OBYVATELSTVO, TRH PRÁCE A MIGRACE V ČESKÉ REPUBLICE

Transkript

1 OBYVATELSTVO, TRH PRÁCE A MIGRACE V ČESKÉ REPUBLICE Milada Horáková, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Praha Noční můrou politiků, odborníků i široké veřejnosti se stává představa evropského kontinentu měnícího se v obrovský domov důchodců existenčně závislých na stále menším počtu produktivních obyvatel. Jak uživit zchudlou a stárnoucí populaci zemí, jejichž pracovní potenciál klesá? Vyústí tento vývoj v další ekonomické migrace z východu na západ? Česká republika se právě stala novou členskou zemí EU. Nepatří k zemím, které lidé hromadně opouštějí. Naopak, stala se cílovou zemí pracovních migrací z chudších regionů. Disponuje ale také migračním potenciálem, který se může po uplynutí přechodných období aktivovat. Na ekonomické migrace z chudších do bohatších regionů lze nahlížet z různých zorných úhlů. Minimálně je třeba rozlišit pragmatickou a lidskou rovinu problému. Z pragmatického hlediska je zájem jedince pracovat za co nejvýhodnějších pracovních a mzdových podmínek zcela legitimní. Jak bude tento člověk nadále přispívat do důchodového systému země, kde byl vychován a získal vzdělání, je ale také legitimní otázkou. Zájem zaměstnavatelů vydávat co nejméně prostředků na mzdy je z pragmatického hlediska rovněž legitimní; činí je na trhu konkurenceschopnějšími. Kdo ale bude ochoten pracovat za podmínek, kdy mzda nepokrývá nezbytné životní náklady, je jinou legitimní otázkou. Vývoj nezaměstnanosti ukazuje, že je těchto osob stále méně. Kde bude brát vláda prostředky na sociální výdaje, které se stále zvyšují a patrně i budou zvyšovat, jestliže nezaměstnanost roste a obyvatelstvo stárne? Na takovéto otázky je rovněž třeba odpovídat. Jaký účinek budou mít kroky vlády směřující ke zvyšování zaměstnanosti, jestliže stát přestal být hlavním zaměstnavatelem? Vláda nemůže přikázat soukromým podnikatelům koho mají zaměstnat a jak platit zaměstnance, může ale stanovit minimální mzdu, která by měla pokrývat životní náklady rodin. Může také dohlížet na to, zdali jsou dodržovány zákony a nerozrůstá se šedá ekonomika a zda na trhu práce nedochází k diskriminaci. Populační a demografický vývoj České republiky Úbytek obyvatelstva v důsledku nízké porodnosti trvá nepřetržitě 1 let. Počty zemřelých převyšují počty narozených. V období se snížil počet obyvatel o 161 tis. Přirozený úbytek obyvatel byl po celé období zpomalován pozitivním migračním saldem, které se v roce 23 promítlo v mírném přírůstku obyvatel. Podle předběžné statistické bilance měla Česká republika na konci roku 23 celkem tis. obyvatel, což je o 8 tis. více nežli na konci roku 22. Početní stav obyvatel České republiky lze do určité míry stabilizovat pouze synergickým působením vysoké porodnosti, nízké úmrtnosti a vysokého pozitivního migračního salda. Ale ani relativně příznivý vývoj těchto tří společně působících faktorů nemusí zabránit početnímu úbytku obyvatelstva, jak prognózují odborníci z oblasti demografie. Podle projekce vývoje obyvatelstva PF UK by mohl přirozený úbytek obyvatel po roce 23 dosahovat v průměru kolem 2 tis. obyvatel ročně. Pozitivní migrační saldo může kompenzovat po omezenou dobu očekávaný nepříznivý vývoj populace a zabránit poklesu obyvatel pod hranici 1 milionů. Očekávaný průměrný věk obyvatel České republiky v roce 24 by mohl dosáhnout výše 45-5 let. Odhady extrapolující současná data, bez zohlednění účinků migrace, dospívají k průměrnému věku 54 let v roce 25, což nemá ve světě obdoby. Podíl žen a mužů v obyvatelstvu zůstává v průběhu let zhruba stejný (51 % žen a 49 % mužů), ale mění se věková skladba populace. Od vzniku samostatné České republiky klesl podíl dětí do 14 let o 5 %, což představuje neobvykle rychlý úbytek, podstatně se snížil i počet mladých lidí mezi 15 a 19 lety. Naopak vzrostl podíl obyvatel ve věku 4-64 let a 65 a více let. Trend ve stárnutí obyvatelstva bude s lety postupovat. Tlak na zvyšování vzdělání a kvalifikace povede k prodloužení doby přípravy na povolání a oddálení vstupu nejmladší části pracovní síly do produktivního života. Odborníci se obávají, že v důsledku negativního populačního vývoje nebude v dlouhodobém časovém horizontu na 1

