Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF"

Transkript

1 Svaly MUDr. Tomáš Boráň Ústav histologie a embryologie 3.LF

2 Svalová tkáň aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň příčně pruhovaná svalovina kosterní svalovina srdeční svalovina hladká svalovina nespecifický kontraktilní systém

3 Stavba kosterního svalu epimysium (perimysium externum) na povrchu svalu, kolagenní vazivo perimysium (perimysium internum) kolagenní vlákna cévní a nervové pleteně endomysium lamina basalis + retikul. vlákna cévní a nervové pleteně

4 Stavba svalu

5 Kosterní svalovina svalové vlákno mnohojaderný útvar (syncytium) jádra na periferii μm v průměru,délka cm až dm vývoj: myoblasty ο myotuba ο sv. vlákno satelitní buňky šlacha (tendon) kolagenní vlákna

6 Svalové vlákno jádra oválná uložena na periferii plazmatická membrána = sarkolema invaginuje do hloubky - T-tubuly cytoplasma = sarkoplasma myofibrily mitochondrie, granula glykogenu, myoglobin hladké ER = sarkoplazmatické retikulum

7 Schéma svalového vlákna

8

9

10

11 Sarkomera A-proužek - tlusté filamentum - tmavý I-proužek - tenké filamentum - světlý Z-linie - α-aktinin, desmin, kotví tenká filamenta H-proužek - jen tlustá filamenta M-proužek - vázání tlustých f. myomesinem ohraničena dvěma Z-liniemi hexagonální uspořádání na příčném řezu

12

13

14

15 Myofibrily vytvářejí příčné pruhování tenká filamenta aktin, tropomyosin a troponin nebulin tlustá filamenta myosin, titin spojovací proteiny desmin, α-aktinin, dystrofin

16 Tenká filamenta G-aktin polymeruje na F-aktin dvoušroubovice tropomyosin dvojvlákno, za sebou stabilizuje a zpevňuje filamentum troponin T, C a I globulární podjednotky vázán na tropomyosin

17 Tlustá filamenta myosin typu II těžké řetězce a lehké řetězce vláknitý segment - spojuje myosiny globulární segment - vazba aktinu, ATPázová aktivita symetrické uspořádání

18

19 Mechanismus kontrakce tenká a tlustá filamenta se do sebe zasouvají 1. ATP je vázáno na myosin, nehydrolyzuje 2. Ca2+ se váže na TnC ο změna konformace 3. vazba aktinu a myosinu 4. hydrolýza ATP, ohnutí myosinu o 45o 5. vazba ATP na myosin a uvolnění vazby a-m 6. opakuje se dokud je ν Ca2+

20 T-systém na rozhraní A a I-proužku je T-tubulus z obou stran na něj naléhá cisterna SR = triáda SR je rezervoár Ca2+ iontů membrána obsahuje Ca2+-ATPázu T-systém obklopuje myofibrily rozvádí depolarizační potenciál otevírají se tak Ca2+ kanály SR

21

22

23 Zásobení svalu cévy i nervy se větví ve vazivu svalu senzitivní nervy nervosvalová vřeténka (délka svalu) šlachová vřeténka (napětí svalu) volná nervová zakončení (bolest) motorické nervy α - motoneurony motorická jednotka

24 Motorická ploténka kontakt svalu s nervem nervové zakončení bez myelinové pochvy synaptické váčky (acetylcholin) a mitochondrie synaptická štěrbina svalové vlákno druhotné spojovací záhyby

25 Nervosvalové vřeténko vlákna ve vřetenovité pochvě z vaziva tzv. intrafuzální vlákna centrální (sensorický) region periferní (kontraktilní) region inervováno senzorickými a γ-motoneurony informuje o délce svalu

26 Typy svalových vláken červená vlákna hojně myoglobinu a mitochondrií pomalejší akce, větší výdrž bílá vlákna málo myoglobinu i mitochodrií rychlá kontrakce, slabá výdrž intermediární vlákna mezityp

27 Energetický metabolismus pohotovostní zdroje - kreatinfosfát, ATP zásobní látka - glykogen červená vlákna - β-oxidace MK bílá vlákna - anaerobní glykolýza

28 Srdeční svalovina kardiomyocyty cylindrické bb. cca 90 x 15 μm spojeny interkalárními disky endomysium, perimysium, epimysium

