Základní informace o organizaci Obchodované osoby v organizaci La Strada... 3

Transkript

1 PODKLADY PRO ZPRÁVU O STAVU LIDSKÝCH PRÁV V ČESKÉ REPUBLICE (RADA VLÁDY PRO LIDSKÁ PRÁVA) A PRO ZPRÁVU O STAVU OBCHODOVÁNÍ S LIDMI (MVCR) ZA ROK 2009 Základní informace o organizaci... 1 Obchodované osoby v organizaci La Strada... 3 Obchodované osoby, které využily komplex služeb organizace La Strada... 3 Obchodování s lidmi za účelem jiných forem vykořisťování, vykořisťování mimo sexbyznys a situace blízké obchodování s lidmi... 5 Kontaktní poradenství a hovory na INFO a SOS lince... 6 Zjištění ze sond do prostředí vietnamské a mongolské migrantské komunity... 7 Další aktivity organizace La Strada... 9 Problémy v praxi a doporučení Problémy spojené s vykořisťováním cizinců a cizinek v roce Negativní dopady oznamovací povinnosti vztahující se na trestné činy obchodování s lidmi a zbavení osobní svobody dle nového trestního zákoníku Využité zdroje: ZÁKLADNÍ INFORMACE O ORGANIZACI La Strada Česká republika, o. p. s. (dále jen La Strada ) působila v ČR od roku 1995 jako projekt organizace profem, od roku 1998 je registrována jako samostatný právní subjekt. Je zakládající organizací La Strada International s členskými organizacemi v dalších osmi evropských zemích (Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Nizozemí, Moldávie, Polsko, Ukrajina, Makedonie) a s mezinárodním sekretariátem v Nizozemsku. La Strada je také členskou organizací mezinárodního sdružení Global Alliance Against Trafficking in Women se sekretariátem v Bangkoku (GAATW) a Platform for Cooperation on Undocumented Migrants (PICUM). V České republice je La Strada součástí sdružení právnických osob, tzv. Fóra pro integraci (FORINT). Cílem organizace je přispívat k odstranění obchodování s lidmi a vykořisťování a poskytovat podporu a ochranu vykořisťovaným, obchodovaným a vykořisťováním a obchodováním ohroženým osobám. O dosažení tohoto cíle usiluje prací ve třech oblastech, 1

2 jejichž vzájemné propojení umožňuje zohledňovat potřeby a problémy cílové skupiny ve všech činnostech. La Strada poskytuje cílové skupině sociální služby, věnuje se prevenci a vzdělávání a advocacy aktivitami usiluje o systémové či legislativní změny s cílem předcházet obchodování s lidmi a vykořisťování a chránit práva a zájmy cílové skupiny. Hlavními principy, kterými se organizace řídí, jsou rovnost a nediskriminace, lidsko-právní přístup k problematice a tzv. empowerment - tedy důraz na eliminaci zranitelnosti a závislosti a na posilování vlastních zdrojů a kompetencí cílové skupiny. Od nabytí účinnosti zákona o sociálních službách dne 1. ledna 2007 jsou sociální služby organizace La Strada určené pro obchodované osoby 1 hrazeny z finančních prostředků MPSV. La Strada v průběhu roku 2007 zaregistrovala jako poskytovatel sociálních služeb a od roku 2007 poskytuje 3 sociální služby pro obchodované a vykořisťované osoby Odborné sociální poradenství - 37 zákona o sociálních službách 2, Krizová pomoc - 60 zákona o sociálních službách, Azylové domy - 57 zákona o sociálních službách. Od roku 2007 také probíhá systematická harmonizace a reflexe poskytovaných sociálních služeb se Standardy kvality sociálních služeb/sqss/ zahrnující průběžné revize metodik a jejich další zavádění do praxe. V oblasti prevence, šíření informačních materiálů a mapování trendů organizace rozvíjí specifickou metodu práce v terénu. Tato aktivita je již několikátým rokem finančně podporována MVČR. Důležitou součástí činnosti organizace je provoz INFO a SOS linky, která funguje tři dny v týdnu. V současné době je ve vymezených hodinách kromě českého jazyka linka operována v ruském, rumunském, moldavském a anglickém jazyce. Mimo provozní dobu linky je k dispozici záznamník. Linka slouží jednak jako jakási vstupní brána do organizace organizaci La Strada mohou kontaktovat osoby, které byly obchodovány (jak z území ČR, tak i ze zahraničí), jejich příbuzní, známí, veřejnost, která má podezření na obchodování s lidmi, zákazníci sexuálních služeb apod. Druhou klíčovou úlohou linky je nabídka tzv. prevenčního poradenství poskytovaného nejčastěji před cestou za prací do zahraničí. Toto poradenství zahrnuje bezpečnostní tipy a návody, jak předcházet obchodování s lidmi a jak se případně zachovat 1 La Strada ČR v souladu s trendy na mezinárodní úrovni preferuje pro označení cílové skupiny termín obchodované osoby Užívání termínu oběť se vyhýbá vzhledem k tomu, že může implikovat pasivitu či bezmoc. 2 Poskytované také osobám, které prožily nebo se nacházejí v situaci blízké obchodování či vykořisťování, osobám, které jsou v blízkém vztahu k lidem, kteří byli nebo jsou obchodováni či vykořisťováni, osobám, které hledají práci či cestují do zahraničí a dalším lidem, kteří mají zájem o informace, jak rizikům obchodování s lidmi a vykořisťování předcházet 2

