekonomiky lze vyjádřit řadou ukazatelů, např. podíl služeb cestovního ruchu na tvorbě HDP, výdaje obyvatelstva na služby spojené s turistikou, výše devizových příjmů ze zahraničního obchodu, podíl pasivního cestovního ruchu, saldo ze zahraničního cestovního ruchu. - Demografické skutečnosti: počet obyvatel, ekonomická aktivita, střední délka života, mobilita, zvyšující se urbanizace. Je třeba si uvědomit, že lidský faktor vystupuje v cestovním ruchu jako pracovní síla a taky jako účastník cestovního ruchu! - Ekologické podmínky (kvalita životního prostředí): masový rozvoj cestovního ruchu může ohrozit kvalitu přírody v oblastech velké koncentrace cestovního ruchu, uplatňování zásad trvale udržitelného rozvoje ekonomiky a rozvoje a obnovy kvality venkovského prostředí, péče státu o životní prostředí. - Administrativní podmínky: soubor právních předpisů, zákonů a vyhlášek o cestovním ruchu např. celní a devizové předpisy, pasové a vízové podmínky, daňová legislativa, nutnost očkování do některých zemí či požadavek výše denního limitu finančních prostředků na pobyt apod. Stránka 9

13 - Sociální vlivy: dosažená životní úroveň, životní styl, fond volného času. (Ve společnostech s vysokou životní úrovní dochází k posunu volného času člověka na přední místo.) - Technické vlivy: rozvoj informačních technologií, rezervační systémy, úroveň dopravy, ubytování, stravování, obchod, sportovní aktivity, doplňkové služby směnárenství apod. Subjektivní faktory: Do této kategorie patří řada psychologických faktorů a dalších pohnutek ovlivněných kulturní úrovní obyvatel, reklamou apod. Psychologické vlivy souvisí se spotřebitelským chováním, které je ovlivňováno čtyřmi základními psychologickými faktory motivací, vnímáním, učením a postoji. Znalost těchto faktorů umožňuje efektivněji provádět marketingovou segmentaci LOKALIZAČNÍ PODMÍNKY Lokalizační podmínky cestovního ruchu mají ve vztahu k jeho rozvoji druhotný význam. Rozhodují o funkčním využití konkrétních oblastí pro cestovní ruch z hlediska jejich přírodních možností, charakteru a kvality společenských podmínek a atraktivit. Lokalizační předpoklady znamenají lokalizaci (umístění) aktivit cestovního ruchu do určité oblasti. Podmínky přírodního charakteru: přírodní podmínky a atraktivity, klimatické poměry, hydrologické poměry, reliéf a morfologické poměry, flóra a fauna. Podmínky společenského charakteru: např. kulturně historické památky různého typu, kulturní zařízení, sportovní atraktivity a akce, které často soustřeďují do míst jejich konání velký počet zájemců (např. olympijské hry, různá sportovní mistrovství, býčí zápasy, karnevaly Rio de Janiero apod.) REALIZAČNÍ PODMÍNKY Mají rozhodující postavení v konečné fázi uskutečnění určitého typy cestovního ruchu. Zahrnují dopravu a materiálně technické předpoklady. Stránka 10

14 Dopravní předpoklady patří mezi základní podmínky cestovního ruchu. Vedle dostupnosti a časové dosažitelnosti území je důležitá zejména hustota, kvalita a bezpečnost dopravní sítě a dopravních zařízení (mosty, viadukty, tunely apod.) Materiálně technické předpoklady tvoří ubytovací, stravovací, zábavní, sportovní a jiná zařízení. Limitujícím faktorem využití konkrétních středisek je kapacita a úroveň těchto zařízení. Nejméně důležitá je i kvalita poskytovaných služeb včetně poskytování dalších doplňkových služeb, propagace, rezervace, informační služby apod RAJONIZACE Rajonizace oceňuje území podle předpokladů území pro rekreaci, rozvoj cestovního ruchu a navrhuje strukturu, formu a intenzitu jejich využívání. Rajonizace rozčleňuje území na území s převahou přírodních podmínek vhodných pro rekreaci a cestovní ruch a na území s převahou vlastností pro cestovní ruch spíše nevhodných. 1.6 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ CESTOVNÍ RUCH Na rozvoj cestovního ruchu působí vnější faktory, které přímo nesouvisí s cestovním tuchem, ale do značné míry ovlivňují poptávku po cestovním ruchu. Demografické a sociální faktory (jedná se o stárnutí obyvatelstva, zvyšování počtu pracujících žen a tím i zvyšování rodinných příjmů. Růst podílu jednočlenných domácností, růst vzdělanosti populace, trend pozdějšího zakládání rodiny, zvyšování počtu bezdětných manželství, možnost větší migrace obyvatel, zvýšení objemu volného času aj. Ekonomické faktory (produkt cestovního ruchu je označován na tzv. produkt zbytný, což znamená, že v případě ekonomické recese lidé omezují osobní spotřebu tohoto produktu a vynakládají na něj proto méně prostředků). Politické a právní faktory (politické změny výrazně ovlivňují cestovní ruch (volný pohyb zboží v rámci EU; teroristické útoky na USA, politické nestabilita apod.). Technické faktory (technický rozvoj, který se projevuje zejména v letecké dopravě, v nových komunikačních technologiích a výpočetních systémech činí cestování neustále rychlejšíma levnějším se snadným přístupem k informacím a rezervacím, rovněž je velký důraz kladen na bezpečnost cestování). Stránka 11

