OBYVATELSTVO, TRH PRÁCE A MIGRACE V ČESKÉ REPUBLICE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OBYVATELSTVO, TRH PRÁCE A MIGRACE V ČESKÉ REPUBLICE"

Transkript

1 OBYVATELSTVO, TRH PRÁCE A MIGRACE V ČESKÉ REPUBLICE Milada Horáková, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Praha Noční můrou politiků, odborníků i široké veřejnosti se stává představa evropského kontinentu měnícího se v obrovský domov důchodců existenčně závislých na stále menším počtu produktivních obyvatel. Jak uživit zchudlou a stárnoucí populaci zemí, jejichž pracovní potenciál klesá? Vyústí tento vývoj v další ekonomické migrace z východu na západ? Česká republika se právě stala novou členskou zemí EU. Nepatří k zemím, které lidé hromadně opouštějí. Naopak, stala se cílovou zemí pracovních migrací z chudších regionů. Disponuje ale také migračním potenciálem, který se může po uplynutí přechodných období aktivovat. Na ekonomické migrace z chudších do bohatších regionů lze nahlížet z různých zorných úhlů. Minimálně je třeba rozlišit pragmatickou a lidskou rovinu problému. Z pragmatického hlediska je zájem jedince pracovat za co nejvýhodnějších pracovních a mzdových podmínek zcela legitimní. Jak bude tento člověk nadále přispívat do důchodového systému země, kde byl vychován a získal vzdělání, je ale také legitimní otázkou. Zájem zaměstnavatelů vydávat co nejméně prostředků na mzdy je z pragmatického hlediska rovněž legitimní; činí je na trhu konkurenceschopnějšími. Kdo ale bude ochoten pracovat za podmínek, kdy mzda nepokrývá nezbytné životní náklady, je jinou legitimní otázkou. Vývoj nezaměstnanosti ukazuje, že je těchto osob stále méně. Kde bude brát vláda prostředky na sociální výdaje, které se stále zvyšují a patrně i budou zvyšovat, jestliže nezaměstnanost roste a obyvatelstvo stárne? Na takovéto otázky je rovněž třeba odpovídat. Jaký účinek budou mít kroky vlády směřující ke zvyšování zaměstnanosti, jestliže stát přestal být hlavním zaměstnavatelem? Vláda nemůže přikázat soukromým podnikatelům koho mají zaměstnat a jak platit zaměstnance, může ale stanovit minimální mzdu, která by měla pokrývat životní náklady rodin. Může také dohlížet na to, zdali jsou dodržovány zákony a nerozrůstá se šedá ekonomika a zda na trhu práce nedochází k diskriminaci. Populační a demografický vývoj České republiky Úbytek obyvatelstva v důsledku nízké porodnosti trvá nepřetržitě 1 let. Počty zemřelých převyšují počty narozených. V období se snížil počet obyvatel o 161 tis. Přirozený úbytek obyvatel byl po celé období zpomalován pozitivním migračním saldem, které se v roce 23 promítlo v mírném přírůstku obyvatel. Podle předběžné statistické bilance měla Česká republika na konci roku 23 celkem tis. obyvatel, což je o 8 tis. více nežli na konci roku 22. Početní stav obyvatel České republiky lze do určité míry stabilizovat pouze synergickým působením vysoké porodnosti, nízké úmrtnosti a vysokého pozitivního migračního salda. Ale ani relativně příznivý vývoj těchto tří společně působících faktorů nemusí zabránit početnímu úbytku obyvatelstva, jak prognózují odborníci z oblasti demografie. Podle projekce vývoje obyvatelstva PF UK by mohl přirozený úbytek obyvatel po roce 23 dosahovat v průměru kolem 2 tis. obyvatel ročně. Pozitivní migrační saldo může kompenzovat po omezenou dobu očekávaný nepříznivý vývoj populace a zabránit poklesu obyvatel pod hranici 1 milionů. Očekávaný průměrný věk obyvatel České republiky v roce 24 by mohl dosáhnout výše 45-5 let. Odhady extrapolující současná data, bez zohlednění účinků migrace, dospívají k průměrnému věku 54 let v roce 25, což nemá ve světě obdoby. Podíl žen a mužů v obyvatelstvu zůstává v průběhu let zhruba stejný (51 % žen a 49 % mužů), ale mění se věková skladba populace. Od vzniku samostatné České republiky klesl podíl dětí do 14 let o 5 %, což představuje neobvykle rychlý úbytek, podstatně se snížil i počet mladých lidí mezi 15 a 19 lety. Naopak vzrostl podíl obyvatel ve věku 4-64 let a 65 a více let. Trend ve stárnutí obyvatelstva bude s lety postupovat. Tlak na zvyšování vzdělání a kvalifikace povede k prodloužení doby přípravy na povolání a oddálení vstupu nejmladší části pracovní síly do produktivního života. Odborníci se obávají, že v důsledku negativního populačního vývoje nebude v dlouhodobém časovém horizontu na 1

2 trhu práce dostatek pracovních sil potřebných pro fungování a rozvoj ekonomiky. Odhady se blíží 42 tis. v roce 23. Vývoj na trhu práce Pokles a stárnutí obyvatelstva České republiky provází současně pokles míry ekonomické aktivity obyvatelstva a růst registrované i obecné míry nezaměstnanosti. Počet volných pracovních míst se snižuje a roste počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Postupem let se mění struktura zaměstnanosti; zaměstnanců je nadále většina (82 %), ale přibývá podnikatelů (17 %). Česká republika se dostala v počtu podnikajících osob nad průměr EU 15. Nejvíce se zvyšuje počet podnikajících bez zaměstnanců, naopak, počet podnikatelů zaměstnávajících další osoby klesá (2). Tento stav je do určité míry způsoben obavami zaměstnavatelů z odpovědnosti, kterou musí nést za zaměstnance. Rozvíjí se tzv. švarc systém ; podnikající na vlastní účet jsou najímáni jinými podnikateli prostřednictvím sub kontraktů na práci, která má charakter závislé činnosti a bývá obvykle vykonávána osobami v postavení zaměstnanců. Tento systém do určité míry snižuje nezaměstnanost, ale postavení sebe zaměstnaných je velmi vratké. Napětí na trhu práce se zvyšuje a životní náklady obyvatel rostou. Zdražují základní životní potřeby; bydlení a potraviny. Vláda se snaží omezit veřejné rozpočty a přibrzdit zvyšování státního dluhu. Zpřísnila vyplácení sociálních dávek a snaží se dostat na trh práce co největší počet osob, zejména z okruhu dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaných. Získání kvalifikace a odbornosti je podmínkou pro zlepšení pozice na trhu práce. Vláda vidí řešení i ve zvýšení zaměstnanosti starších osob, uvažuje i o dalším prodloužení doby odchodu do důchodu. Zvýšení reálné zaměstnanosti obyvatel je možné ale jen za předpokladu vytváření dostatečného počtu nových pracovních míst. Vláda sama není obvykle zaměstnavatelem. Podle předběžných údajů VŠPS ČSÚ byl ve 4.Q. 23 počet zaměstnaných 4 725,1 tis., což bylo o 66 tis. méně oproti stejnému období 22. V březnu 24 byla míra registrované nezaměstnanosti 1,7 % a úřady práce registrovaly více než půl milionu uchazečů o zaměstnání. Oproti předchozím měsícům ale došlo k pozitivními obratu a v následujících měsících je očekáváno další snižování nezaměstnanosti. Obecná míra (podle metodiky ILO) nezaměstnanosti byla 8,1 % ve 4. čtvrtletí 23, což se nevymyká průměru zjištěném v evropských zemích. Mezi nezaměstnanými jsou zejména osoby s nižší úrovní vzdělání, tj. základním a středním vzděláním bez maturity (71,5 %). Výdaje na vzdělání dosahují v ČR pouze dvě třetiny průměrných výdajů v EU. Vláda si klade za cíl podporovat zvyšování vzdělání a kvalifikace a vytvořit podmínky pro zvýšení zaměstnanosti obyvatel. Vývoj migrací v České republice Nejvýznamnější roli hrají dočasné pracovní migrace cizinců, ale Česká republika je i významnou tranzitní zemí migrací směřujících z východu na západ. V posledních letech její migrační atraktivita roste v důsledku připojení k EU a stává se cílovou zemí imigrace zejména pro cizince z východoevropských zemí a Asie. Česká republika se stala migračně atraktivní zemí již na počátku devadesátých let, kdy přikročila k zásadním politickým a ekonomickým změnám směřujícím k vytvoření demokratického politického systému s tržní ekonomikou. Otevření hranic v roce 199 a liberální migrační politika nastartovaly významné migrační pohyby, jejichž intenzita se postupně zesiluje. Počáteční obavy z vysoké emigrace českých občanů do zahraničí se neuskutečnily a Česká republika začala zaznamenávat významné migrační zisky. Po celou dobu historie Československa hrály v České republice rozhodující roli imigrace ze Slovenska. Díky nim rostl počet obyvatel ČR více, nežli by zajišťovala přirozená měna. Porodnost v Čechách a na Moravě byla vždy podstatně nižší nežli na Slovensku a hospodářské podmínky v obou částech státu přitahovaly obyvatele Slovenska do průmyslově rozvinutějších Čech i na Moravu. Tyto 2

