Fakulta (strojní) byla dominantním pilířem liberecké vysoké školy, v té roli musí obstát.

Transkript

1 Fakulta (strojní) byla dominantním pilířem liberecké vysoké školy, v té roli musí obstát. Úvod Téze volebního programu Na severu Čech byla v roce 1953 ustavena inženýrská škola, která nesla název Vysoká škola strojní v Liberci. Výuka byla zahájena 1. října 1953 a do prvního ročníku nastoupilo přibližně 260 studentů, kteří prošli přijímacím řízením ještě v Praze právě na ČVUT. Univerzita v Liberci je tedy relativně mladá, tvoří ji šest fakult a vysokoškolský ústav (resp. dva ústavy). Fakulta strojní je z nich nejstarší. V Evropě jsou i instituce velmi staré, některé z nich mají své kořeny již ve středověku. Tehdy středověcí žáci, studenti, bakaláři, doktoři i profesoři přijali společný závazek: pospolu a v jednotě odhánět mračna nevědomosti, a to ku prospěchu jednotlivcům i společenství, k rozvoji kultury lidské společnosti. Základní myšlenkou byla zřejmě jednota a společné soužití akademické obce při naplňování smyslu své existence, tedy v šíření poznání. Předpokladem k úspěšnému plnění tohoto poslání univerzit je: cit. 1 respekt k svobodné diskuzi, k nezávislému jednání a ohledávání pravdy, ať to třeba i bolí a ať doporučená řešení nejsou levná, líbivá ani populární. Univerzity po staletí plnily poslání, pro něž v politickém a sociálním uspořádání tehdejší společnosti jen obtížně mohly očekávat výraznější podporu. Přesto se staly uznávaným subjektem, ale také dostatečně svobodným, nezávislým. Rozvíjely se, narůstal jejich potenciál, rozšiřovalo se jejich oborové působení, rostly počty studentů. Ale dnes se hovoří o neuspokojivé úrovni tradičních univerzit, a tedy o nutných reformách. Jistě, je tu mnoho důvodů pro hledání nových způsobů jak více a lépe bádat či efektivně vzdělávat, vždyť za ta staletí se toho mnoho změnilo. Na evropské úrovni začalo koncem dvacátého a počátkem jednadvacátého století vytváření kvalifikačních rámců, zabírají širokou oblast vzdělávání a mají za úkol zlepšit transparentnost kvalifikací v Evropě. Jsou spojovány se zajištěním kvality, podporují celoživotní učení a vzdělávání a mobilitu pracovní síly. Tuto poznámku jsem připojil proto, neboť v současné době, jsou předkládána i na národní úrovni různá reformní schémata, jež mohou vzdělávací instituce od jejich poslání odvádět. Bude na nich samotných, aby prokázaly rozvahu i sílu při obhajobě akademických principů a institucionální nezávislosti, ale přitom (jak se dnes módně říká) zůstaly konkurenceschopné. 1 Václav Hampl v projevu při příležitosti šestistého výročí lipské univerzity (Lipsko, ) Strategie a dlouhodobý záměr fakulty Bude fakultou důvěryhodnou, výběrovou? Bude fakultou pro všechny, vzdělávat i ty, které by dříve odmítala? Jaké cíle pro následující období, jaká témata jsou aktuální? Aktuální témata: - akademické principy a instituciální nezávislost, reforma terciárního vzdělávání (tzv. bílá kniha), - třetí role VŠ (aplikační sféra - vzdělávání i transfer technologií, vliv na okolí), vnitřní zdroje, vnější prostředí ekonomická a společenská dimenze, - financování hlavních činností v následujícím období. Koncepce rozvoje (našich vysokých škol) je reprezentovaná tzv. dlouhodobými dokumenty (v souladu se strategickými dokumenty národními i mezinárodními) - mezi významné priority se vedle vzdělávání řadí také oblast výzkumu a vývoje, rozvoj materiálně-technické základny a spolupráce s aplikační sférou. Aktualizace 2 pro rok 2010 tak představuje jeden z výchozích materiálů pro zpracování nového dlouhodobého záměru na další období (do roku 2015). Jeho přípravu bude třeba zahájit již v prvním pololetí