- PDF Free Download

Transkript

1 Minule Co je klasifikace Co je lesnická typologie Co je LTKS, historie a struktura (jednotky) LVS, lesní vegetační stupeň Typologická tabulka Vytisknout barevně!

2 Lesní vegetační stupně (LVS) L V S

3 Vegetační (lesní) stupeň Vegetační zóna - krajinný segment reprezentovaná geobiocenozou, tedy potenciální přírozenou vegetací, která je ovlivněná makro a mezoklimatickými změnami s měnící se nadmořskou výškou (Zlatník 1976). Nepřímé vyjádření makro a mezoklimatu.

4 Lesní vegetační stupně (LVS) Geobiocenologie LTKS 1. dubový 1. dubový 2. bukodubový 2. bukodubový 3. dubobukový 3. dubobukový 4. bukový 4. bukový 5. jedlobukový 5. jedlobukový 6. smrkojedlobukový 6. smrkobukový 7. bukosmrkový 7. smrkový 8. smrkový 8. klečový 9. klečový 9. alpinský 0. BORY 10. subnivální

5 LVS environmentální charakteristiky Nadmořská Nadmořská výška Průměrná Roční úhrn Vegetační teplota srážek období výška LVS (m n. m.) (m n. m.) ( C) (mm) (dny) (Plíva 1991) (Buček, Lacina 2007) (Plíva 1991) (Plíva 1991) (Plíva 1991) 1. dubový do 350 do 300 (500) > 8 < 600 > bukodubový , dubobukový (600) 6,5 7, bukový (800) 6 6, jedlobukový smrkobukový (500) (900) , ,5 5, bukosmrkový , smrkový (1000) , klečový nad 1350 nad 1300 < 2,5 > 1500 < BORY

6 6. LVS smrkobukový Společně se 7. vegetačním stupněm bukosmrkovým zahrnutý do Zlatníkova 6. vegetačního stupně smrkojedlobukového m n. m., 4,5 5,5 C, srážky mm, vegetační doba dní (Plíva 1991, LTKS) BK tvoří hlavní úroveň (do 35 m, 50 %), koruna je v poměru k délce kmene větší než u nižších LVS (působí "podsaditě"). JD (až 60 m, 20 %), SM (až 60 m, 30 %, růstové optimum) se vyskytují zpravidla v nadúrovni, dobře se přirozeně zmlazují. Typická hercynská směs; končí jasan, jilm horský Prenanthes purpurea, Polygonatum verticillatum, Festuca altissima, Calamagrostis villosa, spíše ojediněle smrkové druhy Homogyne alpina, Luzula sylvatica, Cicerbita alpina, Soldanella montana a dále Doronicum austriacum, Adenostyles alliariae, Gentiana asclepiadea, Athyrium distentifolium, Impatiens noli-tangere... Kryptopodzol, méně často kambizem, podzol (Něměček a kol. 2001) Rozlehlé komplexy

7

8 7. LVS bukosmrkový Společně se 6. vegetačním stupněm smrkobukovým zahrnutý do Zlatníkova 6. vegetačního stupně smrkojedlobukového m n. m., 4 4,5 C, mm, vegetační doba dní (Plíva 1991; LTKS) SM (maximálně 40 m, 70 %) je hlavní dřevinou, již se hůře čistí a má nápadný pokles výškového růstu oproti 6. LVS (krátké silné kmeny), dobře se zmlazuje. JD (10 %) je v úrovni se SM. BK (20 %) je pouze v podúrovni, přirozené zmlazení není tak bohaté jako v nižších LVS, často má netvárný kmen a "metlovitou" korunu. Význačná účast smrkových druhů : Homogyne alpina, Luzula sylvatica, Doronicum austriacum, Poa chaixii, Soldanella montana dále pak Adenostyles alliariae, Gentiana asclepiadea, Athyrium distentifolium, Festuca altissima, Prenanthes purpurea, Impatiens noli-tangere, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa... Kryptopodzol, typický humusový podzol (Něměček a kol. 2001) Rozlehlé lesní komplexy

9

10 0. Bory Nejedná se o pravý vegetační stupeň! Jde o azonální společenstvo, mimo klimatickou stupňovitost (převážně však lesní vegetační stupeň) V typologické tabulce jsou bory postaveny mimo rámce vegetační stupňovitosti Přirozená stanoviště borovice podmíněná půdně písky, hadce, rašeliny, skalní výchozy (relikt) K borovici přistupují vtroušeně další dřeviny dle stanoviště (např. na suchu DB, vodou ovlivněná stanoviště SM, JD, BŘ apod.)

