Problémy financování malých a středních podniků, start-upů, rodinných firem a malých neziskových organizací

Transkript

1 Problémy financování malých a středních podniků, start-upů, rodinných firem a malých neziskových organizací PETR MORA Vysoká škola managementu v Trenčíne, Bratislava, Slovakia Abstrakt Sektor malého a středního podnikání zaujímá v ekonomice velmi významné místo, je hnací silou podnikatelské sféry, růstu, inovací i konkurenceschopnosti. Hraje rozhodující roli při tvorbě pracovních příležitostí a obecně je faktorem sociální stability a hospodářského rozvoje. Malé a střední podniky (MSP) mají často potíže při získávání kapitálu nebo úvěrů, což je dáno mj. i omezenými možnostmi poskytnutí zajištění. Členství České republiky v Evropské unii přináší podnikatelům možnost čerpat finance ze strukturálních fondů, z nichž nejvýznamnějším pro MSP je Operační program Podnikání a inovace, který je jedním z hlavních programovým dokumentem realizace hospodářské a sociální soudržnosti a také významným nástrojem Koncepce rozvoje MSP na období Pro jednotlivé regiony, či obecně stát, kde MSP působí, je důležitým pozitivem fakt, že valná většina firem tohoto typu není zpravidla vlastněna zahraničními podnikatelskými subjekty a tím reprezentuje místní kapitál, čímž ekonomické i sociální přínosy podnikání zůstávají v daném regionu. V posledním období došlo k mírnému poklesu počtu MSP. Hlavním důvodem této situace jsou dopady ekonomické krize, která postihla všechny sektory hospodářství, ale hlavně její následky dopadly právě na MSP, které nemají dostatečný kapitál k tomu, aby přečkaly toto náročné období. Podniky se potýkají s nedostatkem zakázek, čímž dochází k propouštění zaměstnanců a tím narůstá míra nezaměstnanosti. Ve smyslu výše uvedeného jsou realizovány podpory v ČR, jejichž zdrojem mohou být prostředky ze státního rozpočtu ČR nebo i ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti EU. V programovém období je z evropských fondů finančně podporováno v ČR celkem 26 operačních programů. Tematické programy skýtají pro podnikatele řadu příležitostí, zejména operační program Podnikání a inovace či Výzkum a vývoj pro inovace, Lidské zdroje a zaměstnanost a Vzdělávání pro konkurenceschopnost. V novém programovém období od roku 2014 lze předpokládat, že přísun prostředků z evropských fondů bude pokračovat a předmětem podpor v podnikatelském sektoru by měly být zejména znalosti a inovace. Klíčové slova: malé a střední podnikání, podpora podnikání, strukturální fondy, financování MSP, start-ups, malé neziskové organizace, evropské fondy, ekonomická krize, znalosti, inovace 50

2 1. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA A POJMY Definice drobného, malého a středního podnikatele používaná v EU vychází z přílohy č. 1 Nařízení komise (ES) č. 800/2008 ze dne , kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách). Mezi základní kritéria pro posouzení velikosti podnikatele patří počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikosti aktiv/majetku). Střední podnikatelé jsou vymezeni jako podnikatelé, kteří zaměstnávají méně než 250 zaměstnanců a jejich roční obrat/příjmy nepřesahují 50 milionů EUR a jejich aktiva/majetek nepřesahuje 43 milionů EUR. Malí podnikatelé jsou vymezeni jako podnikatelé, kteří zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat/příjmy nebo aktiva/majetek nepřesahují 10 milionů EUR. Drobní podnikatelé jsou vymezeni jako podnikatelé, kteří zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat/příjmy nebo aktiva/majetek nepřesahují 2 miliony EUR. Údaje o počtu zaměstnanců, hodnotě aktiv/majetku a výši obratu/příjmů zjišťují: Podnikatelé vedoucí účetnictví z údajů uvedených v účetní závěrce sestavené a potvrzené podpisovým záznamem statutárního orgánu účetní jednotky, resp. podpisovým záznamem účetní jednotky, za účetní období bezprostředně předcházející období, v němž je podána žádost o podporu (dále jen poslední uzavřené účetní období ). Podnikatelé vedoucí daňovou evidenci z údajů uvedených v přiznání k dani z příjmů podaném za zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, v němž je podána žádost o podporu. Drobný, malý a střední podnikatel, který zahajuje podnikání, stanoví hodnoty počtu zaměstnanců, ročního obratu/příjmů a aktiv/majetku vlastním kvalifikovaným odhadem, a to pro první účetní období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po dobu alespoň 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, resp. pro první zdaňovací období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po celé zdaňovací období. Dalšími kritérii, která jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot, jsou druhy podniků. Jedná se především o Nezávislé podniky a Partnerské podniky. Podrobnou definici naleznete v článku 3, přílohy č. 1 Nařízení EK č. 800/2008 (obecné nařízení o blokových výjimkách). Malé a střední podniky (MSP) jsou nejčastěji vymezeny jako subjekty s nižším než stanoveným počtem zaměstnanců (tento počet se mezi zeměmi liší) 1. Většina firem v EU i zemích OECD spadá právě do kategorie MSP a jejich váha v ekonomice se bude dále zvyšovat díky tendenci velkých firem zadávat část operací vnějším partnerům a dodavatelům (outsourcing, subcontracting) a omezit vlastní aktivity na vybrané klíčové funkce. V čase lze současně sledovat trend poklesu průměrné velikosti firem. Menší podniky jsou v principu dynamičtější a vykazují větší schopnost přizpůsobení oproti velkým podnikům. Ekonomicky zdravý segment menších podniků významně přispívá k růstu zaměstnanosti, šíření a v některých odvětvích i vytváření nových produktů a procesů. Je rovněž podmínkou regionálně vyváženého ekonomického rozvoje. Menší podniky se však na druhé straně potýkají s řadou problémů, které odrážejí nevýhodu slabší ekonomické a finanční síly. Omezenost disponibilních a dostupných hmotných a nehmotných zdrojů může představovat překážku rozvoje v makroekonomicky příznivém období a zvyšovat citlivost na nepříznivý vývoj poptávky. Stabilitu i přístupnost zdrojů v segmentu menších podniků může zvýšit jejich užší vazba na podniky velké, včetně zahraničních (např. v pozici dodavatelů), která je zvláště přínosná v případě přenosu znalostí a technologií, a obecně aktivní zapojení do regionálních (odvětvových) clusterů 2. Je však třeba zdůraznit, že pozice menších podniků je komplikována tím, že zdroje jejich konkurenční výhody se mohou v období nepříznivého vývoje poptávky obrátit v nevýhodu (např. úzká specializace na vybraný segment trhu). Právě zvyšování (kvalitativně založené) schopnosti přizpůsobení při výrazné omezenosti zdrojů je proto klíčovou podmínkou přežití a expanze. 1 Jako doplňující kritérium je používán ukazatel finančních aktiv. 2 Jako clustery jsou označována uskupení firem vzájemně propojených zpětnými a progresivními vazbami v produkčním řetězci, např. dodavatelskými vztahy. Firmy mohou působit ve stejných odvětvích (např. dodavatelé součástek a dílů pro výrobu finálního výrobku) či v odlišných odvětvích (např. dodavatelé marketingových služeb pro výrobce ve zpracovatelském průmyslu). 51

3 Podnikání MSP V České republice bylo k evidováno celkem živnostenských oprávnění, což představuje oproti roku 2011 nárůst o živnostenských oprávnění, tj. o 2,52 %. Živnostenské oprávnění získalo k celkem podnikatelů. Oproti roku 2011 se celkový počet podnikatelů s živnostenským oprávněním zvýšil o , tj. o 1,11 % (čísla nejsou statisticky očištěna o neaktivní podnikatele). Počet živnostenských oprávnění na obyvatel vydaných k činil 306,79 oprávnění, přičemž počet podnikatelů na obyvatel je 220,55. Na jednoho podnikatele tak připadá průměrně 1,39 živnostenského oprávnění. Vývoj počtu malých a středních podniků v ČR Graf č. 1: Vývoj aktivních subjektů MSP v ČR v letech Zdroj: ČSÚ Podle údajů Českého statistického úřadu vykazovalo podnikatelskou činnost v České republice k celkem právnických a fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249). V tom bylo právnických osob a fyzických osob Meziročně se snížil počet právnických a fyzických osob o Podíl malých a středních podniků (údaj vychází z definice MSP užívané Českým statistickým úřadem) na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2012 byl 99,86 %. Vývoj zaměstnanosti v malých a středních podnicích Graf č. 2: Vývoj počtu zaměstnanců MSP v ČR v letech Celkový počet zaměstnanců malých a středních podniků se v roce 2012 snížil oproti roku 2011 o 34 tis. (o 1,9 %) na celkových 1786 tis. zaměstnanců. Podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR v roce 2012 činil 59,43 %. Zdroj: ČSÚ 52