3 v krizové situaci. Součástí je i předání kontaktů na zahraniční pomáhající organizace a další užitečné instituce. Na organizaci se mohou lidé obracet rovněž e- mailem. V roce 2009 bylo realizováno 897 úkonů ve prospěch 437 osob, které kontaktovaly La Stradu touto cestou. OBCHODOVANÉ OSOBY V ORGANIZACI LA STRADA V roce 2009 poskytovala organizace La Strada ambulantní či pobytové sociální služby celkem 55 obchodovaným a vykořisťovaným osobám. V praxi lze osoby, které využily služby La Strady rozdělit na dvě skupiny obchodované a vykořisťované osoby, které v průběhu spolupráce využijí i několika, dle zákona o sociálních službách registrovaných, služeb a s organizací řeší komplexně svoji situaci vč. čerpání pobytových služeb ( dále komplex sociálních služeb ) a ty, které využijí pouze službu odborné sociální poradenství ať již z důvodu, že nemají o další služby zájem a zorientují se ve své situaci na základě jedné či několika anonymních osobních konzultací či jim pobytová služby nemůže být poskytnuta (dále kontaktní poradenství ). Komplex sociálních služeb využívalo v roce 2009 celkem 19 osob (17 žen, 2 muži), 9 z nich (7 žen, 2 muži) zahájilo spolupráci s organizací ve sledovaném roce. Zároveň organizace v roce 2009 poskytovala kontaktní poradenství 36 osobám převážně vykořisťovaným v práci či v situaci blízké obchodování a vykořisťování. OBCHODOVANÉ OSOBY, KTERÉ VYUŽILY KOMPLEX SLUŽEB ORGANIZACE LA STRADA Jak již bylo zmíněno výše, v roce 2009 využilo komplex služeb organizace La Strada celkem 19 osob, z toho 17 žen a 2 muži. Ve sledovaném roce převažovaly mezi touto skupinou klientely ženy české národnosti, které byly obchodovány za účelem poskytování sexuálních služeb či nuceny k prostituci. Z celkového počtu 19 osob se jednalo v 11 případech (10 žen a 1 muž) o osoby s českým občanstvím. Pokud se nejednalo o nucenou prostituci na území ČR, docházelo k vykořisťování ve Velké Británii, Rakousku a Švýcarsku. Jedním z klientů, kteří požádali v roce 2009 o služby, je i muž české národnosti obchodovaný za účelem pracovního vykořisťování do zahraničí 3. Menší skupinu osob, které využily komplex služeb, tvořili cizinky/cizinci z Ukrajiny, Slovenska, Ruska, Thajska a Vietnamu. 3 Z bezpečnostních důvodů není specifikováno, o kterou cílovou zemi se v tomto případě jednalo. 3

4 U skupiny osob, která začala čerpat komplex služeb v roce 2009, převažovaly tzv. neformální způsoby náboru prováděné lidmi ze sociálního okolí. U žen nucených k prostituci v České republice se často jednalo o vykořisťování osobami, u kterých žena zároveň bydlela. V takových případech bylo rovněž obvyklé, že byly tyto ženy nuceny kromě prostituce vykonávat domácí práce. V případě cizinců/cizinek se jednalo o nábor přes agenturu či inzerát. U osob, které byly obchodovány mimo oblast sexbyznysu, se jednalo o vykořisťování při práci na stavbě, v masážním salonu a v továrních provozech. Mezi způsoby nátlaku se vyskytovalo jak fyzické násilí (např. fackování, mlácení různými předměty, držení v bytě bez vody a jídla, znásilnění, kopání, odvoz na neznámé místo), tak i různé formy psychického násilí, zejména ve formě výhružek, které se týkaly existenčního zajištění či jiné formy psychické týrání a ponižování. Jako nátlak byly použity také domnělé dluhy, svalování viny za nespáchané prohřešky, argumentace pracovní smlouvou sepsanou v cizím jazyce apod. Obdobně jako minulý rok bylo také zjištěno odebírání dokladů, nevyplácení mzdy či sexuálními službami získaných prostředků. Dvě třetiny klientek/ů, kteří nově využili komplex sociálních služeb, poskytli součinnost orgánům činným v trestním řízení. Osoby, které spolupráci s policií na území ČR odmítly, uváděly jako hlavní důvod strach z pachatelů; jedna osoba spolupracovala s policií na území cizího státu. Obdobně jako v minulých letech, většina z klientek a klientů byla při vstupu do sociálních služeb ve špatném fyzickém a psychickém stavu. Fyzické obtíže pramenily zejména z vynuceně nevhodného životního stylu a prožitého násilí. Klientky a klienti si také často stěžovali na zvýšenou podrážděnost, zrychlenost, kterou u sebe neznají či naopak otupělost, strach, nespavost, flashbacky či depresivní stavy. U některých klientek bylo možné pozorovat sebepoškozující tendence, dlouhotrvající zamlklost, silně submisivní chování apod. Téměř ve všech případech bylo nutné vyšetření praktické lékařky; některé klientky a klienti využili také psychiatrické či psychoterapeutické služby. Průměrný věk osob, které v roce 2009 začaly využívat komplex sociálních služeb, byl 35 let; nejmladší klientka byla dvacetiletá, nejstarší bylo v době zahájení spolupráce s organizací 55 let. Ze dvou třetin převažovaly osoby svobodné. Z hlediska dosaženého vzdělání se jedná o osoby ze dvou třetin vyučené/se středoškolským vzděláním, případně se vzděláním základním. Služeb organizace La Strada využily tyto osoby nejčastěji na základě doporučení jiné pomáhající organizace (5 osob), pouze v jednom případě byl kontakt zprostředkován policií. O vstup do Programu požádaly dvě osoby jedna využila možnost dobrovolného návratu, druhá současně se vstupem do Programu požádala o dlouhodobý pobyt za účelem ochrany. U ostatních klientek a klientů nebyla žádost o vstup účelná. Klientela čerpala poměrně vyváženě z celého vějíře dílčích služeb (zejm. asistence při kontaktu s institucemi, azylové ubytování, finanční pomoc, zprostředkování zdravotní péče, právní poradenství a zastupování, pracovní poradenství a další). Každoročně čerpá komplex sociálních služeb co do požadavků a potřeba velmi různorodá skupina osob. Poměrně homogenní skupinu jak mezi nově příchozími, tak i služby déle čerpající 4

