Téma: Tkáně. Epitely. Praktické cvičení č. 1. Příklady epitelů histologické preparáty. Teoretický úvod:

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Téma: Tkáně. Epitely. Praktické cvičení č. 1. Příklady epitelů histologické preparáty. Teoretický úvod:"

Transkript

1 Praktické cvičení č ročník Téma: Tkáně Teoretický úvod: Tkáně jsou soubory buněk charakteristického tvaru a funkce. Podle typu buněk a množství a charakteru mezibuněčné hmoty, kterou jsou buňky navzájem spojené, rozlišujeme 4 druhy (skupiny) tkání. Epitely Epitely nebo také výstelky jsou tkáně, které kryjí povrchy nebo vystýlají dutiny. Jsou základním typem tkáně, obsahují minimum mezibuněčné hmoty. Buňky epitelu nasedají na tenkou vrstvu tzv. bazální membránu, která zajišťuje výživu buněk epitelu. Epitely lze rozdělit z různých hledisek. Uvedeme si příklady epitelů rozdělených podle tvaru buněk a podle funkce. Rozdělení epitelů podle tvaru: Plošný jednovrstevný o plochý jednovrstevný epitel výstelka blanitého labyrintu vnitřního ucha o jednovrstevný kubický epitel pigmentový epitel sítnice, folikuly štítné žlázy o jednovrstevný cylindrický epitel výstelka střeva o víceřadý cylindrický epitel výstelka dýchacích cest Plošný vícevrstevný o mnohovrstevný dlaždicovitý epitel pokožka o vícevrstevný cylindrický epitel výstelka části močové trubice o přechodní epitel odvodné cesty močové, močovod Trámčitý epitel jaterní lalůčky, některé endokrinní žlázy Retikulární epitel brzlík Rozdělení epitelů podle funkce: krycí epitel pokožka; řasinkový epitel dýchací cesty, vejcovody; žlázový) epitel jednobuněčné nebo mnohobuněčné žlázy; resorpční epitel výstelka tenkého střeva; respirační epitel výstelka plicních sklípků; svalový epitel v oční duhovce; smyslový epitel v chuťových pohárcích, čichový epitel, ve vnitřním uchu; zárodečný epitel původní epitel zárodečné gonády; pigmentový epitel vrstva pigmentových buněk sítnice. Příklady epitelů histologické preparáty Buňky dlaždicového epitelu ústní sliznice (barveno) Cylindrický řasinkový epitel průdušek (barveno)

2 Pojiva Pojiva jsou tkáně s vysokým podílem mezibuněčné hmoty. Výplňová a oporná pojiva mají mezibuněčnou hmotu pevnou, u trofických pojiv tělní tekutiny tvoří mezibuněčnou hmotu tekutina. Výplňová a oporná pojiva se dále dělí podle vlastností jako je tvrdost, pevnost, pružnost. Tyto vlastnosti jsou dány charakterem mezibuněčné hmoty. Vazivo Pojivo s převahou organické složky v mezibuněčné hmotě měkké, pružné, ohebné. Mezibuněčnou hmotu vytvářejí svou činností aktivní buňky vaziva fibroblasty. Po té co se obklopí vytvořenou mezibuněčnou hmotou, sníží se intenzita jejich metabolismu a přemění se na zralé vazivové buňky fibrocyty. Druhy vaziva: mesenchym zárodečný typ vaziva, předstupeň všech ostatních pojiv; rosolovité vazivo pupečník,zubní dřeň; řídké kolagenní vazivo obaly či pouzdra řady orgánů, podkožní vazivo; tuhé kolagenní vazivo vazy, šlachy, povázky, vazivová vrstva okostice; elastické vazivo blanky ve stěnách velkých tepen; retikulární vazivo základní kostra kostní dřeně, sleziny, lymfatické tkáně; tukové vazivo pouzdra okolo orgánů (např. ledvin), pružné vložky ve dlani a chodidle. Chrupavka Pružné a pevné pojivo, ve srovnání s vazivem je zde vyšší podíl anorganické složky. Mezibuněčnou hmotu produkují chondroblasty, které se později mění na chondrocyty. Druhy chrupavek: parenchymová chrupavka základní typ (vyskytuje se v zárodečném vývoji); hyalinní chrupavka základ embryonální kostry; v dospělosti tvoří kloubní chrupavky; přední konce žeber; většinu chrupavek hrtanu, průdušnice, průdušek; část nosní přepážky + chrupavky zevního nosu; elastická chrupavka výrazně pružná, v ušním boltci, příklopka hrtanová; vazivová chrupavka- výrazně pevná meziobratlové ploténky, spona stydká, nitrokloubní disky a menisky. Kolagenní vazivo (čéška) Hyalinní (sklovitá) chrupavka chondrocyty v komůrkách tzv. lakunách. Kost Na výstavbě kostní tkáně se podílí: 1. Kostní buňky několika typů buňky budující kostní hmotu osteoblasty, buňky zralé osteocyty a buňky odbourávající kostní hmotu osteoklasty. 2. Mezibuněčná hmota směs organických a anorganických látek zajišťující pevnost a tvrdost kosti.

