Katodická ochrana místních rozvod.

Transkript

1 Katodická ochrana místních rozvod. František Mí ko, Ostrava Úvod. Na konferenci OK 99 jsme se velice vážn zabývali také možnostmi jak b žn aplikovat zkušenosti získané z katodické ochrany dálkových potrubí, na potrubí místních rozvodných sítí a domovních p ípojek [1]. Poruchovost t chto sítí p edstavovala nejen zna né nároky na finan ní prost edky, ale velmi vážn ohrožovala bezpe nost provozu. P edevším u plynárenských rozvod. Tenkrát jsem apeloval na všechny možné instituce, aby došlo k nápravám. Mé p ipomínky vzali vážn jen naši kolegové ze Slovenska z SPP. Dnes je tam již katodická ochrana místních plynovod samoz ejmá. Vyplývá to z informací, které mám k disposici. Situace v eské republice se od té doby nejen nezlepšila, ale je stále horší. Dokonce byla zrušena katodická ochrana v sídlišti K ižná ve Valašském Mezi í. Ta byla vybudována v roce 1967 vývojovým pracovišt m protikorozní ochrany SMP za asistence výzkumných pracovník St ediska protikorozní ochrany ÚVP v Praze B chovicích. V JMP se tak íkajíc, p ešlapuje. Vyhlašují sout že o ochranu t ch nejnebezpe jších míst a úsek na rozvodných sítích. Tu a tam se n která místní sí opat í katodickou ochranou. To je však všechno. Koncepce neexistuje. Z výše uvedených d vod považuji za nutné problematiku katodické ochrany místních rozvodných sítí znovu otev ít jako zásadní alternativu jak snížit poruchovost a zvýšit bezpe nost provozovaných rozvodných sítí. Své vystoupení ze 13. íjna 1999 považuji stále za velice aktuální, takže témata jednotlivých kapitol mohu i dnes jen zopakovat a zd raznit. Prakticky beze zm n. Základem protikorozní ochrany ocelových rozvodných sítí jsou izola ní povlaky. Ty se dopl ují katodickou ochranou [2]. Sou asné rozvodné sít se kladou z nekovových materiál, které nepodléhají korozi. Dnes již menší polovina dosud provozovaných potrubí a domovních ípojek je dosud z ocelových potrubí. Ve všech sousedních státech byly a jsou na t chto rozvodných sítích instalovány r zné typy katodické ochrany. Krom eské republiky! P estože práv u nás byl již p ed 50 léty zahájen výzkum i vývoj aplikace katodické ochrany do složit jších podmínek m stských a pr myslových oblastí a všeobecn doporu en tehdy do celé východní Evropy! Jsem p esv en, že i dnes je stále ješt ekonomicky vhodné katodickou ochranu na potrubích místních sítí a domovních p ípojkách instalovat. Je však nezbytné vycházet z odborn kvalifikovaného dodate ného korozního pr zkumu. D vody pro katodickou ochranu jsou : 1. zajišt ní bezpe nosti, 2. vznik korozn nebezpe ných elektrických lánk v d sledku elektricky vodivých spojení se základovými zemni i a s ochrannými vodi i elektricky vodivých sítí, 3. nehomogenní p dní prost edí. Pokud se kladou potrubí nová, je vhodné používat potrubí z plast. Je-li nutné pokra ovat v oceli, je aplikace katodické ochrany bezproblémová a nenákladná. U existujících sítí je 1

