Krajina a její dimenze. krajinná heterogenita, koncept měřítka (scale), hierarchická struktura krajinných komponent

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Krajina a její dimenze. krajinná heterogenita, koncept měřítka (scale), hierarchická struktura krajinných komponent"

Transkript

1 Krajina a její dimenze krajinná heterogenita, koncept měřítka (scale), hierarchická struktura krajinných komponent 29

2 Krajinná heterogenita Heterogenita je vlastnost, kterou se označuje skutečnost, že určitý celek je složen z rozdílných částí (různorodost) různé typy biotopů nebo land coveru v krajině 30

3 SCALE Měřítko, škála 31

4 Měřítko v krajinné ekologii - měřítko je zásadním konceptem v přírodních vědách Otázka prostorového uspořádání a měřítka je centrální otázkou v ekologii, spojující populační biologii s ekosystémovou, a základní ekologii s aplikovanou. Je nutné najít způsoby kvantifikace prostorového uspořádání v prostoru a čase, abychom pochopili změny prostorového uspořádání v různých měřítcích a jeho příčiny a následky. Simon Levin (1992), Princeton University 32

5 Měřítko v krajinné ekologii Proč je tak zásadní??? 1) Problémy životního prostředí a biosféry se projevují na stále větších územích - kyselé deště, globální klimatické změny, fragmentace habitatů, ztráta biodiverzity - extrapolace výsledků získaných na základě malých měřítek není vždy možná - výsledky studií prováděných v malém měřítku se často výrazně liší od výsledků získaných ve velkém měřítku (a naopak) - důvodem nekonzistentních výsledků podobných studií může být právě rozdílné měřítko! 2) Hierarchická struktura v přírodě - Allen & Starr (1982) hierarchy theory - Delcourt et al. (1983) pozitivní korelace prostorových a časových měřítek 33

6 34

7 Terminologie MĚŘÍTKO (SCALE) popisuje časoprostorovou dimenze objektu či procesu ÚROVEŇ ORGANIZACE (LEVEL OF ORGANIZATION) popisuje umístění v rámci biotické hierarchie (organismus <-> populace <-> společenstvo <-> biom) GRAIN nejnižší možná úroveň prostorového rozlišení v daném datasetu EXTENT velikost studovaného území 35

8 36

9 1 x 1 m 4 x 4 m 10 x 10 m 20 x 20 m 30 x 30 m 37

10 38

11 GRAIN a EXTENT: jsou korelovány udávají spodní a horní hranice rozlišení dat Pokud o nějakém jevu prohlásíme, že je scale-dependent (závislý na měřítku), znamená to, že se mění v závislosti na nejmenší jednotce dat (grain) nebo velikosti námi studované oblasti (extent). 39

12 40

13 ROZDÍLNÉ CHÁPÁNÍ MĚŘÍTKA Ekologie versus geografie GEOGRAFIE kartografické měřítko se vyjadřuje jako poměr vzdálenosti na mapě ke skutečné vzdálenosti na zemském povrchu (např. 1:10000 nebo 1:100000) velké měřítko = velmi podrobné rozlišení (např. 1:500) = velká mapa malého území EKOLOGIE v ekologii je použití těchto termínů zpravidla zcela opačné! velké měřítko = velká území, menší rozlišení a méně detailů malé měřítko = malé oblasti, podrobné rozlišení, detailní malé měřítko = hrubé rozlišení (např. 1:250000) = mapa rozlehlé oblasti bez detailů 41

14 MALÉ MĚŘÍTKO 1: VELKÉ MĚŘÍTKO 1:

15 ABSOLUTE SCALE vs. RELATIVE SCALE ABSOLUTE SCALE = absolutní měřítko = skutečná vzdálenost, čas, velikost území RELATIVE SCALE = relativní měřítko = relativní vzdálenost závislá na energii, jež musí daný organismus vydat, aby se dostal z bodu A do bodu B A B 43

16 PROČ JE MĚŘÍTKO DŮLEŽITÉ? měníme-li měřítko, mění se vztah mezi prostorovým uspořádáním a ekologickými procesy Struktura vegetace Topografie a klima Biotické procesy (kompetice, herbivorie)

