Sami na děti, sami na vše ostatní?

Transkript

1 APERIO SPOLEČNOST PRO ZDRAVÉ RODIČOVSTVÍ, O.S. Sami na děti, sami na vše ostatní? Analýza postavení sólo rodičů ve Velké Británii, Irsku, na Slovensku a v České republice APERIO Společnost pro zdravé rodičovství, o.s. Realizováno k (I. část) Doplněno k (II. část) Analýza vznikla v rámci projektu Rodiče samoživitelé/ky a trh práce. Realizace projektu je financována z Evropských sociálních fondů v ČR, prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Projekt CZ.1.04/5.1.01/

2 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství

3 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství Sami na děti, sami na vše ostatní? Analýza postavení sólo rodičů ve Velké Británii, Irsku, na Slovensku a v České republice. APERIO Společnost pro zdravé rodičovství, o.s. Plzeňská 66, Praha 5, Všechna práva k publikaci jsou vyhrazena. Užití této publikace nebo její části je podmíněno souhlasem nositele autorských práv APERIO Společnost pro zdravé rodičovství

4 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství

5 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 1 Obsah Úvod... 5 ČÁST 1 Legislativní analýza... 6 Definice rodiny, sólo rodiče, osamělý rodič a neúplná rodina... 7 Rodina a rodinná politika... 7 Typy neúplných rodin... 8 Definice sólo rodiče... 9 Definice sólo rodiče v jednotlivých zemích...9 Rodinná politika Rodinná politika, její cíle, ovlivňující faktory a nástroje Nástroje politiky Finanční podpora Nefinanční podpora Rodinná politika v jednotlivých zemích Hlavní problémy sólo rodičů Sólo rodič z pohledu statistiky Velká Británie a Skotsko Irsko Slovensko Česká republika Ochrana sólo rodiče v pracovněprávních vztazích Velká Británie... 32

6 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 2 Flexibilní zaměstnávání (Flexible working) Irsko Slovensko Česká republika Srovnání české a slovenské právní úpravy z pohledu pracovního práva Sólo rodič z pohledu sociálního zabezpečení Sociální zabezpečení ve Velké Británii Institucionální rámec Financování dávek Přídavek na dítě a Velká Británie (Child Benefit) Dávky v podobě daňových zvýhodnění Irsko Podpora pro sólo rodiče (One Parent Family Payment OPF) Příspěvek na nájemné (Rent Supplement) Příspěvek na ošacení a obuv při návratu do školy (Back to School Clothing and Footwear Allowance) Příspěvek na palivo (Fuel Allowance) Doplatek k rodinnému příjmu (Family Income Supplement) Dávky pro sólo rodiče podmíněné předchozím manželstvím Osamělý rodič z pohledu sociálního zabezpečení na Slovensku Institucionální rámec Náhradní výživné Přídavek na dítě Příplatek k přídavku na dítě Rodičovský příspěvek Porodné Příplatek k porodnému... 55

7 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 3 Daňový bonus Důchodové pojištění Česká republika Institucionální rámec Financování dávek Přídavek na dítě v České republice Porodné v České republice Příspěvek na bydlení Pozůstalostní dávky Daňové zvýhodnění (sleva na dani, daňový bonus) Výživné Specifika vymáhání výživného ve Velké Británii Child Support Agency (CSA) Child Maintenance Service Sólo rodič a výživné na dítě v Irsku Sólo rodič a výživné na dítě na Slovensku Sólo rodič a výživné na dítě v České republice Doporučení pro úpravu legislativy v České republice ČÁST 2 Analýza dobré praxe v oblasti sociální práce a poradenství Sociální a psychosociální podpora pro sólo rodiče v zemích, kde působí partnerské organizace projektu Slovensko Podpora zaměstnanosti Pomoc z chudoby Podpora sociálního bydlení Psychologická podpora sólo rodičů... 83