příštího roku. Bude potřeba zvážit, ve kterých oblastech a ve kterých prioritách bude rozvoj naší univerzity a fakulty podporován (a jakých prostředků bude pro rozvoj využito). Fakulta by měla být dobře připravena podílet se na tvorbě strategických dokumentů, a to jak těch univerzitních, které by neměly uniknout pozornosti, tak zejména fakultních. O hlavních rysech budoucího rozvoje musí vedení diskutovat (jak uvnitř, tak v některých případech i vně akademické obce), výsledky potom promítnout do strategie dlouhodobého záměru a doplnit ji souborem opatření, jež povedou ke stanoveným cílům. Záměry rozvoje do roku 2010 jsou obsaženy v dokumentech nazvaných Dlouhodobý záměr 3 vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti na období a také v 4 Strategie rozvoje Vědy / Výzkumu / Vývoje Fakulty strojní TU v Liberci (do roku 2013), které bude potřeba vyhodnotit a pro další období do roku 2015 vytvořit nové. Kvalita dosahovaných výsledků Kvalita činností velmi těsně souvisí s charakterem vzdělávacích programů a výzkumu, ale je obtížně měřitelná. Fakulta své činnosti uskutečňuje v prostředí, které má silné i slabé stránky, pro další rozvoj musí využívat příležitostí a čelit hrozbám, jež musí včas identifikovat. Stanovení indexů, ukazatelů či bodů pro jednotlivé výsledky odborné či vzdělávací činnosti může posloužit pro porovnání 2 Viz 3 Viz 4 Viz 1

2 TU v Liberci v určeném průřezu parametrů. Takové hodnocení se mezi strojními fakultami (České republiky a Slovenské republiky) v posledních létech provádí. Pokud na tyto parametry navážeme nějaké další ohodnocení (finanční), povede to patrně k účelovému plnění právě těch činností, které budou oceněny. Formy hodnocení (kvality) mohou být rozdílné, je však potřebné, aby vedle hodnocení interními posuzovateli a studenty bylo hodnocení vybrané oblasti svěřeno externímu posuzovateli (např. externí evaluační agentuře). Výsledky hodnocení externími znalci představuje dobrý zdroj informací pro vedení fakulty jako zpětná vazba a pro stanovení koncepce rozvoje. Významným hodnotitelem je akreditační komise. Hlavní oblasti a cíle Co tedy považuji za hlavní v oblasti rozvoje? [1] Infrastruktura, materiální a organizační základna [2] Personalistika [3] Věda a výzkum, spolupráce s aplikační sférou [4] Vzdělávání [5] Mezinárodní spolupráce, internacionalizace [6] Zdroje podpory pro hlavní oblasti činností Infrastruktura Tvůrčí atmosféra na pracovištích je podložena badatelskou výbavou, fungující infrastrukturou, úzkým vztahem profesorů a studentů, umožněným i dobrým početním poměrem mezi studenty a pedagogy (relace student/pedagog - to je jedna ze slabin fakulty). Zajištění odpovídající infrastruktury a vybudování materiální a organizační základny pro práci akademických pracovníků a studentů je proto nutnou podmínkou dalšího rozvoje. Stav infrastruktury neodráží potřeby odpovídající současným úkolům a výzvám. Pro nejbližší období je potřeba posílit především ty oblasti, které mohou ovlivnit kvalitu výsledků a kulturu akademického života. A tedy bude nutné - analyzovat součinnost jednotlivých pracovišť v uskutečňování fakultních činností (pedagogických i vědeckovýzkumných), - analyzovat a případně i upravit strukturu pracovišť, jejich dislokaci a řízení, - s ohledem na očekávané změny ve struktuře hospodářských a správních útvarů TUL připravit koncepci správy fakulty. Činnost zaměřenou na posílení infrastruktury TUL, která podpoří konkurenceschopnost nejen na národní, ale zejména na mezinárodní úrovni, by měly fakulty v následujícím období potřeba podporovat a podílet se na přípravě a realizaci rozvojových projektů TUL - prosazovat v rámci TUL