3 migrační procesy pokračují podnes, přestože se společný stát rozpadl. Imigrace ze Slovenska tvoří podstatnou část z objemu zahraničního stěhování a v oblasti pracovních migrací zůstává Slovensko jednoznačně nejvýznamnější zdrojovou zemí. Významnou část tvořily po druhé světové válce migrace slovenských Romů do Čech a na Moravu. Ty doposud pokračují dík rodinným a příbuzenským svazkům českých a slovenských Romů. Mezi ČR a SR existuje volný pohyb pracovních sil, občané Slovenska nepotřebují pracovní povolení jako ostatní cizinci a jejich přístup na trh práce není nijak omezován. Navíc, kulturní blízkost, existence rodinných svazků i sociální sítě vytvořené v průběhu historie podporují permanentní imigraci ze Slovenska. Očekává se, že po vstupu obou zemí do EU v květnu 1994, nedojde k výrazným změnám v rozsahu a struktuře migrací mezi oběma státy. Od počátku devadesátých let probíhají také významné ekonomické migrace, které měly doposud převážně přechodný charakter. Potřeba větší centrální kontroly migrací a nutnost redukce nelegálních migrací vedou vládu České republiky k vytvoření systému, který má v budoucnosti saturovat potřebu kvalifikované pracovní síly řízenou migrací. V letošním roce zahájila vláda pilotní projekt řízené výběrové imigrace kvalifikovaných pracovníků, jejichž usídlení je vládou podporováno. Vláda České republiky se inspirovala kanadským modelem výběrové imigrace. Nabízí vybraným kvalifikovaným odborníkům a příslušníkům jejich rodin možnost trvalého usídlení ve zkrácené lhůtě (2,5 let namísto zákonných 1 let). ČR uchazečům nezajistí zaměstnání, vízum, ubytování ani jiné výhody. Pilotní projekt byl zahájen v červenci 23 a bylo vybráno prvních 114 cizinců (ze 126 přihlášených). Česká republika má vypracovanou koncepci integrace dlouhodobě legálně usídlených cizinců již od roku 1999 a usiluje o sblížení právního postavení všech cizinců a občanů. Občané EU mají v oblasti zaměstnání i podnikání stejné postavení jako občané ČR. Migrační procesy probíhající v České republice se v řadě ohledů podobají procesům probíhajících v některých ekonomicky slabších členských zemích Evropské Unie (ČS EU-15). Podílem cizinců na obyvatelstvu (2,3 %) se může ČR srovnávat s Finskem, Itálií, Portugalskem a Španělskem. Ve srovnání s kandidátskými zeměmi Evropské Unie (KZ EU-1) má Česká republika přibližně stejný podíl cizinců na obyvatelstvu jako Slovinsko. Estonsko registruje podíl desetkrát vyšší, ostatní KZ EU-12 o polovinu i více nižší, nežli má Česká republika. Cizinci s povolením k pobytu v České republice představují v současnosti více než 2 % obyvatel a více než 3 % pracovní síly, zatímco v roce 1993 nepřevyšoval jejich podíl na obyvatelstvu a pracovní síle jedno procento. V průběhu let se průběžně zvyšuje počet cizinců s trvalým pobytem a přechodné migrace přecházejí v trvalé. Jejich završením je naturalizace. V období let získalo občanství České republiky téměř 22 tisíc cizinců. Mezi naturalizovanými cizinci byli většinou občané Slovenska. Česká republika je cílovou zemí imigrací pramenících zejména v regionu Střední a Východní Evropy a tento trend sílí. Na počátku devadesátých let byli mezi imigranty početně zastoupeni krajané české národnosti, ale postupem doby se jejich počet výrazně snížil. Spektrum zdrojových zemí migrací se rozšířilo a změnila se i vnitřní struktura migračních pohybů. Osmdesát procent imigrací do České republiky pramení v Evropě, sedmnáct procent v Asii. Nejvýznamnější zdrojovou zemí imigrace do České republiky je Slovensko (28 % povolení k pobytu) a Ukrajina (26 % povolení k pobytu). Na třetím místě v pořadí je Vietnam (12 % povolení k pobytu). Česká republika se stala členskou zemí Evropské Unie. Prostor evropského společenství se otevřel a občané historických i přístupových zemí EU budou moci vyhledávat v České republice pracovní příležitosti a usídlovat se. Občané EU 25 (eurozóny) tvoří v současnosti 4 % z celkového počtu cizinců s povolením k pobytu v ČR; z toho 34 % představují občané přístupových zemí EU (EU-1), a 6 % občané členských států EU (EU -15). Občané Slovenska tvoří 8 % z celkového počtu občanů přístupových zemí EU 1 s povolením k pobytu v ČR, občané Polska 19 %. Občané ostatních přístupových zemí představují zcela marginální skupiny (stav na konci roku 23). Mezi občany skupiny členských států EU-15 připadá nejvyšší podíl povolení k pobytu občanům Německa (37 %), Rakouska (14 %) a Velké Británie (13 %). Počet povolení k pobytu německých občanů vzrostl od 3

4 konce roku 1994 do konce roku 23 o jeden tisíc (z 4,2 tis. na 5,2 tis.), počet občanů Rakouska zůstal stabilizovaný (1,9 tis.), počet povolení k pobytu občanů Velké Británie vzrostl z 1,4 tis. na 1,7 tis. Z uvedeného je zřejmé, že počet občanů EU 15 s povolením k pobytu v ČR roste jen velmi pomalu. Významnější vzestup počtu povolení k pobytu z okruhu občanů současné EU 25 byl zaznamenán v období pouze v počtu občanů SR ( z 16,8 tis. na 64,9 tis.). Počet občanů Polska se naopak snížil z 2 tis. na 15,8 tis. Mezi cizinci s povolením k pobytu v ČR z ostatních zemí tvoří nejvýznamnější skupiny; Ukrajinci, jejichž počet vzrostl v období z 14,2 tis. na 62,3 tis., a Vietnamci, jejichž počet vzrostl z 9,6 tis. na 29 tis. Tři čtvrtiny cizinců s povolením k pobytu v ČR (k přechodnému i trvalému) lze pokládat za usídlené, protože doba jejich pobytu v ČR přesahuje jeden rok. V roce 22 pobývalo v ČR 179 tis. cizinců déle než 1 rok, v roce 21 téměř 164 tis., v roce 2 více než 18 tis. Pracovní migrace Podle údajů Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ bylo zjištěno v roce 22 mezi celkovým počtem 4 894,9 tis. pracovníků v hlavním zaměstnání v civilním sektoru národního hospodářství celkem 22,2 tis. cizinců (4,1 %). Uvedená čísla jsou ročními průměry za rok 22 a vztahují se k cizincům s přechodným a trvalým pobytem v ČR (12). V postavení zaměstnanců bylo celkem 4 52,7 tis. (82,8 %) obyvatel ČR, z toho 112,4 tis. (2,3 %) byli cizinci. Mezi cizinci v postavení zaměstnanců bylo 42,4 tis. (,9 %) cizinců pracujících na základě pracovního povolení a 6,1 tis. (1,2 %) slovenských občanů registrovaných úřady práce v ČR. Mezi 841,7 tis. obyvateli ČR zaměstnávajícími sebe sama bylo 89,8 tis. cizinců (1,8 %), z nichž 62,3 (1,3 %) pracovalo na základě živnostenského oprávnění. Čísla o cizincích na trhu práce ČR získaná prostřednictvím VŠPS jsou podhodnocena zhruba o 27,5 tis. Přestože je status zaměstnance mezi cizinci nejčastější, počet osob podnikajících na vlastní účet je podstatně vyšší mezi cizinci nežli mezi obyvatelstvem ČR; 56 % zaměstnanců a 44 % podnikatelů mezi cizinci, 83 % zaměstnanců a 17 % podnikatelů mezi obyvatelstvem (VŠPS IV čtvrtletí 22). V současnosti existují na trhu práce ČR dvě základní kategorie cizích zaměstnanců; první tvoří všichni občané EU, kteří mají volný přístup na trh práce (dříve měli toto právo jen občané Slovenska), druhou skupinu tvoří cizinci s povolením k zaměstnání (kterých ubývá). Stále větší počet cizinců volí pro vstup na trh práce ČR i jiné právní formy podnikání (kromě živnostenského), které nejsou podrobně statisticky zachyceny. Důkazy o jejich růstu lze získat z analýzy účelu pobytu usídlených cizinců s přechodným či trvalým pobytem delším než jeden rok. V roce 21 podnikalo 24 tis. osob a v roce 22 téměř 27 tis. jiným způsobem nežli je živnostenské podnikání. Na konci roku 23 byla struktura ekonomicky aktivních cizinců s přechodným pobytem v České republice následující: 28 % tvořili cizinci s povolením k zaměstnání, 35 % představovali občané SR registrovaní úřady práce, kteří nepodléhají režimu pracovních povolení, 37 % tvořili cizinci s živnostenským oprávněním. Okruh pracovních migrací, které lze regulovat nástroji jakými jsou pracovní povolení a bilaterální dohody se zužuje. Občané EU nepotřebují v ČR nadále pracovní povolení a přibylo cizinců, kteří jsou zaměstnáni na vlastní účet nebo podnikají jiným způsobem. V roce 1997 činil podíl cizinců v populaci 2 % a podíl přechodně zaměstnaných cizinců na pracovní síle ČR činil 3,8 %. V roce 23 byl poměr cizinců k obyvatelstvu následující: 2,4 % obyvatelstva a 3,2 % pracovní síly. Příčinou relativního poklesu zaměstnanosti cizinců je rostoucí napětí na trhu práce a postupující přirozený proces sociální integrace cizinců. Usídlené zaměstnané cizince postupně následují členové jejich rodin. Podíl ekonomicky neaktivních cizinců bude narůstat stejně jako v jiných zemích. Česká republika získá imigrací nejen dodatečnou pracovní sílu, ale i potenciál, který může, ale i nemusí na trhu práce zúročit. Mimoekonomické důvody se stávají častým účelem pobytu usídlených cizinců. V roce 22 pobývalo za účelem zaměstnání či podnikání 51 % cizinců, za účelem sjednocení rodiny či usídlení 46 %. Mezi 4

