Velikost živočišných buněk
|
|
- Erik Sedlák
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Velikost živočišných buněk Živočišné buňky jsou co do velikosti značně rozmanité. Velikostí se mohou lišit i stejné buněčné typy u různých živočichů. Průměrná velikost živočišné buňky je µm. Příklady velikostí: buňky kůry mozečku 4 6 µm; lidské erytrocyty 7,5 µm; megakaryocyty a osteoklasty µm; motorické neurony předních rohů míšních 150 µm; lidské vajíčko 200 µm, obojživelníků 1,5 mm, ptáků v cm. Velice dlouhé mohou být i výběžky buněk, např. u výběžků neuronů se jejich délka může být i několik metrů.
2 Tvar živočišných buněk Živočišné buňky se vyznačují obrovskou tvarovou rozmanitostí. Tvarové typy a příklady: kulovitý či eliptický - krevní buňky; plochý, kubický, cylindrický - epitelové buňky; hvězdicovitý a hruškovitý - nervové buňky; soudečkovitý - žlázové buňky; vřetenovitý - hladká svalovina. Některé buňky jako např. některé pojivové buňky či krevní mohou svůj tvar měnit.
3 Jádro Většina typů živočišných buněk obsahuje 1 centrálně uložené jádro. Jeho tvar často odpovídá celkovému tvaru buňky. Tvar může být kulovitý, někdy tyčkovitý, eliptický, prstencovitý či laločnatý (segmentovaný). Excentricky mají jádro uložené např. buňky tukového vaziva nebo některé buňky pojiv. Druhotně bezjaderné jsou zralé savčí erytrocyty. Některé buněčné struktury však mohou také obsahovat větší počet jader a takovéto pak označujeme jako tzv. soubuní. Podle způsobu vzniku pak rozlišujeme dva typy soubuní: a) plazmodium vzniká vícenásobným mitotickým rozdělením jádra uvnitř jediné struktury (dvoujaderné jaterní buňky); b) syncytium vzniká rozrušením a vymizením cytoplazmatických membrán mezi více, původně jednojadernými strukturami, kdy tak dochází ke splynutí jejich protoplazmy (vlákna příčně pruhovaného svalu).
4 Buňka kulovitá bezjaderná (erytrocyt savce, člověk) velikost 7,5 μm; kulovitý tvar; druhotně bezjaderné; profil bikonkávní.
5 Buňka eliptická (erytrocyt obojživelníka, žába) velikost μm; eliptický tvar; jádro eliptické; profil bikonvexní. jádro
6 Buňka kulovitá se segmentovaným jádrem, granulocyt neutrofilní velikost μm; tvar kulovitý; jádro složeno až z 5 laloků. jádro
7 Buňka kulovitá se segmentovaným jádrem, granulocyt neutrofilní velikost μm; tvar kulovitý; jádro složeno až z 5 laloků.
8 Buňka s prstencovitým až laločnatým jádrem, megakaryocyt (kostní dřeň) velikost μm; tvar kulovitý; polyploidní buňka prodělávající endomitózu; jádro prstencovité až mnohočetně laločnaté. jádro
9 Buňka s prstencovitým až laločnatým jádrem, megakaryocyt (kostní dřeň) velikost μm; tvar kulovitý; polyploidní buňka prodělávající endomitózu; jádro prstencovité až mnohočetně laločnaté.
10 Buňka plochá (vrstevnatý epitel jícnu) protáhlý plochý tvar. jádro
11 protáhlý tvar Buňka plochá (vrstevnatý epitel jícnu)
12 Buňka kubická (kanálky ledvina) buňka tvaru krychle; jádro kulovité, centrálně uložené. jádro
13 Buňka kubická (kanálky ledvina) buňka tvaru krychle; jádro kulovité, uložené centrálně.
14 Buňka cylindrická (epitel sliznice tenkého střeva) buňka tvaru kvádru; jádro měchýřkovité, protáhlé. jádro
15 Buňka cylindrická (epitel sliznice tenkého střeva) buňka tvaru kvádru; jádro měchýřkovité, protáhlé.
16 Buňka hruškovitá, Purkyňova buňka (mozeček) jádro uprostřed cytonu, nápadné 2 dendrity; velká nervová buňka hruškovitého tvaru. jádro
17 Buňka hruškovitá, Purkyňova buňka (mozeček) jádro uprostřed cytonu, nápadné 2 dendrity; velká nervová buňka hruškovitého tvaru.
