Preventivní opatøení ochrany pøed povodněmi prostøednictvím nadnárodního územního plánování v povodí Labe Výsledky a návrhy aktivit

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Preventivní opatøení ochrany pøed povodněmi prostøednictvím nadnárodního územního plánování v povodí Labe Výsledky a návrhy aktivit"

Transkript

1 ELBE-LBE spatial planning flood management strategy Preventivní opatøení ochrany pøed povodněmi prostøednictvím nadnárodního územního plánování v povodí Labe Výsledky a návrhy aktivit ELBE -LBE Preventivní opatøení ochrany pøed povodněmi prostøednictvím nadnárodního územního plánování

2 ELBE-LBE spatial planning flood management strategy TIRÁ Vydavatel: Saské státní ministerstvo vnitra referát zemského rozvoje, geodézie, ochrany ústavy Wilhelm-Buck-Straße 2, Drážďany jako hlavní partner projektu ELL INTERREG IIIB Preventivní opatření ochrany před povodněmi prostřednictvím nadnárodního územního plánování. Odpovědná kontaktní osoba: dr. Edgar Trawnicek ELL Partneøi: Hlavní partner: Saské ministerstvo vnitra (SMI) Spolkové ministerstvo dopravy, stavebnictví a bydlení Spolkové ministerstvo pro ochranu spotřebitelů, výživu a zemědělství Ministerstvo pro výstavbu a dopravu spolkové země Sasko-nhaltsko Saské ministerstvo životního prostředí a zemědělství Saský zemský úřad pro životní prostředí a geologii Odbor pro společné plánování Berlín-Braniborsko Okres Stendal Spolkový hydrologický úřad Německý spolek pro bydlení, stavbu měst a územní plánování e.v. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Ministerstvo životního prostředí České republiky Ústecký kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Královéhradecký kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Povodí Labe Spolkové ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodohospodářství Wroclawská agentura regionálního rozvoje Spolupráce s: Ústavem územního rozvoje Svazem pro územní plánování regionu Horní údolí Labe / východní Krušnohoří Svazem pro územní plánování regionu Chemnitz / Krušné hory Durynským ministerstvem stavitelství a dopravy Durynským ministerstvem zemědělství, ochrany přírody a životního prostředí Mezinárodní komisí pro ochranu Labe (pracovní skupina Ochrana před povodněmi) Koncepce, koordinace a celkové odborné øízení: INFRSTRUKTUR & UMWELT Prof. Böhm und Partner Darmstadt a Postupimi Projekt byl spolufinancován EU Vodohospodářský úřad Middle Tisza

3 PØEDMLUV PØEDMLUV V září 2003, krátce po dramatických povodňových událostech na Labi, vyšel od Saského ministerstva vnitra, německých spolkových orgánů a sousedních zemí podnět k realizaci mezinárodního projektu vzájemné spolupráce územně plánovacích a vodohospodářských úřadů v povodí Labe. Od té doby se na tomto projektu aktivně podílí 23 úřadů a mnoho dalších projektových partnerů. Cílem je vypracování map povodňového nebezpečí, které se stanou součástí územně plánovací dokumentace a mohou tak preventivně přispět k optimálnímu řešení otázek osídlování území a infrastruktury. Tento projekt probíhá pod záštitou spolkové vlády, pěti německých spolkových zemí a českých, rakouských, polských a maďarských partnerů. Finanční podpora projektu byla zajištěna Evropskou unií v rámci iniciativy INTERREG III B CDSES z prostředků Evropského fondu pro rozvoj regionů. Cílem, který Saské ministerstvo vnitra, do jehož kompetence spadá také oblast prostorového uspořádání a zemského územního plánování, tímto projektem sleduje, není pouze zlepšení preventivní ochrany před povodněmi. Jde také o vytvoření nových podnětů pro nás a naše sousedy v rámci evropského územního rozvoje. Povodí řeky Labe, kde žijeme, se stává stále více významným koridorem, ve kterém je důležité se zaměřit na rozvoj ekonomiky a infrastruktury, na problémy životního prostředí a na sociální podmínky. Kromě toho je však také preventivní ochrana před povodněmi existenčně významnou otázkou pro budoucnost tohoto regionu. Projekt ELL je příspěvkem k realizaci koncepce evropského územního rozvoje a vodohospodářské politiky Evropské unie. Společně se svými projektovými partnery jsme dosáhli dobrých výsledků: např. byly zpracovány společné podklady pro územně plánovací postupy v otázkách protipovodňové ochrany tlas Labe s mapami povodňového nebezpečí nebo stanovena opatření na zvýšení veřejného povědomí o této problematice. Budoucí požadavky, které formuluje připravovaná Směrnice EU o vyhodnocování a zvládání povodní, a odborné diskuze o změně podnebí zdůrazňují význam této práce. To znamená, že jsme na správné cestě. Tato výsledná - prozatím závěrečná brožura přináší přehled mnohostranných a fundovaných výsledků ze spolupráce v rámci projektu ELL. Přesto by ale neměla znamenat naprostý konec této práce. Jasně z ní vyplývá, že stále ještě stojíme před mnoha úkoly. I v budoucnosti budeme úzce spolupracovat s našimi partnery v Německu a v dalších evropských státech. Právě problematika konfliktů ohledně využívání území v povodích evropských řek je velice komplexní a i v povodí Labe se musí na její řešení vynaložit další úsilí. Projekt ELL představuje v této souvislosti mnohoslibný začátek. Využití Labe jako vodní cesty, požadavky přeshraniční ochrany přírody, rozvoje osídleného území, jeho využití pro zemědělství nebo lesní hospodářství a v neposlední řadě také zájmy protipovodňové ochrany musí být natrvalo odsouhlaseny i s partnery za hranicemi jednotlivých států. V zájmu těchto cílů se těšíme na budoucí mezinárodní spolupráci v povodí Labe. Dr. lbrecht Buttolo Saský zemský ministr vnitra Velice nás těší, že se v rámci tohoto projektu vytvořily úzké kontakty mezi komplexním územním plánováním a odborným plánováním. Navíc se také podařilo zlepšit spolupráci mezi spolkovými, zemskými a místními úřady.

4 POVODÍ LBE ELBE-LBE spatial planning flood management strategy Poloha povodí Labe v Evropě a znázornění partnerských států projektu ELL 2

5 OBSH 1 Zdùvodnění a cíle Právní pøedpisy pro územní plánování a ochranu pøed povodněmi Právní rámec přeshraniční spolupráce Ochrana před povodněmi a územní plánování Právní srovnání Závěry k právní situaci - shrnutí Odborné rámcové podmínky kční plán ochrany před povodněmi v povodí Labe Iniciativy EU k územně plánovací ochraně před povodněmi Strategie a koncepce v Německu Strategie a koncepce České republiky Pole pùsobnosti územního plánování v mezinárodním povodí Labe Pole působnosti Možnosti působnosti Vodohospodáøská doporučení relevantní pro územní plánování Poskytování odborných podkladů pro účely územního plánování Zóny ohrožení v plánování Doporučení pro protipovodňovou prevenci Doporučení ohledně budoucích retenčních prostor a poldrů... 6 Doporučení pro územní plánování v regionech povodí Labe Zobrazování v územních plánech regionů Zlepšení databází Rozhraní mezi územním plánováním a správou na úrovni obcí Kontrola výsledků a výhled Doporučení pro zvýení pozornosti vùči povodòové problematice Deficity v povědomí o problematice povodní Doporučené budoucí aktivity Výhled Pøíloha Mapy polí působnosti Existující informace o povodňovém nebezpečí pro plánování Studie a zprávy v rámci projektu ELL Prameny / Původ vyobrazení Seznam zkratek Odkazy na slovníky

