Česká republika. - Pahorkatiny m rel.převýšení 39%, vrchoviny m 30%, hornatiny 11%, roviny do 30m 20%

Transkript

1 Česká republika - Ekonomicky vyspělý stát Evropy, země 2.světa - střední až menší rozlohou, střední počtem obyvatel -vnitrozemský, středoevropský stát km - 10,3 mil obyvatel 131/km 2 - hl. město Praha jediné město přes 1mil obyvatel - EU, NATO, kulturní asociace. Nejsme součástí eurozóny - 12 VZD VZD, 48 SZŠ 51 SZŠ: Z- Krásná u Aše, V Bukovec, Hrčava, S Lobendava, J Vyšší Brod - výhody x nevýhody: hlavní propojení (S-J) jantarová stezka (dnes území V Moravy), Z-V Slovensko, napojení Berlína na JV Evropu budování, zisky do ekonomiky, větší zátěž životního prostředí nemáme přístup k moři, využívání Hamburku, průměrná nadmořská výška (Evropa 315mnm, ČR 450mnm) větší povrchový odtok nedostatek povrchové vody, vyšší investiční práce dopravního charakteru - 4 provincie: 4/5 Česká vysočina nejstarší oblast (horniny prahor, starohor), Západní Karpaty přirozená V hranice se Slovenskem, Středoevropská nížina ostravsko, Západopanonská pánev - vymezení mez 2 největšími provinciemi: rakouský Kremz, Vyškovská brána, Moravská brána, dál směrem do Polska Česká vysočina jeden z nejstarších reliéfů, konec prahor, starohor, začátek prvohor, hercínské vrásnění jako samostatný horopisný celek, během prvohor zarovnávám exogenními činiteli. Na konci prvohor * paraspis (parovina), druhohory: pokles, zalití mořem, dnes pozůstatky na celé ČR usazeniny, konec druhohor: varijská větev alpínského vrásnění *Alpy a Karpaty. Moře ustupuje na J, reliéf rozlámán alpínským vrásněním. Okrajové části vyzdviženy kry (ráz kerného pohoří), některé oblasti poklesly Podkrušnohoří, jihočeské pánve. Ledovec - čtvrtohory pleistocén, v horských oblastech tvary modelované ledovcem (Obří důl, ledovcová jezera Šumavy, kotel Jeseníky), na Slovensku moře, ustupuje přes Maďarsko, Karpatský oblouk * při třetihorním vrásnění, sopečná činnost pohoří v ČR: nejmladší: Komorní Hůrka, Morava: Velké a Malé Roudné; České Středohoří, - Geologická stavba: vyvřelé horniny zákl.část např. českomoravská vrchovina. Středočeská pahorkatina, Železné hory, V od Brna, pásmo úvalů nejstarší horniny. Třetihorní, vulksnické horniny vyvřeliny: české středohoří, komorní hůrka, Hrubý a Nízký jeseník velký malý roudný. Usazeniny jihočeské pánve největší zásobárna podzemní vody, česká tabule - Pahorkatiny m rel.převýšení 39%, vrchoviny m 30%, hornatiny 11%, roviny do 30m 20%