5 usídlenými cizinci bylo 4 % žen. Většina z nich (61 %) získala povolení k pobytu za účelem sjednocení rodiny či trvalého usídlení. Ekonomické aktivity byly účelem pobytu 37 % cizinek. Mají-li cizinky přispět ke zvýšení zaměstnanosti v České republice, je třeba jejich pracovní potenciál využít. Trh práce České republiky je atraktivní především pro občany z ekonomicky slabších zemí. Nejvíce pracovníků přichází do ČR ze Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu a Polska. Cizinci tvoří 3,2 % pracovní síly (stav k ) a obsazují většinou málo atraktivní pracovní místa s nízkými požadavky na kvalifikaci. Mezi cizinci s přechodným pobytem, kteří pracují v ČR, je 28 % žen; největší podíl žen je mezi cizinci s povolením k zaměstnání (29 %), méně žen je mezi občany SR zaměstnanými v ČR a mezi živnostenskými podnikateli (27 %). Většina cizinců s povolením k zaměstnání je mezi 2-49 lety, nejpočetnější skupinou jsou 3-39 letí. Mezi cizinci podnikajícími na živnostenský list jsou převážně ve věku let, nejpočetněji jsou zastoupeni letí. Na trhu práce ČR nacházejí příležitost zejména cizinky do 3 let. Ve věkové skupině do 19 let tvoří dokonce více než polovinu žen s povolením k zaměstnání (stav na konci roku 23). Cizinci s povolením k zaměstnání pracují zejména ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví. Vykonávají většinou práci kvalifikovaných dělníků či řemeslníků (tř. 7), pomocných pracovníků (tř. 9) anebo pracují při obsluze strojů a zařízení (tř. 8). Skupina manažerů (tř. 1) a specialistů (tř. 2) je mezi cizinci s povolením k zaměstnání sice málo početná, ale svým podílem odpovídá zastoupení uvedených oborů činností v národním hospodářství. Rozdíly v pozici cizinců s povolením k zaměstnání na trhu práce ČR nejvíce diferencuje jejich občanství. Zatímco cizinci ze zemí OECD jsou zaměstnáváni ve vysoce kvalifikovaných profesích odborníků a specialistů, cizinci ze zemí střední a východní Evropy obvykle zaplňují místa kvalifikovaných dělníků, řemeslníků a pomocných pracovníků. Cizinci obsazují většinou volná pracovní místa bez požadavku na jakékoli vzdělání a kvalifikaci. Absence požadavku na odborné vzdělání či kvalifikaci u nabízeného volného pracovního místa implikuje, že se jedná o podřadnou práci. Domácí pracovníci s určitou úrovní dosažené kvalifikace takováto pracovní místa odmítají. Ta zůstávají neobsazena a lze je nabídnout cizincům. Zaměstnavatelé tímto způsobem obcházejí zákon o zaměstnanosti a získávají snáze povolení úřadů práce k zaměstnávání cizinců. Neuvádějí specifické požadavky na vzdělání u hlášených volných pracovních míst, jak jim ukládá zákon, právě proto, aby mohli tato místa obsadit přechodně cizinci. Přechodné zaměstnávání cizinců zejména v kvalifikovaných i nekvalifikovaných dělnických profesích, bývá preferováno zaměstnavateli z řady důvodů; cizinci nemívají vysoké profesní aspirace, akceptují výši mzdy a netlačí na její zvyšování, jejich nároky na pracovní podmínky a pracovní prostředí nebývají přehnané. Jsou oproti domácí pracovní síle profesně i prostorově flexibilnější. Přijeli si do České republiky vydělat v časově omezené době co nejvíce peněz a tomu přizpůsobují své pracovní nároky. Jsou ochotni pracovat déle nežli stanoví pracovní doba a také v době pracovního klidu či volna. Tím jsou oproti domácím pracovníkům konkurenceschopnější. Cizí pracovní síla je pro zaměstnavatele atraktivní zejména tehdy, jestliže je najímána přechodně na určité vymezené časové období. Standardní pracovní úvazky, zejména smlouvy na dobu neurčitou, již atraktivitu cizinců na trhu práce snižují. Zaměstnavatelé jsou ze zákona povinni zacházet s cizinci stejně jako s občany na stejných pracovních místech. V případě propuštění jim musí vyplácet odstupné, pokud není zaměstnání časově limitováno v pracovní smlouvě. Přechodně zaměstnávaní cizinci jsou proto pro ně výhodnější. Cizinci akceptují pracovní místa s nízkou mzdou proto, že z větší části své výdělky převezou domů a profitují z rozdílů v kupní síle národních měn a životních nákladů v domovských zemích. 5