2 trhu práce dostatek pracovních sil potřebných pro fungování a rozvoj ekonomiky. Odhady se blíží 42 tis. v roce 23. Vývoj na trhu práce Pokles a stárnutí obyvatelstva České republiky provází současně pokles míry ekonomické aktivity obyvatelstva a růst registrované i obecné míry nezaměstnanosti. Počet volných pracovních míst se snižuje a roste počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Postupem let se mění struktura zaměstnanosti; zaměstnanců je nadále většina (82 %), ale přibývá podnikatelů (17 %). Česká republika se dostala v počtu podnikajících osob nad průměr EU 15. Nejvíce se zvyšuje počet podnikajících bez zaměstnanců, naopak, počet podnikatelů zaměstnávajících další osoby klesá (2). Tento stav je do určité míry způsoben obavami zaměstnavatelů z odpovědnosti, kterou musí nést za zaměstnance. Rozvíjí se tzv. švarc systém ; podnikající na vlastní účet jsou najímáni jinými podnikateli prostřednictvím sub kontraktů na práci, která má charakter závislé činnosti a bývá obvykle vykonávána osobami v postavení zaměstnanců. Tento systém do určité míry snižuje nezaměstnanost, ale postavení sebe zaměstnaných je velmi vratké. Napětí na trhu práce se zvyšuje a životní náklady obyvatel rostou. Zdražují základní životní potřeby; bydlení a potraviny. Vláda se snaží omezit veřejné rozpočty a přibrzdit zvyšování státního dluhu. Zpřísnila vyplácení sociálních dávek a snaží se dostat na trh práce co největší počet osob, zejména z okruhu dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaných. Získání kvalifikace a odbornosti je podmínkou pro zlepšení pozice na trhu práce. Vláda vidí řešení i ve zvýšení zaměstnanosti starších osob, uvažuje i o dalším prodloužení doby odchodu do důchodu. Zvýšení reálné zaměstnanosti obyvatel je možné ale jen za předpokladu vytváření dostatečného počtu nových pracovních míst. Vláda sama není obvykle zaměstnavatelem. Podle předběžných údajů VŠPS ČSÚ byl ve 4.Q. 23 počet zaměstnaných 4 725,1 tis., což bylo o 66 tis. méně oproti stejnému období 22. V březnu 24 byla míra registrované nezaměstnanosti 1,7 % a úřady práce registrovaly více než půl milionu uchazečů o zaměstnání. Oproti předchozím měsícům ale došlo k pozitivními obratu a v následujících měsících je očekáváno další snižování nezaměstnanosti. Obecná míra (podle metodiky ILO) nezaměstnanosti byla 8,1 % ve 4. čtvrtletí 23, což se nevymyká průměru zjištěném v evropských zemích. Mezi nezaměstnanými jsou zejména osoby s nižší úrovní vzdělání, tj. základním a středním vzděláním bez maturity (71,5 %). Výdaje na vzdělání dosahují v ČR pouze dvě třetiny průměrných výdajů v EU. Vláda si klade za cíl podporovat zvyšování vzdělání a kvalifikace a vytvořit podmínky pro zvýšení zaměstnanosti obyvatel. Vývoj migrací v České republice Nejvýznamnější roli hrají dočasné pracovní migrace cizinců, ale Česká republika je i významnou tranzitní zemí migrací směřujících z východu na západ. V posledních letech její migrační atraktivita roste v důsledku připojení k EU a stává se cílovou zemí imigrace zejména pro cizince z východoevropských zemí a Asie. Česká republika se stala migračně atraktivní zemí již na počátku devadesátých let, kdy přikročila k zásadním politickým a ekonomickým změnám směřujícím k vytvoření demokratického politického systému s tržní ekonomikou. Otevření hranic v roce 199 a liberální migrační politika nastartovaly významné migrační pohyby, jejichž intenzita se postupně zesiluje. Počáteční obavy z vysoké emigrace českých občanů do zahraničí se neuskutečnily a Česká republika začala zaznamenávat významné migrační zisky. Po celou dobu historie Československa hrály v České republice rozhodující roli imigrace ze Slovenska. Díky nim rostl počet obyvatel ČR více, nežli by zajišťovala přirozená měna. Porodnost v Čechách a na Moravě byla vždy podstatně nižší nežli na Slovensku a hospodářské podmínky v obou částech státu přitahovaly obyvatele Slovenska do průmyslově rozvinutějších Čech i na Moravu. Tyto 2

3 migrační procesy pokračují podnes, přestože se společný stát rozpadl. Imigrace ze Slovenska tvoří podstatnou část z objemu zahraničního stěhování a v oblasti pracovních migrací zůstává Slovensko jednoznačně nejvýznamnější zdrojovou zemí. Významnou část tvořily po druhé světové válce migrace slovenských Romů do Čech a na Moravu. Ty doposud pokračují dík rodinným a příbuzenským svazkům českých a slovenských Romů. Mezi ČR a SR existuje volný pohyb pracovních sil, občané Slovenska nepotřebují pracovní povolení jako ostatní cizinci a jejich přístup na trh práce není nijak omezován. Navíc, kulturní blízkost, existence rodinných svazků i sociální sítě vytvořené v průběhu historie podporují permanentní imigraci ze Slovenska. Očekává se, že po vstupu obou zemí do EU v květnu 1994, nedojde k výrazným změnám v rozsahu a struktuře migrací mezi oběma státy. Od počátku devadesátých let probíhají také významné ekonomické migrace, které měly doposud převážně přechodný charakter. Potřeba větší centrální kontroly migrací a nutnost redukce nelegálních migrací vedou vládu České republiky k vytvoření systému, který má v budoucnosti saturovat potřebu kvalifikované pracovní síly řízenou migrací. V letošním roce zahájila vláda pilotní projekt řízené výběrové imigrace kvalifikovaných pracovníků, jejichž usídlení je vládou podporováno. Vláda České republiky se inspirovala kanadským modelem výběrové imigrace. Nabízí vybraným kvalifikovaným odborníkům a příslušníkům jejich rodin možnost trvalého usídlení ve zkrácené lhůtě (2,5 let namísto zákonných 1 let). ČR uchazečům nezajistí zaměstnání, vízum, ubytování ani jiné výhody. Pilotní projekt byl zahájen v červenci 23 a bylo vybráno prvních 114 cizinců (ze 126 přihlášených). Česká republika má vypracovanou koncepci integrace dlouhodobě legálně usídlených cizinců již od roku 1999 a usiluje o sblížení právního postavení všech cizinců a občanů. Občané EU mají v oblasti zaměstnání i podnikání stejné postavení jako občané ČR. Migrační procesy probíhající v České republice se v řadě ohledů podobají procesům probíhajících v některých ekonomicky slabších členských zemích Evropské Unie (ČS EU-15). Podílem cizinců na obyvatelstvu (2,3 %) se může ČR srovnávat s Finskem, Itálií, Portugalskem a Španělskem. Ve srovnání s kandidátskými zeměmi Evropské Unie (KZ EU-1) má Česká republika přibližně stejný podíl cizinců na obyvatelstvu jako Slovinsko. Estonsko registruje podíl desetkrát vyšší, ostatní KZ EU-12 o polovinu i více nižší, nežli má Česká republika. Cizinci s povolením k pobytu v České republice představují v současnosti více než 2 % obyvatel a více než 3 % pracovní síly, zatímco v roce 1993 nepřevyšoval jejich podíl na obyvatelstvu a pracovní síle jedno procento. V průběhu let se průběžně zvyšuje počet cizinců s trvalým pobytem a přechodné migrace přecházejí v trvalé. Jejich završením je naturalizace. V období let získalo občanství České republiky téměř 22 tisíc cizinců. Mezi naturalizovanými cizinci byli většinou občané Slovenska. Česká republika je cílovou zemí imigrací pramenících zejména v regionu Střední a Východní Evropy a tento trend sílí. Na počátku devadesátých let byli mezi imigranty početně zastoupeni krajané české národnosti, ale postupem doby se jejich počet výrazně snížil. Spektrum zdrojových zemí migrací se rozšířilo a změnila se i vnitřní struktura migračních pohybů. Osmdesát procent imigrací do České republiky pramení v Evropě, sedmnáct procent v Asii. Nejvýznamnější zdrojovou zemí imigrace do České republiky je Slovensko (28 % povolení k pobytu) a Ukrajina (26 % povolení k pobytu). Na třetím místě v pořadí je Vietnam (12 % povolení k pobytu). Česká republika se stala členskou zemí Evropské Unie. Prostor evropského společenství se otevřel a občané historických i přístupových zemí EU budou moci vyhledávat v České republice pracovní příležitosti a usídlovat se. Občané EU 25 (eurozóny) tvoří v současnosti 4 % z celkového počtu cizinců s povolením k pobytu v ČR; z toho 34 % představují občané přístupových zemí EU (EU-1), a 6 % občané členských států EU (EU -15). Občané Slovenska tvoří 8 % z celkového počtu občanů přístupových zemí EU 1 s povolením k pobytu v ČR, občané Polska 19 %. Občané ostatních přístupových zemí představují zcela marginální skupiny (stav na konci roku 23). Mezi občany skupiny členských států EU-15 připadá nejvyšší podíl povolení k pobytu občanům Německa (37 %), Rakouska (14 %) a Velké Británie (13 %). Počet povolení k pobytu německých občanů vzrostl od 3

