Péče prarodičů z pohledu sociální pracovnice OSPOD

Transkript

1 Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice Péče prarodičů z pohledu sociální pracovnice OSPOD Sociální práce Vedoucí práce: Bc. Soňa Kozojedová Vypracovala: Ladislava Černá Čelákovice 3

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně citovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona / Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. V Čelákovicích - -

3 Obsah Úvod Cíl absolventské práce Hlavní cíl: Dílčí cíle: Teoretická část Právní rámec Úmluva o právech dítěte, Sdělení č. 4/ Sb Zákon o sociálně právní ochraně dětí č. 35/ Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 4/63 Sb., o rodině Vyhodnocení právního rámce Důvody, pro něž se děti dostávají do péče prarodičů Úmrtí, nemoc rodičů Nezletilé matky Závislost rodičů na návykových dávkách Násilí páchané na dětech ze strany rodičů Zanedbání rodičovské péče Prarodiče Fyzické, psychické a materiální možnosti prarodičů Nejčastější úskalí, která doprovázejí výchovu prarodičů Institucionální podpora Role sociální pracovnice OSPOD Přijímání podpory ze strany prarodičů a úskalí při spolupráci Nejžádanější pomoc a podpora Praktická část Kazuistiky Kazuistika č. - rodina A Kazuistika - rodina B Kazuistika 3 - rodina C Kazuistika 4 rodina D

4 3. Vyhodnocení kazuistik Diskuse Závěr Резюме Bibliografie

5 Úvod Team absolventské práce jsem si vybrala z toho důvodu, že pracuji v profesi sociální pracovnice v oblasti sociálně právní ochrany dětí v Praze 3 a mám možnost touto cestou se zabývat problematikou, které není věnováno příliš pozornosti, přestože v praxi se s péčí prarodičů setkávám poměrně často. Má práce bude vycházet z mých zkušeností, konkrétních kazuistik. Budu mapovat formy péče, možnosti a schopnosti prarodičů při zajišťování péče a výchovy. Budu tedy zjišťovat a popisovat možnosti podpory a hlavní otázkou bude, zda je tato podpora dostatečná a především prospěšná. V první části se budu věnovat legislativě v oblasti náhradní rodinné péče. Zmapuji nejčastější důvody, které vedou ke svěření vnoučat do péče prarodičů. Jednotlivým aspektům se budu věnovat samostatně, a to i z výhledu na úspěch navrácení dětí do péče rodiče či rodičů. Z pohledu vývojové psychologie, z pohledu ekonomického zajištění se zaměřím na zmapování schopností prarodičů zvládnout výchovu další generace. Zaměřím se na nejčastější problémy, které péči provází, jak ze strany prarodičů, tak samotných dětí. Závěr teoretické části práce bude patřit vztahu mezi prarodiči a sociální pracovnicí. Budu čerpat především ze svých zkušeností, z údajů dostupných na pracovišti, kterým je v mém případě Oddělení sociálně právní ochrany dětí v Praze 3, s ohledem na zvolené téma. Téma práce mne zavedlo i k volbě praxe, kterou jsem absolvovala v zařízení, s nímž léta spolupracuji. Internátní školka v Praze- Čimicích, je jedním ze zařízení, které se osvědčilo při řešení problémů prarodičů při převzetí dítěte. Praktická část bude tvořena kazuistikami, které jsem vybrala, pro účely stanovení hranice prospěšnosti. Tedy zda poskytnutá péče může ovlivnit úspěšnost péče prarodičů o vnoučata či nikoliv. Přijetím novely zákona o sociálně právní ochraně dětí, která poměrně zásadně mění a přináší změny v pěstounské péči, bude jistě ovlivněna i péče ze strany prarodičů. Výsledky změny bude možné vyhodnotit až plynutím času. Prvořadým úkolem odpovědných pracovníků, je mít na mysli především zájem a blaho dítěte. Je povinností celé společnosti zajistit dětem šťastné a spokojené dětství

6 Cíl absolventské práce. Hlavní cíl: Cílem mé práce bude zmapování pozitivních a negativních jevů provázející péči prarodičů a popsání možností podpory prarodičům a dětem ze strany sociální pracovnice oddělení sociálně právní ochrany dětí.. Dílčí cíle: Popsání forem péče prarodičů, zmapování nejčastějších důvodů, pro které se děti dostávají do péče prarodičů, zpracování několika kazusitik ze své praxe, týkajících se péče prarodičů, a jejich vyhodnocení