8 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 4 Domácí násilí Genderové a kulturní aspekty sólo rodičovství a stigmatizace sólo rodičů Shrnutí Irsko Podpora zaměstnanosti Pomoc z chudoby Psychologická podpora sólo rodičů Nečekané těhotenství Genderové a kulturní aspekty sólo rodičovství a stigmatizace sólo rodičů Shrnutí Anglie Pomoc z chudoby Podpora zaměstnanosti Psychologická podpora sólo rodičů Genderové a kulturní aspekty sólo rodičovství a stigmatizace sólo rodičů Shrnutí Skotsko Služby podporující návrat do zaměstnání Doporučení pro sociální a poradenskou práci se sólo rodiči... 97

9 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 5 Úvod Sociální zajištění rodiny je téma, které se nedotýká několika individuálních jedinců, ale většiny populace. Jsou země, ve kterých tato funkce připadá pouze na občana, naopak v jiných zemích na sebe tuto zodpovědnost částečně přebírá stát. Míra zapojení či štědrosti státu se odvíjí od cílů jeho rodinné politiky, které jsou ovlivněny mnoha faktory, ať již historickými, politickými, ekonomickými či sociálními. V následujícím textu se bude srovnávat právní postavení sólo rodičů (tj. rodičů samoživitelů a samoživitelek) především z hlediska pracovněprávních vztahů, poskytování sociálních dávek rodinám s dětmi a určování a vymáhání výživného. V další části se zaměříme na služby pro sólo rodiče poskytované státními a neziskovými organizacemi. Komparace je zaměřena na čtyři členské země Evropské unie na Českou republiku, dále na Velkou Británii, Irsko a Slovenskou republiku. Velkou Británii a Irsko lze označit za státy s velmi vysokou mírou státní sociální podpory pro sólo rodiče. Slovensko je zajímavé porovnat s Českou republikou z toho důvodu, že již více než 20 let po rozdělení Československa jde svou vlastní cestou sociální politiky. Předložená analýza by měla posloužit jako podklad pro navrhování doporučení pro Českou republiku například konkrétních legislativních nástrojů, které by usnadnily postavení sólo rodičů v České republice. Uvedené příklady dobré praxe by mohly být inspirací pro státní a nestátní subjekty, které s touto cílovou skupinou pracují anebo se chystají pracovat a poskytovat různé formy podpory.

10 ČÁST 1 Legislativní analýza APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 6

11 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 7 Kapitola 1 Definice rodiny, sólo rodiče, osamělý rodič a neúplná rodina Rodina a rodinná politika Definice rodiny: Rodina je skupinou jednotlivců spojených pokrevním příbuzenstvím, sňatkem či adopcí, kteří vytvářejí ekonomickou jednotku a jejíž dospělí členové jsou odpovědni za výchovu dětí." 1 Rodina plní několik základních a nezbytných funkcí biologickou, ekonomickou, sociální a výchovnou funkci. Podle něj je rodina nezbytným základem a vlivným prvkem na vývoj jedince a jeho následnou schopnost adaptovat se ve společnosti. Rodina určuje tři základní dimenze, v jakých může rodič ovlivnit svého potomka. Jedná se o úroveň biologickou, tedy že mu dá život a předá určitý genetický kód. Dále má rodič legislativně danou povinnost a právo vůči dítěti. Poslední a nejdůležitější dimenzí rodičovství je vlastní psychosociální vazba, tedy výchova a péče o potomka a s ní související citové pouto, které je hlavním charakteristickým rysem všeobecného chápání rodiny. Velký vliv na změnu chápání rodiny měly i světové války a velká hospodářská krize, které narušily demografickou skladbu obyvatelstva. Tehdy vznikla poměrně velká vrstva lidí, kteří potřebovali sociální podporu. Z toho důvodu se především od konce druhé světové války začíná klást důraz na rozvoj rodinné politiky. Potomci vzešlí z velkých poválečných populačních vln zahájili nový přístup k rodinnému životu a modelu rodiny. Znaky současné 1 POTŮČEK, M Sociální politika. 1. Praha : Sociologické nakladatelství, X.