2 - Geomorfologické členění ČR: Provincie: 1)České vysočiny Subprovincie: česko-moravská subprovincie, šumavská subprovincie, krušnohorská, krkonošsko-jesenická, poberounská, subprovincie české tabule 2)Západní Karpaty Subprovincie: Vnější Západní Karpaty, Vněkarpatské sníženiny 3)Středoevropská nížina 4)Západopanonská pánev PROVINCIE ČESKÉ VYSOČINY Českomoravská subprovincie Brněnská vrchovina (celky: Boskovická brázda, Bobravská vrchovina, Drahanská vrchovina podcelek: Moravský kras) - Českomoravská vrchovina (Křemešnická vrchovina, Hornosázavská vrchovina, Železné hory, Hornosvratecká vrchovina, Křižanovská vrchovina, Javořická vrchovina nejvyšší hora Českomoravské vrchoviny - Javořice, Jevišovická vrchovina) - Jihočeské pánve (Českobudějovická, Třeboňská pánev) - Středočeská pahorkatina (Benešovská pahorkatina, Vlašimská pahorkatina, Táborská pahorkatina, Blatenská pahorkatina) Subprovincie šumavská - Českoleská oblast (Český les, Všerubská vrchovina, Podčeskoleská pahorkatina) - Šumavská hornatina (Šumava Plechý 1378m, Velký javor 1457m není v ČR, Šumavské podhůří, Novohradské hory, Novohradské podhůří) Krušnohorská subprovincie - Krušnohorská hornatina (Krušné hory Klínovec 1244m, Děčínská vrchovina, Smrčiny) - Karlovarská vrchovina (Slavkovský les, Tepelská vrchovina) - Podkrušnohorská oblast (české středohoří Milešovka 837m, Doupovské hory, Mostecká pánev, Sokolovská pánev, Chebská pánev) Krkonošsko-jesenická - Krkonošská oblast (Šluknovská pahorkatina, Lužické hory, Ještědsko-kozákovský hřbet, Žitavská pánev, Frýdlantská pahorkatina, Jizerské hory, Krkonoše Sněžka 1602m, Krkonošské podhůří) - Jesenická oblast (Záhřebská vrchovina, Mohelnická brázda, Hanušovická vrchovina, Kralický sněžník 1423m, Rychlebské hory, Zlatohorská vrchovina, Hrubý Jeseník nejvyšší hora Moravy - Praděd 1492m, Nízký Jeseník) - Krkonošsko-jesenické podhůří (Žulovská pahorkatina, Vidnavská nížina) Poberounská subprovincie - Brdská oblast (Džbán, Pražská plošina, Křivoklátská vrchovina, Hořovická Pahorkatina, Brdská vrchovina) - Plzeňská pahorkatina (Rakovnická pahorkatina, Plaská pahorkatina, Švihovská vrchovina)

3 Subprovincie české tabule - Severočeská tabule (Ralská pahorkatina, Jičínská pahorkatina) - Středočeká tabule (Dolnooharská tabule, Jizerská tabule, Středolabská tabule) - Východočeská tabule (Východolabská tabule, Orlická tabule, Svitavská pahorkatina) PROVINCIE ZÁPADNÍCH KARPAT Vnější Západní Karpaty - Jihomoravské Karpaty (Mikulovská vrchovina) - Středomoravská vrchovina (Ždánický Les, Litenčická pahorkatina) - Moravsko-slovenské Karpaty (Vizovická vrchovina, Bílé Karpaty, Javorníky) Chřiby, Kyjovská pahorklatina pro maturanty, nevím, kam to patří. - Západobeskydské podhůří (Podbeskydská pahorkatiny) - Západní Beskydy (Hostýnsko Vsetínská vrchovina, Rožnovská brázda, Moravsko-slezské Beskydy Lysá hora 1323m, Jablunkovská brázda, Slezské Beskydy, Jablunkovské mezihoří) Vněkarpatské sníženiny - Západní vněkarpatské sníženiny (Dyjsko-svratecký úval, Vyškovská brázda, Hornomoravský úval, Moravská brána) - Severní vněkarpatské sníženiny (Ostravská pánev) - Vídeňská pánev (Dolnomoravský úval) - vodstvo: hlavní evropské rozvodí, odděluje jednotlivá úmoří: 1) Ašský výběžek, Český les, Šumava, Českomoravská vrchovina, Žďárské vrchy, Kralický sněžník 2) Odra x Nisa S, Ostravsko Labe odvádí nejvíc 2/3, Severní moře Morava 1/4 území úmoří Černého moře Odra Baltské moře 1/10 Labe 2 zdrojnice, pramení v Krkonoších: Labská louka, 379km, JV směr, stáčí se SZ směr Hřensko jediná řeka využívaná splavně po Pardubice, přibírá rovnoměrně přítoky. Levé: Úpa, Metuje, Orlice, Loučná, Chrudimka, Doubrava, Vltava, Ohře, Bílina Pravé: Cidlina, Mrlina, Jizera, Ploučnice, Kamenice Vltava km, nejdelší tok ČR, jediná má kaskádu přehrad hydroenergetické využití zdrojnice: Teplá Vltava, Studená Vltava, Travná Vltava. Stromovitá říční síť pravé: Malše, Stroupnice, Lužnice, Nežárka, Sázava, Blanice levé: Otava vzniká soutokem Vydry a Křemelné výrazné prohlubně obří hrnce geomorfologické útvary, Berounka vějířovitá říční síť: Mže, Úhlava, Úslava, Radbuza Lipno největší nádrž z hlediska plochy, 2 nádrže, přečerpávací, rekreační využití, Orlík nejobjemnější, Kamýk, Slapy, Štěchovice, Vrané