7 Teoretická část. Právní rámec Významným předělem pro právní rámec v oblasti ochrany dětí v České republice je přijetí novely zákona o sociálně právní ochraně dětí, která byla definitivně schválena Poslaneckou sněmovnou dne 7.., s účinností od..3. Právní rámec v oblasti ochrany dětí je tvořen dalšími důležitými právními normami, mezi něž bezesporu patří Úmluva o právech dítěte, Ústava ČR, Zákon o rodině, Občanský zákoník, Zákon o ústavní a ochranné výchově ve školských zařízeních, Zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže a další, které řeší ochranu a zajištění dětí v oblasti školství, zdravotnictví atd. Ochrana dětí spadá do kompetence několika ministerstev. Největší podíl v oblasti péče o rodinu, s důrazem na péči o ohrožené děti má Ministerstvo práce a sociálních věcí, které vykonává činnost legislativní, metodickou, kontrolní, je činné na mezinárodní úrovni, sleduje dodržování mezinárodních úmluv v oblasti dodržování lidských práv a práv dětí. Ministerstvo práce a sociálních věcí je hlavním iniciátorem nového systému péče o ohrožené děti s ohledem na důslednou ochranu práv dětí a jejich právo na přirozené rodinné prostředí nebo na náhradní rodinnou péči, která vychází z Úmluvy o právech dítěte, ze Zákona o sociálně právní ochraně dětí a Zákona o rodině, kterým se budu krátce samostatně věnovat, a to především s ohledem na vybrané téma práce... Úmluva o právech dítěte, Sdělení č. 4/ Sb. Úmluva o právech dítěte je mezinárodním dokumentem, kterým se státy, které jsou smluvní strany, zavázaly respektovat a zabezpečit práva dětem, jejich rodičům nebo zákonným zástupcům, stanovené úmluvou. V jednotlivých článcích úmluvy se smluvní strany zavazují mimo jiné k zajištění takové ochrany, která dítěti zajišťuje právo vyrůstat ve své rodině, zajišťuje jeho práva bez jakékoli diskriminace, zajišťuje právo dítěte na svobodu projevu, na ochranu práv a svobod, na ochranu před násilím, zneužíváním, vykořisťováním. Smluvní státy uznaly právo dítěte na vzdělání, zdravotní péči, odpočinek. Státy se zavázaly přijmout všechna nezbytná opatření k ochraně dětí před negativními vlivy. Úmluva o právech dítěte deklaruje právo dítěte na zachování - 6 -

8 jeho rodinných svazků, zajištění práv dětem, které jsou dočasně zbaveny rodinného prostředí na zajištění práva na zvláštní ochranu a pomoc státu a zabezpečení náhradní rodinou péči v rámci svého vnitrostátního zákonodárství. Zaručuje podporu rodičům a zákonným zástupcům potřebnou pomoc při plnění jejich úkolů spojených s péčí o děti, a kdy každé dítě má právo na sociální zabezpečení vč. sociálního pojištění, stejné možnosti mají i osoby, které se o ně starají za předpokladu, že žádost je spojena s čerpáním ve prospěch dítěte. [ ÚZ, č. 8 ].. Zákon o sociálně právní ochraně dětí č. 35/ Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon o sociálně právní ochraně dětí byl novelizován dne 5.., s účinností od.. 3. Přijatá novela Zákona o sociálně právní ochraně dětí je spojena především s postupným zánikem ústavní péče, kdy ta by měla být nahrazena náhradní rodinnou péčí. Novela klade důraz na prevenci a včasnou pomoc rodinám, které jsou ohroženy a vytváří podmínky pro vznik a rozvoj služeb pro práci s rodinou, která směřuje k obnovení narušených funkcí rodiny. Chrání práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, chrání zájmy dítěte, včetně ochrany jeho jmění, zabezpečuje náhradní rodinné prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině. Stanoví závazné postupy pro činnost Orgánu sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD), kterými se rozumí vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny, individuální plán ochrany dítěte, případové konference. Hodnocení širšího prostředí rodiny zahrnuje zejména vztahové, ekonomické, sociální zdroje rodiny a jejich možnost využití v zájmu dítěte. OSPOD je povinen upřednostnit širší rodinu před péčí jinou. Novela zákona zavádí standardy kvality práce pro OSPOD a osoby pověřené k výkonu sociálně právní ochrany. Ve vztahu k náhradní rodinné péči přináší významné změny. Novelizovaný zákon zvyšuje podporu pěstounské péče a vytváří podmínky pro vznik podpůrných a odlehčovacích služeb pro pěstouny. Urychluje proces zprostředkování NRP. Mění způsob přípravy pěstounů, zavádí pěstounskou péči na přechodnou dobu, stanoví dávky pěstounské péče a způsob jejich vyplácení. OSPOD sleduje vývoj dětí, uzavírá dohodu o výkonu pěstounské péče a dává souhlas s uzavřením dohody s jiným - 7 -