4 konce roku 1994 do konce roku 23 o jeden tisíc (z 4,2 tis. na 5,2 tis.), počet občanů Rakouska zůstal stabilizovaný (1,9 tis.), počet povolení k pobytu občanů Velké Británie vzrostl z 1,4 tis. na 1,7 tis. Z uvedeného je zřejmé, že počet občanů EU 15 s povolením k pobytu v ČR roste jen velmi pomalu. Významnější vzestup počtu povolení k pobytu z okruhu občanů současné EU 25 byl zaznamenán v období pouze v počtu občanů SR ( z 16,8 tis. na 64,9 tis.). Počet občanů Polska se naopak snížil z 2 tis. na 15,8 tis. Mezi cizinci s povolením k pobytu v ČR z ostatních zemí tvoří nejvýznamnější skupiny; Ukrajinci, jejichž počet vzrostl v období z 14,2 tis. na 62,3 tis., a Vietnamci, jejichž počet vzrostl z 9,6 tis. na 29 tis. Tři čtvrtiny cizinců s povolením k pobytu v ČR (k přechodnému i trvalému) lze pokládat za usídlené, protože doba jejich pobytu v ČR přesahuje jeden rok. V roce 22 pobývalo v ČR 179 tis. cizinců déle než 1 rok, v roce 21 téměř 164 tis., v roce 2 více než 18 tis. Pracovní migrace Podle údajů Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ bylo zjištěno v roce 22 mezi celkovým počtem 4 894,9 tis. pracovníků v hlavním zaměstnání v civilním sektoru národního hospodářství celkem 22,2 tis. cizinců (4,1 %). Uvedená čísla jsou ročními průměry za rok 22 a vztahují se k cizincům s přechodným a trvalým pobytem v ČR (12). V postavení zaměstnanců bylo celkem 4 52,7 tis. (82,8 %) obyvatel ČR, z toho 112,4 tis. (2,3 %) byli cizinci. Mezi cizinci v postavení zaměstnanců bylo 42,4 tis. (,9 %) cizinců pracujících na základě pracovního povolení a 6,1 tis. (1,2 %) slovenských občanů registrovaných úřady práce v ČR. Mezi 841,7 tis. obyvateli ČR zaměstnávajícími sebe sama bylo 89,8 tis. cizinců (1,8 %), z nichž 62,3 (1,3 %) pracovalo na základě živnostenského oprávnění. Čísla o cizincích na trhu práce ČR získaná prostřednictvím VŠPS jsou podhodnocena zhruba o 27,5 tis. Přestože je status zaměstnance mezi cizinci nejčastější, počet osob podnikajících na vlastní účet je podstatně vyšší mezi cizinci nežli mezi obyvatelstvem ČR; 56 % zaměstnanců a 44 % podnikatelů mezi cizinci, 83 % zaměstnanců a 17 % podnikatelů mezi obyvatelstvem (VŠPS IV čtvrtletí 22). V současnosti existují na trhu práce ČR dvě základní kategorie cizích zaměstnanců; první tvoří všichni občané EU, kteří mají volný přístup na trh práce (dříve měli toto právo jen občané Slovenska), druhou skupinu tvoří cizinci s povolením k zaměstnání (kterých ubývá). Stále větší počet cizinců volí pro vstup na trh práce ČR i jiné právní formy podnikání (kromě živnostenského), které nejsou podrobně statisticky zachyceny. Důkazy o jejich růstu lze získat z analýzy účelu pobytu usídlených cizinců s přechodným či trvalým pobytem delším než jeden rok. V roce 21 podnikalo 24 tis. osob a v roce 22 téměř 27 tis. jiným způsobem nežli je živnostenské podnikání. Na konci roku 23 byla struktura ekonomicky aktivních cizinců s přechodným pobytem v České republice následující: 28 % tvořili cizinci s povolením k zaměstnání, 35 % představovali občané SR registrovaní úřady práce, kteří nepodléhají režimu pracovních povolení, 37 % tvořili cizinci s živnostenským oprávněním. Okruh pracovních migrací, které lze regulovat nástroji jakými jsou pracovní povolení a bilaterální dohody se zužuje. Občané EU nepotřebují v ČR nadále pracovní povolení a přibylo cizinců, kteří jsou zaměstnáni na vlastní účet nebo podnikají jiným způsobem. V roce 1997 činil podíl cizinců v populaci 2 % a podíl přechodně zaměstnaných cizinců na pracovní síle ČR činil 3,8 %. V roce 23 byl poměr cizinců k obyvatelstvu následující: 2,4 % obyvatelstva a 3,2 % pracovní síly. Příčinou relativního poklesu zaměstnanosti cizinců je rostoucí napětí na trhu práce a postupující přirozený proces sociální integrace cizinců. Usídlené zaměstnané cizince postupně následují členové jejich rodin. Podíl ekonomicky neaktivních cizinců bude narůstat stejně jako v jiných zemích. Česká republika získá imigrací nejen dodatečnou pracovní sílu, ale i potenciál, který může, ale i nemusí na trhu práce zúročit. Mimoekonomické důvody se stávají častým účelem pobytu usídlených cizinců. V roce 22 pobývalo za účelem zaměstnání či podnikání 51 % cizinců, za účelem sjednocení rodiny či usídlení 46 %. Mezi 4