3 anorganické látky: soli např. CaCO 3, MgPO 3, NaCl aj. dodávají kosti tvrdost a pevnost, jsou v kostní hmotě uloženy ve formě krystalků, organické látky: svazky bílkovinných kolagenních vláken dodávají kosti pružnost, na jejich povrchu a mezi nimi jsou uloženy anorganické látky. Pozn. Poměr organické a anorganické složky kostní hmoty se mění s věkem, zátěží i zdravotním stavem. Postupně převažují látky anorganické nad organickými (kosti dospělých jsou tvrdší, ale křehčí, než kosti dětí kosti novorozence obsahují asi 48 % anorganických látek, kosti dospělého člověka asi 60 %). V souvislosti s věkem, ale také s nízkou pohybovou aktivitou, která je pro současný životní styl typická, dochází k výraznému ubývání kostní hmoty, kosti jsou pak náchylnější k poškození. Množství a kvalita kostní tkáně je ovlivněna také metabolismem a souvisí s hormonální rovnováhou těla. K řídnutí kostí (osteoporóze) dochází např. při snížení hladiny pohlavních hormonů ve vyšším věku. B. Uspořádání struktur kostní tkáně Podle uspořádání buněk a mezibuněčné hmoty rozlišujeme: kost hutnou (kompaktní)- kostní hmota vytváří tzv. osteony ploché destičky kostní hmoty (Haversovy lamely), jsou koncentricky uspořádány kolem tzv. Haversových kanálků. Průběh kanálků je rovnoběžný s dlouhou osou kosti a procházejí jimi cévy a nervy. Na pohled je kompaktní kost celistvá, nejsou v ní žádné póry. kost houbovitou (spongiózní) ta je tvořena tenkými trámci kostní hmoty, které se navzájem kříží a vytvářejí prostorovou síť; uspořádání trámců není nahodilé, odpovídá převažujícím tahům a tlakům, kterým je kost vystavena (trámčina se v průběhu života přestavuje a přizpůsobuje pokud se výrazně změní hmotnost člověka, či začne v souvislosti např. s novým sportem zatěžovat kosti jinak, odrazí se to ve stavbě kostí). Osteocyty buňky kostní tkáně Hutná kost - osteony Trofická pojiva se podílí na udržení homeostázy zajišťují komunikaci a výměnu látek mezi buňkami a vnějším prostředím. Patří sem: Krev; tkáňový mok; míza Krev Krevní plazma Tvoří tekutou mezibuněčnou hmotu krve, jako tekuté tkáně. Jde o nažloutlou tekutinu, která tvoří asi 58 % objemu krve. Hlavní složkou plazmy je voda, v níž jsou rozpuštěné anorganické a organické látky. Krevní tělíska Krevní tělíska vznikají diferenciací z kmenových buněk kostní dřeně Jedná se o bezjaderné buňky červené krvinky; pravé buňky s klasickým jádrem bílé krvinky a úlomky buněk vzniklé rozpadem velkých buněk tzv. megakaryocytů krevní destičky. Krev

4 Tkáň svalová Svalovou tkáň tvoří buňky s velkým množstvím tzv. stažitelných bílkovin. Základní vlastností svalové tkáně je dráždivost a stažitelnost. Na podráždění ve formě nervového vzruchu reaguje svalová tkáň kontrakcí smrštěním. Podle tvaru a uspořádání svalových buněk a podle inervace rozlišujeme 3 typy svalové tkáně: Svalová tkáň hladká obsahuje jedno jaderné buňky vřetenovitého svalu; je inervována vegetativními nervy; pracuje ve srovnání s kosterní svalovinou méně intenzivně, ale je neunavitelná; tvoří stěny střev, průdušnice, průdušek, močovodů, močového měchýře, vejcovodů, dělohy, stěny cév; roztroušeně v kůži. Svalová tkáň srdeční myokard je tvořena vlákny, která jsou rozdělena na jedno jaderné úseky, a navzájem spojena příčnými můstky (to má význam pro vedení elektrického signáli při rytmických stazích srdce); je inervována vegetativními nervy je neunavitelná tvoří základ stavby srdce. Svalová tkáň příčně pruhovaná Příčně pruhovaná tvoří kosterní svalstvo, jazyk, stěnu začátku a konce trávicí trubice. je tvořena mnohojadernými vlákny, na jejichž povrchu je buněčná membrána sarkolema, obsahuje červené barvivo myoglobin schopné vázat kyslík, důležitou stavební složkou vlákna jsou stažitelné bílkoviny tzv. myofibirly (aktin a myozin); uspořádání bílkovin ve vlákně způsobuje jeho příčně pruhovanou strukturu viditelnou pod mikroskopem, Hladká svalovina Příčně pruhovaná svalovina Tkáň nervová Základními vlastnostmi nervové tkáně je dráždivost a vodivost. Je specializovaná k vytváření a vedení podráždění nervových vzruchů. Tvoří centrální nervstvo a periferní nervy. Na její stavbě se podílejí vlastní nervové buňky neurony a buňky s podpůrnou funkcí gliové buňka (neuroglie)