6 1 ZDÙVODNĚNÍ CÍLE 1 ZDÙVODNĚNÍ CÍLE Povodňové události v povodí Labe, zvláště povodeň v roce 2002, způsobily rozsáhlé škody. Ukázaly také všem účastníkům, kteří mohou přispět ke snížení škod a k prevenci před povodněmi, že je třeba jednat. Od té doby byla realizována celá řada opatření. Při povodních se ukázalo, že se opatření nejrůznějších subjektů, sídlících podél řeky, tj. států, spolkových zemí, regionů a krajů, navzájem velmi silně ovlivňují a proto vyžadují společný přístup k řešení. Navíc je nutné, aby se aktivity územního plánování ve vztahu k preventivní ochraně před povodněmi dále zlepšovaly. Název projektu ELL vznikl spojením německého názvu Elbe a českého Labe a vyjadřuje mezinárodní charakter této spolupráce. Nadnárodní požadavky jsou východiskem pro přeshraniční partnerství ELL. Partneři tím berou v úvahu skutečnost, že dochází k mnoha změnám ve využití území na horním toku, které mají dopad na dolní tok. Na druhé straně ovlivňuje jednání na dolním toku požadavky na vodní hospodářství a hospodaření s územím na horním toku řeky. Ochrana před povodněmi v mezinárodních povodích je vždy interdisciplinárním nadnárodním úkolem. Je to formulováno v Plánu územního rozvoje Saska (2003) [1] těmito slovy: Preventivní ochrana před povodněmi není výhradně vodohospodářským úkolem, nýbrž vyžaduje vyhodnocování rizik povodní a preventivních opatření, které je komplexní, přesahuje několik resortů a má přeshraniční charakter. Podstatný příspěvek k ochraně před povodněmi může poskytnout územní plánování s jeho nástroji. Rozhodující pro úspěch nadnárodního přístupu je především společná strategie, která je vypracována a odsouhlasena zúčastněnými resorty a regiony. Hlavními body jsou především rozdělení a koordinace úkolů. V tomto procesu plní územní plánování koordinační funkci mezi různými nároky na využití území. Instituce odborného plánování mají pak kompetenci pro jednooborová řešení. Na obrázku na následující straně jsou schématicky zobrazeny jednotlivé úrovně a aktéři preventivní ochrany před povodněmi. Z toho jasně vyplývá, že k řešení mohou přispět zúčastněné subjekty od evropské až po místní úroveň, a to jak veřejné, tak i soukromé. Mezi tím se nacházejí koncepční a koordinující úkoly a rovněž úkoly plánovací a právní, které plní jednotlivé státy, spolkové země, regiony resp. kraje a obce. Zásadně platí, že jednotlivé aktivity musí do sebe zapadat a musí se navzájem doplňovat. Oblasti kompetence jsou na obrázku a v dalším textu dokumentu blíže vysvětleny. Tato brožura shrnuje výsledky a návrhy aktivit projektu ELL, zpracovaného v rámci iniciativy ES INTERREG III B. Jejich vypracování probíhalo od začátku roku 2004 do konce roku 2006 pod vedením Saského ministerstva vnitra. Podílelo se na něm celkem 23 partnerských organizací z 5 států, a to z oblasti územního plánování, vodního hospodářství, životního prostředí a správy obcí (viz seznam partnerů projektu v příloze). Finanční podpora projektu byla zajištěna Evropskou unií v rámci iniciativy ES INTERREG III B z prostředků Evropského fondu pro rozvoj regionů (ERDF) a v případě tehdy kandidátských zemí z předvstupního programu PHRE. Návrhy společných kroků v nadnárodním partnerství přispívají především ke koordinaci přeshraničních aktivit v oblasti územního plánování. Důležité jsou přitom aktivity jak na obecní, tak i na regionální a národní úrovni. Prosazování opatření ochrany před povodněmi prostřednictvím nástrojů územního plánování stojí v popředí těchto návrhů. Mezioborová spolupráce a příspěvky vodního hospodářství a dalších účastníků ochrany před povodněmi jsou integrální součástí projektu. Vypracované návrhy je třeba chápat jako společné odborné stanovisko partnerů projektu. Vytvářejí dohodnutý rámec pro budoucí aktivity, které jsou realizovány ve vzájemné shodě. Cílem je, aby výsledky a doporučení byly v budoucnu respektovány při všech relevantních územně plánovacích aktivitách partnerů. Zde uvedené návrhy aktivit by však neměly platit jen pro partnery projektu. Pro střednědobý výhled je nutné, aby se na realizaci podíleli i další aktéři. Ti jsou tímto vyzýváni, aby se zapojili do nadnárodní komunikace a kooperace a případně i do nadnárodního partnerství. Výsledky projektu ELL byly odsouhlaseny partnery projektu na různých národních a regionálních úrovních a uvedeny v soulad s kčním plánem ochrany před povodněmi Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) [2]. Na základě spolupráce s MKOL představuje tato brožura doplněk kčního plánu ochrany před povodněmi. Zatímco se MKOL zaměřuje především na aktivity, které jsou v kompetenci správních orgánů životního prostředí, vztahují se výsledky projektu ELL především na aktivity úřadů územního plánování. 4

7 1 ZDÙVODNĚNÍ CÍLE Grafik: MEDIENGESTLTUNG Dittmar pel Evropská unie - rámcové směrnice - finanční podpora pøeshraničních strategií Povodí Labe Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) - prac. skupina Povodně - kční plán ochrany pøed povodněmi I K S E M K O L Národní ministerstva jednotlivých státù, v SRN: spolkové země Ministerstva ivotního prostøedí (ochrana pøírody) Ministerstva pro místní rozvoj / územní plánování Ministerstva zemědělství (a vodního hospodáøství) - hlavní zodpovědnost v ochraně pøed povodněmi - zákony, rámcové regulativy - protipovodòové strategie spolk. zemí - finanční podpora - ochranné stavby, prevence apod. Soukromé osoby - soukr. prevence, stavební prevence v SRN regiony, v ČR kraje - územní plánování - koncepce ochrany pøed povodněmi pro jednotlivá povodí Soukromé osoby - soukr. prevence, stavební prevence města / obce - stavební právo, úprava uívání ploch území okresy (v SRN) - krizové øízení Úrovně a partneři, zapojení do preventivní ochrany před povodněmi a role nadnárodních aktivit MKOL a projektu ELL 5

8 1 ZDÙVODNĚNÍ CÍLE Předkládané návrhy aktivit jsou členěny podle následujících pracovních témat projektu ELL: - Právní podklady a doporučení - Nadnárodní aktivity územního plánování - Doporučení pro vodní hospodářství - Doporučení pro územní plánování v regionech - Doporučení pro zvýšení veřejného povědomí o problematice povodní. Kartografická díla jsou součástí návrhů a územně je zobrazují: - Mapy s vyznačením povodňových rizik (tlas Labe) - Mapy s vyznačením doporučených aktivit (příloha) Podkladem pro shrnující kapitoly byly různé dílčí zprávy a pracovní podklady, které vypracovali členové pěti pracovních skupin projektu ELL. Kromě toho byla v rámci projektu vypracována celá řada samostatných studií a odborných posudků, které se staly rovněž součástí tohoto dokumentu (viz přehledy uvedené v příloze). INTERREG III B je společná iniciativa Evropské unie na podporu hospodářské, sociální, kulturní a územní spolupráce v Evropě pro období Tato iniciativa nabízí místním a regionálním partnerům příležitost k výměně zkušeností na evropské úrovni a ke společné přípravě nových strategií, produktů a služeb pro řešení nadnárodního problému v příslušných státech. Projekt ELL je realizován v rámci prostoru CDSES (středoevropský, jadranský, dunajský a jihovýchodní evropský prostor). Oblasti podporované v rámci prostoru CDSES Regiony/členské státy EU Státy bez členství v EU Zaádáno o členství v CDSES 6

9 2 PRÁVNÍ PØEDPISY 2 PRÁVNÍ PØEDPISY PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ OCHRNU PØED POVODNĚMI Právní nástroje jsou pro implementaci nadnárodních strategií nepostradatelné, protože poskytují spolehlivou základnu pro cíle, schválené na politické i odborné úrovni a mohou je tak dlouhodobě zajistit. Přitom je nutné přihlížet jak k nadnárodnímu právu (mezinárodní a evropské právo), tak i k národním právním předpisům jednotlivých členských států. 2.1 Právní rámec pøeshraniční spolupráce Pro přeshraniční spolupráci mezi Německem a Českou republikou v oblasti ochrany před povodněmi a územního plánování existuje dnes již celá řada právních nástrojů. Mezinárodní smlouvy Na úrovni mezinárodního práva je nutné uvést především dohodu o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe (MKOL) a dále celou řadu dalších česko-německých smluv, dohod a úmluv, jako je např. Smlouva o dobrém sousedství a přátelské spolupráci, Dohoda o ochraně životního prostředí nebo Úmluva o využívání hraničních toků a mezinárodních jezer. Velký význam pro přeshraničně koordinovanou ochranu před povodněmi má přitom kční plán ochrany před povodněmi [2], schválený MKOL, (k obsahu viz kapitola 3.1), který není právně závazný. Tento program má však politickou závaznost. Česko-německá a česko-saská pracovní skupina by mohla nadále poskytovat podněty pro přeshraniční spolupráci při rozvoji území, která by integrovala zájmy ochrany před povodněmi do územního plánování. Z administrativně organizačního hlediska by bylo možné tuto spolupráci podpořit Úmluvou o přeshraniční spolupráci mezi českými a německými územními korporacemi a lokálními veřejnými orgány, která je zatím ještě ve stádiu návrhu, pokud nedojde k vytvoření Svazů pro územní spolupráci (podrobněji dále). Komunitární právo Na evropské úrovni jsou důležitým nástrojem pro nadnárodní ochranu před povodněmi Evropské perspektivy územního rozvoje (něm. zkr. EUREK, angl. zkr. ESDP) [3]. Zásadní podněty lze kromě toho v budoucnu očekávat od Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik [4] a Rámcové směrnice pro vodní politiku ES [5], která vyžaduje přeshraniční spolupráci i v administrativně organizačních otázkách (viz kapitola 3.2 ). Důležitou roli hraje kromě toho také Směrnice o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí [6], podle které jsou v případě územně důležitých plánovacích rozhodnutí s dopadem na životní prostředí závazné přeshraniční konzultace. Nový právní rámec pro nadnárodní spolupráci vyplývá i z vyhlášky EU pro vytvoření tzv. Evropského sdružení svazů pro územní spolupráci spolupráci [7]. Národní právo V německém právním řádu ukládá například 16 Zákona o prostorovém uspořádání (ROG) [8] a 20 Saského zákona o zemském plánování (SächsLPlG) [9] povinnost realizovat přeshraniční spolupráci. Také 32 Spolkového zákona o vodním hospodářství (WHG) [10] počítá s přeshraniční spoluprácí v oblasti ochrany před povodněmi, i když Rámcová směrnice pro vodní politiku má větší stupeň závaznosti. Český vodní zákon předepisuje příslušnou spolupráci, která se vzhledem k integrovanému obhospodařování vod vztahuje i na ochranu před povodněmi. Rovněž nový stavební zákon ČR počítá s přeshraniční spoluprácí v rámci vypracování Politiky územního rozvoje ( 31 stavebního zákona) a Zásad územního rozvoje ( 36 stavebního zákona) [11]. 2.2 Ochrana pøed povodněmi a územní plánování Národní právo zaměřené na ochranu před povodněmi představuje jak v Německu, tak i v České republice komplexní průřezové právo, které se projevuje v různých oblastech legislativy. Územní plánování hraje významnou úlohu pro preventivní ochranu před povodněmi. Kromě toho jsou otázky ochrany před povodněmi také zohledněny v ostatních oblastech práva (např. právní předpisy na ochranu přírody, ochranu půdy, v oblasti zemědělství a lesnictví, stavební právo, vodní zákon apod.). Německo Právní úprava ochrany před povodněmi byla v Německu v mnoha bodech nově ošetřena přijetím Zákona na zlepšení preventivní ochrany před povodněmi [12] ze dne 3. května Zde se jedná o pozměňovací zákon, kterým se mění více zákonů. Kromě Spolkového zákona o vodním hospodářství (WHG) se to týká Stavebního zákona (BauGB), Spolkového zákona o prostorovém uspořádání (ROG), Spolkového zákona o vodní dopravní cestě (WaStrG) a Zákona o Německé meteorologické službě (DWDG). 7