5 usídlenými cizinci bylo 4 % žen. Většina z nich (61 %) získala povolení k pobytu za účelem sjednocení rodiny či trvalého usídlení. Ekonomické aktivity byly účelem pobytu 37 % cizinek. Mají-li cizinky přispět ke zvýšení zaměstnanosti v České republice, je třeba jejich pracovní potenciál využít. Trh práce České republiky je atraktivní především pro občany z ekonomicky slabších zemí. Nejvíce pracovníků přichází do ČR ze Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu a Polska. Cizinci tvoří 3,2 % pracovní síly (stav k ) a obsazují většinou málo atraktivní pracovní místa s nízkými požadavky na kvalifikaci. Mezi cizinci s přechodným pobytem, kteří pracují v ČR, je 28 % žen; největší podíl žen je mezi cizinci s povolením k zaměstnání (29 %), méně žen je mezi občany SR zaměstnanými v ČR a mezi živnostenskými podnikateli (27 %). Většina cizinců s povolením k zaměstnání je mezi 2-49 lety, nejpočetnější skupinou jsou 3-39 letí. Mezi cizinci podnikajícími na živnostenský list jsou převážně ve věku let, nejpočetněji jsou zastoupeni letí. Na trhu práce ČR nacházejí příležitost zejména cizinky do 3 let. Ve věkové skupině do 19 let tvoří dokonce více než polovinu žen s povolením k zaměstnání (stav na konci roku 23). Cizinci s povolením k zaměstnání pracují zejména ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví. Vykonávají většinou práci kvalifikovaných dělníků či řemeslníků (tř. 7), pomocných pracovníků (tř. 9) anebo pracují při obsluze strojů a zařízení (tř. 8). Skupina manažerů (tř. 1) a specialistů (tř. 2) je mezi cizinci s povolením k zaměstnání sice málo početná, ale svým podílem odpovídá zastoupení uvedených oborů činností v národním hospodářství. Rozdíly v pozici cizinců s povolením k zaměstnání na trhu práce ČR nejvíce diferencuje jejich občanství. Zatímco cizinci ze zemí OECD jsou zaměstnáváni ve vysoce kvalifikovaných profesích odborníků a specialistů, cizinci ze zemí střední a východní Evropy obvykle zaplňují místa kvalifikovaných dělníků, řemeslníků a pomocných pracovníků. Cizinci obsazují většinou volná pracovní místa bez požadavku na jakékoli vzdělání a kvalifikaci. Absence požadavku na odborné vzdělání či kvalifikaci u nabízeného volného pracovního místa implikuje, že se jedná o podřadnou práci. Domácí pracovníci s určitou úrovní dosažené kvalifikace takováto pracovní místa odmítají. Ta zůstávají neobsazena a lze je nabídnout cizincům. Zaměstnavatelé tímto způsobem obcházejí zákon o zaměstnanosti a získávají snáze povolení úřadů práce k zaměstnávání cizinců. Neuvádějí specifické požadavky na vzdělání u hlášených volných pracovních míst, jak jim ukládá zákon, právě proto, aby mohli tato místa obsadit přechodně cizinci. Přechodné zaměstnávání cizinců zejména v kvalifikovaných i nekvalifikovaných dělnických profesích, bývá preferováno zaměstnavateli z řady důvodů; cizinci nemívají vysoké profesní aspirace, akceptují výši mzdy a netlačí na její zvyšování, jejich nároky na pracovní podmínky a pracovní prostředí nebývají přehnané. Jsou oproti domácí pracovní síle profesně i prostorově flexibilnější. Přijeli si do České republiky vydělat v časově omezené době co nejvíce peněz a tomu přizpůsobují své pracovní nároky. Jsou ochotni pracovat déle nežli stanoví pracovní doba a také v době pracovního klidu či volna. Tím jsou oproti domácím pracovníkům konkurenceschopnější. Cizí pracovní síla je pro zaměstnavatele atraktivní zejména tehdy, jestliže je najímána přechodně na určité vymezené časové období. Standardní pracovní úvazky, zejména smlouvy na dobu neurčitou, již atraktivitu cizinců na trhu práce snižují. Zaměstnavatelé jsou ze zákona povinni zacházet s cizinci stejně jako s občany na stejných pracovních místech. V případě propuštění jim musí vyplácet odstupné, pokud není zaměstnání časově limitováno v pracovní smlouvě. Přechodně zaměstnávaní cizinci jsou proto pro ně výhodnější. Cizinci akceptují pracovní místa s nízkou mzdou proto, že z větší části své výdělky převezou domů a profitují z rozdílů v kupní síle národních měn a životních nákladů v domovských zemích. 5