5 Úkoly: 1. Vytvořte preparát z kostní tkáně - Odstřihněte nůžkami ze skřelí kousek okraje. Promnutím mezi prsty ho zbavte kůže a zbytků vaziva. Objekt vložte do kapky glycerolu na podložním skle a přiložte sklo krycí. Při mikroskopování použijte clonu. Zakreslete a popište kostní buňky osteofyty a mezibuněčnou hmotu. 2. Vytvořte preparát příčně z pruhované svaloviny - Z připraveného materiálu odřízněte malý kousek svalu. Připravte preparát. Přeneste ho do kapky vody na podložním skle. Než přikryjete krycím sklíčkem, sval rozcupujte preparačními jehlami na svalová vlákna. Při mikroskopování použijte clonu. Pro pozorování jader, přikápněte k objektu kyselinu octovou. V Zakreslete a popište svalové vlákno, příčné pruhování svalu, jádro. 3. Vytvořte preparát z hyalinní chrupavky - Z připraveného materiálu si odřízněte tenký vzorek. Připravte preparát. Přeneste ho do kapky vody na podložním skle. Zakreslete a popište chondrocyty, lakuny, mezibuněčnou hmotu. 4. Vytvořte preparát epitelu ze sliznice ústní dutiny Pomocí vatové tyčinky otírejte vnitřek tváře v ústech, potom do kapky vody válením tyčinky po podložním sklíčku přeneste buňky ze sliznice. Zakreslete buňky epitelu. Každý z preparátů je hodnocen 2,5 body. 5. Pozorujte předložené trvalé preparáty, zakreslete a popište. Důležité upozornění: K hodnocení předložte takový preparát, u kterého jste si jisti, že vidíte to, co máte vidět (konfrontujte s návodem k práci, barvy nejsou důležité v návodu jsou použity obrázky barvených preparátů, my preparáty nebarvíme). Každý preparát můžete předvést pouze jednou, po té ztrácíte možnost získat za tento preparát body. Protokol ze cvičení zpracovává dvojice. Ze třech protokolů za klasifikační období odevzdá každý student dva protokoly (není nutné vždy pracovat ve stejné dvojici). Náležitosti protokolu a hodnocení viz další stránka.

6 Náležitosti protokolu a hodnocení protokolů Protokol z laboratorních cvičení je dokument, který musí mít určité formální a obsahové náležitosti. Podobně jako různé slohové útvary (vyprávění, popis, fejeton) mají své náležitosti. Hlavička (téma, datum konání praktika, datum odevzdání protokolu, jméno). Materiál a pomůcky (materiál s čím pracuju, pomůcky co k tomu používám). Zadání úkolů, postup (tuto část lze odkázat na návod k práci, který pak musí být k protokolu přiložen, pozor, přesvědčte se, že když píšete - viz návod k práci, tak že návod k práci tu informaci skutečně obsahuje). Vypracování řešení úkolů, uvedení zjištěných hodnot a výsledků pozorování, v případě mikroskopického pozorování pak také obrázky s popisem a uvedením zvětšení + zjištění u jednotlivých úkolů slovní popis, co jste zjistili, jak to dopadlo. Závěr shrnutí výsledků i když píšete dílčí zjištění u každého úkolu, musí protokol obsahovat závěr kde se obecně vyjádříte k výsledkům celého protokolu. Formulace v závěru bývají obecnější, než jednotlivá zjištění a mají shrnující charakter. Včasné odevzdání protokolu (do 14 dnů od konání praktika) Hlavička protokolu Materiál a pomůcky, zadání úkolů Vypracování Závěr Hodnocení práce v hodině především u mikroskopických praktik. Celkem 5 bodů 3 body 5 bodů 20 bodů (30 bodů)* 7 bodů 10 bodů* 50 bodů *Pokud hodnotíme v hodině kvalitu preparátů je hodnocení obsahu rozděleno na 20 bodů v protokolu a 10 bodů za práci v hodině. Pokud v hodně není nic předmětem hodnocení, je obsah v protokolu hodnocen 30 body. Stupnice pro hodnocení: bodů bodů bodů bodů 4

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka ČLOVĚK Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka Fyzická antropologie - studuje lidské tělo, jeho vývoj a genetiku anatomie - zkoumá stavbu těla organismů fyziologie

Více

Živá soustava, hierarchie ž.s.