15 1.7 TRH CESTOVNÍHO RUCHU Trh cestovního ruchu je souhrnem směnných vztahů mezi osobami prodávajícími zboží a služby cestovního ruchu (představujícími nabídku) a osobami kupujícími zboží a služby cestovního ruchu (představujícími poptávku). Trh cestovního ruchu je tvořen stranou kupujících, prodávajících a cenou. Kupující kupuje od prodávajícího atraktivity za smluvenou cenu. Trh cestovního ruchu tvoří podniky různých velikostí (od malých podnikatelských organizací místního významu až po globální společnosti: cestovní agentury a cestovní kanceláře, dopravní společnosti, komerční ubytovací zařízení, stravovací zařízení, návštěvnické atraktivity a zábavní parky). Trh cestovního ruchu je ovlivňován řadou činitelů, kterými jsou: ekonomické prostředí, konkurence, dodavatelé, zákazníci, sociodemografické prostředí, technologické a technické podmínky, právní a legislativní podmínky, politické vlivy, sociální a kulturní prostředí SUBJEKTY A OBJEKTY CESTOVNÍHO RUCHU Trh cestovního ruchu je vymezen subjekty a objekty. Mezi objekty cestovního ruchu patří služby, zboží a volné statky. Sužby jsou vázány na čas a místo, platí se za ně předem. Mezi zboží patří suvenýry, pohlednice, vybavení pro turistiku, mapy, průvodce apod. Za volné statky jsou považovány atraktivity, které představují všechna volně přístupná místa a vstupují na trh cestovního ruchu pomocí služeb. Objektem cestovního ruchu jsou tedy atraktivity, na jejichž bázi vzniká motivace k cestování (atraktivita destinace, destinace samotná, infrastruktura, suprastruktura, apod.) Infrastruktura je vybavenost daného místa pro všechny (tj.: turisty i rezidenty). Suprastruktura je část infrastruktury, která slouží výhradně turistům (hotely, pensiony, ubytovny, restaurace apod.). Subjektem cestovního ruchu jsou účastníci cestovního ruchu (turisté), organizátoři (tj.: kupující a prodávající). Kupující jsou subjekty trhu cestovního ruchu, kteří uspokojují své potřeby, a prodávající jsou subjekty trhu cestovního ruchu, kteří nabízí produkty a služby. Subjekty cestovního ruchu se dělí na zprostředkovatele (cestovní kanceláře a cestovní agentury) a poskytovatele (restaurace, hotely, dopravce, apod.). Stránka 12

16 1.7.2 TYPY TRHŮ CESTOVNÍHO RUCHU Trh cestovního ruchu je možné rovněž dělit na: - místní trh: v rámci jednoho města; - regionální trh: v rámci regionu/kraje; - národní trh: v rámci dané země (zahrnuje trh směřující dovnitř, trh směřující ven a domácí trh) - mezinárodní trh: v rámci Evropy; - světový trh: celý svět. Trh cestovního ruchu z hlediska času se člení na: - celoroční trh: památky a místa s celoročním provozem; - sezónní trh: různé zimní či letní atraktivity; - mimosezónní trh: města (podzim/jaro); - víkendový trh: víkendy a prodloužené víkendy SPECIFIKA TRHU CESTOVNÍHO RUCHU Trh cestovního ruchu má celou řadu zvláštností, které vyplývají především z charakteru potřeb klientů a z charakteru služeb v cestovním ruchu. Služby cestovního ruchu jsou všechny služby, které zabezpečují potřeby vznikající v rámci cestovního ruchu. Konkrétními službami jsou služby přepravní, ubytovací, stravovací, sportovně rekreační, kulturní, společenskozábavné, lázeňské, zprostředkovatelské, informační, průvodcovské, služby obchodu, směnárenské, pojišťovnické, služby pro motoristy a služby servisní a opravárenské. Hlavní specifické rysy trhu a služeb cestovního ruchu: podnikání v cestovním ruchu není záležitostí jednoho roku, jedná se o dlouhodobé aktivity; rozvoj cestovního ruchu je podmíněn politicko-správními podmínkami; produkt cestovního ruchu nelze vyrábět na sklad; místní a časová vázanost tvorby, realizace a spotřeby služeb (bezprostřední sepjetí s územím, ve kterém dochází k realizaci služby); Stránka 13