9 subjektem, vydává správní rozhodnutí, dostává pravidelné zprávy o průběhu pěstounské péče, poskytuje poradenství. Ve vztahu k příbuzenské pěstounské péči tedy i k prarodičům pěstounům nastala změna v odměňování. V zákoně, platném do konce roku, byla odměna pěstouna pro všechny stejná. Novela určuje, že odměna prarodiči náleží pouze v případech hodných zvláštního zřetele, zejména s ohledem na sociální a majetkové poměry osoby pečující nebo osoby v evidenci a jejich rodiny či s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu dítěte. Pro rozhodnutí o přiznání výše odměny je krajská pobočka Úřadu práce povinna si vyžádat vyjádření příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností (tab. ). Nárok na ostatní pěstounské dávky je zachován. Ostatními pěstounskými dávkami jsou příspěvek na úhradu potřeb dítěte (tab. ), příspěvek při převzetí dítěte (tab. 3), příspěvek na zakoupení motorového vozidla, v případě, že pečující osoba má v pěstounské péči nejméně 3 děti, nově příspěvek při ukončení pěstounské péče. Zákon současně vedle práv na poskytnutí pomoci, poradenství a podpory, určuje i povinnost pěstounům nevyjímaje prarodiče, např. zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu hodin v době kalendářních měsíců po sobě jdoucích, umožňovat styk rodičů a osob blízkých dítěti a umožňovat sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské péče. Odměna pěstouna se považuje za příjem ze závislé činnosti. Tab. Výše odměny pěstouna za kalendářní měsíc od..3 náleží prarodičům pouze v případech hodných zřetele dítě 8 Kč děti Kč Výše odměny pěstouna náležející všem, tedy i příbuzným alespoň 3 děti je- li pečováno alespoň o jedno dítě, které je závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve II, III nebo IV stupni Kč - 8 -

10 Tab. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte za kalendářní měsíc od..3 Věk dítěte do 6 let od 6 let do let od let do 8 let od 8 let do 6 let Výše příspěvku 3 68 Kč 4 58 Kč 5 75 Kč 5 43 Kč Tab. 3 Výše příspěvku při převzetí dítěte / vypláceno jednorázově od..3 Věk dítěte do 6 let od 6 let do let Od let do 8 let Výše příspěvku 8 Kč Kč Kč [ 3 Zákon č. 4/63 Sb., o rodině Z pohledu péče prarodičů problematiku upravuje Zákon o rodině v 45, který říká, že pokud to vyžaduje zájem dítěte, může soud dítě svěřit do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, jestliže tato osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy a se svěřením dítěte do péče souhlasí. Při výběru osoby dá soud přednost zpravidla příbuznému. Dále je upraveno, že dítě může být svěřeno i do společné péče manželů. Pokud je dítě svěřeno do péče jednoho manžela, je tak možno učinit pouze se souhlasem druhého manžela. Při rozhodnutí o svěření dítěte do výchovy jiné osoby než rodiče vymezí soud rozsah jejich práv. Zákon o rodině upravuje pěstounskou péči, a to za jakých okolností lze dítě svěřit do pěstounské péče, na jakou dobu, zjišťuje, zda trvají důvody trvání - -