18 Buňka hruškovitá, Purkyňova buňka (mozeček) jádro centrálně, nápadné 2 dendrity; velká nervová buňka hruškovitého tvaru.
19 Hvězdicovitá buňka, pigmentová buňka, melanocyt (kůže obojživelníka) protáhlé buňky s četnými výběžky; tvar rozmanitý; buňky vyplněny pigmentem. pigment
20 Hvězdicovitá buňka, pigmentová buňka, melanocyt (kůže obojživelníka) protáhlé buňky s četnými výběžky; tvar rozmanitý; buňky vyplněny pigmentem.
21 Buňka hvězdicovitá, multipolární neuron (páteřní mícha) velikost až 150 μm; vícevýběžkatá nervová buňka.
22 Buňka hvězdicovitá, multipolární neuron (páteřní mícha) velikost až 150 μm; vícevýběžkatá nervová buňka.
23 Buňka hvězdicovitá, multipolární neuron (páteřní mícha) velikost až 150 μm; vícevýběžkatá nervová buňka.
24 Jaterní buňky (hepatocyty) s 1 a 2 jádry typu (plazmódium) tvar polyedrický; velikost μm; buňky většinou; jednojaderné, méně dvoujaderné (až 27%); hojně obsahují ribozomy a endoplazmatická retikula. jádra
25 Jaterní buňky (hepatocyty) s 1 a 2 jádry (plazmodium) tvar polyedrický; velikost μm; buňky většinou jednojaderné, méně dvoujaderné (až 27%); hojně obsahují ribozomy a endoplazmatická retikula.
26 Příčně pruhovaný sval, mnohojaderná struktura typu (syncytium) mnohojaderné vlákno o délce až 1-40 cm a průměru μm; jádra čočkovitá, funkčně rovnocenná. jádra
27 Příčně pruhovaný sval, mnohojaderná struktura (syncytium) mnohojaderné vlákno o délce až 1-40 cm a průměru μm; jádra čočkovitá, funkčně rovnocenná.
Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN
BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN Živočišná buňka lysozóm jádro cytoplazma plazmatická membrána centrozom Golgiho aparát ribozomy na drsném endoplazmatickém retikulu mitochondrie Živočišná tkáň soubor
Téma I: Tkáň svalová
Téma I: Tkáň svalová Charakteristika: Morfologie: buňky nebo vlákna, spojená intersticiálním vazivem - hladký sval buňky bez příčného žíhání - kosterní sval vlákna (syncytium) příčně pruhovaná - srdeční
1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA
Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: Skupina: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Trvalý preparát: mícha Vyhledejte nervové buňky (neurony) ve ventrálních rozích šedé hmoty míšní. Pozorujte při zvětšení, zakreslete
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /
Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci).
Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci). Byla dosažena hranice, kdy jedna buňka už nestačila zajistit všechny nároky
ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka
ČLOVĚK Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka Fyzická antropologie - studuje lidské tělo, jeho vývoj a genetiku anatomie - zkoumá stavbu těla organismů fyziologie
Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)
Podpořeno grantem FRVŠ 524/2011 Ledviny NEFRON funkční jednotka Kůra - renální tělísko (glomerulus + Bowmanův váček) - proximální tubulus (zpětné vstřebávání) - distální tubulus Dřeň - Henleova klička
Seminář pro maturanty
Úvod do biologie člověka Seminář pro maturanty 2006 Organismy mají hierarchickou strukturu Buňka - tkáň - orgán - orgánová soustava celkem asi 216 typů buněk v lidském těle tkáň = skupina buněk stejné
Buňka. základní stavební jednotka organismů
Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na
Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ
PL 15 /LP 4 Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ Teorie: Stavba a funkce tkání Tkáně představují soubory buněk stejného původu, metabolismu, funkce i tvaru. Z hlediska vývoje, stavby a funkce je dělíme na tkáně:
ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE
OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4
Živá soustava, hierarchie ž.s.