2 nezbytné vycházet z korozního pr zkumu. Ten je vhodné spojit s eventuelní sanací sít. Nebo alespo s nezbytnými opravami vad, i vým nami korozí poškozených ástí potrubí. Výsledkem bude p edevším zvýšení bezpe nosti a provozuschopnosti dané sít. P edpoklady úsp šné aplikaci katodické ochrany. Pro ú innou katodickou ochranu je nezbytné nejprve p edem splnit tyto p edpoklady [3]: zajistit pr žnou elektrickou vodivost sít, eventueln její rozd lení do funk ních ástí, zajistit odd lení t ch za ízení, která mají nízký ohmický odpor, zajistit dostate velký odpor izolace jednotlivých povrch kovových úložných za ízení v etn všech potrubních sítí v etn domovních p ípojek a armatur. Elektrická podélná vodivost. Elektricky vodiv temovaná hrdlová potrubí je d ležité vzájemn propojit jednotlivá potrubí izolovanými propojkami. Pokud jsou v podélné ose plynovodu nebo domovní p ípojky armatury nebo jiná za ízení opat ená p írubovými spoji, zpravidla vykazují dostate nízký odpor nebránící ochranné funkci. Také tato zjišt ní musí korozní pr zkum obsahovat. Elektrické odd lení za ízení uzem ujících potrubí. Izola ní mezikusy (tvarovky) a izola ní spojky.. Potrubí, které hodláme chránit katodickou ochranou musíme od uzemn ných za ízení odd lit pomocí izola ních mezikus (tvarovek), izola ních spojek, ap. P i katodické ochran vodovodních potrubí se vnit ní plocha izola ního mezikusu musí na stran p iléhající k ásti potrubí, které bude katodicky chrán no, navíc chránit povlakem s vysokým odporem, aby se zabránilo na p íklad tomu, že sloupcem vody uvnit potrubí nebude protékat nep ípustn vysoký proud. Nebo do obvodu vložit alespo 1 m dlouhý nevodivý mezikus (shodného DN). Plynovody zpravidla odd lujeme až na konci domovních p ípojek v rámci vybavení HUP, eventueln p ed vstupem do sk ky HUP. Chráni ky. Chráni ka je vždy p ekážkou pro katodickou ochranu vlastního potrubí. P esto její ochranná funkce má z hlediska bezpe nostního zásadní význam. Proto je nutné problémy chráni ek trvale ešit. Zdá se, že nejú inn jším je použití mechanicky velice pevných trubek s kombinovanými továrními PE izolacemi. Zkratované chráni ky zna omezují ochranný dosah instalované katodické ochrany. Je nezbytné elektrický zkrat chráni ky s potrubím odstranit. Také tato m ení musí být sou ástí korozního pr zkumu ješt p ed vlastní realizaci této ochrany. 2

3 Rezistivita izolace potrubí. Zjistíme-li p i korozním pr zkumu, že je vlastní rezistivita izolace potrubí dostate vysoká, m žeme po ítat se zna nými výhodami p i provozu katodické ochrany. Zejména : nízkou spot ebou ochranného proudu, dosažením optimálního rozložení ochranného proudu, minimálními problémy spojenými s interferencemi mezi ostatními kovovými úložnými i neúložnými za ízeními. P íprava realizace katodické ochrany. Pot ebné projek ní podklady. Schéma rozvodné sít v etn projektových a skute ných podklad jednotlivých potrubí, armatur a domovních p ípojek s informacemi o použitých izolacích, izola ních spojkách, izola ních mezikusech, kompenzátorech, kontrolních m icích vývodech a propojovacích objektech a provedených ochranách p ed vlivy bludných proud a vlivy vn a vvn (p izemn ní potrubí pomocí diodových len ap). Údaje o použitém materiálu a zp sobu spojování trubek. Údaje o jednotlivých délkách, pr rech, síle st n, jakož i létech instalace jednotlivých potrubí a domovních p ípojek, které se mají chránit. Údaje o zp sobech provedení továrních izolací, zp sobech jejich oprav p i stavb, izolace jednotlivých svar potrubí, izolace armatur, izola ních spoj, izola ních mezikus, všech pomocných za ízení jak na jednotlivých potrubích, tak i na domovních p ípojkách. Výsledky m ení velikosti a sm ru toku bludných proud a m rné rezistivity p dy, jakož i ostatní údaje o cizích ochranách a vedení elektrizovaných tratí, umíst ní a proudovém zatížení m níren na stejnosm rný proud, uložení kolejí a jednotlivých situacích o podloží kolejnic, zp sobech vedení potrubí v chráni kách ap. Údaje o dosavadních korozních poruchách, opravách izolací a jiných d vodech obnažení izolací potrubí. Údaje o vadách v izola ním povlaku potrubí. Údaje o hodnotách zdánlivého m rného odporu p dy v profilu uložených potrubí. Údaje o potenciálových diagramech jednotlivých úložných potrubí. Údaje o dosažitelných potenciálech jednotlivých úložných potrubí. Obdobné údaje o dalších kovových úložných za ízeních (v etn neliniových za ízení). Rozd lení sít na samostatné ochranné celky. Je vhodné, s p ihlédnutím k místním podmínkám a charakteru sít, rozd lit katodicky chrán né sít na samostatné celky o rozloze asi 2 km 2, což zahrnuje 10 až 20 km potrubí 3