4 2. PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ Snižování administrativní zátěže podnikatelů Snižování administrativní zátěže podnikatelů je prioritou vlády a bylo uvedeno v programovém prohlášení vlády ze dne Výchozím bodem bylo usnesení vlády č. 421 ze dne , o snižování administrativní zátěže podnikatelů. V roce 2008 přijala Česká republika usnesením vlády č. 446 ze dne Plán snižování administrativní zátěže s cílem snížit administrativní zátěž podnikatelů o 20 % do konce roku 2010 (dále jen Plán). Následně pak byl, usnesením vlády č. 308 ze dne , zvýšen původní cíl na 25 % a současně bylo jeho plnění posunuto do konce roku Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo na základě usnesení vlády č. 257 ze dne ve spolupráci s ostatními ministerstvy a úřady státní správy Zprávu o plnění Plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů do (dále jen Zpráva o plnění Plánu), která obsahuje i Závěrečnou zprávu o stavu provedeného měření a přeměření administrativní zátěže podnikatelů (dále jen Zpráva o projektu Přeměření). Realizace projektu Přeměření byla schválena v závěru roku 2010, kdy byl vládě ČR předložen postup, jakým bude provedeno měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů (usnesení vlády č. 861 ze dne ). Obě zprávy byly vládě ČR předloženy do Z připravené Zprávy o plnění Plánu vyplývá, že změny v právních předpisech realizované k odpovídají úspoře pro podnikatele ve výši 17,2 mld. Kč ročně, tj. snížení o 23,36 % z celkové zátěže naměřené v roce Projekt Přeměření je dalším navazujícím přístupem ve snižování administrativní zátěže podnikatelů, v jehož rámci měla být provedena identifikace informačních povinností po oblastech a zjištění iritujících povinností vnímaných podnikateli. Cílem projektu Přeměření nebylo uvádět administrativní zátěž podnikatelů v % u jednotlivých resortů, ale informační povinnosti identifikovat ve 12-ti oblastech, u kterých byly předpokládány nejzřetelnější výsledky a dosažení největších úspor pro podnikatele (např. vstup do podnikání, obchodní právo, vydávání povolení). Aktivity v problematice administrativní zátěže podnikatelů byly více přiblíženy podnikatelům. Ti byli společně se zástupci jednotlivých resortů zapojeni do projektu. Realizace projektu Přeměření byla zahájena v roce 2011, kdy byly zjištěny počty informačních povinností ve sledovaných oblastech. Rovněž byl u podnikatelů proveden výzkum časové náročnosti administrativních činností a zjištěny iritující povinnosti. První dílčí informace a výstupy projektu Přeměření byly součástí Zprávy o plnění Plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů do S daty zjištěnými v průběhu roku 2011 a 2012 bylo dále pracováno. V současné době byly ukončeny práce dle harmonogramu a výsledky projektu Přeměření byly předloženy vládě ČR k Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů V průběhu roku 2012 Ministerstvo průmyslu a obchodu pokračovalo ve spolupráci s Expertní skupinou pro snižování administrativní zátěže podnikatelů, ve které byli. Často se jednalo o návrhy změn systémových v těch zákonech, vyhláškách a nařízeních, které zásadním způsobem negativně ovlivňovaly podmínky podnikání v České republice. Za cca 3 roky existence výše uvedené spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu a Expertní skupiny pro snižování administrativní zátěže podnikatelů bylo přijato cca 140 námětů, z nichž se podařilo vyřešit již tři desítky námětů např. zjednodušení žádosti podnikatele o dotaci na aktivní politiku zaměstnanosti, snížení administrativní zátěže při zřizování malých čističek vod, zrušení povinnosti vést evidenci odpadů pro živnostníky atd. Úpravou v právních předpisech se podařilo administrativní zátěž podnikatelů snížit nebo dokonce odstranit. Pro řešení jednotlivých témat byl prostor v rámci meziresortních připomínkových řízení a zároveň probíhala přímá vyjednávání se zástupci věcně příslušných resortů. Hodnocení dopadů regulace Při vytváření podmínek pro podnikání chce ČR jít především cestou kvalitních právních předpisů. Proto je věnována mimořádná pozornost předpokládanému hospodářskému a finančnímu dopadu navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí. Jako efektivní nástroj k tomu slouží hodnocení dopadů regulace tzv. RIA (Regulatory Impact Assessment), což je povinnost předkladatele zhodnotit dopad budoucí regulace, a to nově již ve fázi plánování. Při přípravě právních předpisů se postupuje od 1. ledna 2012 v souladu s novelizovanými Obecnými zásadami pro hodnocení dopadů regulace (Usnesení vlády ČR ze dne č. 922). Prostřednictvím Opatření č. 28/2011 a Opatření č. 7/2012 ministra průmyslu a obchodu došlo k aktualizaci osob (v rámci resortu) odpovědných za schvalování RIA, zveřejňování zahájení prací na vyhodnocování dopadů regulace prostřednictvím ové adresy ria@mpo.cz, definování spolupráce s nově vytvořeným Oddělením pro koordinaci procesu hodnocení dopadů regulace (RIA), které je začleněno do Sekce Legislativní rady vlády na Úřadu vlády ČR, a definování spojitosti s pilotním projektem Jednotných dat právní účinnosti. Pro zajištění efektivního plnění procesních postupů hodnocení dopadů regulace bylo realizováno proškolení zaměstnanců Ministerstva průmyslu a obchodu pracujících s agendou RIA. Zároveň probíhají konzultace v dané oblasti s cílem zkvalitnit v maximální míře výstupy Ministerstva průmyslu a obchodu. 53

5 Zákon o významné tržní síle V souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2011 a po řádném meziresortním připomínkovém řízení byl v listopadu 2011 předložen do vlády materiál Návrh zákona, kterým se zrušuje zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, a mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), a zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů", jehož předkladatelem byl resort Ministerstvo průmyslu a obchodu a spolupředkladatelem Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS). Návrh předpokládal zavedení nového pojmu významné ekonomické postavení, které by se blížilo podmínkám vymezení stavu dominance koncipovaného v zákoně o ochraně hospodářské soutěže s tím, že by zasahovalo do všech oblastí, kde dochází k hospodářské soutěži. Dále bylo uvažováno o zavedení deklaratorního výčtu skutkových podstat, kde bylo definováno zneužití významného ekonomického postavení. Novelou zákona o cenách mělo být dosaženo definovat otázku nákupních cen. Legislativní rada vlády (dále jen LRV) jej dne projednala, s tím, že nesouhlasila s rozšířením předmětu úpravy i na průmyslové výrobky a služby. Jednání proto přerušila a uložila návrh zúžit. LRV současně předkladateli uložila projednat tento přepracovaný návrh před jeho opětovným předložením k projednání v LRV se zpravodajem LRV. Následně LRV předložila nový přepracovaný návrh, který obsahuje pouze novelizaci zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Spolupředkladatel (ÚOHS) upraveného znění návrhu novely zákona o významné tržní síle vzal koncem roku 2012 v potaz připomínky vznesené k výše uvedeným návrhům na změnu zákona a do dalšího legislativního procesu je předkládána úprava, která se řídí následujícími principy: Novela zákona počítá se zachováním stávajícího zákona o významné tržní síle a nadále není počítáno se zrušením tohoto zákona. Předmětem právní úpravy budou i nyní pouze vztahy vznikající mezi dodavateli a odběrateli potravinářských a zemědělských produktů. Návrh nepočítá s úpravou jiných právních předpisů tak, jak tomu bylo v původním návrhu. Návrh počítá s tím, že významnou tržní sílu může mít jak odběratel, tak dodavatel potravinářských a zemědělských výrobků. Návrh jasněji vymezuje používané pojmy a ruší 6 stávajících příloh zákona. Podnikatelská rada Významnou platformou spolupráce státní správy se soukromým sektorem a se zástupci zaměstnanců je Podnikatelská rada poradní orgán Ministerstva průmyslu a obchodu meziresortního charakteru v oblasti podpory podnikatelského prostředí, kde jsou pravidelně diskutovány aktuální otázky z oblasti podnikání. Nejvyšší orgán Podnikatelské rady, jejímž předsedou je ministr průmyslu a obchodu, tvoří plénum, které má 13 zástupců státní správy, 1 zástupce odborových organizací a 13 zástupců soukromého sektoru. K aktuálním tématům jsou na zasedání Podnikatelské rady pravidelně zvány i další subjekty veřejného a soukromého sektoru. V průběhu roku 2012 se uskutečnila dvě zasedání Podnikatelské rady, na kterých byla diskutována např. témata: Stav přípravy jednoho inkasního místa, Informace o programech pro výzkum a vývoj na Ministerstvu průmyslu a obchodu v období , Základní registry veřejné správy, Novela zákona o dani z přidané hodnoty, Vyhodnocení snižování administrativní zátěže podnikatelů, Informace o činnosti skupiny pro bankovní poplatky, Informace o novele živnostenského zákona, Novela obchodního zákoníku, Nelegální práce, Státní politika v elektronických komunikacích - Digitální Česko a další. 3. REALIZACE PODPOR PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY 3.1. Programy podpor Ministerstva průmyslu a obchodu Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Tento operační program je základním programovým nástrojem Ministerstva průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v letech OPPI vychází ze základních principů Lisabonské strategie (následně Strategie Evropa 2020), která je primárně orientována na dosažení vyššího hospodářského růstu a zaměstnanosti při respektování principů udržitelného rozvoje. Hlavním cílem OPPI je podpora a zvyšování konkurenceschopnosti ČR (a jejích regionů) v oblasti průmyslu, podpora inovací, urychlené zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výrobní sféry, a to zejména stimulací poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, na komercializaci výsledků výzkumu a vývoje, na podporu podnikatelského ducha a růst hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. OPPI se skládá ze 7 prioritních os (6 prioritních os určených pro podnikatelskou sféru + 1 prioritní osa OP Technická pomoc), jež se dále člení na oblasti podpory a jednotlivé programy. V souladu se zvolenou strategií je v rámci OPPI poskytovaná podpora směřována do oborů, které jsou nebo mají potenciál stát se konkurenceschopnými v 54

6 evropském a světovém měřítku. Tato konkurenceschopnost se opírá především o využití nových poznatků z oblasti vědy a výzkumu, realizaci inovačních opatření, kvalitní pracovní sílu a o fungující síť služeb pro podnikatele. Z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) bylo pro OPPI v rámci programovacího období vyčleněno více než 3,12 mld. EUR. Včetně 15% povinného spolufinancování z národních zdrojů činí alokace na OPPI EUR, což v přepočtu činí více než 90 miliard korun. OPPI zahrnuje oblasti podpory pro podnikatelskou sféru v 6 prioritních osách: Prioritní osa 1: Vznik firem Je tvořena 2 oblastmi podpory, které se zaměřují na vytváření podmínek pro vznik nových firem s akcentem podpory na inovačně orientované firmy. Pozornost je věnována problematice dostupnosti vhodných finančních zdrojů s cílem usnadnit přístup začínajících podnikatelů ke kapitálu a rozšířit tím možnosti pro financování jejich podnikatelských záměrů a předkládaných projektů. Příjemci podpory: výhradně MSP. Prioritní osa 2: Rozvoj firem Obsahuje 2 oblasti podpory. První se zaměřuje na realizaci rozvojových podnikatelských projektů konkurenceschopných malých a středních podniků, kterým brání nižší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená schopnost poskytnout zajištění úvěru v možnosti získat externí zdroje financování prostřednictvím bankovních nástrojů. Druhá oblast podpory je zaměřena na zlepšování technické vybavenosti podniků nákupem moderních technologií, včetně informačních a komunikačních technologií (ICT) a na rozvoj vybraných strategických služeb. Příjemci podpory: z převážné části MSP. Prioritní osa 3: Efektivní energie Obsahuje l oblast podpory, jejímž cílem je stimulovat aktivitu podnikatelů v oblasti snižování energetické náročnosti výroby a spotřeby fosilních primárních energetických zdrojů a podpořit začínající podnikatele v aktivitách vedoucích k vyššímu využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Příjemci podpory: z větší části MSP. Prioritní osa 4: Inovace Obsahuje 2 oblasti podpory, které jsou zaměřeny na podporu technických a netechnických inovací v podnicích, včetně rozvíjení jejich spolupráce s výzkumnými a vývojovými organizacemi a na podporu jejich vlastních firemních kapacit pro vědu a výzkum (VaV) a návazných aktivit, zejména pak v sektoru MSP tak, aby se zvýšila inovační aktivita podniků a počet podniků, které provádějí vlastní výzkum a vývoj. Pozornost je rovněž zaměřena na aktivity spojené s ochranou práv průmyslového vlastnictví. Příjemci podpory: z větší části MSP. Prioritní osa 5: Prostředí pro podnikání a inovace Obsahuje 3 oblasti podpory. Sleduje vytváření vhodného prostředí pro vznik a rozvoj inovačního podnikání. Je zaměřena na vytváření potřebné infrastruktury pro začínající podnikatele v podobě podnikatelských inkubátorů, na rozšíření a zkvalitnění spolupráce mezi podnikatelskou sférou a vzdělávacími institucemi a institucemi z oblasti VaV. Tato prioritní osa se rovněž zaměřuje na tvorbu kvalitní infrastruktury pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. Pozornost je dále věnována problematice zkvalitnění infrastruktury pro podnikání, hlavně formou vytváření a rozvoje podnikatelských nemovitostí. Příjemci podpory: z větší části MSP. Prioritní osa 6: Služby pro rozvoj podnikání Obsahuje 2 oblasti podpory. Je zaměřena na rozvoj a využití kvalitních poradenských a informačních služeb pro podnikatelské subjekty, a to i v oblasti vyhledávání nových obchodních příležitostí a odborné přípravy na posilování pozic českého průmyslu v mezinárodním obchodu. Poskytovaná podpora usnadňuje marketingové aktivity MSP na zahraničních trzích. Příjemci podpory: z převážné části MSP. V dotačních programech OPPI (tabulka č. 1) bylo výhradně pro malé a střední podniky od počátku realizace vyčerpáno celkem ,6 mil. Kč, což je z hlediska skupin příjemců podpory téměř 80% objemu celkově proplacené částky dotací, z hlediska počtu projektů jsou pak malé a střední podniky zastoupeny 90%. Protože prostředky státního rozpočtu jsou doplněny prostředky ze strukturálních fondů v poměru 85/15, podílí se státní rozpočet na uvedeném čerpání částkou 3 936,1 mil. Kč a strukturální fondy EU částkou ,5 mil. Kč. Finanční nástroje - Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. V souvislosti s realizací úvěrových a záručních programů byla v roce 2012 převedena do úvěrového fondu ve správě Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. (ČMZRB) částka 300 mil. Kč. Záruční program (Národní program ZÁRUKA) využíval prostředky uvolněné v souvislosti s ukončováním záruk, splátkám poskytnutých úvěrů a prostředky získané v rámci hospodaření ČMZRB. Celkově se jednalo o částku ve výši 293 mil. Kč. V 55