5 klientelou, tvořily již několikátým rokem české ženy. Jedná se převážně o ženy s absentujícím či málo uspokojivým rodinným a sociálním zázemím. V jejich biografiích se mnohdy opakovaně objevují vývojová traumata. Tyto ženy mívají ať již z důvodu předchozí výchovy dětí, z nedostatku pracovních příležitostí pro nízkokvalifikované osoby v regionu či důsledkem jiným okolnostem, téměř nulovou pracovní zkušenost. Některé z klientek v minulosti měly zkušenost s užíváním drog 4. Mnohé z těchto žen rovněž přicházejí s problémy, které se týkají neplacení půjček, ať již tyto závazky byly uzavřeny dobrovolně či pod nátlakem osoby, které je vykořisťovaly. Řešení pohledávek je mnohdy zachyceno již ve stádiu pobíhající exekuce. S ohledem na kombinaci mnoha znevýhodňujících faktorů, vyžadují tyto ženy intenzivní a mnohdy velmi dlouhodobou spolupráci s organizací, která jim může asistovat při hledání upokojivého místa v běžném životě. V posledních letech se mezi touto skupinou stále častěji objevují také ženy, které mají speciální potřeby. V roce 2009 byly mezi klientelou organizace La Strada celkem 4 osoby, kterým byl přiznán částečný či plný invalidní důchod. Organizace La Strada v této souvislosti zdůrazňuje nutnost úzké spolupráce se specializovanými pracovišti, a to ať již na poli léčby závislostí, duševních onemocnění, či se zařízeními, které se věnují mladým lidem bez rodinného zázemí či lidem s mentálním postižením. Pro spolupráci je však nezbytná výměna informací a sdílení specifických postupů práce. OBCHODOVÁNÍ S LIDMI ZA ÚČELEM JINÝCH FOREM VYKOŘISŤOVÁNÍ, VYKOŘISŤOVÁNÍ MIMO SEXBYZNYS A SITUACE BLÍZKÉ OBCHODOVÁNÍ S LIDMI Součástí trestněprávní definice obchodování s lidmi je v českém právním řádu také účel definovaný jako nucené práce a jiné formy vykořisťování. Organizace La Strada upozorňuje na problémy spojené s nejasným obsahem a chybějícím obecným konsenzem o praktickém obsahu těchto termínů. Problematikou pracovního vykořisťování a jeho různými formami, které mnohdy hraničí s obchodováním s lidmi, se organizace La Strada zabývá již několikátým rokem. Informace získává především - skrze zkušenosti z poskytování tzv. kontaktního poradenství, - prostřednictvím analýzy hovorů INFO a SOS linky - na základě informací získávaných prací v terénu. 4 Problematika užívání drog a poskytování sociálních služeb je rozpracovaná v příspěvku organizace La Strada na konferenci Ženy a drogy pořádané o.s. Sananim. Sborník je dostupný online: 5