12 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 8 rodiny lze specifikovat následujícím způsobem: V rámci rodiny se poměrně rychle vzájemně přiblížily role muže a ženy a zároveň je kladen velký důraz na zájem jednotlivce. Často dochází k vytvoření intimního vztahu bez vazby a očekávání jeho delšího trvání. Rodičovství je stále více odsouváno do pozdějšího věku. Stále více rodin je pouze dvougeneračních, bez dostupné sociální opory příbuzných. Nárůst neúplných rodin a množství sociálních událostí v rámci rodin, spojených se sníženou schopností rodin tyto události zvládat, vyžaduje podporu státu prostřednictvím rodinné politiky. Typy neúplných rodin V oblasti sociologie a statistiky se používá pojem neúplná rodina, který je chápán jako synonymum pro rodiny, ve kterých žije osamělý rodič (či jiný pečovatel, prarodič aj.) s dítětem (dětmi). Osamělost je zde chápána tak, že neexistuje druhý legální partner rodiče (prarodiče aj.). Ve společnosti se vyskytuje několik typů neúplných rodin. Klasickou neúplnou rodinu tvoří jeden rodič a dítě (resp. děti). Druhý rodič se podílí na výchově vzdáleně a hlavně alimentačně. Dalším typem neúplné rodiny jsou osamělé matky (otcové) s dětmi. To jsou případy úmyslně svobodných matek (tento způsob života si sami zvolily) nebo jsou to rodiny, kde druhý partner zemřel. Neméně významnou skupinou jsou domácnosti tvořené jedním rodičem a dalšími příbuznými. Dalším typem soužití je neúplná rodina, která se jako neúplná jeví pouze po formální stránce. Jde o domácnosti, které jsou tvořeny jedním rodičem, dítětem a druhem (družkou), který s rodičem tvoří partnerský svazek. V českém kontextu (a sociálním systému) se rozlišují rodiny svobodných matek, jejichž dítě nemá otce uvedeného v rodném listě, rodiny matek (ať už svobodné nebo rozvedené), jejichž dítě má otce uvedeného v rodném listě, a konečně matek, jejichž dítě má uvedena otce v rodném listě, ale tento zemřel. Toto rozlišování vychází z tradic českého sociálního státu, který bere ochranu a zajištění vdov a sirotků za své, naopak životní situaci svobodných matek implicitně považuje za výsledek jejich životního rozhodnutí a nehodlá v ní výrazněji intervenovat. Dalším možným dělením je rozlišování na rodiny, kde otec pravidelně platí výživné (eventuálně ho v případě jeho úmrtí zastupuje" jako spoluživitele stát), a kde