7 programu PROGRES (OPPI) bylo v roce 2011 uzavřeno 91 smluv o úvěru ve výši 776 mil. Kč. V případě tohoto úvěrového programu bylo v roce 2012 financováno z prostředků finančního trhu prostřednictvím ČMZRB a prostředků rozpočtové kapitoly MPO 367 mil. Kč (z toho 55,1 mil. Kč ze státního rozpočtu a 311,9 mil. Kč ze strukturálních fondů EU). V národních programech záruk bylo poskytnuto s využitím disponibilních prostředků záručního fondu 696 záruk v celkové výši mil. Kč k úvěrům ve výši mil. Kč. Realizace úvěrových a záručních programů v roce 2012 Na základě závazku prodloužit dobu ručení ČMZRB formou dodatků ke smlouvě o záruce prodloužila trvání záruky poskytnutých v předchozích letech u 651 záruk ve výši mil. Kč, což umožnilo podnikatelům dále čerpat úvěry na financování provozních potřeb. V rámci záručních a úvěrových programů OPPI bylo v roce 2012 podpořeno 10 projektů soustředěných hlavně na udržitelný rozvoj, 40 projektů s pozitivním dopadem na udržitelný rozvoj. Z podpořených projektů byly 3 soustředěny hlavně na podporu rovných příležitostí, 22 projektů mělo pozitivní dopad na rovné příležitosti. Projekty podpořené v OPPI v předchozích letech vytvořily v roce 2012 více než 900 nových pracovních míst. Rámcový program technologická centra, centra strategických služeb Investiční podpory v oblasti technologických center a center strategických služeb se řídí Rámcovým programem pro podporu technologických center a center strategických služeb, který byl v jeho posledním znění, na základě usnesení vlády ČR č. 217 ze dne , účinný ode dne do dne , kdy došlo k zastavení tohoto Programu. Po tomto datu nemohla Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest přijímat nové žádosti. Vyplácení podpory ve formě dotací na již schválené projekty zastaveno nebylo a bude pokračovat i v nadcházejících letech. Cílem programu je podpora investic do inovačních aktivit firem v oblasti high-tech výrobků, což přispívá ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti na světových trzích, a také do oblasti informačních technologií podnikových služeb, jako jsou centra zákaznické podpory, centra sdílených služeb včetně regionálních ústředí nadnárodních společností, centra pro vývoj softwaru, expertní a řešitelská centra pro informační a telekomunikační technologie a high-tech opravárenská centra. Poskytovateli podpory jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu, pokud jde o dotace na podnikatelskou činnost, a Ministerstvo práce a sociálních věcí v případě dotací na školení a rekvalifikaci. Z rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu bylo prostřednictvím Rámcových programů vyčerpáno v roce 2012 na podporu 23 projektů malých a středních podniků 76,56 mil Kč. Formou dotací na školení a rekvalifikaci bylo v rámci tohoto programu v roce 2012 vyčerpáno 5,54 mil. Kč z rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí na podporu 4 projektů malých a středních podniků. Programy podpory průmyslového výzkumu a vývoje V roce 2012 pokračovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu v podpoře projektů průmyslového výzkumu a vývoje formou dotací ze státního rozpočtu v rámci programu TIP ( ). Jedná se o resortní program zajišťující výzkum a vývoj pro racionální průmyslovou výrobu budoucnosti, za účelem posílení produkce v České republice a následně i v Evropské unii, k zajištění udržitelného rozvoje ve všech dimenzích, tj. ekonomické, sociální a environmentální, k zajištění plynulé a trvalé tvorby poznatků výzkumu a vývoje pro průmyslovou výrobu a k zajištění jejich rychlého a efektivního využívání. Celkem bylo v roce 2012 v rámci programů průmyslového výzkumu a vývoje Ministerstva průmyslu a obchodu podporováno 361 projektů předložených malými a středními podniky. Tyto projekty byly podpořeny částkou 1 302,5 mil. Kč. Celková výše prostředků vyčerpaných na podporu všech 710 projektů výzkumu a vývoje v roce 2012 dosáhla 3 011,8 mil. Kč. Poslední veřejná soutěž programu TIP byla vyhlášena v roce 2011 se zahájením projektů v roce Program TIP bude vzhledem k vyčerpání prostředků ukončen v roce Program Inostart V rámci Programu švýcarsko-české spolupráce Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo v září 2012 Program Inostart, který je zaměřen na podporu činnosti inovativních start-up malých a středních podniků. Program umožňuje začínajícím inovativním podnikatelům (do 3 let existence firmy) získat přístup k úvěrům, které jim vzhledem k velké rizikovosti jejich projektů banky nejsou ochotny poskytovat. Podpora spočívá v poskytnutí záruky k úvěrům podnikatelů až do výše 60 % jistiny úvěru. Součástí programu je i poradenství spojené se strategickým vedením firmy a s realizací podnikatelských záměrů. Z úvěru (rozmezí od 0,5 mil Kč do 15 mil. Kč) je možné financovat nákup hmotného a nehmotného investičního a neinvestičního majetku, a pokrytí provozních nákladů. Dotace na poradenství bude poskytnuta až do výše 10 % objemu příslušného úvěru, maximálně ,- Kč. Úvěry poskytuje Česká spořitelna, a.s., poradenství zajišťuje poradenská společnost GRANTIKA České spořitelny, a.s. a záruky za samotné úvěry České spořitelně poskytuje Českomoravská rozvojová a záruční banka. Na poskytování záruk a poradenství je připraveno z finančních prostředků Programu švýcarsko-české 56

8 spolupráce téměř 200 milionů korun, což umožní poskytnutí úvěrů za 600 až 700 milionů korun. Program je realizována v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, ke dni bylo evidováno 26 žádostí o úvěr. Program EFEKT 2012 na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie Na základě zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, byl vyhlášen Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Poslání Státního programu vyplývá z jeho názvu a je jím snaha iniciovat úspory energie a větší využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Administrací programu je pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkově bylo v roce 2012 z programu EFEKT podpořeno 61 projektů, které uskutečnilo 46 firem malých a středních podnikatelů v celkové dotaci ve výši 7,7 mil. Kč, což představuje 24,8 % celkových vyplacených dotací v tomto programu. V uvedených údajích je zahrnuta 1 investiční dotace ve výši 0,5 mil. Kč a 60 neinvestičních dotací pro 15 fyzických podnikajících osob, které obdržely dotaci ve výši 1,72 mil. Kč, pro 5 akciových společností, které získaly dotace ve výši 0,53 mil. Kč a pro 25 společností s ručením omezeným, které dostaly v dotacích z programu EFEKT 5,05 mil. Kč. Podpora malým a středním podnikatelům v rámci Státního programu EFEKT 2012 byla členěna do následujících oblastí: V aktivitách zaměřených na výstavbu zařízení na úspory energie a využití obnovitelných zdrojů energie byl podpořen 1 podnikatelský projekt malých a středních podnikatelů. Celková částka vyčerpaná na tuto podporu byla ve výši 0,5 mil. Kč. V aktivitách zaměřujících se na pořádání výstav, seminářů, kurzů a vydávání odborných publikací a příruček z oblasti úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie bylo podpořeno celkem 22 podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů (z toho 5 fyzických osob). Celková částka vyčerpaná na tyto podpory byla ve výši 3,48 mil. Kč. V aktivitách zaměřujících se na poskytování energetického poradenství v rámci provozování Energetických konzultačních a informačních středisek bylo podpořeno celkem 34 podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů (z toho 9 fyzických osob). Celková částka vyčerpaná na tyto podpory byla 3,72mil. Kč. Ekonomické přínosy programu EFEKT se dají obtížně vyčíslit, protože zahrnuje cca ze dvou třetin podporu projektům a aktivitám neinvestiční povahy s nepřímou úsporou energie. Pozitivní dopady na energeticky šetrné a efektivní chování veřejnosti, které je významně podporováno energetickou osvětou a bezplatným poradenstvím, však není zanedbatelný. Plánovaný výhled pozitivních dopadů tohoto programu se bude odvíjet od výše finančních prostředků, které budou pro tento program uvolněny. V roce 2013 činila tato částka pouze 30 mil. Kč, což nepokrylo očekávaný zájem žadatelů o dotaci. Rozvoj tuzemských technologicky orientovaných MSP na zahraničních trzích prostřednictvím projektu Czech Accelerator. Cílem projektu je pomocí poradenských služeb zaměřených především na rozvoj manažerských zkušeností a posílení marketingových schopností podpořit rozvoj inovativních českých malých a středních firem na vyspělých zahraničních trzích. Součástí poskytovaného poradenství je podpora v procesu získávání financování formou business angels či rizikového kapitálu, snadný přístup k potenciálním strategickým partnerům, špičkovým poradcům či účast na networkingových akcí a seminářích s investory. Projekt je určen malým a středním českým technologickým společnostem, které vlastní produkt v oblasti Life science, biotechnologií, medicínských technologií, Cleantech, nanotechnologií, přesného strojírenství či ICT. V roce 2011 bylo v rámci projektu vysláno do Silicon Valley, USA a na východní pobřeží USA 6 společností. Od roku 2012 je umožněno v rámci projektu CzechAccelerator nastartovat budoucnost podnikání nadějných českých firem již v 5 destinacích: USA Silicon Valley, USA Boston, Izrael, Singapur a Švýcarsko. Podpora je poskytována formou de minimis a projektu je realizován v rámci Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI), programu podpory Poradentství prioritní osy 6 Služby pro rozvoj podnikání. Projekt Seed fond V roce 2012 dále pokračovala příprava projektu Seed fond jakožto dalšího opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Jeho nosným prvkem je využití rizikového (venture) kapitálu k financování vzniku a rozvoje malých a středních podniků investicemi do vlastního jmění. Česká republika má pro tuto novou formu podpory k dispozici dodatečné prostředky strukturálních fondů v objemu cca 53 mil. EUR. Takto vytvořený nový nástroj finančního inženýrství je začleněn do Operačního programu Podnikání a inovace, jehož administrátorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Hlavním cílem projektu je podpořit vznik nových firem, rozvoj začínajících i expanzi rozvíjejících se MSP, které jsou inovačně a technologicky orientované, realizují výsledky výzkumu a vývoje a mohou přispět ke 57