4 a p ípojek. Vymezují se také specifická místa u složit vedených domovních p ípojek, regula ních a erpacích stanic. V tšinou se k elektrickému rozd lení používají izola ní spoje nebo izola ní mezikusy. Nov instalovaná ást rozvodné sít opat ená katodickou ochranou se rovn ž od starší nechrán né ásti elektricky odd luje obdobným zp sobem. Zjišt ní spot eby ochranného proudu. pro potrubí stará, dnes již z obtížn rozeznatelnou asfaltovou (bitumenovou) izolací 2 ma/m 2 pro ostatní potrubí opat ená asfaltovou izolací (dle SN a SN ) 1 ma/m 2 -. pro potrubí s polyetylenovou izolací 20 mikroa/m 2. Za ízení pro katodickou ochranu. Galvanické anody. Tam, kde jsou potrubí opat ena kvalitními polyetylenovými izolacemi a kde p da vykazuje m rnou rezistivitu do 50 ohmmetr je vhodné katodickou ochranu provést galvanickými anodami. V našich, st edoevropských podmínkách lze s mnoha výhodami použít ho íkové anody. Ty je možné klást p ímo do výkopu pod ložem potrubí, v míst uložení anody prohloubeném na požadovanou hloubku. Tím se ušet í zna né stavební náklady. Kabely od anod se vedou p ímo do spojovacího objektu SO, který má v daném míst n kolik funkcí : regula ní (regulace velikosti ochranného proudu), icí (m ení proudu, odporu a potenciálu), propojovací (m ení a nastavení ochranných parametr na sousedních kovových úložných za ízeních). V p ípad pot eby je možné galvanické anody posilovat zdrojem stejnosm rného proudu len ním malého usm ova e, akumulátoru nebo baterie. V oblastech ovliv ovaných bludnými proudy vyžaduje návrh katodické ochrany zna né zkušeností projektanta. Je možné dopl ovat obvod galvanická anoda - potrubí dalšími elektrickými i elektronickými prvky. Starší sít, spl ující základní podmínku m rné rezistivity p dy pro zajišt ní funkce katodické ochrany, je nezbytné nejprve p izp sobit tím, že se opraví všechny vady v izolaci, eizolují armatury (pokud reagují jako vady v izolaci) a odstraní se všechna potrubní izemn ní. Galvanické anody lze úsp šn kombinovat také s elektrickými polarizovanými drenážemi i saturážemi. Galvanické propojení na stávající ochranný systém. V mnoha p ípadech je možné katodickou ochranu místní rozvodné sít zajistit kabelovým propojením v p íhodném míst, t eba u regula ní stanice plynu, se systémem katodické ochrany vysokotlakého vedení plynu nebo vodovodního p ivad e apod. 4

