Lesnická fytocenologie a typologie. HS 43 kyselá stanoviště středních poloh HS 45 živná stanoviště středních poloh

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Lesnická fytocenologie a typologie. HS 43 kyselá stanoviště středních poloh HS 45 živná stanoviště středních poloh"

Transkript

1 Lesnická fytocenologie a typologie HS 43 kyselá stanoviště středních poloh HS 45 živná stanoviště středních poloh Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

2 43 43a 3K, 4K kyselé dubové bučiny a bučiny 3Sc, 4Sc sušší středně bohaté dubové bučiny a bučiny Na svazích, zvlněných plošinách, hřbetech a kupách, půda převážně čerstvě až mírně vlhká. 3I uléhavé dubové bučiny 4I uléhavé bučiny Na plošinách a úpatích mírných svahů s překryvy sprašových a svahových hlín, půda převážně hlinitá, uléhavá. 43b 4Km, 5Km - chudší kyselé bučiny a jedlové bučiny 5M chudé jedlové bučiny Hlavně v horních částech svahů, na hřbetech a kupách, někdy i na zvlněných plošinách na mělčích a chudších půdách. 4Im chudší uléhavé bučiny 5Im chudší uléhavé jedlové bučiny Na plošinách a úpatích mírných svahů s chudšími hlinitými překryvy, půda převážně hlinitá, uléhavá.

3 45 3S, 4S středně bohaté dubové bučiny a bučiny 3B, 4B bohaté dubové bučiny a bučiny (5W) (bazické jedlové bučiny) Na svazích, hřbetech, zvlněných plošinách, v plochých svahových úžlabinách, na hlinitopísčitých a písčito-hlinitých půdách. 3H, 4H hlinité dubové bučiny a bučiny 3D, 4D obohacené dubové bučiny a bučiny Na zvlněných plošinách, táhlých úpatích svahů, v plochých svahových úžlabinách s hlinitými překryvy.

4 BUČINY (BK) Skladba synuzie dřevin: Naprosto dominující dřevinou je BUK LESNÍ (Fagus sylvatica), který zejména ve flyšových oblastech má schopnost tvořit monocenózy. Taktéž v bezjedlovém území ovládá prostor jako jedna determinanta. V klimaticko vegetační oblasti ovlivněné klimatem od Severního a Baltického moře k buku přistupuje jako přimíšený nebo až subdominující druh zejména JEDLE BĚLOKORÁ (Abies alba) a buk zde netvoří cenózy charakteru holých nebo typických bučin.

5 BUČINY (BK) Skladba synuzie dřevin: Na chudších a chudých půdách mimo jedle se výrazněji uplatňuje také DUB ZIMNÍ (Quercus petraea), který ovšem hranici 4. vegetačního stupně víceméně směrem nahoru nepřekračuje. Na teplých expozicích na spodní hranici tohoto vegetačního stupně se může na živných půdách prosadit. Bučiny jsou bohatě strukturované, s často třemi až čtyřmi generacemi buku, keřové patro pak není příliš vyvinuto. Tato vrstevnatost se snižuje dle půdních poměrů (vysýchavější mělké půdy, prudké kamenité svahy apod.). Na velmi chudých nebo skeletnatých půdách je vertikální struktura jednodušší, a další dřeviny vstupují do uvolněnější skladby BOROVICE LESNÍ (Pinus sylvestris), BŘÍZA BÍLÁ (Betula pendula). Na skeletnatých půdách či půdách velmi mělkých dřeviny (včetně buku) mají zakrslý vzrůst.

6 BUČINY (BK) Skladba synuzie dřevin: Na hlinitých, obohacených půdách se přidává i LÍPA SRDČITÁ (Tilia cordata); na půdách obohacených, kamenitých jsou významnou příměsí až subdominantou cenné listnáče kromě lípy srdčité, JAVOR MLÉČ (Acer platanoides), JAVOR KLEN (Acer pseudoplatanus), JILM HORSKÝ (Ulmus glabra) - v rozvinuté vertikální struktuře. Patro keřů je zastoupeno druhy: Daphne mezereum (lýkovec vonný), Sambucus nigra (bez černý) a z vyššího vegetačního stupně sem zasahující Sambucus racemosa (bez hroznatý) a Lonicera xylosteum (zimolez pýřitý).

7 BUČINY Skladba synuzie podrostu: Ekologicko-cenotická skladba je charakteristická převahou druhů mezofilního charakteru /vyskytujících se od 2. vegetačního stupně/ tzv. průvodců buku. Vyskytují se též druhy k teplotnímu režimu indiferentní, jdoucí v celé škále vegetační stupňovitosti od 1. vegetačního stupně až do hor. Charakteristicky se objevují druhy sestupující, podhorského charakteru vrchovin, a to i na vůdčích řadách, pravidelně, i když nemusí být s velkou četností.

8 BUČINY Skladba synuzie podrostu: Z hlediska trofického se jedná o celou škálu ekologických skupin druhů od oligotrofních po mezotrofní, až heminitrofilní a nitrofilní či hemibázické, a to dle povahy půdotvorných substrátů. Převažují mezofyty; druhy vlhkomilně laděné přistupují jen místy a to na místech vlhčích, hlinitých, uléhavých (výjimkou jsou prameniště v klenbě okolního porostu /edafická kategorie V-vlhká/, kde tyto druhy převažují); Druhy snášející i vysýchání půdy se objevují v porostech zakrslého vzrůstu. Synuzie podrostu má velkou pokryvnost a je středně bohatá; v čistých porostech buku ale diverzita silně klesá a v holých bučinách je velmi nízká.

9 BUČINY Skladba synuzie podrostu: Převažují: Galium odoratum (mařinka vonná), Melica uniflora (strdivka jednokvětá), Dentaria bulbifera (kyčelnice cibulkonosná), dále se uplatňují: Carex digitata (ostřice prstnatá), Festuca altissima (kostřava lesní), Carex sylvatica (ostřice lesní), Oxalis acetosella (šťavel kyselý), Sanicula europaea (žindava evropská), Paris qudrifolia (vraní oko čtyřlisté), Asarum europaeum (kopytník evropský), Euphorbia amygdaloides (pryšec mandloňovitý), Viola reichenbachiana (violka lesní) a Senecio ovatus (starček Fuchsův); dále druhy sestupující: Prenathes purpurea (vesenka nachová), Ranunculus lanuginosus (pryskyřník kosmatý) a Polygonatum verticillatum (kokořík přeslenitý).

