STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA CHRUDIMĚ

Transkript

1 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA CHRUDIMĚ Profil města prosinec 2003

2

3 Obsah OBSAH: 1. ÚVOD SOUHRNNÉ ÚDAJE VÝVOJ MĚSTA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA OBYVATELSTVO A BYDLENÍ DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA DOPRAVA VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ENERGETIKA SPOJE A ZAŘÍZENÍ SPOJŮ ÚZEMNÍ PLÁN A ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ ZÁVĚR EKONOMIKA STRUKTURA EKONOMIKY NEJVĚTŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ PRŮMYSL A STAVEBNICTVÍ MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY EKONOMICKÉ UKAZATELE FINANCOVÁNÍ MĚSTSKÝCH AKTIVIT - ROZPOČET MĚSTA ZÁVĚRY K EKO NOMICE MĚSTA TRH PRÁCE MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA STRUKTURA NEZAMĚSTNANOSTI AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ÚP CHRUDIM ZÁVĚRY K TRHU PRÁCE SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA ŠKOLSTVÍ ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE KULTURA SPORT, MLÁDEŽ, VOLNÝ ČAS NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE BEZPEČNOSTNÍ SITUACE VE MĚSTĚ ZÁVĚRY K SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTUŘE CESTOVNÍ RUCH VYMEZENÍ PŘEDPOKLADŮ PRO CESTOVNÍ RUCH TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA ATRAKTIVITY CESTOVNÍHO RUCHU LIMITY REKREAČNÍHO VYUŽITÍ ZÁVĚRY K CEST OVNÍMU RUCHU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ KLIMATICKÉ PODMÍNKY OVZDUŠÍ Strategický plán rozvoje města Chrudimě 3

4 Obsah 9. 3 VODA ODPADY PŮDY PŘÍRODA TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN HLUK ZÁVĚRY K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ VAZBY NA ROZVOJOVÉ DOKUMENTY REGIONU Strategický plán rozvoje města Chrudimě 4

5 Seznam tabulek Seznam tabulek, grafů a obrázků tab. 3.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatelstva tab. 3.2 Bilance obyvatelstva tab. 3.3 Celkový počet obyvatel a počet narozených tab. 3.4 Věková struktura obyvatelstva absolutní údaje tab. 3.5 Věková struktura obyvatelstva relativní údaje graf 3.6 Index stáří (k ) viz tab tab. 3.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva absolutní hodnoty (2001) tab. 3.8 Vzdělanostní struktura obyvatelstva relativní hodnoty (2001) graf 3.9 Index vzdělanosti obyvatel (k ) viz tab tab Domácnosti podle typu tab Domovní fond základní údaje tab Stáří domovního fondu tab Domovní fond technické vybavení tab Bytový fond základní údaje tab Bytový fond právní důvod užívání obr. 4.1 Základní komunikační skelet města Chrudimě - stav v roce obr. 4.2 Dispozice přeložky I/37 a I/ tab. 4.3 Technický stav a délka místních komunikací tab hodinové dopravní intenzity automobilové dopravy - stav a výhled tab. 4.5 Investiční a provozní náklady na komunikace ve správě Města Chrudimě obr Vnější vztahy železničních tratí s vazbou na město Chrudim tab. 4.7 Seznam linek MHD v Chrudimi tab Počet spojů vybraných místních meziměstských linek v Chrudimi obr. 4.9 Orientační přehled tras meziměstských a dálkových autobusových linek graf 4.10 Výdaje města Chrudimě na dopravní obslužnost - autobusovou dopravu obr Cyklistické trasy obr Orientační umístění letiště v Chrudimi a Pardubicích tab Procentní zastoupení jednotlivých způsobů parkování v Chrudimi tab Kapacita zdrojů pitné vody pro město Chrudim tab Akumulace vody v Chrudimi tab Bilance potřeby vody v Chrudimi tab Předpokládaný nárůst nesoudobých příkonů elektrické energie tab Přehled transformačních stanic v síti 35/0,4 kv tab Instalovaný výkon významných regulačních stanic zemního plynu v Chrudimi tab Předpokládané navýšení odběru zemního plynu v letech 2005 a graf 4.21 Rozdělení roční spotřeby zemního plynu dle REZZO obr Orientační schéma soustavy CZT zásobované z Elektrárny Opatovice obr Rozdělení spotřeby tepla dle kategorií Rezzo a zastoupených druhů paliv a energie Strategický plán rozvoje města Chrudimě 5