17 vysoká závislost na přírodních a historických atraktivitách; výrazná sezónnost; vysoký podíl lidské práce; těsný vztah nabídky a poptávky (tj. změny v cenách a příjmech se obvykle objeví na trhu bezprostředně); mezinárodní charakter; časovost (tvorba, prodej a spotřeba služeb cestovního ruchu je místně i časově spojena); pomíjivost (dána tím, že pokud služby nejsou spotřebovány v době, kdy jsou k dispozici, jejich výkon je ztracen) osobní charakter (slouží k bezprostřednímu uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu); výsledky společné činnosti mnoha odvětví, které se podílejí na zabezpečení a fungování celého systému cestovního ruchu; vliv makroekonomických faktorů (počasí, přírodní katastrofy, vnitřní a mezinárodní politická situace, válečné konflikty, terorismus, bezpečnost navštívených míst, kriminalita apod.); nabídku silně ovlivňuje rozvoj a využívání nejnovější výpočetní a komunikační techniky a technologií; těsný stav nabídky a poptávky (změny v cenách a příjmech se obvykle bezprostředně projeví na trhu); poptávka je výrazně ovlivňována důchody obyvatelstva, fondem volného času, cenovou hladinou nabízených služeb, spotřebitelskými preferencemi, motivací, módou a prestiží, celkovým způsobem života. Stránka 14

18 1.8 SEKTORY CESTOVNÍHO RUCHU Mezi hlavní sektory průmyslu cestovního ruchu patří ubytovací sektor, sektor turistických atrakcí, doprava, zprostředkovatelé cestovního ruchu a sektor destinačních organizací. - Ubytovací sektor: patří sem poskytovatelé ubytovacích služeb, od hotelových řetězců až po soukromé malé penziony apod. - Sektor turistických atrakcí: patří sem např. národní parky, kulturní či historická místa a zajímavosti, botanické zahrady, sportovní centra apod. - Doprava: letecká, lodní, železniční, automobilová a autobusová doprava, půjčovny a zprostředkovatelé půjčování vozidel. - Zprostředkovatelé cestovního ruchu: touroperátoři, cestovní kanceláře, agentury, sezónní zprostředkovatelé či agenti, organizátoři konferencí, incentivní domy, rezervační systémy a další. - Sektor destinačních organizací: např. národní turistické centrály, regionální centra, turistické asociace apod. Většina autorů zahrnuje mezi hlavní sektory působící v průmyslu cestovního ruchu také stravovací průmysl. Často se mluví o tzv. materiálně technické základně cestovního ruchu, kam jsou zahrnovány ubytovací i stravovací služby. 1.9 NABÍDKA V CESTOVNÍM RUCHU Nabídka v cestovním ruchu je reprezentována souhrnem všech komponentů nutných k realizaci účasti na cestovním ruchu a k naplnění očekávaných efektů. Předmětem nabídky jsou objekty cestovního ruchu. Nabídku v cestovním ruchu tvoří dvě základní součásti: - atraktivity cílových míst cestovního ruchu, - vybavenost míst zařízeními cestovního ruchu. Stránka 15