13 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 9 otec z nějakých důvodů neplatí, a finanční zajištění je tak výhradně na matce. Další již spíše nefinanční rovinou, která je pro kvalitu života neúplných rodin zásadní, ovšem kterou již sociální systém není s to rozlišovat, je to, do jaké míry je otec zapojen do péče o dítě (zde nejde jen o to, jak často se s dítětem vídá, ale zda jsou vztahy na takové úrovni, aby byl otec schopen dítě večer, když má matka program, pohlídat, nebo vypomoci v případě, že jsou dítě či matka nemocné), případně jakou měrou je ochoten podílet se na chodu domácnosti (běžné opravy apod.). Každý typ neúplné rodiny má svou typickou strukturaci forem soužití, která je dána jejími sociodemografickými charakteristikami. Jako dominantní indikátor se ukazuje věk, dále pohlaví, velikost místa bydliště a bezprostředně počet dětí. Definice sólo rodiče Za sólo rodiče budeme v tomto textu považovat osobu, která žije sama v domácnosti alespoň s jedním nezaopatřeným dítětem, samostatně o něj pečuje a vyživuje ho. V některých případech právní předpisy zohledňují skutečnost, že jeden z rodičů žije s dětmi sám. Legislativa pro sólo rodiče užívá termín osamělý zaměstnanec. Definici sólo rodiče (z pohledu legislativy osamělého rodiče) obsahují zpravidla pracovněprávní předpisy nebo předpisy týkající se sociálního zabezpečení. S definicí sólo rodiče souvisí i pojem nezaopatřeného dítěte. Nezaopatřené dítě je podporováno ze státní sociální podpory. Každý stát definuje nezaopatřené dítě různě. Definice sólo rodiče v jednotlivých zemích Velká Británie Ve Velké Británii je rodina se sólo rodičem definována pro účely státní sociální podpory jako domácnost, která je složena alespoň z jednoho závislého dítěte a matky nebo otce a druhý rodič zemřel nebo trvale není přítomen. Ve Velké Británii se za závislou osobu považuje osoba do věku 16 let, případně až do věku 19 let včetně, pokud je prokázáno, že studuje denní studium zakončené nejvýše maturitou.

14 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 10 Irsko V Irsku je definice podobná jako ve Velké Británii. V Irsku mohou rodinu založit jen manželské páry. Nesezdané páry, homosexuální či lesbické páry rodinu podle stávajícího platného rodinného práva založit nemohou. Slovensko Slovenský zákoník práce (zákon č. 311/2001 Z.z.) osamělého zaměstnance definuje obdobně jako český zákoník práce: Osamělý zaměstnanec je zaměstnanec, který žije sám a je svobodný, ovdovělý anebo rozvedený muž, svobodná, ovdovělá anebo rozvedená žena. Za osamělého zaměstnance se považuje i osamělý muž anebo žena z jiných vážných důvodů. Tím se rozumí situace, kdy zaměstnanec nežije sám odděleně od svého manžela. Nezaopatřené dítě podle zákona č. 600/2003 Z.z., o přídavku na dítě je dítě do skončení povinné školní docházky, nejdéle do dovršení 25 let, pokud se soustavně připravuje na povolání studiem nebo nemůže soustavně připravovat na povolání studiem nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz. Nezaopatřené dítě podle tohoto zákona je i dítě, které po skončení povinné školní docházky se účastní denní formou kurzu na získání základního vzdělání, kromě kurzu organizovaného podle zvláštního předpisu, nejdéle do skončení školního roku, ve kterém dítě dovršilo 18 let věku, nebo je neschopné se soustavně připravovat na povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, nejdéle do dovršení plnoletosti (18 let). Nezaopatřené dítě podle tohoto zákona není dítě, kterému vznikl nárok na invalidní důchod nebo pobírá sociální důchod, jehož studium na vysoké škole podle studijního programu přesahuje standardní délku nebo které získalo vysokoškolské vzdělání druhého stupně.

15 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 11 Česká republika Osamělými zaměstnanci ( 350 zákon č. 262/2006 Sb., zákoníku práce) se rozumějí neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy, svobodní, ovdovělí nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných vážných důvodů, nežijí li s druhem, popřípadě s družkou nebo s partnerem. Podle právní úpravy zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře může být za rodinu považován i jednotlivec posuzovaný za účelem udělení nároku na sociální dávku. Dále za členy rodiny posuzované osoby mohou být považovány nezaopatřené děti, i když posuzovaná osoba nemusí být jejich rodičem, stačí být ustanoven poručníkem. 2 Dále je do rodiny řazen partner, manžel, rodič posuzované osoby nebo partnera. Všechny tyto osoby jsou považovány za součást rodiny, pokud žijí dlouhodobě ve společné domácnosti s posuzovanou osobou a podílí se na hrazení společných a svých osobních nákladů. Lehce odlišná je právní úprava téhož zákona pro konkrétní dávku a to pro příspěvek na bydlení. V tomto případě jsou z hlediska nároku na příspěvek za rodinu považováni všichni, kteří mají uvedené trvalé bydliště na stejné adrese. Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, nejdéle však do 26. roku věku ( 11 zákona č. 117/1995 Sb.), jestliže: 2 Za rodiče se pro tyto účely považuje též osoba, které bylo nezletilé nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiné osoby než rodiče, b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte, c) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně právní ochranu dětí o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu 3 měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení, d) rozhodnutí soudu o ustanovení osoby poručníkem, e) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, f) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně právní ochranu dětí o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, podle zvláštního právního předpisu, g) rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě

16 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 12 se soustavně připravuje na své budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz; z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

17 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 13 Kapitola 2 Rodinná politika Rodinná politika, její cíle, ovlivňující faktory a nástroje Rodinná politika je podoblastí sociální politiky, jejíž důležitost byla velmi dlouhou dobu stavěna do pozadí. V Evropě začal být kladen důraz na její rozvoj především po druhé světové válce. Má za úkol respektovat práva a přání svých občanů v oblasti zakládání rodiny a péče o ni a navíc vytvořit co nejlepší podmínky pro to, aby rodiny dobře fungovaly a mohly si udržet důstojnou životní úroveň. Hlavním cílem rodinných politik v moderních státech je zmírňování narůstajících nákladů rodin při opatrování mladé generace realizací principu především sociální solidarity, principu sociální spravedlnosti a principu sociální garance. Jako jeden z dalších cílů rodinné politiky se ještě uvádí nezbytná podpora rodin se záměrem usnadnit skloubení profesního a rodinného života. Hlavní oblasti zaměření rodinné politiky jsou: podpora chudých rodin, populační politika a prostor ke svobodné volbě v rámci rozvíjení sociálního blahobytu občanů. Nástroje politiky

18 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 14 Finanční podpora Úkolem finanční podpory je doplnit nebo z části nahradit příjem rodiny. Probíhá především formou různých dávek. Finanční podpora přímá je poskytována především ve formě dávek státní sociální podpory, jejichž udělování, případně i výše, může být ovlivněno rodinným příjmem. Takové dávky se nazývají příjmově testované. Jako přímou finanční oporu můžeme označit například sociální dávky jako přídavek na dítě, potom porodné, dávky odvozené z nemocenského pojištění jako peněžitá pomoc v mateřství, následně rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče a mimo jiné také různé formy sociálních a jiných stipendií. Snahou státu je zajistit rodinám takové příležitosti, ekonomické a sociální prostředí, aby byly co nejméně závislé na sociálních dávkách, tedy přímé finanční podpoře. Proto vyvíjí iniciativu i v oblasti nepřímé finanční podpory. Nepřímá finanční podpora představuje pomoc ze strany státu především v podobě různých forem daňových úlev. Ty mohou být formou slevy na dani, tedy snížením výše odváděné daně, nebo formou bonusu, tedy obdržením určité částky jako daňové úlevy. Úlevy se v případě rodinné politiky týkají především odpočtu daně na vyživované dítě. Nefinanční podpora Další formou nepřímé finanční podpory je dotace veřejného sektoru. Jedná se například o příspěvky na stravování ve školních jídelnách, příspěvky na vysokoškolské koleje, dále pak dotování předškolních zařízení jako jsou jesle a školky nebo pak dále družiny a zájmová sdružení, která mají za úkol rodičům usnadnit propojení práce a rodiny. Víceméně lze danou podporu označit jako služby pro rodinu. Dále bychom mohli do této kategorie zařadit různé slevy na jízdné pro děti a studenty. Dalším oddílem nefinanční podpory rodiny mohou být aktivity vyvíjeny samotnou společností. Tyto služby mohou rozvíjet jak subjekty veřejného práva kraje obce, neziskové organizace tak soukromé právnické či fyzické osoby. Jedná se především o různé druhy poradenství a pomoci, jako manželské a rodinné poradenství, nebo různé preventivní programy, jako azylové domy či domy na půl cesty, a telefonní linky. Dále to pak mohou být služby preventivního charakteru pro zajištění správného fungování rodiny, ať už jsou poskytované komerčně nebo nekomerčně. V neposlední řadě by se měla zmínit podpora rodiny ve formě rozšíření možnosti