17 Eriksonova klasická mapa distribuce Clematis fremontii (plamének) v různých měřítcích. Na všech škálách je distribuce ploškovitá. 45

18 PROČ JE MĚŘÍTKO DŮLEŽITÉ? měníme-li měřítko, otevřené systémy se mohou měnit v uzavřené a naopak Uzavřený systém Ostrovní systém je otevřený atmosférickým procesům Lokální ploška je otevřená prostřednictvím dispersalu Otevřený systém Ostrovní populace je uzavřená vůči emigraci/imigraci 46

19 Predátor Predátor PROČ JE MĚŘÍTKO DŮLEŽITÉ? měníme-li měřítko, mohou se měnit statistické vztahy (závislosti) Local Scale (4 ha plots) Regional Scale (1000 s of ha) Kořist Kořist 47

20 PROČ JE MĚŘÍTKO DŮLEŽITÉ? měníme-li měřítko, mohou se měnit statistické vztahy (závislosti) VARIABILITA KLESÁ S ROSTOUCÍM PROSTOROVÝM MĚŘÍTKEM ALE VARIABILITA ROSTE S ROSTOUCÍM ČASOVÝM MĚŘÍTKEM 48

21 PROČ JE MĚŘÍTKO DŮLEŽITÉ? měníme-li měřítko, mohou se měnit statistické vztahy (závislosti) 49

22 PROČ JE MĚŘÍTKO DŮLEŽITÉ? měníme-li měřítko, mohou se měnit statistické vztahy (závislosti) 50

23 SCALE PROBLEMS PROBLÉMY MĚŘÍTKA Scale coverage problem - zmapování povrchu Země při jeho obrovském rozsahu představuje obrovskou výzvu Scale linkage problem - přímým následkem scale coverage problému je skutečnost, že terénní práce jsou často omezeny na relativně malá území -> problém s propojením fine-scale dat s velkými územími Scale standardization problem - schopnost srovnávat data z různých oblastí, extrapolovat data z jedné oblasti na druhou či kombinovat různé typy dat pro jednu oblast je významně ovlivňována rozdíly ve způsobu sběru dat - metody kombinující různé typy dat jsou stále předmětem výzkumu 51

24 SCALE CONCEPT & HIERARCHY THEORY KONCEPT MĚŘÍTKA & HIERARCHICKÁ TEORIE - hierarchie systém vnitřních vazeb (propojení), ve kterém vyšší úrovně omezují různým způsobem úrovně nižší ARTHUR KOESTLER Teorie otevřených hierarchických systémů (1967) Holon - základní jednotka v biologických a sociálních systémech. holos = celek, on = část Holon je tedy možné chápat jako systém skládající se ze subsystémů a zároveň je součástí nějakého většího celku. Př: buňka se skládá mj. z jádra a plazmy a současně je částí většího organizačního celku např. tkáně. 52

25 SCALE CONCEPT & HIERARCHY THEORY KONCEPT MĚŘÍTKA & HIERARCHICKÁ TEORIE Tři úrovně hierarchie 55

26 SCALE CONCEPT & HIERARCHY THEORY KONCEPT MĚŘÍTKA & HIERARCHICKÁ TEORIE Tři úrovně hierarchie 56

27 SCALE CONCEPT & HIERARCHY THEORY KONCEPT MĚŘÍTKA & HIERARCHICKÁ TEORIE Tři úrovně hierarchie 57

28 SCALE CONCEPT & HIERARCHY THEORY KONCEPT MĚŘÍTKA & HIERARCHICKÁ TEORIE Proměnné ovlivňující proces se mohou (ale nemusí) s měřítkem měnit, ovšem při změně prostorového či časového měřítka často dochází ke změně relativní důležitosti dané proměnné. Příklad 1: Výpočet rychlosti dekompozice rostlinného materiálu v lokálním měřítku vyžaduje znalost místního mikroklimatu, různorodosti daného prostředí, charakter rostlinného materiálu (obsah ligninu), atd. Zatímco výpočet rychlosti dekompozice v regionálním či globálním měřítku lze provést pouze na základě údajů o teplotě a srážkách. Příklad 2: Studie prováděné na západě USA na lokální úrovni ukázaly, že semenáčky dubu vykazovaly sníženou mortalitu v oblastech s vyšším množstvím srážek, ovšem na regionální úrovni mortalita klesala v sušších oblastech. 58