zejm.: - rekonstrukci či výstavbu nového laboratorního zázemí ( formou rekonstrukcí a modernizací stávajících objektů a výstavbou nových laboratoří kupř. budova ozn. L ), - nákup a instalaci zařízení a instrumentální techniky s kvalitním provozně-technickým zázemím, - rekonstrukci a výstavbu výukového zázemí (rekonstrukcí a modernizací stávajících objektů a případnou výstavbu nových poslucháren budova ozn. G - aula, další posluchárny a učebny vč. vybavení), - restrukturalizaci některých univerzitních útvarů, - vznik moderního informačního a komunikačního systému, který by mohl zajistit komplexní správu a provázanost IT a infrastruktury (sítě, data a informace, finanční toky, majetek, služby, zabezpečení apod.), ale i informační a komunikační centrum a knihovnu (s prostorem pro setkávání, konzultace, studium - individuální i týmové studovny apod.), - sítě: posílení vztahů mezi institucemi, jež se zabývají výzkumem a vývojem, vzděláváním, ale i spolupráce a intenzivní komunikace, přenos informací mezi subjekty vedoucí k podpoře inovačních řešení a ke zvýšení konkurenceschopnosti v uvedené oblasti, - v rámci informačního systému univerzity monitorovat pracovní trh, požadavky na absolventy a uplatnění absolventů na trhu práce. Akademické prostředí je specifické, přesto některé činnosti je třeba i na univerzitě (fakultě) řídit. Děkan jmenuje pro jím určené úseky proděkany, kteří by měli být pro danou oblast kompetentní - schopni jednat a rozhodovat. Oblasti jejich působení budou vymezeny s ohledem na strategii a cíle fakulty. O obsazení míst vedoucích pracovníků vědeckopedagogických pracovišť rozhoduje na základě výsledku výběrového řízení. Vedoucí pracovníci tvoří grémium, na něž se děkan obrací při řešení významných úkolů, při jednání o koncepčních záměrech - o strategii fakulty v oblastech hlavních činností, o případných změnách ve struktuře ap. Vedoucí pracovníci mají při uskutečňování činností pracoviště vysokou míru vnitřní autonomie, i když formálně rozhoduje děkan. Samosprávné akademické orgány mají své působení vymezeno zákonem a zejména role akademického senátu (jako nositele demokratických prvků) a vědecké rady nesmí být při rozhodování opomíjena a oslabována. Děkan společně s ostatními děkany diskutuje o součinnosti v rámci univerzity při uskutečňování hlavních činností TUL, o rozvoji TUL (o generelu TUL) apod., v případně potřeby vyzve k takové diskusi. Personalistika Lidé - to je ten nejcennější zdroj, který máme. O vynikající osobnosti se bude fakulta opírat při uskutečňování svých cílů - bez nich to nebude možné: - akademičtí pracovníci (osobnosti, podmínky pro tvůrčí a pedagogickou práci - materiální a finanční zázemí, kontakty, platformy, sítě), 2

3 - studenti (a studenti CŽV ) nabídkový koš a pravidla (studijní programy formy studia, stud. podpora, knihovna, ubytování, kultura a sport), - partneři (týmy řešitelů, partneři z aplikační sféry), - absolventi ( ALUMNI systém). Věková struktura a nedostatečný počet vysoce kvalifikovaných učitelů - osobností (v zastoupení docentů a profesorů mezi akademickými pracovníky) představuje na některých pracovištích značný problém. Proto bude potřeba vytvářet příležitosti pro mladé pracovníky a vhodně je motivovat pro aktivity, jež vedou k získávání zkušeností (v odborném prostředí a i v zahraničí) a dalšímu profesnímu růstu, které vytvoří předpoklady pro následná nová habilitační řízení. Větší pozornost musí být věnována mimořádně nadaným studentům, aby byl využit jejich potenciál pro rychlejší rozvoj kvalifikace, ale i pro řešení odborných úkolů či projektů (v rámci vnitřních grantových soutěží, zapojováním do výzkumných kolektivů