6 Doporučení, které lze formulovat na základě uvedených zjištění se netýkají ani tak cizinců, ale způsobu a forem zaměstnávání obecně. Flexibilita a minimum ochrany rozhodně zvyšuje v očích zaměstnavatelů atraktivitu dočasně najímaných cizinců. Je však třeba podtrhnout dočasně zaměstnávaných. Mzda musí pokrýt životní náklady rodin občanů i cizinců usazených v zemi. Náklady bydlení jsou v ČR relativně vysoké a zřejmě dále porostou. Proto nelze očekávat, že trvale usídlení cizinci budou pro zaměstnavatele zdrojem levné pracovní síly. Budou mít stejné aspirace, jako domácí pracovníci. Závěry Všechny přístupové země EU 1 zaznamenaly v uplynulém desetiletí pokles populace způsobený nízkou porodností, úmrtností a ekonomickou emigrací. Česká republika má nejnižší porodnost ze všech evropských zemí. Imigrace ze zahraničí napomáhá tlumit, ale nestačí vyrovnávat úbytek obyvatelstva vyvolaný přirozenými populačními a demografickými procesy. Teprve v roce 23 se promítlo neobvykle vysoké migrační saldo v mírném zvýšení celkového počtu obyvatel. Vláda České republiky reaguje na nepříznivý populační a demografický vývoj zaváděním opatření v oblasti rodinné politiky, jimiž chce podpořit porodnost a zlepšit ekonomické postavení mladých rodin. Věk obyvatel ČR se v posledním desetiletí prodloužil, při sčítání lidu v roce 21 byl zjištěn průměrný věk obyvatel ČR 38,8 let (median 36,6), na konci roku 22 byl zjištěn průměrný věk obyvatelstva 39,3 let. Posouvání hranice odchodu do důchodu a prodlužování ekonomické aktivity alespoň určité části starobních důchodců je jednou z cest, jimiž vláda ČR zamýšlí tlumit klesající zaměstnanost. Současně podporuje i všechny legální formy zahraničních migrací a usiluje o jejich stabilizaci. Pilotní projekt získávání kvalifikované zahraniční pracovní síly, inspirovaný kanadským systémem, má dlouhodobě napomáhat ke zvyšování pracovního potenciálu země. Volný pohyb pracovní síly v rámci Společenství patří k jedné ze čtyř základních svobod na nichž je EU založena. Mezery na pracovním trhu členských zemí EU (nesoulad nabídky a poptávky) by měly být zaplňovány především z vnitřních zdrojů EU, tj. občany členských zemí a nikoli třetích zemí. Většina členských zemí EU 15 (kromě Velké Británie a Irska) se ale nevzdává svého práva na zavedení přechodného období na trhu práce pro občany přístupových zemí EU 1 nejméně do roku 26. Konkrétní podmínky v oblasti volného pohybu pracovních sil mezi jednotlivými členskými zeměmi EU 15 a EU 1 budou teprve sjednány. Prozatím platí status quo pro pohyb pracovníků z ČR do zemí EU 15. Země EU 1 své trhy práce vzájemně otevřely v den vstupu do EU. Všechny vyspělé státy se dnes potýkají s nedostatkem kvalifikovaných odborníků a soutěží o lidské zdroje. Některé členské země EU 15 organizují již několik let řízenou imigraci kvalifikované pracovní síly, ale paradoxně se brání příchodu potřebných pracovníků z nových členských zemí EU 1. Obavy jejich veřejnosti z masivní imigrace z nových členských zemí jsou nejvážnějším politickým důvodem. Ale ani veřejnost přístupových zemí netouží po odlivu svých nejschopnějších odborníků, i když tomu nelze zabránit. Po uplynutí přechodných období může část mladé kvalifikované pracovní síly odejít do kterékoli země EU, která jim nabídne lepší mzdové a životní podmínky. Vláda České republiky anticipuje tento vývoj a přijímá již dnes opatření, která mají zabezpečit současné i budoucí potřeby domácího trhu práce cestou řízených migrací. Členství ČR v EU zásadně mění oblast zahraničních pracovních migrací. Trh práce České republiky je otevřen všem občanům členských zemí EU 25 bez omezení. Mezi přístupovými zeměmi EU 1 nejsou zavedena žádná přechodná období, která by omezovala volný pohyb pracovní síly. K jakým změnám skutečně došlo bude možné zjistit až koncem tohoto roku, protože novela zákona o zaměstnanosti, která bude řešit registraci občanů EU na trhu práce ČR, nebyla doposud schválena parlamentem ČR. Do jaké míry bude případná potřeba kvalifikované pracovní síly saturována z vnitřních zdrojů EU je doposud otevřenou otázkou. V oblasti pracovních migrací patří k tradičním zdrojovým zemím Slovensko a Polsko. Najímání kvalifikované pracovní síly z třetích zemí, pro něž je Česká republika doposud atraktivní migrační destinací, se jeví v daných souvislostech jako rozumná alternativa. 6

7 Česká republika sice neočekává masivní odliv pracovní síly (zejména odborníků) za hranice v prvních dvou letech po vstupu do EU. Tomu brání nejen opatrná politika členských zemí EU 15 vůči pracovním migracím z nových členských zemí EU 1, ale i některé nedořešené otázky uznávání odborných kvalifikací pro řadu profesí, po nichž je v EU poptávka. V delším časovém horizontu nelze vyloučit zvýšený odliv odborníků, kteří budou mít šanci najít lépe placené zaměstnání nežli doma. Navíc vláda ČR nebude bránit volnému pohybu pracovníků, naopak bude usilovat o zkrácení doby dvou let omezující vstup českých občanů na trhy práce ostatních členských zemí EU. Růst životní úrovně a zejména mezd v ČR nebude patrně tak rychlý, aby ČR dokázala dlouhodobě své odborníky udržet. Z týchž důvodů není pravděpodobný ani masivní příliv odborníků z členských zemí EU. Česká republika nemá v této situaci jinou volbu než najímat odborníky z třetích zemí. Tím se dostává do určitého rozporu s migrační politikou EU 15, která redukuje pracovní migrace z třetích zemí již deset let. Zásadní rozdíl mezi politikou České republiky a členských států EU 15 spočívá v přístupu k nové imigraci z třetích zemí. Zatímco členské země EU 15 redukují imigraci z třetích zemí na minimum a volí dokonce i v případě zaměstnávání vysoce kvalifikovaných odborníků z nových členských zemí časově limitovaná pracovní povolení, Česká republika neponechává prostor pro změny, k nimž může dojít na trhu práce v nabídce kvalifikovaných pracovních sil v blízké budoucnosti. Například sousední Německo přijalo od roku 2 do konce roku 23 celkem 337 IT specialistů z České republiky, z toho 249 do konce roku 21, v roce 22 jen 56 a v roce 23 pouze 12. Zaměstnávání pracovníků z ČR za účelem dalšího zvýšení kvalifikace a zlepšení jazykových znalostí soustavně klesá, stejně jako zaměstnávání sezónních pracovníků na dobu tří měsíců v průběhu jednoho roku. Důvodem je vysoká nezaměstnanost v mnoha spolkových zemích. Ani Rakousko, v pořadí druhá nejatraktivnější destinace českých gastarbeitrů, neotevře svůj pracovní trh všem občanům nových členských zemí EU. Národní rada Rakouska (dolní komora parlamentu) schválila novelu zákona o zaměstnávání cizinců, která zavádí přechodné období pro pracovníky z osmi přístupových zemí EU včetně České republiky. Výjimku budou mít pouze občané Kypru a Malty. Sněmovna ale neschválila přesnou délku přechodného období, pouze souhlasila se stávajícími dohodami, které umožňují uplatnit až sedmileté období omezující volný pohyb pracovních sil. Dvoustranná dohoda ČR a Rakouska o vzájemném zaměstnávání byla sice připravena, ale nebyla schválena rakouským parlamentem. Na rozdíl od většiny členských zemí EU 15, které podporují integraci dlouhodobě legálně usídlených cizinců a bráni se nové imigraci nejen z třetích zemí, ale i z přístupových zemí EU 1, vláda České republiky podporuje trvalé usídlení a integraci přistěhovalců z třetích zemí. Cizincům vybraným v rámci pilotního projektu získávání kvalifikované pracovní síly ze zahraničí nabízí vláda možnost přesídlení. Mohou získat trvalý pobyt ve zkrácené lhůtě dvou a půl let (na rozdíl od zákonných podmínek, které jsou 1, respektive osm let). Tím se jejich právní postavení sbližuje velmi úzce s postavením občanů. Usnadnění přístupu k trvalému pobytu a následně i možnost získání občanství ve zkrácené lhůtě může, ale i nemusí cizí kvalifikovanou cizí pracovní sílu v ČR stabilizovat. V okamžiku, kdy bude proces integrace završen naturalizací, otevřou se vybraným kvalifikovaným imigrantům cesty na trhy práce všech členských zemí EU. Finanční prostředky i úsilí vlády ČR pak mohou přijít z hlediska potřeb národní ekonomiky nazmar. Jediným způsobem, jak může ČR zabránit odlivu odborníků, je vyrovnání jejich mezd s okolním vyspělým světem. Odhadnout budoucí vývoj migrací v České republice není snadné. Prozatím existuje příliš mnoho neznámých. Podle mínění expertů dotazovaných v samostatném empirickém šetření není třeba očekávat žádné dramatické změny v průběhu a struktuře vnějších migrací po vstupu České republiky do rozšířené Evropské Unie. Česká republika nemusí podle mínění expertů činit zásadní opatření k dočasné regulaci migrací z ostatních členských států EU. Lze nejvýše uvažovat o případných 7