Živá soustava, hierarchie ž.s. Téma: Tkáně Živá soustava, hierarchie ž.s. Charakteristiky ž.s.: 1) Biochemické složení 2) Autoreprodukce 3) Dědičnost 4) Složitost, hierarchické uspořádání 5) Metabolismus 6) Dráždivost 7) Růst 8) Řízení

Více

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN Živočišná buňka lysozóm jádro cytoplazma plazmatická membrána centrozom Golgiho aparát ribozomy na drsném endoplazmatickém retikulu mitochondrie Živočišná tkáň soubor

Více

Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ

Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ PL 15 /LP 4 Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ Teorie: Stavba a funkce tkání Tkáně představují soubory buněk stejného původu, metabolismu, funkce i tvaru. Z hlediska vývoje, stavby a funkce je dělíme na tkáně:

Více

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají

Více

:25 1/5 1. přednáška

:25 1/5 1. přednáška 2016-08-27 00:25 1/5 1. přednáška 1. přednáška Člověk je vyudován hierarchicky buňka tkáň orgán orgánový systém oranizmus Buňka základni morfologická a funkční jednotka organismu je základní stavební prvek

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_07_TKÁNĚ1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Seminář pro maturanty

Seminář pro maturanty Úvod do biologie člověka Seminář pro maturanty 2006 Organismy mají hierarchickou strukturu Buňka - tkáň - orgán - orgánová soustava celkem asi 216 typů buněk v lidském těle tkáň = skupina buněk stejné

Více

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Druhy tkání Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si rozšíří znalosti o tkáních, z kterých se pak vytváří větší celky

Více

Buňka --- tkáň --- orgán --- org. soustava --- organismus

Buňka --- tkáň --- orgán --- org. soustava --- organismus Tkáně : literatura : Dylevský, I.: Anatomie a fyziologie člověka. Olomouc: Epava, 1998. Dylevský, I., Trojan,S.: Somatologie 1. Praha : Avicenum, 1990. Machová, J.: Biologie člověka pro učitele. Praha

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Živočišné tkáně I. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce živočišných

Více

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň EPITELOVÁ TKÁŇ Epitelová tkáň potní žlázy Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň Epitel tvoří vrstvy buněk, které kryjí vnější a vnitřní povrchy Epitel, kterým cítíme, je běžně nazýván kůže Sekrece

Více

- soubory buněk stejného původu, tvaru i funkce - mezi buňkami tkání je tkáňový mok a mezibuněčná hmota (pevná nebo rosolovitá)

- soubory buněk stejného původu, tvaru i funkce - mezi buňkami tkání je tkáňový mok a mezibuněčná hmota (pevná nebo rosolovitá) Otázka: Tkáně Předmět: Biologie Přidal(a): mrazkovalucka96 - soubory buněk stejného původu, tvaru i funkce - mezi buňkami tkání je tkáňový mok a mezibuněčná hmota (pevná nebo rosolovitá) a) epitely = tkáně

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

Pojivové tkáně se skládají z buněk a mezibuněčné hmoty, která je hojně zastoupena a určuje vlastnosti pojiv.

Pojivové tkáně se skládají z buněk a mezibuněčné hmoty, která je hojně zastoupena a určuje vlastnosti pojiv. Otázka: Pojivové tkáně Předmět: Biologie Přidal(a): Robert Willimetz Histologie = nauka o tkáních a orgánech mnohobuněčných organismů Pojivové tkáně (lat. textus conjuctivus) vyplňují prostory mezi orgány

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 Název cvičení: ŽIVOČIŠNÉ TKÁNĚ Teoretický úvod: Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci. Buňky tvořící tkáň mohou být stejného typu, existují však

Více

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Dnešní přednáška: Koncept uspořádání tkání Embryonální vznik tkání Typy tkání a jejich klasifikace Orgánové soustavy

Více

2. Histologie: pojivové tkáně

2. Histologie: pojivové tkáně 2. Histologie: pojivové tkáně Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Znaky: nepravidelně uspořádané nepolarizované buňky nevytvářejí souvislé vrstvy:

Více

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30 Chrupavka a kost Osifikace BST-30 Pojiva Pojiva jsou tkáň, která je složena z buněk a mezibuněčné hmoty. Rozdělení: Vazivo Chrupavka Kost Tuková tkáň Chrupavka Chondroblasty Chondrocyty (Chondroklasty)

Více

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Anatomie I přednáška 2 Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení

Více

Pohybová soustava - svalová soustava

Pohybová soustava - svalová soustava Pohybová soustava - svalová soustava - Člověk má asi 600 svalů - Svaly zabezpečují aktivní pohyb z místa na místo - Chrání vnitřní orgány - Tvoří stěny některých orgánů - Udržuje vzpřímenou polohu těla

Více

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum

Více

Zdravotní nauka 1. díl

Zdravotní nauka 1. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Více

Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci).

Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci). Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci). Byla dosažena hranice, kdy jedna buňka už nestačila zajistit všechny nároky

Více

Zdravotní nauka 1. díl

Zdravotní nauka 1. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Více

Pojivové tkáně - vazivo

Pojivové tkáně - vazivo Pojivové tkáně - vazivo Původ mezenchym Funkce mechanická /vlákna/ vitální /buňky vaziva/ Stavba: buňky mezibuněčná hmota fibrilární složka interfibrilární /amorfní/ Buňky vaziva Fibroblasty a fibrocyty

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová

Více

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE

Více

Variace Dýchací soustava

Variace Dýchací soustava Variace 1 Dýchací soustava 21.7.2014 13:15:44 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchací systém Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje

Více

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí! SVALSTVO Typy svalové tkáně: 1. Hladké svalstvo Stavba je tvořeno jednojader. b. jádro je tyčinkovité, leží uprostřed buňky Nachází se: v trávicí trubici v děloze v močovodech v moč. měchýři ve vejcovodech

Více

ANATOMIE. ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová... jsou složeny z orgánů orgány se skládají z dásní rozdělení tkání:

ANATOMIE. ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová... jsou složeny z orgánů orgány se skládají z dásní rozdělení tkání: nauka o stavbě lidského těla ZS zápočet, aktivita při cvičení ANATOMIE 26. 9. 07/1 ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová... jsou složeny z orgánů orgány se skládají z dásní rozdělení

Více

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.)

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1 Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1. Povrch kosti kryje vazivová blána, která se nazývá a) okostice b) chrupavka c) kostní obal 2. Na průřezu kosti rozeznáváme

Více

Zdravotní nauka 1. díl

Zdravotní nauka 1. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Více

Chrupavka a kost. Osifikace 605

Chrupavka a kost. Osifikace 605 Chrupavka a kost Osifikace 605 Pojiva Pojiva jsou tkáň, která je složena z buněk a mezibuněčné hmoty. Rozdělení: Vazivo Chrupavka Kost Tuková tkáň Chrupavka Buňky: Chondroblasty Chondrocyty (Chondroklasty)

Více

2. Pohybová soustava člověka

2. Pohybová soustava člověka Tvar kostí 2. Pohybová soustava člověka je rozmanitý a odpovídá vcelku funkci, které kost slouží. Podle převládajících rozměrů rozeznáváme kosti dlouhé, ploché a krátké. - Dlouhé kosti tvoří kostru nejpohyblivějších

Více

Velikost živočišných buněk

Velikost živočišných buněk Velikost živočišných buněk Živočišné buňky jsou co do velikosti značně rozmanité. Velikostí se mohou lišit i stejné buněčné typy u různých živočichů. Průměrná velikost živočišné buňky je 10-20 µm. Příklady

Více

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206 7 (2) Opěrná soustava KOSTRA Kostra představuje pasivní pohybový aparát, který je spojen pomocí vazů a pohybuje se činností svalů. Kostra je soustava 206 kostí, které: umožňují pohyb, nebo tvoří oporu

Více

Funkce oběhové soustavy

Funkce oběhové soustavy Oběhová soustava Funkce oběhové soustavy Zajišťuje oběh krve (u savců krev stahy srdce). Krev spolu s tkáňovým mokem a mízou tvoří vnitřní prostředí organismu, podílejí se na udržování homeostázy (stálého

Více

Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace

Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace Živočišné tkáně Vznik - histogeneze diferenciace proliferace Soudržnost, adhezivita. Mezibuněčná hmota!! - vláknitá kolagen, elastin amorfní voda, anorg, ionty, glykosoaminoglykany a strukturální glykoproteiny

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby. Anatomie I přednáška 3 Spojení kostí. Klouby. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení

Více

Vazivo. Chrupavka. Kost

Vazivo. Chrupavka. Kost Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost Mezenchym Mezenchym Vazivo Chrupavka Kost Původ a funkce Původ mezenchym Funkce: - nutritivní (krevní cévy, difuze živin) - protektivní imunocompetentní buňky a produkce