6 Seznam tabulek tab Přehled základních údajů soustavy CZT v Chrudimi v letech 2000 a graf 4.25 Vývoj ceny tepla zelektrárny Opatovice v letech 1997 až tab Seznam územně plánovací dokumentace tab. 5.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví NH v % tab. 5.2 Počty a podíly zaměstnavatelů a pracovníků v odvětvích ekonomické činnosti na území města Chrudimě (podle stavu k ) tab. 5.3 Počet podnikatelských subjektů (25 a více zaměstnanců) tab. 5.4 Počet podnikatelských subjektů (do 24 zaměstnanců) tab. 5.5 Struktura podnikatelských subjektů dle právní formy tab. 5.6 Vyjížďka za prací tab. 5.7 Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů tab. 5.8 Zpracovatelský průmysl (stav k ) tab. 5.9 Podíl ekonomických subjektů města na subjektech okresu tab Podíl malých podniků (do 10 zaměstnanců) na počtu pracovníků tab Počet existujících živnostenských oprávnění (v širším okolí) tab Daňové příjmy města a daňová výtěžnost na obyvatele (v Kč) tab Příjmy rozpočtu města graf 5.14 Složení příjmové části rozpočtu (po úpravě k ) graf tab Výdaje rozpočtu města v tis. Kč graf 5.16 Složení výdajové části rozpočtu (po úpravě k ) graf tab Přehled organizací řízených a financovaných městem graf 5.18 Struktura výdajů odboru investic v roce 2003 ( 108,9 mil. Kč) graf 5.19 Struktura výdajů odboru investic v roce 2002 (79,7 mil. Kč) graf 5.20 Struktura výdajů odboru investic v roce 2001 (125,9 mil. Kč) tab. 6.1 Vývoj míry nezaměstnanosti graf 6.2 Vývoj míry nezaměstnanosti tab. 6.3 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo tab. 6.4 Chrudim vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst tab. 6.5 Věková struktura uchazečů o zaměstnání tab. 6.6 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání k tab. 6.7 Uchazeči o zaměstnání podle délky evidence k tab. 6.8 Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) tab. 6.9 Struktura výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti tab. 7.1 Vývoj počtu narozených dětí tab. 7.2 Přehled předškolních zařízení (školní rok 2002/2003) tab. 7.3 Přehled základních škol (školní rok 2002/2003) tab. 7.4 Přehled středních škol a odborných učilišť (škol. rok 2002/2003) tab. 7.5 Žáci ZUŠ Chrudim ve škol. roce 2002/ tab. 7.6 Zájmové útvary DDM Chrudim ve škol. roce 2002/ tab. 7.7 Přehled lůžkového fondu Nemocnice v Chrudimi Strategický plán rozvoje města Chrudimě 6

7 Seznam tabulek tab. 7.8 Přehled soukromé lékařské praxe v Chrudimi tab. 7.9 Vývoj pečovatelské služby tab Ubytovací kapacita domů s pečovatelskou službou tab Kapacita Azylového domu tab Počet klientů Azylového domu tab Počet ubytovaných matek s dětmi tab Náklady a výnosy CSSP (v tis. Kč) tab Přehled o financování kultury z rozpočtu města v roce 2003 (v Kč) tab Přehled o financování sportu z rozpočtu města v roce 2003 (v Kč) tab Bezpečnostní situace ve městě tab. 8.1 Přehled ubytovacích zařízení tab. 9.1 Průměrné teploty a srážky tab. 9.2 Převládající směry větru v % tab. 9.3 Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek (stanice Požárníků a Palackého v ug/m3) graf 9.4 Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek (v ug/m3) tab. 9.5 Znečišťující látky dle zdrojů REZZO 1, 2 a 3 (v t/rok (2001)) tab. 9.6 Přehled emisí ze zdrojů zařazených do REZZO 4 na území Pardubického kraje tab. 9.7 Produkce komunálních odpadů (pouze město Chrudim) tab. 9.8 Struktura půdního fondu (v ha) Strategický plán rozvoje města Chrudimě 7

8 Úvod 1. Úvod Profil města Chrudimě je souhrnným analytickým dokumentem charakterizujícím sociálně ekonomickou situaci města v rozsahu nezbytném pro vytvoření výchozí poznatkové základny, z níž by mohla vycházet strategie dalšího rozvoje města. Profil města shrnuje základní údaje o vývoji a současnosti města a faktografii o všech rozhodujících sférách jeho života. Charakterizuje obyvatelstvo, bydlení, infrastrukturu, ekonomiku, trh práce, sociální sféru, cestovní ruch a životní prostředí. Vzhledem k tomu, že Profil města je účelovým dokumentem - východiskem pro strategické úvahy o dalším vývoji města a jeho zabezpečení, je na závěr Profilu zařazena kapitola charakterizující hlavní systémové a věcné vazby, které Strategie musí respektovat, což umožní orientovat rozvojové priority města v souladu s rozvojovými záměry kraje a regionální politikou ČR a vytvoří také jeden z nezbytných předpokladů pro zabezpečení vícezdrojového financování rozvojových aktivit, pomocí nichž bude Strategický plán rozvoje města realizován. Součástí analýzy sociálně ekonomické situace města byly také průzkumy názorů obyvatelstva a podnikatelů, které jsou přílohou tohoto Profilu. Obyvatelé města své názory projevili v počtu 755 respondentů, názory podnikatelů se podařilo získat od 80 respondentů. Lze tedy konstatovat, že pro práce na Strategii byl k dispozici vcelku reprezentativní soubor názorů obyvatel města, neboť jsou v něm proporcionálně zastoupeny všechny věkové a vzdělanostní skupiny. Za podnikatele je k dispozici soubor jejich názorů a postojů, který poskytuje pro ekonomický rozvoj města řadu podnětných impulsů. V návaznosti na Profil města a provedené průzkumy názorů obyvatelstva a podnikatelů byla vypracována SWOT analýza, která shrnuje získané analytické poznatky a pro potřeby Strategického plánu je člení na vnitřní faktory silné a slabé stránky města a vnější faktory příležitosti a možná ohrožení dalšího rozvoje města. SWOT analýza je prezentována v souhrnném dokumentu Strategického plánu rozvoje města Chrudimě. Strategický plán rozvoje města Chrudimě 8