8 recipročních regulačních opatřeních, anebo o regulacích migrací z konkrétních nových členských zemí v některých jasně definovaných oblastech ČR, odvětvích či oborech v případě, že by místní trhy práce procházely krizí že by pracovní migrace z těchto zemí byly masivní a mohly by destabilizovat místní trhy práce. O regulaci migrací z tradičních historických členských zemí EU neuvažoval žádný z dotazovaných expertů. Vláda ČR musí řešit nejen nepříznivé důsledky populačního a demografického vývoje, ale je současně postavena před problém, jak řešit klesající míru zaměstnanosti a zvyšující se míru nezaměstnanosti domácího obyvatelstva. Pouhé zvyšování počtu obyvatel v produktivním věku, pro něž ale není na trhu práce uplatnění, problémy ekonomiky neřeší. Naopak, pouze zvyšuje napětí na trhu práce. Jedině ekonomický růst provázený růstem počtu volných pracovních míst a aktivizace nezaměstnané a ekonomicky neaktivní složky obyvatelstva může přispět k řešení současných problémů trhu práce v České republice. Trh práce v České republice se rychle vyvíjí. Poptávka po pracovní síle není dostatečně zmapovaná a podléhá výkyvům závislým na řadě okolností. Období restrukturalizace ekonomiky přináší změny, které vedou k přesunům pracovní síly v sektorech ekonomiky, k zániku či útlumu tradičních výrobních odvětví a oborů a naopak rozvoji terciálního sektoru, netradičních oborů a vzniku nových. Moderní společnost vyžaduje flexibilní trh práce. Tomu se bude muset přizpůsobit i domácí pracovní síla, budeli chtít nalézt uplatnění. Imigrace sama o sobě nemůže vyřešit zásadní problémy, s nimiž zápolí trh práce. Migrace, které by dokázaly zvrátit nepříznivý populační a demografický vývoj v zemi by musely být masivní (desetitisíce cizinců ročně). Tomu brání nedostatečná infrastruktura a veřejné mínění a postoje obyvatel. Malé počty imigrantů nás nespasí a velké si nemůžeme dovolit. Migracemi lze řešit dočasné strukturální deficity místních trhů práce, ale nikoli obecné problémy zaměstnanosti. Veškeré legální formy migrace jsou žádoucí, ale nelze na nich stavět budoucnost. Tu je třeba hledat v aktivizaci a motivaci domácí pracovní síly. Poznámka: Pilotní projekt Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Na projektu se rovněž podílejí Ministerstvo zahraničí ČR a Ministerstvo vnitra ČR. Projekt vychází z usnesení vlády ČR č. 975 z 26. září 21 a usnesení vlády ČR č. 72 z 1. července 22. Projekt je plánován na pět let. Občané Bulharska, Chorvatska a Kazachstánu mohou žádost o vstup do projektu podávat prostřednictvím českých zastupitelských úřadů v Sofii, Záhřebu nebo Almaty. Ti občané vybraných zemí, kteří ke dni zahájení projektu žili a byli zaměstnáni na území ČR, mohou do projektu vstoupit prostřednictvím speciálního administrativního pracoviště MPSV v Praze. Předpokládá se ale, že se projekt bude postupně rozšiřovat o další státy a na větší počet osob. Hlavní kritéria výběru představují: dosažené vzdělání a doba pracovní zkušenosti jak v zemi původu, tak na území ČR. Důležité jsou i věk, jazykové znalosti a předchozí zkušenosti se životem v ČR, jakož i hodnocení rodiny. Účastníci projektu získají měsíční ochrannou lhůtu na nalezení nového pracovního místa, pokud předchozí místo neztratili vlastní vinou. Na území České republiky mohou do pilotního projektu vstupovat pouze uchazeči pobývající v den zahájení pilotního projektu ( ) v ČR na vízum k pobytu nad 9 dnů za účelem zaměstnání. Ostatní občané Bulharska, Chorvatska a Kazachstánu, kteří splní podmínky pro podání žádosti o vstup do pilotního projektu po (včetně odmítnutých žadatelů o azyl), mohou vstoupit do projektu pouze na zastupitelském úřadu ČR v Sofii, Záhřebu nebo Almaty. Literatura 1. Populační vývoj České republiky , Katedra demografie a geografie, PFUK, Praha: 22, str Míra registrované nezaměstnanosti klesla, tisková zpráva MPSV, 8