9 zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky. Hlavní formou podpory budou kapitálové vstupy (investice) do vlastního jmění společnosti, za což investor získá obchodní podíl této společnosti. Investice budou v závislosti na stádiu rozvoje firmy poskytovány jako tzv. seed (zárodečný), start-up (startovní) resp. venture (rozvojový) kapitál. Podle pravidel Evropské komise je možno podpořit firmy v rané fázi podnikání a firmy ve fázi rozšíření. Účelem fondu je pokrytí určité tržní mezery v dostupnosti finančních zdrojů zejména v raných stádiích podnikání, o jejichž financování nemají soukromé fondy rizikového kapitálu v ČR příliš velký zájem. Podle pravidel Evropské komise je však nezbytné, aby se do financování začínajících inovačních firem formou kapitálových vstupů zapojili i soukromí investoři, kteří podnikům přinesou nejen dodatečný kapitál na jejich další rozvoj, ale zejména know-how a obchodní kontakty. Podíl soukromého kapitálu musí u investic do firem v rané fázi podnikání představovat minimálně 30 % z celkové investice a u investic do firem ve fázi rozšíření minimálně 50 % z celkové investice. Fond bude proto usilovat o zapojení soukromých investorů do financování rozvoje firem formou kapitálových vstupů a stimulovat aktivity na tuzemském trhu se soukromým venture kapitálem. Institucionálním nositelem projektu Seed fond je obchodní společnost s názvem Český rozvojový, uzavřený investiční fond, a.s. (ČRUIF), která byla založena v listopadu V druhé polovině r byla podle novelizovaného zákona o veřejných zakázkách zahájena dvě otevřená zadávací řízení na poskytování služeb depozitáře a na poskytování služeb správce pro ČRUIF. Úloha správce je pro fungování fondu klíčová, protože ČRUIF byl z důvodu transparentnosti a regulace zřízen podle zákona 189/2004 Sb., o kolektivním investování, jako uzavřený investiční fond kvalifikovaných investorů. Úkolem správce, což musí být profesionální investiční společnost s příslušnou licencí České národní banky, bude zajišťování celého investičního procesu, tj. vyhledávání perspektivních cílových společností, zapojení soukromých koinvestorů, podpora rozvoje firem a následný výstup (exit) ze společnosti. Zatímco výběrové řízení na depozitáře Seed fondu bylo uzavřeno podpisem smlouvy, výběr správce fondu není dosud pravomocně ukončen z důvodu odvolání jednoho z neúspěšných uchazečů k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Zahájení činnosti fondu a spuštění vlastního investičního procesu bude proto záviset na výsledku správního řízení. Seed fond je pilotním projektem, který má v tomto programovém období mimo jiné ověřit možnosti využití finančních nástrojů z kategorie venture kapitálu pro podporu podnikání. Reflektuje aktuální trendy v poskytování podpory podnikatelům od nenávratných dotací k návratným (revolvingovým) finančním nástrojům. Váha těchto forem podpory se bude v příštích letech stále zvyšovat. Projekt CzechEkoSystem Realizátorem tohoto projektu je Agentura pro podporu podnikání a investic - CzechInvest. Celkový rozpočet projektu je stanoven v maximální výši ,17 tis. Kč. Interní projekt CzechEkoSystem má za úkol zvýšit připravenost firem v počátečním stádiu jejich vývoje pro uplatnění startovního financování formou např. rizikového kapitálu. Cílem projektu je podpořit formou poradenských služeb a koučinku začínající podnikatelské subjekty. Součástí je i příprava subjektů pro možný kapitálový vstup zvláště pak pro tzv. zárodečný kapitál (seed capital). Ten se soustřeďuje zejména na pomoc s financováním začínajících inovativních firem a finanční podporu jejich dalšího rozvoje. Vzhledem k podpoře infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace zaměřené zejména na realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a služeb, např. právě podporou inovační infrastruktury pro nově vznikající inovační firmy v podnikatelských inkubátorech, je zcela logicky navazující efektivní formou podpory inovačního podnikání právě využití možností uplatnění rizikového kapitálu. Projekt CzechEkoSystem zpřístupňuje malým a středním podnikům (MSP) celé spektrum poradenských služeb s nízkou spoluúčastí, tj. se spoluúčastí 20 % na nákladech poradenských služeb. Součástí poskytovaných služeb je i poskytnutí koučinku, které je řízeno odborně zdatnou osobou kouče, jakož to úspěšného podnikatele a manažera. Na tomto nákladu se MSP nepodílí vůbec. Podpora je poskytována v režimu de minimis. Infrastrukturou na pomoc MSP s přípravou žádosti o podporu jsou skauti, kteří především v rámci svého kraje vyhledávají potenciální příjemce. Rozsah a objem služeb je závislý na rozvojovém plánu a potřebách účastníka dle schválené žádosti. Celková podpora v rámci projektu činí min. 0,2 mil. Kč a max. 3 mil. Kč na jednoho účastníka/projekt. Pro zajištění efektivní realizace veškerých činností v rámci projektu a zajištění vysoké odbornosti vybral realizátor formou výběrového řízení externí Dodavatele poradenství, koučů a skautů. Realizace projektu CzechEkoSystem probíhá od do I. výzva s alokací 60 mil. CZK (2,32 mil. EUR) byla vyhlášena 11. ledna 2012 a žádosti o podporu mohli žadatelé podávat v rozmezí V I. výzvě svou žádost o podporu zaslalo celkem 46 žadatelů. Z celkového počtu 46 však 4 žádosti nesplňovaly povinné podmínky a byli vyloučeni pro možnost následného hodnocení externími hodnotiteli. Během realizace projektu CES byl zaznamenán velký zájem MSP i přes publicitu zajištěnou ze zdrojů mimo projekt, tj. využití synergie s aktivitami MPO, MŠMT a jednotlivých skautů. Významným momentem podporujícím zájem o účast v projektu se stala i příprava fondu rizikového kapitálu (Seed fondu), což je 58

10 považováno MSP za provázanost v poskytnutí poradenství a při rozjezdu podnikání a následné možnosti získat kapitál pro potřebné investice. K datu byla zprovozněna webová stránka Programy podpory Ministerstva práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytlo prostředky aktivní politiky zaměstnanosti s nepřímým vlivem na podporu podnikání (rovněž prostřednictvím Úřadu práce České republiky). V roce 2012 bylo na opatření v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, která ovlivňuje také rozvoj podnikání, vyčerpáno: 264 mil. Kč v rámci investičních pobídek (včetně rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb). Díky této podpoře bylo v roce 2012 vytvořeno 1192 nových pracovních míst a rekvalifikováno 827 zaměstnanců mil. Kč v rámci aktivní politiky zaměstnanosti realizované Úřadem práce ČR (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, chráněná pracovní místa, příspěvek na zpracování, překlenovací příspěvek, projekt Vzdělávejte se!, Vzdělávejte se pro růst!, regionální cílené programy). Z toho mil. Kč bylo financováno z Evropského sociálního fondu. V souvislosti s podporou Úřadu práce České republiky bylo v roce 2012 vytvořeno nových pracovních míst. Celkem bylo včetně výdajů MPSV v rámci aktivní politiky zaměstnanosti vynaloženo mil. Kč. Přínos aktivní politiky zaměstnanosti spočívá jak v ekonomické a fiskální rovině (uchazeč o zaměstnání je vyřazen z evidence Úřadu práce ČR a vyplácení podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek je nahrazeno povinnými odvody zaměstnance a zaměstnavatele), tak v oblasti sociální (pomáhá s pracovním uplatněním obtížněji zaměstnatelných osob a umožňuje udržovat pracovní návyky nezaměstnaných, působí motivačně). V roce 2013 bude Úřad práce České republiky na podporovaná pracovní místa umisťovat zejména uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci nepřetržitě déle než 5 měsíců, uchazeče o zaměstnání, kterým je kvůli jejich zdravotnímu stavu, věku (mladí do 30 let, absolventi bez praxe a osoby nad 55 let) či péči o dítě věnována při zprostředkování práce zvýšená péče. K evidoval Úřad práce České republiky celkem uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je celkový počet uchazečů o zaměstnání vyšší o Míra registrované nezaměstnanosti k činila 9,4 %. V současné době je evidováno přes uchazečů o zaměstnání. Graf č. 3: Míra registrované nezaměstnanosti v krajích ČR k Zdroj: MPSV Globální grant EDUCA Globální grant EDUCA (GG EDUCA) je realizován v rámci Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), který je financován z Evropského sociálního fondu. Hlavním cílem podpory GG EDUCA je prostřednictvím zvýšení kvalifikační úrovně, profesních dovedností a znalostí zaměstnanců a zaměstnavatelů přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve vybraných ekonomických oblastech. GG EDUCA je zaměřen především na specifické vzdělávání (tj. kvalifikace, které jsou nepřenositelné, nebo přenositelné pouze v omezeném rozsahu do dalších podniků a pracovních oborů). Mezi podporované aktivity patří zejména profesní a odborné vzdělávání zaměstnanců a zaměstnavatelů, tvorba podnikových 59