29 Kardiomyocyt jednojaderná bb. - oválné jádro centrálně množství mitochondrií GER, GA, glykogen, lipidy kontraktilní aparát - jako v kosterním svalu SR - příčně probíhá na úrovni Z-linií jsou vytvořeny diády v síních granula s ANF spec. bb. excitomotorického aparátu

30

31

32 Interkalární disk spojení sousedních kardiomyocytů probíhají schodovitě příčné styčné plochy - nerovné, kuželovité intercelulární spoje macula adherens - na vrcholcích kuželů, spojení bb. fasciae adherentes - na svazích kuželů, kotví aktinová filamenta gap junction - podélné úseky, funkční spojení

33

34 Energetický metabolismus utilizuje široké spektrum látek glukóza, laktát, ketolátky, aminokyseliny, esterifikované i neesterifikované MK

35 Hladká svalovina ve stěnách dutých orgánů (cévy, střeva ) i jinde (kůže, prostata) vřetenovité svalové bb μm dlouhé jádro centrálně, při jeho pólech organely bb. obklopena laminou basalis a retik. vlákny není vyvinut T-systém syntéza kolagenu, elastinu a proteoglykanů

36 Kontraktilní aparát hladké svaloviny myofilamenta uspořádána síťovitě nejsou sarkomery ani Z-linie kotvení do denzních tělísek není přítomen troponin, Ca2+ váže kalmodulin kaveoly nahrazují funkci T-tubulů intermediární filamenta - funkce cytoskeletu

37

38

39

40 Mechanismus kontrakce 1. lehký řetězec myosinu (LC) inhibuje ATPázovou aktivitu 2. Ca2+-kalmodulin aktivuje myosin-lc-kinázu (přes camp) 3. fosforylací LC se ruší inhibice 4. vazba aktinu na myosin 5. dále jako u kosterní svaloviny

41 Inervace autonomní systém četné gap junctions ke kontrakci dochází i pouhým protažením vlákna

42 Nespecifický kontraktilní systém myoepitelové bb. součásti exokrinních žláz pomáhají exkreci hvězdicovitého nebo vřetenovitého tvaru pod kontrolou autonomního nervstva slinné žlázy, ledvinové tubuly...

43 Regenerace svalové tkáně vysoce diferencovaná tkáň nízká schopnost regenerace srdeční sval se hojí jizvou kosterní sval se hojí jizvou + lehce regeneruje ze satelitových bb. hladké svalové bb. se dělí a snadno regenerují

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 22.10.2013 Svalová tkáň má

Více

SVALOVÁ TKÁŇ. Ústav histologie a embryologie

SVALOVÁ TKÁŇ. Ústav histologie a embryologie SVALOVÁ TKÁŇ Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Stavba interkalárního disku. Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Ústav histologie a embryologie

Více

Svalová tkáň Svalová soustava

Svalová tkáň Svalová soustava Svalová tkáň Svalová soustava Svalová tkáň tvoří svaly Svalová soustava soubor svalů (sval = orgán) Sval vysoce specializovaný orgán pohyb jako odpověď na vlivy okolí pohyb v prostoru pohyb částí těla

Více

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba

Více

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard) Fyziologie svalstva Svalstvo patří ke vzrušivým tkáním schopnost kontrakce a relaxace veškerá aktivní tenze a aktivní pohyb (cirkulace krve, transport tráveniny, řeč, mimika, lidská práce) 40% tělesné

Více

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů Bp1252 Biochemie #11 Biochemie svalů Úvod Charakteristickou funkční vlastností svalu je schopnost kontrakce a relaxace Kontrakce následuje po excitaci vzrušivé buněčné membrány je přímou přeměnou chemické

Více

Svaly. Svaly. Svalovina. Rozdělení svalů. Kosterní svalovina

Svaly. Svaly. Svalovina. Rozdělení svalů. Kosterní svalovina Svaly Svaly Aktivní tenze a pohyb Komunikace, práce Krevní cirkulace Trávení Vylučování Reprodukční systém Michaela Popková Dráždivá tkáň Elasticita Schopnost kontrakce a relaxace Kosterní (příčně pruhovaná)

Více

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí! SVALSTVO Typy svalové tkáně: 1. Hladké svalstvo Stavba je tvořeno jednojader. b. jádro je tyčinkovité, leží uprostřed buňky Nachází se: v trávicí trubici v děloze v močovodech v moč. měchýři ve vejcovodech