9 2. Souhrnné údaje 2. Souhrnné údaje 2.1 Vývoj města Osídlení Chrudimě je potvrzeno již od dávných dob, kdy na jejím území žily keltské a germánské kmeny, vystřídané později slovanským kmenem Charvátů, kteří na konci 9 stol. obývají Chrudimův hrad. První historicky podloženou zmínku o Chrudimi lze nalézt v Kosmově kronice z roku 1055, kde je referováno o smrti knížete Břetislava I. V období panování Přemysla Otakara II. se Chrudim mění na pevně hrazené město, v jehož centru stojí hrad a kostel. Na rozvoji města se rozhodující měrou podílí německé obyvatelstvo, které sem bylo pozváno králem. Ve 14. stol. se Chrudim stává jedním z věnných měst českých královen, město vzkvétá a prosperuje a stává se vrchností některých okolních vesnic. Dominikánský klášter v severní části města a dokončení hlavního kostela Nanebevzetí Panny Marie je zázemím pro náboženský život obce. V sociální oblasti je třeba zmínit existenci špitálů, lázní a škol, stejně jako rozvoj cechů v ekonomické oblasti. Toto vše potvrzuje význam města Chrudimě v tehdejší době. Gotická koncepce výstavby je dovršena za vlády Karla IV. Bouřlivé časy prožívá Chrudim během husitských válek. Občané města přistoupili k novému učení, a ti, kteří nesouhlasili (z velké části němečtí obyvatelé), museli město opustit. Město se též účastní v r protihabsburského odboje proti Ferdinandovi I. Revoluce končí nezdarem a město je za to potrestáno konfiskací statků a ztrátou nabytých privilegií. Třicetiletá válka se do dějin města zapsala trpce, neboť přes město několikrát táhly armády, které po sobě zanechaly rozvaliny a vydrancované domy. Rekatolizované město se však dokázalo vzchopit a dalo vzniknout mnoha nádherným barokním památkám, na prvním místě morovému sousoší na náměstí, dále je třeba zmínit sochařskou výzdobu parapetu hlavního kostela a kapucínský klášter s kostelem sv. Josefa. Národní obrození je v Chrudimi doprovázeno mohutným rozvojem spolkové činnosti (spolky Beseda, Česká Lípa, pěvecký spolek Slavoj), obyvatelé města sportují v Sokole a vzdělávají se. Pro mohutný rozvoj školství je Chrudim nazvána Františkem Palackým východočeskými Strategický plán rozvoje města Chrudimě 9

10 2. Souhrnné údaje Aténami. Pro kulturní vyžití slouží obyvatelům nově postavené muzeum, v jehož representativním sále se konají společenské akce a oblíbené Chrudimské hudební pátky. Ze zrušeného kostela sv. Jana se stává v roce 1801 divadlo, činné až do výstavby nové divadelní budovy v roce Druhá polovina 19. století je ve znamení průmyslového podnikání. Obec dostala železniční spojení. Ve městě vyrostl cukrovar, pivovar, lihovar, sladovny, plynárny, továrna na obuv, strojírny, mlýny, tkalcovny, výrobny likérů a závod na výrobu hudebních nástrojů. Město se tak profiluje jako regionální průmyslové centrum. Město dalo světu mnohé význačné osobnosti. Narodil se zde velký humanista a právník Viktorin Kornel ze Všehrd, vynálezce lodního šroubu Josef Ressel, zakladatel českého dramatického umění Jan Nepomuk Štěpánek a další. 2.2 Základní charakteristika města Chrudim je město střední velikosti, ležící ve východních Čechách v Pardubickém kraji. Bohatá historie a průmyslové zázemí jsou hlavními atributy tohoto příjemného města, které leží jen 10 km jižně od krajského města Pardubic a 33 km od Hradce Králové. Geomorfologicky leží město ve Svitavské tabuli, která je součástí rovinaté České tabule. Jižně od Chrudimě se zvedají Železné hory s nadmořskou výškou téměř 700 m. Podnebí v Chrudimi lze v rámci Česka charakterizovat jako nadprůměrně teplé s průměrnými srážkovými úhrny. Díky poloze na jižním okraji České tabule patří město k oblastem s vydatnými zásobami podzemních vod. Město leží ve výšce m.n.m., přičemž historické jádro je situováno na návrší nad řekou Chrudimkou. Řeka pramení v Žďárských vrších jihovýchodně od města a po 108 km toku se vlévá do Labe v Pardubicích. Polohu města Chrudimě v rámci Pardubického kraje lze hodnotit jako velmi exponovanou, což je dáno blízkostí a dostupností krajského města, které je populačním i ekonomickým centrem kraje (v rámci kraje klesá polohová exponovanost zhruba od SZ k JV). Význam polohy jako rozvojového faktoru umocňuje fakt, že se Chrudim nachází v těsném zázemí metropolitního areálu hradecko-pardubické aglomerace, který je podle počtu obyvatel (necelých 300 tis.) pátým nejlidnatějším urbanizovaným prostorem v ČR (po Praze, Brnu, Ostravě a severočeské konurbaci). Výhodná je poloha také z hlediska dopravních sítí, zejména železniční. Přestože město přímo neleží na žádném dopravním koridoru nadregionálního významu, prochází významné dopravní komunikace východních Čech v jeho blízkém zázemí (železniční koridor Děčín- Praha-Břeclav; silnice č. 11 a 35). V důsledku zpoždění ve výstavbě dálnice D11 a jejího protažení do Hradce Králové a dále do Polska zůstává zatím poměrně problémové silniční napojení města na hlavní město Prahu. Strategický plán rozvoje města Chrudimě 10