6 Doporučení, které lze formulovat na základě uvedených zjištění se netýkají ani tak cizinců, ale způsobu a forem zaměstnávání obecně. Flexibilita a minimum ochrany rozhodně zvyšuje v očích zaměstnavatelů atraktivitu dočasně najímaných cizinců. Je však třeba podtrhnout dočasně zaměstnávaných. Mzda musí pokrýt životní náklady rodin občanů i cizinců usazených v zemi. Náklady bydlení jsou v ČR relativně vysoké a zřejmě dále porostou. Proto nelze očekávat, že trvale usídlení cizinci budou pro zaměstnavatele zdrojem levné pracovní síly. Budou mít stejné aspirace, jako domácí pracovníci. Závěry Všechny přístupové země EU 1 zaznamenaly v uplynulém desetiletí pokles populace způsobený nízkou porodností, úmrtností a ekonomickou emigrací. Česká republika má nejnižší porodnost ze všech evropských zemí. Imigrace ze zahraničí napomáhá tlumit, ale nestačí vyrovnávat úbytek obyvatelstva vyvolaný přirozenými populačními a demografickými procesy. Teprve v roce 23 se promítlo neobvykle vysoké migrační saldo v mírném zvýšení celkového počtu obyvatel. Vláda České republiky reaguje na nepříznivý populační a demografický vývoj zaváděním opatření v oblasti rodinné politiky, jimiž chce podpořit porodnost a zlepšit ekonomické postavení mladých rodin. Věk obyvatel ČR se v posledním desetiletí prodloužil, při sčítání lidu v roce 21 byl zjištěn průměrný věk obyvatel ČR 38,8 let (median 36,6), na konci roku 22 byl zjištěn průměrný věk obyvatelstva 39,3 let. Posouvání hranice odchodu do důchodu a prodlužování ekonomické aktivity alespoň určité části starobních důchodců je jednou z cest, jimiž vláda ČR zamýšlí tlumit klesající zaměstnanost. Současně podporuje i všechny legální formy zahraničních migrací a usiluje o jejich stabilizaci. Pilotní projekt získávání kvalifikované zahraniční pracovní síly, inspirovaný kanadským systémem, má dlouhodobě napomáhat ke zvyšování pracovního potenciálu země. Volný pohyb pracovní síly v rámci Společenství patří k jedné ze čtyř základních svobod na nichž je EU založena. Mezery na pracovním trhu členských zemí EU (nesoulad nabídky a poptávky) by měly být zaplňovány především z vnitřních zdrojů EU, tj. občany členských zemí a nikoli třetích zemí. Většina členských zemí EU 15 (kromě Velké Británie a Irska) se ale nevzdává svého práva na zavedení přechodného období na trhu práce pro občany přístupových zemí EU 1 nejméně do roku 26. Konkrétní podmínky v oblasti volného pohybu pracovních sil mezi jednotlivými členskými zeměmi EU 15 a EU 1 budou teprve sjednány. Prozatím platí status quo pro pohyb pracovníků z ČR do zemí EU 15. Země EU 1 své trhy práce vzájemně otevřely v den vstupu do EU. Všechny vyspělé státy se dnes potýkají s nedostatkem kvalifikovaných odborníků a soutěží o lidské zdroje. Některé členské země EU 15 organizují již několik let řízenou imigraci kvalifikované pracovní síly, ale paradoxně se brání příchodu potřebných pracovníků z nových členských zemí EU 1. Obavy jejich veřejnosti z masivní imigrace z nových členských zemí jsou nejvážnějším politickým důvodem. Ale ani veřejnost přístupových zemí netouží po odlivu svých nejschopnějších odborníků, i když tomu nelze zabránit. Po uplynutí přechodných období může část mladé kvalifikované pracovní síly odejít do kterékoli země EU, která jim nabídne lepší mzdové a životní podmínky. Vláda České republiky anticipuje tento vývoj a přijímá již dnes opatření, která mají zabezpečit současné i budoucí potřeby domácího trhu práce cestou řízených migrací. Členství ČR v EU zásadně mění oblast zahraničních pracovních migrací. Trh práce České republiky je otevřen všem občanům členských zemí EU 25 bez omezení. Mezi přístupovými zeměmi EU 1 nejsou zavedena žádná přechodná období, která by omezovala volný pohyb pracovní síly. K jakým změnám skutečně došlo bude možné zjistit až koncem tohoto roku, protože novela zákona o zaměstnanosti, která bude řešit registraci občanů EU na trhu práce ČR, nebyla doposud schválena parlamentem ČR. Do jaké míry bude případná potřeba kvalifikované pracovní síly saturována z vnitřních zdrojů EU je doposud otevřenou otázkou. V oblasti pracovních migrací patří k tradičním zdrojovým zemím Slovensko a Polsko. Najímání kvalifikované pracovní síly z třetích zemí, pro něž je Česká republika doposud atraktivní migrační destinací, se jeví v daných souvislostech jako rozumná alternativa. 6

7 Česká republika sice neočekává masivní odliv pracovní síly (zejména odborníků) za hranice v prvních dvou letech po vstupu do EU. Tomu brání nejen opatrná politika členských zemí EU 15 vůči pracovním migracím z nových členských zemí EU 1, ale i některé nedořešené otázky uznávání odborných kvalifikací pro řadu profesí, po nichž je v EU poptávka. V delším časovém horizontu nelze vyloučit zvýšený odliv odborníků, kteří budou mít šanci najít lépe placené zaměstnání nežli doma. Navíc vláda ČR nebude bránit volnému pohybu pracovníků, naopak bude usilovat o zkrácení doby dvou let omezující vstup českých občanů na trhy práce ostatních členských zemí EU. Růst životní úrovně a zejména mezd v ČR nebude patrně tak rychlý, aby ČR dokázala dlouhodobě své odborníky udržet. Z týchž důvodů není pravděpodobný ani masivní příliv odborníků z členských zemí EU. Česká republika nemá v této situaci jinou volbu než najímat odborníky z třetích zemí. Tím se dostává do určitého rozporu s migrační politikou EU 15, která redukuje pracovní migrace z třetích zemí již deset let. Zásadní rozdíl mezi politikou České republiky a členských států EU 15 spočívá v přístupu k nové imigraci z třetích zemí. Zatímco členské země EU 15 redukují imigraci z třetích zemí na minimum a volí dokonce i v případě zaměstnávání vysoce kvalifikovaných odborníků z nových členských zemí časově limitovaná pracovní povolení, Česká republika neponechává prostor pro změny, k nimž může dojít na trhu práce v nabídce kvalifikovaných pracovních sil v blízké budoucnosti. Například sousední Německo přijalo od roku 2 do konce roku 23 celkem 337 IT specialistů z České republiky, z toho 249 do konce roku 21, v roce 22 jen 56 a v roce 23 pouze 12. Zaměstnávání pracovníků z ČR za účelem dalšího zvýšení kvalifikace a zlepšení jazykových znalostí soustavně klesá, stejně jako zaměstnávání sezónních pracovníků na dobu tří měsíců v průběhu jednoho roku. Důvodem je vysoká nezaměstnanost v mnoha spolkových zemích. Ani Rakousko, v pořadí druhá nejatraktivnější destinace českých gastarbeitrů, neotevře svůj pracovní trh všem občanům nových členských zemí EU. Národní rada Rakouska (dolní komora parlamentu) schválila novelu zákona o zaměstnávání cizinců, která zavádí přechodné období pro pracovníky z osmi přístupových zemí EU včetně České republiky. Výjimku budou mít pouze občané Kypru a Malty. Sněmovna ale neschválila přesnou délku přechodného období, pouze souhlasila se stávajícími dohodami, které umožňují uplatnit až sedmileté období omezující volný pohyb pracovních sil. Dvoustranná dohoda ČR a Rakouska o vzájemném zaměstnávání byla sice připravena, ale nebyla schválena rakouským parlamentem. Na rozdíl od většiny členských zemí EU 15, které podporují integraci dlouhodobě legálně usídlených cizinců a bráni se nové imigraci nejen z třetích zemí, ale i z přístupových zemí EU 1, vláda České republiky podporuje trvalé usídlení a integraci přistěhovalců z třetích zemí. Cizincům vybraným v rámci pilotního projektu získávání kvalifikované pracovní síly ze zahraničí nabízí vláda možnost přesídlení. Mohou získat trvalý pobyt ve zkrácené lhůtě dvou a půl let (na rozdíl od zákonných podmínek, které jsou 1, respektive osm let). Tím se jejich právní postavení sbližuje velmi úzce s postavením občanů. Usnadnění přístupu k trvalému pobytu a následně i možnost získání občanství ve zkrácené lhůtě může, ale i nemusí cizí kvalifikovanou cizí pracovní sílu v ČR stabilizovat. V okamžiku, kdy bude proces integrace završen naturalizací, otevřou se vybraným kvalifikovaným imigrantům cesty na trhy práce všech členských zemí EU. Finanční prostředky i úsilí vlády ČR pak mohou přijít z hlediska potřeb národní ekonomiky nazmar. Jediným způsobem, jak může ČR zabránit odlivu odborníků, je vyrovnání jejich mezd s okolním vyspělým světem. Odhadnout budoucí vývoj migrací v České republice není snadné. Prozatím existuje příliš mnoho neznámých. Podle mínění expertů dotazovaných v samostatném empirickém šetření není třeba očekávat žádné dramatické změny v průběhu a struktuře vnějších migrací po vstupu České republiky do rozšířené Evropské Unie. Česká republika nemusí podle mínění expertů činit zásadní opatření k dočasné regulaci migrací z ostatních členských států EU. Lze nejvýše uvažovat o případných 7