Více

Variace Smyslová soustava

Variace Smyslová soustava Variace 1 Smyslová soustava 21.7.2014 16:06:02 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ SLUCH, ČICH, CHUŤ A HMAT Receptory Umožňují přijímání podnětů (informací). Podněty jsou mechanické, tepelné,

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12-13) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12-13) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti S_Kost1a.doc S O U S T A V A K O S T E R N Í Autor textu: RNDr. Miroslav TURJAP, 2004. Určeno: Jako pomocný text pro žáky III. ročníku gymnázia. Odkazy: Novotný, I. - Hruška, M. : BIOLOGIE ČLOVĚKA. Praha,

Více

Modelování a aproximace v biomechanice

Modelování a aproximace v biomechanice Modelování a aproximace v biomechanice Během většiny lidské aktivity působí v jednom okamžiku víc než jedna skupina svalů. Je-li úkolem analyzovat síly působící v kloubech a svalech během určité lidské

Více

Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE

Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE MUDr. Josef Jonáš Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE 1 V embryonálním vývoji jedince (do ca. 56 dne vývoje) dochází k vytvoření tří zárodečných listů: EKTODERM (vnější zárodečný list) MEZODERM

Více

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava:

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava: Otázka: Opěrná soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Kostra Kosterní (opěrná) soustava: základem je kost, soubor kostí v těle = kostra 206 230 kostí (novorozenec 300) tvoří pouze 14% tělesné hmotnosti

Více

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky) Podpořeno grantem FRVŠ 524/2011 Ledviny NEFRON funkční jednotka Kůra - renální tělísko (glomerulus + Bowmanův váček) - proximální tubulus (zpětné vstřebávání) - distální tubulus Dřeň - Henleova klička

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA DÝCHACÍ SOUSTAVA Buňky živočišného organismu získávají energii pro životní děje: převážně z biologických

Více

Biologie člověka souhrnné opakování 1. část kostra, vylučovací soustava a kůže, regulace, receptory

Biologie člověka souhrnné opakování 1. část kostra, vylučovací soustava a kůže, regulace, receptory Biologie člověka souhrnné opakování 1. část kostra, vylučovací soustava a kůže, regulace, receptory 1. Vazivová blána, která kost obaluje, se nazývá. 2. Podtrhněte, co tvoří osu kostry: lebka, lopatky,

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II.

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. DÝCHACÍ SOUSTAVA Dolní dýchací cesty Hrtan (larynx) velikost hrtanu ženy 5 cm, muži 7 cm chrupavčitý,

Více

pracovní list studenta

pracovní list studenta Výstup RVP: Klíčová slova: Pohybová soustava Renáta Řezníčková žák využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími ve vlastním těle; usiluje o pozitivní změny ve

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Funkce Nedostatek (N - ) Nadbytek (P - ) Šišinka (nadvěsek mozkový, epifýza) Endokrinní žláza. hormony. Shora připojena k mezimozku

Funkce Nedostatek (N - ) Nadbytek (P - ) Šišinka (nadvěsek mozkový, epifýza) Endokrinní žláza. hormony. Shora připojena k mezimozku Tabulka Šišinka (nadvěsek mozkový, epifýza) Shora připojena k mezimozku Melatonin Ladí cirkadiánní rytmy, Ovlivňuje funkci nervové soustavy i celého organizmu, v dětství brzdí tvorbu pohlavních hormonů,

Více

Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: ISBN

Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: ISBN Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: MUDr. Vlasta Axmanová Text připomínkoval MUDr. Daniel Brandejs. Grada Publishing, a.s., 2009

Více

Zdravověda Eva Trnová

Zdravověda Eva Trnová Zdravověda Eva Trnová Pedagogická fakulta MU 2015 Rozvrh So 28. 2. 11:10 12:50 učebna 57, So 21. 3. 11:10 12:50 učebna 57, So 25. 4. 7:30 9:10 učebna 57, So 2. 5. 9:20 11:00 učebna 57 test Možná výměna

Více

Tkáně. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Tkáně. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Tkáně Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Tkáně 1) 2) 3) 4) jsou tvořeny biliony buněk stejného původu a tvaru a specializují se na výkon jedné hlavní funkce Stavba orgánů podíl různých typů tkání,

Více

Pohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Pohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1 Pohybový systém MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 Pohybový systém Svalová tkáň a Pojivové tkáně : vazivo, chrupavka, kost Složené

Více

4.2.1 Molekulární podstata svalové kontrakce Klidové napětí svalu a jeho význam Typy svalové kontrakce

4.2.1 Molekulární podstata svalové kontrakce Klidové napětí svalu a jeho význam Typy svalové kontrakce Obsah Úvod... 11 1 Základní vlastnosti živé h m o ty... 12 1.1 Metabolismus... 12 1.2 Dráždivost... 12 1.3 Rozmnožování... 12 1.4 A utonom ie... 12 1.5 Třídění biologických věd... 12 2 Funkční morfologie