11 2. Souhrnné údaje Samotným městem prochází dvě silnice I. třídy. Silnice I/37 spojuje Hradec Králové a Žďár nad Sázavou, silnice se pak napojuje na dálnici D1 u Velké Bíteše. Silnice I/17 vede od Čáslavi do Vysokého Mýta. Po silnici I/17 lze dojet do Prahy, vzdálenost Chrudim - Praha je 115 km. Do města lze přijet i železnicí po trati Pardubice Havlíčkův Brod. Do konce roku 2002 byla Chrudim sídlem okresního úřadu, po zrušení okresních úřadů a reformě veřejné správy je od roku 2003 Chrudim obcí s rozšířenou působností 3. stupně, její správní obvod zahrnuje 86 obcí. Chrudim je jedním ze zakládajících členů dobrovolného svazku obcí Mikroregion Chrudimsko, který vznikl v roce 2001 a v současnosti sdružuje 33 obcí. Mikroregion Chrudimsko se rozkládá na ploše 241 km 2 a žije v něm více než 44 tisíc obyvatel. Základním cílem tohoto svazku je další rozvoj členských měst a obcí a jejich vyrovnání evropským standardům a vývojovým trendům 21.století ve všech oblastech lidského života. K stěžejním problémům, které bude svazek řešit, patří zejména snižování nezaměstnanosti, zlepšování životního prostředí, rozvoj ekonomiky, infrastruktury, cestovního ruchu, a dalších oblastí, jež korespondují s cíli a posláním svazku. Město Chrudim je administrativně členěno na 8 částí (Chrudim I-IV, Topol, Medlešice, Vestec, Vlčnov), a dělí se na 5 katastrálních území (Chrudim I - IV tvoří jedno katastrální území). Chrudim se rozkládá na ha plochy. Území má v převážné míře charakter půdy pro zemědělské využití (75% celkové rozlohy). Zastavěná plocha území zabírá 175 ha, tj. asi 5%. Rodinné domy pokrývají plochu 7,47 ha, ale včetně zahrad a přilehlých pozemků pokrývají území o rozloze 86,11 ha. Bytové domy vedle toho zabírají plochu o velikosti 5,76 ha. Průmyslové objekty a plochy jsou situovány v okrajových částech města, s rozlohou cca 62 ha. Plochy s hospodářským využitím pokrývají 83 ha. Jedná se především o areál bývalého strojírenského podniku Transporta a území nově budovaných průmyslových zón Chrudim západ a Chrudim sever, stejně jako o lokalitu Májov, kde sídlí menší podniky, které se věnují obchodu, logistice, spedici a dalším oborům. V 60. letech 20. stol. měla Chrudim přes 15 tisíc obyvatel. V 70. a 80. letech docházelo ke stálému nárůstu počtu obyvatel Chrudimě, především v části Chrudim III a IV, kde je koncentrována panelová výstavba a bytové domy. Od 80. let minulého století se počet obyvatel stabilizuje, což souvisí se zastavením výstavby sídliště a celkovou stagnací růstu populace v Československé, resp. České republice. V roce 2001 tedy žije naprostá většina obyvatel (96,1%) na území Chrudimě. V samotném centru města a historickém jádru trvale žije pouze 377 obyvatel. Nejlidnatější je naopak část Chrudim IV s obyvateli, dále Chrudim III (7 688 obyvatel) a Chrudim II (5 460 obyvatel). Vestec, Vlčnov a Topol jsou nejmenší části města (do 300 obyvatel) s venkovským charakterem osídlení, obyvatelé se z nich postupně odstěhovávají do centra města, za bydlením a lepším dopravním spojením. Medlešice naopak jako největší z přilehlých částí obyvatelstvo neztrácejí, trvale v nich přebývá okolo 500 lidí. Strategický plán rozvoje města Chrudimě 11