10 BUČINY Skladba synuzie podrostu: Na kamenitých svazích se více uplatňují: Athyrium filix-femina (papratka samičí), Dryopteris filix-mas (kapraď samec), dále Asarum europaeum (kopytník evropský), Galeobdolon montanum (/hluchavka/ pitulník horský); na vlhkčích místech Impatiens noli-tangere (netýkavka nedůtklivá), Circaea lutetiana (čarovník pařížský). Dryopteris carthusiana (kapraď osténkatá), Oxalis acetosella (šťavel kyselý), na humóznějších místech např. Geranium robertianum (kakost smrdutý). Na humusem obohacených půdách se dále přidávají: Mercurialis perennis (bažanka vytrvalá), Actaea spicata (samorostlík klasnatý) nebo Impatiens noli-tangere (netýkavka nedůtklivá).

11 BUČINY Skladba synuzie podrostu: Při humusovém obohacení kamenitých půd nabývá větší pokryvnosti Mercurialis perennis (bažanka vytrvalá), Galeobdolon montanum (/hluchavka/ pitulník horský), Dentaria enneaphyllos (kyčelnice devítilistá), Hordelymus europaeus (ječmenka evropská), Dryopteris filix-mas (kapraď samec), Dentaria bulbifera (kyčelnice cibulkonosná), Galium odoratum (mařinka vonná), Geranium robertianum (kakost smrdutý) a Oxalis acetosella (šťavel kyselý). Na vlhkých půdách se uplatňují: Impatiens noli-tangere (netýkavka nedůtklivá), Aegopodium podagraria (bršlice kozí noha), Stachys sylvatica (čistec lesní), Circaea lutetiana (čarovník pařížský), Festuca gigantea (kostřava obrovská), i Carex brizoides (ostřece třeslicovitá) či Sanicula europaea (žindava evropská).

12 BUČINY Skladba synuzie podrostu: Na středně zásobených půdách se s proměnlivou pokryvností objevují: Oxalis acetosella (šťavel kyselý), Galium rotundifolium (svízel drsný), Luzula luzuloides (bika hajní), Galium odoratum (mařinka vonná), Detaria bulbifera (kyčelnice cibulkonosná). Na chudých půdách kromě Luzula luzuloides (bika hajní), Dryopteris carthusiana (kapraď osténkatá) jsou další druhy: Vaccinium myrtillus (borůvka černá), Avenella flexuosa (metlička křivolaká), Calamagrostis arundinacea (třtina rákosovitá), Carex pilulifera (ostřece kulkonosná), Hieracium murorum (jestřábník lesní), či na nejchudších i Calluna vulgaris (vřes obecný), Vaccinium vitis-idaea (brusinka) a mechorosty: Dicranum scoparium (dvouhrotec chvostnatý), Polytrichum formosum (ploník ztenčelý), Pohlia nutans (paprutka nící), Pleurozium schreberi (pokryvnatec Schreberův) či Leucobryum glaucum (bělomech sivý), a lišejníky: Cladonia sp. (rod dutohlávka), Cetraria sp. (rod pukléřka).

13 BUČINY Vazba na abiotické prostředí: Těžiště výskytu bučin je ve středních polohách vrchovin či v podhorských částech hornatin. Do nižších poloh (vyšších částí pahorkatin až vrchovin) sestupují na chladných expozicích či údolích. Zaujímají nejrůznější terénní tvary. Optimum společenstev bučin je v rozpětí nadmořských výšek (400 m Fp n.st. ) m n.m. Ve skupině typů geobiocénů Fageta paupera jsou tyto biocenózy rozšířeny i v pahorkatinách (jejich vyšších částí na různých expozicích).

14 BUČINY Soupis skupin typů geobiocénů (stg) s geobiocenologickými formulemi: 3 AB-B(BC) 3 Fageta paupera inferiora holé bučiny nižšího Fp inf stupně 4 (A) AB-B 1-2 Fageta humilia zakrslé bučiny Fhum 4 BD-D 1-2 Fageta tiliae humilia zakrslé lipové bučiny Ftilhum 4 A 3 Fageta quercino-abietina dubo-jedlo-bučiny Fqa 4 AB 3 Fageta abietino-quercina jedlo-dubo-bučiny Faq 4 AB-B(BC) 3 Fageta paupera superiora holé bučiny vyššího stupně Fp sup 4 B 3 Fageta typica typické bučiny Ft 4 BC 3 Fageta aceris javoro-bučiny Fac 4 BD 3 Fageta tiliae lipo-bučiny Ftil 4 BC-BD 4 Fageta tiliae aceris lipo-javoro-bučiny Ftilac

15 BUČINY Postavení stg v ekologické mřížce: 3. vs stg latinsky Fp inf 4. vs TŘ stg latinsky Fp sup Ftilac latinsky Fqa Faq Ft Fac Ftil BC - vůdčí A AB B βγ BD C D omezené A" AB" B" BC" BD" C" D" Ftil latinsky Fhum hum

16 BUČINY Edafické kategorie v rámcích stg: BUČINY 3. vs stg česky latinsky h_bk n.st. Fp inf stg česky h_bk v.st. lp-jv-bk latinsky Fp sup Ftilac 4. vs česky db-jdbk jd-dbbk t_bk jv-bk lp-bk stg latinsky Fqa Faq Ft Fac Ftil EK M K I N I N S F F B H D A - V W vůdčí A AB B BC - βγ BD C D TŘ omezené A" AB" B" BC" BD" C" D" EK N Y N Y C Y A A C latinsky Fhum Ftil hum stg česky z_bk z_lp-bk

17 BUČINY Chorologicko-chronologický původ: Převažují prvky vegetačního pásu buku a jedle FA (Fagus-Abies /FA/), uplatňují se ještě prvky pásu smíšeného listnatého lesa QTA (Quercus- Tila-Acer /QTA/), sestupují sem i prvky pásu smrku P (Picea /P/). Prvky nelesních pásů jsou nepřítomny, anebo jsou zcela výjimečně na edaficky a expozičně podmíněných lokalitách.

18 DUBOVÉ BUČINY (dbbk) Skladba synuzie dřevin: Převládá BUK LESNÍ (Fagus sylvatica), přimíšen je DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) (zejména v klimatickovegetační oblasti ovlivněné Baltem i s jedlí bělokorou (Abies alba) /na hlubších půdách/), v podúrovni se nachází HABR OBECNÝ (Carpinus betulus). Vtroušeny mohly být na místech s příznivější humifikací JAVOR MLÉČ (Acer platanoides) a LÍPA SRDČITÁ (Tilia cordata) (popř. i jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)). Porosty jsou vícepatrové, prostorově strukturované, především na bohatých půdách; směrem k chudším půdám se patrovitost zjednodušuje (ubývá např. habru).

19 DUBOVÉ BUČINY Skladba synuzie dřevin: Na obohacených půdách buku subdominují lípa srdčitá a dub zimní, pravidelně je vtroušen javor mléč, bohaté je keřové patro. Na kamenitých obohacených půdách se vůči buku významně prosazují lípy a javory. Na velmi chudých půdách proniká do biocenóz i bříza bradavičnatá (Betula pendula) a borovice lesní (Pinus sylvestris), často tam, kde se jedná o půdy vysýchavé, na kterých se porosty přirozeně rozvolňují a průnik těchto na světlo náročnějších dřevin umožňují (i jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)). V těchto poměrech jsou porosty buku s dubem zakrslé, rozvolněné, s málo vyvinutým keřovým patrem (líska obecná (Corylus avellana)).