6 KONTAKTNÍ PORADENSTVÍ A HOVORY NA INFO A SOS LINCE Organizace La Strada byla v roce 2009 v rámci kontaktního poradenství se styku s celkem 36 osobami (7 žen, 29 mužů): jednalo se cizince a cizinky, kteří měli zkušenost s vykořisťováním mimo oblast sexbyznysu. Organizace La Strada poskytla také telefonické konzultace 178 cizincům a cizinkám skrze INFO a SOS linku. Drtivá většina těchto osob spadá do kategorie lidí, kteří jsou s ohledem na svoji situaci aktuálně ohroženi vykořisťováním či obchodem s lidmi či se jedná o osoby různým způsobem vykořisťované. Nejčastěji se na organizaci La Strada obracejí lidé z Ukrajiny, Rumunska a Bulharska. Mezi dalšími národnostními skupinami nalezneme také osoby z Uzbekistánu, Moldávie, Ruska, Slovenska či Kazachstánu. Z analýzy spisové dokumentace vyplývá, že drtivá většina osob, které čerpaly kontaktní proceství či konzultaci na INFO a SOS lince, přicestovala do České republiky za prací. Většina z nich je zachycena v tzv. klientském systému. V případě skupiny, kde došlo k osobnímu kontaktu, lze tvrdit, že ve většině případů jde o cizince a cizinky, jejichž zkušenosti obsahují některý z charakteristických indikátorů obchodování s lidmi (extrémně dlouhá pracovní doba, špatné pracovní i životní podmínky, podání lživých informací o charakteru práce, výhružky ze strany zaměstnavatele, nevyplácení mzdy v rozmezí 1-4 měsíců, odebrání dokladů v souvislosti se slibem zajištění potřebných povolení, bránění ve změně zaměstnavatele apod.) Ve čtyřech případech bylo použito fyzického násilí, které bylo pácháno buď přímo na osobě, která žádala organizaci o služby nebo na dalších osobách v jeho/jejím okolí. Na telefonickou linku se cizinci a cizinky nejčastěji obracejí v souvislosti s nevyplácením mzdy, obavami ze zrušení víz ze strany zaměstnatelů a se žádostmi o informace, jak víza prodlužovat; mnohdy se jedná o kombinaci těchto problematik. S ohledem na podstatu kontaktu není většinou možné zjistit celkové okolnosti situace volajícího/volající. Mnohdy je však referováno o výhružkách, substandardních pracovních podmínkách apod. Obecně zranitelná situace a z ní vyplývající rizika obchodování či vykořisťování často vyplývá ze závislosti na klientském systému 5. Cizinky a cizinci se do kontaktu s organizací La Strada dostávají skrze informace získané prací v terénu zejména šíření nálepek a dalších informačních materiálů (v roce 2009 bylo distribuováno přes 6000 ks různých materiálů) či skrze doporučení dalších osob v cizojazyčných komunitách. V rámci kontaktního poradenství nabízela organizace La Strada také služby bezprostředně po policejní realizaci konané v únoru 2009 v okolí Mělníku. Jak se ukázalo z analýzy telefonických 5 To se týká také občanů a občanek Rumunska a Bulharska, kteří zde pracují v rámci klientského systému. Osoby, které se na organizaci obracejí z různých důvodů pracují bez legálních náležitostí pro výkon práce ( registrace na UP, pracovní smlouva apod.) 6

7 rozhovorů, některé osoby, které byly takto kontaktovány, se na organizaci obracely později se žádostí o poradenství. ZJIŠTĚNÍ ZE SOND DO PROSTŘEDÍ VIETNAMSKÉ A MONGOLSKÉ MIGRANTSKÉ KOMUNITY 6 Organizace La Strada se v roce 2009 věnovala také sondám do prostředí vietnamské a mongolské komunity. Cílem sond, které probíhaly jako součást práce v terénu, bylo zmapovat specifické mechanismy vykořisťování migrantů a migrantek. Vietnamští migranti a migrantky pobývající či pracující v České republice se nacházejí podle zjištění organizace La Strada v obtížné a často téměř bezvýchodné situaci způsobené ekonomickou krizí a sítí nepřehledných právních vztahů. Náborováni byli ve většině agenturami ve Vietnamu. Zde dle pravidel místní legislativy uhradily poplatky a složením kauce se zavázali k odpracování minimálně tří let. Smlouvy uzavírané ve Vietnamu mívají také jiný obsah než smlouva, kterou později podepisují v České republice. Zde smlouvy museli většinou podepsat, aniž by jim byly přeloženy a to v situaci, kdy by jakékoli odmítnutí mohlo znamenat ztrátu pracovních víz a tedy de facto i možnosti obživy a legálního pobytového statutu. Ekonomická krize pak také způsobila, že pro nově příchozí není dostatek práce. Ti/ty, kteří zde již pobývají, možnost pracovat snadněji ztrácí či, aby si práci udrželi, musí přistoupit na nevýhodné podmínky. V takové situaci jsou vietnamští migranti a migrantky ochotni pracovat jen za byt a stravu. V praxi se také objevilo také obchodování s pracovními místy. Migranti a migrantky z Vietnamu jsou povětšinou závislí na zprostředkovatelských servisech tzv. dich vu. 7 Kromě minimálních nákladů na živobytí v často velmi substandardních podmínkách musejí tzv. živit papíry, tedy platit za prodlužování pobytu, sociální a zdravotní pojištění a hradit vysoké poplatky za zprostředkování práce (i 10 tis.). I pokud práci seženou, není jisté, že jim bude mzda vyplacena. Ze šetření však vyplynulo, že návrat do Vietnamu kvůli nesplaceným dluhům nepřipadá pro většinu těchto osob v úvahu. Situace existenčních obtíží, které dopadají nejen na Vietnamce a Vietnamky pobývající zde, ale i na jejich rodiny ve Vietnamu, které je v některých případech musejí finančně podporovat, zneužívají nejčastěji dle šetření uskutečněného v roce 2009 především zprostředkovatelé práce - neseriozní vietnamští dich vu, ukrajinští a čeští zprostředkovatelé i oficiální agentury, ale také tlumočníci nebo přímo majitelé firem 8. 6 Aktivity podpořeny MVČR a OSF Praha 7 Jedná se o fyzické či právnické osoby pocházející z vietnamské komunity, které mohou doporučit pracovníka/pracovnici nebo vyřídit doklady, ale nemusejí zaměstnání přímo sami poskytovat. Obejdou se tedy bez potřebných povolení ke zprostředkování zaměstnání. Zároveň většinou nabízejí i ubytování, tlumočení, právní konzultace a další služby. Poplatky za služby dich vu jsou poměrně vysoké - například potvrzení o ubytování Kč, prodloužení pobytu s doplacením pojistného a daně až Kč apod. Pro činnost těchto zprostředkovatelů neexistují v současné době žádné kontrolní mechanismy (nepodléhají např. evidenci MPSV) a je tedy otázkou, na základě čeho by se mohli jejich podvedení klienti domáhat dodržení slibů. 8 Podrobněji viz : Analýza procesu agenturního zaměstnávání Vietnamců a Vietnamek v ČR, La Strada ČR,