Více

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1 SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ obr. č. 1 SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ 5 smyslů: zrak sluch čich chuť hmat 1. ZRAK orgán = oko oční koule uložena v očnici vnímání viditelného záření, světla o vlnové délce 390-790 nm 1. ZRAK ochranné

Více

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost Opěrná (kosterní) soustava (skelet) - Tvořena pevnou a pohybovou oporu celého těla - orgán pasívního pohybu - krvetvorba - ochrana ostatních orgánů (např. páteř mícha, hrudník plíce, srdce aj.) Stavba

Více

Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: ISBN

Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: ISBN Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: MUDr. Vlasta Axmanová Text připomínkoval MUDr. Daniel Brandejs. Grada Publishing, a.s., 2009

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Typy svalů, složení

Více

Praktická cvičení z morfologie a fyziologie pro posluchače Farmaceutické fakulty. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. a kolektiv

Praktická cvičení z morfologie a fyziologie pro posluchače Farmaceutické fakulty. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. a kolektiv Praktická cvičení z morfologie a fyziologie pro posluchače Farmaceutické fakulty PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. a kolektiv Recenzovali: MUDr. Vladimíra Mužáková, Ph.D. doc. MUDr. Mgr. Zbyněk Tonar, Ph.D.

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Pracovní sešit pro SZŠ Hlavní autorka: Mgr. Markéta Křivánková Spoluautorka: Mgr. Milena

Více

Variace Soustava krevního oběhu

Variace Soustava krevního oběhu Variace 1 Soustava krevního oběhu 21.7.2014 16:08:47 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU KREV A KREVNÍ OBĚH Charakteristika krve Krev - složení fyzikální, chemické, biologické.

Více

ANATOMIE. Trenérská škola OLYMPIA, akreditované zařízení MŠMT ČR

ANATOMIE. Trenérská škola OLYMPIA, akreditované zařízení MŠMT ČR Trenérská škola OLYMPIA, akreditované zařízení MŠMT ČR Školení trenérů kulturistiky, instruktorů fitness, osobních trenérů a instruktorů kondičního posilování ANATOMIE Základy anatomie lidského těla Definice:

Více

Variace Soustava tělního pokryvu

Variace Soustava tělního pokryvu Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

LABORATORNÍ PRÁCE Č.

LABORATORNÍ PRÁCE Č. Úkol A: Pozorování parenchymu suknice cibule kuchyňské Pomůcky: cibule kuchyňská, pomůcky k mikroskopování a) Rozřízněte cibuli, vyjměte jeden vnitřní zdužnatělý list. b) Z vnitřní strany listu sejměte

Více

Chrupavka vs. kost. Chrupavka a kost. Histogeneza chrupavky. Chrupavka - cartilago. Chondrocyty. Mezibuněčná hmota

Chrupavka vs. kost. Chrupavka a kost. Histogeneza chrupavky. Chrupavka - cartilago. Chondrocyty. Mezibuněčná hmota Chrupavka vs. kost Chrupavka a kost bezcévná tkáň pevná, drží tvar chondroblasty, -cyty kolagen II. typu ECM nemineralizovaná velmi prokrvená tkáň pevná, ohebná osteoblasty, -cyty osteoklasty kolagen I.

Více

Obecná anatomie kostí a kloubů. Karel Smetana Anatomický ústav 1. LF UK

Obecná anatomie kostí a kloubů. Karel Smetana Anatomický ústav 1. LF UK Obecná anatomie kostí a kloubů Karel Smetana Anatomický ústav 1. LF UK Endoskelet vs exoskelet Typy kostí Plochá Krátká Dlouhá David B. Fankhauser, Ph.D., Professor of Biology and Chemistry University

Více

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní Pohybový aparát Kostra 206 kostí v těle závislé na věku, novorozence 270 Cca 14%hmotnosti Opora těla Ochrana orgány, mozek Pohyb Krvetvorba Zásobárna minerálů Ca (až 1,5 kg), P Kostra Osová kostra Páteř

Více

Funkční klasifikace epitelů. Epitely v organismech plní více funkcí, ale většinou k výkonu pouze jedné jediné jsou specifickým způsobem upraveny.

Funkční klasifikace epitelů. Epitely v organismech plní více funkcí, ale většinou k výkonu pouze jedné jediné jsou specifickým způsobem upraveny. Funkční klasifikace epitelů Epitely v organismech plní více funkcí, ale většinou k výkonu pouze jedné jediné jsou specifickým způsobem upraveny. 1. Epitely výstelkové a krycí plní zejména ochrannou funkci.