apod.). K tomu využívat jak vnitřních zdrojů, tak i kupř. rozvojových projektů. Talentovaným studentům po absolvování (zejména doktorům) nabízet příležitost zařadit se do výzkumných týmů. Bude třeba významně podpořit komunikační schopnosti (jazykovou vybavenost) doktorandů a mladých pracovníků (na fakultě probíhá kurz již druhý rok), usilovat o absolventy a mladé vědce z jiných univerzit. Je třeba podnítit aktivity v dalších oblastech (práce v týmu, odborné stáže v aplikační sféře), které umožní rychlejší a účinnější adaptabilitu. Zřejmě bude potřebná aktualizace vnitřních předpisů, a to i univerzitních (zejména starší univerzitní předpisy připomínkovat a případně navrhnout rektorovi jejich aktualizaci - kupř. dokumenty, jež se týkají pracovně-právních vztahů - pracovní řád, mzdový předpis, katalog pracovních činností ad.). Věda a výzkum, spolupráce s aplikační sférou Je to oblast, kterou považuji pro funkci fakulty za stěžejní: - vědecká, výzkumná a vývojová činnost v kompetenci fakulty 5 prováděná týmy řešitelů (pracoviště, projektové týmy), - kolaborativní přístup (spolupráce, mezinárodní sítě), - přenos výsledků (aplikační sféra - zrychlený přenos do praxe ), - propagace výsledků a popularizace vědy, - investice do vědy (priorita: lidské zdroje, laboratoře, přístroje). Rozvoj odborných aktivit a velmi dobré výsledky ve vědě a výzkumu jsou podmínkou nutnou pro další činnosti fakulty 5 Hlavní odborná témata podle dokumentů fakulty: materiálové inženýrství, konkurenceschopné stroje a zařízení, technologické a výrobní procesy, akumulace a přenos energií. a univerzity. Výsledky jsou zdrojem pro uskutečňování studijních programů bez nich by nebylo co učit. Mnohá fakultní pracoviště mají bohaté zkušenosti s řešením vědeckovýzkumných úloh a dosahují velmi dobrých výsledků, ale měla by více spolupracovat, a to i napříč univerzitou. Bude jistě řada příležitostí pro takovou spolupráci, zejména při řešení problémů na hranici oborů, ať již to bude např. energetika či medicínské aplikace, které mají před sebou velký prostor pro výzkum a vývoj, nebo jiné. Fakulta bude muset o značnou část finančních prostředků usilovat v soutěži o vědecké, výzkumné či vývojové projekty (případně v rámci operačních programů). Financování již nestojí jen na vzdělávání, je již vícezdrojové, ale relativní podíl výnosů ze vzdělávací činnosti patrně ještě poklesne (v současné době představuje přibližně polovinu z celkového objemu výnosů). Propojení s průmyslovou sférou patří mezi silné stránky činností některých pracovišť (podíl tzv. doplňkové činnosti činí až 20% příjmů pracoviště). Odborná spolupráce s aplikační sférou při řešení aktuálních problémů může přinést finanční výnos, ale i další pozitiva (podíl studentů na řešení formou studentských prací, odborné studentské praxe, přednášky specialictů apod.). Cílem úsilí fakulty bude zvýšit podíl výzkumu a vývoje na celkových výkonech fakulty a zvýšit dopad výzkumných a vývojových prací na průmyslové subjekty. Na některých pracovištích se daří zapojit do odborné činnosti i studenty, zejména doktorandy, kteří jsou členy řešitelských týmů. Není to však zatím obvyklé na všech pracovištích. Přestože je fakulta nositelem několika významných projektů, bude nezbytné dosáhnout výraznějšího podílu úspěšných žádostí zejm. v mezinárodních soutěžích a ve spolupráci se zahraničními partnery. Vzdělávání - zajištění kvality terciárního vzdělávání, - tři typy studijních programů, jež fakulta uskutečňuje, - kontrolní mechanismy, - profil absolventa, - pracovní trh a uplatnění absolventů. Fakulta strojní je fakultou technickou a v souladu s tradicí, ale i s ohledem na společenské