Více

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní základní stavební jednotkou svalové vlákno, představující mnohojaderný útvar (soubuní) syncytiálního charakteru; vykazuje příčné pruhování;

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová

Více

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly. Fyziologie svalů Svalová tkáň - je složena z buněk, které jsou schopny reagovat na podráždění změnou své délky nebo napětí, - slouží k pohybu a udržování polohy organizmu v prostoru, - tvoří stěny dutých

Více

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci

Více

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky) orgánový pohyb (pohyb orgánu) organizmální pohyb

Více

Přeměna chemické energie v mechanickou

Přeměna chemické energie v mechanickou Přeměna chemické energie v mechanickou Molekulám schopným této energetické přeměny se říká molekulární motory. Nejklasičtějším příkladem je svalový myosin (posouvá se po aktinu), ale patří sem i ATP-syntáza

Více

Biochemie svalové činnosti. Kardiomyocyty. Zdroj a eliminace Ca 2+ v sarkoplazmě srdečního svalu

Biochemie svalové činnosti. Kardiomyocyty. Zdroj a eliminace Ca 2+ v sarkoplazmě srdečního svalu Biochemie svalové činnosti (základní informace Harperova biochemie, str. 682 700) Kardiomyocyty Myokard se v mnohém podobá kosternímu svalstvu; patří též mezi příčně pruhované svalstvo. Jsou však zde dvě

Více

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána Fyziologie svalové činnosti MUDr. Jiří Vrána Syllabus 2) Obecný úvod 4) Kosterní svaly a) funkční stavební jednotky b) akční pot., molek. podklad kontrakce, elektromech. spřažení c) sumace, tetanus, závislost

Více

KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL

KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování a modulace

Více

pracovní list studenta

pracovní list studenta Výstup RVP: Klíčová slova: Pohybová soustava Renáta Řezníčková žák využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími ve vlastním těle; usiluje o pozitivní změny ve

Více

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter. Fyziologie svalů Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu dfgdfgdfgdfgdfg Fyziologie. Autor přednášky:

Více

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová Fyziologie pro trenéry MUDr. Jana Picmausová Patří mezi základní biogenní prvky (spolu s C,N,H) Tvoří asi 20% složení lidského těla a 20.9% atmosferického vzduchu Současně je klíčovou molekulou pro dýchání

Více

Genetika člověka GCPSB

Genetika člověka GCPSB Inovace předmětu Genetika člověka GCPSB Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika člověka / GCPSB 7. Genetika

Více

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie. Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:11 Obecná stavba cév tunica intima tunica

Více

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají

Více

Téma I: Tkáň svalová

Téma I: Tkáň svalová Téma I: Tkáň svalová Charakteristika: Morfologie: buňky nebo vlákna, spojená intersticiálním vazivem - hladký sval buňky bez příčného žíhání - kosterní sval vlákna (syncytium) příčně pruhovaná - srdeční

Více

Pohybová soustava - svalová soustava

Pohybová soustava - svalová soustava Pohybová soustava - svalová soustava - Člověk má asi 600 svalů - Svaly zabezpečují aktivní pohyb z místa na místo - Chrání vnitřní orgány - Tvoří stěny některých orgánů - Udržuje vzpřímenou polohu těla

Více

ší šířen Kontakty vyučujících Úvod do předmětu fyziologie Fyziologie svalstva Literatura. Trojan, Ganong, Guyton?

ší šířen Kontakty vyučujících Úvod do předmětu fyziologie Fyziologie svalstva Literatura. Trojan, Ganong, Guyton? Kontakty vyučujících Úvod do předmětu fyziologie MUDr. Vladimír Riljak, Ph.D. vladimir.riljak@lf1.cuni.cz tel.: 224968443 MUDr. Kateřina Jandová, Ph.D. katerina.jandova@lf1.cuni.cz tel.: 224968443 RNDr.

Více

Biochemie svalu. Uspořádání kosterního svalu. Stavba kosterního svalu. Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval.