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Anatomie dýchacích cest. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Anatomie dýchacích cest. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Anatomie dýchacích cest Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Jitka Fuchsová Související pojmy: Ventilace = výměna vzduchu

Více

Anatomické členění. Horní cesty dýchací. Dolní cesty dýchací. Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx

Anatomické členění. Horní cesty dýchací. Dolní cesty dýchací. Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx DÝCHACÍ SYSTÉM 2011 Anatomické členění Horní cesty dýchací Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx Dolní cesty dýchací Larynx Trachea Bronchiální strom Respirační oddíl Vývoj dýchacího systému Plicní

Více

Stavba a typy epitelů. Kůže člověka a její význam. Kůže a její deriváty u obratlovců.

Stavba a typy epitelů. Kůže člověka a její význam. Kůže a její deriváty u obratlovců. Otázka: Epitely, kůže obratlovců a její deriváty Předmět: Biologie Přidal(a): Don Stavba a typy epitelů. Kůže člověka a její význam. Kůže a její deriváty u obratlovců. Epitely Tvoří k sobě těsně přiřazené

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti patří mezi biologické vědy, které zkoumají živou přírodu hlavním předmětem zkoumání je člověk název je odvozen od řeckých slov: SOMA = TĚLO LOGOS = VĚDA, NAUKA Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha

Více

SOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán)

SOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán) a) Stavba ucha Smyslové buňky vnímají zvukové podněty Zvuk = mechanické vlnění Ucho se skládá ze tří částí: 1. Vnější ucho (boltec a zevní zvukovod) 2. Střední ucho (středoušní dutina se středoušními kůstkami

Více

OCEŇOVACÍ TABULKA ÚRAZY BEZ TRVALÝCH NÁSLEDKŮ METLIFE EUROPE D.A.C, POBOČKA PRO ČESKOU REPUBLIKU ZPP enu 1.0

OCEŇOVACÍ TABULKA ÚRAZY BEZ TRVALÝCH NÁSLEDKŮ METLIFE EUROPE D.A.C, POBOČKA PRO ČESKOU REPUBLIKU ZPP enu 1.0 OCEŇOVACÍ TABULKA ÚRAZY BEZ TRVALÝCH NÁSLEDKŮ METLIFE EUROPE D.A.C, POBOČKA PRO ČESKOU REPUBLIKU ZPP enu 1.0 účinnost od 1. listopadu 2016 V případě neúplné zlomeniny (např. infrakce, fisury, odlomení

Více

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely Vitální barvení používá se u nativních preparátů a rozumíme tím zvýšení kontrastu určitých buněčných složek v živých buňkách, nebo tkáních pomocí barvení

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Živočišné tkáně II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis a charakteristika nervové

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Lidské tělo BSP Multimedia - úvodní obrazovka = 3D laboratoř: Zobrazení systémů - v pravé části je menu: Oběhový systém 3D Lab návrat do úvodní obrazovky Rejstřík Rejstřík A-Z Rejstřík 3D modelů Rejstřík

Více

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU MECHANICKÉ VLASTNOSTI BIOLOGICKÝCH MATERIÁLŮ Viskoelasticita, nehomogenita, anizotropie, adaptabilita Základní parametry: hmotnost + elasticita (akumulace

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o složení a funkci tělních tekutin.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o složení a funkci tělních tekutin. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o složení a funkci tělních tekutin. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice SOUSTAVA VYLUČOVACÍ Funkce vylučovací soustavy a způsoby vylučování odpadních látek u živočichů Při látkové přeměně v buňkách a tělních dutinách živočichů vznikají odpadní látky, které musí být u organismu

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Biologie člověka Biologie (z řeckého bio jako život a logie jako věda - tedy životověda - věda zkoumající život ) v nejširším slova smyslu je vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí,

Více

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ Tvoří celek, který plní několik funkcí: - je oporou těla - chrání životně důležité orgány (lebka, páteř, hrudník) - je zásobárnou minerálních látek-vápník - umožňuje pohyb KOSTRA

Více

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 1. Genotyp je 1) soubor genů, které jsou uloženy v rámci 1 buněčného jádra 2) soubor pozorovatelných vnějších znaků 3) soubor všech genů organismu 4) soubor

Více

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis Charakteristika epitelů Epitelová tkáň Textus epithelialis buňky podkladem je bazální lamina těsně nahloučené s minimem mezibuněčné hmoty množství pevných mezibuněčných spojů různé tvary určující pro klasifikaci

Více

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky.

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky. Anatomie kostry Kostra psa 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky 1 / 6 6. krční obratle 7. hrudní obratle 8. bederní obratle 9. křížové obratle 10. ocasní

Více