11 pěstounské péče a z jakých důvodů ji může soud zrušit. Zákon upravuje povinnost ve vztahu ke spolupráci s orgánem sociálně právní ochrany dětí, především dožádání zpráv o výkonu pěstounské péče, vyjádření k osobě pěstouna. Stanoví pěstounovi jeho práva a povinnosti. Pěstoun nemá vyživovací povinnost, právo zastupovat dítě má jen v rozsahu běžných záležitostí. Zákon stanoví povinnost dítěti pomáhat v domácnosti pěstouna v rozsahu jeho schopností, a pokud má příjem, pak má povinnost přispívat I na úhradu společných potřeb rodiny. Soud může na návrh OSPOD svěřit dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu, kterou se rozumí doba, po kterou rodič nemůže ze závažných důvodů dítě vychovávat. V případě, že rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, ustanoví soud dítěti poručníka, který bude nezletilého vychovávat, zastupovat a spravovat jeho majetek místo rodičů. V zájmu dítěte by měl být poručníkem ten, koho doporučili rodiče. Pokud tak rodiče neučinili, ustanoví soud někoho z příbuzných nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině. Rovněž u této formy náhradní rodinné péče stanoví soud rozsah povinností. Poručník odpovídá soudu za řádné plnění této funkce, podléhá pravidelnému dozoru soudu, především ve věcech správy majetku. Funkce poručníka nezakládá vyživovací povinnost k dítěti. Ve vztahu k výživnému upravuje zákon o rodině vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými. Vzájemnou vyživovací povinnost mají předci a potomci, pokud potomci nemohou svou vyživovací povinnost plnit, přechází tato povinnost na předky. Je-li několik povinných, kteří jsou příbuzní v témže stupni, plní každý z nich vyživovací povinnost dílem, jaký odpovídá poměru jejich schopností, možností, majetkových poměrů. [ÚZ, č. 8].. 4 Vyhodnocení právního rámce Shora uvedené výňatky ze zákonů, které upravují náhradní rodinnou péči ve vztahu k prarodičům, svědčí o tom, že jednotlivé zákony se vzájemně podporují a vytvářejí legislativu, která splňuje požadavky na moderní přístup k náhradní rodinné péči, a respektují právo dítěte na přednostní umístění dítěte do péče širší rodiny. Přestože prarodiče mají k vnoučatům sekundární vyživovací povinnost, neznamená to, že by to mělo mít vliv na to, aby se stali pěstouny, je-li to v zájmu dítěte. Zákon zná několik - -

12 forem náhradní rodinné péče, které se liší rozsahem poskytovaných garancí, rozsahem práv a povinností. Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí ztížila prarodičům pěstounskou péči tím, že odměnu pěstouna změnila na dávku fakultativní a současně zavedla povinnost vzdělávání. Zda bude mít tato zákonná úprava vliv na výkon pěstounské či poručnické péče prarodičů, bude možno posoudit až samotným plynutím času. Je však třeba zdůraznit, že novela zákona o sociálně právní ochraně dětí s sebou přináší i zkvalitnění služeb právě směrem k pěstounům, počínaje zajištěním krátkodobé péče v době nemoci, při vyřizování nezbytných osobních záležitostí, poskytnutí pomoci při zajištění celodenní péče o dítě v rozsahu alespoň 4 dnů v roce, právo na zprostředkování odborné pomoci, zajištění podpory při výkonu pěstounské péče.. Důvody, pro něž se děti dostávají do péče prarodičů V důsledku úmrtí či rodičovského selhání svých dětí vychovává 3 prarodičů svá vnoučata v pěstounské péči. [ 5 ] O nárůstu prarodičů pěstounů svědčí data z rejstříků vedených na OSPOD, Úřadu městské části Praha 3. (Tabulka a graf 4) Vnoučata se dostávají do péče svých prarodičů v případech, kdy ani jeden z rodičů nemůže nebo nechce o dítě či děti pečovat. V mnoha případech se jedná o děti rozvedených rodičů, kdy pečující rodič přestal pečovat a druhý rodič nemá zájem či podmínky dítě převzít do své péče. Dále se jedná o případy, kdy otec dítěte není uveden v rodném listě a rodičovskou zodpovědnost má pouze matka, která se dostala do situace, kdy nechce nebo nemůže pečovat o dítě. Pokud rodiče společně pečují o své děti, ve většině případů přebírá rodičovské povinnosti druhý z rodičů, pokud jeden z nich nemůže nebo nemá zájem. Pokud zůstane rodič sám, využívá často podpory a pomoci své nejbližší rodiny, kterou jsou zpravidla jeho rodiče. Prarodiče péči o vnoučata ve většině případů přebírají téměř automaticky. V případech, kdy je Orgánu sociálně právní ochrany dětí problematika primární rodiny známa, a je k dalšímu řešení v zájmu dítěte potřeba zajistit péči mimo tuto primární rodinu, sociální pracovnice sama je povinna aktivně vyhledat a oslovit nejbližší příbuzné, kterými jsou zpravidla právě prarodiče. V opačných případech, kdy rodina není orgánům soc. právní ochrany známa, se stává, že teprve uplynutím delšího časového úseku s ohledem na problémy, s nimiž si rodina neumí poradit, se rodina - -