29 SCALE CONCEPT & HIERARCHY THEORY KONCEPT MĚŘÍTKA & HIERARCHICKÁ TEORIE Příklad 3: změny v dynamice organické složky půdy v závislosti na změně časového měřítka: a) během pozorování v řádech dnů dochází k rapidním změnám v obsahu organického odpadu v důsledku činnosti půdních organismů a větru, b) pozorování v řádu let odhaluje sezónní fluktuace c) a pozorování přesahující několik století ukazuje na dlouhodobou akumulaci (s oscilacemi) dokládající dlouhodobou sukcesi. 59

30 SCALE CONCEPT & HIERARCHY THEORY KONCEPT MĚŘÍTKA & HIERARCHICKÁ TEORIE Různá měřítka, ve kterých probíhají procesy, mají za následek různé prostorové uspořádání Příklad : procesy ovlivňující v dlouhodobém měřítku prostorové uspořádání lesního porostu: a) geomorfologické procesy ovlivňující složení půdního substrátu a následně druhové složení lesa b) požáry nebo epidemie patogenu ovlivňující prostorové uspořádání lesa v různých sukcesních fázích c) Individuální mortalita stromů způsobující náhodně lokalizované mezery ve stromovém zápoji 60

31 EXTRAPOLACE Obtížnost extrapolace tkví ve: - správné identifikaci časoprostorové heterogenity dat z detailního měřítka - následné správné integraci této heterogenity do širokého měřítka ZPŮSOBY EXTRAPOLACE: 1) LUMPING - vynásobení měření/dat z malého měřítka - např. množství biomasy na 10,000 ha lesa odhadneme vynásobením množství biomasy naměřené na 1 ha * 10,000 - tento přístup předpokládá, že vlastnosti systému se nemění s měřítkem - nebere v potaz časoprostorovou variabilitu procesu a ignoruje nelineární změny proměnné, ke kterým dochází při změně měřítka 2) DIRECT EXTRAPOLATION přímá extrapolace - např. místo předpokladu konstantní biomasy na území 10,000 ha lesa připustíme variabilitu způsobenou různým věkovým a druhovým složením lesa a zahrneme ji do našich výpočtů!!! chyba měření (variance) při extrapolaci je nutné brát v potaz varianci v původních datech a převést ji rovněž do širšího měřítka 61

32 SCALE CONCEPT & HIERARCHY THEORY KONCEPT MĚŘÍTKA & HIERARCHICKÁ TEORIE Hierarchická teorie proto říká, že: 1) naše pozornost se vždy musí upínat na měřítko, ve kterém se námi studovaný proces odehrává 2) neexistuje jedno univerzální měřítko pro studium krajiny či ekosystému 3) pokud změníme měřítko, procesy a vztahy jež pozorujeme se mohou zásadně změnit 62

33 DOMÁCÍ CVIČENÍ: Změna měřítka a její důsledky Podívejme se na příklad vztahu predátor/kořist dvou druhů hmyzu, který žije v opadance. Oba druhy byly vzorkovány v opadance na lesním stanovišti ve čtvercích o velikosti 0,1 m 2. V prvním případě byly tyto čtverce od sebe vzdáleny 10 m na celkové délce 100 m. Počet jedinců predátora a kořisti nalezených v jednotlivých vzorcích je uveden v Tabulce 1. V druhém případě jsme změnili měřítko vzorkování a sbírali data každých 2000 m na celkové délce m (viz Tabulka 2). V širším měřítku vzorkujeme v různých biotopech napříč krajinou v zemědělsky obděláváných plochách, loukách a dalších oblastech zbavených opadanky. Pro každé měřítko vytvořte graf závislosti mezi predátorem a kořistí. Co pozorujete? Liší se tyto vztahy v závislosti na měřítku? Jak můžete tyto vztahy vysvětlit? Tab. 1: Abundance hmyzu vzorkovaného ve čtvercích o velikosti 0,1 m 2 v lesní opadance v 10-ti metrových intervalech na celkové délce 100 m. Metry Počet predátorů Počet kořisti Tab. 2: Abundance hmyzu vzorkovaného ve čtvercích o velikosti 0,1 m 2 umístěných každých 2000 m na transektu napříč krajinou o celkové délce m. Metry Počet predátorů Počet kořisti

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.