11 vzdělávacích programů pro zaměstnance a příprava podnikových lektorů. Dále sem mohou spadat aktivity obecného charakteru, jako jsou softskills, jazykové vzdělávání, IT dovednosti, komerčně dostupné účetní a podnikové IS, apod. Náklady na tyto aktivity však nemohou překročit 20% rozpočtu. Mezi způsobilé výdaje patří zejména osobní náklady realizačního týmu, nákup zařízení a vybavení, nákup služeb a přímá podpora zaměstnanců (mzdy, cestovné, stravné, ubytování). Dotace může být čerpána buď v režimu de minimis nebo formou blokové výjimky, přičemž v rámci de minimis je nárokovat 100% způsobilých výdajů a v rámci blokové výjimky je podpora závislá na velikosti podniku (25% - 45%). V roce 2012 byla vyhlášena 3. Výzva GG EDUCA. Celkem bylo přijato 386 projektových žádosti v celkové výši 1 164,23 mil. Kč. Všechny projekty byly zhodnoceny po formální stránce a z hlediska přijatelnosti a 245 projektů bylo předáno externím hodnotitelům k věcnému hodnocení. V roce 2013 bylo dokončeno věcné hodnocení a proběhnou hodnotící komise, které rozhodnou o přidělení dotace. V případě, že nebudou veškeré prostředky alokovány, bude vyhlášena 4. Výzva GG EDUCA. V průběhu roku 2012 bylo v rámci 1. a 2. výzvy GG EDUCA (výzvy číslo 39 a 60) předáno k proplacení celkem 506 žádostí o platbu v celkové výši 435,5 mil. Kč (MSP + velké podniky) Programy podpory Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí poskytuje malým a středním firmám podporu při jejich pronikání na zahraniční trhy. V rámci programu Podpora ekonomické diplomacie bylo v roce 2012 realizováno celkem 65 projektů v hodnotě 4,792 mil. Kč., z nichž naprostá většina byla zaměřena právě na malé a střední podniky. Cílem projektů na podporu ekonomické diplomacie bylo dát možnost firmám navázat nové obchodní vazby a usnadnit přístup na zahraniční trhy. Oborově byly projekty cíleny zejména na nanotechnologie, environmentální technologie, dobývací a těžební techniku, IT, energetiku včetně jaderné energetiky, potravinářství, sklářství, letectví, zdravotnictví, moderní design, strojírenství, dopravu a investiční možnosti. Nejvíce projektů bylo zaměřeno na prezentaci firem a jejich výrobků (Indie, Mexiko, Rusko, Vietnam, USA, Malajsie, Indonésie, Bosna a Hercegovina, Řecko, Hongkong, Itálie, Egypt, Argentina, Bělorusko, Turecko, Chorvatsko), oblíbené byly i semináře a business fóra (Rumunsko, Rusko, USA, Srbsko, Mexiko, Čína, Polsko). V rámci projektů ekonomické diplomacie byly rovněž organizovány podnikatelské mise (Ukrajina, Bělorusko, Arménie, Etiopie, Kazachstán, Rusko) a zajištěna česká účast na řadě mezinárodních výstav a veletrhů (Brazílie, USA, Jihoafrická republika, Slovinsko, Řecko, Rusko, Vietnam, Malajsie). MZV rovněž organizuje podnikatelské mise doprovázející ministra zahraničí (např. Filipíny, Egypt) a další představitele MZV (např. Etiopie, Arménie) nebo se podílí na přípravě misí doprovázejících jiné ústavní činitele (např. Rusko, Černá Hora, Srbsko, Indonésie, Bosna a Hercegovina) Programy podpor Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy Program EUREKA Program EUREKA je nástrojem evropské strategie pro mezinárodní spolupráci v oblasti aplikovaného a průmyslového výzkumu a inovačních aktivit. Cílem programu je podporovat rozvoj mezinárodní spolupráce mezi evropskými průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy, vysokými školami a vytvářet podmínky pro zvyšování konkurenceschopnosti evropského průmyslu a rozvoj infrastruktury. V roce 2012 bylo v rámci účelové podpory v programu EUREKA, EUREKA CZ malým a středním podnikům poskytnuto 112,5 mil. Kč. V roce 2013 pokračuje dofinancování běžících projektů za program EUREKA CZ a malým a středním podnikům byla poskytnuta podpora 88,4 mil. Kč. Současně pokračuje financování projektů v programu EUREKA CZ, který navazuje na program EUREKA. Příjemcům u nových projektů bude vyplacena podpora ve výši 30,4 mil. Kč. Z dostupných podkladů jsou za rok 2012 vykazovány tržby ve výši 37,7 milionů Kč, 7 nových pracovních míst, 7 funkčních vzorků, 45 prototypů, 650 prodaných licencí a 24 nových technologií. KONTAKT II Účelem tohoto programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji je podpora mezinárodních dvoustranných projektů základního a aplikovaného výzkumu se státy, které nejsou členy Evropské unie. Formálním podkladem pro navázání spolupráce je přitom naplňování specifické mezivládní dohody o vědeckotechnické spolupráci nebo mezivládní dohody, která zahrnuje mimo jiné část o spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje (např. dohody o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci, tzv. kulturní dohody aj.). V současnosti je v rámci programu KONTAKT II rozvíjena spolupráce se státy: Spojené státy americké, Japonsko, Izrael, Indická republika, Korejská republika, Ruská federace a Čínská lidová republika, přičemž každoročně jsou v rámci veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích k programu KONTAKT II přijímány návrhy společných výzkumných projektů česko-americké, česko-japonské a česko-ruské spolupráce, jedenkrát za 2 roky návrhy projektů česko-čínské, česko-izraelské, česko-indické a česko-korejské spolupráce. Uchazečem o účelovou podporu v rámci programu KONTAKT II mohou být veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a další výzkumné subjekty, které lze kvalifikovat jako výzkumné organizace podle článku 2. 60

12 2. písm. d) Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01), popř. malé a střední podniky vymezené v části 2.2. písm. a) Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01), zejména ve spolupráci s výzkumnou organizací. Financování společných výzkumných projektů v rámci programu KONTAKT II probíhá na principu, kdy každá ze smluvních stran hradí pouze náklady vzniklé na její straně, tzn. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy hradí náklady vzniklé na straně české části řešitelského týmu společného výzkumného projektu a naopak. Není přitom podmínkou, aby výše podpory poskytnuté českému řešiteli společného výzkumného projektu českou stranou a výše podpory poskytnuté zahraničnímu řešiteli společného výzkumného projektu partnerskou stranou byly totožné. Rovněž struktura způsobilých nákladů projektu nemusí být na obou stranách identická. Výběr společných výzkumných projektů, které obdrží v České republice a partnerském státě podporu z veřejných prostředků, provádí na základě výsledků odborného hodnocení, uskutečněného odděleně v každém z partnerských států, mezinárodní smíšená komise složená ze zástupců poskytovatelů podpory. Schválené návrhy projektů jsou poté zveřejněny jako vítězné návrhy v rámci vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích k programu KONTAKT II. V roce 2012 MŠMT v rámci programu KONTAKT II poskytlo malým a středním podnikům z účelové podpory 3,321 mil. Kč na řešení mezinárodních projektů. Společné technologické iniciativy (JTI) Společné technologické iniciativy navazují na činnosti Evropských technologických platforem a implementují dlouhodobé strategické výzkumné agendy, tzv. Strategic Research Agendas, definované klíčovými účastníky inovačního cyklu ve spolupráci s Evropskou komisí. Za účelem implementace těchto strategických výzkumných agend vznikly roku 2007 první Joint Technology Initiatives - Joint Undertakings představující nezávislé právní subjekty založené v souladu s čl. 187 Smlouvy o fungování Evropské unie a sdružující orgány Evropské komise, členské státy, výzkumné organizace, podniky a další subjekty spolupracující ve věcně příslušných nadnárodních asociacích. V současné době pokrývají JTI těchto pět tematických oblastí: vestavěné počítačové systémy (ARTEMIS), farmaceutický výzkum a vývoj (IMI), letectví (CLEAN SKY), nanoelektroniku (ENIAC) a palivové články a vodík (FCH). U projektů společných technologických iniciativ je základním předpokladem vytvoření partnerství mezi výzkumnými organizacemi a průmyslovými kapacitami buď malých a středních nebo velkých podniků. Očekávanými výsledky těchto projektů jsou nové a inovativní technologie, nové materiály, inovativní výrobní procesy atd. Na projektech spolupracují řešitelé z mnoha zemí, konsorcium je tvořeno i 20 a více účastníky. Účastníkům z ČR se daří být součástí velmi úspěšných, vysoce hodnocených konsorcií a jejich projektů. V roce 2012 bylo na projekty JTI s účastí českých malých a středních podniků v rámci institucionální podpory z rozpočtové kapitoly MŠMT poskytnuto 17,3 mil. Kč. V roce 2013 nastanou další závazky na základě nových výzev k podávání návrhů projektů. Program EUROSTARS Tento program vychází z aplikace článku 169 Evropské smlouvy na podporu malých a středních podniků. Vznikl na základě mechanismů EUREKY a 7. RP EU. Česká republika byla jednou ze zakládajících zemí programu. Rok 2012 byl rokem pokračujících projektů druhé, třetí, páté, šesté a osmé výzvy. Došlo ke smluvnímu zajištění projektů šesté a osmé výzvy a tím k zahájení řešení projektů. Zároveň došlo k administraci deváté výzvy s očekáváním výsledků z Bruselu. Z dostupných podkladů jsou za rok 2012 vykazovány tržby ve výši 8,07 milionů Kč, 3 nová pracovní místa, 1 funkční vzorek, 1 prodaná licence a 2 nové technologie. V rámci programu EUROSTARS byly v roce 2011 malým a středním podnikům poskytnuty finanční prostředky na řešení projektů ve výši 41,54 mil. Kč. Předpokládaná výše podpory činila v 2012 téměř 23,63 mil. Kč na projekty již běžící a cca 10,000 mil. Kč na projekty, které budou přijaty v rámci 6. výzvy. Z důvodu krátké doby činnosti v tomto programu nelze ještě hodnotit výsledky ukončených projektů. INSIDER je prvním ukončeným projektem za účasti řešitelských organizací z České republiky, Izraele a Maďarska, který byl zařazen na základě výsledků tržního uplatnění mezi úspěšné projekty programu EUROSTARS. Program GESHER Program GESHER/MOST je určený na podporu účasti českých podniků zabývajících se výzkumem a vývojem ve spolupráci s partnerem ve Státě Izrael, v projektech aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje. Cílem programu je zajištění podpory na řešení vybraných projektů výzkumu a vývoje s cílem podpořit mezinárodní spolupráci podniků obou smluvních stran, tzn. České republiky a Státu Izrael. Program je zaměřen především na podporu projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií, udržitelných a čistých technologií, biotechnologií a lékařské techniky, Bio-Agro zemědělských a potravinářských technologií a strojírenství (nové materiály, nanotechnologie, kybernetika a robotika). Program byl zahájen v průběhu roku 2010, proto první výsledky byly k dispozici až v roce 2012, resp. v lednu Od zahájení programu bylo přijato celkem 6 projektů ve 3 výzvách. Dva projekty byly předčasně ukončeny. V roce 2012 úspěšně ukončil 61