10 2 PRÁVNÍ PØEDPISY Evropský prostor Oblast vodního plánování upravuje v Německu Spolkový zákon o vodním hospodářství a rovněž zemské vodní zákony. Jako odborně plánovací nástroje je třeba rozlišovat plány ochrany před povodněmi, které se orientují návrhovými povodněmi Q 100 podle 31d zák. o vodním hospodářství a Rámcové směrnice pro vodní politiku, tzn. program opatření ( 36 zákona o vodním hospodářství ) a vodohospodářský plán ( 36b zákona o vodním hospodářství). Na rozdíl od plánů ochrany před povodněmi je jejich cílem především ochrana kvality vod, ale obsahují také aspekty důležité pro ochranu před povodněmi. Ochrana před povodněmi je také předmětem komplexního plánování, jehož součástí je nadřazené územní plánování a místní územní plánování. Zatímco územní plánování je ošetřeno v Zákoně o prostorovém uspořádání (ROG), resp. v zemských územně plánovacích zákonech, jsou územní plány obcí zakotveny ve Stavebním zákoníku (BauGB) [13]. Na úrovni územního plánování se rozlišuje mezi územními plány pro celé území spolkové země ( 8 ROG) a jim podřízenými územními plány regionů ( 9 ROG). Integrace požadavků ochrany před povodněmi do územního plánování se řeší nástroji 7 zákona o prostorovém uspořádání (např. tzv. přednostní či Plánovací systémy v Německu a České republice Evropská koncepce prostorového vývoje Øídící principy udritelného rozvoje Evr. kontinentu vyhrazená území). Ochrana území se zajišťuje především vymezením záplavových území zásadně podle povodňové hladiny Q 100 ( 31b zák. o vodním hospodářství ) a stanovením území ohrožených záplavami ( 31c zák. o vodním hospodářství ), tzn. území, která budou zaplavena při návrhové povodni > Q 100 nebo při selhání veřejných ochranných zařízení (zvláště hrází). Dalším nástrojem na ochranu území jsou území vzniku povodní, ošetřená jako vodoprávní kategorie pouze v saském právu ( 100b Saského vodního zákona [14]), která mají působit již jako prevence proti vzniku povodní. Česká republika V České republice je plánování v oblasti vod řešeno vodním zákonem, který uvádí nástroje tohoto plánování - Plán hlavních povodí ČR podle 24 vodního zákona a Plány oblastí povodí podle 25 vodního zákona [15]. Předmětem těchto plánů je ochrana před povodněmi a také kvalita vod. V územním plánování, které je upraveno stavebním zákonem ČR [16], existují v současné době podle 9 stavebního zákona jen tzv. územní plány velkých územních celků na úrovni krajů, které jsou srovnatelné s německými regionálními plány. V novém stavebním zákoně ČR je však do budoucna zakotvena Politika územního rozvoje, která se vztahuje na celé území České republiky (viz kap. 3.4). Integrace potřeb ochrany před povodněmi do územního plánování se v řeší tzv. limity využití území, které omezují tyto možnosti využití (srov. 2 stav. zákona ČR) a rovněž vymezením území speciálních zájmů. Stát (NUTS 0) Stát (NUTS 0) Spolkové země (NUTS I) Německo Prostorové uspoøádání na úrovni Spolku - zásady prostorového uspoøádání, pøedlohy Zemské plánování - zemské plány rozvoje /programy Česká republika Politika územního rozvoje Resortní dlouhodobé rozvojové koncepce Ochranu před povodněmi řeší vodní zákon v hlavě IX. K ochraně území v ČR přispívají mezi jinými stanovená záplavová území, přičemž omezení pro využití území jsou ze zákona zpřísněna v aktivní zóně záplavového území. ktivní zóna v rámci záplavového území je vymezována s ohledem na nebezpečnost povodňového průtoku vodoprávními úřady na návrh správce vodního toku, a to v zastavěných územích a v zastavitelných plochách dle územně plánovací dokumentace, popřípadě podle potřeby i v dalších územích (např. místa využívaná pro tábory, kempy a další). Kraj (NUTS II) Obec (LU-1, LU-2) 8 Regionální plánování - regionální plány Plánování výstavby obce - plán vyuití ploch, zastavovací plán Zásady územního rozvoje Územní plány obcí, Regulační plány Systémy územního plánování v České republice a v Německu Mimo aktivní zónu záplavového území řeší tento zákon ještě využívání dalšího území, a to území ohroženého zvláštní povodní ( 69 vodního zákona) a území určeného k rozlivům ( 68 vodního zákona). S danou problematikou souvisí i vymezení chráněné oblasti přirozené akumulace vod - CHOPV ( 28 vodního zákona). V těchto oblastech se omezuje možnost zmenšovat rozsah lesních pozemků, odvodňovat lesní a zemědělské pozemky, těžit rašelinu apod.

11 2 PRÁVNÍ PØEDPISY Rakousko V rakouském plánování se v oblasti ochrany před povodněmi klade hlavní důraz na plány lesního hospodářství, jejichž právním základem je Spolkový lesní zákon. Nejdůležitějším nástrojem pro preventivní ochranu před povodněmi je plán zón ohrožení ( 11 lesního zákona), v němž jsou zobrazena území ohrožená bystřinami a lavinami a stupeň jejich ohrožení a dále území, pro která je třeba volit zvláštní způsob obhospodařování nebo která by měla zůstat volná pro ochranná opatření. Základem pro vymezení těchto území je návrhová povodeň Q 150. Kromě toho je však ochrana před povodněmi také klíčovým úkolem komplexního plánování, které je v kompetenci spolkových zemí Rakouska. Hlavním úkolem územního plánování nadmístního významu, které se provádí na zemské úrovni, je přitom zajištění ochrany osídlení před živelními pohromami. Územní plánování obcí přejímá omezení z hierarchicky nadřazených plánů (např. z plánů zón ohrožení) a může např. omezením možností využití území přispět k tomu, aby se na retenčních nebo ohrožených plochách nestavělo. Důležitou roli pro preventivní ochranu před povodněmi hraje také vymezení záplavových území, která se vymezují podle návrhové povodně s periodicitou 30 let a jsou spojena s celou řadou ekonomických omezení ( 38, 48 Rakouského vodního zákona - ÖWG) [17]. Polsko Vodní plánování v Polsku je upraveno vodním zákonem, který stanovuje požadavky mj. pro plány ochrany před povodněmi a také ochrany před obdobím sucha pro celé území státu a jednotlivé úseky povodí (čl. 113). Tyto plány se pořizují na základě vyhodnocení informací, relevantních pro povodňové situace ve smyslu čl. 79 odst. 2 polského vodního zákona, a zároveň jsou zohledněny v plánování (srov. čl. 117 odst. 1, č. 6, 118 polského vodního zákona). V Zákoně o plánování a obhospodařování území je třeba rozlišovat mezi národní úrovní [18] (koncepce územního plánu státu), úrovní vojvodství (regionální územní korporace) a komunální úrovní (studie rámcových podmínek a perspektiv územních plánů obcí, místní územní plán). Potřeby ochrany před povodněmi se přitom zohledňují jak v územních plánech, pořizovaných na nadmístní úrovni, tak také v komunálních plánech (srov. čl. 39 odst. 3 č. 6, 15 odst. 2 č. 7 polského zákona o obhospodařování území). Ochrana území v Polsku se provádí jak prostřednictvím vymezování území s bezprostředním povodňovým ohrožením (čl. 82 vodního zákona), tak i pro území s potenciálním povodňovým ohrožením (čl. 83 vodního zákona). Zatímco se v prvním případě jedná o území povodňových průtoků mezi hrázemi a vysokými břehy, v druhém případě se jedná o území mimo tyto hranice, která jsou zaplavena při překročení návrhové povodně ochranných protipovodňových zařízení nebo při jejich selhání. Maďarsko Obhospodařování vod v Maďarsku je ošetřeno Zákonem číslo LVII o vodním hospodářství z roku Jedná se o rámcový zákon se základními úpravami vodního hospodářství. Zvláštní právní předpis představuje Zákon č. LXVII o programu pro zvýšení bezpečnosti před povodněmi a o rozvoji území a krajiny v údolí Tisy, který přijal v roce 2004 maďarský parlament (zde se jedná o další fázi plánu, který navrhl již v 19. stol. inženýr Pál Vásárhelyi a který se podle něj nazývá Vásárhelyiův plán ) [19]. Předmětem tohoto programu je nejen zvýšení bezpečnosti před povodněmi (např. prostřednictvím opatření pro povodňové odtoky a retenční kapacity pomocí velkoplošných záplavových poldrů), ale také hospodaření s vodou ve smyslu celkově ekologicky únosného využití území. V tzv. plánech využití území komplexního plánování podle Zákona č. XXI z roku 1996 o územním uspořádání a využití území, které se vypracovávají jak pro celostátní území, tak také pro jednotlivé regiony a zvláštní území a komitáty (správní celky), jsou zaneseny také informace, které jsou relevantní pro ochranu před povodněmi (srovnej 23/ odst. 6). Zájmy ochrany před povodněmi zohledňuje rovněž místní územní plánování, které je upraveno v Zákoně č. LXXVIII z roku plánování v osídleném území - (srovnej 11odst. 3). Vodoprávní ochrana území je zakotvena ve vládním nařízení 21/2006. Toto nařízení upravuje otázky využívání a obhospodařování pásma břehů, záplavových oblastí a rovněž oblastí ohrožených povodní, na které jsou kladeny určité požadavky nebo ve kterých platí určitá omezení. 9