9 3. Nový zákon o zaměstnanosti pomůže snížit nezaměstnanost, tisková zpráva MPSV, 4. Pilotní projekt získávání zahraniční pracovní síly, Legální migrace-otevřená šance, 5. Projekce obyvatelstva České republiky do roku 25, ČSÚ, 23, Změny počtu obyvatel ČR , 7. Základní charakteristiky věkové struktury obyvatelstva, ČSÚ, 8. Population and vital statistics (numbers):by area, region and district; in year 23/Pohyb obyvatelstva (absolutní údaje) podle oblastí, krajů a okresů v roce 23, CZSO/CSU, Rychlé informace 9. Počet zaměstnanců nadále klesá, Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS - 4. čtvrtletí 23, 1. Statistical Yearbook of the Czech Republic 23, Czech Statistical Office, Scientia, Prague Population: by area, region and district; in year Foreigners in the Czech republic 23/Cizinci v České republice 23, CZSO, Scientia Ekonomická aktivita obyvatelstva a postavení v zaměstnání ve 4. čtvrtletí 23, Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské Unie. VŠE Praha, fakulta národohospodářská, katedra sociální politiky/vúpsv Praha, Program: Moderní společnost a její proměny-ms4, Problémy trhu práce a politiky zaměstnanosti, Souhrnná zpráva z výzkumné studie provedené v rámci programu Moderní společnost, zadavatel MPSV, Masarykova universita Brno/ Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Brno a Praha, Horáková Milada: Mezinárodní migrace a migrace cizí pracovní síly, součást souhrnné studie Problémy trhu práce a politiky zaměstnanosti. VÚPSV Praha, Vývoj věkové struktury obyvatelstva a její tendence, ČSÚ, Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 22, ČSÚ, Počet obyvatel v obcích České republiky k , ČSÚ, Vývoj základních demografických ukazatelů za územní správní celky České republiky , ČSÚ, Obyvatelstvo, volby/population, elections, ČSÚ/CZSO Pohyb obyvatelstva v České republice v roce 22 /Population Stock and Flows in the Czech Republic 23, ČSÚ/CZSO, Volný pohyb pracovních sil v Evropské Unii, Práce & sociální politika, noviny MPSV, ročník 1, číslo 4, , str

10 24. Vláda schválila postoj pro využívání přechodných období pro volný pohyb pracovníků, tisková zpráva MPSV, , Do pilotního projektu se zapojí další dvě země, tisková zpráva MPSV, , Zaměstnání občanů EU v ČR, Informační síť EURES, tisková informace, MPSV, , Sociální zabezpečení v Evropské unii, Informace o stavu implementace acquis communitaire v oblasti volného pohybu osob, 3. Pilotní projekt Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků, Zpráva o realizaci projektu v roce 23, The numer of marriages krepe on decreasing, Population 4th quarter of 23, News Releases, CZSO, 25 March 24, Employees go on dropping in numer, News Releases, CZSO, 29 January 24, Koncepce zahraničních vztahů MPSV 23-26, Evropští komisařitvrdě kritizují Česko, Novinky, Informace o počtu nezaměstnaných v české republice, MPSV, SSZ, Dvoustranné mezinárodní smlouvy o vzájemném zaměstnávání, Evropa se přetahuje s USA o mozky, EU.iHNed.cz 38. Nový zákon o zaměstnanosti pomůže snížit nezaměstnanost, www. mpsv.cz 1

11 PŘÍLOHA GRAFY GRAF 1 VÝVOJ OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY Střední stav obyvatelstva Pramen: Pohyb obyvatelstva v České republice v letech , ČSÚ. Pohyb obyvatelstva (absolutní údaje) ČSÚ (střední stav k 1.7.), graf Milada Horáková, VÚPSV OBYVATELSTVO ČESKÉ REPUBLIKY (STŘEDNÍ STAVY) Pramen: ČSÚ Pohyb obyvatelstva (absolutní údaje; střední stav k 1.7.), Graf Milada Horáková, VÚPS. PROJEKCE VÝVOJE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY PODLE ČSÚ *) Pramen: Základní výsledky projekce ČSÚ; varianta střední. Graf Milada Horáková, VÚPSV.*22) reálné údaje. 11

12 VÝVOJ MIGRAČNÍHO SALDA V LETECH celkové saldo stěhování saldo stěhování se SR saldo stěhování s "ostatní cizinou" Pramen: Populační vývoj České republiky , PF UK Praha 22, graf Milada Horáková, VÚPSV MIGRAČNÍ SALDO V LETECH (koncové stavy) přistěhovalí vystěhovalí saldo Pramen: www. czso.cz. Tab Pohyb obyvatelstva (absolutní údaje) podle oblastí, krajů a okresů v roce 21, 22 a 23, graf Milada Horáková, VÚPSV ZASTOUPENÍ CIZINCŮ V OBYVATELSTVU ČR Cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu v ČR Cizinci s povolením k trvalému pobytu v ČR Občané ČR Pramen: ČSÚ, Vývoj počtu obyvatel ČR-rozdělení na cizince podle druhu pobytu a občany ČR (k ). Koncový stav 23 upraven podle Pohyb obyvatel podle oblastí, krajů a okresů v roce 23 (Stav ke konci období/31.12). Graf Milada Horáková, VÚPSV 12

13 ZAHRANIČNÍ STĚHOVÁNÍ V LETECH přistěhovalí vystěhovalí saldo Pramen: ČSÚ, Pohyb obyvatelstva (absolutní údaje) podle oblastí, krajů a okresů v roce 23, 22, 21, Tab. 1.1., graf Milada Horáková, VÚPSV STĚHOVÁNÍ MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SLOVENSKEM (koncové stavy) přistěhovalí ze SR vystěhovalí do SR saldo stěhování mezi ČR a SR Pramen: ČSÚ, Tab..1. Přistěhovalí podle oblastí, krajů a okresů v roce 21,22,23, Tab Vystěhovalí podle oblastí, krajů a okresů v roce 21,22,23. STĚHOVÁNÍ MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A OSTATNÍMI ZEMĚMI (koncové stavy) přistěhovalí z ostatních zemí vystěhovalí do saldo stěhování mezi ostatních zemí ČR a ostatními zeměmi Pramen: ČSÚ, Tab..1. Přistěhovalí podle oblastí, krajů a okresů v roce 21,22,23, Tab Vystěhovalí podle oblastí, krajů a okresů v roce 21,22,

14 CIZINCI S POVOLENÍM K POBYTU V ČESKÉ REPUBLICE trvalý pobyt dlouhodobý pobyt/ vízum nad 9 dnů Pramen: ŘCPP MV ČR, graf Milada Horáková, VÚPSV CIZINCI S POVOLENÍM K POBYTU V ČESKÉ REPUBLICE PODLE SVĚTADÍLŮ V ROCE 23 (stav k 31.12) Asie 17% Amerika 2% Austrálie a Nový Zéland % Ostatní % Afrika 1% Evropa 8% Pramen: ŘCPP MV ČR, výpočet a graf Milada Horáková, VÚPSV 14