19 Atraktivity cílových míst cestovního ruchu, ať již dané přírodou nebo vytvořené člověkem, jsou dominantní složkou nabídky v cestovním ruchu. Tyto atraktivity vytvářejí prostředí pro cestovní ruch, určují jeho vlastnosti a determinují i schopnost toho kterého prostředí realizovat cíle cestovního ruchu a uspokojovat potřeby jeho účastníků, jakož i schopnost určitých míst se v cestovním ruchu uplatnit. Jsou reprezentovány především přírodními atraktivitami (např. terén, klimatické podmínky, vodní toky, fauna, flora atd.), kulturně historickými aktivitami (např. architektonické památky, kulturní zařízení, významná kulturní a historická místa, technické památky, lidové umění, atd.), organizovanými atraktivitami (např. filmové, hudební a divadelní festivaly, folklórní slavnosti, veletrhy a výstavy, sportovní akce, přehlídky a soutěže či jiné společenské akce, atd.) a v neposlední řadě sociálními atraktivitami (jako jsou způsob života lidí, tradice, zvyky, gastronomie, atd.). Aby atraktivity v cílových místech cestovního ruchu mohly být využity, a aby tato místa mohla vstoupit na trh cestovního ruchu, musí být dostupná a musí být vytvořeny podmínky pro pobyt v nich ve formě vybavenosti zařízeními cestovního ruchu (dopravními, stravovacími, sportovně rekreačními a dalšími). Tato zařízení pak vytvářejí materiálně technické předpoklady pro tvorbu a realizaci služeb cestovního ruchu a tím podmínky pro funkční využití rekreačního potenciálu místa cestovního ruchu daného jeho atraktivitami SLUŽBY V CESTOVNÍM RUCHU Služby lze obecně definovat jako takové vynaložení práce, při níž nevzniká hmotný výrobek, ale užitečný efekt. Službami v cestovním ruchu jsou všechny služby, které zabezpečují potřeby vzniklé v rámci cestovního ruchu. Požadavky cestovního ruchu na služby spočívají v přizpůsobení rozsahu a struktury služeb charakteru místa cestovního ruchu a jeho funkcím; v přizpůsobení kapacity, skladby a úrovně služeb; v zajištění vzájemné kapacitní vazby služeb; v pohotovosti a pružnosti služeb; v jejich přizpůsobení časově nerovnoměrně rozložené poptávce; v prostorovém umístění. Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňující nabídku služeb je sezónnost, která klade zvláštní požadavky na charakter a skladbu služeb. Stránka 16

20 Existuje velké množství klasifikací služeb v oblasti cestovního ruchu. Nejpoužívanějším členěním je členění služeb podle druhů služeb, které se podílejí na uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu. Jedná se o služby přepravní, ubytovací, stravovací, sportovně rekreační, kulturní, společensko-zábavné, lázeňské, zprostředkovatelské, informační, průvodcovské, pojišťovnické a další. Rozsah a struktura služeb v jednotlivých místech cestovního ruchu a tím i podnikatelské příležitosti budou vždy záviset na charakteru konkrétního místa, jeho atraktivitách, charakteru prostředí i na charakteru poptávky po něm POPTÁVKA V CESTOVNÍM RUCHU Poptávka v cestovním ruchu představuje projev potřeb účastníka cestovního ruchu podložený koupěschopností. Nositelem poptávky je účastník cestovního ruchu, který se cestovního ruchu účastní v zájmu reprodukce svých fyzických a duševních sil a za účelem uspokojení svých potřeb v oblasti rekreace, poznání a styku s lidmi. Charakter a rozsah poptávky je podmíněn charakterem, rozsahem a strukturou potřeb, které je možno účastí na cestovním ruchu uspokojit, a které se v poptávce odrážejí. Poptávka v cestovním ruchu tak představuje ochotu účastníků cestovního ruchu směnit určité množství peněz za služby a statky cestovního ruchu. Poptávka v cestovním ruchu v sobě zahrnuje motiv účasti; požadavky na služby a zboží a požadavky na prostředí a místo. Může vystupovat jako poptávka uspokojená, neuspokojená a potenciální SPOTŘEBA V CESTOVNÍM RUCHU Cestovní ruch je jednou z cest uspokojování potřeb lidí a tedy významnou součástí jejich spotřeby. Spotřeba účastníků cestovního ruchu je součástí individuální poptávky a představuje realizovanou poptávku. Těžiště spotřeby v cestovním ruchu je v cílových místech cestovního ruchu, rovněž však může začít již spotřebou některých služeb či zboží v místě bydliště. Nezanedbatelnou součástí spotřeby je také spotřeba při přemisťování z místa bydliště do místa cestovního ruchu. Stránka 17

PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ CESTOVNÍ RUCH A AGROTURISTIKA

PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ CESTOVNÍ RUCH A AGROTURISTIKA PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ Typy, definice, základní pojmy CESTOVNÍ RUCH A AGROTURISTIKA /typy, definice, základní pojmy/ CESTOVNÍ RUCH Cestovní ruch: definice Typy, Cestovní definice, ruch:

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 8. 1. 2013

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 8. 1. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_16 Název materiálu: CESTOVNÍ RUCH Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace charakterizuje žákům podstatu a členění cestovního ruchu

Více

SLUŽBY PRO ÚČASTNÍKY VENKOVSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU. Mgr. Królová Klára