Více

TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)

TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB) Organismy v krajině krajinné uspořádání a jeho vliv na organismy, populace a společenstva teorie ostrovní biogeografie metapopulační teorie zdroje a propady 34 TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB) MacArthur

Více

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie živočichů Ekologická nika nároky druhu na podmínky a zdroje, které organismu umožňují přežívat a rozmnožovat se různé koncepce: Grinell (1917) stanovištní nika, vztah

Více

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí 1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,

Více

Ekologická společenstva

Ekologická společenstva Ekologická společenstva Společenstvo Druhy, které se vyskytují společně v prostoru a čase Složená společenstva jsou tvořena dílčími společenstvy soubory druhů spojené s nějakým mikroprostředím nebo zdrojem

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent 1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)

Více

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79 Předmluva 13 1 Definice biologie ochrany přírody 15 Podstata a původ biologie ochrany přírody 17 Filozofické základy biologie ochrany přírody 19 Význam biologie ochrany přírody 22 Mezioborový přístup -

Více

PROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace

PROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace Partnerství pro rozvoj vzdělávání a komunikace v ochraně přírody reg. číslo: CZ.1.07/2.4.00/17.0073 PROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace Filip Harabiš Katedra ekologie, FŽP,

Více

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: kvinta, I. ročník Tématická oblast Úvod do geografie Rozdělení a význam geografie Vymezí objekt studia geografie, rozdělí

Více

Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar

Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření Martin Bagar Zpracování monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v různých režimech produkce (konvenční, integrovaná a ekologická) Hluchý,

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)

Více

Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem

Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka 1842 2010 Soubor map se specializovaným obsahem doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D. doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc. RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Radka Vávrová

Více

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie 2014 Monika Hloušková

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie 2014 Monika Hloušková NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie 2014 Monika Hloušková Ekologická nika Je abstraktní pojem, který určuje nároky na zdroje a podmínky daného organismu, které mu umožňují přežívat a rozmnožovat se.

Více

Krajinná ekologie. RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU

Krajinná ekologie. RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU Krajinná ekologie RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU Teze: Studium geografie (a krajinné ekologie) Nic vás nenaučíme (téměř) Geografie věda empirická. = Terén, terén, znalosti, poznávání poznání

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Zeměpis 3. období 6. ročník Zeměpis pro 6. a 7. ročník ZŠ: Planeta Země a její krajiny (SPN 1997) Obecný zeměpis sešitové atlasy pro ZŠ (Kartografie Praha

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, příspěvková organizace náměstí Svobody 318

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, příspěvková organizace náměstí Svobody 318 Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, příspěvková organizace náměstí Svobody 318 Obor: 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí Období: jaro 2019 Profilová část maturitní zkoušky 1.

Více

Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině

Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem, Mgr. Martin Polívka DiS. MZe Územní systém ekologické stability (ÚSES) a jeho prvky jsou typem území

Více

Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11

Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11 Obsah Předmluva 9 Úvodem 11 1 Základy ekologie 14 1.1 Historie ekologie 14 1.2 Organismus a prostředí 14 1.2.1 Život a jeho vlastnosti 14 1.2.2 Autotrofní a heterotrofní organismy 15 1.2.3 Přizpůsobení

Více

KRAJINA A POZEMKOVÉ ÚPRAVY. 1. část

KRAJINA A POZEMKOVÉ ÚPRAVY. 1. část 11.11. 2009 ŠOV Klenčí pod Čerchovem KRAJINA A POZEMKOVÉ ÚPRAVY 1. část Ing. Jiří Hladík Ph.D., VÚMOP Krajina a pozemkové úpravy Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

Více

Předmět Zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. Ve všech ročnících má časovou dotaci dvě hodiny týdně.