5 Katodická ochrana vn jším zdrojem proudu. Na rozvodné sít v tší délky nežli 5 km opat ené polyetylenovými nebo t ívrstvými izolacemi a obnovenými asfaltovými izolacemi, je hospodárné provést katodickou ochranu vn jším zdrojem proudu. Ochranu je možné realizovat bu pomocí rozptýlených, stín ných, sp ažených anod nebo anod hloubkových. Pro tyto alternativy ešení je velmi d ležité : vyhledat nejhodn jší místa pro uložení uzem ovacích anod v místech s co nejmenší zdánlivou m rnou rezistivitou p dy, možnosti p ipojení na ve ejnou rozvodnou sí nízkého nap tí respektive vhodných podmínek pro umíst ní zdroj vybavenými solárními lánky, co nejmenší kolise se zájmy majitel pozemk, dobrý p ístup montážních a m icích vozidel, dostate né vzdálenosti od jiných kovových úložných za ízení za ú elem co nejmenších interferen ních ú ink instalované katodické ochrany. Nejvážn jším problémem katodické ochrany v zastav ných oblastech je vy ešení interferen ních vliv. Proto se up ednost ují ešení používající hloubkové anody. Jsou technicky náro jší, projektanti mají více prostoru ke vhodnému výb ru, nevytvá ejí problémy s majiteli pozemk a zpravidla ochranný efekt p esahuje do sousední ochranné oblasti. M icí objekty. P i realizaci katodické ochrany je nutné z ídit dostate ný po et objekt sloužících ke kontrole a regulaci funkce ochrany. P ednostn se z izují objekty kombinované, které slouží nejen k m ení, ale i k regulaci vlastní ochrany i k odstran ní interferen ních vliv. U všech chráni ek je nezbytné vybudovat POCH, která by m la umož ovat m ení potenciálu i uvnit chráni ek, pokud je v nich voda. K propojování jednotlivých objekt není nutné používat kabel v tších pr ez než 2 x 2,5 mm 2. Na p íklad CYKY 2 x 2,5. Instalace všech kabel se doporu uje provést jednotným zp sobem a dle sou asn platných p edpis. Všechny vodi e jednotlivých kabel v m icích objektech je nutné pe liv ozna it. Vyplácí se objekty vybavit vhodným záznamníkem. Záznamníky mohou být s manuálním záznamem nebo elektronické vybavené dostate velkou pam ti, která se p i jednotlivých fyzických kontrolách p epíše do data báze p íslušných PC. K potrubí jsou jednotlivé kabelové žíly p ipojovány sva ováním. Zpravidla induk nebo aluminotermicky. Zvláštní d raz je kladen na dokonalé zaizolování všech spoj, které jsou ur eny k trvalému uložení v zemi. V tšina m icích objekt je umíst na nad zemí. A již se jedná o KVO nebo PO. P i nedostatku místa nebo z architektonických d vod instalují se KVZ nebo objekty jsou vybaveny vodot snými sk kami. Alespo t i objekty jednoho systému katodické ochrany by m ly být vybaveny elektronickými záznamníky k trvalému sledování provozních údaj a jejich automatickému dálkovému p enosu do centrální vyhodnocovací úst edny s níž má pracovník zajiš ující provoz a údržbu katodické ochrany trvalý kontakt prost ednictvím moderních sd lovacích prost edk. Tyto objekty by m ly být zcela samoz ejm vybaveny za ízením pro trvalé m ení korozní rychlosti 5