Téma: Tkáně Živá soustava, hierarchie ž.s. Charakteristiky ž.s.: 1) Biochemické složení 2) Autoreprodukce 3) Dědičnost 4) Složitost, hierarchické uspořádání 5) Metabolismus 6) Dráždivost 7) Růst 8) Řízení
EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň
EPITELOVÁ TKÁŇ Epitelová tkáň potní žlázy Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň Epitel tvoří vrstvy buněk, které kryjí vnější a vnitřní povrchy Epitel, kterým cítíme, je běžně nazýván kůže Sekrece
VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_002 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Buňka Vyučovací předmět: Základy ekologie
Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis
Druhy tkání Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si rozšíří znalosti o tkáních, z kterých se pak vytváří větší celky
PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám
VY_32_INOVACE_ZDRK34060FIG Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:
Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK
Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK ŢIVÉ SOUSTAVY Nebuňečné (priony, viroidy, viry) Buněčné (jedno- i mnohobuněčné organismy) PROKARYOTICKÝ TYP BUNĚK 1-10 µm Archebakterie Eubakterie (bakterie a sinice)
Histologická praktika. Nervový systém
Histologická praktika Nervový systém NERVOVÝ SYSTÉM nejkomplexnější systém v lidském těle tvořen sítí více než 100 milionů neuronů každý neuron má tisíce mezispojů, což vytváří velmi efektivní komunikační
Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ
Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají
II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní
II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní základní stavební jednotkou svalové vlákno, představující mnohojaderný útvar (soubuní) syncytiálního charakteru; vykazuje příčné pruhování;
Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU
Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Dnešní přednáška: Koncept uspořádání tkání Embryonální vznik tkání Typy tkání a jejich klasifikace Orgánové soustavy
VY_32_INOVACE_19_OPAKOVANI_NERVOVA_SOUSTAVA_CLOVEKA. 45 minut Datum ověření:
Kód materiálu: Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_OPAKOVANI_NERVOVA_SOUSTAVA_CLOVEKA Opakování nervová soustava člověka. Předmět: Přírodopis Ročník: 8. Časová dotace: Jméno autora: 45 minut Datum ověření:
Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte
Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =
Nervová tkáň. neurony. neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky
Nervový systém Nervová tkáň neurony neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky Nervový systém - CNS a PNS CNS mozek, mozkový kmen, mozeček,
Neurony a neuroglie /
Nervová tkáň Jedna ze 4 základních typů tkání Vysoce specializovaná - přijímá /dráždivost/, vede /vodivost/, porovnává, ukládá, vytváří informace, zabezpečuje přiměřenou reakci Původ: neuroektoderm CNS
Pojiva trofická tělní tekutiny
Pojiva trofická tělní tekutiny Trofická pojiva se liší od jiných tkání tím, že nemají stálé morfologické uspořádání. S pojivy je spojuje původ buněčných elementů z mezenchymu, avšak rozdíl je ve způsobu
Téma: Tkáně. Epitely. Praktické cvičení č. 1. Příklady epitelů histologické preparáty. Teoretický úvod:
Praktické cvičení č. 1 2. ročník Téma: Tkáně Teoretický úvod: Tkáně jsou soubory buněk charakteristického tvaru a funkce. Podle typu buněk a množství a charakteru mezibuněčné hmoty, kterou jsou buňky navzájem
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Tématický celek: LIDSKÉ TĚLO. Téma: NERVOVÉ ŘÍZENÍ STAVBA MOZKU. Ročník: 8. Autor: Mgr. Martina Kopecká
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: LIDSKÉ TĚLO Téma: NERVOVÉ ŘÍZENÍ STAVBA
Zdravotní nauka 1. díl
Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
Soustava krycí od protist po hlístice
Soustava krycí od protist po hlístice Tematická oblast Datum vytvoření 2. 9. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Biologie - biologie živočichů 3. ročník čtyřletého G a 7. ročník osmiletého
HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE
OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Živočišné tkáně I. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce živočišných
Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:
Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako: Přijímá podněty smyslovými orgány tzv. receptory (receptory), Kontroluje a poskytuje komplexní komunikační
ročník 7. č. 19 název
č. 19 název Živočišná buňka anotace V pracovních listech žáci získávají základní vědomosti o živočišných buňkách. Testovou i zábavnou formou si prohlubují znalosti na dané téma. Součástí pracovního listu
TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.
TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 1. Genotyp je 1) soubor genů, které jsou uloženy v rámci 1 buněčného jádra 2) soubor pozorovatelných vnějších znaků 3) soubor všech genů organismu 4) soubor
ISBN 978-80-247-6899-1 Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka:
style:normal;color:grey;font-family:verdana,geneva,kalimati,sans-serif;text-decoration:none;text-align:center;font-v = = < p s t y l e = " p a d d i n g : 0 ; b o r d e r : 0 ; t e x t - i n d e n t :
Vylučovací soustava. 1) Ledvina
1.1.1. Vylučovací soustava 1) Ledvina Ledvina (ren) je hlavním orgánem vylučovací soustavy, který pracuje v součinnosti se soustavou oběhovou. Jedná se o párový orgán, jehož prostřednictvím jsou v podobě
TEST: Základy biologických oborů - ZBOBc Varianta:
TEST: Základy biologických oborů - ZBOBc060912 Varianta: 0 1. Nositelkou genetických informací je 1) DNA 2) histon 3) mrna 4) RNA transkriptáza 2. Které tvrzení je nepravdivé 1) bránice je hlavní inspirační
Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................
Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................
Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: ISBN
Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: MUDr. Vlasta Axmanová Text připomínkoval MUDr. Daniel Brandejs. Grada Publishing, a.s., 2009
Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov,Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění
Buňka --- tkáň --- orgán --- org. soustava --- organismus
Tkáně : literatura : Dylevský, I.: Anatomie a fyziologie člověka. Olomouc: Epava, 1998. Dylevský, I., Trojan,S.: Somatologie 1. Praha : Avicenum, 1990. Machová, J.: Biologie člověka pro učitele. Praha
Příloha 1, Otázky na kontroly
Příloha 1, Otázky na kontroly Svaly 1) Lidské svaly dělají pohyb. Co přeměňují, aby sval mohl pracovat? a) energii vzduchu b) energii potravy c) energii vody 2) Účinnost přeměny energie potravy na svalovou
Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: ISBN
Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: MUDr. Vlasta Axmanová Text připomínkoval MUDr. Daniel Brandejs. Grada Publishing, a.s., 2009
Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace
Živočišné tkáně Vznik - histogeneze diferenciace proliferace Soudržnost, adhezivita. Mezibuněčná hmota!! - vláknitá kolagen, elastin amorfní voda, anorg, ionty, glykosoaminoglykany a strukturální glykoproteiny
ANATOMIE. Trenérská škola OLYMPIA, akreditované zařízení MŠMT ČR
Trenérská škola OLYMPIA, akreditované zařízení MŠMT ČR Školení trenérů kulturistiky, instruktorů fitness, osobních trenérů a instruktorů kondičního posilování ANATOMIE Základy anatomie lidského těla Definice:
Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.)
1 Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1. Povrch kosti kryje vazivová blána, která se nazývá a) okostice b) chrupavka c) kostní obal 2. Na průřezu kosti rozeznáváme
Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.
Otázka: Centrální nervový systém Předmět: Biologie Přidal(a): wewerka68 Dělení nervové soustavy, nervová tkáň, koncový mozek, kůra, korové analyzátory, mozkové laloky a dutiny, mozkomíšní mok, obaly mozku,
Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: ISBN
Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: MUDr. Vlasta Axmanová Text připomínkoval MUDr. Daniel Brandejs. Grada Publishing, a.s., 2009
DIDAKTICKÝ TEST- OBECNÁ ZOOLOGIE
DIDAKTICKÝ TEST- OBECNÁ ZOOLOGIE 1. Která část neuronu přijímá vzruchy? a) tělo neuronu a dendrity b) pouze tělo neuronu c) axon (neurit) a dendrity d) axon (neurit) a tělo neuronu 2. Mozeček je důležité
HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 18. 9. 2009 Mgr. Radka Benešová Nervový systém dělíme na centrální = mozek a mícha periferní
ŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII.