19 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 15 pracovat pouze na částečný úvazek, což umožňuje jednomu z rodičů snadněji provázat péči o rodinu a zaměstnání. Tato nepřímá podpora není v České republice příliš rozšířená, avšak v jiných evropských zemích, jako například ve Velké Británii, je na poměrně vysoké profesionální úrovni. Rodinná politika v jednotlivých zemích Rodinná politika ve Velké Británii Základ sociální politiky vychází ze státu blahobytu. Podstatou státu blahobytu je především zajištění základních životních potřeb, preventivní ochrana před rizikovými situacemi a co nejlepší poskytování nezbytných služeb 3. Model je charakteristický, svojí pasivitou vůči politice zaměstnanosti a snahou podporovat pouze ty obyvatele, kteří jsou na hranici chudoby. Radikálně se snaží předejít situaci, kdy by nepracující člověk měl větší příjmy než osoba ekonomicky aktivní. V rámci reziduálního typu sociální politiky, ke kterému má tato země nejblíže, je kladen důraz na roli rodiny jako zdroje podpory a samozřejmě na tržní prostředí. Až v případě nedostatečnosti těchto dvou faktorů zasahuje stát. Míra zásahu a všeobecné redistribuce zdrojů je značně malá. S příchodem vlády konzervativců a Margaret Thatcherové v roce 1979 dochází k velkým změnám, a to nejen v rámci sociální politiky. Je to především z toho důvodu, že liberální postoj nepohlíží na poskytování dávek jako na plnou náhradu mzdy, nýbrž spíše jako výpomoc v sociální tísni k poskytnutí existenčního minima. Jedná se o období redukování veřejných výdajů a období tvorby velkých sociálních rozdílů mezi lidmi. Určité změny se tedy dotkly i státem udělovaných rodinných dávek. Liberální politika škrtů zmrazila přídavky na děti a zpřísnila poskytování příspěvku na bydlení". V této době docházelo k rozsáhlým privatizacím, aby stát ulehčil svým výdajům a proto došlo k prodeji mnoha bytů a domů do soukromého vlastnictví, a tudíž došlo k soustředění sociálně slabších rodin v sociálních bytech. Mimo jiné v důsledku privatizace začalo vyplácení mateřských a nemocenských dávek spadat pod zaměstnavatele. Navzdory velkým změnám nebyla konkrétně rodinné 3 Lucie Marešová: Problematika sociálního zajištění rodin s dětmi v ČR a ve Velké Británii, Brno 2012