Biochemie svalu. Uspořádání kosterního svalu. Stavba kosterního svalu. Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval. Biochemie svalu Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval Uspořádání kosterního svalu Stavba kosterního svalu Tlustá filamenta myosin Tenká filamenta Aktin Tropomyosin Troponin Ostatní bílkoviny

Více

PORUCHY SVALOVÉHO NAPĚTÍ

PORUCHY SVALOVÉHO NAPĚTÍ Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 svaly jsou stále v mírné kontrakci, kterou označujeme jako svalové napětí (svalový tonus) svalové napětí představuje základní nervosvalový děj není

Více

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis Charakteristika epitelů Epitelová tkáň Textus epithelialis buňky podkladem je bazální lamina těsně nahloučené s minimem mezibuněčné hmoty množství pevných mezibuněčných spojů různé tvary určující pro klasifikaci

Více

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky)

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Typy svalů, složení

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Velikost živočišných buněk

Velikost živočišných buněk Velikost živočišných buněk Živočišné buňky jsou co do velikosti značně rozmanité. Velikostí se mohou lišit i stejné buněčné typy u různých živočichů. Průměrná velikost živočišné buňky je 10-20 µm. Příklady

Více

Cytologie. Přednáška 2010

Cytologie. Přednáška 2010 Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu Katedra zoologie PřF UP Olomouc http://www.zoologie. upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti z cytologie a anatomie. Doplňující prezentace: Dynamika membrán, Řízení srdeční činnosti, EKG,

Více

Fyziologické principy pohybu

Fyziologické principy pohybu Fyziologické principy pohybu 1 Struktura mikrotubulů a jejich spojení dyneinem 2 3 Struktura příčně pruhovaného svalu 4 Organizace příčně pruhovaného svalu T-tubuly ve svalovém vlákně 5 6 Molekulární struktura

Více

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER) BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY Buněčné jádro- v něm genetická informace Úkoly jádra-1) regulace dělení, zrání a funkce buňky; -2) přenos genetické informace do nové buňky; -3) syntéza informační RNA (messenger

Více

- 1 - Vlastní kontraktilní aparát - myofibrily- jsou uspořádány v tzv. sarkomérách.

- 1 - Vlastní kontraktilní aparát - myofibrily- jsou uspořádány v tzv. sarkomérách. - 1 - Svalové vlákno je buňka s mnoha jádry, na kterou se připíná nervové vlákno v motorické ploténce. Různý počet svalových vláken tvoří svalovou jednotku innervovanou pro společnou funkci. Povrch svalového

Více

HEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I

HEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I HEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I Hemopoesa II Morfologie vývojových řad krevních elementů. Kardiovaskulární systém I Srdce endokard, myokard, epikard. Histologická stavba převodního systému. Ústav

Více

Diabetes mellitus. úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu. Metabolismus glukosy. Insulin (5733 kda)

Diabetes mellitus. úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu. Metabolismus glukosy. Insulin (5733 kda) Diabetes mellitus úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu ~ nedostatečná sekrece ~ chybějící odpověď buněk periferních tkání Metabolismus glukosy ze střeva jako játra 50 % glykogen

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD540 Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

Oběhový systém. Oběhový systém. Obecná stavba cév. Tunica intima. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Oběhový systém. Oběhový systém. Obecná stavba cév. Tunica intima. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie. Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:02 Obecná stavba cév Tunica intima tunica

Více

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum

Více

Přednáška 5 Biomechanika svalu

Přednáška 5 Biomechanika svalu 13.11.2013 Přednáška 5 Biomechanika svalu ANATOMIE MUDr. Vyšatová ANATOMIE MUDr. Vyšatová Obecná myologie Svalová vlákna, myofibrily, proteiny, sarcomery, skluzný model svalového stahu, stavba kosterního

Více

- reakce na podráždění smrštěním schopnost kontraktility (stažlivosti)

- reakce na podráždění smrštěním schopnost kontraktility (stažlivosti) Otázka: Svalová soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Evca.celseznam.cz Svalová soustava funkce pohyb organismu z místa na místo (příčně pruhovaná), peristaltické pohyby vnitřních dutých orgánů (hladká)

Více

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Agronomická fakulta Ústav chovu hospodářských zvířat BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Agronomická fakulta Ústav chovu hospodářských zvířat BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu hospodářských zvířat BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Brno 2006 Helena Filová 1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ MOTILITY A MOLEKULÁRNÍCH MOTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Molekulární motor: dynein Onemocnění: Kartagenerův syndrom 2 BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

Myologie. Soustava svalová

Myologie. Soustava svalová Myologie Soustava svalová Funkce svalové soustavy Pohyb těla a jeho částí Vzpřímené postavení Pohyb vnitřních orgánů Vyvíjejí tlaky a napětí Vytvářejí teplo Typy svalové tkáně Příčně pruhované (kosterní)