SLUŽBY PRO ÚČASTNÍKY VENKOVSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU. Mgr. Królová Klára SLUŽBY PRO ÚČASTNÍKY VENKOVSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU Mgr. Królová Klára Definice základních pojmů Služba je jakákoliv činnost nebo výhoda, kterou jedna strana může nabídnout druhé straně, je v zásadě nehmotná

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz. Číslo projektu Název školy Předmět Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0852 Střední škola cestovního ruchu, s. r. o., Benešov Technika cestovního ruchu Technika poskytování služeb cestovního ruchu Téma Ročník

Více

Národní konference Venkov - Hospoda. 16.10.2014 Pavel Moulis

Národní konference Venkov - Hospoda. 16.10.2014 Pavel Moulis Národní konference Venkov - Hospoda 16.10.2014 Pavel Moulis HOSPODA - z historie Hospoda = pán domu Venkovské hospody neboli šenky jsou známy už z dob ranného středověku S rozvojem obchodu zájezdní hostince

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

Organizace a marketing turismu

Organizace a marketing turismu Organizace a marketing turismu září 2011 Ing. Šárka Tittelbachová Czech It -Institute for Stategic Studyies on Tourism, o.p.s. tittelbachova@czechit.cz Základní vymezení - pojmy Základní pojmy pro statistické

Více

Marketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří

Marketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří Marketing atraktivit Vybrané aplikace marketingu cestovního ruchu: Marketing atraktivit Marketing destinací Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb Marketing lodní a letecká

Více

Cestovní ruch pro všechny, priorita EU. Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze

Cestovní ruch pro všechny, priorita EU. Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze Cestovní ruch pro všechny, priorita EU Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze Cestovní ruch pro všechny v materiálech EU Segmenty cestovního ruchu pro všechny Formy podpory rozvoje cestovního

Více

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Konference Dopad finanční krize na rozvoj v ČR 4.prosince 2013 Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Obsah 1. Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 2. Opatření III.1.3

Více

Prioritní zaměření strategie

Prioritní zaměření strategie Prioritní zaměření strategie Zaměření problémových oblastí, jednotlivé priority, opatření a podopatření byly konfrontovány s prioritami pracovních skupin i zástupců nejširší veřejnosti, a to prostřednictvím

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ Region soudržnosti NUTS II Střední Morava Model IPRM a IPRÚ IPRM-integrovaný plán rozvoje města Východiska na úrovni EU a ČR - Legislativa pro období 2007-2013 důraz na integrovaný přístup a tlak velkých

Více

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4.

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4. Trendy na straně domácí a zahraniční klientely Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 2.4.202 Světové trendy v cestovním ruchu 2 Trendy ve spotřebním chování /2

Více

Vybrané problémy z pohledu zákona č. 159/1999 Sb., O některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (301/2009 Sb.)

Vybrané problémy z pohledu zákona č. 159/1999 Sb., O některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (301/2009 Sb.) 6.1.2012 1 Vybrané problémy z pohledu zákona č. 159/1999 Sb., O některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (301/2009 Sb.) 1 (1) Zájezdem se rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

Rozvoj kvalifikační úrovně a kompetencí pracovníků v cestovním ruchu

Rozvoj kvalifikační úrovně a kompetencí pracovníků v cestovním ruchu CZ NACE 55 CZ NACE 56 CZ NACE 93 CZ NACE 96 Rozvoj kvalifikační úrovně a kompetencí pracovníků v cestovním ruchu Bezplatné vzdělávání v cestovním ruchu Bezplatné vzdělávání v cestovním ruchu Rozvoj kvalifikační

Více

MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE

MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE Marie Pourová Česká zemědělská univerzita Praha, Katedra řízení, PEF, 165 21 Praha 6 - Suchdol tel.: 42/2/3382239 fax: 42/2/3382258 Anotace: Příspěvek se

Více

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Cestovní ruch Analýza cestovního ruchu Chorvatska Diplomová práce Autor: Bc. Petra Jelínková Vedoucí práce: Ing. Zdenka Petrů Prohlášení:

Více

Č E S K Á Z E M Ě D Ě L S K Á U N I V E R Z I T A V P R A Z E

Č E S K Á Z E M Ě D Ě L S K Á U N I V E R Z I T A V P R A Z E Č E S K Á Z E M Ě D Ě L S K Á U N I V E R Z I T A V P R A Z E PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ŘÍZENÍ TEZE K DIPLOMOVÉ P R Á C I na téma Cestovní ruch a venkovská turistika ve vybraném regionu VEDOUCÍ

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU

KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU Metodické a systémové zásady zpracování sektorových operačních programů Příloha 2 KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU 1. Výrobní prostředí 11 Zemědělství 111 Investice do zemědělského