13 obrátí na oddělení sociálně právní ochrany dětí. Sociální pracovnice po vyhodnocení situace v prvé řadě poskytne poradenství. Dle potřeby a s ohledem na předpokládanou délku trvání stávající situace, na základě rozhodnutí klientů prarodičů, s ohledem na zájem dítěte, je nápomocna při dalším postupu, kterým může být sepsání návrhů k soudu, poskytnutí pomoci prostřednictvím orgánů a organizací, které se zabývají aktuálním problémem a mohou být nápomocny. Při vyhodnocení situace dítěte a rodiny je potřeba vzít v úvahu věk dítěte, jeho rozumovou vyspělost a možnost vyjádřit se k situaci. Dále je nutné zaměřit se na vztah dítěte k prarodičům, v té souvislosti vyhodnotit, zda vztahy v rámci rodiny byly běžné a nebyly poznamenány negativními zkušenostmi, které by mohly mít vliv na dítě, na výchovné postoje apod., které by ve svém konečném působení nebyly pro dítě přínosné, ale naopak. Vyhodnocení časového horizontu návratu dítěte do původní rodiny je rovněž jedním ze základních činitelů, ve volbě způsobu řešení, kterými jsou prozatímní péče na základě usnesené o předběžném opatření, kterým je dítě předáno do péče konkrétní osoby, svěření do péče jiné fyzické osoby, pěstounská péče, poručnictví. - -

14 - 3 - Nárůst počtu prarodičů pěstounů evidovaných od roku do roku na OSPOD Praha 3 rok počet pěsto unský ch rodin z toho praro diče Graf nárůstu počtu prarodičů pěstounů, vztahující se k tab. č počet pěstounských rodin z toho prarodiče

15 .. Úmrtí, nemoc rodičů Úmrtí rodičů je jedním z důvodu, kdy prarodiče přebírají vnoučata do své péče. Řešením z pohledu legislativy je tedy svěření do péče jiné fyzické osoby, pěstounská péče nebo do péče poručnická. Ve většině případů je dítě zpravidla částečně zajištěno po smrti svých rodičů, po stránce hmotného zajištění, sirotčím důchodem. Podmínky pro výplatu a výši sirotčího důchodu upravuje Zákon č.55/5 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Žádosti o důchod sepisují Okresní správy sociálního zabezpečení. [ ] Z pohledu důsledku ztráty rodiče pro život rodiny a vývoje dítěte se věnuje ve své knize Krizové situace v rodině očima dítěte, dvojice autorů Matějček a Dytrych, neboť problém považují za velmi závažný. Hovoří o tom, že úmrtí je definitivní, neodvolatelné a na úmrtí nejbližších se nelze připravit, ani v případě, že mu předchází nemoc. Zemřelí rodiče nejsou nadále přítomni fyzicky, bývají však velmi zřetelně přítomni duchovně a dítě má zpravidla na zemřelého své vlastní vzpomínky. Tyto vzpomínky často idealizuje. Kniha popisuje období truchlení, které bývá u dětí různě dlouhé a může mít různou intenzitu. [MATĚJČEK, DYTRYCH, ] U většiny z nich se však dají rozlišit jeho čtyři klasické fáze: Šok neboli ohromení, kdy si dítě uvědomí, že milovaná osoba se neobjevuje, Protest, který nastupuje jako obranná reakce a který by měl věci vrátit do dřívějších kolejí. Beznaděj či zoufalství, když protest nefunguje a ztráta se jeví jako definitivní. Proces vyrovnávání, uklidňování, smíření a hledání nových východisek. U některých dětí se objeví třeba i silné citové poruchy, avšak trvají krátce u jiných naopak poměrně nevýrazné problémy přetrvávají měsíce i léta. [MATĚJČEK, DYTRYCH,, s.,3 ] Autoři odpovídají na otázku, jak pomoci dítěti v tak závažné situaci. Dítě by mělo být o úmrtí někoho z rodičů informováno včas. Odložení pravdy dítěti situaci zpravidla neulehčuje, nýbrž naopak ztěžuje. Dítě lépe prožívá fázi otřesu, protestu i beznaděje v blízkosti těch, kdo jsou stejně naladěni, takže v dané chvíli jsou mu oporou. [MATĚJČEK, DYTRYCH,, s. 4] - 4 -