20 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 16 politice dále věnovaná velká pozornost. V té době byla sňatečnost poměrně vysoká a populační problémy téměř neexistovaly, což umožňovalo alokaci zdrojů do jiných oblast. Toto období však netrvalo příliš dlouho, a tak bylo nezbytné, aby si konzervativní vláda v průběhu svého působení uvědomila svoje chyby a začala řešit objevující se nedostatky v rodinné politice, způsobené mimo jiné nárůstem osamělých rodičů. Po poválečném období začalo docházet k určitému nárůstu dětí narozených mimo manželství, a přestože hlavní nárůst nastal až v době, kdy se vlády opět ujala labouristická strana, byl to problém vyžadující pozornost. Jako reakce na narůstající potíže spojené s restriktivní politikou a narůstajícími společenskými rozdíly byl v roce 1986 zaveden nový zákon o sociálním zabezpečení. Týkal se především sjednocení pravidel pro poskytování testovaných dávek" a rovněž vzniku nové rodinné dávky pro nízkopříjmové rodiny Family Credit". Family Credit měla být štědřejší než předcházející dávka Family Income Supplement. V roce 1990 převzal vládu konzervativců John Major, který se snažil zaměřit na tradiční rodinné hodnoty a podporu řešení problémů rozvodovosti, neúplných rodin, svobodných matek, rodinného násilí atd., protože ty představovaly hrozbu zatížení sociálního systému. Major se za dobu, kdy byl u moci, zasloužil o vznik dvou zákonů. Jedná se o Zákon o dětech z roku 1989 a o Zákon o dětské podpoře (Child Support Act), který vešel v platnost v roce 1991 a prošel nezbytnou úpravou v roce Oba zákony vznikly ve prospěch práv a potřeb dítěte a posílení zodpovědnosti rodičů. Konzervativní vláda si položila na počátku své vlády za cíl snížit náklady na sociální politiku a snížit zásahy státu do rodiny. Intervence státu do rodiny však vzrostla, a přestože došlo ke stabilizaci výdajů celkově, výdaje na sociální politiku vzrostly. To však můžeme připisovat mimo jiné i měnící se demografické struktuře. Labouristi se dostali zpět k moci po více než 20 letech v roce 1997 a vytrvali u ní přes deset let. Hlavní podstatou nové politiky Labour Party byla více snaha o podporu zaměstnanosti než o přerozdělování příjmů. Pracovníci s nízkou mzdou museli být podporováni více než nepracující, aby docházelo ke správné pracovní motivaci, což potvrzuje přetrvávající anglosaský model sociální politiky. Velký důraz byl kladen na příjmovou redistribuci a poprvé za historii Velké Británie byla v roce 1999 stanovena minimální mzda. Labouristická vláda začala klást mnohem větší důraz na sociální podporu rodin. Byla

21 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 17 vyvíjena snaha o vymanění děti z chudoby jak formou daňových úlev pro rodiče, tak zvyšováním přídavků na děti. Mezi hlavní priority v rámci rodinné politiky patří: upřednostňování zájmů dítěte stabilita a bezpečnost dětí podpora všech typů rodinných forem (zákon z roku 1990 a 1995 nerozlišují mezi oddanými či neoddanými partnery) není snaha nahradit rodiče, ale pomoci jim k podpoře dětí. Od roku 2010 se k moci opět dostala konzervativní strana. Strana veřejně prezentuje pozitivní postoj k rozvoji a podpoře rodinné politiky. Od svého zvolení zvýšila úlevy na dani na děti (Child Tax Credits) nad míru inflace, vyvíjejí snahu o přizpůsobení rodičovských dovolených, podpora nezaměstnaných rodičů k znovuobnovené pracovního poměru a usnadnění zkombinování práce a péče o rodinu. V roce 2010 představovaly sociální dávky ve Velké Británii 15,1% HDP. Do těchto vládních výdajů nejsou zahrnuty pouze dávky poskytované v rámci rodinné politiky, ale rovněž dávky spojené s péčí o nemocné, invalidní osoby, seniory a nezaměstnané jedince. Výše vládních výdajů spojených se sociálními dávkami má v rámci této práce především ilustrativní charakter. Labouristická vláda ( ) si stanovila za cíl zvýšit míru zaměstnanosti sólo rodičů, snížit dětskou chudobu o polovinu. Strategie byla zahájena dvěma programy: New Deal for Lone Parents (1998) 456, který je zaměřen na pomoc sólo rodičům tak, aby byla zvýšena jejich připravenost k práci a aby se stali zaměstnanými. Program doprovázela další legislativní opatření jako např. nové daňové kredity pro zaměstnance s nízkým příjmem. National Childcare Strategy 7 založena na těchto faktorech: druhy péče o děti: dobrovolné, soukromé, a zapojení veřejného sektoru; dostupnost péče pro děti venkovských a znevýhodněných rodin; 4 5,