12 3. Obyvatelstvo a bydlení 3. Obyvatelstvo a bydlení Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel chrudimského regionu je charakteristický populačním růstem centra města Chrudim a naopak postupným vylidňováním jeho širšího zázemí. K výraznějším změnám v počtu obyvatel města Chrudim docházelo před r. 1990, v poslední dekádě minulého století se vývoj počtu obyvatel v nových sociálně-ekonomických podmínkách stabilizoval. Počet obyvatel města se v období prakticky nezměnil. Město Chrudim má v současné době cca 24 tisíc obyvatel. Ve srovnání s referenčními územními jednotkami (býv. okresní města na území Pardubického kraje) byl populační vývoj Chrudimě před r velmi příznivý. Relativní růst počtu obyvatel Chrudimě vyjádřený indexem růstu byl v období téměř srovnatelný s Pardubicemi. K dynamickému růstu počtu obyvatel přispívaly jak přírůstky přirozenou měnou, tak i migrační atraktivita města. V období počet obyvatel města víceméně stagnoval, což byl důsledek obecných trendů v demografickém vývoji obyvatelstva ČR, které se promítly také na regionální úrovni. V důsledku transformace české společnosti došlo k prudkému poklesu porodnosti (v r byl poprvé zaznamenám úbytek přirozenou měnou na úrovni ČR) a snížení celkové migrační mobility obyvatel. Přestože nedošlo po r ve vývoji počtu obyvatel města k výrazným změnám, byl jeho populační vývoj ve srovnání s bývalými okresními městy Pardubického kraje příznivější a jako jediné z nich zaznamenala Chrudim v tomto období celkový růst počtu obyvatel. Populační vývoj města zachycují následující tabulky: tab. 3.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatelstva Územní jednotka Počet obyvatel Index růstu (%) /61 01/91 01/61 Chrudim ,6 101,1 145,2 Pardubice ,3 96,0 139,6 Ústí nad Orlicí ,5 99,3 130,6 Svitavy ,7 101,1 127,0 SO ORP Chrudim ,1 99,8 99,8 Pardubický kraj ,3 99,9 105,2 ČR ,6 99,3 106,9 Zdroj: ČSÚ Legenda: 1 správní obvod obce s rozšířenou působností státní správy Chrudim Strategický plán rozvoje města Chrudimě 12

13 3. Obyvatelstvo a bydlení tab. 3.2 Bilance obyvatelstva Územní jednotka Stav k 1.1. Přirozená měna Migrační saldo Přírůstek celkem Stav k Přirozená měna Migrační saldo Přírůstek celkem absolutně na 1000 obyv. prům. ročně Chrudim ,21 0,18 2,39 Pardubice ,36-1,16-2,52 Ústí nad Orlicí ,33 0,07-1,26 Svitavy ,76-1,77-1,01 SO ORP Chrudim ,26 1,02-0,24 Pardubický kraj ,52 0,51 0,01 Zdroj: ČSÚ Legenda: 1 - správní obvod obce s rozšířenou působností státní správy Chrudim tab. 3.3 Celkový počet obyvatel a počet narozených Rok Počet narozených Počet obyvatel Zdroj: ČSÚ Město Chrudim je charakteristické relativně mladou věkovou strukturou. Podobně jako na úrovni ČR ovšem dochází od začátku 90. let minulého století k rychlému stárnutí populace v důsledku snížení porodnosti a zvyšování podílu obyvatel v poproduktivním věku. Ve srovnání s republikovým průměrem, příp. bývalými okresními městy Pardubického kraje vykazovala Chrudim mladší věkovou strukturu (s výjimkou Svitav), na straně druhé ale rychlejší stárnutí populace po r viz porovnání indexu stáří v období 1991 a Podstatně starší věkovou strukturu má obyvatelstvo ve venkovském prostoru v širším zázemí města. tab. 3.4 Věková struktura obyvatelstva absolutní údaje Věkové skupiny obyvatel Územní jednotka celkem celkem k k Chrudim Pardubice Ústí nad Orlicí Svitavy SO ORP Chrudim Pardubický kraj ČR Zdroj: SLDB 2001 Legenda: 1 - správní obvod obce s rozšířenou působností státní správy Chrudim Strategický plán rozvoje města Chrudimě 13