13 řešení projekt zabývající se vývojem intraoperačního monitorovacího a naváděcího systému pro zubařskou implantační chirurgii a rovněž byl ukončen projekt s názvem Long Range Communication System via Aircraft. V řešení tak pokračují dva úspěšné projekty z 3. výzvy programu. V roce 2010 byla v rámci programu GESHER/MOST poskytnuta institucionální podpora ve výši 1,935 mil. Kč, v roce 2011 bylo poskytnuto novým příjemcům celkem 4,189 mil. Kč a v roce 2012 obdrželi noví příjemci celkem 3,296 mil. Kč. V průběhu roku 2013 byla vyhlášena další výzva, ve které bylo uchazečům poskytnuto 20 mil. Kč Program podpor Ministerstva pro místní rozvoj Národní program podpory cestovního ruchu Národní program podpory cestovního ruchu (NPPCR) je zaměřený na podporu domácího cestovního ruchu v České republice. V listopadu 2011 byl vyhlášen podprogram Cestování dostupné všem na rok 2012, který kromě začlenění nových cílových skupin do aktivit cestovního ruchu má přispět k zachování zaměstnanosti v oblasti cestovního ruchu, k tvorbě nových produktů s cílem snížit sezónnost v cestovním ruchu, k vytvoření podmínek pro vznik nových pracovních míst nebo udržení stávajících, k rozvoji domácího cestovního ruchu, atd. Účelem podprogramu je podpořit podnikatelské subjekty (právnické nebo fyzické osoby) včetně malých a středních podniků, které provozují podnikatelskou činnost v oblastech cestovního ruchu. Podprogram se zaměřil na tvorbu nových produktů domácího cestovního ruchu ve vztahu k cestovnímu ruchu pro všechny, včetně marketingové podpory nově vytvořených produktů a zajištění podmínek pro realizaci těchto produktů. Podporované aktivity v podprogramu: Rekonstrukce/vybudování odpočívadel, center služeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší, cyklisty a handicapované turisty podél pěších tras, naučných stezek, cyklotras a zdrojových tras pro zvýšení návštěvnosti včetně marketingu vytvořených produktů cestovního ruchu. Zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu (musí se jednat o atraktivity nadregionálního a regionálního významu, případně atraktivity ležící v blízkosti pěších tras, naučných stezek, cyklotras a dálkových mezinárodních cyklotras). Projekty vztahující se k dopravě musí být zaměřené na ochranu životního prostředí a podporu ekologicky šetrných forem cestovního ruchu (rozvoj ekologicky šetrné dopravy v místě atraktivity, doprava do místa atraktivity a doprava v rámci atraktivity) včetně marketingu vytvořených produktů cestovního ruchu. Zavedení /zlepšení/ navigačních a informačních systémů pro sluchově a zrakové postižené účastníky cestovního ruchu a návštěvníky atraktivit cestovního ruchu včetně marketingu vytvořených produktů cestovního ruchu. Na období bylo původně pro NPPCR schváleno 430 mil. Kč. Z důvodu úspor výdajů státního rozpočtu jsou skutečné výdaje na dotace sníženy na cca mil. Kč. V roce 2012 byly přiděleny dotace 35 akcím, jejichž žadatelé se řadí mezi MSP, ve výši 46,4 mil. Kč na podporu podnikatelské činnosti, která umožní zlepšením doprovodné infrastruktury cestovního ruchu zpřístupnění cestovního ruchu i pro skupiny obyvatel, pro které je účast na cestovním ruchu obtížná. Rozvojem aktivit cestovního ruchu dojde i ke zlepšení podnikatelské činnosti příjemců dotací a následně na to i k rozvoji podnikání v podpořených oblastech. Konkrétní ekonomické přínosy přidělených podpor a počet nových nebo udržení stávajících míst je vždy možno vyhodnotit až v roce následujícím po ukončení akcí tj. u programu, který byl vyhlášen pro rok 2012, v roce V roce 2014 bude zpracována evaluace podprogramu, který byl realizován v roce 2012 a vyhodnocení bude předloženo členům vlády pro informaci v červnu Na rok 2013 je plánována podpora podnikatelským subjektům v NPPCR ve výši cca 50 mil. Kč, z nichž převážná většina bude přidělena MSP. Programy Evropské územní spolupráce, Cíl 3, Programy přeshraniční spolupráce nejsou určeny k přímé podpoře podnikatelských subjektů. Lze podporovat subjekty, jako např. hospodářské a obchodní komory, centra pro inovaci, vědu a technologie, vysoké školy a univerzity, svazy, asociace a jiné instituce zaměřené na rozvoj podnikání. Tato podpora je zejména zacílena na posilnění přeshraničních aktivit, napomáhá rozvoji veřejných investic do podnikatelské infrastruktury a propojování institucí a podniků, které se podílejí na výzkumu a vývoji atd. Vzhledem k tomu, že na projektu participují minimálně 2 projektoví partneři, z nichž aspoň jeden je zahraniční, jsou uvedené finanční částky alokované na schválené projekty společné a rozdělení na českou a partnerskou zahraniční část se neuvádí. 62

14 Tabulka č. 1: Uvedené hodnoty platí k Zdroj: MMR Integrovaný operační program (IOP) Na tento operační program připadá cca 6,1 % z alokace operačních programů v období Finanční prostředky tohoto operačního programu jsou určeny k rozvoji veřejné správy, cestovního ruchu, informační společnosti, k podpoře zaměstnanosti, péče o zdraví obyvatel, ke zlepšení bydlení a bezpečnosti obyvatelstva. Rozhodující část podpory IOP se týká veřejného sektoru (organizační složky státu, kraje, obce a jimi zřizované či zakládané organizace). Aktivity programu se podpory malého a středního podnikání týkají zprostředkovaně zlepšováním podmínek podnikatelského prostředí (například ICT ve veřejné správě, podpora územního rozvoje, cestovní ruch). Přímá podpora je spíše okrajová, v rozhodující míře se týká oblasti intervence 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích, konkrétně aktivity Regenerace bytových domů (rekonstrukce a modernizace bytových domů); realizace probíhá v 41 městech o velikosti nad 20 tis. obyvatel na základě zpracovaných a realizovaných Integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM). Podpora se zatím týkala 906 projektů malých a středních podniků (s vydanými rozhodnutími) s objemem podpory (ERDF a státní rozpočet) ve výši mil. Kč a s čerpáním prostředků (proplacené prostředky příjemcům MSP) ve výši mil. Kč; z toho v roce 2012 byly příjemcům MSP proplaceny prostředky v oblasti Regenerace bytových domů ve výši mil. Kč. Projekt komplexní zajištění soustavy seminářů pro žadatele a příjemce dotací z evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci (dále MMR-NOK) poskytuje podporu žadatelům a příjemcům prostřednictvím seminářů, které se týkají průřezových témat zaměřených na přípravu a implementaci projektů hrazených z prostředků strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti, a to prostřednictvím projektu Komplexní zajištění soustavy seminářů pro žadatele a příjemce dotací z evropských fondů (dále jen Semináře ). Projekt byl hrazen z prostředků Operačního programu Technická pomoc. Cílem projektu je poskytnout komplexní a spolehlivé informace a vzdělávat žadatele a příjemce pomoci tak, aby úspěšně zvládli přípravu a realizaci projektů podpořených z prostředků fondů EU. Předmětem projektu je tedy zajistit semináře po stránce obsahové, odborné, organizační, technické a administrativní. Semináře jsou připravovány v úzké spolupráci MMR-NOK, dodavatele a jednotlivých řídících orgánů, které projevily zájem se do projektu zapojit a využívat jeho služeb. Seminářů se mohou zúčastnit různí žadatelé a příjemci, tzn. i zástupci z řad malých a středních podniků. Aktuální informace o probíhajících a zrealizovaných seminářích je k dispozici na webových stránkách (sekce Jak na fondy Semináře). Zde se zájemci o semináře mohou na jimi vybraný seminář přímo registrovat. Účast na seminářích je zdarma. Semináře jsou realizovány ve všech krajích České republiky. Smlouva s dodavatelem byla uzavřena Realizace prvních seminářů byla zahájena V průběhu roku 2012 bylo uspořádáno celkem 300 seminářů. Nejčastějšími tématy byla oblast veřejných zakázek (např. novelizace zákona o veřejných zakázkách a nejčastější chyby ve veřejných zakázkách), veřejné podpory, projektového a finančního řízení a další témata, která byla vytipována MMR-NOK nebo řídícími orgány operačních programů. Celkem se seminářů zúčastnilo téměř 8 tis. účastníků, z toho bylo (vzhledem k pokročilé fázi implementace programového období ) cca 70 % příjemců Programy podpory Ministerstva zemědělství Program rozvoje venkova ČR Dne byl Výborem pro rozvoj venkova EK schválen programový dokument pro čerpání finančních prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na období Cílem Programu rozvoje venkova (PRV) je přispět k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, přispět ke zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. PRV dále umožní vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách. Podporuje také rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve 63

15 venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáležitost obyvatel na venkově. Na realizaci PRV je z prostředků EAFRD alokováno na období celkem 2 857,506 mil. EUR. Tato částka je doplněna prostředky ze státního rozpočtu ČR ve výši 812,562 mil. EUR. PRV se člení na 4 základní osy: První osa má za cíl zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství a lesnictví, zlepšit kvalitu zemědělských, potravinářských a lesnických produktů a posílit přizpůsobivost a rozvoj venkovských oblastí. Druhá osa podporuje zvyšování biodiverzity v krajině, ochranu přírodních zdrojů, zachování kvalitního přirozeného vodního režimu v krajině, snižování emise skleníkových plynů a zachování funkce lesů. Třetí osa je orientována na zlepšení podmínek růstu a kvality života ve venkovských oblastech (infrastruktury, kulturní a sociální vybavenosti) a zejména na tvorbu pracovních příležitostí s důrazem na diverzifikaci ekonomických aktivit, podporu zakládání podniků, cestovní ruch a podporu využívání obnovitelných zdrojů energie. Čtvrtá osa je osa Leader, jejímž cílem je na principu partnerství veřejného a soukromého sektoru (metoda Leader) přispět k posílení ekonomického potenciálu, zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova a zlepšení kvality života na venkově. Důležitou součástí PRV je podpora malého a středního podnikání, která je realizována prostřednictvím projektových opatření osy I a III: Zdroje finanční podpory Na podporu malého a středního podnikání v roce 2012 byly prostřednictvím Programu rozvoje venkova ČR na období proplaceny finanční prostředky v celkové výši 1,600 mld. Kč, z toho: ze státního rozpočtu ve výši 400 mil. Kč, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) ve výši mil. Kč. 4. EXPORTNÍ POLITIKA Podpora exportu Prosazení pozitivních změn v české ekonomice, zvýšení její konkurenceschopnosti a podpora vývozu produktů s vysokou přidanou hodnotou patří v současných podmínkách zpomalení růstu světového hospodářství ke klíčovým prioritám ekonomické politiky vlády České republiky. Úkolem státu v této složité situaci je podporovat české podniky v boji o zakázky na globálních trzích a zajistit českým vývozcům srovnatelné podmínky pro konkurenční boj na mezinárodním trhu. Globalizace a diverzifikace našich zahraničních ekonomických vztahů je tak pro další růst českého hospodářství a exportu klíčová. Stala se proto i součástí nové Exportní strategie ČR pro období let , která byla vytvořena ve spolupráci s podnikatelskou sférou, včetně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, a přijata vládou ČR Nová Exportní strategie je zaměřena především na malé a střední podniky, na zvýšení jejich podílu na českém exportu. K dosažení vytčeného záměru přináší pro tento segment firem řadu nových služeb. V zájmu diverzifikace exportu byly vytvořeny expertní týmy a zpracovány akční plány pro země prioritního exportního zájmu definované v Exportní strategii. Pro výraznější informovanost českých firem, zejména pak malých a středních podniků, jsou na internetovém portálu k dispozici interaktivní profily všech dvanácti prioritních a dvaceti šesti zájmových zemí, které obsahují podrobné informace o podmínkách obchodu a podnikání, akční plány pro jednotlivá teritoria a on-line odkazy na další informační zdroje. Ve spolupráci státní a podnikatelské sféry byl na Ministerstvu průmyslu a obchodu vytvořen nový koordinační mechanismu, který slouží k efektivní přípravě podnikatelských misí v doprovodu vládních a ústavních představitelů ČR. Na prioritní a zájmová teritoria je zaměřen i program českých oficiálních účastí na veletrzích a výstavách, neboť právě tam má velký význam společná expozice českých firem zaštítěná státem. Z důvodu zvýšení kvality a efektivity podpory poskytované českým exportérům na zahraničních trzích přistoupilo Ministerstvo průmyslu a obchodu v srpnu 2012 k vytvoření sítě zahraničního zastoupení ministerstva, jejímž primárním úkolem je zajistit obchodní příležitosti pro české firmy. V době svého vzniku zahrnovala zahraniční síť Ministerstva průmyslu a obchodu 38 kanceláří. Do června 2013 by měla díky optimalizaci, restrukturalizaci a efektivnímu využívání kapacit v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu dosáhnout plánovaného stavu 70 kanceláří v 56 zemích světa. Od začátku roku 2013 poskytuje Ministerstvo průmyslu a obchodu také nové služby pro exportéry, jejichž portfolio zahrnuje 4 základní oblasti, kterými jsou poradenství, vzdělávání, informační služby a služby zahraniční sítě ministerstva. Hlavní změna ve struktuře nabízených služeb spočívá v tom, že služby jsou placeny formou paušálů, na rozdíl od předchozí hodinové sazby, a nově jsou rozděleny do 3 typů balíčků, kterými jsou 64