4 Morava pramen v oblasti Kralického sněžníku, dolní tok kanály (Baťův), protéká pásmem úvalů, menší přítoky Levé: Desná, Oskava, Bystřice, Bečva Vsetínská a Rožnovská, Olšava Pravé: Moravská Sázava, Haná, Litava, Dyje, Vranovská přehrada, Novomlýnské nádrže 3 retenční (v době povodní) nádrže, Dyje Svrtaka Svitava, Oslava, Jihlava Dalešice (zásobování Dukovan vodou). Vlévá se do Dunaje Děvín (oblast Bratislavy) Vírská nádrž zásobování vodou, Brněnská (Kninická) přehrada Rozkoš Rybníky: jihočeské pánve + další samostatné. Rožmberk největší: 711ha (největší), dnes 500ha řeka Lužnice průtočný rybník, Bezdrev českobudějovická pánev 422ha, Horusický rybník třeboňská pánev, kolem 400ha, Svět, na Moravě: Nesyt, Velké Dářko Jezera: ledovcová, na Šumavě Černé jezero, Čertovo jezero, * za morénou ústupem ledovce, karové údolí, Laka, Plešné podpovrchové: velké zásoby oblasti nezpevněných sedimentů Polabí, česká tabule, pásmo Úvalů, J Morava. Zásobení velkých měst minerální: podkrušnohorský zlom, Mattoni, magnesia karlovarsko, Mariánské lázně. Novohradské hory, Luhačovice Vincentka, Šaratice,.. termální podkrušnohoří, Karlovy Vary 72 C Vřídlo nejteplejší - Podnebí: mírného pásu, na hraně kontinentálního východoevropského a západoevropského oceánského (větší vliv) nestálost, proměnlivost počasí stálé tlakové útvary: azorská tlaková výše, islandská tlaková níže. V zimním období sibiřská tlaková výše proměnné a neproměnné faktory: - Proměnné: putující tlakové útvary (cyklony a anticyklony) - Stálé: nadmořská výška, expozice svahu, reliéf, zeměpisná šířka, rostlinstvo o teplotě a srážkách rozhoduje hlavně nadmořská výška chladné podnebné oblasti: naše nejvýše položené oblasti, mírně teplé největší část povrchu, teplé letních dnů, důležité agrotechnicky, nejníže položená území počasí ovlivňuje teplota a srážky - Teplota: nevětší význam nadmořské výšky teplotní gradient (100m 0,6 C). nejteplejší: J Morava, úvaly, střední Čechy. Hodonín prům. 9,5 ;C x nejchladnější: Sněžka 0,2 C, na Moravě: Praděd 0,9;C. extrémy: +40,2 1983, Praha x 1929, Litvínovice Českobudějovická pánev -42,2;C nejchladnější měsíc = leden, nejteplejší = červenec v některých částech znečištěné: Teplicko mostecko ostravsko dochází k inverznímu zvrstvení na horách vyšší teploty, nevětratelné oblasti, smog tvoří předěl, brání míchání teplého a studeného vzduchu - Srážky: relativní vlhkost 60-82%, oblačnost se odhaduje subjektivně 2 typy: statická stálá, typická pro zimní období (říjen březen), typy oblaků: stratus, fraktus. Letní dynamická, neustále se mění (březen říjen), beránky kumulus, bouřkový mrak kumulonimbus, řasovitá oblačnost

5 cirus, v poslední době oblačnost typická pro pobřežní zóny - srážky: úhrn dán nadm.výškou a návětrné strany a srážkové stíny. Prům.: mm/rok. Extrémy: Bílý potok Krkonoše 1705mm, moravskoslezské Beskydy, hrubý jeseník, návětrná strana krušných hor. X podkrušnohoří, žatecko, libětice: 410mm chmel. J morava srážkový stín čm vrchoviny: 500mm (Znojmo 495mm). V nejsušších oblastech 80dní/rok x nejdeštivější asi 160dní/rok prší -----půdy od bučka: Půdy - Půda = svrchní část zemské sféry obsahující humus, součást litosféry - složky: anorganické: matečná hornina, půdní voda, půdní vzduch organické : půdní edafon, humus (* rozpadem rostlinných a živočišných těl za přítomnosti bakterií - půdotvorní činitelé = podmínky, podílející se na vzniku půdy geologický podklad reliéf klima podzemní voda vegetace přírodní organismy člověk - půdotvorný proces - vliv člověka: především odstranění lesních porostů (asi ze 2/3), zemědělství, průmysl, komunikace - půdní typy: (nákres černozem, hnědozem, podzol)