16 Nenásilný prostředek, jak nenásilně vyvést truchlící dítě (o dospělém člověku to ostatně platí stejně tak) z bolestné, depresivní uzavřenosti zpět do životní aktivity je, že nebudeme jen utěšovat, ale povedeme je, aby se spolu s námi na něčem dobrém angažovalo! Skutkem, prací, činností, ne slovy!, aby k nějakému účelnému cíli vyvinulo přiměřenou aktivitu. Aby tu pokud možno byla bezprostřední zpětná vazba. [MATĚJČEK, DYTRYCH,, s. 5] V této souvislosti je potřeba připomenout, že rovněž postavení prarodičů v případě úmrtí je velmi těžké, neboť i oni se musejí vyrovnávat se ztrátou svých dětí a současně by to měli být právě oni, kdo vyvede truchlící dítě a bude zárukou bezpečí a jistoty. Dalším důvodem pro změnu výchovy může být i dlouhodobá nemoc, která je překážkou ve vykonávání rodičovských povinností. Většinou se jedná o nemoc psychiatrickou, nemoc spojenou s dlouhodobým upoutáním na lůžko, nemoc, která vyřadí rodiče z běžných činností, dlouhodobá hospitalizace, kdy i běžná pomoc prarodičů v rámci zajištění chodu domácnosti a výchovy dětí se stává nedostačující. Volba typu zvolené náhradní rodinné péče vychází z posouzení trvání situace tedy trvání nemoci a její prognózy, z posouzení prostředí, zda prarodiče žijí ve společné domácnosti s nemocným, z posouzení finančního zajištění a především z pohledu potřeb dítěte. Pokud se jedná o výhledově krátkodobou péči, zpravidla je volena forma prozatímní péče, formou usnesení o předběžném opatření. O vydání usnesení o předběžném opatření rozhodne soud, místně příslušný. Příslušnost soudu je založena na faktickém pobytu dítěte. V případě, že pominou důvody trvání předběžného opatření, soud jej zruší. Předběžné opatření je upraveno zákonem č. /63 Sb., občanský soudní řád. [ 6].. Nezletilé matky V případě porodu nezletilé matky, jsou to právě babičky, které převezmou do doby zletilosti rodiče péči o novorozené dítě. Dle platných zákonů ČR získává rodič rodičovskou zodpovědnost až dovršením 8 let věku. Soud může přiznat rodičovskou zodpovědnost ve vztahu k péči o dítě i nezletilému rodiči dítěte, který dosáhl věku šestnácti let, má-li potřebné předpoklady pro výkon práv a povinností z rodičovské zodpovědnosti vyplývajících. Pokud tak není učiněno, soud dítě může svěřit do péče - 5 -