Předmět Zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. Ve všech ročnících má časovou dotaci dvě hodiny týdně. 1.1 Zeměpis Charakteristika vyučovacího předmětu Zeměpis Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. Ve všech ročnících

Více

Smíšené regresní modely a možnosti jejich využití. Karel Drápela

Smíšené regresní modely a možnosti jejich využití. Karel Drápela Smíšené regresní modely a možnosti jejich využití Karel Drápela Regresní modely Základní úloha regresní analýzy nalezení vhodného modelu studované závislosti vyjádření reálného tvaru závislosti minimalizace

Více

Populace, populační dynamika a hmyzí gradace

Populace, populační dynamika a hmyzí gradace Populace, populační dynamika a hmyzí gradace Zdeněk Landa sekce rostlinolékařství KRV ZF JU Populace definice Skupina jedinců téhož druhu Subjednotka druhu Odlišnosti populace od druhu: omezení areálem

Více

fytopatogenů a modelování

fytopatogenů a modelování Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí Období: jaro 2015 Profilová část maturitní zkoušky 1. povinná zkouška : Ekologické

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, příspěvková organizace náměstí Svobody 318

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, příspěvková organizace náměstí Svobody 318 Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, příspěvková organizace náměstí Svobody 318 Obor: 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí Období: jaro 2018 Profilová část maturitní zkoušky 1.

Více

Populace 2. = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové.

Populace 2. = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové. Populace 2 = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové. = homotypický soubor jedinců všech vývojových stádií v určitém prostoru, ten lze

Více

Potravní síť Společenstvo

Potravní síť Společenstvo Potravní síť Společenstvo Potravní řetězec Predátor 2 Predátor 1 Predátor 3 Herbivor 2 Herbivor 3 Herbivor 4 Herbivor 5 Herbivor 1 Producent 1 Producent 2 Potravní síť potravní síť Topografická potravní

Více

Vyučovací hodiny mohou probíhat v multimediální učebně a odborných učebnách s využitím interaktivní tabule.

Vyučovací hodiny mohou probíhat v multimediální učebně a odborných učebnách s využitím interaktivní tabule. 7.6.4 Charakteristika předmětu 2. stupně Zeměpis je zařazen do vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vyučovací předmět má časovou dotaci v 6. a 8. ročníku 1 hodinu týdně a v 7. a 9. ročníku 2 hodiny týdně.

Více

Obecné principy KE v praxi

Obecné principy KE v praxi Obecné principy KE v praxi BIOLOGICKÉ PRINCIPY OCHRANY HABITATU NA ÚROVNI KRAJINY Princip 1 Princip 2 Princip 3 Princip 4 Princip 5 Princip 6 Princip 7 Udržování velkých, nedotčených ploch (plošek) původní

Více

Krajinná ekologie. přednáška. Studijní obor NOK

Krajinná ekologie. přednáška. Studijní obor NOK Krajinná ekologie přednáška Studijní obor NOK Východiska 1. Krajinná ekologie postavení v systému věd, objekt studia, prostorové dimenze, definice krajiny, přístupy studia ke krajině (polycentrický-primární

Více

Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy. Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze,

Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy. Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze, Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze, svobodam@fld.czu.cz Obsah prezentace A. Disturbance efekt na dynamiku lesa B. Horské lesy a lesy

Více

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová Rozptyl a migrace Petra Hamplová Terminologie Rozptyl a migrace jsou dva nejčastější termíny k označení prostorových pohybů ROZPTYL Krátká vzdálenost Individuální Zpravidla bez návratu Nesměrované Nepravidelné

Více

STATISTICKÉ METODY; ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ Z DRUHOVÝCH A ENVIRONMENTÁLNÍCH DAT

STATISTICKÉ METODY; ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ Z DRUHOVÝCH A ENVIRONMENTÁLNÍCH DAT STATISTICKÉ METODY; ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ Z DRUHOVÝCH A ENVIRONMENTÁLNÍCH DAT (NE)VÝHODY STATISTIKY OTÁZKY si klást ještě před odběrem a podle nich naplánovat design, metodiku odběru (experimentální vs.