20 DUBOVÉ BUČINY Skladba synuzie podrostu: Ekologicko-cenotická skladba je charakteristická převahou druhů indiferentních k teplotě nebo druhů mezofilního charakteru /vyskytujících se od 2. vegetačního stupně/ tzv. průvodců buku. Výjimečně se mohou vyskytnout (vyznívat) druhy teplomilně laděné, zejména na vysýchavých půdách (neboť se jedná povětšinou o xerotermofyty). Naopak druhy sestupující, podhorského charakteru vrchovin, ještě víceméně schází, i když se mohou objevovat, zejména v terénních zářezech, na vlhčích a chladnějším místech, často inverzního charakteru.

21 DUBOVÉ BUČINY Skladba synuzie podrostu: Z hlediska trofického se jedná o celou škálu ekologických skupin druhů od oligotrofních po mezotrofní, až heminitrofilní a nitrofilní či hemibázické, a to dle povahy půdotvorných substrátů. Převažují mezofyty; druhy vlhkomilně laděné přistupují jen omezeně a to na místech vlhčích, hlinitých, uléhavých (výjimkou jsou prameniště v klenbě okolního porostu /edafická kategorie V-vlhká/, kde tyto druhy převažují); druhy suchomilně laděné dominují v porostech zakrslého vzrůstu.

22 DUBOVÉ BUČINY Skladba synuzie podrostu: Synuzie podrostu je na bohatých půdách rozvinutá, pokryvnostně i druhově, převážně bylinného vzhledu (nebo travnatobylinného vzhledu). S klesající bohatostí půd klesá i rozvoj této synuzie, zejména z hlediska druhové skladby, ale často i z hlediska pokryvnosti. Stálými druhy bohatých půd jsou: Galium odoratum (mařinka vonná), Asarum auropaeum (kopytník evropský), Milium effusum (pšeníčko rozkladité), Dentaria bulbifera (kyčelnice cibulkonosná), Sanicula europaea (žindava evropská), Oxalis acetosella (šťavel kyselý), Anemone nemorosa (sasanka hajní), Mycelis muralis (mléčka zední), Melica uniflora (strdivka jednokvětá), Melica nutans (strdivka nící) a Veronica chamaedrys (rozrazil rezekvítek). Místy se mohou více uplatňovat kapradiny, zejména Athyrium filix-femina (papratka samice) a Dryopteris filix-mas (kapraď samec).

23 DUBOVÉ BUČINY Dále zejména na hlinitých půdách rostou druhy (výrazně s bylinnotrávovitým vzhledem): Brachypodium sylvaticum (válečka lesní), Carex pilosa (ostřice chlupatá), Melica nutans (strdivka nící), Carex digitata (ostřice prstnatá), Carex sylvatica (ostřice lesní), Hacquetia epipactis (hvězdnatec čemeřicový) /jen v Karpatech/, Lathyrus vernus (hrachor jarní), Viola reinchenbachiana (violka lesní), Oxalis acetosella (šťavel kyselý), Galium odoratum (mařinka vonná) a Symphytum tuberosum (kostival hlíznatý). Na obohacených půdách se uplatňují: Brachypodium sylvaticum (válečka lesní), Melica uniflora (strdivka jednokvětá), Mercurialis perennis (bažanka vytrvalá), Lamium maculatum (hluchavka skvrnitá), Impatiens noli-tangere (netýkavka nedůtklivá), Aegopodium podagraria (bršlice kozí noha), Galium odoratum (mařinka vonná), Dentaria bulbifera (kyčelnice cibulkonosná), Dentaria enneaphyllos (kyčelnice devítilistá), Geranium robertianum (kakost smrdutý), Isopyrum thalictroides (zapalice žluťuchovitá).

24 DUBOVÉ BUČINY Skladba synuzie podrostu: Dále na humózních, kamenitých půdách převládají: Mercurialis perennis (bažanka vytrvalá), Galium odoratum (mařinka vonná), Melica nutans (strdivka nící), Poa nemoralis (lipnice hajní), Hepatica nobilis (jaterník podléška), Galeobdolon montanum (hluchavka /pitulník/ žlutá horská), Geranium robertianum (kakost smrdutý), Corydalis cava (dymnivka dutá), Lathyrus vernus (hrachor jarní), Actaea spicata (samorostlík klasnatý) a Dryopteris filix-mas (kapraď samec). Na vysýchavých a suchých půdách se prosazují: Poa nemoralis (lipnice hajní), Campanula persicifolia (zvonek broskvolistý), Galium sylvaticum (svízel lesní), Convallaria majalis (konvalinka vonná), Fragaria vesca (jahodník obecný), Calluna vulgaris (vřes obecný), Genista tinctoria (kručinka barvířská), Luzula luzuloides (bika hajní) a Calamagrostis arundinacea (třtina rákosovitá); na vysýchavých skeletnatých Festuca ovina (kostřava ovčí), Hieracium pilosella (jestřábník chlupáček) a Viscaria vulgaris (smolnička obecná).

25 DUBOVÉ BUČINY Skladba synuzie podrostu: Na půdách chudších se prosazují: Luzula luzuloides (bika hajní), Maianthemum bifolium (pstroček dvoulistý), Veronica officinalis (rozrazil obecný), Hieracium murorum (jestřábník lesní), Hieracium vulgatum (jestřábník obecný), Melampyrum pratense (černýš obecný) a Calamagrostis arundinacea (třtina rákosovitá); dále na chudých půdách dominují: Avenella flexuosa (metlička křivolaká), Vaccinium myrtillus (borůvka černá), Carex pilulifera (ostřice kulkonosná) a Calluna vulgaris (vřes obecný), Vaccinium vitis-idaea (brusinka) a mechorosty, z nichž se na chudých půdách prosazují: Dicranum scoparium (dvouhrotec chvostnatý), Pleurozium schreberi (pokryvnatec Schrerebův), Polytrichum formosum (ploník ztenčený), Hypnum cupressiforme (rokyt cypřišovitý), popř. i Leucobryum glaucum (bělomech sivý). Na vysýchavých, chudých půdách převažují keříčky a mechorosty.

26 DUBOVÉ BUČINY Skladba synuzie podrostu: Na vlhčích půdách dominantně přistupují: Impatiens noli-tangere (netýkavka nedůtklivá), Aegopodium podagraria (bršlice kozí noha), Oxalis acetosella (šťavel kyselý), dále Carex sylvatica (ostřice lesní), Deschampsia caespitosa (metlice trsnatá), Cardamine amara (řeřišnice hořká), Ajuga reptans (zběhovec plazivý), Sanicula europaea (žindava evropská), Stachys sylvatica (čistec lesní) či Urtica dioica (kopřiva dvoudomá).