8 K pracovnímu vykořisťování dochází také mezi mongolskými migranty a migrantkami 9. Ti/ty povětšinou přijíždějí do České republiky na základě informačních kampaní či informací od známých. Zprostředkování v Mongolsku i později v České republice je ve většině zjištěných případů realizováno fyzickými osobami. Obdobně jako u migrace z Vietnamu, je nutné ještě před odjezdem z domovské země složit peněžní obnos ve výši Eur. 10 Do České republiky většinou cestují vlakem. Nejčastěji nalézají Mongolové a Mongolky pracovní uplatnění v šicích dílnách, balírnách, popřípadě muži nejnověji ve stavebnictví. Organizace La Strada během své činnosti zaznamenala případy, které nesly výrazné prvky vykořisťování. Objevilo se vyhrožování, zadržování průkazů pojištěnce, nevydávání zápočtových listů a výplatnic a šikana ze strany zaměstnavatele. Časté bylo také nastavování odlišných pravidel a norem práce pro české pracovníky a pracovnice a pro Mongoly a Mongolky (diskriminace) nebo nezákonný systém vysokých finančních sankcí (v řádu tisíců korun) za různé přestupky vůči pracovní kázni. Kvůli jazykové bariéře, izolovanosti, obavy ze ztráty zaměstnání v období krize a neznalosti svých práv, se však tyto osoby neobrátily s žádostí o pomoc na žádnou instituci ani pomáhající organizaci. Objevily se případy, kdy byli Mongolové zaměstnáni přes mongolského zprostředkovatele u ukrajinské agentury a z výplaty jim byly strhávány peníze na provizi pro zprostředkovatele i agenturu, aniž by byli s těmito podmínkami předem seznámeni. Ze zkušeností organizace La Strada vyplývá, že skupiny, které organizují vykořisťování a obchod s lidmi, se dlouhodobě odklánějí od užívání fyzického násilí jako nástroje nátlaku. Zatímco před sedmi, osmi lety, bylo téměř pravidlem, že obchodované osoby měly na těle patrné následky násilí, v posledních letech jsou takové případy spíše výjimkou. Ukazuje se, že se organizované skupiny častěji uchylují k nátlakovým mechanismům, které nelze např. fotografiemi dokladovat. Jedná se například o výhružky, náznaky fyzické likvidace osoby z okolí, ale zejména o zneužívání tísně a zranitelné situace lidí. Ve chvíli, kdy člověk pobývá v zemi, jejímž jazykem nehovoří, v ubytovně či bytě, který hradí zaměstnavatelé a nachází se bez prostředků, případně bez platných dokumentů, lze jeho situaci vnímat jako velmi tíživou. V takové chvíli jsou sliby vyplacení mzdy či alespoň její části tím nejúčinnějším prostředkem, jak ho donutit setrvat na místě a dále vykonávat práci, ze které jiní kořistí. Lži, uvedení v omyl a sliby v kombinaci s objektivním nedostatkem pracovních míst, dluhy v zemi původu a existenční strádání, jsou v takové chvíli proto nejefektivnějším, ale také nejjednodušším způsobem, jak donutit cizince a cizinky pracovat dále pracovat. S ohledem na fakt, že postupná proměna způsobů donucení v rámci trestné činnosti související s obchodováním s lidmi, je zřejmým a dlouhodobým 9 Informace byly získány v průběhu práce v terénu v roce 2009, zejména skrze realizaci 12 polostrukturovaných rozhovorů s mongolskými migrantkami a migranty, které se uskutečnily jako v Praze, tak i mimo Prahu. 10 podle zjištěných informací se částka zpravidla pohybovala v dolní polovině tohoto intervalu. Tyto poplatky si mezi sebou rozdělují zprostředkovatelé v Mongolsku a zprostředkovatelé v ČR. Tato výše dluhu byla zřejmě i jedním z hlavních důvodů, proč Mongolové a Mongolky využívali Program dobrovolných návratů MV ČR v mnohem větší míře, než například Vietnamci, jejichž dluhy jsou několikanásobně vyšší. 8