8 recipročních regulačních opatřeních, anebo o regulacích migrací z konkrétních nových členských zemí v některých jasně definovaných oblastech ČR, odvětvích či oborech v případě, že by místní trhy práce procházely krizí že by pracovní migrace z těchto zemí byly masivní a mohly by destabilizovat místní trhy práce. O regulaci migrací z tradičních historických členských zemí EU neuvažoval žádný z dotazovaných expertů. Vláda ČR musí řešit nejen nepříznivé důsledky populačního a demografického vývoje, ale je současně postavena před problém, jak řešit klesající míru zaměstnanosti a zvyšující se míru nezaměstnanosti domácího obyvatelstva. Pouhé zvyšování počtu obyvatel v produktivním věku, pro něž ale není na trhu práce uplatnění, problémy ekonomiky neřeší. Naopak, pouze zvyšuje napětí na trhu práce. Jedině ekonomický růst provázený růstem počtu volných pracovních míst a aktivizace nezaměstnané a ekonomicky neaktivní složky obyvatelstva může přispět k řešení současných problémů trhu práce v České republice. Trh práce v České republice se rychle vyvíjí. Poptávka po pracovní síle není dostatečně zmapovaná a podléhá výkyvům závislým na řadě okolností. Období restrukturalizace ekonomiky přináší změny, které vedou k přesunům pracovní síly v sektorech ekonomiky, k zániku či útlumu tradičních výrobních odvětví a oborů a naopak rozvoji terciálního sektoru, netradičních oborů a vzniku nových. Moderní společnost vyžaduje flexibilní trh práce. Tomu se bude muset přizpůsobit i domácí pracovní síla, budeli chtít nalézt uplatnění. Imigrace sama o sobě nemůže vyřešit zásadní problémy, s nimiž zápolí trh práce. Migrace, které by dokázaly zvrátit nepříznivý populační a demografický vývoj v zemi by musely být masivní (desetitisíce cizinců ročně). Tomu brání nedostatečná infrastruktura a veřejné mínění a postoje obyvatel. Malé počty imigrantů nás nespasí a velké si nemůžeme dovolit. Migracemi lze řešit dočasné strukturální deficity místních trhů práce, ale nikoli obecné problémy zaměstnanosti. Veškeré legální formy migrace jsou žádoucí, ale nelze na nich stavět budoucnost. Tu je třeba hledat v aktivizaci a motivaci domácí pracovní síly. Poznámka: Pilotní projekt Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Na projektu se rovněž podílejí Ministerstvo zahraničí ČR a Ministerstvo vnitra ČR. Projekt vychází z usnesení vlády ČR č. 975 z 26. září 21 a usnesení vlády ČR č. 72 z 1. července 22. Projekt je plánován na pět let. Občané Bulharska, Chorvatska a Kazachstánu mohou žádost o vstup do projektu podávat prostřednictvím českých zastupitelských úřadů v Sofii, Záhřebu nebo Almaty. Ti občané vybraných zemí, kteří ke dni zahájení projektu žili a byli zaměstnáni na území ČR, mohou do projektu vstoupit prostřednictvím speciálního administrativního pracoviště MPSV v Praze. Předpokládá se ale, že se projekt bude postupně rozšiřovat o další státy a na větší počet osob. Hlavní kritéria výběru představují: dosažené vzdělání a doba pracovní zkušenosti jak v zemi původu, tak na území ČR. Důležité jsou i věk, jazykové znalosti a předchozí zkušenosti se životem v ČR, jakož i hodnocení rodiny. Účastníci projektu získají měsíční ochrannou lhůtu na nalezení nového pracovního místa, pokud předchozí místo neztratili vlastní vinou. Na území České republiky mohou do pilotního projektu vstupovat pouze uchazeči pobývající v den zahájení pilotního projektu ( ) v ČR na vízum k pobytu nad 9 dnů za účelem zaměstnání. Ostatní občané Bulharska, Chorvatska a Kazachstánu, kteří splní podmínky pro podání žádosti o vstup do pilotního projektu po (včetně odmítnutých žadatelů o azyl), mohou vstoupit do projektu pouze na zastupitelském úřadu ČR v Sofii, Záhřebu nebo Almaty. Literatura 1. Populační vývoj České republiky , Katedra demografie a geografie, PFUK, Praha: 22, str Míra registrované nezaměstnanosti klesla, tisková zpráva MPSV, 8

9 3. Nový zákon o zaměstnanosti pomůže snížit nezaměstnanost, tisková zpráva MPSV, 4. Pilotní projekt získávání zahraniční pracovní síly, Legální migrace-otevřená šance, 5. Projekce obyvatelstva České republiky do roku 25, ČSÚ, 23, Změny počtu obyvatel ČR , 7. Základní charakteristiky věkové struktury obyvatelstva, ČSÚ, 8. Population and vital statistics (numbers):by area, region and district; in year 23/Pohyb obyvatelstva (absolutní údaje) podle oblastí, krajů a okresů v roce 23, CZSO/CSU, Rychlé informace 9. Počet zaměstnanců nadále klesá, Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS - 4. čtvrtletí 23, 1. Statistical Yearbook of the Czech Republic 23, Czech Statistical Office, Scientia, Prague Population: by area, region and district; in year Foreigners in the Czech republic 23/Cizinci v České republice 23, CZSO, Scientia Ekonomická aktivita obyvatelstva a postavení v zaměstnání ve 4. čtvrtletí 23, 14. Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské Unie. VŠE Praha, fakulta národohospodářská, katedra sociální politiky/vúpsv Praha, Program: Moderní společnost a její proměny-ms4, Problémy trhu práce a politiky zaměstnanosti, Souhrnná zpráva z výzkumné studie provedené v rámci programu Moderní společnost, zadavatel MPSV, Masarykova universita Brno/ Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Brno a Praha, Horáková Milada: Mezinárodní migrace a migrace cizí pracovní síly, součást souhrnné studie Problémy trhu práce a politiky zaměstnanosti. VÚPSV Praha, Vývoj věkové struktury obyvatelstva a její tendence, ČSÚ, Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 22, ČSÚ, Počet obyvatel v obcích České republiky k , ČSÚ, Vývoj základních demografických ukazatelů za územní správní celky České republiky , ČSÚ, Obyvatelstvo, volby/population, elections, ČSÚ/CZSO Pohyb obyvatelstva v České republice v roce 22 /Population Stock and Flows in the Czech Republic 23, ČSÚ/CZSO, Volný pohyb pracovních sil v Evropské Unii, Práce & sociální politika, noviny MPSV, ročník 1, číslo 4, , str

10 24. Vláda schválila postoj pro využívání přechodných období pro volný pohyb pracovníků, tisková zpráva MPSV, , 25. Do pilotního projektu se zapojí další dvě země, tisková zpráva MPSV, , 26. Zaměstnání občanů EU v ČR, 27. Informační síť EURES, tisková informace, MPSV, , 28. Sociální zabezpečení v Evropské unii, 29. Informace o stavu implementace acquis communitaire v oblasti volného pohybu osob, 3. Pilotní projekt Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků, Zpráva o realizaci projektu v roce 23, 31. The numer of marriages krepe on decreasing, Population 4th quarter of 23, News Releases, CZSO, 25 March 24, 32. Employees go on dropping in numer, News Releases, CZSO, 29 January 24, 33. Koncepce zahraničních vztahů MPSV 23-26, 34. Evropští komisařitvrdě kritizují Česko, Novinky, 35. Informace o počtu nezaměstnaných v české republice, MPSV, SSZ, 36. Dvoustranné mezinárodní smlouvy o vzájemném zaměstnávání, 37. Evropa se přetahuje s USA o mozky, EU.iHNed.cz 38. Nový zákon o zaměstnanosti pomůže snížit nezaměstnanost, www. mpsv.cz 1

11 PŘÍLOHA GRAFY GRAF 1 VÝVOJ OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY Střední stav obyvatelstva Pramen: Pohyb obyvatelstva v České republice v letech , ČSÚ. Pohyb obyvatelstva (absolutní údaje) ČSÚ (střední stav k 1.7.), graf Milada Horáková, VÚPSV OBYVATELSTVO ČESKÉ REPUBLIKY (STŘEDNÍ STAVY) Pramen: ČSÚ Pohyb obyvatelstva (absolutní údaje; střední stav k 1.7.), Graf Milada Horáková, VÚPS. PROJEKCE VÝVOJE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY PODLE ČSÚ *) Pramen: Základní výsledky projekce ČSÚ; varianta střední. Graf Milada Horáková, VÚPSV.*22) reálné údaje. 11

12 VÝVOJ MIGRAČNÍHO SALDA V LETECH celkové saldo stěhování saldo stěhování se SR saldo stěhování s "ostatní cizinou" Pramen: Populační vývoj České republiky , PF UK Praha 22, graf Milada Horáková, VÚPSV MIGRAČNÍ SALDO V LETECH (koncové stavy) přistěhovalí vystěhovalí saldo Pramen: www. czso.cz. Tab Pohyb obyvatelstva (absolutní údaje) podle oblastí, krajů a okresů v roce 21, 22 a 23, graf Milada Horáková, VÚPSV ZASTOUPENÍ CIZINCŮ V OBYVATELSTVU ČR Cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu v ČR Cizinci s povolením k trvalému pobytu v ČR Občané ČR Pramen: ČSÚ, Vývoj počtu obyvatel ČR-rozdělení na cizince podle druhu pobytu a občany ČR (k ). Koncový stav 23 upraven podle Pohyb obyvatel podle oblastí, krajů a okresů v roce 23 (Stav ke konci období/31.12). Graf Milada Horáková, VÚPSV 12