27 DUBOVÉ BUČINY Vazba na abiotické prostředí : Biocenózy buku lesního s přimíšeným dubem zimním (a různými dalšími druhy dle charakteru podmínek) potenciálně zaujímají souvislé plochy území pahorkatin a nižších poloh vrchovin po celém území státu. Těžiště jejich rozšíření je v nadmořských výškách m n.m. Nachází se na svazích různých sklonů a expozic, na hřebenech, plošinách, bázích svahů apod. V nižších polohách sledují chladnější reliéfní tvary, vlhkostně příznivější; ve vyšších polohách je tomu naopak.

28 DUBOVÉ BUČINY Soupis skupin typů geobiocénů (stg) s geobiocenologickými formulemi: 3 AB-B 1-2 Querci-fageta humilia zakrslé dubové bučiny QF hum 3 A (2)3 Fageta quercina dubo-bučiny Fq / Fq hum 3 AB 3 Querci-fageta dubové bučiny QF 3 B 3 Querci-fageta typica typické dubové bučiny QFt 3 BC 3 Querci-fageta aceris javoro-dubové bučiny QFac 3 BC-BD 3 Querci-fageta tiliae-aceris lipo-javoro-dubové bučiny QFtilac 3 BD 3 Querci-fageta tiliae lipo-dubové bučiny QFtil

29 DUBOVÉ BUČINY Postavení stg v ekologické mřížce: QFtilac latinsky Fq QF QFt QFac QFtil 3. vs TŘ vůdčí A AB B BC -βγ BD C D omezené A" AB" B" BC" BD" C" D" stg latinsky Fq hum QFhum

30 DUBOVÉ BUČINY Edafické kategorie v rámcích stg: dubové BUČINY lp-jv-dbbk QFtilac stg česky db-bk dbbk t_dbbk jv-dbbk lp-dbbk latinsky Fq QF QFt QFac QFtil EK 3. vs TŘ M K I N I N S F F B H D A V U W vůdčí A AB B BC -βγ BD C D omezené A" AB" B" BC" BD" C" D" EK N Y N Y C Y A A C latinsky stg Fq hum QFhum česky db-bk z_dbbk

31 DUBOVÉ BUČINY Chorologicko-chronologický původ: Převažují prvky QTA vegetačního pásu smíšeného listnatého lesa (Quercus-Tilia-Acer /QTA/) spolu s prvky FA vegetačního pásu buku a jedle (Fagus-Abies /FA/). Prvky jiných pásů se objevují velmi málo, ať již se jedná o druhy otevřených nelesních pásů či o druhy, objevující se ve vlhčích a chladnějších terénních tvarech či na kyselých půdách (vegetační pás smrku /Picea-P/).

CZ.1.07/2.2.00/

CZ.1.07/2.2.00/ Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (4) (BK) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních jednotek Postavení

Více

CZ.1.07/2.2.00/

CZ.1.07/2.2.00/ Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (5) JEDLOVÉ BUČINY (jdbk) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních jednotek

Více

CZ.1.07/2.2.00/

CZ.1.07/2.2.00/ Lesnická fytocenologie a typologie HS 57 oglejená stanoviště vyšších poloh HS 59c podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 77a oglejená stanoviště horských poloh Tento projekt je spolufinancován

Více

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 73 kyselá stanoviště horských poloh HS 75 živná stanoviště horských poloh

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 73 kyselá stanoviště horských poloh HS 75 živná stanoviště horských poloh Lesnická fytocenologie a typologie HS 73 kyselá stanoviště horských poloh HS 75 živná stanoviště horských poloh Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio

Více

CZ.1.07/2.2.00/

CZ.1.07/2.2.00/ Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (17) BAZIFILNÍ BUČINY (BKbaz) Skladba synuzie dřevin Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních

Více

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 27 oglejená a chudá stanoviště nižších a středních poloh. HS 47 oglejená stanoviště středních poloh

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 27 oglejená a chudá stanoviště nižších a středních poloh. HS 47 oglejená stanoviště středních poloh Lesnická fytocenologie a typologie HS 27 oglejená a chudá stanoviště nižších a středních poloh HS 47 oglejená stanoviště středních poloh HS 39b podmáčená chudá stanoviště HS 59b podmáčená stanoviště vyšších

Více

CZ.1.07/2.2.00/

CZ.1.07/2.2.00/ Lesnická fytocenologie a typologie HS 77b oglejená stanoviště horských poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh HS 39 podmáčená chudá stanoviště Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

CZ.1.07/2.2.00/

CZ.1.07/2.2.00/ Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) PODMÁČENÉ SMRČINY (SMpal) Skladba synuzie dřevin Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních

Více

CZ.1.07/2.2.00/

CZ.1.07/2.2.00/ Lesnická fytocenologie a typologie HS 02 vysokohorské lesy pod horní hranicí lesa Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 02a 8N,

Více

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh Lesnická fytocenologie a typologie HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem

Více

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 23 kyselá stanoviště nižších poloh HS 25 živná stanoviště nižších poloh

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 23 kyselá stanoviště nižších poloh HS 25 živná stanoviště nižších poloh Lesnická fytocenologie a typologie HS 23 kyselá stanoviště nižších poloh HS 25 živná stanoviště nižších poloh Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF)

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF) Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF) Skladba synuzie dřevin Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních

Více

CZ.1.07/2.2.00/28.0018

CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (0) SUCHÉ BORY (BO) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních jednotek

Více

Příloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj:

Příloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj: Příloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj: www.uhul.cz Příloha 7b Porostní mapa chráněného území. Zdroj: OZP MHMP. Příloha 7c Změny lesních společenstev na opakovaných plochách podle

Více

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (11) MOKŘADNÍ OLŠINY (OL)

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (11) MOKŘADNÍ OLŠINY (OL) Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (11) MOKŘADNÍ OLŠINY (OL) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních jednotek

Více

Plán územního systému ekologické stability. Skrýchov u Malšic. Kraj Jihočeský, okres Tábor. Textová část a výkresy v měřítku 1 : 5 000

Plán územního systému ekologické stability. Skrýchov u Malšic. Kraj Jihočeský, okres Tábor. Textová část a výkresy v měřítku 1 : 5 000 Plán územního systému ekologické stability Skrýchov u Malšic Katastrální území: Dudov, Skrýchov u Malšic Kraj Jihočeský, okres Tábor Textová část a výkresy v měřítku 1 : 5 000 EKOSERVIS - Výzkumné středisko

Více

Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině

Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině Petr Halas Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. halas@geonika.cz Abstract The biodiversity and the forest vegetation

Více

Bučiny a doubravy. Třída: Querco-Fagetea. Řád: Fagetalia sylvaticae. Řád: Quercetalia pubescenti-petraeae