6 - půdní druhy: podle charakteru geologického podkladu a způsobu zvětrávání písčité lehké, málo živin, na štěrkopíscích a vápencích hlinitopísčité + písčitohlinité na žulách, 25% jílovitých částic, dostatek humusu hlinité písčitý a jílovitý podíl částic v rovnováze, zemědělské využití jílovitohlinité - těžké, více než 50% jílovitých částic, soudržné, vážou vlhkost, živiny skelety hrubozrnné kamenité, horské oblasti, nevhodné pro zemědělství, buližník, křemenec, vulkanické horniny - protierozní opatření: správná technologie v zemědělství, orba a vysazování po vrstevnici, výsadba rostlin, zatravnění, Tesař: Půdní typy zonálnost výškovitá stupňovitost mění se s nadmořskou výškou. Úvaly + česká tabule černozemě nejúrodnější 14,3%, půdní horizont A,C. vznikly na spraších, mocnost až desítky metrů. Pěstování obilovin kukuřice na zrno, přenice, zelenina. Nižší úhrn srážek nevznikl horizont B. Hnědozemě a ilimerizované půdy přechodová oblast mezi pásmem nížin a pahorkatin. 300m, větší úhrn srážek - * horizontu A,B,C jedny z neúrodnějších obiloviny (pšenice, ječmen, dříve řepa cukrovka), * degradací černozemí, stejně velká plocha jako černozemě 14-15%, ilimerozované - * z hnědozemí, kde je víc jílovitých částeček, jsou úrodné. hnědé půdy hnědé lesní půdy nejsou =úrodné, největší plocha 42%, horizonty A mělký (10-15cm), B,C. dělí se na dalších 8 podtypů, pěstování okopanin, hlavně brambor. Českomoravská vrchovina, Středočeská pahorkatina. podzolové velmi málo 4% nivní půdy- údolí řek, spodní vodou propojeny s korytem řeky, černé zabarvení, úrodné, ale víc zamokřelé, využití jako černozemě, 3%, lužní půdy černice, 3%, původně lužní les dnes velmi málo, odvodněny jsou ještě víc zamokřeny než nivní, při povodních zaplavovány úrodné vápenatky, rentziny vápence, zásadité Moravský kras. Obohaceny často o oxidy železa červenice, lateritní půdy rašeliništní léčebné účely, zemědělství hnojivo, jihočeské pánve - slatiny, horské oblasti šumava, krušné hory, krkonoše vrchoviště slané j morava

7 Rostlinstvo rozložení biosféry nadmořská výška, výšková stupňovitost krajiny údolních niv dubový stupeň, není původní pahorkatiny převládající část, do 150m, stupeň bukový, není zachován původní les, dnes druhotné dřeviny bříza, jilm, osika, habr bukovojedlový dnes smrkový porost smrkový stupeň vrchoviny, hornatiny, 85% smrk, borovice, zasahuje do horní hranice lesa ( m) kosodřevina, samostatné celky, netvoří souvislý porost bylinné formace, kameny Snaha zachovat charakter krajiny ochrana přírody zákon, nejstarší území žofínský, boubínský prales, od 19.století snaha majitelů, ne zákonem, 1.zíkon 1956 o státní ochraně přírody, 1960 přijat jako článek ústavy. Zákon č sb. Charakterizuje části ochrany, vymezuje velkoplošná a maloplošná chráněná území (16% území). 15% velkoplošná, 1% maloplošná. Velkoplošná NÁRODNÍ PARKY: Krkonošský národní park, NP Šumava, NP Podyjí, NP České Švýcarsko (labské pískovce) mluví se o vymezení Hrubého Jeseníku, a rozšíření šumavy CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI víc než 20,: Moravská kras, žďárské vrchy, pálava, bílé Karpaty, moravskoslezské Beskydy, Javorníky, vrcholové partie hor, křivoklátsko, prachovské skály- český ráj, český kras, kokořínsko