17 prarodičů formou poručnictví, pěstounské péče. V případě, že se jedná o nezletilou matku těsně před zletilostí, je využita možnost vydání usnesení o předběžném opatření, které je prozatímní úpravou. [ÚZ, č. 8] Matka dítěte může požádat o porodné na úřadu práce, v případě, že dovršila věku 6let. Rodičovský příspěvek, může žádat rodič, který má přiznanou rodičovskou zodpovědnost nebo osoba, do jejíž péče bylo dítě předáno či svěřeno. [ ] Zázemí a podpora nezletilé matky ze strany nejbližší rodiny je důležitá, jak pro ni samotnou, tak pro novorozené dítě. Nezletilá matka je ve věku, kdy sama není ještě dostatečně vyzrálá a má potřebu trvalého zázemí a podpory. Řeší svůj vztah k dítěti, k partnerovi, k rodičům, k vrstevníkům, ke studiu. Pokud je rodina schopna zvládat vzniklou situaci, pak je to nejlepším řešením pro dítě. Mladá matka má možnost naučit se nejen o dítě pečovat, po stránce fyzické, ale má prostor, čas a možnost vytvořit si vztah založený na psychickém a citovém přijetí dítěte, což je pro další vývoj dítěte velmi významné. Citový vztah dítěte k jeho lidem se zakládá nikoli na tom, že tito lidé mu působí nějakou příjemnost, nýbrž že mu zajišťují pocit bezpečí a jistoty. Specifický citový vztah dítěte k mateřské osobě se rozvíjí v plné síle kolem měsíce života. [MATĚJČEK, 3, s. 4].. 3 Závislost rodičů na návykových dávkách Samotná problematika závislosti na návykových látkách je rozsáhlá. Z pohledu změny péče o děti je vždy náročná, neboť rodiče závislí na návykových látkách, nemají zpravidla na svou závislost dostatečný náhled, svůj problém zlehčují, popírají, brání se změnám. V jednání s úřady, soudy i samotnými prarodiči jsou tito rodiče problémoví. Péče prarodičů bývá často doprovázena ataky ze strany rodičů, kdy ti jsou současně jejich dětmi a oni se těžce smiřují s jejich selháním. Rodiče závislí na návykových látkách, bývají motivováni ke spolupráci s organizacemi, které se zabývají různými typy závislostí, s výhledem na možnost navrácení dětí do původní rodiny. Podmínkou bývá léčba, abstinence, zajištění všech podmínek pro výchovu, péči a zdravý psychický vývoj dítěte, spolupráce s nestátními a státními organizacemi

18 V těchto případech jsou děti svěřovány do NRP formou péče jiné fyzické osoby, péče pěstounské popř. péče poručnické. Forma pěstounské či poručnické péče je výhodnější, s ohledem na skutečnost, že rodiče nejsou schopni plnit vyživovací povinnost a prarodičům se tak může dostat podpory státu, formou pěstounských dávek. Forma péče je dlouhodobá, neboť i léčba a následná abstinence není krátkodobý proces... 4 Násilí páchané na dětech ze strany rodičů Svěření dětí do péče prarodičů, v případech fyzického, psychického týrání, nadměrných trestů, zanedbávání či sexuální zneužívání ze strany rodičů by mělo být vždy důkladně zváženo. Již v roce v Praze na III. evropské konferenci o zneužívaných a zanedbávaných dětech se odborníci shodli na tom, že nadměrné trestání a výchovné brachiální násilí není většinou důsledkem nenormálnosti pachatele, že je často prováděno v dobré míře, ale je zároveň důsledkem přehánění bez rozmyslu přijatých praktik. Rodiče využívají násilí na dětech, protože si právě násilí jako řešení problémů vtiskli ve svých výchozích rodinách. Bití v rodinách nebývá v rodině přítomno samo, často je jednou z forem probíhajícího domácího násilí. [NOVÁK, Právo a rodina, 8, s. ] Za zvlášť traumatizující je nutno pokládat okolnost, jestliže ke stigmatizaci dochází uvnitř nejbližšího okolí oběti. Rodina by měla být místem bezvýhradně emocionální podpory oběti trestného činu. Členové rodiny by měli dát v komunikaci oběti najevo, že ona trestný čin nespáchala. [ ČÍRTKOVÁ, Právo a rodina, 5, s. 8] Pakliže soud svým rozhodnutím předá dítě do péče prarodičů, je jejich povinností nejen zajistit dítěti klidné a bezpečné zázemí, chránit jeho zájmy, ale též poskytnout zprostředkovanou okamžitou odbornou terapeutickou pomoc, kterou poskytují krizová centra a dle potřeby spolupracovat s dalšími odborníky. Dětská krizová centra poskytují psychosociální pomoc dětem i jejich rodinám, prostřednictvím ambulantních služeb realizují diagnostiku a terapii syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte, podílejí se na řešení závažných případů ohrožení dítěte v rámci interdisciplinární spolupráce se státními institucemi, nestátními a dalšími organizacemi. [ ] - 7 -