ŘÍZENÍ ORGANISMU Přírodopis VIII. Řízení organismu Zajištění vztahu k prostředí, které se neustále mění Udrţování stálého vnitřního prostředí Souhra orgánových soustav NERVOVÁ SOUSTAVA HORMONY NEROVOVÁ
PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1
PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 Název cvičení: ŽIVOČIŠNÉ TKÁNĚ Teoretický úvod: Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci. Buňky tvořící tkáň mohou být stejného typu, existují však
Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
TEST: Bc. BLG FYZ (2017) Varianta:
TEST: Bc. BLG FYZ (2017) Varianta:0 1. Mezi buněčné inkluze živočišné buňky patří: 1) glukan 2) peptidoglykan 3) glykogen 4) chitin 2. Voda o hmotnosti 0,6 kg zvýšila svoji teplotu z 20 C na 60 C. Jak
Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce
Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 22.10.2013 Svalová tkáň má
7. Nervová soustava člověka
7. Nervová soustava člověka anatomie nervové soustavy a stavba neuronu Nervová soustava člověka je rozlišena na: 1. CNS - centrální nervovou soustavu (hlava - řídící centrum, mícha zprostředkovává funkce)
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z BIOLOGIE
ŘEŠENÍ Kód uchazeče. Datum.. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z BIOLOGIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2015 30 otázek Maximum 60 bodů Při výběru z několika možností je
velmi těsně na sebe naléhajících buněk bezcévná mechanická sekreční
Epitelová tkáň jedna ze čtyř základních tkání je derivátem všech tří zárodečných listů je složena z velmi těsně na sebe naléhajících buněk je bezcévná, výživu získává difúzí z krevních cév uložených v
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Pracovní sešit pro SZŠ Hlavní autorka: Mgr. Markéta Křivánková Spoluautorka: Mgr. Milena
Variace Pohlavní soustava ženy
Variace 1 Pohlavní soustava ženy 21.7.2014 16:03:50 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA POHLAVNÍ SOUSTAVA POHLAVNÍ SOUSTAVA ŽENY Funkce pohlavního systému ženy 1. Zrání vajíček a jejich uvolňování z kůry
Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF
Svaly MUDr. Tomáš Boráň Ústav histologie a embryologie 3.LF tomas.boran@lf3.cuni.cz Svalová tkáň aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň příčně pruhovaná svalovina kosterní svalovina
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová
Zdravotní nauka 1. díl
Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz
:25 1/5 1. přednáška
2016-08-27 00:25 1/5 1. přednáška 1. přednáška Člověk je vyudován hierarchicky buňka tkáň orgán orgánový systém oranizmus Buňka základni morfologická a funkční jednotka organismu je základní stavební prvek
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Funkční klasifikace epitelů. Epitely v organismech plní více funkcí, ale většinou k výkonu pouze jedné jediné jsou specifickým způsobem upraveny.
Funkční klasifikace epitelů Epitely v organismech plní více funkcí, ale většinou k výkonu pouze jedné jediné jsou specifickým způsobem upraveny. 1. Epitely výstelkové a krycí plní zejména ochrannou funkci.
Kožní pokrývka integumentum commune
Kožní systém Kožní pokrývka integumentum commune Epidermis Cutis Dermis Kůže tenkého typu - rhombická políčka (areae cutaneae) - vlasy, potní a mazové žlázy Potní žlázy Kůže tlustého typu - s hmatovými
Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
Pojivové tkáně se skládají z buněk a mezibuněčné hmoty, která je hojně zastoupena a určuje vlastnosti pojiv.
Otázka: Pojivové tkáně Předmět: Biologie Přidal(a): Robert Willimetz Histologie = nauka o tkáních a orgánech mnohobuněčných organismů Pojivové tkáně (lat. textus conjuctivus) vyplňují prostory mezi orgány
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Živočišné tkáně II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis a charakteristika nervové
Variace Soustava tělního pokryvu
Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_20_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA2_P1-2 Číslo projektu: CZ
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky
1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.
Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis
Charakteristika epitelů Epitelová tkáň Textus epithelialis buňky podkladem je bazální lamina těsně nahloučené s minimem mezibuněčné hmoty množství pevných mezibuněčných spojů různé tvary určující pro klasifikaci
Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti
patří mezi biologické vědy, které zkoumají živou přírodu hlavním předmětem zkoumání je člověk název je odvozen od řeckých slov: SOMA = TĚLO LOGOS = VĚDA, NAUKA Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor Mgr. Martin Hnilo Tematická oblast Biologie 2 Zoologický systém. Embryogeneze. Ročník 2. Datum tvorby 02.09.2013
Variace Nervová soustava
Variace 1 Nervová soustava 21.7.2014 15:59:34 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA NERVOVÁ SOUSTAVA CNS MOZEK, PRODLOUŽENÁ MÍCHA, HŘBETNÍ MÍCHA PNS PERIFERNÍ NERVY (OBVODOVÉ) VYSTUPUJÍCÍ Z HŘBETNÍ MÍCHY
Obratlovci. b) Jaký je rozdíl mezi strunou hřbetní a páteří?
Přírodovědec: Obratlovci EFERÁTY OBRATLOVCI Dnes pracujete prvně ve skupinách. Každou skupinu povede vedoucí kdo to bude jako první, se domluvíme. Vedoucí bude organizovat práci ve skupině a současně bude
MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE
Cvičení 6: BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA Jméno: Skupina: MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Trvalý preparát: kořínek cibule obarvený v acetorceinu V buňkách kořínku cibule jsou viditelné různé mitotické figury.
2. Histologie: pojivové tkáně
2. Histologie: pojivové tkáně Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Znaky: nepravidelně uspořádané nepolarizované buňky nevytvářejí souvislé vrstvy:
Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!
SVALSTVO Typy svalové tkáně: 1. Hladké svalstvo Stavba je tvořeno jednojader. b. jádro je tyčinkovité, leží uprostřed buňky Nachází se: v trávicí trubici v děloze v močovodech v moč. měchýři ve vejcovodech
Biologie člověka souhrnné opakování 1. část kostra, vylučovací soustava a kůže, regulace, receptory
Biologie člověka souhrnné opakování 1. část kostra, vylučovací soustava a kůže, regulace, receptory 1. Vazivová blána, která kost obaluje, se nazývá. 2. Podtrhněte, co tvoří osu kostry: lebka, lopatky,
- pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2
Kůže (cutis) - pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2 funkce: 1) ochrana chemická, mechanická, fyzikální 2) udržování stálé tělesné teploty
Všeobecná sestra, 2. kolo, kombinovaná forma, Odborný test VS a PA
Všeobecná sestra, 2. kolo, kombinovaná forma, Odborný test VS a PA Správná odpověď je podbarvena šedou barvou Otázka č. 1: Kyfóza je fyziologické zakřivení páteře: v oblasti krční páteře dopředu v oblasti
Mozek, nervová soustava
Mozek, nervová soustava AM110-0203 AM110-0203 Základní model, 2 díly mediálně dělený, barevně rozlišeny jednotlivé struktury; na podstavci AM110-0204 Mozek, 2 díly mediálně dělený; na podstavci AM110-0205
Termíny z časného vývoje zárodku:
Embryologie Termíny z časného vývoje zárodku: Ovulace 14.den menstruačního cyklu Oplodnění fertilizace vznik zygoty a dokončení 2. zracího dělení Rýhování mitotické dělení buněk (blastomer) a vznik moruly
KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava
KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje
Praktická cvičení z morfologie a fyziologie pro posluchače Farmaceutické fakulty. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. a kolektiv
Praktická cvičení z morfologie a fyziologie pro posluchače Farmaceutické fakulty PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. a kolektiv Recenzovali: MUDr. Vladimíra Mužáková, Ph.D. doc. MUDr. Mgr. Zbyněk Tonar, Ph.D.
receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS)
Smyslový orgán n = čidlo receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS) Reflexní oblouk receptor dostředivá (aferentní,senzitivní) dráha ústředí odstředivá (eferentní,motorická) dráha
pracovní list studenta
Výstup RVP: Klíčová slova: Pohybová soustava Renáta Řezníčková žák využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími ve vlastním těle; usiluje o pozitivní změny ve