Více

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular

Více

Gymnázium Jana Nerudy. Závěrečná práce studentského projektu SVALY. Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti

Gymnázium Jana Nerudy. Závěrečná práce studentského projektu SVALY. Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti Gymnázium Jana Nerudy Závěrečná práce studentského projektu SVALY Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti Anna Čeňková Andrea Holoubková Hana Klupáková Veronika Zittová 2014 Alexandra

Více

Cytologie I, stavba buňky

Cytologie I, stavba buňky Cytologie I, stavba buňky Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 1.10.2013 Buňka je základní strukturální a funkční jednotka

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Příloha 1, Otázky na kontroly

Příloha 1, Otázky na kontroly Příloha 1, Otázky na kontroly Svaly 1) Lidské svaly dělají pohyb. Co přeměňují, aby sval mohl pracovat? a) energii vzduchu b) energii potravy c) energii vody 2) Účinnost přeměny energie potravy na svalovou

Více

Sada živočišná buňka 12 preparátů Kat.číslo 111.3125

Sada živočišná buňka 12 preparátů Kat.číslo 111.3125 Sada živočišná buňka 12 preparátů Kat.číslo 111.3125 Strana 1 ze 14 Strana 2 ze 14 POKYNY PRO PRÁCI S MIKROPREPARÁTY 1. Preparát si vždy začněte prohlížet nejprve s nejslabším zvětšením nebo s nejmenším

Více

- soubory buněk stejného původu, tvaru i funkce - mezi buňkami tkání je tkáňový mok a mezibuněčná hmota (pevná nebo rosolovitá)

- soubory buněk stejného původu, tvaru i funkce - mezi buňkami tkání je tkáňový mok a mezibuněčná hmota (pevná nebo rosolovitá) Otázka: Tkáně Předmět: Biologie Přidal(a): mrazkovalucka96 - soubory buněk stejného původu, tvaru i funkce - mezi buňkami tkání je tkáňový mok a mezibuněčná hmota (pevná nebo rosolovitá) a) epitely = tkáně

Více

Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru

Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241

Více

Zvýšení výtěžnosti libové svaloviny využitím nové technologie Marel Streamline. Bc. Lucie Piskláková

Zvýšení výtěžnosti libové svaloviny využitím nové technologie Marel Streamline. Bc. Lucie Piskláková Zvýšení výtěžnosti libové svaloviny využitím nové technologie Marel Streamline Bc. Lucie Piskláková Diplomová práce 2012 Příjmení a jméno:. Obor:. P R O H L Á Š E N Í Prohlašuji, že beru na vědomí, že

Více

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u Aktivní pohyb je jedním ze základních projevů života. Existuje na úrovni subcelulární, celulární, orgánové a organismální. Zdrojem pohybu v živočišném

Více

Tkáně. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Tkáně. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Tkáně Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Tkáně 1) 2) 3) 4) jsou tvořeny biliony buněk stejného původu a tvaru a specializují se na výkon jedné hlavní funkce Stavba orgánů podíl různých typů tkání,

Více

Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém

Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém Patofyziologie srdce Funkce kardiomyocytu Systolická funkce srdce Diastolická funkce srdce Etiopatogeneze systolické a diastolické dysfunkce levé komory a srdečního selhání 1. Funkce kardiomyocytu Kardiomyocyty

Více

SVALY. - kosterních a kožních svalů je v lidském těle 600, 1/3 ½ celkové váhy těla

SVALY. - kosterních a kožních svalů je v lidském těle 600, 1/3 ½ celkové váhy těla SVALY - svalový systém aktivní součást pohybového aparátu - jednotkou je sval (musculus, mys) - základní schopností je stažitelnost (kontraktibilita) zkrácení svalů pohyb Dělení svaloviny: A) příčně pruhovaná

Více

ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. ZÍSKÁVÁNÍ a PŘENOS ENERGIE BUŇKOU 1. termodynamická věta - různé formy energie se mohou navzájem přeměňovat 2. termodynamická věta

Více

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide

Více

:25 1/5 1. přednáška

:25 1/5 1. přednáška 2016-08-27 00:25 1/5 1. přednáška 1. přednáška Člověk je vyudován hierarchicky buňka tkáň orgán orgánový systém oranizmus Buňka základni morfologická a funkční jednotka organismu je základní stavební prvek