11

12 Ekologické řady (geobioc. trofické řady) Z K B J L P G R

13 Ekologické řady (EŘ) Horizontální členění ekologické mřížky (širší rámce) Diferenciace růstových podmínek podle produktivity stanoviště (půdních vlastností: vlhkosti, obsahu živin, skeletnatosti), Ekologické řady označeny symbolem základní edafické kategorie: extrémní (zakrslá) (Z) extrémní stanoviště kyselá (K) chudá stanoviště živná (B) bohatší stanoviště obohacená humusem (javorová) (J) obohacená vodou (jasanová) (L) oglejená (pseudoglejová) (P) podmáčená (glejová) (G) rašelinná (R) Vůdčí řady - vyhraněné fytocenologicky = klimaxové dřeviny

14 Ekologická řada extrémní (zakrslá, Z) Extrémní stanoviště: exponované polohy (hřebeny, vrcholy, příkré svahy) mělké půdy klimaticky nepříznivé velmi nízké srážky, vysoké teploty vs. horské oblasti pod vlivem vrcholového fenoménu Projevem je zakrslost (= výška?) a rozvolněnost porostů Ochranné lesy

15 Ekologická řada kyselá (K) Nejrozšířenější řada v ČR, plošně nejvýznamnější v Hercyniku Dominance acidofytů: Luzula luzuloides, Carex pilulifera, Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa, Festuca ovina, Calamagrostis villosa, Calamagrostis arundinacea aj. Projevem je slabší bonita, slabší buřenění (větší potenciál přirozené obnovy), vyvinutější kořenový systém vzhledem ke koruně (stabilita proti větru)

16 Ekologická řada živná (B) Minerálně středně bohaté až bohaté půdy, plně geneticky vyvinuté, příznivá vlhkost (čerstvé, svěží půdy), příznivá humifikace Dominance mezotrofních druhů: Galium odoratum, Dentaria bulbifera, Carex digitata, Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Athyrium filix-femina, Rubus hirtus, Carex pilosa, Carex montana, Dactylis polygama, Melica uniflora, Brachypodium sylvaticum aj. Druhy acidofilní?, kalcifilní? a nitrofilní? jen okrajově Vysoká produkce, silné zabuřeňování, malá stabilita proti větru, častější kořenové hniloby

17 Ekologická řada obohacená humusem (javorová, J) Obohacení humusem plošným ronem po svahu, velmi příznivá humifikace a nitrifikace, sutě, rokliny, deluvia (koluvia) Významný podíl nitrofilních druhů: Fraxinus excelsior, Ulmus glabra, Acer campestre, Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Tilia platyphyllos, Tilia cordata, Anthriscus sylvestris, Alliaria petiolata, Geranium robertianum, Geum urbanum, Dentaria enneaphyllos, Festuca gigantea, Chelidonium majus, Galeobdolon luteum, Galeobdolon montanum, Lamium maculatum, Lunaria rediviva, Hordelymus europaeus, Mercurialis perennis, Aruncus vulgaris aj. Vyvinut jarní aspekt: Corydalis cava, Corydalis solida, Gagea lutea, Anemone ranunculoides, Anemone nemorosa, Adoxa moschatellina, Allium ursinum.

18 Ekologická řada obohacená vodou (jasanová, L) Lužní společenstva v nivách potoků a řek, zaplavované, zvýšená hladina podzemní vody, společenstva obohacená podzemní vodou, úžlabiny příznivé humusové formy, příznivá nitrifikace odlišná společenstva podle reliéfu: úvalové luhy širokých aluvií údolní luhy potočních niv úžlabiny (aluvium pouze v části dna) úpatí svahových hlín, obvody pramenišť Typická účast nitrofytů (viz řada J), navíc: Urtica dioica, Impatiens noli-tangere, Chaerophyllum hirsutum, Stellaria nemorum, Aegopodium podagraria, Carex remota, Stachys sylvatica, Petasites albus, Petasites hybridus, Cicerbita alpina, Adenostyles alliariae aj.

19 Ekologická řada oglejená (pseudoglejová, P) Půda střídavě zamokřovaná (jaro x léto), zhutňovaná, špatně propustná, nedostatečně provzdušněná, humifikace zpomalována Ústup buku, nástup jedle, dubu letního, břízy a smrku Významné indikátory střídavé vlhkosti: Luzula pilosa, Carex brizoides, Potentilla erecta, Juncus sp., Molinia sp.