9 trendem, bylo by vhodné zvažovat, zda nepřistoupit v praxi k širšímu chápání trestněprávního vymezení obchodování s lidmi a jednání v intencích výše naznačeného začít jako obchod s lidmi uvažovat. Pro praxi by proto bylo vhodné kriticky zhodnotit využívání výkladových stanovisek ke klíčovým pojmům, které poskytlo OBP a NVZ v minulých letech, jejich případnou revizi a zejména možnost užití v praxi. DALŠÍ AKTIVITY ORGANIZACE LA STRADA Kromě aktivit v oblasti poskytování sociálních služeb obchodovaným osobám a osobám vykořisťovaným na pracovním trhu, prevenční, vzdělávací a advokační činnosti podpořenými zejména dotacemi MPSV a MVČR, realizuje oraganizace La Strada další projektové či mimoprojektové aktivity. Zmiňme z nich alespoň některé. Na podzim roku 2008 se La Strada zapojila do iniciativy evropských neziskových organizací a mezinárodních organizací, věnující pozornost právu na odškodnění obchodovaných osob. Z iniciativy vznikla Evropská koalice COMP-ACT EUROPE (European Action Pact for Compensation for Trafficked Persons). COMP-ACT EUROPE sdružuje nevládní organizace poskytující služby obchodovaným osobám, právníky a právničky, odbory a odborové svazy, migrantské organizace a akademiky a akademičky. Snahou COMP-ACTu je jednak: - na národní úrovni realizovat mapování způsobů, jakým může obchodovaná osoba dosáhnout odškodnění, a realizovat projekty podporující obchodované osoby při získávání odškodnění, - na mezinárodní úrovni podporovat lobbing a začleňování práv na odškodnění obchodovaných osob do agend mezinárodních organizací, akčních plánů a závazků států vůči obchodovaným osobám na odškodnění. V rámci podpory z MVČR organizace La Strada v roce 2009 zpracovala analýzu možností, které mohou využít obchodované osoby pro získání odškodnění. Kromě uplatňování nároku na náhradu škody, které nabízí poškozeným trestní právo je rozpracovaná také oblast soukromoprávní. Analýza je dostupná na webu organizace. Od roku 2008 organizace La Strada také participuje v projektu Assessment of the human rights impact of anti trafficking laws and measure, který je hrazen z fondů Evropská komise, Programu DAPHNE III. Hlavním cílem této aktivity je vytvořit praktický nástroj pro analýzu dopadů legislativy a opatření v oblasti boje proti obchodu s lidmi na cílovou skupinu obchodovaných osob a dalších osob těmito opatřeními ovlivněných. V roce 2010 bude tento nástroj testován pilotně kromě jiného i v České republice. V roce 2009 také organizace La Strada zahájila spolupráci s českým i mezinárodním odborovým hnutím. Odbory jsou jedním z aktérů, jehož klíčová role v boji proti obchodování s lidmi se 9

10 zejména v zahraničí diskutuje již několik let. V rámci projektu podporovaného Open society fund organizace vstoupila do intenzivního kontaktu s Českomoravskou konfederací odborových svazů na národním a International Trade Union Confederation na mezinárodním poli. Předmětem diskuse byla možná další spolupráce v oblasti prevence obchodování s lidmi a vykořisťování. Organizace La Strada plánuje v následujícím roce na tuto spolupráci dále navázat a hledat cesty jak společně předcházet vykořisťování a obchodování s lidmi. V souvislosti s blížící se účinností nového trestního zákoníku ( ), organizace La Strada ve spolupráci s dalšími nevládními organizacemi, které působí v oblasti zdravotně-sociální prevence mezi ženami nabízejícími placený sex a organizacemi pracujícími s migranty a migrantkami, začala upozorňovat na problémy, které do praxe přinese tzv. oznamovací povinnost na trestné činy 11 obchodování s lidmi a zbavení osobní svobody. Tato úprava bude významně narušovat práci nevládních organizací při získávání důvěry obchodovaných osob v raných stádiích identifikace. Nevládní organizace, ale i Českomoravská konfederace odborových svazů se proto domnívá, že je nutné tuto situaci urychleně řešit 12 (více informací viz dále). Většina aktérů v oblasti politiky prevence a boje proti obchodování s lidmi stále naráží ve svých aktivitách na problém s praktickými obsahy trestně právní definice obchodování s lidmi zahrnující termíny nucená práce a jiné formy vykořisťování. Organizace La Strada v partnerství s OBP MVČR a Justiční akademií se spojily ve spolupráci na tříletém projektu Discovering Trafficking for the Purpose of Forced Labor and Labor Exploitation, který bude hrazen z prostředků Evropské komise, DG Justice, Freedom and Security, Program Prevention of and Fight Against Crime. Tento projekt bude realizován zhruba od poloviny roku Součástí projektu bude kromě jiného mapování zkušeností v oblasti trestně-právního přístupu k problematice obchodování s lidmi za účelem nucené práce a jiných forem vykořisťování v zahraničí a to zejména skrze síť tzv. národních reportérů či ekvivalentních mechanismů. Projekt bude zahrnovat analýzy již existujících rozsudků a příkladů dobré praxe, vzdělávání odborné veřejnosti v této problematice a poskytování právního zastupování obchodovaným osobám. Projekt vyvrcholí evropskou konferencí k tématu. Standardní součástí činnosti organizace La Strada je i participace či aktivní účast na vzdělávacích akcích a projektech realizovaných různými subjekty. Z aktivit na národním poli je možné např. zmínit spolupráci se Správou uprchlických zařízení, kde La Strada realizovala školení pro personál, prezentaci na IMZ SKPV severočeského kraje či prezentace na několika seminářích pořádaných IOM Praha. Pracovnice organizace se také účastnila spolu s pracovnicí MVČR a 11 ust. 367 a 368 zákon č. 40/ 2009 Sb., trestní zákoník 12 Další informace a stanoviska jsou dostupná na www. strada. cz 10