Více

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení) FYZIOLOGIE BUŇKY Buňka -základní stavební a funkční jednotka těla - je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného

Více

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů

Více

USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ

USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ Proteiny funkce Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 22.7.2012 3. ročník čtyřletého G Procvičování struktury a funkcí proteinů

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav fyzioterapie Kateřina Uhrová Adaptace kosterního svalu na odlišné typy pohybové zátěže v rámci programů pohybové rehabilitace, rekondičních

Více

Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ

Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ PL 15 /LP 4 Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ Teorie: Stavba a funkce tkání Tkáně představují soubory buněk stejného původu, metabolismu, funkce i tvaru. Z hlediska vývoje, stavby a funkce je dělíme na tkáně:

Více

Zdravotní nauka 1. díl

Zdravotní nauka 1. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Více

Organizace buňky Cytoplasmatická membrána a specializace buněčného povrchu

Organizace buňky Cytoplasmatická membrána a specializace buněčného povrchu Rychlý přehled Cytologie Organizace buňky Cytoplasmatická membrána a specializace buněčného povrchu II Cytoskelet Kontakty buněk Buněčné organely a základní cytoplasma - cytosol Buněčné jádro, buněčný

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Doc. Ing. Roman STUPKA, CSc.

Doc. Ing. Roman STUPKA, CSc. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA SPECIÁLNÍ ZOOTECHNIKY Charakteristika svalových vláken u prasat ve vztahu k vybraným ukazatelům výkrmnosti

Více

Metabolismus pentóz, glykogenu, fruktózy a galaktózy. Alice Skoumalová

Metabolismus pentóz, glykogenu, fruktózy a galaktózy. Alice Skoumalová Metabolismus pentóz, glykogenu, fruktózy a galaktózy Alice Skoumalová 1. Pentóza fosfátová dráha Přehledné schéma: Pentóza fosfátová dráha (PPP): Probíhá v cytozolu Všechny buňky Dvě části: 1) Oxidační

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Pohyb buněk a organismů

Pohyb buněk a organismů Pohyb buněk a organismů Pohybové buněčné procesy: Vnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků Pohyb chromozómů při dělení buněk Cytokineze Lokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) Svalový pohyb

Více

Schéma rostlinné buňky

Schéma rostlinné buňky Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Stavba buněk, organely, buněčné typy BST2

Stavba buněk, organely, buněčné typy BST2 Stavba buněk, organely, buněčné typy BST2 Buňka Nejmenší částice protoplasmy schopná samostatné existence Prokaryotická buňka (nucleoid) Bakterie, (0,1 do 15μm). Nejmenší jsou bakterie rodu Mycoplasma

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce

Více

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Dnešní přednáška: Koncept uspořádání tkání Embryonální vznik tkání Typy tkání a jejich klasifikace Orgánové soustavy

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Živočišné tkáně II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis a charakteristika nervové

Více

Opěrná a pohybová soustava

Opěrná a pohybová soustava Kosti kostra (skelet) - dospělý cca 206 kostí, dítě cca 300-13 14% hmotnosti - kosti dlouhé, krátké, ploché - chrupavka, vazivo Funkce: opora ochrana (orgánů) tvorba krve pohyb ukládání minerálních látek

Více

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava.

Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava. Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Sval - MUSCULUS Složitá struktura,

Více

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza

Více

Biopolymery. struktura syntéza

Biopolymery. struktura syntéza Biopolymery struktura syntéza Nukleové kyseliny Proteiny Polysacharidy Polyisopreny Ligniny.. Homopolymery Kopolymery (stat, alt, block, graft) Lineární Větvené Síťované kombinace proteiny Funkční úloha

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 4 Svalová soustava Pro potřeby projektu

Více

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: Skupina: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Trvalý preparát: mícha Vyhledejte nervové buňky (neurony) ve ventrálních rozích šedé hmoty míšní. Pozorujte při zvětšení, zakreslete

Více

Vazivo. Chrupavka. Kost

Vazivo. Chrupavka. Kost Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost Mezenchym Mezenchym Vazivo Chrupavka Kost Původ a funkce Původ mezenchym Funkce: - nutritivní (krevní cévy, difuze živin) - protektivní imunocompetentní buňky a produkce

Více

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní

Více

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,

Více