20 Ekologická řada podmáčená (glejová) (G) Trvalý vliv vysoko položené hladiny spodní vody Gleje Typický výskyt olše, v bylinném patře pak mokřadních a vlhkomilných druhů: Carex acutiformis, Carex acuta, Carex riparia, Carex vesicaria, Phalaris arundinacea, Phragmites australis, Lycopus europaeus, Carex canescens, Lysimachia vulgaris, Galium palustre, Iris pseudacorus, Caltha palustris, Scirpus sylvaticus, Filipendula ulmaria, Solanum dulcamara

21 Rašelinná vrstva > 0,5 m Organozemě Ekologická řada rašelinná (R) Různá vývojová stádia rašelinišť podhorských, horských a subalpinských poloh

22 Ekologické řady (geobioc. trofické řady) Edafické kategorie

23 Edafické kategorie (EK) extrémní řady: Z zakrslá Ostatní EK: Y skeletová; X bázická, zakrslá biota: zakrslý projev stromové vegetace, ochranné lesy, podprůměrná bonita, SLT 1Z 9Z

24 Edafické kategorie (EK) extrémní řady název edafické kategorie (ÚHÚL 2003) návrh změny názvosloví EK (ÚHÚL 2010) bazická saturace (BS) v horizontu A vodní režim morfologické stupně hydromorfismu půdy (0-60/ cm) objemový obsah skeletu nad 30 mm v horizontu A výskyt půdních taxonů fytoindikace (včetně vzrůstnosti dřevin) vazba na specifické tvary terénu půdotvorný substrát Z zakrslá <50 % vodní režim suchý & omezený (& normální ) 0-1/ % LI m RN s/t/m/k/d/z/u a KA s/t ± d a /z KP s/t/m (g / g - g) PZ s/t/m/o z /u /o (g / g - g) RG y ± d a /z 12-15, 31, 32 Němeček a kol Reliéfy terénu, tabulka ÚHÚL

25

26

27 EK kyselé řady: K kyselá Ostatní EK: M- chudá; N- kyselá, kamenitá; I- kyselá, hlinitá; biota: zonální, SLT 1 9K

28 EK kyselé řady název edafické kategorie (ÚHÚL 2003) návrh změny názvosloví EK bazická saturace (BS, %) v horizontu A fytoindikace (včetně vzrůstnosti dřevin) vodní režim morfologické stupně hydromorfismu půdy (0-60/ cm) vazba na specifické tvary terénu objemový obsah skeletu nad 30 mm v horizontu A (resp. u EK I do hloubky 60 cm) výskyt půdních taxonů půdotvorný substrát K kyselá % vodní režim normální 0-1/ % KA d ± r/u (y) z KP m/r PZ m/r/o Němeček a kol Reliéfy terénu, tabulka ÚHÚL

29

30

31 EK živné řady: B bohatá Ostatní EK: S- svěží; F- svěží, kamenitá; C vysýchavá; W- vápencová; H- bohatá, hlinitá biota: zonální, SLT 1 7B, ohrožení větrem, sněhem, hnilobami, buření

32 EK živné řady název edafické kategorie (ÚHÚL 2003) návrh změny názvosloví EK bazická saturace (BS, %) v horizontu A fytoindikace (včetně vzrůstnosti dřevin) vodní režim morfologické stupně hydromorfismu půdy (0-60/ cm) vazba na specifické tvary terénu objemový obsah skeletu nad 30 mm v horizontu A (resp. u EK H do hloubky 60 cm) výskyt půdních taxonů půdotvorný substrát B bohatá >30 % vodní režim normální 0-1/ % (27) KA m/v/p (y) a /e /b PR k/v/m (p) mocnost A < 10 cm Němeček a kol Reliéfy terénu, tabulka ÚHÚL

33

34

35 EK řady obohacené humusem: J obohacená, skeletová (bývalé javořiny) Ostatní EK: D- obohacená; A- obohacená, kamenitá biota: dominance nitrofytů, SLT 1, 3, 5, 6 J, ochranný les

36 EK řady obohacené humusem název edafické kategorie (ÚHÚL 2003) návrh změny názvosloví EK bazická saturace (BS, %) v horizontu A vodní režim morfologické stupně hydromorfismu půdy (0-60/ cm) objemový obsah skeletu nad 30 mm v horizontu A výskyt půdních taxonů fytoindikace (včetně vzrůstnosti dřevin) vazba na specifické tvary terénu půdotvorný substrát J obohacená -skeletová >50 % vodní režim normální & omezený 0/0-1 >80% LI m b /c RN s/t/m/k ± n e /b PR s/t ± n RZ s/t/m/k/v ± n RG y ± c e 13-15, 26, 31, 32 Němeček a kol Reliéfy terénu, tabulka ÚHÚL