15 OBČANÉ EU S POVOLENÍM K POBYTU V ČR V ROCE 23 (k 31.12) EU 15; 14383; 6% EU 1; 81574; 34% ostatní; ; 6% Pramen: ŘCPP MV ČR, výpočet a graf Milada Horáková, VÚPSV NEJPOČETNĚJŠÍ SKUPINY CIZINCŮ S POVOLENÍM K POBYTU V ČR PODLE STÁTNÍHO OBČANSTVÍ V ROCE 23 (stav k 31.12) Spojené státy 2% Bulharsko 2% Německo 2% Srbsko,Černá Hora 1% Moldavsko 2% Čína 1% Bělorusko 1% Rumunsko 1% Kazachstan 1% Slovensko 31% Rusko 6% Poland 7% Vietnam 14% Ukrajina 29% Pramen: ŘCPP MV ČR, výpočet a graf Milada Horáková, VÚPSV 15

16 CIZINCI S POVOLENÍM K POBYTU PODLE HLAVNÍCH REGIONŮ EVROPY V LETECH (stav k 31.12) CEEC země střední a východní Evropy MS EU 15 členské státy EU 15 AC EU 1 přístupové země EU CEEC MS EU 15 AC EU Pramen: ŘCPP MV ČR, ČSÚ, výpočet a graf Milada Horáková, VÚPSV Poznámka: Země střední a východní Evropy (Albánie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Srbsko a Černá Hora, Makedonie, Moldavsko, Rumunsko, Rusko; Členské země EU 15, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko; Přístupové země EU 1 Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko. 16

17 EKONOMICKÉ POSTAVENÍ POPULACE 15 + (VŠPS) ekonomicky neaktivní nezaměstnaní zaměstnaní v NH pracovní síla obyvatelstvo starší 15 let , 2, 4, 6, 8, 1, Pramen: ČSÚ Trh práce v ČR , Tab. 12 R, ČSÚ, Trh práce v České republice, ČSÚ, 2, T 12 R.Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výběrového šetření pracovních sil 1-3 Q 23 ČSÚ. IV. Q. 23, www,czso.cz. Graf Milada Horáková, VÚPSV. Zaměstnaní = všechny osoby 15 +, které během referenčního týdne patřily mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku (alespoň po dobu jedné hodiny v referenčním týdnu). Nezaměstnaní = podle ILO definice všechny osoby 15 +, které ve sledovaném období splňovaly souběžně 3 podmínky: nebyly zaměstnané, hledaly aktivně práci a byly připraveny do 14 dnů nastoupit do práce. Ekonomicky neaktivní = všechny osoby (mimo pracovní sílu), které během referenčního období nebyly zaměstnány a nejsou současně charakterizovány jako nezaměstnané (podle ILO definice). Například školní děti, studující, starobní důchodci, dlouhodobě nemocní nebo invalidní, uchazeči o zaměstnání evidovaní úřady práce, kteří ale nejsou schopni nastoupit do 14 dnů do zaměstnání, osoby na další mateřské dovolené, pokud nesplňují podmínky na zařazení mezi zaměstnané či nezaměstnané. 17

18 MÍRA EKONOMICKÉ AKTIVITY OBYVATELSTVA ČR (roční průměry) 62, 61,5 61, 6,5 6, 59,5 59, 58,5 58, Pramen VŠPS, ČSÚ. graf Milada Horáková, VÚPSV. Míra ekonomické aktivity je podílem počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu osob starších 15 ti let. ZAMĚSTNANOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VŠPS (roční průměry) Pramen VŠPS, ČSÚ. graf Milada Horáková, VÚPSV. Zaměstnanost je ukazatel, který vypovídá o počtu osob v placeném zaměstnání (vykonávají v referenčním týdnu práci za mzdu nebo plat s odměnou v penězích či naturáliích (nezávisle na tom, zda má jejich pracovní aktivita trvalý nebo dočasný charakter) a o počtu zaměstnaných ve vlastním podniku. PRACOVNÍ SÍLA ČR PODLE VŠPS (EKONOMICKY AKTIVNÍ) (roční průměry) Pramen VŠPS, ČSÚ. graf Milada Horáková, VÚPSV. Pracovní síla je ukazatel, který vypovídá o počtu zaměstnaných a nezaměstnaných osob v populaci starší 15 ti let. 18

19 MÍRA REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI V ČR (koncové stavy) 12, 1, 8, 6, 4, 2,, Pramen MPSV/SSZ. graf Milada Horáková, VÚPSV OBECNÁ A REGISTROVANÁ NEZAMĚSTNANOST(roční průměry) registerovaní uchazeči o zaměstnání (MPSVISSZ) (průměrné stavy) nezaměstnaní podle VŠPS ČSÚ (průměry) rozdíl Pramen: VŠPS/ČSÚ, MPSV/SSZ. graf Milada Horáková, VÚPSV. Nezaměstnaní = podle ILO definice všechny osoby 15 +, které ve sledovaném období splňovaly souběžně 3 podmínky: nebyly zaměstnané, hledaly aktivně práci a byly připraveny do 14 dnů nastoupit do práce. ** Registrovaná nezaměstnanost = počet uchazečů o zaměstnání registrovaných úřady práce v ČR. UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA (roční průměry) registrovaní uchazeči o zaměstnání v tisících (průměr) volná pracvní místa v tisících (průměr) Pramen MPSV/SSZ, graf Milada Horáková, VÚPSV 19

20 PODÍL CIZINCŮ NA PRACOVNÍ SÍLE A MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR 12, 1, 8, 6, 4, podíl cizí pracovní síly na pracovní síle ČR v % míra nezaměstnanosti v % 2,, IV.Q1994 IV.Q.1995 II.Q.1996 IV.Q.1996 II.Q.1997 IV.Q.1997 II.Q.1998 IV.Q.1998 II.Q.1999 IV.Q.1999 II.Q.2 IV.Q.2 II.Q.21 IV.Q.21 II.Q.22 IV.Q.22 II.Q.23 IV.Q.23 Pramen MPSV/SSZ, graf Milada Horáková, VÚPSV VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI CIZINCŮ V LETECH V II. A IV. Q povolení k zaměstnání cizinců registrace občanů SR ÚP v ČR živnostenská oprávnění cizinců celková zaměstnanost cizinců IV.Q1994 II.Q.1995 IV.Q.1995 II.Q.1996 IV.Q.1996 II.Q.1997 IV.Q.1997 II.Q.1998 IV.Q.1998 II.Q.1999 IV.Q.1999 II.Q.2 IV.Q.2 II.Q.21 IV.Q.21 II.Q.22 IV.Q.22 II.Q.23 IV.Q.23 Pramen: MPSV/SSZ, MPO. Graf Milada Horáková, VÚPSV 2