19 Vzhledem k tomu, že se ve většině případů jedná o situaci, která si žádá bezodkladné řešení, podá Orgán sociálně právní ochrany dětí návrh, k místně příslušnému soudu, na vydání předběžného opatření dle 76a, občanského soudního řádu, neboť zdraví a život dítěte je vážně ohrožen... 5 Zanedbání rodičovské péče Pojem zanedbání rodičovské péče zahrnuje skutečnosti, kdy rodič ignoruje potřeby dítěte včetně těch základních, jako je potřeba bezpečí lásky a přijetí, ale například také dostatečná výživa a podobně. V důsledku pak dochází k poškození vývoje dítěte a v extrémním případě až k ohrožení jeho života. Zanedbávání může být provázeno i týráním či zneužíváním. Příčinou zanedbání péče může být neznalost rodičů, kteří sami pochází ze zanedbávajícího rodinného prostředí, dále například to, že se o dítě starat lépe nemohou, příčinou může být chudoba, nebo nechtěné dítě. Zanedbávané dítě se může obrátit na linku důvěry DKC nebo krizovou Linku bezpečí 6, která funguje bezplatně a nonstop, může se obrátit na učitele a další zaměstnance školy, může se svěřit blízkému člověku, může vyhledat odbornou pomoc v dětském krizovém centrum, u lékaře, může nahlásit svou situaci na oddělení sociálně právní ochrany dětí nebo se může obrátit na policii. [ ] V případě, že byly vyčerpány všechny prostředky k nápravě, pak v zájmu dítěte lze přijmout opatření a dítěti zajistit vhodné prostředí, nejlépe v nejbližší rodině. Forma péče je volena dle aktuální potřeby. Pakliže jsou rodiče ochotni přijmout opatření v zájmu dítěte, pracovat na vytvoření podmínek vhodných pro navrácení dítěte, je volena forma, která je krátkodobým opatřením. Pokud se jedná o závažné zanedbání rodičovské zodpovědnosti, či se rodič dopustil úmyslného trestného činu, pak je dítě svěřeno do péče prarodičů trvalého rázu a soud může rodiče zbavit, omezit nebo pozastavit rodičovskou zodpovědnost dle zákona č. 4/63 Sb., o rodině. Pokud se jedná o krátkodobá opatření, mohou sami prarodiče být nápomocni nejen tím, že převezmou péči o nezletilé dítě, ale mohou sami aktivně pomoci i rodičům dětí

20 . 3 Prarodiče Prarodiči se stáváme proto, že se naše děti staly rodiči. Postavení prarodičů ve společnosti se mění, tak jak se mění i společnost sama. Prarodiče jsou nesporně důležitým článkem rodinného systému. Vývojoví i dětští psychologové se shodují na tom, že pro děti je velmi důležité historické ukotvení, vědomí historických kořenů. Isabella Hauserové Schönerové ve své knize s názvem Děti potřebují rodiče, zdůrazňuje jedinečnou roli starší generace, nazývá je vlídnými průvodci dětstvím. Vlídnost prarodičů pak připisuje zkušenostem i ubýváním sil. Zmiňuje však i prarodiče, kteří patří ke střední generaci a nemají čas z důvodu pracovních povinností, širokých zájmů se vnoučatům věnovat. Jsou i prarodiče, kteří svá vnoučata, z egoistických pohnutek používají, aby prosadili své zájmy, vykonávají nátlak, opakují tak své chyby. Roli prarodičů vidí v mírnění tlaků, kterému jsou děti vystaveny. A především v předávání zkušeností formou sdělování a vyprávění zážitků. [HAUSEROVÁ SCHÖNEROVÁ, 6] Do role vychovatelů, pěstounů, opatrovníků se prarodiče dostávají náhle nebo se jedná o vyústění dlouhodobých problémů. Z prarodiče, jehož role vyplývá ze zkušeností generací předchozích, kdy je rádcem, nositelem pomoci, vlídným vychovatelem, který však není odpovědný za výchovu, se stává vychovatel zodpovědným za výchovu, přijímá roli rodiče. Přijetí dítěte do péče je velmi složité pro prarodiče i pro dítě samotné. Přináší změny, téměř vždy na pozadí tragických událostí. V roce věkový průměr prarodičů, kteří mají v péči svá vnoučata, činí 54, let. Zdrojem pro získání informace jsou rejstříky vedené na OSPOD pro Prahu 3. Nejstaršímu pečujícímu prarodiči je 68 let, nejmladšímu pak 37 let. (tab.5) Tab. 5 Věk počet prarodičů v daném věku