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

Korelační a regresní analýza. 1. Pearsonův korelační koeficient 2. jednoduchá regresní analýza 3. vícenásobná regresní analýza

Korelační a regresní analýza. 1. Pearsonův korelační koeficient 2. jednoduchá regresní analýza 3. vícenásobná regresní analýza Korelační a regresní analýza 1. Pearsonův korelační koeficient 2. jednoduchá regresní analýza 3. vícenásobná regresní analýza Pearsonův korelační koeficient u intervalových a poměrových dat můžeme jako

Více

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - Přírodopis Vyučovací předmět: Biologie Ročník: Kvarta Očekávané výstupy ZV RVP NEŽIVÁ PŘÍRODA rozpozná vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek Školní

Více

Statistika pro geografy

Statistika pro geografy Statistika pro geografy 2. Popisná statistika Mgr. David Fiedor 23. února 2015 Osnova 1 2 3 Pojmy - Bodové rozdělení četností Absolutní četnost Absolutní četností hodnoty x j znaku x rozumíme počet statistických

Více

Inferenční statistika - úvod. z-skóry normální rozdělení pravděpodobnost rozdělení výběrových průměrů

Inferenční statistika - úvod. z-skóry normální rozdělení pravděpodobnost rozdělení výběrových průměrů Inferenční statistika - úvod z-skóry normální rozdělení pravděpodobnost rozdělení výběrových průměrů Pravděpodobnost postupy induktivní statistiky vycházejí z teorie pravděpodobnosti pravděpodobnost, že

Více

Bonita stanoviště a bonita porostu

Bonita stanoviště a bonita porostu Bonita stanoviště a bonita porostu aneb přístupy hodnocení produkce lesa Jan Kadavý Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Základní

Více

Prostorová variabilita

Prostorová variabilita Prostorová variabilita prostorová závislost (autokorelace) reprezentuje korelaci mezi hodnotami určité náhodné proměnné v místě i a hodnotami téže proměnné v jiném místě j; prostorová heterogenita je strukturální

Více

Měření závislosti statistických dat

Měření závislosti statistických dat 5.1 Měření závislosti statistických dat Každý pořádný astronom je schopen vám předpovědět, kde se bude nacházet daná hvězda půl hodiny před půlnocí. Ne každý je však téhož schopen předpovědět v případě

Více

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie

Více

Ing. Eva Pohanková Růstové modely nástroj posouzení dopadů změny klimatu na výnos polních plodin

Ing. Eva Pohanková Růstové modely nástroj posouzení dopadů změny klimatu na výnos polních plodin Ing. Eva Pohanková Růstové modely nástroj posouzení dopadů změny klimatu na výnos polních plodin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: kvinta Tématická oblast Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Rozdělení a význam geografie Tvar a pohyby Země Přírodní

Více

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE

Více

Dynamika fragmentace v rozdílných typech krajin

Dynamika fragmentace v rozdílných typech krajin Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. Dynamika fragmentace v rozdílných typech krajin Pechanec V. 1, Purkyt J. 2,3*, Cudlín P. 2 1 Katedra geoinformatiky, PřF, Univerzita Palackého v Olomouci, 17.

Více

Plánování experimentu

Plánování experimentu Fakulta chemicko technologická Katedra analytické chemie licenční studium Management systému jakosti Autor: Ing. Radek Růčka Přednášející: Prof. Ing. Jiří Militký, CSc. 1. LEPTÁNÍ PLAZMOU 1.1 Zadání Proces

Více

Induktivní statistika. z-skóry pravděpodobnost

Induktivní statistika. z-skóry pravděpodobnost Induktivní statistika z-skóry pravděpodobnost normální rozdělení Z-skóry umožňují najít a popsat pozici každé hodnoty v rámci rozdělení hodnot a také srovnávání hodnot pocházejících z měření na rozdílných

Více

Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6.

Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6. Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční

Více

Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici

Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici Brno, 2015 Dana Veiserová Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici Co je to nika? Souhrn ekologických nároků daného druhu na prostředí, umožňující organismu žít a rozmnožovat se Fundamentální nika potencionální,

Více

Národní inventarizace lesa

Národní inventarizace lesa Národní inventarizace lesa Ing. Radim Klíma Olomouc 10.3.2017 Základní informace NIL je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů. Jejím úkolem je podat souhrnné údaje o stavu lesů v České republice

Více

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém. Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky

Více

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém. Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické

Více

Příloha P.1 Mapa větrných oblastí

Příloha P.1 Mapa větrných oblastí Příloha P.1 Mapa větrných oblastí P.1.1 Úvod Podle metodiky Eurokódů se velikost zatížení větrem odvozuje z výchozí hodnoty základní rychlosti větru, definované jako střední rychlost větru v intervalu

Více

1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004.