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

SOŠ a SOU SUŠICE. U Kapličky 761 342 01 Sušice tel.: 376 524 662 fax: 376 524 190

SOŠ a SOU SUŠICE. U Kapličky 761 342 01 Sušice tel.: 376 524 662 fax: 376 524 190 SOŠ a SOU SUŠICE U Kapličky 761 342 01 Sušice tel.: 376 524 662 fax: 376 524 190 CESTOVNÍ RUCH UPLATNĚNÍ V CESTOVNÍM RUCH 1)Ekonomická oblast 2)Cestovní ruch EKONOMICKÁ OBLAST Uplatnění jako středoškolsky

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010 Prodej ze dvora- marketing zemědělských komodit LEDEN A ÚNOR 2010 Výhody nákupu místní produkce pro obchodníky - nákupčí vyšší kvalita (zejména u rychle se kazícího zboží, které je nutno přepravovat) p

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V331 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní

Více

Dotační příležitosti Program rozvoje venkova ČR

Dotační příležitosti Program rozvoje venkova ČR Dotační příležitosti Program rozvoje venkova ČR Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Program rozvoje venkova ČR Osnova prezentace: prioritní osy podpora podnikání cestovní

Více

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 TRAVEL, LEISURE AND TOURISM Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 červen 2010 prezentace 12.7.2010 ADVISORY Cíle

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

O d b o r ú z e m n í h o p l á n o v á n í M M B a t e l i e r E R A l e d e n 2 0 1 2

O d b o r ú z e m n í h o p l á n o v á n í M M B a t e l i e r E R A l e d e n 2 0 1 2 O d b o r ú z e m n í h o p l á n o v á n í M M B a t e l i e r E R A l e d e n 2 0 1 2 ÚZEMNÍ STUDIE REKREAČNÍ OBLAST BRNĚNSKÁ PŘEHRADA --------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o.

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4.

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4. Zahraniční cestovní ruch ČR Rudolf Olšovský ředitel odboru platební bilance Sekce měnová a statistiky ČNB VŠE Praha 17. září 2009 Obsah 1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní

Více

Místní akční skupina Valašsko Horní Vsacko, o.s.

Místní akční skupina Valašsko Horní Vsacko, o.s. MANUÁL PRO HODNOCENÍ PROJEKTŮ 5. VÝZVA 1. 2. 3. 4. 5. POVINNÁ PREFERENČNÍ KRITÉRIA VŠECHNY FICHE Vytvoření kaţdého nového trvalého pracovního místa dle definice v příloze 2 Metodiky pro tvorbu Fichí a

Více

Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis. 6.10.2010 Pavel TAIBR, GFXŠ Liberec taibr@atlas.cz

Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis. 6.10.2010 Pavel TAIBR, GFXŠ Liberec taibr@atlas.cz Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis Socioekonomická sféra Lidská společnost, její výtvory a procesy, které v ní probíhají antroposféra. Základní znaky: součást přírody Je to

Více

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky 1. Ekonomika (podnikání a zemědělství) SWOT ANALÝZA workshop Darkovičky 14. 11. 2013 velká nabídka v oblasti služeb a stavebnictví rozvinutá drobná řemesla na základě potřeb obyvatelstva podmínky pro krátkodobou

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

TEZE. Analýza vývoje vybraných ukazatelů charakterizujících cestovní ruch. Autor: Markéta Polatová

TEZE. Analýza vývoje vybraných ukazatelů charakterizujících cestovní ruch. Autor: Markéta Polatová TEZE Analýza vývoje vybraných ukazatelů charakterizujících cestovní ruch Autor: Markéta Polatová Vedoucí diplomové práce: Doc.Ing. Libuše Svatošová CSc. PRAHA 2003 Definice cestovního ruchu zní: Cestovní

Více

VÁŠ PROJEKTOVÝ ZÁMĚR

VÁŠ PROJEKTOVÝ ZÁMĚR VÁŠ PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Smyslem tohoto formuláře je upřesnit a logickou cestou definovat Váš individuální projektový záměr. Rovněž si klade za cíl reálně definovat šance na úspěch při případné žádosti o dotaci

Více

ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY PRODUKCE HOVĚZÍHO MASA A MASNÝCH VÝROBKŮ- PRODEJ ZE DVORA

ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY PRODUKCE HOVĚZÍHO MASA A MASNÝCH VÝROBKŮ- PRODEJ ZE DVORA ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY PRODUKCE HOVĚZÍHO MASA A MASNÝCH VÝROBKŮ- PRODEJ ZE DVORA Agenda 1 Současná situace na trhu s hovězím masem 2 Marketing hovězího masa a výrobků 3 Prodej ze dvora 4 Legislativa 1 Současn