12 2 PRÁVNÍ PØEDPISY 2.3 Právní srovnání Z hlediska odborného plánování v Německu, Rakousku a Polsku jsou otázky vodního hospodářství oddělené od ochrany před povodněmi. V České republice se naopak jedná o integrované vodní hospodářství. Zvláštností v Rakousku přitom je, že plánování, které je relevantní pro ochranu před povodněmi, není ošetřeno pouze ve vodním, ale také v lesním zákoně. Maďarsko má ve Vásárhelyiovu plánu k dispozici nástroj, který upravuje vedle ochrany před povodněmi také optimální využití území v celém povodí. Přes popsané rozdíly jsou však aspekty ochrany před povodněmi zohledněny v zákonných úpravách plánů všech států. V oblasti plánování je třeba rozlišovat mezi nadřazenými územními plány a územními plány obcí. Zatímco první jsou řešeny v Německu a Rakousku (spolkové země a regionální úroveň) a stejně tak v Polsku (celostátní a regionální úroveň) na dvou úrovních, bude tato dvoustupňová struktura v ČR uplatňována teprve implementací celostátního strategického dokumentu Politika územního rozvoje podle nového stavebního zákona. Využívání ploch v územních plánech obcí a jejich přizpůsobení územním regionálním plánům je naopak již nyní v souladu s platnými právními předpisy všech srovnávaných států. Také platí, že stanovená ohrožená území a předpisy, platné v těchto územích, představují jak na regionální, tak na obecní úrovni důležitou platformu při pořizování územních plánů. Také v oblasti zákonných předpisů o ochraně území mají srovnávané státy celou řadu důležitých společných rysů. Například se ve všech vodních zákonech počítá s vymezením záplavových území. Podstatný rozdíl spočívá však v tom, že se zákonná omezení pro využití ploch v záplavových územích v Německu vztahují na všechna území kategorie Q 100 s potenciálem povodňových škod. V ČR platí tato zákonná omezení zejména pro tzv. aktivní zóny záplavových území. V Rakousku mají záplavová území za základ pouze 30tiletou vodu, v Polsku není závažná povodňová událost vůbec jednotně definována. Území, ohrožená povodní, která jsou stanovena v Německu, mají svůj protějšek jak v Maďarsku ( 11, 12 vládního nařízení 21/2006), tak v Polsku (čl. 83 polského vodního zákona: oblasti s potenciálním ohrožením povodní) a v ČR jim odpovídají, alespoň věcně, území ohrožená zvláštními povodněmi ve smyslu předpisů o řešení krizové situace ( 69 českého vodního zákona). Území vzniku povodní jsou zatím ošetřena pouze v Saském vodním zákoně. Co do jejich ochranného zaměření mohou být ale na české straně bezpochyby srovnávány s oblastmi přirozené akumulace vod podle 28 vodního zákona ČR. 2.4 Závěry k právní situaci - shrnutí Vzhledem k mezinárodnímu charakteru řeky Labe neexistuje žádná jiná přesvědčivá alternativa než spolupráce přes státní a administrativní hranice, chceme-li zajistit jednotné postupy v rámci celého povodí. Ze srovnání zákonných předpisů o ochraně před povodněmi a o územním plánování v povodí Labe [20] vyplynulo, že dnes již existuje jak na nadnárodní, tak také na národní úrovni celá řada právních nástrojů. Vzorem pro další spolupráci v oblasti ochrany před povodněmi by přitom měl být především postup podle Rámcové směrnice ES o vodní politice, která formuluje východiska podle jednotlivých povodí i s požadavkem jejich administrativně-organizačního zajištění a závazně předepisuje přeshraniční spolupráci mezi členskými státy EU. Důležitým krokem k dosažení tohoto cíle jsou z německého pohledu např. předpisy o přeshraniční spolupráci podle 32 německého Zákona o vodním hospodářství, i když nejsou ještě stejně závazně formulovány jako předpisy o obhospodařování povodí ve smyslu Rámcové směrnice o vodní politice. Zde by však mohla navrhovaná Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik poskytnout odpovídající komunitárně právní závaznost a vytvořit novou právní kvalitu [4]. Jak do koordinace podle Rámcové směrnice EU o vodní politice, tak také do ochrany před povodněmi se doporučuje zapojit již existující instituce, jako je např. Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL), a to již proto, že se tato komise tímto tématem intenzivně zabývala při vypracování kčního plánu ochrany před povodněmi [2]. Co se týče oblasti územního plánování, hraje důležitou roli při pořizování územních plánů s výraznými ekologickým důsledky přeshraniční spolupráce tak, jak je požadovaná evropskou Směrnicí o strategickém posuzování vlivu na životní prostředí. Také z německého zákona o prostorovém uspořádání 10

13 2 PRÁVNÍ PØEDPISY a ze zákonů o plánování jednotlivých spolkových zemí vyplývá závazný charakter požadavku spolupráce. Stejně tomu je i v případě nového českého stavebního zákona. Institucionálně mohou také pracovní skupiny - česko-německá pracovní skupina resp. česko-saská pracovní skupina pro územní rozvoj - přispět k lepší přeshraniční integraci zájmů ochrany před povodněmi do územního plánování. Otázkou je, do jaké míry bude moci do budoucna převzít odpovídající úkoly Evropské sdruženi pro územní spolupráci, založené podle nařízení ESÚS. K nástrojům ochrany před povodněmi a k nástrojům územního plánování, které stanovují národní právní předpisy, lze konstatovat, že došlo v posledních letech v jednotlivých státech k právním úpravám velkého množství nových nástrojů. Přesto lze i zde přes existující rozdíly rozpoznat celou řadu společných rysů. Přitom však není pro přeshraniční spolupráci rozhodující shodnost jednotlivých nástrojů. Implementace nových nástrojů je však v začátcích, řada dokumentů vyžadovaných zákonem v praxi ještě neexistuje. Není to zaviněno pouze příliš dlouhými lhůtami pro jejich realizace, ale také nejistotou v metodických otázkách. Na národní úrovni je především nutné dořešit další harmonizaci národních právních předpisů s plánovaným přijetím evropské Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik, protože komunitární právo je pro všechny státy projektu ELL jako členské státy EU právem závazným. 11

14 3 ODBORNÉ RÁMCOVÉ PODMÍNKY 3 ODBORNÉ RÁMCOVÉ PODMÍNKY 3.1 kční plán ochrany pøed povodněmi v povodí Labe kční plán ochrany před povodněmi v povodí Labe [2] (MKOL 2003) (viz kap. 2.1) obsahuje v různých kapitolách aktivity, které se vztahují k nadnárodním územně plánovacím úkolům. Koordinace a spolupráce mezi projektovými skupinami ELL a MKOL probíhaly formou vzájemné výměny informací a vzájemných porad. Nástroje územního plánování mohou významně podpořit především realizaci těchto opatření kčního plánu: Zvýšení retenčního účinku ploch povodí (kap. 2.1 kčního plánu) Usměrňované užívání záplavových území (kap. 2.2 kčního plánu) Užívání území v rizikových oblastech, přebírání informací do územních plánů (kap. 2.3 kčního plánu) Zajištění území pro rozšíření retenčních ploch (kap. 2.5 kčního plánu) Nadnárodní spolupráce v oblasti územního plánování může navíc přispět k realizaci těchto bodů: Podpora místních účastníků ochrany před povodněmi a vlastní prevence (kap. 4.3 kčního plánu) Zlepšení informovanosti veřejnosti a povědomí o povodních (kap. 4.4 kčního plánu). V létě 2006 vydala MKOL první zprávu o plnění kčního plánu ochrany před povodněmi v povodí Labe [21] v období od roku 2003 do roku Klíčová témata byla: analýza povodňových rizik, hlásný a předpovědní povodňový systém opatření ke zlepšení retenčních účinků a opatření technické povodňové ochrany. Využití nástrojů územního plánování a nadnárodní spolupráce ve smyslu projektu ELL jsou v této zprávě hodnoceny jako důležité příspěvky k preventivní ochraně před povodněmi v povodí Labe. Výsledky projektu ELL mají proto sloužit při další realizaci kčního plánu jako metodicko-koncepční příspěvky územního plánování. Obzvláště u bodu Zachování a rozšíření retenčních prostor podél Labe a jeho významných přítoků je hodnocen budoucí přínos územního plánování jako důležitá součást prevence (viz kap. 4.2). Další zpráva o plnění kčního plánu bude předložena na konci roku Iniciativy EU k územně plánovací ochraně pøed povodněmi Rámcové požadavky, kladené na územní plánování a vodní hospodářství ze strany Evropské unie, jsou formulovány především Evropskou koncepcí územního rozvoje, Rámcovou směrnicí ES pro vodní politiku a Směrnicí o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (viz také kapitola 2.1) [4, 5]. Evropská koncepce územního rozvoje Společné územní cíle a představy jsou zakotveny v dokumentu Evropské perspektivy územního rozvoje (ESDP) [3], kterou členské státy a Komise definitivně projednaly v květnu 1999 (EVROPSKÁ KOMISE 1999). Zde je mimo jiné uvedeno: [...] ohrožené oblasti musí být uznány za pevné složky městských a venkovských regionů. [...] Při rozhodování o územním rozvoji je nutno zvažovat potenciální rizika jako jsou záplavy [...]. Při preventivních opatřeních proti rizikům je nutné přihlédnout zejména k regionálním a nadnárodním dimenzím. dále [...] Územní plánování, především na nadnárodní úrovni, může významným způsobem přispět k ochraně lidí a ke snížení rizika povodní. Preventivní ochranu před povodněmi lze kombinovat s opatřeními na rozvoj, resp. revitalizaci krajiny. Formulace ESPD vycházejí mimo jiné z různých prohlášení ministrů, odpovědných za územní plánování a ochranu životního prostředí v povodí Rýna a řeky Maas, po velkých povodních v letech 1993 a 1995 [22]. Rámcová směrnice pro vodní politiku ES Rámcová směrnice pro vodní politiku ES (dále jen Rámcová směrnice o vodách) [5] nezmiňuje ochranu před povodněmi explicitně a implicitně nanejvýš okrajově. Úkolům a tématům, týkajícím se ochrany před povodněmi, není v Rámcové směrnici o vodách věnován samostatný prostor. Přesto není vyloučeno, že se v praxi dosáhne do budoucnosti užšího spojení Rámcové směrnice o vodách s preventivní ochranou před povodněmi. Právě v souvislosti s budoucí realizací ustanovení Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik by se mělo prověřit, nakolik lze efektivně koordinovat vytváření plánů řízení povodňových rizik s plány povodí (podle Rámcové směrnice o vodách). Přinejmenším v souvislosti se správou dat, ale také v případě účasti veřejnosti, zde vzniká celá řada styčných bodů. 12