14 3. Obyvatelstvo a bydlení tab. 3.5 Věková struktura obyvatelstva relativní údaje Územní jednotka Věkové skupiny obyvatel (%) Index stáří Index stáří 2 k k Index stáří 2001/1991 Chrudim 22,49 62,28 15,23 0,68 17,46 64,94 17,60 1,01 1,49 Pardubice 20,07 63,18 16,74 0,83 14,58 65,04 20,39 1,40 1,69 Ústí nad Orlicí 20,77 62,39 16,84 0,81 16,26 64,78 18,96 1,17 1,44 Svitavy 21,83 62,50 15,67 0,72 16,21 67,92 15,87 0,98 1,36 SO ORP Chrudim 1 21,84 59,63 18,53 0,85 17,08 64,08 18,84 1,10 1,29 Pardubický kraj 21,54 60,66 17,81 0,83 16,83 64,63 18,54 1,10 1,33 ČR 21,01 61,15 17,84 0,85 16,18 65,38 18,45 1,14 1,34 Zdroj: SLDB 2001 Legenda: 1 - správní obvod obce s rozšířenou působností státní správy Chrudim 2 - index stáří: podíl počtu osob ve věku 60+ a počtu osob ve věku 0-14 graf 3.6 Index stáří (k ) viz tab ,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 Svitavy Chrudim Správní území Chrudimě Pardubický kraj ČR Ústí nad Orlicí Pardubice Zdroj: SLDB 2001 Úroveň vzdělanosti obyvatelstva se v současné etapě hospodářského rozvoje, charakterizované přesunem těžiště ekonomických aktivit do terciéru a kvartéru, stává jedním z rozhodujících předpokladů rozvoje území. Současná úroveň vzdělanosti obyvatel Chrudimě je relativně vysoká, což ilustruje srovnání s ČR, příp. dalšími centry Pardubického kraje podle tzv. indexu vzdělanosti nebo podílu vysokoškolsky vzdělaných na celkovém počtu obyvatel starších 15 let. Ve struktuře obyvatel podle vzdělání dominují v Chrudimi skupiny obyvatel s neúplným středoškolským vzděláním (tj. vyučení a bez maturity) a s úplným středoškolským vzděláním (tj. s maturitou, příp. vyšší odbornou školou). Každá z těchto skupin tvoří asi třetinu obyvatel starších 15 let. Podíl vysokoškoláků je v této skupině obyvatel cca 10%, podíl obyvatel se základním vzděláním cca 18% (údaje z Censu 2001). Úrovní vzdělanosti obyvatel se Chrudim blíží Pardubicím, což vytváří nesporně pozitivní předpoklady pro budoucí sociálněekonomický rozvoj města. Strategický plán rozvoje města Chrudimě 14

15 3. Obyvatelstvo a bydlení tab. 3.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva absolutní hodnoty (2001) Územní jednotka Obyv. v tom podle vzdělání Chrudim Pardubice Ústí nad Orlicí Svitavy SO ORP Chrudim * Pardubický kraj ČR Zdroj: SLDB 2001 Legenda: * správní obvod obce s rozšířenou působností státní správy Chrudim 1- bez vzdělání 2- základní vč. neukončeného 3- vyučení a střední odborné bez maturity 4- úplné střední s maturitou vč. vyšší odborné a nástavbové 5- vysokoškolské vč. bakalářského 6- nezjištěno tab. 3.8 Vzdělanostní struktura obyvatelstva relativní hodnoty (2001) Územní jednotka Obyv. v tom podle vzdělání (%) Index vzdělanosti** Chrudim ,16 18,42 35,97 33,40 10,74 1,31 54,88 Pardubice ,18 16,69 35,06 34,58 12,17 1,33 58,92 Ústí nad Orlicí ,34 20,44 35,38 33,39 9,53 0,92 52,45 Svitavy ,74 22,15 37,82 30,25 7,60 1,42 45,45 SO ORP Chrudim * ,69 12,44 42,01 26,28 6,25 1,31 38,78 Pardubický kraj ,40 22,74 40,77 28,06 7,02 1,00 42,10 ČR ,44 23,03 37,96 28,35 8,89 1,32 46,13 Zdroj: SLDB 2001 Legenda: * správní obvod obce s rozšířenou působností státní správy Chrudim ** index vzdělanosti - podíl obyvatelstva se středoškolským vzděláním + dvojnásobek podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel 1- bez vzdělání 2- základní vč. neukončeného 3- vyučení a střední odborné bez maturity 4- úplné střední s maturitou vč. vyšší odborné a nástavbové 5- vysokoškolské vč. bakalářského 6- nezjištěno graf 3.9 Index vzdělanosti obyvatel (k ) viz tab Správní území Chrudimě* Pardubický kraj Svitavy ČR Ústí nad Orlicí Chrudim Pardubice Zdroj: SLDB 2001 Strategický plán rozvoje města Chrudimě 15