potřeby bude zřejmě i v dalším období dominovat inženýrské, resp. magisterské studium, i když počet studentů tomu nemusí odpovídat. Fakulta bude nabízet studijní programy, které se opírají o dobrou tradici, mají robustní přírodovědný základ a nabízejí zajímavé studijní obory. S důrazem na znalosti, dovednosti, tvůrčí schopnosti, komunikaci a schopnost dalšího vzdělávání. Vedení fakulty by nemělo podporovat výraznější odklon od vyšších typů studia a výrazný příklon (jen) k bakalářskému, byť by se mohl zdát finančně zajímavý (a také pohodlný). Takové rozhodnutí může výrazně a dlouhodobě negativně ovlivnit úroveň fakulty, která se k takovému 3

4 TU v Liberci kroku rozhodne (podíl studentů, kteří jsou zapsáni v bakalářském studijním programu, představoval v r již přibližně dvě třetiny z celkového počtu zapsaných studentů, přitom počet absolventů tohoto programu představuje několik desítek - v r ukončilo studium 38 absolventů). Omezit se pouze na magisterské a doktorské studijní programy sice možné je, ale patrně v příštích letech takové rozhodnutí žádná fakulta neučiní (v magisterských programech naší fakulty studovalo v r přibližně 20% studentů, v doktorských programech potom přibližně 10% studentů). Univerzitní bakalářský program 6, o němž by měla být na univerzitě vedena diskuse (tedy hledání optimální rovnováhy mezi oborovou specializací a všeobecným vzděláním umožňujícím komunikaci mezi vzdělanci různých oborů a zachování intelektuálního prostředí), by měl být podepřen silným teoretickým základem, ale i na to se názory různí fakulta má takový univerzitní (na obory nečleněný) program připraven k akreditaci. Fakulta by se měla pokusit o prodloužení akreditace tradičního dlouháho magisterského studijního programu, alespoň v některém z oborů (ukazuje se, že tzv. dlouhý program byl relativně efektivní). Oborová orientace studijních programů je na jednotlivých fakultách univerzity odlišná (míra stratifikace je rozdílná), přesto by bylo rozumné využívat pro garanci některých studijních předmětů či jejich skupin osobností a pracovišť (byť z jiné fakulty TUL), jež jsou k tomu kompetentní. Fakultám přísluší rozhodovat o charakteru studijních programů a konstruovat studijní plán, ale podřizovat jeho skladbu ekonomické rozvaze, takříkajíc šetřit na předmětech, které poskytuje jiná fakulta, je pro studijní program velmi škodlivé. Proto by diskuse o charakteru studijního programu a profilu absolventa měla být důkladná. Bez ohledu na distribuci studentů v jednotlivých studijních programech či oborech by měla být garantována vysoká úroveň jejich absolventů. Kontrolní mechanismy by měly být jednoduché, ale jednoznačné. Díl odpovědnosti za kvalitu musí být přenesen z fakulty, která studijní programy uskutečňuje, na pedagogy a členy zkušebních komisí, aby svým osobním rigorózním přístupem garantovali odpovídající úroveň absolventů příslušných studijních oborů. Uchazeči a studenti vstoupili na univerzitu, aby získali vzdělání; nemohou být považováni pouze za subjekt, který přinese příspěvek na vzdělávací činnost, a proto obdrží diplom. Zvláštní pozornost by měla být věnována úrovni absolventů doktorských studijních programů. Absolventi nejvyššího typu vzdělávání musí prokázat, že jim doktorský titul právem náleží. A pokud je chceme srovnávat, pak pro to vyberme velmi dobré absolventy z nejlepších pracovišť (co s argumenty, že to jinde bývá i horší?). Studentům, kteří hodlají studovat s velmi dobrými vý- 6 Bakalářský stupeň studia v Americe často představují čtyři roky intenzivního všeobecného vzdělání (univerzitní bakalář) a teprve v magisterském tříletém stupni a dále doktorském studiu absolvuje