15 3 ODBORNÉ RÁMCOVÉ PODMÍNKY Tato koordinace je pro územní plánování velmi důležitá, protože při společném plánování není nutné vynaložit takové úsilí na vzájemné odsouhlasení výsledků. Zatím je ale ještě příliš brzy na závěrečné hodnocení, takže se toto téma může v rámci projektu ELL projednávat pouze okrajově. kční program ochrany pøed povodněmi EU a Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodòových rizik Komise EU předložila v roce 2004 návrh na vypracování koordinovaného akčního programu na úrovni EU k eliminaci povodní, ochraně před povodněmi a snižování výskytu povodní, který se má zabývat těmito tématy [23]: zlepšování koordinace a spolupráce vytvořením a zavedením plánů pro zvládání povodňových rizik pro každé povodí a pro pobřežní oblasti, ve kterých mohou mít povodně negativní dopad na lidské životy, zdraví, životní prostředí nebo hospodářskou činnost; vypracování a implementace map povodňových rizik jako nástroje plánování a komunikace; usnadnění výměny informací, resp. zkušeností, společný vývoj a podpora nejlepších řešení; vytváření silnějších vazeb mezi výzkumem a orgány, které zodpovídají za vodní hospodářství a ochranu před povodněmi; zlepšování koordinace mezi příslušnými politikami EU; zvyšování povědomí o povodňových rizicích zapojením veřejnosti a zlepšenou komunikací; Z této charakteristiky se také vycházelo v návrhu Směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik [4] v roce Jejím cílem je snížení povodňových rizik na základě třístupňového postupu: V první fázi bude do konce roku 2012 vypracováno předběžné vyhodnocení povodňového rizika pro všechna povodí a dílčí povodí. Ve druhé fázi budou do konce roku 2013 pořízeny mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik pro území, u kterých bylo identifikováno potenciálně významné riziko povodní. Návrh této směrnice počítá konkrétně s tím, že mapy povodňového nebezpečí zohlední tyto scénáře: Povodeň s nízkou pravděpodobností neboli scénář pro mimořádné události; Povodeň se středně vysokou pravděpodobností (pravděpodobný interval opakování 100 let); Případně povodeň s vysokou pravděpodobností. U této klasifikace bude vždy uveden rozsah záplav, hloubka vody nebo stav hladiny vody a případně rychlost vody ve vodním toku nebo relevantní odtok. Z uvedených údajů se bude vycházet při zpracování map povodňových rizik pro tyto tři scénáře. Jako ukazatel rizik bude uveden počet potenciálně zasažených obyvatel a druh hospodářské činnosti v potenciálně postižených oblastech. Ve třetí fázi mají být pro tyto jednotlivá povodí vypracovány do konce roku 2015 koordinované mezinárodní plány pro zvládání povodňových rizik. Zásadně lze využít již existujících podkladů. 3.3 Strategie a koncepce v Německu Na úrovni Spolkové republiky se přes hranice spolkových zemí projednávají a odsouhlasí stěžejní otázky. Kromě právních požadavků (viz kapitola 2.2) se schvalují a vydávají programy a směrnice. Realizace spadá pod kompetenci spolkových zemí, jako např. při doporučeních vydávaných Konferencí ministrů zodpovědných za územní plánování (MKRO) a Pokynech pro perspektivní ochranu před povodněmi pracovní skupiny spolkových zemí pro vodohospodářství (LW). Tyto úkoly se realizují např. v rámci kompetence jednotlivých zemí týkající se ochrany před povodněmi. 5-bodový program spolkové vlády 2002 Německá spolková vláda schválila po povodni v srpnu 2002 v tzv. 5-bodovém programu [24] nejdůležitější postupy pro preventivní ochranu před povodněmi. Jako centrální opatření obsahuje tento program akční plány přesahující hranice spolkových zemí, které jsou určeny pro jednotlivá povodí, evropskou spolupráci při preventivní ochraně před povodněmi, realizaci evropské spolupráce, kontrolu úprav vodních toků a ekologických hledisek říční plavby a rovněž okamžitá opatření ochrany před povodněmi za účelem zlepšení koordinace a krizového managementu. Další plánované body se týkají budování ochranných hrází, přizpůsobení využití záplavových území, zachování říčních niv a retence povodňových vod, revitalizace vodních toků a zlepšení retenčních vlastností a absorpční kapacity půdy. 13

16 3 ODBORNÉ RÁMCOVÉ PODMÍNKY Tento program představuje rámec pro opatření, která jsou v kompetenci spolkových zemí a nadnárodní aktivity v této oblasti. Byl také právním základem pro Zákon o ochraně před povodněmi z roku 2005 (viz kap. 2.2) [12]. Doporučení Konference ministrù zodpovědných za územní plánování (MKRO) V roce 2000 vydala MKRO Doporučení konference ministrů pro územní plánování pro postupy při preventivní ochraně před povodněmi [25]. V nich jsou vedle základních kapitol formulovány především konkrétně doporučené postupy pro regionální plánování při řešení těchto otázek: Ochrana a rozšíření záplavových území. Retence srážkových vod v území. Snížení potenciálů povodňového nebezpečí. MKRO tímto poprvé formulovala konkrétní doporučení pro tématické uplatnění zájmů preventivní ochrany před povodněmi a pro definování pojmů v územních plánech. V souladu s těmito doporučeními se má pro ochranu před povodněmi užívat především nástrojů cíl a přednostní území a kategorií zásady a vyhrazené území. Ve většině spolkových zemí se k těmto doporučením přihlíží při aktualizaci zákonů o vypracovávání regionálních a zemských rozvojových plánů. Metodické pokyny pracovní skupiny spolkových zemí pro vodní hospodáøství Pracovní skupina spolkových zemí pro vodní hospodářství (LW) je pracovním grémiem Konference ministrů životního prostředí, ve kterém spolupracují příslušná ministerstva jednotlivých zemí a Spolkové republiky Německo, do jejichž kompetence spadá vodní hospodářství a vodní právo. V Pokynech pro perspektivní ochranu před povodněmi [26] se poukazuje na význam územního plánování pro úkoly preventivní ochrany před povodněmi v ohrožených územích. V zemských, regionálních a stavebních plánech se musí přijmout odpovídající právní ustanovení a musí být určeni příslušní aktéři. V roce 2006 byla z pověření skupiny LW dokončena Doporučení pracovní vodohospodářské skupiny spolkových zemí pro vypracování map povodňového nebezpečí. Strategie a koncepce německých spolkových zemí Protože pravomoci v oblasti ochrany před povodněmi v Německu patří převážně spolkovým zemím, vypracovaly tyto země vlastní strategie a koncepce (k právním předpisům viz kapitola 2.2). Sasko Po povodni v srpnu 2002 se Saská zemská vláda usnesla na obnovení vodohospodářské infrastruktury a realizaci opatření na ochranu před povodněmi na základě celkového koncepčního pohledu pro všechny vodní toky prvního řádu včetně Labe. V období mezi rokem 2003 a 2005 bylo pod vedením Saského zemského ministerstva životního prostředí a zemědělství vypracováno celkem 47 koncepcí ochrany před povodněmi a potvrzeno jako vodohospodářské plánovací podklady. Platí jako směrnice pro činnost úřadů, tak i pro stavební plánování. V rámci celé země získalo prioritní význam celkem asi 1600 odborných návrhů opatření ochrany před povodněmi, aby zemská správa přehrad dosáhla cílů povodňové ochrany a umožnila jejich přechod na plánovaná konkrétní ochranná opatření. Kritériem pro zachování rovnováhy při upřednostňování opatření je přitom očekávaný potenciál škod, poměr náklady/ užitek,vodohospodářské účinky a zranitelnost území. Do kategorie s vysokou prioritou bylo zařazeno 268, do střední kategorie 780 a do kategorie s nízkou prioritou 548 opatření. Do konce roku 2008 se v celém Sasku počítá s realizací, resp. se začátkem realizace celkem 172 opatření. Sasko - nhaltsko Ministerstvo hospodářství a životního prostředí zveřejnilo v březnu 2003 Koncepci ochrany před povodněmi země Sasko-nhaltsko do roku 2010 [27], ve které jsou detailně uvedena potřebná opatření na ochranu před povodněmi. Poukazuje se např. na opatření jako je urychlení vybudování a zesílení ochranných hrází v rámci celé země o 10 let před plánovaným termínem. To je zakotveno také v kčním plánu ochrany před povodněmi v povodí Labe ze dne Mezinárodní komise na ochranu Labe (MKOL). Podstatné části koncepce se týkají preventivní ochrany před povodněmi, technické stránky povodňové ochrany a řízení povodňových ploch. Kromě jiného Prevence povodní - ploná prevence - stavební prevence - prevence chování - riziková prevence Moderní ochrana pøed povodněmi Technická ochrana pøed povodněmi - hráze, zdi - retenční nádre - pøehrady - úpravy toku Vzájemné propojení opatření ochrany před povodněmi v koncepci Saska-nhaltska Posílení pøirozené zádre vody v ploe - volné plochy, zemědělské plochy - urbanizované plochy - nivy 14