6 Zam ení a odstran ní nízko ohmických spojení. Sou ásti p ípravných prací pro realizaci katodické ochrany je : elektrické odizolování domovních instalací od domovních p ípojek (izola ními mezikusytvarovkami p erušujícími podélnou elektrickou vodivost- tšinou vybavenými jisk išti jako ochrany proti atmosférickému p ep tí ap), vytý ení všech objekt, které se mají chránit (liniových i neliniových kovových úložných za ízení, zemnících soustav, železobetonových základ budov, most a ostatních za ízení), eventueln prov ení míst k ížení pro dodate nou montáž PO, SO ap), odstran ní všech kontakt potrubí s jinými kovovými za ízeními, která jej uzem ují, mimo ch, jež budou sloužit katodické ochran, ozna it všechna místa, kde byly provád ny zásahy na potrubí (k ížení s jinými úložnými za ízeními, opravy potrubí, dodate né vsazování odbo ek a p ípojek ap), kontrola funkce stávajících izola ních p írub, spojek, izola ních mezikus, armatur a kompenzátor, kontrola chráni ek a kolektor, kontrola diodových len jak v trase potrubí, tak u mostních p echod a obdobných za ízení, vyhledání všech vad v izolaci potrubí (m ení je vhodné provést až po odizolování domovních instalací od domovních p ípojek a spojit je s potenciálovými a proudovými eními). Všechna zjišt ní je nutné dokumentovat! Lokalizace úložných za ízení, vad v izolaci potrubí a p izemn ných míst. Vlastní práce za ínají vyhledáváním úložných za ízení, která se budou chránit v etn t ch za ízení, které se na katodickou ochranu p ipojí. K tomuto m ení se použijí hleda e potrubí a kabel, které v tšinou pracují se st ídavým proudem. Pro vyhledávání vad v izolaci byla již v padesátých létech vyvinuta Pearsonova metoda, která je však u složit jších sítí nepoužitelná. Do jisté míry je však možné využít Pearsonovou metodu pracující na kmito tu 10 khz s kapacitním snímáním do potrubí vysílaného signálu upravené autorem tohoto p ísp vku, nebo použít generátory s velmi nízkým kmito tem. Lokalizaci ostatních vadných míst ve všech m stských oblastech je vhodné provést n kterou ze stejnosm rných metod. Nezbytné u všech je, b hem m ení, p ivést na zkoumané za ízení stejnosm rný signál. Použít lze na p íklad: DCVG, CIPS, IFO, Mirian nebo EXA. Všechny získané hodnoty se dokladují p edevším z d vodu volby co nejefektivn jšího ešení nalezeného problému. Žádný údaj by nem l být samoú elný. Izola ní p íruby, spoje, izola ní mezikusy a fitinky je nutné prom it z hlediska jejich izola ní funkce. Správná izola ní schopnost má zna ný vliv na efektivnost realizované ochrany. Výpo ty p i katodické ochran místních sítí. Z výpo pro katodickou ochranu se používají všechny vzorce týkající se uzem ovacích anod, výpo pr ez napájecích kabel, pot eby proudu ke katodické ochran v závislosti na 6

7 kvalit izolace jednotlivých kovových úložných za ízeních a jejich celkové plochy ur ené k ochran. Tam, kde nelze použít výpo ty pro jednotlivé ásti aktivní ochrany, požije se exaktního postupu pomocí prozatímních stanic katodické ochrany, elektrických polarizovaných drenáží i automaticky ízených saturáží. Pramen, kde lze výpo ty nalézt je více, na p íklad [4], [5] nebo [6] i [7] a [9]. Provedení katodické ochrany v r zných podmínkách. Po rekognoskaci terénu a provedení všech již zmín ných operací a úprav týkajících se nejr zn jších možných zp sob p izemn ní potrubí jež hodláme opat it katodickou ochranou, jakož i technického ov ení možnosti a pravd podobné ú innosti této ochrany p istoupíme k vlastní realizaci. Po spln ní ú edních a jiných opat ení plynoucích zejména ze stavebního zákona a jeho dodatk k p íslušnému datu, p istoupíme k vlastnímu technickému ešení zpracovanému zpravidla formou projektu, eventueln jeho ástí týkající se protikorozní ochrany. Ten pak, po schválení všemi neopominutelnými ú astníky realizujeme v co nejkratších.lh tách, abychom se vyhnuli dalším možným problém m. V místech p ipojení zdroje katodické ochrany je povinnosti dodavatele zm it všechny údaje dokládající úrove provedené ochrany : nap tí na výstupu zdroje ochrany, proud vystupující ze zdroje, zemní ohmický odpor uzem ovací anody, polariza ní potenciál chrán ného za ízení eventuáln s jeho pomocnými údaji na p íklad - zapínací a vypínací potenciály, velikost proudu vstupujícího v míst m ení do chrán ného za ízení ap. Na ostatních místech se zjiš ují : rezistence izola ních šroubení, mezikus, p írub a spoj, v etn potenciálových hodnot, rezistence chráni ek a potrubí, ale též p ítomnost vody mezi potrubím a chráni kou, jakož potenciálová m ení vn i zevn chráni ek, potrubí, eventuáln pláš kabel ap, jakož i všech ostatních m ení plynoucích z technických požadavk a podmínek. Po provedení t chto m ení se p ikro í k podrobnému m ení n kterou z metod intenzivního m ení. Vyhodnocení je sou ástí p ejímajícího m ení a základem pro mnohaletou údržbu instalované katodické ochrany [7]. N které zvláštnosti p i realizaci katodické ochrany. D íve instalované sít. Týká se prakticky v tšiny sítí, které vznikaly postupn v pr hu mnoha desetiletí. Jsou charakteristické p edevším r znorodým materiálem i izolacemi. Ty u šoupátek a jiných armatur v tšinou nejsou. N které ástí sítí jsou provedeny v litin. Dnes se již týká v tšinou rozvodu vody. Ty se aktivn nechrání p edevším z t chto d vod : 7