16 3. Obyvatelstvo a bydlení 3.2 Domácnosti a bydlení Obyvatelstvo města Chrudimě je soustředěno do necelých 10 tisíc domácností. Přes polovinu těchto domácností tvoří úplné rodiny (tedy sociálně nejstabilnější typ domácnosti), téměř třetina připadá na domácnosti jednotlivců, neúplné rodiny se podílejí asi 13 procenty. Ve srovnání s bývalými okresními městy Pardubického kraje je rozdělení domácností podle typů v Chrudimi poměrně příznivé (nadprůměrně vysoký podíl úplných rodin, nižší podíl neúplných rodin a nerodinných domácností). Pro Chrudim je tedy charakteristický nižší výskyt negativních rysů spojených s městským stylem života. tab Domácnosti podle typu Územní jednotka Cenzové domácnosti úplné rodiny z toho se závis.dětmi neúplné rodiny v tom(%) z toho se závis.dětmi nerodinné domácn. domácn. jednotlivců Chrudim ,78 49,23 13,14 64,51 0,99 29,09 Pardubice ,86 43,57 14,12 60,91 2,12 30,90 Ústí nad Orlicí ,80 45,34 12,83 61,41 1,11 30,26 Svitavy ,82 47,63 13,24 65,21 1,31 28,63 SO ORP Chrudim ,23 47,92 11,53 58,02 1,04 27,20 Pardubický kraj ,98 47,45 11,95 59,24 1,34 27,73 ČR ,64 46,74 13,50 59,58 1,98 29,88 Zdroj dat: SLDB 2001 Legenda: 1 - správní obvod obce s rozšířenou působností státní správy Chrudim 2 - souhrn za všechna města s počtem obyvatel tisíc (k ) v Česku (celkem 27 měst vč. Chrudimě) Z téměř 3 tisíc domů v Chrudimi je obydlených přes 91 %. Tím se Chrudim řadí k průměru za velikostně srovnatelná města. Ve srovnání s regionálními jednotkami SO ORP Chrudim, Pardubický kraj a ČR je podíl obydlených domů v Chrudimi samozřejmě vyšší, a to z důvodu obecně lepšího stavu domovního fondu ve městech a z důvodu nižšího podílu domů využívaných pro rekreační účely. Chrudim má poměrně vysoký podíl nových bytových domů (postavených po r. 1981), kdy ve výstavbě dominovaly domy panelového typu, jejichž kvalita je v řadě případů dosti problematická. Intenzivnější výstavba bytových jednotek, zejména v 70. a 80. letech souvisela s populačním růstem města v tomto období. Po r dochází po přechodném útlumu k nové vlně bytové výstavby charakteristické posunem k výstavbě zejména rodinných domů. Zájem o bydlení ve městě se odráží v dlouhodobém převisu poptávky nad nabídkou bytů, což mj. souvisí s nadprůměrným podílem mladých lidí ve městě, jejich touhou po komfortnějším bydlení a blízkostí Pardubic. Ve vztahu ke krajskému městu je Chrudim de facto součástí suburbánní zóny. Technické vybavení domovního fondu v Chrudimi je relativně dobré, což pochopitelně souvisí s výše uvedeným stářím bytového fondu. Platí to zejména o dostupnosti zemního plynu, kterým disponuje 81,4% domů. Většina velikostně srovnatelných i větších měst má podstatně nižší podíl domů napojených za zemní plyn, což potenciálně vytváří velké investiční nároky do budoucna. Podíl domů napojených na vodovod a kanalizaci v Chrudimi nevybočuje z průměru. Strategický plán rozvoje města Chrudimě 16

17 3. Obyvatelstvo a bydlení tab Domovní fond základní údaje Územní jednotka Domy úhrnem Z toho domy obydlené Z úhrnu obydlených domů Rodinné domy Bytové domy abs. % abs. % abs. % Chrudim , , ,39 Pardubice , , ,36 Ústí nad Orlicí , , ,90 Svitavy , , ,87 SO ORP Chrudim , , ,96 Pardubický kraj , , ,39 ČR , , ,97 Zdroj dat: SLDB 2001 Legenda: 1 - správní obvod obce s rozšířenou působností státní správy Chrudim. Dopočet do 100 % podílu rodinných a bytových domů tvoří domy nezjištěného typu. tab Stáří domovního fondu Územní jednotka Domy postavené (z úhrnu obydlených domů) Do r abs. % abs. % abs. % abs. % Chrudim , , , ,89 Pardubice 825 9, , , ,49 Ústí nad Orlicí , , , ,17 Svitavy , , , ,83 SO ORP Chrudim , , , ,59 Pardubický kraj , , , ,42 ČR , , , ,82 Zdroj dat: SLDB 2001 Legenda: 1 - správní obvod obce s rozšířenou působností státní správy Chrudim. Dopočet do 100 % podílu rodinných a bytových domů tvoří domy nezjištěného typu. Strategický plán rozvoje města Chrudimě 17

18 3. Obyvatelstvo a bydlení tab Domovní fond technické vybavení Územní jednotka Počet domů vybavených (z úhrnu obydlených domů) kanalizační přípoj. vodovodem plynem ústředním topením abs. % abs. % abs. % abs. % Chrudim , , , ,28 Pardubice , , , ,01 Ústí nad Orlicí , , , ,30 Svitavy , , , ,70 SO ORP Chrudim , , , ,48 Pardubický kraj , , , ,68 ČR , , , ,11 Zdroj dat: SLDB 2001 Legenda: 1 - správní obvod obce s rozšířenou působností státní správy Chrudim. Dopočet do 100 % podílu rodinných a bytových domů tvoří domy nezjištěného typu. Téměř 3/4 bytů v Chrudimi se nacházejí v bytových domech zejména panelového typu. Ve srovnání s referenčními městy je podíl bytů v rodinných domech podprůměrný. Z hlediska právního důvodu užívání bytu představuje Chrudim jisté specifikum díky velmi nadprůměrnému podílu bytů v osobním vlastnictví a naopak nízkým zastoupením bytových jednotek, které jsou užívány v nájmu. Rozsáhlá privatizace bytového fondu, která převedla odpovědnost za správu a údržbu bytu na jednotlivé majitele, však vytváří určité riziko nekvalifikovaného řízení správy a údržby domů s byty v osobním vlastnictví, které může v budoucnosti vést k jejich zanedbávání a postupnému chátrání. tab Bytový fond základní údaje Územní jednotka Byty úhrnem z toho byty obydlené v rodinných domech v tom v bytových domech abs. % abs. % abs. % Chrudim , , ,29 Pardubice , , ,75 Ústí nad Orlicí , , ,95 Svitavy , , ,57 SO ORP Chrudim , , ,45 Pardubický kraj , , ,24 ČR , , ,85 Zdroj dat: SLDB 2001 Legenda: 1 - správní obvod obce s rozšířenou působností státní správy Chrudim. Dopočet do 100 % podílu rodinných a bytových domů tvoří domy nezjištěného typu. Strategický plán rozvoje města Chrudimě 18