13 ZAHRANIČNÍ STĚHOVÁNÍ V LETECH přistěhovalí vystěhovalí saldo Pramen: ČSÚ, Pohyb obyvatelstva (absolutní údaje) podle oblastí, krajů a okresů v roce 23, 22, 21, Tab. 1.1., graf Milada Horáková, VÚPSV STĚHOVÁNÍ MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SLOVENSKEM (koncové stavy) přistěhovalí ze SR vystěhovalí do SR saldo stěhování mezi ČR a SR Pramen: ČSÚ, Tab..1. Přistěhovalí podle oblastí, krajů a okresů v roce 21,22,23, Tab Vystěhovalí podle oblastí, krajů a okresů v roce 21,22,23. STĚHOVÁNÍ MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A OSTATNÍMI ZEMĚMI (koncové stavy) přistěhovalí z ostatních zemí vystěhovalí do saldo stěhování mezi ostatních zemí ČR a ostatními zeměmi Pramen: ČSÚ, Tab..1. Přistěhovalí podle oblastí, krajů a okresů v roce 21,22,23, Tab Vystěhovalí podle oblastí, krajů a okresů v roce 21,22,

14 CIZINCI S POVOLENÍM K POBYTU V ČESKÉ REPUBLICE trvalý pobyt dlouhodobý pobyt/ vízum nad 9 dnů Pramen: ŘCPP MV ČR, graf Milada Horáková, VÚPSV CIZINCI S POVOLENÍM K POBYTU V ČESKÉ REPUBLICE PODLE SVĚTADÍLŮ V ROCE 23 (stav k 31.12) Asie 17% Amerika 2% Austrálie a Nový Zéland % Ostatní % Afrika 1% Evropa 8% Pramen: ŘCPP MV ČR, výpočet a graf Milada Horáková, VÚPSV 14

15 OBČANÉ EU S POVOLENÍM K POBYTU V ČR V ROCE 23 (k 31.12) EU 15; 14383; 6% EU 1; 81574; 34% ostatní; ; 6% Pramen: ŘCPP MV ČR, výpočet a graf Milada Horáková, VÚPSV NEJPOČETNĚJŠÍ SKUPINY CIZINCŮ S POVOLENÍM K POBYTU V ČR PODLE STÁTNÍHO OBČANSTVÍ V ROCE 23 (stav k 31.12) Spojené státy 2% Bulharsko 2% Německo 2% Srbsko,Černá Hora 1% Moldavsko 2% Čína 1% Bělorusko 1% Rumunsko 1% Kazachstan 1% Slovensko 31% Rusko 6% Poland 7% Vietnam 14% Ukrajina 29% Pramen: ŘCPP MV ČR, výpočet a graf Milada Horáková, VÚPSV 15

16 CIZINCI S POVOLENÍM K POBYTU PODLE HLAVNÍCH REGIONŮ EVROPY V LETECH (stav k 31.12) CEEC země střední a východní Evropy MS EU 15 členské státy EU 15 AC EU 1 přístupové země EU CEEC MS EU 15 AC EU Pramen: ŘCPP MV ČR, ČSÚ, výpočet a graf Milada Horáková, VÚPSV Poznámka: Země střední a východní Evropy (Albánie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Srbsko a Černá Hora, Makedonie, Moldavsko, Rumunsko, Rusko; Členské země EU 15, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko; Přístupové země EU 1 Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko. 16

17 EKONOMICKÉ POSTAVENÍ POPULACE 15 + (VŠPS) ekonomicky neaktivní nezaměstnaní zaměstnaní v NH pracovní síla obyvatelstvo starší 15 let , 2, 4, 6, 8, 1, Pramen: ČSÚ Trh práce v ČR , Tab. 12 R, ČSÚ, Trh práce v České republice, ČSÚ, 2, T 12 R.Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výběrového šetření pracovních sil 1-3 Q 23 ČSÚ. IV. Q. 23, www,czso.cz. Graf Milada Horáková, VÚPSV. Zaměstnaní = všechny osoby 15 +, které během referenčního týdne patřily mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku (alespoň po dobu jedné hodiny v referenčním týdnu). Nezaměstnaní = podle ILO definice všechny osoby 15 +, které ve sledovaném období splňovaly souběžně 3 podmínky: nebyly zaměstnané, hledaly aktivně práci a byly připraveny do 14 dnů nastoupit do práce. Ekonomicky neaktivní = všechny osoby (mimo pracovní sílu), které během referenčního období nebyly zaměstnány a nejsou současně charakterizovány jako nezaměstnané (podle ILO definice). Například školní děti, studující, starobní důchodci, dlouhodobě nemocní nebo invalidní, uchazeči o zaměstnání evidovaní úřady práce, kteří ale nejsou schopni nastoupit do 14 dnů do zaměstnání, osoby na další mateřské dovolené, pokud nesplňují podmínky na zařazení mezi zaměstnané či nezaměstnané. 17

18 MÍRA EKONOMICKÉ AKTIVITY OBYVATELSTVA ČR (roční průměry) 62, 61,5 61, 6,5 6, 59,5 59, 58,5 58, Pramen VŠPS, ČSÚ. graf Milada Horáková, VÚPSV. Míra ekonomické aktivity je podílem počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu osob starších 15 ti let. ZAMĚSTNANOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VŠPS (roční průměry) Pramen VŠPS, ČSÚ. graf Milada Horáková, VÚPSV. Zaměstnanost je ukazatel, který vypovídá o počtu osob v placeném zaměstnání (vykonávají v referenčním týdnu práci za mzdu nebo plat s odměnou v penězích či naturáliích (nezávisle na tom, zda má jejich pracovní aktivita trvalý nebo dočasný charakter) a o počtu zaměstnaných ve vlastním podniku. PRACOVNÍ SÍLA ČR PODLE VŠPS (EKONOMICKY AKTIVNÍ) (roční průměry) Pramen VŠPS, ČSÚ. graf Milada Horáková, VÚPSV. Pracovní síla je ukazatel, který vypovídá o počtu zaměstnaných a nezaměstnaných osob v populaci starší 15 ti let. 18

19 MÍRA REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI V ČR (koncové stavy) 12, 1, 8, 6, 4, 2,, Pramen MPSV/SSZ. graf Milada Horáková, VÚPSV OBECNÁ A REGISTROVANÁ NEZAMĚSTNANOST(roční průměry) registerovaní uchazeči o zaměstnání (MPSVISSZ) (průměrné stavy) nezaměstnaní podle VŠPS ČSÚ (průměry) rozdíl Pramen: VŠPS/ČSÚ, MPSV/SSZ. graf Milada Horáková, VÚPSV. Nezaměstnaní = podle ILO definice všechny osoby 15 +, které ve sledovaném období splňovaly souběžně 3 podmínky: nebyly zaměstnané, hledaly aktivně práci a byly připraveny do 14 dnů nastoupit do práce. ** Registrovaná nezaměstnanost = počet uchazečů o zaměstnání registrovaných úřady práce v ČR. UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA (roční průměry) registrovaní uchazeči o zaměstnání v tisících (průměr) volná pracvní místa v tisících (průměr) Pramen MPSV/SSZ, graf Milada Horáková, VÚPSV 19

20 PODÍL CIZINCŮ NA PRACOVNÍ SÍLE A MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR 12, 1, 8, 6, 4, podíl cizí pracovní síly na pracovní síle ČR v % míra nezaměstnanosti v % 2,, IV.Q1994 IV.Q.1995 II.Q.1996 IV.Q.1996 II.Q.1997 IV.Q.1997 II.Q.1998 IV.Q.1998 II.Q.1999 IV.Q.1999 II.Q.2 IV.Q.2 II.Q.21 IV.Q.21 II.Q.22 IV.Q.22 II.Q.23 IV.Q.23 Pramen MPSV/SSZ, graf Milada Horáková, VÚPSV VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI CIZINCŮ V LETECH V II. A IV. Q povolení k zaměstnání cizinců registrace občanů SR ÚP v ČR živnostenská oprávnění cizinců celková zaměstnanost cizinců IV.Q1994 II.Q.1995 IV.Q.1995 II.Q.1996 IV.Q.1996 II.Q.1997 IV.Q.1997 II.Q.1998 IV.Q.1998 II.Q.1999 IV.Q.1999 II.Q.2 IV.Q.2 II.Q.21 IV.Q.21 II.Q.22 IV.Q.22 II.Q.23 IV.Q.23 Pramen: MPSV/SSZ, MPO. Graf Milada Horáková, VÚPSV 2

PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI. Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005

PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI. Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005 PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005 Výchozí stav v roce 1989 Negativa Celková neefektivnost ekonomiky Nevhodná sektorová

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Migrace v České republice před vstupem ČR do Evropské unie. Milada Horáková

Migrace v České republice před vstupem ČR do Evropské unie. Milada Horáková Migrace v České republice před vstupem ČR do Evropské unie Milada Horáková VÚPSV Praha 2004 Obsah Úvod 3 Zahraniční migrace v České republice 5 Zahraniční migrace a populační vývoj 5 Cizinci s povolením

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č. 1.: Účast žen v rozhodovacím procesu v roce 2012 Tabulka č. 2.: Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tabulka č. 3.: Volby do Senátu Parlamentu ČR Tabulka

Více

KOLIK U NÁS PRACUJE CIZINCŮ

KOLIK U NÁS PRACUJE CIZINCŮ KOLIK U NÁS PRACUJE CIZINCŮ Daniel Chytil Tisková konference, 12. ledna 2017, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Na úvod Zdroje dat Ministerstvo vnitra, Ministerstvo

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech

Více

2010 Dostupný z

2010 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický

Více

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27 Kulatýstůl Praha, 15. 3. 2012 Participace starších osob na trhu práce podle dat VŠPS Ondřej Nývlt, ČSÚ Marta Petráňová, ČSÚ Ivana Dubcová, ČSÚ Základní pohled na budoucí vývo j počtu osob dle věku v ČR

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

2016 Dostupný z

2016 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 25.12.2016 V ČR pracuje jen malá část mladých Petráňová, Marta; Mejstřík, Bohuslav 2016 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-204378

Více

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/lidske_zdroje_pro_informacni_technologie

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/lidske_zdroje_pro_informacni_technologie Počty a mzdy ICT odborníků Od roku 2011 se v ČR odborníci v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT odborníci) dělí dle Klasifikace zaměstnání (CZ- ISCO) do dvou hlavních kategorií:

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

E Veřejná správa. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ.

E Veřejná správa. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ. Do roku 2012 sbíral Český statistický úřad údaje o využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě z ročního šetření o využívání ICT veřejnou správou, které bylo přílohou ročního státního

Více

PRACOVNÍ MIGRANTI V ČR obecné trendy

PRACOVNÍ MIGRANTI V ČR obecné trendy KONFERENCE PRACOVNÍ MIGRANTI V Č R V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE - současná situace a její implikace pro sociální a migrační politiku PARDUBICE 12.5.29 PRACOVNÍ MIGRANTI V ČR obecné trendy MILADA HORÁKOVÁ VUPSV-Praha

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Hlavním zdrojem dat o tématu lidské zdroje je Výběrové šetření pracovních sil Velikost pracovní síly ovlivňuje řada faktorů.. Počet obyvatel ve věku 15 a více let rostl, pracovní

Více

E Veřejná správa. https://www.czso.cz/csu/czso/verejna_sprava

E Veřejná správa. https://www.czso.cz/csu/czso/verejna_sprava Do roku 2012 sbíral Český statistický úřad údaje o využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě z ročního šetření o využívání ICT veřejnou správou, které bylo přílohou ročního státního

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace, 7 Migrace Podle údajů z Informačního systému evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR (ISEO) a Cizineckého informačního systému (CIS), 10 jehož správcem je Ředitelství služby cizinecké policie, přibylo

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Cizinci a jejich uplatnění na trhu práce v Jihomoravském kraji

Cizinci a jejich uplatnění na trhu práce v Jihomoravském kraji Cizinci a jejich uplatnění na trhu práce v Jihomoravském kraji Počet cizinců v kraji se za 11 let zdvojnásobil Jihomoravském kraji žilo na konci roku 211 více než 36 tisíc cizinců, což představovalo dvojnásobek

Více

2014 Dostupný z

2014 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 02.02.2017 Život cizinců v ČR - 2014 Český statistický úřad; Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí 2014

Více

Nejvyšší ukončené vzdělání, ekonomická aktivita, postavení v zaměstnání, odvětví ekonomické činnosti. z toho podle národnosti. Obyvatelstvo celkem

Nejvyšší ukončené vzdělání, ekonomická aktivita, postavení v zaměstnání, odvětví ekonomické činnosti. z toho podle národnosti. Obyvatelstvo celkem Tab. 154 Obyvatelstvo podle národnosti a podle nejvyššího ukončeného vzdělání, ekonomické aktivity, postavení v zaměstnání, odvětví ekonomické činnosti a podle pohlaví definitivní výsledky podle obvyklého

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Vzdělávání v EU a ČR

Více

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze

Více

v rámci EU Dostupný z

v rámci EU Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 01.01.2017 Podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti je v České republice jeden z nejvyšších v rámci EU28 Petráňová,

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

2015 Dostupný z

2015 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 21.12.2016 Průměrný věk pracujících se za dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová, Marta

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Dostupný z

Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 28.01.2017 Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová,

Více

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR Eva Skarlandtová Martin Mana 17. ledna 2014, Vysoká škola ekonomická v Praze ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz IT odborníci

Více

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0 Demografie SOUHRN Nejstaršími státy Evropy, kde mediánový věk jejich obyvatel je 42 a více let, jsou Rakousko, Řecko, Finsko, Itálie a Německo. Nejmladšími státy z tohoto pohledu jsou Irsko, Island a Makedonie,

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Pilotní projekt MPSV vstoupil do nové fáze

Pilotní projekt MPSV vstoupil do nové fáze Tisková zpráva Praha 3. 1. 26 Pilotní projekt MPSV vstoupil do nové fáze Pilotní projekt Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků vstoupil 1. ledna 26 do

Více

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Jitka Rychtaříková Tým TA01 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tým TA01: Jitka Rychtaříková - vedoucí týmu

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, 7 Migrace Poprvé po roce 2001 bylo v roce 2013 znovu zaznamenáno záporné saldo zahraniční migrace. Počet vystěhovalých se meziročně zvýšil na 30,9 tisíce a převýšil počet přistěhovalých o 1 297 osob. Mezi

Více

1. Míra ekonomické aktivity

1. Míra ekonomické aktivity Práce SOUHRN Míra ekonomické aktivity starší populace ve věku 65-69 let je nejvyšší na Islandu, v Norsku, Portugalsku a Rumunsku. Nejniţší na Slovensku, v Belgii, Francii a Maďarsku. Průměrné hrubé roční

Více

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6%

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6% Neratovice Správní obvod Neratovice se nachází na severu kraje a sousedí s obvody Brandýs nad Labem-St.Bol., Kralupy nad Vltavou a Mělník. Povrch obvodu je nížinatý, rozkládá se kolem řeky Labe a je součástí

Více

3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY

3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY 3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY Mezi, kteří se do Česka přistěhovali v letech 2001 2011, jich 34,7 % směřovalo do hlavního města Jak již bylo uvedeno několikrát dříve v textu, absolutní počet přistěhovalých osob

Více

8. Demografický vývoj v ČR v evropském kontextu

8. Demografický vývoj v ČR v evropském kontextu 8. Demografický vývoj v ČR v evropském kontextu Rok 2012 navazoval na dlouhodobé trendy u řady demografických procesů opět se zlepšovaly úmrtnostní poměry, což se projevilo na prodloužení střední délky

Více

Vývoj české ekonomiky

Vývoj české ekonomiky Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

Kraj hlavní město Praha

Kraj hlavní město Praha Kraj hlavní město Praha Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k 31. 12. 2005 (Pramen: ŘS CPP MV ČR) Podíl cizinců v kraji (v %) 1,0-1,5 1,6-2,5 2,6-3,5 3,6-7,6 Praha 8 Praha 18 Praha 19 Praha 17 Praha 6 Praha

Více

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku www.pwc.com Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku Mgr. Soňa Schovánková Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Obsah Úvod Definice

Více

úp 1, úp 1, úp 1, úp 1, úp 1,72. Podíl věkové skupiny na úhrnné plodnosti (%)

úp 1, úp 1, úp 1, úp 1, úp 1,72. Podíl věkové skupiny na úhrnné plodnosti (%) Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 29) Prezentovaná projekce obyvatelstva České republiky byla vypracována v Oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu v první polovině roku

Více

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE Ondřej Nývlt Dagmar Bartoňová Abstract Uplatnění mladých lidí na trhu práce se stále více dostává do popředí zájmu politiků, ekonomů a širší

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 1 11. 6. 2007 Čerpání zdravotní péče cizinci v Královéhradeckém kraji v roce

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 1 12. 4. 2007 Čerpání zdravotní péče cizinci v Jihomoravském kraji v roce 2006 Utilization

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji i republice zvětšuje Pracovní síla 2 v Pardubickém kraji představuje v posledních ech v průměru 254 tisíc osob (27 29). Z dlouhodobého hlediska dochází

Více

ZJIŠŤOVÁNÍ EKONOMICKÉ AKTIVITY PŘI SČÍTÁNÍ LIDU VE SVĚTĚ

ZJIŠŤOVÁNÍ EKONOMICKÉ AKTIVITY PŘI SČÍTÁNÍ LIDU VE SVĚTĚ Příloha č. 1 ZJIŠŤOVÁNÍ EKONOMICKÉ AKTIVITY PŘI SČÍTÁNÍ LIDU VE SVĚTĚ Sčítání většiny států obsahují v souladu s mezinárodními doporučeními základní ukazatele ekonomické aktivity jako jsou: - typ současné

Více

Cizinci na trhu práce v České republice v letech 1994-2004. Milada Horáková

Cizinci na trhu práce v České republice v letech 1994-2004. Milada Horáková Cizinci na trhu práce v České republice v letech 1994-24 Milada Horáková VÚPSV Praha 25 Obsah: Úvod... 3 1. Cizinci s povolením k pobytu v České republice... 4 2. Obecné trendy ve vývoji zaměstnanosti

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

#Cesko2016. Česko : Jak jsme na tom?