1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004. Prostá regresní a korelační analýza 1 1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004. Problematika závislosti V podstatě lze rozlišovat mezi závislostí nepodstatnou, čili náhodnou

Více

4. Zpracování číselných dat

4. Zpracování číselných dat 4. Zpracování číselných dat 4.1 Jednoduché hodnocení dat 4.2 Začlenění dat do písemné práce Zásady zpracování vědecké práce pro obory BOZO, PÚPN, LS 2011 4.1 Hodnocení číselných dat Popisná data: střední

Více

Územní systém ekologické stability ÚSES

Územní systém ekologické stability ÚSES Územní systém ekologické stability ÚSES Hlavní cíle ÚSES 1. Uchování a zabezpečení nerušeného vývoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění. 2. Vytvoření optimálního

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických

Více

Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.

Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost. Struktura lesa Struktura (skladba, složení) lesního porostu označuje souhrn vnějších i vnitřních znaků charakterizujících celé jeho vnitřní uspořádání, tj. obraz stavu porostu zaznamenaný v určitém okamžiku

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ekosystémy V této kapitole se dozvíte: Z čeho se skládá ekosystém. Co je to biom a biosféra. Jaké

Více

Struktura krajiny. NOK, přednáška

Struktura krajiny. NOK, přednáška Struktura krajiny NOK, přednáška Struktura krajiny Krajinu můžeme vyjádřit souborem parametrů, tj. ukazatelů, které charakterizují její stav, strukturu, fungování a chování (dynamika, vývoj). - známe pouze

Více

Koncentrace tuhých částic v ovzduší v bezesrážkových epizodách

Koncentrace tuhých částic v ovzduší v bezesrážkových epizodách Koncentrace tuhých částic v ovzduší v bezesrážkových epizodách The concentration of airborne in episode without precipitation Gražyna Knozová Robert Skeřil Český hydrometeorologický ústav, Brno Zdroje

Více

Krajinná ekologie jako vědní disciplína. definice a principy, historie, základní úkoly, vztah k dalším vědním oborům

Krajinná ekologie jako vědní disciplína. definice a principy, historie, základní úkoly, vztah k dalším vědním oborům Krajinná ekologie jako vědní disciplína definice a principy, historie, základní úkoly, vztah k dalším vědním oborům 1 Co je KRAJINA? 2 Co je KRAJINA? Heterogenní část zemského povrchu, skládající se ze

Více

Modelov an ı biologick ych syst em u Radek Pel anek

Modelov an ı biologick ych syst em u Radek Pel anek Modelování biologických systémů Radek Pelánek Modelování v biologických vědách typický cíl: pomocí modelů se snažíme pochopit, jak biologické systémy fungují model zahrnuje naše chápání simulace ukazuje,

Více

Ekologie. organismus. abiotické prostředí. vztahy a procesy. organismus. Faktory - klimatické - edafické - hydrické

Ekologie. organismus. abiotické prostředí. vztahy a procesy. organismus. Faktory - klimatické - edafické - hydrické Ekologie Ekologie organismus vztahy a procesy abiotické prostředí organismus Faktory - klimatické - edafické - hydrické Definice Věda o vzájemných vztazích mezi organismy a jejich prostředím Věda o životním

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI

11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI 11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI 11.1 RADIAČNÍ PŮSOBENÍ JEDNOTLIVÝCH KLIMATOTVORNÝCH FAKTORŮ podíl jednotlivých klimatotvorných faktorů je vyjádřen jejich příspěvkem ve W.m -2 k radiační bilanci

Více

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická

Více

INDEXY DIVERZITY. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev

INDEXY DIVERZITY. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev INDEXY DIVERZITY Jurasinski et al. (2009) ALFA, BETA A GAMA DIVERZITA Alfa diverzita druhová bohatost vzorku Beta diverzita (species turnover) změna v druhovém složení mezi vzorky Gama diverzita celková