11 pracovnicí státního zastupitelství projektu ICMPD, jehož cílem byl rozvoj mezinárodního referenčního mechanismu. Z hlediska mezinárodního je bylo významnou události např. setkání nevládních organizací tzv. NGO platform, které se pod názvem Pád berlínské zdi- jak si stojíme po 20 letech, uskutečnilo v listopadu 2009 v Berlíně. Organizátorkou tohoto semináře, kde byly diskutovány současné problémy nevládních organizací a situace na poli prevence a boje proti obchodování s lidmi, byla La Strada International, jíž je La Strada Česká republika členkou. Pracovnice a pracovníci více než 30 nevládních organizací převážně z Evropy, ale i z dalších států a členských zemí La Strad, zde měli možnost bilancovat výsledky svého úsilí. Bohaté zkušenosti všech zúčastněných se také zúročily ve workshopech, které se týkaly např. specifických standardů pro poskytování asistence obchodovaným osobám, prevence obchodování s lidmi a stereotypů, národního referenčního mechanismu či praktického uplatňování principu transparentnosti a demokratických hodnot při činnosti NNO. Jak již bylo naznačeno, organizace La Strada se bude kromě standardních aktivit v roce 2010 prioritně zabývat problematikou odškodnění obchodovaných a vykořisťovaných osob a prohlubování teoretických i praktických poznatků v oblasti obchodování s lidmi za jinými účely než je prostituce. Důraz bude kladen také na rozvoj spolupráce se stávajícími i novými institucemi a organizacemi. PROBLÉMY V PRAXI A DOPORUČENÍ Organizace La Strada poskytla pro zpracování Zprávy o stavu lidských práv v roce 2008 poměrně širokou paletu podkladů a doporučení vycházejících zejména ze studie Jak dál (Burčíková ); mnohé podněty byly využity. Mnohé skutečnosti, které byly předmětem kritiky (nízký počet identifikovaných obchodovaných osob, nejasný obsah některých termínů trestněprávní definice obchodování s lidmi či problematika poškozených v trestním řízení obecně či možností žádat náhradu škody) vyžadují dlouhodobé strategie řešení a nelze tedy očekávat jejich změnu během jednoho roku. Organizace La Strada je považuje za stále aktuální. U těch témat, jejichž problematičnost je konsenzuálně sdílena napříč aktéry (např. problémy s aplikací definice), lze vysledovat jednotlivé snahy směřující k řešení ze strany státních orgánů např. příprava semináře pro vzdělávání soudců a státních zástupců, jednání u kulatého stolu apod. Ocenit lze také fakt, že MVČR a Justiční akademie, přijaly partnerství v projektu, jehož žadatelkou je se organizace La Strada (viz výše Discovering Trafficking for the Purpose of Forced 13 Dostupné on-line 11

12 Labor and Labor Exploitation). Tento bude implementován v roce 2010 a letech následujících a tedy lze očekávat určitý progres. Obecně jsou však v minulém roce zdůrazňované problematické oblasti stále aktuálními problémy, které stojí za zmínku i pro rok Pro rok 2008 byla také organizací La Strada kritizována skutečnost, že Česká republika stále nepřistoupila k podpisu a ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi z roku Připomeňme, že tato Úmluva je s ohledem na lidsko-právní standardy v oblasti politik prevence a boje proti obchodování s lidmi je vysoko hodnocena. Přínos Úmluvy spočívá zejména v tom, že uznává obchodování s lidmi jako porušování lidských práv, zaměřuje se specificky na pomoc obětem a ochranu jejich práv, stanovuje komplexní legislativní rámec pro ochranu obětí a svědků/svědkyň ve formě jasných a závazných ustanovení, zavádí nezávislý mechanismus dohledu nad plněním závazků, které obsahuje 14. Podpis a ratifikace zmiňované Úmluvy spojené s harmonizací národní legislativy s požadavky tohoto dokumentu, by byly významným krokem na cestě k prohlubování lidsko-právního přístupu k osobám, které byly obchodovány. Organizace La Strada nezaznamenala žádné aktivity směrem k možnému podpisu tohoto dokumentu. PROBLÉMY SPOJENÉ S VYKOŘISŤOVÁNÍM CIZINCŮ A CIZINEK V ROCE 2009 Jak je zmíněno výše, La Strada v roce 2009 realizovala šetření ve vietnamské a mongolské komunitě. Studie, která se týkala vykořisťování Vietnamců a Vietnamek je zveřejněna na adrese Doporučení, které se týkají možností změn v klíčových momentech (nábor, spolupráce s agenturami či českým zastupitelským úřadem ) migračního procesu či oblastí, kde dochází k porušování práv těchto osob či jejich ohrožení (pracovní podmínky, životní podmínky) a další doporučení naleznete ve zveřejněné studii na stranách 48 a následující. NEGATIVNÍ DOPADY OZNAMOVACÍ POVINNOSTI VZTAHUJÍCÍ SE NA TRESTNÉ ČINY OBCHODOVÁNÍ S LIDMI A ZBAVENÍ OSOBNÍ SVOBODY DLE NOVÉHO TRESTNÍHO ZÁKONÍKU Od 1. ledna 2010 vstoupí v účinnost zákon č. 40/ 2009 Sb., trestní zákoník. Tato nová významná norma přináší mnohé změny pro činnost v oblasti prevence obchodování s lidmi. Trestné činy obchodování s lidmi a zbavení osobní svobody (ust. 168 a 170 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník) byly nově zařazeny do taxativního výčtu trestných činů, na které se 14 Další informace k Úmluvě případně kde ke k dispozici Handbook for parliamentarians vztahující se k Úmluvě) 12