8 Nejsou opat eny izolacemi. Spot eba proudu by byla nehospodárn vysoká. Ten by vytvá el problémy s interferencemi. Nejsou dostate vodivé v podélné ose, jakožto hlavnímu p edpokladu k ú inné katodické ochran. Rozhodneme-li se zahrnout tyto oblasti do katodické ochrany, zajistíme : Vým nu litinových potrubí za ocelové opat ené kvalitními plastovými nebo asfaltovými izolacemi, nebo odd lením katodicky chrán ných úsek izola ními mezikusy. Nov instalované sít. V oblastech nové obytné zástavby, na p íklad v sídlištích by realizace spole né katodické ochrany nem la init žádné potíže. B hem projektování by m lo být zcela samoz ejmé dbát na opat ení bez nichž se efektivní katodická ochrana neobejde : montáž pot ebných izola ních mezikus do instalovaných vedení (v etn šroubení s izola ními vložkami ap.), emost ní nep iva ovatelných armatur vodivými m stky, opat it povrch armatur kvalitní odolnou izolací nebo izola ním tmelem, ízení kontrolních m icích míst - objekt. Nov pokládané ásti potrubí. Jestliže se n která ást sít nahrazuje nebo rozši uje pomocí ocelových trubek s kvalitní izolací, a nenapojuje-li se na katodicky chrán nou sí, je nutné v propojovacích místech instalovat izola ní spoje nebo izola ní mezikusy vybavené m icími objekty (POIS, KSO ap). Je také možné tato potrubí (za p íhodných podmínek) i p ímo chránit ho íkovými anodami. Domovní p ípojky. Doporu uje se zajistit katodickou ochranu nejen na hlavních rozvodných ádech, ale i na všech domovních p ípojkách. K tomu je však zapot ebí : rozvodná sí musí být s p ípojkou spojena elektricky vodiv, domovní p ípojka musí být elektricky odd lena od domovní instalace (izola ním šroubením - mezikusem nebo izola ní spojkou ap), 8