19 3. Obyvatelstvo a bydlení tab Bytový fond právní důvod užívání Územní jednotka ve vlastním domě Právní důvod užívání (z úhrnu obydlených bytů) v osobním vlastnictví nájemní člen bytového družstva abs. % abs. % abs. % abs. % Chrudim , , , ,12 Pardubice , , , ,56 Ústí nad Orlicí , , , ,67 Svitavy , , , ,66 SO ORP Chrudim , , , ,62 Pardubický kraj , , , ,80 ČR , , , ,34 Zdroj dat: SLDB 2001 Legenda: 1 - správní obvod obce s rozšířenou působností státní správy Chrudim. Dopočet do 100 % podílu rodinných a bytových domů tvoří domy nezjištěného typu. 3.3 Závěry Obyvatelstvo Město Chrudim patřilo v druhé polovině minulého století k regionálním centrům s výrazným růstem počtu obyvatel. V období transformace se populační vývoj města stabilizoval a příznivým faktem je skutečnost, že až do konce 90. let nedocházelo k úbytkům přirozenou cestou či migrací. Výsledkem příznivého populačního vývoje je poměrně mladá věková struktura obyvatel, i když v posledních 10 letech vykazuje demografické stárnutí poměrně vysokou dynamiku. Významným rozvojovým faktorem města je poměrně vysoká úroveň vzdělanosti obyvatel, což je patrné zejména ze srovnání s republikovým průměrem nebo populačně srovnatelnými regionálními centry. Bydlení Populační růst města před rokem 1989 se také odrazil v intenzitě bytové výstavby. Město má vysoký podíl nově postavených bytů, zejména v 70. a 80. letech, které mají nadstandardní technické vybavení. Problémem je nicméně fakt, že se jedná především o byty v panelové zástavbě s nižším komfortem bydlení a potenciálně značnými problémy s jejich údržbou v budoucnosti. Specifickým znakem města byla rozsáhlá privatizace bytového fondu. Ve srovnání s republikovým průměrem je v Chrudimi podíl bytů v osobním vlastnictví téměř třikrát vyšší. Tento stav může představovat poměrně velké riziko zanedbávání bytového fondu v důsledku jeho neefektivní správy a nedostatku finančních prostředků problematický systém rozhodování společenství vlastníků, nízké zdroje na financování oprav apod. Strategický plán rozvoje města Chrudimě 19

20 4. Technická infrastruktura 4. Technická infrastruktura 4.1 Doprava Silniční doprava Základní komunikační skelet města Chrudimě a jeho spádového území je tvořen : městským komunikačním okruhem, který ohraničuje centrální zónu města a v současnosti plní funkci tranzitní a sběrné komunikace, systémem hlavních radiál (ve směru sever-jih, ulice Pardubická a Obce Ležáků stávající trasa silnice I/37 a ve směru západ-východ, ulice Dr. Milady Horákové, SNP a Čáslavská stávající trasa silnice I/17) plnících funkci tranzitních a sběrných komunikací, systémem vedlejších radiál (ulice Dašická, Topolská, Václavská a Škroupova) plnících funkci sběrných komunikací, napojením na vnější komunikační systém - ve směrech na Pardubice a Žďár nad Sázavou komunikací I/37 a ve směrech na Čáslav a Vysoké Mýto silnicí I/17, v současnosti plnící mimo funkci tranzitní i funkci obslužnou, navazující sítí místních komunikací s funkcí obslužnou (silnice III. třídy a místní silnice), s funkcí zklidněné pěší a obytné zóny a s funkcí nemotoristickou pěší a cyklistické stezky, realizací přeložky I/37 bude na komunikaci Pardubická nahlíženo jako na vedlejší radiálu, naopak na komunikaci Dašická jako na hlavní radiálu, rovněž městský komunikační okruh bude plnit převážně funkci sběrné komunikace [9]. Současná a budoucí struktura hlavních komunikací je znázorněna na obrázcích 4.1 a 4.2. Je patrné, že dominantními prvky komunikační sítě, které se významně podílí na současné i budoucí kvalitě a funkčnosti silniční dopravy uvnitř i vně města, jsou již zmíněné komunikace I/37 a I/17. obr. 4.1 Základní komunikační skelet města Chrudimě - stav v roce 2003 Zdroj: SHOCart spol s.r.o. Zlín, T-Mapy spol.s.r.o. Hradec Králové Strategický plán rozvoje města Chrudimě 20