Více

Marketing venkovského cestovního ruchu. Eva Šimková

Marketing venkovského cestovního ruchu. Eva Šimková Marketing venkovského cestovního ruchu Eva Šimková Obsah přednášky 1. Specifika šetrné turistiky 2. Současné trendy a vliv na marketing VCR 3. Marketing a marketingový mix VCR 4. Balíčkování služeb VCR

Více

Dana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Dana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Nové rekreační aktivity ve venkovském m prostoru Česka Dana Fialová, Veronika Nožičková Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Cíl l příspp

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Téma: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola,

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

Kampaň na podporu českých hor. 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _. v rámci projektu Česko naše destinace

Kampaň na podporu českých hor. 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _. v rámci projektu Česko naše destinace Kampaň na podporu českých hor 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _ v rámci projektu Česko naše destinace Projekt Česko naše destinace Cíle Marketingový: netradiční inspirace na expedici do destinací ČR

Více

Přehlídka krajových specialit a kuchyně

Přehlídka krajových specialit a kuchyně Přehlídka krajových specialit a kuchyně Základní informace Termín konání: 16. 19. září 2010 Místo: Praha, Kampa Místo na trhu: Tento nový projekt pokrývá a propojuje oblasti, kterým specializovaná akce

Více

SWOT ANALÝZA. Kvalita života, občanská vybavenost, sociální služby

SWOT ANALÝZA. Kvalita života, občanská vybavenost, sociální služby STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU UNIČOVSKO SWOT ANALÝZA Kvalita života, občanská vybavenost, sociální služby základní občanská vybavenost města Uničova na dobré úrovni (obec s rozšířenou působností, obchody,

Více

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu KRKONOŠE 2020 Karkonosze Projekt všestranného rozvoje regionu Krkonoše včera a dnes Krkonoše jsou nejznámějším českým pohořím. Díky atraktivní přírodě a dobrým klimatickým podmínkám lákají dlouhodobě tisíce

Více

Program rozvoje venkova ČR Podpora malého a středního podnikání

Program rozvoje venkova ČR Podpora malého a středního podnikání Program rozvoje venkova ČR Podpora malého a středního podnikání Eva Frosová Ministerstvo zemědělství ČR, EAFRD Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 (PRV) zajišťuje působení Evropského zemědělského

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

Přehled fichí. MAS Sedlčansko, o.p.s.

Přehled fichí. MAS Sedlčansko, o.p.s. Přehled fichí Fiche č. 1: Podpora a vznik mikropodniků (minimální výše ZV 100 000, maximální výše ZV 500 000) 1) rekonstrukce a modernizace objektu, případně nová výstavba budov a ploch pro zakládání a

Více

Regionální značky podpora místní produkce

Regionální značky podpora místní produkce Regionální značky podpora místní produkce Kateřina Čadilová Asociace regionálních značek, o.s. Olomouc, 11. 6. 2013 Co je to regionální značka? vizuální označení záruka původu záruka kvality Regionální

Více

PODANÉ RUCE MEZI ÚPOU A METUJÍ Oblast podpory v rámci 6. VÝZVY

PODANÉ RUCE MEZI ÚPOU A METUJÍ Oblast podpory v rámci 6. VÝZVY Výzva k předkládání žádostí o dotaci Místní akční skupina Mezi Úpou a Metují vyhlašuje 6. VÝZVU k předkládání žádostí o dotaci na realizaci projektů v rámci opatření IV. I. 2 Realizace místní rozvojové

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Obsah prezentace Vývoj návštěvnosti domácími turisty Profil návštěvníků Jižních Čech Výzkumy CzechTourism 2 Vývoj návštěvnosti domácími turisty Domácí turisté v

Více

komunikuje s institucemi a organizacemi

komunikuje s institucemi a organizacemi Mgr. Jan Matouš, provozovatel sekretariátu Asociace turistických informačních center ČR Asociace turistických informačních center ČR (zal. v r. 1994) 1) Zastupuje informační centra sdružená v asociaci,

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny Jan Vaic, člen komise Komise CR v Lounech Poradní orgán Rady Města Loun 6 členů, odborníků se zkušenostmi

Více

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství Zápis z I. jednání Pracovní skupiny Zemědělství Spálené Poříčí, 9.6. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na setkání identifikovali a potvrdili jako potřeby/problémy zemědělských podnikatelů na území působnosti

Více

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Evropský model země dělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova Ing. arch. Iveta Merunková merunkova@gmail.com ČZU Praha Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Kvalita venkovského

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz. Číslo projektu Název školy Předmět Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0852 Střední škola cestovního ruchu, s. r. o., Benešov Technika cestovního ruchu Technika poskytování zájezdu Téma Ročník Autor Technika

Více

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11.