22 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 18 rovné příležitosti pro děti z různých kulturních, etnických a náboženských prostředí; kvalita, stimulující péče s pracovníky, kteří mají za cíl neustále zlepšovat své služby; dostupnost péče, (kde děti bydlí a rodiče pracují); integrace vzdělávání v raném věku s péčí o děti; přístupnost informací o poskytovatelích péče. Výsledkem této legislativní podpory je zvýšení zaměstnanosti sólo rodičů o 14,5% z 45% v roce 1997 na 59% v roce V další fázi reformy byli podporováni rodiče, kteří byli zaměstnaní nebo aktivně hledali zaměstnání. Mělo se za to, že výkon práce má pozitivní dopad na rodiny sólo rodičů. Úskalím této reformy byl nedostatek dostupných zařízení pro děti. Pro rodiny se sólo rodičem byly proto stanoveny určité výjimky. Reforma mj. negativně dopadá na rodiny sólo rodičů v důsledku snížení některých dávek. Uvádí se snížení jejich příjmů cca o 8,5%. Skotsko má v rámci Velké Británie propracovanou strategii podpory osamělých rodičů. Jedná se např. o: Child Poverty Strategy for Scotland včetně podpory pro osamělé rodiče a maximalizace příjmu, 8 National Parenting Strategy for Scotland včetně zaměstnatelnosti a pracovních praktik přátelským rodičům. 9 Rodinná politika v Irsku Rodinné právo považuje za rodinu jen v případech, kdy muž a žena uzavřeli manželství. Ostatní formy soužití, ve kterých se vychovávají děti, za rodinu nepovažuje. Jedná se o nesezdané páry, lesbické či homosexuální páry a rodiny se sólo rodičem. V současnosti probíhá iniciativa za legislativní zrovnoprávnění všech těchto forem

23 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 19 Rodinná politika na Slovensku Vývoj rodinné politiky na Slovensku je podobný jako v České republice. Výraznější odlišení je v dávce náhradního výživného. Jedná se o dávku, která přímo podporuje sólo rodiče, kterým druhý rodič nehradí výživné. Rodiny s dětmi stát finančně podporuje v rámci systému státní sociální podpory jednorázovými a opakovanými státními sociálními dávkami s cílem finančně přispět rodičům na výdaje spojené s narozením dítěte nebo více dětí současně a se zajištěním péče o nezaopatřené děti, jejich výchovu a výživu. Při poskytování podpory rodinám s dětmi se nesleduje příjem rodiny a proto se ani příjem rodiny netestuje, až na výjimku při poskytování náhradního výživného. Dávky poskytované rodinám s dětmi v rámci systému státní sociální podpory jsou financovány výhradně ze státního rozpočtu. Poskytování jednotlivých dávek je legislativně upraveno zákony, které stanoví podmínky nároku na jednotlivé dávky, jejich výši, způsob a postup při jejich vyplácení včetně ustanovení zaměřených na minimalizaci možností neúčelné využívání finančních prostředků. Rodinná politika v České republice Česká republika před rokem 1989 je považována za zemi s redistributivní sociální politikou s negativními politickými modifikacemi a důsledky pro občany." Od roku 1989 její vývoj nabral poměrně jiný směr. Země se odklonila od redistributivního modelu v němž byl kladem především důraz na redistribuci a právo občana na sociální pomoc od státu. 10 V současné době je sociální politika České republiky ovlivněna změnami, jak v oblasti demografické, tak ekonomické a politické. Posledních několik let se vláda snaží zavést reformy různých sektorů k dosažení rovnováhy veřejných financí, mezi ně patří i změny v sociální politice. Vývoj sociální a rodinné politiky je monitorován již od dob Rakousko Uherska, jehož součástí byly České země po dlouhá léta, navzdory tomu, že v té době se o žádné rodinné 10 Lucie Marešová: Problematika sociálního zajištění rodin s dětmi v ČR a ve Velké Británii, Brno 2012