Bučiny a doubravy. Třída: Querco-Fagetea. Řád: Fagetalia sylvaticae. Řád: Quercetalia pubescenti-petraeae Bučiny a doubravy Třída: Querco-Fagetea společenstva xerofilních až hygrofilních opadavých listnatých lesů a křovin Řád: Fagetalia sylvaticae mezofilní až hygrofilní opadavé lesy mírné zóny Evropy Řád:

Více

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (9) SUŤOVÉ A ROKLINOVÉ LESY (R)

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (9) SUŤOVÉ A ROKLINOVÉ LESY (R) Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (9) SUŤOVÉ A ROKLINOVÉ LESY (R) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních

Více

CZ.1.07/2.2.00/

CZ.1.07/2.2.00/ Lesnická fytocenologie a typologie HS 27 olšová stanoviště na podmáčených půdách Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 29a 1T

Více

U H L Í Ř S K Ý V R C H

U H L Í Ř S K Ý V R C H PLÁN PÉČE NA OBDOBÍ 2009-2018 PRO PŘÍRODNÍ PAMÁTKU U H L Í Ř S K Ý V R C H Ing. Jiří Wimmer České Budějovice 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie

Více

PŘÍLOHA III: SOUPIS DRUHŮ

PŘÍLOHA III: SOUPIS DRUHŮ PŘÍLOHA III: SOUPIS DRUHŮ 1. SOUPIS DRUHŮ V BIOKORIDORU KUNÍ HORA TRAVIČNÁ * nově nalezený druh oproti roku 2000 Synuzie dřevin Acer campestre javor babyka Acer pseudoplatanus javor klen Carpinus betulus

Více

T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich

T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich T1 - Popis lesch porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označe (ha) 15034 1,35 41/smíšený 15037 1,43 45/smíšený zastoupe habr, lípa, dub, habr,, borovice 15039 1,44 45/buk buk, 15040 1,71 15041 1,96

Více

Příloha I. Charakteristiky zkusných ploch

Příloha I. Charakteristiky zkusných ploch Příloha I Charakteristiky zkusných ploch Plocha č. 1 - charakteristika Porostní skupina: 488 A 7 Plocha porostní skupiny: 3,59 ha Katastrální území: Jeřice Věk: 76 let Pásmo ohrožení imisemi: D Hospodářský

Více

Cardamine amara. Dryopteris filix-mas brusnice borůvka. Vaccinium myrtillus. Senecio ovatus kuklík potoční. Geum rivale.

Cardamine amara. Dryopteris filix-mas brusnice borůvka. Vaccinium myrtillus. Senecio ovatus kuklík potoční. Geum rivale. Botanický průzkum Selský potok 2011 Datum PLOCHA Český název Latinský název + ochrana, C4 26.2.2011 1 buk lesní- nálety Fagus sylvatica bez hroznatý Sambucus racemosa 14.5.2011 netýkavka nedůtklivá Impatiens

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 5:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 5: KOLOGI LSA Pracovní sešit do cvičení č. 5: Biodiverzita v lesních ekosystémech - Příklady vyhodnocení lokální biodiverzity vybraných lesních porostů na modelové skupině drobných savců Tento projekt je

Více

Plán územního systému ekologické stability. Plán územního systému ekologické stability Šebířov. Šebířov

Plán územního systému ekologické stability. Plán územního systému ekologické stability Šebířov. Šebířov Plán územního systému ekologické stability Šebířov Katastrální území: Křekovice u Vyšetic, Šebířov, Vyšetice, Záříčí u Mladé Vožice Kraj Jihočeský, okres Tábor Textová část a výkresy v měřítku 1 : 5 000

Více

BOSONOŽSKÝ HÁJEK JAKO PŘÍKLAD STAROBYLÉHO LESA

BOSONOŽSKÝ HÁJEK JAKO PŘÍKLAD STAROBYLÉHO LESA BOSONOŽSKÝ HÁJEK JAKO PŘÍKLAD STAROBYLÉHO LESA BUČEK ANTONÍN Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Mendelova zemědělská a lesnická universita, Zemědělská 3, 613 00 Brno, bucek@mendelu.cz

Více

CZ.1.07/2.2.00/

CZ.1.07/2.2.00/ Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (1) DOUBRAVY (DB) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních jednotek Postavení

Více

VY_12_INOVACE_05_PRIRODNI_ZDROJE_VEROVIC. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 27. 4. 2012

VY_12_INOVACE_05_PRIRODNI_ZDROJE_VEROVIC. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 27. 4. 2012 Kód materiálu: VY_12_INOVACE_05_PRIRODNI_ZDROJE_VEROVIC Název materiálu: Předmět: Přírodní zdroje Veřovic Zeměpis, environmentální výchova Ročník: 7. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 27. 4. 2012 Jméno

Více

T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich přírodní památka Onřejovsko

T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich přírodní památka Onřejovsko T - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich přírodní památka Onřejovsko JPRL výměra 9 8,60 BR, BO, MD 89 2,0 45SM SM N Při výchovných zásazích podpora listnáčů SM mlaziny a tyčkoviny, příměs

Více

Lesní vegetace v údolí Vltavy severnì od Zlaté Koruny (okres Èeský Krumlov)

Lesní vegetace v údolí Vltavy severnì od Zlaté Koruny (okres Èeský Krumlov) Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 43: 111 169, 2008 111 Lesní vegetace v údolí Vltavy severnì od Zlaté Koruny (okres Èeský Krumlov) Forest vegetation in the Vltava river valley north of Zlatá Koruna (district

Více

Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech

Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech Petr Karlík, Tomáš Tichý a Radim Hédl Fakulta lesnická a dřevařskáčzu Praha - Suchdol Správa CHKO Český kras Karlštejn Botanický ústav AV ČR - Brno

Více

Základy lesnické typologie

Základy lesnické typologie Základy lesnické typologie 1 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 2 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 3 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních

Více

Rostliny v Hrádníkách

Rostliny v Hrádníkách Rostliny v Hrádníkách Vypracovaly : Zábelková Daniela Nováková Anna Co roste v Hrádníkách? BYLINY Pampeliška lékařská Mařinka vonná Pryskyřník prudký Česnáček lékařský Kopřiva dvoudomá Konvalinka vonná

Více

Plán místního územního systému ekologické stability pro katastrální území Rozkoš (samostatná část Odůvodnění územního plánu Rozkoš)

Plán místního územního systému ekologické stability pro katastrální území Rozkoš (samostatná část Odůvodnění územního plánu Rozkoš) Projekty pro krajinu, s.r.o. Ondráčkova 556/199 628 00 Brno Plán místního územního systému ekologické stability pro katastrální území Rozkoš (samostatná část Odůvodnění územního plánu Rozkoš) Pořizovatel:

Více

ROHOVÁ. B o t a n i c k ý i n v e n t a r i z a č n í p r ů z k u m p ř í r o d n í r e z e r v a c e

ROHOVÁ. B o t a n i c k ý i n v e n t a r i z a č n í p r ů z k u m p ř í r o d n í r e z e r v a c e B o t a n i c k ý i n v e n t a r i z a č n í p r ů z k u m p ř í r o d n í r e z e r v a c e ROHOVÁ k. ú. Boršov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Křenov Pavel Lustyk, Svitavy, 2009 1 O B S A H Úvod

Více

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny Lesnická typologie Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora praktických

Více

Plán územního systému ekologické stability. Slapy. Katastrální území: Hnojná Lhotka, Slapy u Tábora. Kraj Jihočeský, okres Tábor

Plán územního systému ekologické stability. Slapy. Katastrální území: Hnojná Lhotka, Slapy u Tábora. Kraj Jihočeský, okres Tábor Plán územního systému ekologické stability Slapy Katastrální území: Hnojná Lhotka, Slapy u Tábora Kraj Jihočeský, okres Tábor Textová část a výkresy v měřítku 1 : 5 000 EKOSERVIS - Výzkumné středisko krajinné

Více

Plán územního systému ekologické stability Choustník

Plán územního systému ekologické stability Choustník Plán územního systému ekologické stability Choustník Katastrální území: Choustník, Kajetín a Předboř u Choustníku Kraj Jihočeský, okres Tábor Textová část a výkresy v měřítku 1 : 5 000 EKOSERVIS - Výzkumné

Více

CZ.1.07/2.2.00/

CZ.1.07/2.2.00/ Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (10) LUŽNÍ LESY (L) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních jednotek

Více

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie GEOBIOCENOLOGICKÝ PRŮZKUM ČASTI POVODÍ BEČVY Bakalářská práce Akademický

Více

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U HAMRŮ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen zákon ) Název zvláště chráněného území:

Více

Úvod k lesním ekosystémům

Úvod k lesním ekosystémům Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území. Národní přírodní rezervace Divoká Oslava

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území. Národní přírodní rezervace Divoká Oslava Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č.

Více

Pořadové číslo: NRBK K 21

Pořadové číslo: NRBK K 21 (nadregionální biokoridor K 21) Název: Oblík-Raná - Šebín-Pochválovská stráň Mapový list: 1: 5000 Louny 2-6, 2-7, 2-8 Pořadové číslo: NRBK K 21 3BD3, 3B3, 3AB3, 3B3, 4AB2, L - lokální v řešeném území délka

Více

Biocentrum BC5 včetně IP27 k.ú. Lučice na Moravě aktualizace projektové dokumentace DPS 07/09

Biocentrum BC5 včetně IP27 k.ú. Lučice na Moravě aktualizace projektové dokumentace DPS 07/09 C.1 Technická zpráva a) účel stavby Cílem (účelem) projektu je vybudování části společných zařízení v KPÚ Lučice na Moravě, tj. uskutečnění optimální organizace půdního fondu na pozemcích vyčleněných komplexní

Více

A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE HABROVÁ SEČ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny)

A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE HABROVÁ SEČ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) Příloha A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE HABROVÁ SEČ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) Název zvláště chráněného území: Habrová seč Předměty

Více

Plán péče o přírodní památku Budačina. na období 2015-2025

Plán péče o přírodní památku Budačina. na období 2015-2025 Plán péče o přírodní památku Budačina na období 2015-2025 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2436 kategorie ochrany: přírodní památka název území:

Více

Typologický klasifikační systém ÚHÚL

Typologický klasifikační systém ÚHÚL Ing Karel Plíva ÚHÚL Brandýs n. L. 1987 1 1. ÚVOD Typologický klasifikační systém používaný při hospodářské úpravě lesů v ČSR vznikl v letech 1970/71 jako výsledek typologického průzkumu, tj. prvé etapy

Více

Příloha č. 1 pomůcky pro vytýčení zkoumaných ploch

Příloha č. 1 pomůcky pro vytýčení zkoumaných ploch Příloha č. 1 pomůcky pro vytýčení zkoumaných ploch Relaskop Převzato z http://www.bjornrudarnestad.no/products/relaskop-enbart-haglfs- Použití relaskopu Převzato z http://www.skogkurs.no/kursbeskrivelser.asp

Více

CZ.1.07/2.2.00/

CZ.1.07/2.2.00/ Lesnická fytocenologie a typologie HS 19 lužní stanoviště Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 19a 1U1 topolové luhy 1U2 vrbo-topolové

Více

Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky

Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky Dřeviny HEN 2009 přehled dřevin ke zkoušce Ing. Zdeněk Hrubý, Ph.D. Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky Picea abies Smrk ztepilý Strom do 55 m Převislé šišky Pinus sylvestris

Více

Floristický soupis druhů

Floristický soupis druhů Floristický soupis druhů Lesnická botanika speciální Mendelova univerzita V Brně Lesnická a dřevařská fakulta Barbora Kuličková 2012/2013 Abstrakt Bučiny se vyznačují vyvinutým nižším stromovým patrem.

Více

Číslo uchazeče... 15. Prostorovou jednotkou pro vyhotovení LHO je: a) HS b) ZO c) PLO d) LHC

Číslo uchazeče... 15. Prostorovou jednotkou pro vyhotovení LHO je: a) HS b) ZO c) PLO d) LHC 1. Symbolem g označujeme: a) kruhovou základnu stromu b) kruhovou základnu celého porostu c) průměrnou kruhovou základnu porostu d) kruhovou základnu na 1ha 2. Zásobu jehličnatého porostu zjištěnou s kůrou

Více

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Erico-Pinetea Erico-Pinion Pulsatillo-Pinetea sylvestris Cytiso ruthenici-pinion sylvestris Vaccinio-Piceetea Dicrano-Pinion Piceion excelsae Pinion mugo Athyrio alpestris-piceion

Více

Realizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice

Realizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice TVORBA KRAJINY s.r.o. ROLENCOVA 47 620 00 BRNO Tel.: 737 64 64 17 Realizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice Číslo zakázky: US/2013 Objednatel: Obec Horní Bojanovice Horní Bojanovice

Více

Plán místního územního systému ekologické stability pro katastrální území Jevišovice (samostatná část Odůvodnění územního plánu Jevišovice)

Plán místního územního systému ekologické stability pro katastrální území Jevišovice (samostatná část Odůvodnění územního plánu Jevišovice) Projekty pro krajinu, s.r.o. Ondráčkova 556/199 628 00 Brno Plán místního územního systému ekologické stability pro katastrální území Jevišovice (samostatná část Odůvodnění územního plánu Jevišovice) Pořizovatel:

Více

Přírodní rezervace V Horách

Přírodní rezervace V Horách Přírodní rezervace V Horách Písemná práce ke kurzu Geobotanika Dušan Kunc 1 Charakteristika území 1.1 Historie a význam Důvodem k vyhlášení přírodní rezervace byla ochrana jedné z nejbohatších lokalit

Více

LBF02 Mercuriali perennis- -Fraxinetum excelsioris (Klika 1942) Husová in Moravec et al. 1982* Suťové javorové jaseniny

LBF02 Mercuriali perennis- -Fraxinetum excelsioris (Klika 1942) Husová in Moravec et al. 1982* Suťové javorové jaseniny LBF02 Mercuriali perennis- -Fraxinetum excelsioris (Klika 1942) Husová in Moravec et al. 1982* Suťové javorové jaseniny Tabulka 6, sloupec 16 (str. 237) Orig. (Husová in Moravec et al. 1982): Mercuriali-Fraxinetum

Více

VÝMLADKOVÉ LESY VYŠŠÍCH POLOH NA ČESKOMORAVSKÉ VRCHOVINĚ

VÝMLADKOVÉ LESY VYŠŠÍCH POLOH NA ČESKOMORAVSKÉ VRCHOVINĚ VÝMLADKOVÉ LESY VYŠŠÍCH POLOH NA ČESKOMORAVSKÉ VRCHOVINĚ Coppice forest in higher positions of Bohemian Moravian Highland VODOVÁ LIBUŠE Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita,

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Drátenická skála

Více

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY PŘÍLOHA 2.A Inventarizace dřevin a návrh pěstebních opatření v městyse Štoky TEXTOVÁ ČÁST Inv. číslo

Více

Esej k předmětu Ekologie, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pavel Soukup, 2010

Esej k předmětu Ekologie, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pavel Soukup, 2010 Esej k předmětu Ekologie, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pavel Soukup, 2010 Boubínský prales Poloha Národní přírodní rezervace Boubínský prales leží v Jižních Čechách, v šumavské hornatině.

Více

Podklady lesního hospodářství, posun počátečního úseku stávající trasy do lokality Holý vrch u České Lípy

Podklady lesního hospodářství, posun počátečního úseku stávající trasy do lokality Holý vrch u České Lípy Podklady lesního hospodářství, posun počátečního úseku stávající trasy do lokality Holý vrch u České Lípy Sestavil : RNDr. Milan Macháček, EKOEX JIHLAVA Konzultace: ing. Milan Kryl, EKOLES-PROJEKT s.r.o.,

Více

Přírodní společenstva v České republice: LES. Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D.

Přírodní společenstva v České republice: LES. Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D. Přírodní společenstva v České republice: LES Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D. PdF MU Brno Martin Chlumský 2 Cíle hodiny Společenstvo lesa Student / ŢÁK ZŠ:

Více

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY V E S E L Á. Vydáno Zastupitelstvem ovce Veselá pod č.j. 1/2009 dne Účinnost dne

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY V E S E L Á. Vydáno Zastupitelstvem ovce Veselá pod č.j. 1/2009 dne Účinnost dne OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ú z e m n í p l á n V E S E L Á Vydáno Zastupitelstvem ovce Veselá pod č.j. 1/2009 dne 29. 5. 2009 Účinnost dne 19. 6. 2009 Květen 2009 Obec Veselá Č.j.:1/2009 Veselá 29.5.2009 ÚZEMNÍ

Více

Minule http://user.mendelu.cz/kusbach Co je klasifikace Co je lesnická typologie Co je LTKS, historie a struktura (jednotky) LVS, lesní vegetační stupeň Typologická tabulka Vytisknout barevně! Lesní vegetační

Více

Floristický a vegetační průzkum lokality Nad Vírem

Floristický a vegetační průzkum lokality Nad Vírem Acta rerum naturalium 5: 147 152, 2008 ISSN 1801-5972 Floristický a vegetační průzkum lokality Nad Vírem Floristic and vegetation survey of the locality Nad Vírem PAVEL LUSTYK Moravský Lačnov 287, CZ 568

Více

Masarykova univerzita. Seminární práce

Masarykova univerzita. Seminární práce Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií ENS108 Ekologie krajiny Seminární práce Daniela Erychlebová 414707 Mediální studia a žurnalistika Environmentální studia Bakalářské studium Imatrikulační

Více

Běžně používané a školkařsky dostupné druhy autochtonních dřevin

Běžně používané a školkařsky dostupné druhy autochtonních dřevin Běžně používané a školkařsky dostupné druhy autochtonních dřevin Volba konkrétního druhu vždy závisí od stanovištních podmínek lokality. K určení původních druhů dřevin a stanovištních podmínek lze využít

Více

LBC01 Galio odorati-fagetum sylvaticae Sougnez et Thill 1959* Mezotrofní bučiny. Tabulka 6, sloupec 5 (str. 237)

LBC01 Galio odorati-fagetum sylvaticae Sougnez et Thill 1959* Mezotrofní bučiny. Tabulka 6, sloupec 5 (str. 237) LBC01 Galio odorati-fagetum sylvaticae Sougnez et Thill 1959* Mezotrofní bučiny Tabulka 6, sloupec 5 (str. 237) Nomen mutatum propositum et nomen conservandum propositum (proti Dentario bulbiferae-fagetum

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území. Národní přírodní rezervace Soutok Oslavy a Chvojnice

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území. Národní přírodní rezervace Soutok Oslavy a Chvojnice Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č.

Více

ZVONOVEC LILIOLISTÝ (ADENOPHORA LILIIFOLIA) V EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITĚ VRAŽBA V LESNÍM KOMPLEXU U OBCE HABŘINA NA KRÁLOVÉHRADECKU

ZVONOVEC LILIOLISTÝ (ADENOPHORA LILIIFOLIA) V EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITĚ VRAŽBA V LESNÍM KOMPLEXU U OBCE HABŘINA NA KRÁLOVÉHRADECKU Vč. sb. přír. Práce a studie, 16 (2009): 83-110 ISSN 1212-1460 ZVONOVEC LILIOLISTÝ (ADENOPHORA LILIIFOLIA) V EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITĚ VRAŽBA V LESNÍM KOMPLEXU U OBCE HABŘINA NA KRÁLOVÉHRADECKU Adenophora

Více

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem I. SM BK

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem I. SM BK Dřevinné patro: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem I. SM BK II. BK 10% V 1a --- 10% 75% V 1b Zápisník BK + typologické zkusné plochy 41 T4190086 KL + JD + Souřadnice: X Y PLO Ćís. plochy

Více

VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE

VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE LESA PONECHANÉHO SAMOVOLNÉMU VÝVOJI V LOKALITĚ HEDVÍKOVSKÁ ROKLE V NPR LICHNICE V CHKO ŽELEZNÉ HORY V OBDOBÍ 2008 2018 Libor Hort, Dušan Adam, David Janik,

Více

Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta. Lesnictví, 1. ročník SEMESTRÁLNÍ PRÁCE. z předmětu Lesnická botanika speciální

Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta. Lesnictví, 1. ročník SEMESTRÁLNÍ PRÁCE. z předmětu Lesnická botanika speciální Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Lesnictví, 1. ročník SEMESTRÁLNÍ PRÁCE z předmětu Lesnická botanika speciální Autor: Zdeněk Blažek 19.5. 2014 1 Abstrakt Tématem semestrální práce,

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka

Více

LBB01 Galio sylvatici-carpinetum betuli Oberdorfer 1957 Hercynské mezické dubohabřiny. Carpinion betuli. Tabulka 6, sloupec 1 (str.