13 vztahuje povinnost oznámit resp. překazit trestný čin vycházející z téže legislativy z ust. 367 a 368 (nepřekažení trestného činu, neoznámení trestného činu) 15. Organizace La Strada Česká republika, o.p.s. a další specializované nevládní organizace 16 se domnívají, že oznamovací povinnost vztahující se k trestným činům obchodování s lidmi a zbavení osobní svobody (které je častým prvkem obchodování s lidmi) může mít významný negativní dopad na praktickou implementaci politiky prevence a boje proti obchodování s lidmi a pomoci obětem tohoto trestného činu a to zejména v oblasti identifikace obchodovaných osob. Právě identifikace potenciálně obchodované osoby je důležitým pilířem strategií boje proti této závažné trestné činnosti. Domníváme se také, že nová úprava je v rozporu s možnostmi obchodovaných osob uplatňovat svá práva vyplývajících z národních i mezinárodních dokumentů. Dále v textu jsou diskutovány následující argumenty: Oznamovací povinnost : bude překážkou při navazování kontaktu s obchodovanými osobami přinese ohrožení pracovníků a pracovnic nevládních organizací poskytujících sociální služby z hlediska bezpečnosti či trestního stíhání bude překážkou při realizaci preventivních aktivit zaměřených na obchodování s lidmi či na zdravotně sociální prevenci u osob, které poskytují placené sexuální služby zapříčiní reviktimizaci obchodovaných osob trestním stíháním za neoznámení trestného činu obchodování s lidmi či zbavení osobní svobody sníží motivaci oznamovat podezření na obchodování s lidmi u lidí, kteří z nějakého důvodu nechtějí vstoupit do kontaktu s policií (zákazníci sexuálních služeb, člověk ze sousedství, který se bojí odplaty apod.) Domníváme se též, že oznamovací povinnost je dále v rozporu se: Směrnicí Rady č. 2004/81/ES z 29. dubna 2004 týkající se vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo kteří se stali objekty převaděčství a spolupracují s příslušnými orgány. s Rámcovým rozhodnutím Rady 2001/220/SVV ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení celkovou koncepcí Programu podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi zřízeného a koordinovaného Ministerstvem vnitra ČR 15 V textu se o povinnostech dle ust. 367 a 368 TZ pro zjednodušení hovoří také jako o oznamovací povinnosti. 16 Argumentace vychází převážně ze zkušeností organizace La Strada ČR, které se od roku 1995 zabývá prevencí obchodování s lidmi. Cenné podněty poskytly i další specializované organizace (zejm. Projekt Magdala SČKCH, Rozkoš bez rizika, Centrum Jana, Diakonie ČCE a další). Stanovisko organizace La Strada podporuje také Českomoravská konfederace odborových svazů 13

14 Z výše uvedených důvodů proto navrhujeme zvážit změnu stávající podoby zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Za optimální řešení považujeme vyjmout trestné činy obchodování s lidmi a zbavení osobní svobody z taxativního výčtu skutkových podstat, na které se oznamovací povinnost vztahuje. Hlubší rozbor problematiky, právní analýzu (ne)souladu této právní úpravy s mezinárodními dokumenty a další podklady je možné nalézt: v oddílu Stanoviska organizace. Zpracovala: Petra Kutálková

15 VYUŽITÉ ZDROJE: Burčíková, P. (2008) Jak Dál? La Strada Česká republika, o.p.s. dostupné online: Negativní dopady oznamovací povinnosti stanovisko organizace La Strada ČR (2009) La Strada Česká republika, o.p.s. dostupné online: Stop pracovnímu vykořisťování (2010) La Strada Česká republika, o.p.s. dostupné online: Interní materiály organizace: Report za cizojazyčnou linku 2009 Prostředí vietnamské pracovní migrace na území ČR v roce 2009 Situace v prostředí mongolské komunity v roce 2009 Zpráva k poskytování sociálních služeb