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11. PODSTATA OBSAH KAPITOLY historická východiska marketingu základní podnikatelské úloha a postavení marketingu ve firmě marketingové prostředí firmy Ing. Lukáš Kučera SOŠ Velešín výroba sama o sobě nepřináší

Více

DEMOGRAFICKÉ EKONOMICKÉ PŘÍRODNÍ FIRMA

DEMOGRAFICKÉ EKONOMICKÉ PŘÍRODNÍ FIRMA Makroprostředí firmy Makroprostředí DEMOGRAFICKÉ EKONOMICKÉ POLITICKÉ FIRMA PŘÍRODNÍ KULTURNÍ TECHNOLOGICKÉ Demografické prostředí Firmy sledují demografický vývoj a tomuto vývoji přizpůsobují svůj výrobní

Více

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková Základní informace o MAS Mapa území MAS Střední Haná Základní informace o MAS Počet členů MAS dle sektorů Obce na území MAS: Ivaň, Kojetín, Lřenovice, Lobodic,

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Strategie rozvoje Mikroregionu Podluží. STRATEGIE ROZVOJE Mikroregionu Podluží B. SYNTÉZA

Strategie rozvoje Mikroregionu Podluží. STRATEGIE ROZVOJE Mikroregionu Podluží B. SYNTÉZA STRATEGIE ROZVOJE Mikroregionu Podluží B. SYNTÉZA 167 STRATEGIE ROZVOJE Mikroregionu Podluží B. 1. VIZE o základní směrech budoucího rozvoje obcí; sestavené na veřejných jednáních s občany a představiteli

Více

Marketingový výzkum Tomek - Vávrová Y16MVY

Marketingový výzkum Tomek - Vávrová Y16MVY Marketingový výzkum Poznávací stránka marketingu Tomek - Vávrová YMVY Otázky k řešení KDE JSME NYNÍ? KDE BYCHOM CHTĚLI BÝT? JAK SE TAM DOSTANEME? JAK ZJISTÍME, ŽE SE TAM DOSTANEME? JAK ZJISTÍME, ŽE JSME

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020 ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy Program rozvoje venkova (PRV) Operační program životní

Více

DISTRIBUCE V MEZINÁRODNÍM MARKETINGU

DISTRIBUCE V MEZINÁRODNÍM MARKETINGU DISTRIBUCE V MEZINÁRODNÍM MARKETINGU L 7 Ing. Jiří Šnajdar 2015 Distribuce a distribuční politika Distribuce = soubor postupů a činností, pomocí kterých je zboží dáno k dispozici spotřebiteli nebo uživateli

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Základní prvky, principy a trendy cestovního ruchu. Zpracovala: Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová, Ph.D. Úvod

Základní prvky, principy a trendy cestovního ruchu. Zpracovala: Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová, Ph.D. Úvod Základní prvky, principy a trendy cestovního ruchu Zpracovala: Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová, Ph.D. Úvod Cestovní ruch, resp. aktivity spojené s cestováním mimo místo obvyklého bydliště, se stal zejména

Více

SSOŠ Prima s.r.o. Zeměpis cestovního ruchu pro 1. ročník 2. tématický celek: Všeobecné základy zeměpisu cestovního ruchu

SSOŠ Prima s.r.o. Zeměpis cestovního ruchu pro 1. ročník 2. tématický celek: Všeobecné základy zeměpisu cestovního ruchu 2. tématický celek: Všeobecné základy zeměpisu cestovního ruchu Kapitola 5 Geografie zeměpis Jeden z nejstarších vědních oborů v historii lidstva, který studuje současně jevy a procesy fyzickogeografické

Více

SLUŽBY VENKOVSKÉ TURISTIKY A AGROTURISTIKY. Miroslava Kostková Slezská univerzita OPF Karviná

SLUŽBY VENKOVSKÉ TURISTIKY A AGROTURISTIKY. Miroslava Kostková Slezská univerzita OPF Karviná SLUŽBY VENKOVSKÉ TURISTIKY A AGROTURISTIKY Miroslava Kostková Slezská univerzita OPF Karviná CO UMOŽŇUJE VENKOVSKÁ TURISTIKA A AGROTURISTIKA? Alternativní podnikatelskou činnost, laskavou k ţivotnímu prostředí.

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V331 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Konference Vysoká škola ekonomická Praha, 17. září 2009 I. Tržby v ubytování, stravování a pohostinství Ukazatel Index 2009/2008

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více