17 3 ODBORNÉ RÁMCOVÉ PODMÍNKY jsou formulována také opatření pro prevenci v chování obyvatel, výstavbě a kvalifikaci rizik. Braniborsko V Braniborsku se stanovují opatření a priority ochrany před povodněmi vždy zvlášť pro jednotlivá povodí. Tak byl například po povodni na Odře v roce 1997 vypracován program Bezpečnost a budoucnost oderského regionu [28], který se vedle otázek stavební obnovy a odstranění škod způsobených povodní zabýval opatřeními technické povodňové ochrany a rozvojem nadnárodně projednaných koncepcí a strategií pro povodí Odry. Také na Labi jsou území, které leží v blízkosti vodního toku, resp. pod úrovní hladiny toku, zajišťována před zaplavením především ochrannými technickými zařízeními. Na modernizaci hrází na zvlášť ohrožených úsecích vodních toků byly vynaloženy značné finanční prostředky. Výstavba hrází a řádné udržování protipovodňových ochranných zařízení spadá do kompetence Zemského úřadu pro životní prostředí. Sanační práce hlavních braniborský labských hrází mají být dokončeny do roku Dokončení ostatních sanačních opatření na hrázích se plánuje do roku Durynsko Durynská zemská vláda vzala na zasedání kabinetu dne 20. ledna 2004 na vědomí Koncepci činností na zajištění ochrany před povodněmi s přihlédnutím k zprávě o stavu vodohospodářských zařízení na vodních tocích Svobodného státu Durynsko [29] a pověřila ministra financí, aby zohlednil žádosti ministerstva zemědělství, ochrany přírody a životního prostředí o písemné stanovení nezbytného minimálního finančního obnosu pro ochranu před povodněmi. Koncepce činností na zajištění ochrany před povodněmi obsahuje přehled a popis opatření, která se musí do roku 2010 přednostně realizovat v souvislosti s celoplošným zvládáním povodňových rizik, technickou stránkou ochrany před povodněmi a v neposlední řadě také s povodňovou prevencí. Nejdůležitější opatření jsou uvedena v zemském rozvojovém plánu a stanou se tak také součástí regionálních územních plánů, které budou přepracovány do roku republiky: Politika územního rozvoje ČR (odpovídá přibližně německému Programu prostorového plánování) a Strategie na ochranu před povodněmi. Kromě toho byl Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a Ústavem územního rozvoje (ÚÚR Brno) vypracován metodický pokyn Ochrana před povodněmi v územních plánech obcí. Politika územního rozvoje Politika územního rozvoje ČR [30] dle 31 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabude účinnosti dne 1. ledna Strategický dokument Politika byl schválen usnesením vlády ČR č. 561 dne 17. května a bude se každé čtyři roky aktualizovat. Politika stanoví v daném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Pro realizaci těchto úkolů jsou stanoveny strategie a základní podmínky. Tyto úkoly budou dále rozpracovány v koncepcích ministerstev a jiných ústředních správních úřadů a v zásadách územního rozvoje. Politika dále koordinuje požadavky na změny využití území s celostátním významem a stanoví úkoly, které mají tuto koordinaci zajistit. Politika stanoví státní priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území a je závazná pro vypracování Zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování o využití území. V reakci na povodně v roce 2006 byl upraven text jedné z priorit: Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod a zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. 3.4 Strategie a koncepce České republiky Strategie české strany je založena na spolupráci dvou hlavních oborů zainteresovaných na preventivní ochraně před povodněmi, a to územního plánování a vodního hospodářství. Základem spolupráce jsou oba zásadní strategické dokumenty, které byly přijaty vládou České 15

18 3 ODBORNÉ RÁMCOVÉ PODMÍNKY Strategie ochrany pøed povodněmi v České republice Zpracování Strategie [31] uložila v roce 1999 vláda ČR na základě důkladného hodnocení povodňové katastrofy v roce 1997 jako základ systémového přístupu v této oblasti a pro formulaci potřebných opatření. Strategie byla schválena usnesením vlády ČR č. 382 dne 19. dubna Strategie je první věcně politický dokument v oblasti ochrany před povodněmi schválený vládou ČR a má v oblasti preventivních opatření na ochranu před povodněmi klíčový význam. Jako věcné plnění Strategie byl v gesci Ministerstva zemědělství zpracován materiál Záměry tvorby programu prevence před povodněmi [32], který vláda ČR vzala na vědomí svým usnesením č. 897 ze dne 13. září Byl zde navržen soubor konkrétních programů prevence před povodněmi v gesci vybraných resortů. Rovněž byla navržena struktura, vytipovány cíle a věcné náplně jednotlivých programů, včetně odhadu jejich finanční náročnosti. V tomto souboru programů byly doporučeny k realizaci 4 hlavní nosné programy: 1. Program prevence před povodněmi v gesci Ministerstva zemědělství; 2. Program protierozní ochrany zemědělské půdy v gesci Ministerstva zemědělství; 3. Program podpory prevence v územích ohrožených nepříznivými klimatickými jevy v gesci Ministerstva životního prostředí; 4. Program k zajištění dopravních objektů a komunikačních vazeb v gesci Ministerstva dopravy. Metodický pokyn Protipovodòová ochrana v územně plánovací dokumentaci obcí V dubnu 2003 byl Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) zveřejněn metodický pokyn Ochrana před povodněmi v územních plánech obcí [33]. Tento pokyn shrnuje právní předpisy a výchozí body a je základem pro způsob, jak má územní plánování zacházet ve svých plánech s preventivní ochranou před povodněmi. V tomto dokumentu jsou objasněny právní nástroje ve vztahu k ochraně před povodněmi a k jednotlivým opatřením. Tento metodický pokyn dále upravuje spoluúčast vodoprávních úřadů na územním plánování, zejména na úrovni obcí. Stanovuje opatření povodňové ochrany pro různé oblasti působnosti, jako je např. zvýšení retenčních schopností krajiny, omezení výstavby v záplavových územích a další doporučení při využívání záplavových území. Zároveň upravuje propojení různých odborných dokumentací a odborných plánů na jedné a územního plánování na druhé straně. V současné době se připravuje nové znění Strategie a očekává se, že bude schválena koncem roku

19 4 POLE PÙSOBNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 4 POLE PÙSOBNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ V MEZINÁRODNÍM POVODÍ LBE Jednotlivé části povodí jsou velmi úzce propojeny hydrologickými procesy. Využívání území, retenční opatření nebo stavba ochranných hrází na horním toku ovlivňují střední a dolní tok, rovněž přítoky ovlivňují hlavní tok a i změny v povodí mimo hlavní toky ovlivňují celkově odtokové poměry. Vznik povodní, odtokové a retenční schopnosti a povodňové škody ovlivňuje vedle vodohospodářských faktorů především způsob využívání a formování území. Za účelem vypracování navzájem odsouhlasených koncepcí v projektu ELL byla činnost územního plánování rozdělena do pěti polí působnosti. Územní plánování má přitom význam především v těch oblastech působnosti, ve kterých musí být řízeno využívání území, nemá vodní hospodářství k dispozici dostatek vlastních nástrojů, musí dojít k dohodě mezi řadou uživatelů území a ke shodě se zásadami a cíly územního plánování. Nadnárodní spolupráce v oblasti územního plánování má v případě mezinárodního povodí Labe již proto mimořádný význam, že se horní a dolní tok nacházejí v různých státech s různými systémy územního plánování. Z tohoto důvodu je velmi důležité se na nadnárodní úrovni shodnout na společných zájmech a cílech. 4.1 Pole pùsobnosti Úkoly územního plánování jsou v projektu ELL rozděleny do pěti polí působnosti (viz obrázek). Územní plánování hraje důležitou roli zejména v poli působnosti až D, protože zde nemá vodní hospodářství samo o sobě dostatečné množství vlastních nástrojů. V poli působnosti E může územní plánování přispět k zajištění lokalit, kde jsou plánována technická zařízení ochrany před povodněmi, a při řešení konfliktů v otázce užívání ploch. Jinak se zde jedná především o vodohospodářské úkoly. Projekt ELL se zaměřil především na opatření (nadnárodního) územního plánování. S neméně důležitým přínosem jiných oborů, jako je např. vodní hospodářství, se tato zpráva zabývá pouze okrajově. to v tom případě, když souvisí s územním plánováním (data a odborné informace, stavební opatření apod.). by nedošlo k překrývání a duplicitě, odkazujeme také na odborné programy, odborné plány nebo na kční plán MKOL [2], kde lze tyto materiály najít. Österreich Rakousko Deutschland Německo Polsko Polen Využití území v povodí Labe [21] Jednotlivé aktivity nemají ve všech územích povodí stejný význam: Účinnost případných opatření v jednotlivých polích působnosti je v závislosti na situaci v povodí a na rizikových potenciálech velmi rozdílná. Možnosti, příp. předpoklady pro realizaci opatření v nejrůznějších územích se značně liší. Znázorněná využití prostoru na následujícím obrázku (strana 18) a na mapě pole působnosti C (příloha) dokumentují v podstatě poměry využití území v české a německé části povodí: většinou se území využívá k zemědělským účelům (30-35 %), lesní plochy zaujímají cca % a osídlené plochy (včetně dopravních komunikací) se podílejí na celkovém využití plochy cca %. Pouze v malé oblasti polského povodí v Krkonoších jsou jen zalesněné a zelené plochy. Podíváme-li se na využití ploch v povodí podrobněji, zjistíme, že se rozdělení na různé účely využití více liší. To znamená, že je také nutné regionálně rozlišovat působící subjekty v závislosti na příslušném hlavním využití daného území. 4.2 Monosti pùsobnosti Tschechische Česká republika Republik pole ckerland trvale Dauergrünland zelené plochy les Wald osídlení, Siedlung, Verkehr doprava Územní plánování disponuje mnoha účinnými nástroji, které umožňují řízení využití ploch v záplavových oblastech, oblastech povodňových rizik a v oblastech vzniku povodní (srov. kap. 2.2). Může tedy dlouhodobě zajistit prostory pro rozvoj, což odborné plánování často neumí. Z toho pro územní plánování vyplývá mnoho možností konkrétních aktivit. 17