LBB01 Galio sylvatici-carpinetum betuli Oberdorfer 1957 Hercynské mezické dubohabřiny. Carpinion betuli. Tabulka 6, sloupec 1 (str. Carpinion betuli rus niger, L. vernus, Melica nutans, Poa nemoralis, Stellaria holostea, Tanacetum corymbosum Konstantní druhy: Carpinus betulus, Quercus petraea agg.; Anemone nemorosa, Campanula persicifolia,

Více

FYTOCENOLOGICKÁ KLASIFIKACE GENOVÝCH ZÁKLADEN JEDLE BĚLOKORÉ V ČESKÉ REPUBLICE

FYTOCENOLOGICKÁ KLASIFIKACE GENOVÝCH ZÁKLADEN JEDLE BĚLOKORÉ V ČESKÉ REPUBLICE ZPRÁVY LESNICKÉHO BURIÁNEK VÝZKUMU, V. et 59, al. 2014 (4): 280-298 FYTOCENOLOGICKÁ KLASIFIKACE GENOVÝCH ZÁKLADEN JEDLE BĚLOKORÉ V ČESKÉ REPUBLICE PHYTOSOCIOLOGICAL CLASSIFICATION OF SILVER FIR GENE RESERVES

Více

Přírodní rezervace Hněvošický háj

Přírodní rezervace Hněvošický háj Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Hněvošický

Více

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje EKOTOXA.s.r.o Vytvoření kompleního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.16

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Devět skal Datum

Více

Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce

Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce Jonáš Gazdík 2014 0 Název česky: Bez černý Název latinsky: Sambucus nigra Alergologický význam (doba

Více

Inventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. -

Inventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. - Inventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. - Objekty : SO 01 REVITALIZACE ALEJE K.Ú. HEŘMANICE U ŽANDOVA SO 02 REVITALIZACE

Více

Lesní vegetace České republiky. Jan Douda

Lesní vegetace České republiky. Jan Douda Lesní vegetace České republiky Jan Douda Vegetace zonální (bučiny, jedlobučiny) azonální (mokřadní olšiny, luhy, rašelinná společenstva, písčiny) extrazonální (smrčiny, xerotermní doubravy) Potenciální

Více

D.3 Dendrologický průzkum

D.3 Dendrologický průzkum ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:

Více

Výstavba haly na třídění odpadu (MBÚ) na pozemku p. č. 359/6 v k. ú. Dubno

Výstavba haly na třídění odpadu (MBÚ) na pozemku p. č. 359/6 v k. ú. Dubno Výstavba haly na třídění odpadu (MBÚ) na pozemku p. č. 359/6 v k. ú. Dubno Biologický průzkum území RNDr. Adam Véle, Ph.D. listopad 2017 Posuzovaný záměr: Umístění záměru: Výstavba haly na třídění odpadu

Více

Suťový les, Bítouchov. Suťový les s velkým podílem buku

Suťový les, Bítouchov. Suťový les s velkým podílem buku Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta, Zahradní a krajinná architektura Průzkum a mapování krajiny Land Use Ekologie 2007 Seminární práce ZF; Zahradní a krajinná architektura

Více

Příloha č. 4: Seznam místních dřevin

Příloha č. 4: Seznam místních dřevin Příloha č. 4: Seznam místních dřevin Seznam domácích dřevin pro okres Benešov/MAS Blaník (Seznam zahrnuje všechny domácí stromy, keře a polokeře na okrese Benešov dle názoru ČSOP, vytvořeného na základě

Více

Novák et al.: Applying Douglas-fir in forest management of the Czech Republic

Novák et al.: Applying Douglas-fir in forest management of the Czech Republic Novák et al.: Applying Douglas-fir in forest management of the Czech Republic 80 DOUGLASKA 2018 FINAL cs6.indd 80 20.11.18 11:43 ROSTLINNÁ SPOLEČENSTVA S DOUGLASKOU TISOLISTOU A DOMÁCÍMI DŘEVINAMI V ČESKÉ

Více

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

Rostlinné populace, rostlinná společenstva Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY PŘÍRODNÍ REZERVACE BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ (PRAŽSKÁ ČÁST) A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY U ZÁVISTI

BOTANICKÝ PRŮZKUM EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY PŘÍRODNÍ REZERVACE BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ (PRAŽSKÁ ČÁST) A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY U ZÁVISTI BOTANICKÝ PRŮZKUM EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY PŘÍRODNÍ REZERVACE BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ (PRAŽSKÁ ČÁST) A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY U ZÁVISTI Zpracovala: RNDr. Jana Möllerová Materiál a metodika. Botanický průzkum území

Více

Mapa aktuální vegetace

Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Typologická mapa Výsledek: Tvorba mapy aktuální vegetace na podkladu typologické mapy je problematická Část území je přesnímkována, část naopak Výsledek: Tvorba

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Přírodovědecká fakulta. Katedra geografie

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Přírodovědecká fakulta. Katedra geografie UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie Kristýna DLÁBKOVÁ ANTROPOGENNÍ SUKCESE NA HALDĚ DOLU HŘEBEČ Bakalářská práce Vedoucí práce: RNDr. Aleš Létal, Ph.D. Olomouc 2010

Více

Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen 41 15 1 0 Nízké větvení koruny

Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen 41 15 1 0 Nízké větvení koruny Levý břeh od soutoku Číslo Druh Výška (m) Šířka korun y (m) Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) věk fyziologic ká vytalita pěsteb. patření Poznámky Naléhavos t 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Lánský luh CZ

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Lánský luh CZ Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Lánský luh CZ0710034 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Lánský luh Kód lokality: CZ0710034 Kód lokality v ÚSOP:

Více

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Analýza krajinného segmentu v oblasti Vranovské přehrady ve vztahu k rekreaci Bakalářská práce 2006/2007 Nina Macků 1 MENDELOVA

Více

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů) km 13,000-42,000 olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis)

Více

(12) DOUBRAVY DUBU LETNÍHO (DBL)

(12) DOUBRAVY DUBU LETNÍHO (DBL) Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (12) DOUBRAVY DUBU LETNÍHO (DBL) Skladba synuzie dřevin Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních

Více