16 základní balíček BASIC určený pro začínající exportéry, BUSINESS vhodný pro již exportující firmy, zahrnující přímé oslovení zahraničních partnerů, organizování obchodních jednání a konzultace, a balíček PLUS, který nabízí služby individuálního a dlouhodobého charakteru. Ceny zohledňují velikost firem a také reflektují významnost teritorií v souladu s Exportní strategií, tzn., že nejnižší ceny jsou stanoveny pro malé a střední podniky a služby v prioritních zemích. Podstatná část služeb pro exportéry je nabízena zdarma. Díky naplňování cílů Exportní strategie se čeští exportéři mohou také v daleko větší míře spoléhat na asistenci České exportní banky (dále jen ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnosti (dále jen EGAP). Předběžné výsledky obchodní činnosti ČEB i EGAP za rok 2012 ukazují, že i za problematického vývoje světové ekonomiky se dařilo českým exportérům dále se prosazovat na zahraničních trzích a že obě tyto společnosti byly vybaveny dostatečnými zdroji k uspokojení potřeb českých vývozců, včetně malých a středních podniků. Proexportní podpora malých a středních podniků Důležitým nástrojem proexportní podpory malých a středních podniků jsou podnikatelské mise doprovázející vládní a ústavní činitele ČR při jejich zahraničních pracovních cestách. Tyto mise jsou pro malé a střední podniky v případě vzdálenějších mimoevropských teritorií často jedinou reálnou příležitostí k přímému seznámení se s obchodním a investičním prostředím a možnostmi rozvoje podnikatelských aktivit na těchto trzích. Stabilní součástí pracovního programu těchto návštěv jsou obchodní semináře či fóra, při nichž se představitelé malých a středních podniků osobně setkávají se stávajícími či potencionálními partnery k projednání konkrétních možností spolupráce. Tyto akce výrazně přispívají k dojednání konkrétních obchodních případů a také k zapojení malých a středních podniků jako subdodavatelů do velkých projektů, kdy kontraktorem a generálním dodavatelem je jiný český podnik. V roce 2012 navštívily doprovodné podnikatelské mise organizované podnikatelskými reprezentacemi ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu 15 zemí mimo EU (Turecko, Filipíny, Vietnam, Indii, Albánii, Makedonii, Gruzii, Mongolsko, Irák, Kazachstán, Kolumbii, Ekvádor, po dvakráte Ruskou federaci, dále Srbsko a Bosnu a Hercegovinu). Více než polovinu firem účastnících se doprovodných podnikatelských misí tvořili reprezentanti malých a středních podniků. Malé a střední podniky rovněž intenzivně využívají incomingové mise doprovázející zahraniční státní představitele při jejich návštěvách v ČR. Také při těchto příležitostech jsou pravidelně pořádána podnikatelská setkání, která se těší zájmu naší podnikatelské veřejnosti. V rámci incomingových misí přicestovaly v roce 2012 do ČR skupiny podnikatelů např. z Alžírska, Bangladéše, Beninu, Bulharska, Kazachstánu, Gabonu, Iráku, JAR, Libanonu, Slovinska, Vietnamu. Zástupci malých a středních podniků představovali více než dvě třetiny účastníků podnikatelských nebo technologických fór a kulatých stolů. Další vhodnou příležitostí pro zástupce těchto podniků k rozšíření stávajících aktivit na třetích trzích, resp. k navázání nových obchodních kontaktů jsou zasedání smíšených výborů a komisí zřízených na základě mezivládních dohod o hospodářské spolupráci, případně rezortních dohod o spolupráci MPO s partnerskými zahraničními ministerstvy. Na tato zasedání MPO cíleně zve, v souladu s dohodnutou jednací agendou, také představitele malých a středních podniků. V roce 2012 proběhla 23 jednání smíšených orgánů za účasti podnikatelské sféry, včetně malých a středních podniků, např. s Albánií, Alžírskem, Běloruskem, Bosnou a Hercegovinou, Bulharskem, Indií, JAR, Kazachstánem, Moldavskem, Mongolskem, Tureckem, USA, Vietnamem, Ukrajinou, Uzbekistánem atd. Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje také účast malých a středních firem v cílených podnikatelských misích pořádaných jak příslušnými smíšenými obchodními komorami, tak soukromými subjekty (v roce 2012 např. v relaci Gabon, Tchaj-wan, Bolívie, Peru, Pobaltí). Stejně tak zprostředkovává kontakty našich podniků s incomingovými misemi, v roce 2012 např. z Pákistánu, Čínské lidové republiky, Mexika, Guatemaly, Kolumbie, Venezuely, Ekvádoru, Brazílie, Argentiny nebo Peru. Agentura CzechInvest uspořádala v roce 2012 v USA a v Japonsku tzv. České technologické dny, kterých se účastnili zástupci převážně malých a středních firem. O pomoc malým a středním podnikům v příhraničních oblastech usilovala v roce 2012 svými aktivitami také Pracovní skupina pro hospodářství, obchod a dopravní infrastrukturu v rámci Česko-polské mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci. Přímými kontakty s řediteli regionálních hospodářských komor na česko-polském pomezí probíhá nejen v rámci zmíněné skupiny, ale také v běžné praxi asistence malým a středním podnikům členským firmám komory. Ke stejnému účelu sloužila i spolupráce MPO s Česko-polskou obchodní komorou. Také činnost Česko-bavorské pracovní skupiny ke zlepšení přeshraničního poskytování služeb usiluje o přímý dopad na hospodářské aktivity zejména malých a středních podniků v česko-bavorském pomezí. Spolupráce s MPO by měla těmto cílům napomáhat. Mezi akce věnované malým a středním podnikům patřily v roce 2012 při příležitosti konání 54. Mezinárodního strojírenského veletrhu (MSV) v Brně business dny věnované teritoriím přitažlivým z hlediska exportu: Indii - partnerské zemi v rámci MSV (India Show, Česko-indické ekonomické fórum v rámci 9. zasedání česko-indické smíšené komise pro hospodářskou spolupráci za účasti 200 českých firem); Rusku - Business den Ruské federace; Bělorusku - Business den Běloruska. Úspěšným byl i seminář pro podnikatele o Malajsii a Indonésii nebo seminář týkající se obchodního prostředí a příležitostí v současné Libyi. 65

17 Evropská unie doplňuje národní obchodní mise o tzv. mise pro růst, které realizují jednotlivé orgány Evropské komise v čele s nejvyššími představiteli Evropské komise/evropské služby pro vnější akci pro evropské firmy do teritorií mimo Evropskou unii. V období prosinec leden 2013 proběhly mise do následujících zemí: USA, Brazílie, Argentina, Mexiko, Čile, Peru, Uruguay, Kolumbie, Maroko, Tunisko a Egypt. Prostřednictvím tzv. Evropských podnikatelských center podporuje Evropská unie rovněž přístup evropských firem na trhy třetích zemí. Jedná se například o Evropské podnikatelské a technologické centrum v Dillí, o jehož propagaci se v ČR v roce 2012 postarala Hospodářská komora České republiky, nebo Evropské podnikatelské centrum ASEAN v Bankoku či v neposlední řadě EU SME Centrum v Pekingu. Exportní vzdělávání Mezi vyhledávané formy asistence vývozcům a investorům do zahraničí z řad malých a středních podniků patří bezplatné teritoriální semináře pořádané MPO ve spolupráci s agenturou CzechTrade. V roce 2012 byly organizovány se zaměřením na obchod a investování v Polsku, Etiopii, Keni, Jordánsku, Beninu, Indii, Mexiku nebo Brazílii. Latinské Americe byl věnován oborově teritoriální seminář zaměřený na energetický a těžařský průmysl. MPO rovněž úzce spolupracuje při přípravě teritoriálních seminářů s Mezinárodní obchodní komorou (ICC). V roce 2012 byly věnovány např. zemím jako Estonsko, Chorvatsko, Maroko, Libanon, Mongolsko, Thajsko, Vietnam, Kolumbie, Panama, Argentina Paraguay, Uruguay, Ekvádor, Pákistán a Srí Lanka. Řadu kulatých stolů a panelových diskusí zorganizovalo MPO pro malé a střední podniky za účelem jejich seznámení s přínosy společné obchodní politiky EU (např. seminář věnovaný vstupu Ruské federace do Světové obchodní organizace), nástroji společné obchodní politiky EU (zejména k ochraně obchodu, jako jsou např. antidumpingová opatření) a možnostmi využití jednotného vnitřního trhu EU. V září a říjnu 2012 uspořádalo MPO společně Hospodářskou komorou ČR 7 exportních seminářů, což byly regionální akce na podporu českých exportérů (semináře se konaly v následujících městech: Brno, Zlín, Ostrava, České Budějovice, Jihlava, Pardubice a Liberec) s celkovou účastí více než 300 exportérů. Tyto semináře navázaly na podobnou propagační akci na úrovni krajů, která proběhla v roce Cílem tohoto projektu bylo prostřednictvím regionálních seminářů informovat české podnikatele o možnostech vývozu do zahraničí, nových službách státu, přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních firem a podpořit je v jejich úsilí o uplatnění na zahraničních trzích. Celý projekt seriálu exportních seminářů vyvrcholil dne Exportní konferencí v Praze, na které přední čeští odborníci, zástupci státu i podnikatelské veřejnosti, mj. i na základě poznatků nasbíraných ze série exportních seminářů v regionech, zhodnotili stav a perspektivy českého exportu. K podpoře malých a středních podniků byly také určeny vzdělávací akce s tématikou mezinárodního obchodu, realizované agenturou CzechTrade. Jednalo se o jednodenní i dvoudenní semináře, ucelené kurzy, exportní konference, firemní školení na míru a další formy vzdělávání. V roce 2012 zrealizovala agentura CzechTrade celkem 44 odborných a teritoriálních seminářů v Praze a regionech ČR, 2 odborné kurzy a 5 exportních konferencí. Seminářů a kurzů se zúčastnilo 540 účastníků z řad českých firem, exportních konferencí celkem 420 účastníků. Semináře byly zaměřeny na témata logistika v mezinárodním obchodě, marketing, finance, specifika obchodního jednání, konkurenceschopnost aj. a byly určeny jak pro začínající, tak pro úspěšné exportéry. Teritoriálně se pak tyto akce týkaly např. USA, Skandinávie, JAR, Francie a Itálie. Exportní konference, které byly realizovány ve spolupráci s Komerční bankou, cílily na export především do prioritních zemí, a to Turecka, Ruska, Kazachstánu, Ukrajiny, Číny nebo Indie. Obdobné vzdělávací akce jsou plánovány i pro rok Veletrhy a výstavy Podpora účasti českých podnikatelských subjektů na veletrzích a výstavách představuje důležitou součást proexportních opatření MPO, jejímž cílem je vedle propagace ČR ve světě pomoc českým firmám, především malým a středním podnikům, při pronikání na zahraniční trhy. Tato aktivita je v souladu s novou Exportní strategií ČR pro období let a řadí se k nejúčinnějším prostředkům podpory českých exportérů. Umožňuje prezentaci českých výrobků a služeb na zahraničních trzích, přispívá k posílení jejich mezinárodní konkurenceschopnosti a k růstu českého exportu do zahraničí. Cílem je další diverzifikace zahraničního obchodu a snižování závislosti na trzích zemí EU. 5. MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY A EVROPSKÁ UNIE Význam malých a středních podniků jako poskytovatelů pracovních příležitostí a subjektů s vysokým inovačním potenciálem neustále roste. Toho si je vědoma rovněž Evropská komise, která zaštiťuje politiku MSP na evropské úrovni. V průběhu roku 2012 pokračovala implementace Evropského aktu pro malé podniky ( Small Business Act for Europe - SBA) s důrazem na tři prioritní oblasti identifikované v Akčním plánu pro SBA z : 66