9 požadavek na kvalitu izolace p ípojky musí být stejný jako na hlavní vedení, vysoká kvalita izolace musí být vyžadována také v místech vedení k izola nímu spoji (HUP), místo propojení p ípojky s domovním rozvodem musí umož ovat spolehlivé p ipojení k nezbytným kontrolním protikorozním m ením, v p ípad použití chráni ek je nutné vylou it její galvanické spojení s kovem potrubí ípojky, i provedení domovní p ípojky z protla ované trubky je nezbytné, aby její izolace nebyla poškozena. Musí se proto doložit m ením (nejlépe n kterou stejnosm rnou metodou). Záv r. Použití katodické ochrany pro ochranu potrubí místních rozvodných sítí a domovních ípojek je nejen ú inné a ekonomické, ale i nezbytné z hlediska bezpe nostního. Ve v tšin zemí EU je samoz ejmá. Také u našich nejbližších soused, na Slovensku, se katodická ochrana místních sítí, po rozd lení federace, již b žn zavádí. Zvlášt u plynových rozvodných sítí. P estože v eské republice jsou zavedeny SN a EN, které více mén umož ují projektant m pr žné zavád ní katodické ochrany na místních rozvodech, je jejich realizace závislá výlu na investorovi toho i onoho za ízení, zda se rozhodne jej katodickou ochranou vybavit nebo ne. Také benevolence k tomu, zda potrubí vybavit nebo nevybavit katodickou ochranou, ze strany provozovatel a správc kovových úložných za ízení je více než podivná. Chovají se tak, jako by jim bylo jedno, zda bude úložné za ízení bezpe né a spolehlivé, jen když jim vyd lává peníze. V sousedním N mecku i Rakousku je každá realizace velice vítána a spole ná ochrana je státem dokonce podporována. Úmysln se jí vyhnout je tém nemožné. Nechápu to. A již bec si nedovedu p edstavit, že bychom tento problém vy ešili tak jednoduše, jako naši sousedé na Slovensku. Literatura. [1] Mí ko F. :Katodická ochrana ocelových potrubí místních rozvodných sítí a domovních p ípojek. Sborník p ednášek z konference OK 99 Aktivní protikorozní ochrana kovových úložných za ízení. Strana ATEKO. Ostrava [2] Boubela L.,Radomil M.: Koroze a protikorozní ochrana. O PP. Praha [3] Baeckmann W. Jacob R.: Korrosionsschutz von Gas-und Wasserrohrleitungen.Kap.7: Martin D.: Využití katodické protikorozní ochrany u potrubí místních rozvodných sítí a u domovních p ípojek. Hattingen.Vulkan-Verlag Essen [4] Wolf K. a kol.: Protikorozní ochrana potrubí, p íru ka PP, s.p. Praha [5] Uživatelská p íru ka DigPro, Fy ATEKO, s.r.o. Ostrava [6] Polák J.: Katodická protikorozní ochrana a zp soby snižování koroze bludnými proudy. Chemoprojekt Praha 1992 [7] Mí ko F.: Vyhodnocování n kterých provozních m ení korozního pr zkumu na 9

10 ocelových plynovodech. Praha. Plyn.8.Ro ník 54. Str. 242 až [8] lupek O., Davidová H.: Protikorozní ochrana. Informa ní systém GAS. Praha [9] Polák J., Veleta P.: Rukov katodické protikorozní ochrany. PS.Praha Obrazová p íloha. ást V.obvodu sídlišt Poruba v Ostrav, vybavena katodickou ochranou v létech 1968 až

11 Jiná ást V.obvodu sídlišt Poruba v Ostrav, vybavena katodickou ochranou v létech 1968 až Katodická ochrana V.obvodu je dosud v provozu. Jako v jediném ostravském stském obvodu nebyla dosud v této, katodicky chrán né ásti, registrována žádná porucha z titulu koroze bludnými proudy, p estože v mnohém mladších obvodech VI., VII. i v VIII. byly registrovány a opravovány desítky poruch z titulu koroze bludnými proudy. P esto, ani tato zkušenost dosud nep esv ila zodpov dné pracovníky vedení, aplikovat vlastní zkušeností z provozu katodické ochrany! 11

12 Jedna ze 16 uzem ovacích anod uložených na V.obvodu v Porub. Uzem ovací anoda z ty í FeSi uložených v koksovém obalu, jako tzv.balená uzem ovací anoda uložena v hloubce 2 m. Montér PKO závodu Ostrava SMP, n.p. s anodou FeSi v koksovém obalu Umíst ní MSKAO (malé stanice katodické ochrany)ve vstupní ásti auly VŠB v Ostrav Porub Detail napájecí ásti MSKAO v etn automaticky ízeného usm ova e AIKO V. 12

13 P vodní vysokoškolská aula, v jejíž vstupní ásti je umíst na MSKAO. Plynové rozvody této ásti m stského obvodu v Ostrav Porub byly opat eny t emi stanicemi katodické ochrany v roce Katodická ochrana je dosud v provozu. P estože je celá oblast ovliv ována bludnými proudy pocházejícími z tramvajové dopravy,nebyla dosud na rozvodných potrubích areálu TU VŠB zaznamenána porucha vlivem koroze. 13