student vybraný obor. sledky, může být přiznáno stipendium za dobrý prospěch. Fakulta může poskytnout další stipendia (kupř. na podporu studia v zahraničí, za podíl na vědecko-výzkumné práci apod.). Formy podpory aktivních studentů by se měly aplikovat i v dalších létech, neboť zdroje pro výplatu stipendií jsou tvořeny mj. i poplatky za studium, které platí studenti studující příliš dlouho. Přestože prognostici (demografové) poukazují na výrazný pokles populace, což jistě ovlivní četnost přihlášek (maturantů) na vysokou školu, ale potřebu vzdělávat se nyní avizují i starší, vyhledávají k tomu vhodné příležitosti. Oblast celoživotního vzdělávání (učení) je stále opomíjena. Až na výjimky nejsou připraveny ucelené programy, i když nabídka jednotlivých kurzů (a rekvalifikací) je poměrně pestrá. V koncepcích vzdělávání by se měla tato forma dalšího vzdělávání více využívat. Tak jak tomu je na jiných univerzitách v zahraničí. Mezinárodní spolupráce, internacionalizace Tuto oblast považuji pro další rozvoj fakulty za velmi důležitou. Podpora aktivit (ať již na úrovni univerzity či fakulty) by se měla orientovat jak do oblasti vzdělávací činnosti (mezinárodní programy, mobilita studentů a učitelů, společné studijní programy, studijní programy v cizích jazycích), tak do oblasti výzkumu a vývoje (spolupráce na úrovni jednotlivců, pracovišť, fakult a univerzit, aktivity publikační a účast na kongresech, spolupráce v odborných oblastech při řešení společných projektů partnerství, společné publikace apod.). Pro zvyšování kvalifikace studentů doktorských programů a mladých akademických pracovníků by měly školicí pracoviště organizovat a nabízet výměnné programy (či odborné stáže) na partnerských pracovištích za účelem získání zkušeností a komunikačních schopností. Pro studenty vypisovat stipendijní pobyty na zahraničních univerzitách a ve výzkumných institucích. Významným předpokladem rozvoje mobility je přijímání zahraničních studentů, akademických pracovníků a zahraničních odborníků, což přispěje i ke zvýšení jazykových dovedností našich studentů i pracovníků. K přijetí budou využívány programy EU a další výměnné mezinárodní programy. Vedení fakulty bude podporovat aktivity, jejichž cílem bude navazování spolupráce se zahraničními partnery. V příštích letech bude možné navázat na solidní základ, který v této oblasti připravila předchozí vedení fakulty a uskutečňovat spolupráci se zahraničními partnery jak evropskými, tak i mimoevropskými ( kupř. rozvojová pomoc vzdělávací programy pro vietnamské studenty a mladé pedagogy). Zdroje podpory pro hlavní oblasti činností Je obtížné odhadnout, zda nové vedení univerzity přehodnotí pravidla pro tvorbu rozpočtu univerzity (případně kdy a jak se projeví zavedení tzv. kontraktačního financování 4

5 vysokých škol). Přesto je vhodné poukázat na významný rozdíl ve financování činností na fakultě. Zatímco před léty byl dominantním zdrojem finančních prostředků příspěvek na vzdělávací činnost (a děkan přerozděloval podstatnou část finančních prostředků), pak v roce 2008 činil tento příspěvek méně jak 50% (na všechny studijní programy, které uskutečňuje fakulta, představoval téměř 100 mil. Kč). Po přerozdělení v rámci univerzity měl děkan k dispozici pro rozdělení mezi fakultní pracoviště méně jak 30% celkového obratu fakulty. Zbylých cca 70% bylo rozděleno podle jiných pravidel (část na krytí režijních nákladů TUL a větší část potom náležela přímo řešitelům), neboť se jednalo o prostředky účelové (vč. stipendií). I tato skutečnost bude jistě důvodem pro diskusi o parametrech a uplatňování tzv. výkonového systému na fakultě. Studijní programy a studenti příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost dotace ze státního rozpočtu a z jiných veřejných rozpočtů poplatky za studium podle 58 zákona o vysokých školách (studentům na stipendia) výnosy z doplňkové činnosti dary vlastní zdroje vysokých škol Rozvoj materiálně technické základny a spolupráce s aplikační sférou operační programy, zejména Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI), Vzdělávání pro konkurenceschopnost (VK), Praha- Adaptabilita (Adaptabilita), Podnikání a inovace (PI), Životní prostředí (ŽP), Lidské zdroje a zaměstnanost (LZZ) a podle konkrétních podmínek další operační programy tematické, regionální, Praha-konkurenceschopnost nebo operační programy Evropské územní spolupráce. rozvojové programy Fond rozvoje vysokých škol mezinárodní, zejména evropské programy v oblasti vzdělávání programové financování programy reprodukce majetku VZ (plánované náklady na infrastrukturu, přístrojové a technické vybavení v rámci řešených výzkumných záměrů) dotace a příspěvek ze státního rozpočtu vlastní zdroje vysokých škol Rozvoj výzkum a vývoj 1) Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací - její příprava, postup a realizace v oblasti výzkumu, vývoje a inovací na vysokých školách Institucionální podpora ve výzkumu a vývoji bude vycházet z těchto zásad: institucionální podpora - podle výsledků hodnocení institucí financování unikátní výzkumné infrastruktury (konsorcia) instituciální podpora (specifický výzkum) nahrazena účelovou podporou Účelovou podporu ve výzkumu a vývoji bude zajišťovat Grantová agentura České republiky (GA ČR) v oblasti základního výzkumu Technologická agentura České republiky (TA ČR) pro oblast aplikovaného výzkumu a vývoje a inovací, MŠMT, MV, MK v průřezových oblastech, MPO pouze pro projekty OP PI, MZe, MZ a MO odvětvový výzkum v oblasti zemědělství, zdravotnictví a obrany. 2) Výzkum a vývoj - pokračování poskytování veřejné podpory z kapitoly ministerstva (účelové a institucionální) na projekty výzkumu a vývoje a výzkumné záměry vysokých škol Předpokládané zdroje: veřejné zdroje - prostředky státního rozpočtu na výzkum a vývoj vlastní zdroje veřejných vysokých škol (příjemců podpory) prostředky ze soukromých zdrojů 3) Mezinárodní spolupráce (ministerstvo jako garant programů mezinárodní spolupráce, vytváření příležitostí vysokým školám k získávání podpory na projekty s mezinárodní účastí a k aktivnímu přínosu ČR k Evropskému prostoru výzkumu, vývoje) Předpokládané zdroje: účelové a institucionální prostředky státního rozpočtu poskytované podle zákona č. 130/2002 Sb. mezinárodní, zejména evropské programy Závěr Budu-li mít příležitost, budu o hlavních směrech rozvoje jednat jak uvnitř fakulty či univerzity, tak s představiteli ostatních podobně zaměřených fakult, ale i s představiteli významných společností (a firem), které mají přirozený zájem o výsledky vědecko-výzkumných činností, ale i o dobré absolventy studijních programů. Budu-li jmenován děkanem, budu usilovat o to, aby fakulta udržela své postavení jako významná vědecká a vzdělávací součást univerzity. Aby svými výsledky ve vědě a výzkumu osvědčila právo uskutečňovat všechny tři typy studijních programů, habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem, ale i právo zařadit se do skupiny tzv. vědeckovýzkumně orientovaných fakult. To jistě nebude úkol snadný. Dosažení toho cíle bude vyžadovat nejen dobrou spolupráci děkana s orgány fakulty, univerzity a představiteli jejích součástí, ale především vytvoření takového prostředí, v němž by každý člen akademické obce nalezl vhodné místo a příznivé podmínky pro uskutečňování odborných záměrů a vzdělávacích cílů. 5