18 učinit inteligentní regulaci realitou pro evropské MSP; věnovat zvláštní pozornost potřebám MSP v oblasti financování; výrazně se orientovat na zlepšení přístupu MSP na trh. Revize SBA z února 2011 ve formě Sdělení poskytla přehled o pokroku v implementaci a navrhla nová opatření nezbytná pro podporu MSP včetně nástrojů pro lepší implementaci principů SBA v členských státech. Na základě této revize a výzvy Rady pro konkurenceschopnost působí od roku 2011 v členských státech EU, včetně ČR, zmocněnci pro MSP, kteří působí jako kontaktní osoby pro neformální dialog s MSP. Na unijní úrovni zajišťují, aby byly plně brány v potaz zájmy MSP a aby byl při tvorbě politik a legislativy EU uplatňován princip myslet nejprve na malé. V listopadu 2011 Evropská komise vydala Sdělení nazvané Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování s cílem navrhnout politiky, které usnadní přístup MSP k financím. Evropská komise vypracovala v roce 2012 Akční plán podnikání 2020 (Entrepreneurship 2020 Action Plan), který si klade za cíl uvolnit evropský podnikatelský potenciál, odstranit stávající překážky podnikání a změnit podnikatelskou kulturu v Evropě. Akční plán je zaměřen na usnadnění procesu zakládání nových podniků a na vytváření příznivějšího prostředí pro podnikání. Evropská komise v něm navrhuje tři oblasti vhodné pro bezprostřední podporu MSP: podnikatelské vzdělávání a odborná příprava na podporu růstu a zakládání podniků; zlepšování rámcových podmínek pro podnikatele pomocí odstranění stávajících strukturálních překážek a podpora podnikatelů v zásadně důležitých fázích životního cyklu podniku; dynamizace kultury podnikání v Evropě: výchova nové generace podnikatelů. K uskutečnění deklarovaných cílů Akčního plánu Evropská komise navrhla celkem 87 opatření, z toho 41 opatření ve formě závazků Evropské komise a 46 opatření formulovaných jako výzvy členským státům Evropské unie k realizaci na národní úrovni. 6. KONCEPCE PODPORY MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKATELŮ NA OBDOBÍ LET Veřejná konzultace Konzultace k návrhu Koncepce MSP se na stránkách portálu BusinessInfo.cz zúčastnilo 946 respondentů, z toho 28,6 % tvořili drobní (0 9 zaměstnanců), 36,7 % malí (10 49 zaměstnanců) a 29,3 % střední podnikatelé ( zaměstnanců). K navrženým oblastem podpory se také vyjádřilo 51 velkých podnikatelů (5,4 %). Dotazník byl rozdělen na dvě části na identifikační část, která byla určena pouze pro malé a střední podnikatele a týkala se zejména zkušeností firem s čerpáním podpory ze strukturálních fondů i národních programů a zjištění jejich názorů k různým formám těchto podpor. Dále zjišťovala hlavní potíže, s nimiž se malé a střední podniky aktuálně potýkají, nebo také jejich úspěšnost při zavádění nových firemních produktů, procesů či hledání nových prodejních kanálů. Druhá část (rozvojově strategická), která se týkala zjišťování názorů na jednotlivé strategické priority a oblasti podpory navržené v Koncepci MSP 2014+, byla již určena pro všechny respondenty, kteří se dotazníkového šetření zúčastnili. Graf č. 4: Velikost firem (počet podniků) Zdroj: Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let Většina respondentů, tedy malých a středních podnikatelů, registrovala své podnikatelské subjekty před deseti a více lety, šlo tak vesměs o již zavedené podniky s delší historií. Podle velikosti obratu bylo rozložení odpovídajících firem rovnoměrně rostoucí s růstem obratu, nejvíce respondentů (40 %) se tak rekrutovalo z řad 67

19 firem dosahujících obratu přes 50 mil. korun ročně. Z oborového hlediska byly nejčastěji zastoupeny firmy působící ve zpracovatelském průmyslu, IT a telekomunikacích, stavebnictví a oblasti služeb. Mezi největší problémy, kterým v současné době firmy čelí, byly nejčastěji řazeny dostupnost kvalifikovaných pracovníků a zkušených manažerů, ostrá konkurence a nalezení zákazníků, resp. trhu. Podniky vidí jako problematické také zvyšující se náklady a ztížený přístup k financování. Relativně méně často pak poukazovaly firmy na nedostatečnou proexportní podporu. Pociťované problémy se však mezi velikostními kategoriemi podniků relativně liší a např. přístup k financím se zejména pro drobné podnikatele jeví jako zcela zásadní. Ti tento problém označili téměř ve 25 % případů. S rostoucí velikostí podniku se význam tohoto problému pro podnik snižuje a roste význam zejména obtíží jako je ostrá konkurence, dostupnost kvalifikovaných zaměstnanců a manažerů, výrobní a pracovní náklady a také se pro větší podniky stává problémem nedostatečná proexportní podpora. Graf č. 5: Nejvíce pociťované problémy firem Zdroj: Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let Veřejné konzultace se zúčastnilo 889 malých a středních podnikatelů (94 %) a většina z nich uvedla, že má zkušenosti s dotacemi. Od roku 2007 do současnosti využilo téměř 70 % MSP pro rozvoj své firmy dotace, dalšími nejvyužívanějšími prostředky pro získání financí byly bankovní úvěr (64 %) a nákup na leasing, splátkový prodej, či factoring (53,3 %). U drobných podnikatelů se tato situace značně odlišuje a potvrzuje již známou věc, že menší podniky trpí ztíženým přístupem k finančním prostředkům. Z provedeného průzkumu se dá konstatovat, že zhruba třetina drobných podnikatelů musela hledat finanční zdroje jinde a nejčastějším jiným zdrojem financování byly zejména vlastní zdroje, osobní půjčky, kontokorentní úvěry, půjčky od rodinných příslušníků, akcionářů, dodavatelů, finanční výpomoc ze soukromých zdrojů, vklady společníků aj. Graf č. 6: Podíl podniků, které využily některou z uvedených forem financování Zdroj: Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let

20 18,1% Pro podnikatele všech velikostních kategorií se zdají být tedy nejvhodnějším prostředkem podpory dotace, kterou označily jako vhodnou formu podpory více než tři čtvrtiny malých a středních podnikatelů. Na podporu poskytovanou Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou nahlížejí podnikatelé rozdílně, přibližně stejné procento malých a středních podnikatelů ji hodnotilo jako vhodnou, stejně tak i jako nevhodnou formu podpory. Důležitým faktorem v této statistice je především přetrvávající obliba dotací, což je z ekonomického hlediska ze strany podnikatelů logické. Vzhledem k předchozímu grafu je také možným důvodem menší obliby podpory poskytované ČMZRB nedostatečná zkušenost s tímto typem podpory u podnikatelů, kteří se zapojili do veřejné konzultace podporu formou úvěru zaručeného ČMZRB využilo 8,8 % podnikatelů a úvěr od ČMZRB 5,1 % podnikatelů. Pouze 13 podnikatelů ze 123, kteří využili podporu poskytovanou ČMZRB, uvedlo tento typ podpory jako nevhodný. Negativní postoj pak převažuje u podnikatelů k rizikovému (seed, venture) kapitálu, což je nejspíš důsledkem málo rozšířeného povědomí o rizikovém kapitálu v České republice vůbec. Mnoho podnikatelů, kteří se průzkumu zúčastnili, uvedlo, že neví, co přesně by pro ně využití rizikového kapitálu znamenalo. Dalším důvodem je také, že pro již zavedené firmy s delší historií je rizikový kapitál jako nástroj podpory méně vhodný. Pro zlepšení současné situace se připravuje nový program na poskytování podpory formou rizikového kapitálu pro začínající malé a střední podniky (projekt Seed/Venture Capital fond) již v tomto programovacím období, díky kterému vznikne nejen fond rizikového kapitálu, ale také by se měl orientovat na osvětu mezi podnikateli a poradenskou činnost. Graf č. 7: Názor podnikatelů na vhodnost jednotlivých forem podpory Zdroj: Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let Většina malých a středních podnikatelů (67,6 %), kteří se zúčastnili veřejné konzultace, již má zkušenosti s podporou ze strukturálních fondů EU z minulosti. Úspěšní žadatelé se nejčastěji nacházeli ve skupině středních podnikatelů, kteří získali podporu ze strukturálních fondů EU téměř v 90 % případů. Následovala skupina malých podniků, která byla úspěšná ve 3/4 případů a nejmenší zastoupení měli drobní podnikatelé, kteří získali podporu v 36 %. Podle úspěšnosti podnikatelů při získávání podpory je možné usuzovat, že o vyjádření názoru k návrhu oblastí podpory pro budoucí programovací období projevili zájem především podnikatelé, kteří již mají (dobré) zkušenosti se získáním podpory ze strukturálních fondů či národních programů a přemýšlejí, že tuto podporu využijí i v budoucnu. Toto potvrzuje i následující graf, kdy přibližně 88 % podnikatelů o této možnosti uvažuje. 13,9% Graf č. 8: Podíl podniků, které získaly podporu ze strukturálních fondů EU Zdroj: Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let