20 4 POLE PÙSOBNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ V tabulce Možnosti aktivit (viz strana 19) jsou u každého pole působnosti popsány nejdůležitější varianty opatření, znázorněny potenciály realizace a účinnosti z hlediska jejich relevance pro nejrůznější oblasti v povodí. Konkrétní opatření na regionální úrovni se mohou opírat o tuto strukturu. V rámci projektu ELL a v jiných souvislostech se již provádějí četné aktivity. Jsou to: Pole pùsobnosti : Ochrana stávajících retenčních prostorù Záplavová území jsou stanovena na základě jasných požadavků ze zákona (srovnej kap. 2.2) pro většinu relevantních úseků vodních toků a jsou také odpovídajícím způsobem vodoprávně chráněna. Také v budoucnosti bude mít důsledné uplatňování těchto předpisů velký význam pro plné zachování schopnosti retenčních prostorů. Jejich převzetí do územních plánů a plánů využití ploch zde rozsáhle ošetřené zákonem zvyšuje účinnost ochranných pásem. Některé pilotní projekty v rámci projektu ELL se podrobně zabývaly implementací ochranných povodňových pásem do územního plánování a upozornily na rozsáhlé možnosti. Pole pùsobnosti B: Obnovení døívějích retardačních prostorù / poldrù Pro německé spolkové země byly prověřeny potenciální lokality na Labi pro zřízení nových poldrů nebo pro posunutí hrází za účelem reaktivace dřívějšího záplavového území a byly vyznačeny do mapy (viz mapa 1 v příloze). V rámci projektu ELL byla provedena hydrodynamickynumerická modelová simulace průběhů povodňové vlny programem WVOS [34]. Tím byly doloženy účinky posunutí hrází a řízených poldrů v Sasku a v Sasku- nhaltsku na hladinu povodní Labe. Tato studie představuje doplnění prací MKOL v rámci realizace kčního plánu ochrany před povodněmi v povodí Labe [2] (viz. kap. 3.1). Možnosti pro zřízení dodatečných retenčních prostor na horním toku a na menších přítocích jsou vzhledem k chybějícím plochám a menšímu vlivu na průběh povodně omezeny. V České republice jsou pro transformace povodňové vlny určeny zejména vodní nádrže (viz pole působnosti E). V rámci nadnárodní spolupráce v oblasti územního plánování by se měly tyto potenciální lokality chránit pokud možno jako celek před jiným způsobem využití po dobu trvání vodohospodářského posouzení, včetně povodí Státní hranice Grafiken: Mediengestaltung, Dittmar pel Pět nadnárodních polí aktivit společné strategie projektu ELL Zajitění stávajících retenčních ploch/ uvolnění záplavových oblastí B Rozíøení retenčních ploch/ záplavových oblastí (napø. zpětné pøeloení hrází, uvolnění pobøeních niv) C Zadrování (retence) srákových vod na pùdní ploe D Minimalizace potenciálu povodòových kod (napø. pøi vyuití pùdních ploch, pøi stavební činnosti a prevence dalích rizik) E Technická zaøízení ochrany pøed povodněmi (napø. údolní pøehrady a ochranné hráze) 18

POVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013

POVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013 MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAPY POVODŇOVÝCH RIZIK Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno říjen, listopad 2013 Obsah prezentace: 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES 2. Předběž ěžné

Více

Ministerstvo zemědělství a protipovodňová opatření

Ministerstvo zemědělství a protipovodňová opatření Ministerstvo zemědělství a protipovodňová opatření Katastrofické povodně v ČR regionální Morava, Olomouc 1997 Vltava, Praha 2002 Katastrofické povodně v ČR bleskové Jizera, Dvůr Králové 2000 Bělá, Deštná

Více

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Pro seminář Národní dialog o vodě 2014: Co

Více

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince

Více

Plánování v oblasti vod

Plánování v oblasti vod Plánování v oblasti vod Mgr. Michaela Vojtěchovská Šrámková Odbor ochrany vod michaela.vojtechovska@mzp.cz Vodoprávní úřady Nové Město, 29. 30. 4. 2015 Obsah prezentace Legislativa Co je plánování? Jaké

Více

Plány pro zvládání povodňových rizik

Plány pro zvládání povodňových rizik Plány pro zvládání povodňových rizik Mgr. Ing. Jana Tejkalová oddělení ochrany před povodněmi, odbor ochrany vod MŽP jana.tejkalova@mzp.cz Informační seminář Zlínský kraj 12.2.2015 Rozdělení plánování

Více

Metodika k navrhování územních rezerv a rozhodování podle nich

Metodika k navrhování územních rezerv a rozhodování podle nich Metodika k navrhování územních rezerv a rozhodování podle nich Co je územní rezerva V které územně plánovací dokumentaci vymezit územní rezervu Kdy vymezit územní rezervu Jak vymezovat územní rezervu Jak

Více

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce Spolupráce MMR s NSZM Finanční zdroje MMR pro města a obce XVII. Celostátní konference Národní sítě Zdravých měst ČR Ing. Michal Janeba náměstek ministra pro regionální politiku a cestovní ruch Ministerstvo

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE, SCHVÁLENÍ, DŮVODY PRO JEJÍ VZNIK, OBSAH A ČLENĚNÍ

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE, SCHVÁLENÍ, DŮVODY PRO JEJÍ VZNIK, OBSAH A ČLENĚNÍ POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE, SCHVÁLENÍ, DŮVODY PRO JEJÍ VZNIK, OBSAH A ČLENĚNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování

D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování Vazby nástrojů územního plánování Nástroje územního plánování jsou vzájemně provázány horizontálně i vertikálně. Provázanost nástrojů územního plánování

Více

Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška

Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška Zástupce ředitele odboru územního plánování MMR, vedoucí oddělení koncepčního a metodického 1 ÚLOHA ÚZEMNÍHO

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

NÁMITKA č. 7 Námitka je rozdělena na 3 dílčí námitky:

NÁMITKA č. 7 Námitka je rozdělena na 3 dílčí námitky: NÁMITKA č. 7 Námitka je rozdělena na 3 dílčí námitky: 7-1 Námitka č. 7 7-2 Námitce č. 7/1 podané společnosti Lesy České republiky, s.p., Správa toku oblast Povodí Odry, Frýdek Místek, se sídlem Nádražní

Více

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Návrh zprávy o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

UDRŽITELNÝ ROZVOJ VENKOVA A POZEMKOVÉ ÚPRAVY

UDRŽITELNÝ ROZVOJ VENKOVA A POZEMKOVÉ ÚPRAVY UDRŽITELNÝ ROZVOJ VENKOVA A POZEMKOVÉ ÚPRAVY S odkazem na publikaci Pozemkové úpravy lze konstatovat, že zvyšující se význam udržitelného rozvoje venkova a péče o krajinu vyžadují posílení angažovaného

Více

Implementace povodňové směrnice v ČR

Implementace povodňové směrnice v ČR Implementace povodňové směrnice v ČR základní informace o postupu, informování a zapojení veřejnosti Ing. Josef Reidinger vedoucí oddělení ochrany před povodněmi OOV MŽP reidinger@mzp.cz +420 267 122 998

Více

Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007

Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007 Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007 odbor programového financování ve vodním hospodářství MZe Teplice 8. 3. 2007 Vláda 15. 11. 2006 schválila 15,2 mld. Kč na léta 2007

Více

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Priority MŽP M P pro období 2014+ VODA FÓRUM F 2012 PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Obsah prezentace Evropský a mezinárodní kontext Národní kontext Priority MŽP pro období 2014+

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Implementace povodňové směrnice v ČR. Ing. Hana Randová ředitelka odboru ochrany vod MŽP hana.randova@mzp.cz +420 267 122 462

Implementace povodňové směrnice v ČR. Ing. Hana Randová ředitelka odboru ochrany vod MŽP hana.randova@mzp.cz +420 267 122 462 Implementace povodňové směrnice v ČR Ing. Hana Randová ředitelka odboru ochrany vod MŽP hana.randova@mzp.cz +420 267 122 462 Transpozice a implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES

Více

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM, PLÁN PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK ZKUŠENOSTI ZE ZPRACOVÁNÍ ÚKOLŮ SMĚRNICE 2007/60/ES V ČESKÉ REPUBLICE J. Cihlář, M. Tomek,

Více

Změna č. 1 Územního plánu Okna

Změna č. 1 Územního plánu Okna Změna č. 1 Územního plánu Okna Zastupitelstvo obce Okna, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále

Více

Protipovodňová opatření pro období 2007 2013 v gesci Ministerstva zemědělství. Seminář k prevenci před povodněmi Liberecký kraj 7.

Protipovodňová opatření pro období 2007 2013 v gesci Ministerstva zemědělství. Seminář k prevenci před povodněmi Liberecký kraj 7. Protipovodňová opatření pro období 2007 2013 v gesci Ministerstva zemědělství Seminář k prevenci před povodněmi Liberecký kraj 7. července 2009 Obsah prezentace: Rekapitulace současných dotačních titulů

Více

Ing. Miroslav Král, CSc.

Ing. Miroslav Král, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky

Více

Opatření ke zvládání povodňových rizik v ČR, realizace a hodnocení jejich přínosu

Opatření ke zvládání povodňových rizik v ČR, realizace a hodnocení jejich přínosu Opatření ke zvládání povodňových rizik v ČR, realizace a hodnocení jejich přínosu Workshop Povodeň v červnu 2013 a mezinárodní plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe 21.11. 2013 Magdeburk Obsah

Více

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik Proces implementace Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových ových rizik v podmínk nkách ČR Karel Drbal

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38400/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 Operačního programu Životní prostředí 24 22 Aktivita.3. Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh

změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh Záznam o účinnosti Správní orgán, který ÚP vydal: Zastupitelstvo obce Dolní Hořice Datum nabytí účinnosti: Pořizovatel: Obec Dolní Hořice Oprávněná osoba pořizovatele:

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy

Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy Ing. Michal Kotus Projektový manažer odboru ochrany přírody, odpadů a ENV Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 55499/ENV/15 V Praze dne 18. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Možnosti zvládání sucha a nedostatku vody v kontextu adaptačních opatřen ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Sucho & Nedostatek vody Sucho -dočasné snížení dostupného množství je způsobené například

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ Projektant: Ing.arch. Štěpánka Ťukalová, UA PROJEKCE, Boleslavova 30, 370 06 České Budějovice Pořizovatel: Městský úřad Blatná, odbor výstavby

Více

Informace o přípravě nového programového období

Informace o přípravě nového programového období Informace o přípravě nového programového období Ústí nad Labem, 7. 2. 2011 Příprava nového programového období S blížícím se koncem programového období 2007-2013 se do popředí zájmu dostává problematika

Více

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ OBCÍ

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ OBCÍ STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ OBCÍ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Odbor regionální politiky Květen 2015 TÉMATA PREZENTACE Východiska plánování Struktura a proces tvorby PRO Aplikace www.obcepro.cz PROČ PLÁNOVAT

Více

MŽP poř. č. 2. Název legislativního úkolu

MŽP poř. č. 2. Název legislativního úkolu MŽP poř. č. 2 I. Název legislativního úkolu návrh zákona, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů

Více

ÚZEMNÍ PLÁN ÚDRNICE NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP ÚDRNICE. Pořizovatel: Městský úřad Jičín