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. abiotický biotický ekosystém

Více

veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D.

veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D. Vybraná rozdělení spojitých náhodných veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D. Třídění Základním zpracováním dat je jejich třídění. Jde o uspořádání získaných dat, kde volba třídícího

Více

Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu

Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu Marcela Pohanková EKP 1.A Organismus a prostředí - abiotické faktory, biotické faktory - populace, vztahy mezi populacemi, společenstva, ekosystém

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Význam biodiverzity pro kvalitu života na venkově. Seminář Voda a zemědělství, SPOV, Královice, Mgr. Vladimír Ledvina

Význam biodiverzity pro kvalitu života na venkově. Seminář Voda a zemědělství, SPOV, Královice, Mgr. Vladimír Ledvina Význam biodiverzity pro kvalitu života na venkově Seminář Voda a zemědělství, SPOV, Královice, 21.11.2017 Mgr. Vladimír Ledvina Rozptýlená zeleň v zemědělské krajině: + anebo - Rozptýlená zeleň v zemědělské

Více

Integrovaná ochrana rostlin. ano, jistě, ale jaká vlastně

Integrovaná ochrana rostlin. ano, jistě, ale jaká vlastně Integrovaná ochrana rostlin ano, jistě, ale jaká vlastně Definice IOR (definice FAO): systém regulace četností populací škodlivých činitelů, který využívá všech metod regulace četnosti populací škodlivých

Více

POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,

Více

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat

Více

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více

KLIMATICKÝ DOWNSCALING. ZOO76 Meteorologie a klimatologie Petr Kolář PřF MU Brno

KLIMATICKÝ DOWNSCALING. ZOO76 Meteorologie a klimatologie Petr Kolář PřF MU Brno ZOO76 Meteorologie a klimatologie Petr Kolář PřF MU Brno 12.12.2012 Definice: klimatický downscaling zahrnuje soubor technik, které využívají předpovědí globálních klimatických modelů (AOGCMs) k získávání

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle

Více

KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

ACTION POINTS.

ACTION POINTS. ACTION POINTS www.biodiversitymanifesto.com Lov je velmi oblíbeným způsobem rekreace v přírodě, který praktikuje 7 miliónů lovců a myslivců napříč celou Evropou. Lov je jeden z nejstarších způsobů využívání

Více

Mgr. Vladimír Ledvina

Mgr. Vladimír Ledvina Zdravá krajina náš domov Krajinné plánování a význam drobných přírodních prvků v kulturní krajině Mgr. Vladimír Ledvina Zdravá krajina náš domov KRAJINA: - Část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem

Více

Regionální geografie

Regionální geografie Katedra geografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky bakalářský studijní obor Regionální geografie verze 2018/2019 Státní závěrečné zkoušky

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

ends/pictures/f10_1.gif

ends/pictures/f10_1.gif GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Environmentální problémy Půdní degradace, odlesňování a eroze biodiverzity Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2011 OSNOVA Klíčové pojmy 1. PŮDNÍ DEGRADACE Půda základní charakteristika Člověk

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Biologická praktika Období: 3. období Počet hodin ročník: 8. 9. ročník 33 33 Učební texty: A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016) PŘEDMĚT TŘÍDA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE 64 MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016) Zeměpis kvinta Mgr. Martin Kulhánek UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ

Více

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj

Více

Jak měříme genetickou vzdálenost a co nám říká F ST

Jak měříme genetickou vzdálenost a co nám říká F ST Jak měříme genetickou vzdálenost a co nám říká F ST 1) Genetická vzdálenost a její stanovení Pomocí genetické rozmanitosti, kterou se populace liší, můžeme určit do jaké míry jsou si příbuznější jaká je

Více

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce 2018/2019

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce 2018/2019 EKOLOGIE 1. Vztahy organismů a abiotického prostředí, tolerance, adaptace a ekologická nika. 2. Vlastnosti populací, definice základních parametrů populační dynamiky. Vnitropopulační interakce, vnitrodruhové

Více