37

38 EK řady obohacené vodou: L lužní Ostatní EK: U- úžlabní, V- vlhká; biota: azonální SLT: 1L jilmový luh nížinné řeky (dub letní, jasany, jilm vaz, topoly, habr) šířka luhu až kilometry; 2L potoční luh šířka stovky metrů; 3L jasanová olšina; 5L montánní jasanová olšina příměs olše šedé 6L luh olše šedé pouze olše šedá

39 EK řady obohacené vodou název edafické kategorie (ÚHÚL 2003) návrh změny názvosloví EK bazická saturace (BS) v horizontu A vodní režim morfologické stupně hydromorfismu půdy (0-60/ cm) objemový obsah skeletu nad 30 mm v horizontu A půdní taxony fytoindikace (včetně vzrůstnosti dřevin) vazba na specifické tvary terénu půdotvorný substrát L lužní >30 % vodní režim proudící voda & glejový 0-5/1-5 FL m/g/q/k/i/p/r/y/c všechny variety CC f ± q/r/p c GL f/m/q/p/k (r/w) a /e 11, 21, (13, 25) Němeček a kol Reliéfy terénu, tabulka ÚHÚL

40

41

42 EK oglejené řady P kyselá, oglejená; analogie EK K na oglejených půdách Ostatní EK: O- bohatá, oglejená; Q- chudá, oglejená; SLT 1 8P

43 EK oglejené řady název edafické kategorie (ÚHÚL 2003) návrh změny názvosloví EK bazická saturace (BS) v horizontu A vodní režim morfologické stupně hydromorfismu půdy (0-60/ cm) objemový obsah skeletu nad 30 mm v horizontu A půdní taxony fytoindikace (včetně vzrůstnosti dřevin) vazba na specifické tvary terénu půdotvorný substrát P kyseláoglejená 10-20% vodní režim - oglejený 2-3/3-5 PG d ± l/k/p/q/pl KA gd ± l/u/r/p z LU gd z KP g/q u PZ g/q o /u 23, 12, (13, 22) Němeček a kol Reliéfy terénu, tabulka ÚHÚL

44

45

46 EK podmáčené řady G glejová Ostatní EK: T- chudá, glejová biota: azonální ; SLT 1 8G

47 EK podmáčené řady název edafické kategorie (ÚHÚL 2003) návrh změny názvosloví EK bazická saturace (BS) v horizontu A vodní režim morfologické stupně hydromorfismu půdy (0-60/ cm) objemový obsah skeletu nad 30 mm v horizontu A půdní taxony fytoindikace (včetně vzrůstnosti dřevin) vazba na specifické tvary terénu půdotvorný substrát G glejová >20% vodní režim - glejový (& rašeliništní ) 4-5/3-5 11,12, 21, 23, 63 GL m/k/f/q/o/p/r (pl/w/e/y) a /e /o SG m/o/p (pl) a /e /o Němeček a kol Reliéfy terénu, tabulka ÚHÚL

48

49

50 EK rašelinné řady R rašelinná biota: reliktní, postglaciální SLT 3 9R

51 EK rašelinné řady název edafické kategorie (ÚHÚL 2003) návrh změny názvosloví EK bazická saturace (BS) v horizontu A vodní režim morfologické stupně hydromorfismu půdy (0-60/ cm) objemový obsah skeletu nad 30 mm v horizontu A půdní taxony fytoindikace (včetně vzrůstnosti dřevin) vazba na specifické tvary terénu půdotvorný substrát R rašelinná <30% vodní režim - rašeliništní ) OR f/m/s/h/q/t/y Němeček a kol Reliéfy terénu, tabulka ÚHÚL

52

53

54 0. Bory specifické půdní podmínky vylučují klimaxové dřeviny ovlivněné makroklimaticky 0X dealpínský bor 0Z zakrslý reliktní bor 0Y skeletovitý a roklinový bor 0M chudý (dubový) bor 0K kyselý (dubobukový) bor 0N (buko)smrkový bor 0C hadcový bor 0O svěží jedlodubový bor 0P kyselý jedlodubový bor 0Q chudý jedlodubový bor 0T chudý březový bor 0G podmáčený smrkový bor 0R rašelinný bor dnes revize a redukce

55

56

57

58 Shrnutí Lesní vegetační stupně, specifikace Ekologické řady Edafické kategorie, specifikace reprezentačních

59 Diskuze, dotazy?

60