#Cesko2016. Česko : Jak jsme na tom? Česko : Jak jsme na tom? 1. 11. 216 NÁRODNÍ BEZPEČNOST Garant: Tomáš Pojar SVĚTOVÝ INDEX MÍRU (GPI SCORE) MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ (pořadí země v roce 216 z celkového počtu 163) 2, 1,8 1,6 1,4 71 82 1,2 1,

Více

CIZINCI Z TŘETÍCH ZEMÍ DETAILNĚJŠÍ POHLED NA TUTO SKUPINU CIZINCŮ V ČR

CIZINCI Z TŘETÍCH ZEMÍ DETAILNĚJŠÍ POHLED NA TUTO SKUPINU CIZINCŮ V ČR CIZINCI Z TŘETÍCH ZEMÍ DETAILNĚJŠÍ POHLED NA TUTO SKUPINU CIZINCŮ V ČR Jarmila Marešová Abstrakt: Cizinci z třetích zemí, tzn. cizinci pocházející ze zemí mimo EU, tvoří více než polovinu (58 % v roce

Více

Obr. 3: Počet a složení imigrantů do ČR v období let Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR , UK Praha, 2002, s.

Obr. 3: Počet a složení imigrantů do ČR v období let Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR , UK Praha, 2002, s. Vývoj vnější migrace v ČR Hlavní tendence vývoje vnější migrace v ČR v průběhu 90. let 20. století V migraci přes hranice ČR lze v 90. letech odlišit tři etapy (údaje viz v tab. 7): 1. první etapa (1989-1992)

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 19. 6. 2014 1 Čerpání zdravotní péče cizinci v Moravskoslezském kraji v roce 2013

Více

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Ondřej Brychta Odbor azylové a migrační politiky Ministerstvo vnitra ČR 20. listopadu 2013 Bratislava Problém definice Jednotná definice kvalifikovaných

Více

E ICT sektor ICT sektor vymezen čtyř hlavních skupin ICT činností. Výroba ICT (ICT průmysl) Obchod s ICT Telekomunikační činnosti (telekomunikace)

E ICT sektor ICT sektor vymezen čtyř hlavních skupin ICT činností. Výroba ICT (ICT průmysl) Obchod s ICT Telekomunikační činnosti (telekomunikace) ICT sektor je definován jako kombinace ekonomických činností produkujících výrobky a poskytujících služby, jež jsou primárně určeny ke zpracování, komunikaci a distribuci informací elektronickou cestou,

Více

Aktuální situace na trhu práce v Karlovarském kraji

Aktuální situace na trhu práce v Karlovarském kraji Aktuální situace na trhu práce v Karlovarském kraji 1 Situace k 31. 10. 2016 Počet uchazečů Podíl nezaměstnaných Počet volných míst Cheb 2 282 3,4% 1 804 Karlovy Vary 4 589 5,4% 1 665 Sokolov 4 548 7,0%

Více

VÝZKUM A VÝVOJ. Martin Mana Marek Štampach. Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha

VÝZKUM A VÝVOJ. Martin Mana Marek Štampach. Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha VÝZKUM A VÝVOJ Martin Mana Marek Štampach Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Kolik lidí v Česku pracuje ve výzkumu a vývoji?

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 6

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 6 Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA 2005-2010 Bulletin No. 6 A - Úplné náklady práce v ČR, zdanění a veřejné rozpočty 2005-2010 1. Měsíční úplné náklady práce v ČR v Kč na

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1% DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 8 18. 10. 2010 Čerpání zdravotní péče cizinci v Královéhradeckém kraji v roce

Více

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. čtvrtletí 2011 vzrostla hrubá

Více

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Zpracoval Institut komunitního rozvoje Na Hradbách 6, 702 00 Ostrava institut@ikor.cz www.ikor.cz 596 138 006 731 462 017 Ing. Dana

Více

2.3. Trh práce. Dopad poklesu výkonnosti na trh práce. Pokles zaměstnanosti a její struktura. Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR

2.3. Trh práce. Dopad poklesu výkonnosti na trh práce. Pokles zaměstnanosti a její struktura. Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR 2.. Trh práce Dopad poklesu výkonnosti na trh práce Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR Nezaměstnanost v roce 29 prudce narostla 1, růst byl nejrychlejší za celou dobu sledování. Absolutní

Více

3.4. Cizinci se státním občanstvím Polska

3.4. Cizinci se státním občanstvím Polska 3.4. Cizinci se státním občanstvím Polska Počty bydlících cizinců Cizinci s polským občanstvím patřili během let 1994-2005 mezi první čtyři nejčetnější občanství cizinců v ČR. V roce 1994 zastali pozici

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

Daniel Chytil. Tisková konference, 13. února 2014, Praha

Daniel Chytil. Tisková konference, 13. února 2014, Praha CIZINCI V ČR V ČASE A PROSTORU Daniel Chytil Tisková konference, 13. února 2014, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Něco na začátek Zdroje dat Ministerstvo vnitra

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji od poloviny 9. let snižuje a celorepublikový růst kopíruje až v posledních letech Moravskoslezský kraj (dále MS kraj) disponuje v mezikrajském srovnání

Více

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010 Bydlení v mezinárodním srovnání vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010 Seznam tabulek a grafů 1. HDP NA OBYVATELE PODLE STANDARDU KUPNÍ

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla v kraji neustále roste Pracovní síla 2 v Plzeňském kraji dosáhla v posledních třech létech v průměru 2 tis. osob. Z retrospektivního pohledu to znamená nárůst o

Více

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 1 15. 5. 2013 Souhrn Čerpání zdravotní péče cizinci v Libereckém kraji v roce 2012

Více

Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala

Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala 1 Ryze demografická kritéria: Konstantní (např. let) Možné nastavení důchodového věku (měřeno od okamžiku narození) Konstantní doba

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

2. Kvalita pracovní síly

2. Kvalita pracovní síly 2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem

Více

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016 Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za 1. pol. roku 2016 dosáhly

Více

Údaje pro mezinárodní srovnání pocházejí z datových zdrojů Eurostatu.

Údaje pro mezinárodní srovnání pocházejí z datových zdrojů Eurostatu. Data uvedená v této kapitole pocházejí z výsledků statistických šetření ČSÚ o využívání informačních a komunikačních technologií a elektronického obchodování u ekonomických subjektů podnikatelského sektoru

Více

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Zneužívání chudoby: čísla a fakta Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Chudoba: co je to? Absolutní chudoba = nejsou zajištěny základní potřeby Relativní chudoba = srovnání životní úrovně jedince s průměrnou

Více

Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou

Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou Český statistický úřad sleduje údaje o rozšíření vybraných informačních technologií v českých domácnostech prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření o informačních

Více

ŽIVOT CIZINCŮ V ČR. Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí

ŽIVOT CIZINCŮ V ČR. Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí ŽIVOT CIZINCŮ V ČR 2015 Cizinci Praha, prosinec 2015 Kód publikace: 290026-15 Č. j.: 02449 / 2015-64 Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý Kontaktní

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ROZLOHA A OBYVATELÉ EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Rozloha a obyvatelé

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 3 13.6.2006 Čerpání zdravotní péče cizinci v Jihomoravském kraji v roce 2005 Utilization

Více

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty

Více

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII Tabulky sestavili a textem doplnili: Dimitrij Choma, Ing., DrSc., emeritní profesor Vysoké školy ekonomické v Praze Josef Šenfeld, Ing., poslanec Parlamentu

Více