ÚZEMNÍ PLÁN ÚDRNICE NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP ÚDRNICE. Pořizovatel: Městský úřad Jičín ÚZEMNÍ PLÁN ÚDRNICE NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP ÚDRNICE Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Obec Údrnice Městský úřad Jičín Ing.arch.Karel Novotný Brožíkova 1684, 50012 Hradec Králové Tel.: 604566916,

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. srpna 2009 Č.j. : 61970/ENV09 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH metodický pokyn Úvod Související pojmy Související legislativní předpisy Vyhodnocení účelného využití

Více

ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ. srpen 2015 pro společné jednání

ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ. srpen 2015 pro společné jednání ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ srpen 2015 pro společné jednání Záznam o účinnosti Změny č. 5 ÚPNSÚ Kosoř vydávající správní orgán: datum vydání: číslo usnesení: datum nabytí účinnosti: pořizovatel: jméno oprávněné

Více

Možnosti financování protipovodňových opatření z OPŽP

Možnosti financování protipovodňových opatření z OPŽP Možnosti financování protipovodňových opatření z OPŽP Programové období 2007-2013 Programové období 2014-2020 Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka

Více

Úvod do problematiky OPŽP

Úvod do problematiky OPŽP Úvod do problematiky OPŽP Ing. Kamila Lisalová EKOTOXA s.r.o. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Osnova Návrh projektového

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013

Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013 Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013 Pořizovatel: Městský úřad Beroun, odbor územního plánování a regionálního rozvoje Husovo náměstí 68 266 43 Beroun Zpráva o uplatňování

Více

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č.

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. 470/2001 Sb. a dokumentace Programu revitalizace říčních

Více

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora a) Postup při pořízení a zpracování změny č. 1 územního plánu Změna č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora byla pořizována v souladu se zákonem č. 183/2006

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Brusel 13. 4. 2010 Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje 2 OBSAH PREZENTACE 1. Tradice a zkušenosti s územní spoluprací 2. Region

Více

ROZPOČTOVÝ VÝHLED. Mikroregionu Podkozákovsko. na období 2012-2016

ROZPOČTOVÝ VÝHLED. Mikroregionu Podkozákovsko. na období 2012-2016 ROZPOČTOVÝ VÝHLED Mikroregionu Podkozákovsko na období 2012-2016 1 Komentář k rozpočtovému výhledu Mikroregionu Podkozákovsko na r. 2012-2016. Podle ustanovení 3 zákona č.250/2000sb., o rozpočtových pravidlech

Více

CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY

CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY Dr. Johannes Hartl www.by-cz.eu Cíl EÚS Česká republika Svobodný stát Bavorsko 2014 2020 Evropská unie Evropský fond pro regionální rozvoj CÍL EÚS 2014 2020 CO

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 26. 1. 2015 Č. j.: 5429/ENV/15 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 10. 06. 2015 bod programu: 67 věc: Vyjádření ke Konceptu územně technické studie Nová trať Litoměřice Ústí nad Labem st. hranice SRN - informace dopad na rozpočet:

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. 4. 2013 Č. j.: 25101/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC (NÁVRH)

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC (NÁVRH) ZADÁNÍ (NÁVRH) ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC Pořizovatel: Městský úřad Nový Bor stavební úřad a úřad územního plánování Nám. Míru 1, 473 01 Nový Bor návrh ZADÁNÍ pro zpracování změny č.3 územního

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM zpracovaný v souladu s ustanovením 11 a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Nové Sady v uplynulém období 9/2011 8/2015

Zpráva o uplatňování Územního plánu Nové Sady v uplynulém období 9/2011 8/2015 Zpráva o uplatňování Územního plánu Nové Sady v uplynulém období 9/2011 8/2015 (Návrh určený k projednání) Pořizovatel: Městský úřad Vyškov, Odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám. 1, 682 01

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

Setkání s občany Třeboně. 2. července 2014, 17:00 hod. Stará Hlína

Setkání s občany Třeboně. 2. července 2014, 17:00 hod. Stará Hlína Setkání s občany Třeboně 2. července 2014, 17:00 hod. Stará Hlína 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (ZUR) 1/ ZUR = územně plánovací dokumentace kraje 2/ Územní plánování řeší m.j.

Více

Systém prostorového (územního) plánování v Nizozemí

Systém prostorového (územního) plánování v Nizozemí Systém prostorového (územního) plánování v Nizozemí Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Nizozemský systém prostorového (územního) plánování vychází z celkové organizace veřejné správy, která je

Více

NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY

NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY Pořizovatel: Městský úřad Ivančice, Odbor regionálního rozvoje, úřad územního plánování Vypracoval: Ing. Eva Skálová za pořizovatele, Zdeněk Přichystal určený

Více

OPŽP 2014 2020 aktuální informace

OPŽP 2014 2020 aktuální informace OPŽP 2014 2020 aktuální informace Mgr. Ing. Jana Tejkalová Odbor ochrany vod, odd. ochrany před povodněmi Setkání vodoprávních úřadů s odborem ochrany vod MŽP Nové Město na Moravě 29. - 30. 4. 2015 OBSAH

Více

POŘÍZENÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU PSÁRY

POŘÍZENÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU PSÁRY POŘÍZENÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU PSÁRY Odbor územního plání, MěÚ Černošice vedoucí: Ing. Helena Ušiaková referent: Ing. arch. Kristýna Jirsová ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 15. 5. 2012 Č. j.: 36025/ENV/12 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY

ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY Důvody pro pořízení celoměstsky významné změny Z 2834/00 Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy a stanovení

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Neznámá platnost Č. j.: 60320/ENV/15 V Praze dne 4. září 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů

Více

M A G I S T R Á T M Ě S T A L I B E R E C

M A G I S T R Á T M Ě S T A L I B E R E C M A G I S T R Á T M Ě S T A L I B E R E C 6. zasedání zastupitelstva města dne: 26. 6. 2014 Bod pořadu jednání: Podnět k pořízení 77. změny územního plánu města Liberec - podnět č. 77/1 Zpracoval: Adam

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Soustava strategických a programových dokumentů ČR

Soustava strategických a programových dokumentů ČR Ministerstva zkoumají společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzují dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek. Zpracovávají koncepce rozvoje svěřených odvětví. (Z kompetenčního

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

Program spolupráce Česká republika Svobodný stát Sasko 2014 2020. Výroční konference 26. února 2015

Program spolupráce Česká republika Svobodný stát Sasko 2014 2020. Výroční konference 26. února 2015 Program spolupráce Česká republika Svobodný stát Sasko 2014 2020 Výroční konference 26. února 2015 Na podporu přeshraniční spolupráce 2014 2020 v rámci cíle Evropská územní spolupráce Obsah Programové

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Zpráva z praxe. Magistrát města Ústí nad Labem. Hodnocení brownfieldů na území města

Zpráva z praxe. Magistrát města Ústí nad Labem. Hodnocení brownfieldů na území města Partnerství pro české brownfieldy CZ.1.07/2.4.00/17.0033 Zpráva z praxe Magistrát města Ústí nad Labem Hodnocení brownfieldů na území města Ing. Václav Pulchart VŠB-TU Ostrava, stavební fakulta, kat. stavebních

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Městský úřad Litoměřice Odbor územního rozvoje

Městský úřad Litoměřice Odbor územního rozvoje Městský úřad Litoměřice Odbor územního rozvoje ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MICHALOVICE V UPLYNULÉM OBDOBÍ výsledná verze upravená podle ustanovení 47 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním

Více

Změnu č. 1 Územního plánu obce Lhotka

Změnu č. 1 Územního plánu obce Lhotka Obec LHOTKA, 739 47, okr. Frýdek-Místek IČ: 00296864, tel. i fax 558661850, e-mail info@obec-lhotka.eu Č.j.: 82/2010 Datum 15. 12. 2010 Záznam o účinnosti Správní orgán, který Změnu č. 1 Územního plánu

Více

Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí

Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí č. 13/2006 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR platným od 1. listopadu 2008 Dodatek č. 1 k Přílohám

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

PŘÍLOHA 4: OBSAH SPECIFIKACE PROJEKTOVÉ FIŠE

PŘÍLOHA 4: OBSAH SPECIFIKACE PROJEKTOVÉ FIŠE PŘÍLOHA 4: OBSAH SPECIFIKACE PROJEKTOVÉ FIŠE Projektová fiše je souhrnnou informací o projektu, která slouží jako první vstupní informace k rozhodování o předběžném výběru projektu k realizaci a jeho spolufinancování

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PÍSTINA

II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PÍSTINA II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PÍSTINA Obsah Textová část : Ozn. Kapitola Str. II.1 vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.4 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.4 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.4 Operačního programu Životní prostředí 14 Specifický cíl 1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření Aktivita 1.4. Budování, rozšíření a zkvalitnění

Více

Úprava regulace oboru vodovodů a kanalizací v ČR Ing. Jiří Duda Odbor vodovodů a kanalizací Ministerstvo zemědělství ČR

Úprava regulace oboru vodovodů a kanalizací v ČR Ing. Jiří Duda Odbor vodovodů a kanalizací Ministerstvo zemědělství ČR Úprava regulace oboru vodovodů a kanalizací v ČR Ing. Jiří Duda Odbor vodovodů a kanalizací Ministerstvo zemědělství ČR 19. ročník vodohospodářské výstavy VODOVODY KANALIZACE, 19. - 21. května 2015 Praha,

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Návrh zadání Změny č. 1 Územního plánu Ruprechtov

Návrh zadání Změny č. 1 Územního plánu Ruprechtov Návrh zadání Změny č. 1 Územního plánu Ruprechtov 1 Na základě návrhu vlastníka pozemku (občana obce) schválilo zastupitelstvo obce na svém zasedání rozhodnutí o pořízení Změny č. 1 Územního plánu Ruprechtov.

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 ZAJIŠTĚNÍ VIDITELNOSTI POLITIKY SOUDRŽNOSTI: PRAVIDLA KOMUNIKACE A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ V OBDOBÍ 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla

Více

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY pro společné jednání dle zákona č.183/2006 Sb. pořizovatel: M Ú O d o l e n a V o d a BŘEZEN

Více