Zjištění pocitu bezpečí, detekce sociálních problémů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Transkript

1 Zjištění pocitu bezpečí, detekce sociálních problémů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA 2012

2 Název studie: Zjištění pocitu bezpečí, detekce sociálních problémů Zadavatel studie: Statutární město Karlovy Vary a Městská policie Karlovy Vary Realizátor: Tazatelé: PhDr. Martin Dolejš, Ph.D. Denisa Svobodná, Petra Levá, Kateřina Gartová, Adéla Stará, Tereza Krausová, Hana Měřínská, Tereza Šuleková, Markéta Klauberová, Andrea Platinská, Markéta Szappanosová, Tereza Fichtlová, Simona Moudrá, Karolína Švecová, Petr Klaus a Milan Křivan Počet stran: 20 Počet příloh: 2 Probibliografické citace: Dolejš, M., (2012). Zjištění pocitu bezpečí, detekce sociálních problémů. Olomouc: Dolejš. Martin Dolejš, S tránka

3 Vhled do sledované problematiky Karlovy Vary jsou správním městem Karlovarského kraje, se staletou historií v politické, kulturní a hlavně lázeňské sféře. V kraji bylo hlášeno k trvalému pobytu 310 tisíc obyvatel, z toho obyvatel na území Karlových Varů (17 %). Z celkového počtu obyvatel je cca o 3 tisíce dívek a žen více než mužů. Ekonomicky aktivních obyvatel (15-64) je 70 %, přičemž bližší informace poskytuje tabulka 1. Karlovy Vary se dělí do územních celků a nejpočetnější co do obyvatel jsou tyto čtyři obytné čtvrti Rybáře, Stará Role, Drahovice a Tuhnice, ve kterých žije 81 % obyvatel. Graf 1 prezentuje nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel Karlových Varů, ve sledované populaci je cca třetina (35 %) se středoškolským vzděláním bez maturity a třetina se středoškolským vzděláním s maturitou. Neukončené základní vzdělání má 21 % obyvatel a vysokou školu absolvovalo 10 % (ČSÚ, 2012). Obyvatelstvo celkem Tab. 1: Rozložení obyvatelstva Karlových Varů (pohlaví a věkové kohorty) V tom V tom podle věku 65 a více Muži Ženy včetně nezjištěno Ekonomicky aktivní Z toho zaměstnaní Zdroj: ČSÚ, 2012 Graf 1: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel Karlových Varů (populace) 33% 10% 1% 21% základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné 35% vysokoškolské bez vzdělání Zdroj: ČSÚ, 2012 Kriminalita je určitou nedílnou součástí lidské society již od jejího vzniku. Jedná se o výskyt trestného chování, vyjádřený souhrnem trestných činů spáchaných ve společnosti 3 S tránka

4 (Skopalová, 2012, s. 16). Kriminální aktivity mohou páchat dospělí občané, ale setkáváme se s tímto chováním i u mladistvých a dětí. Druh, rozsah a kvalita trestných činů souvisí velice úzce s ekonomickou situací dané společnosti, ale i s hodnotami a morálkou společnosti. S příchodem ekonomické krize v posledních letech dochází k nárůstu počtu kriminálních aktivit. V posledních letech, lze například ze statistik Policie ČR (2012), identifikovat nárůst delikventního chování i u mladistvých a dětí. Výskyt tohoto chování je u jmenovaných skupin spojován s přechodem ke konzumnímu životu, který potlačuje morální a společenské hodnoty a do popředí dává peníze a hmotné vlastnictví. V Karlovarském kraji byl v roce 2011 jeden zjištěný trestný čin na obyvatel (okresy se mezi sebou neliší), horší situace je například v Ústeckém kraji nebo na území Hlavního města Prahy (méně než 20 obyvatel). Za posledních 9 měsíců (období leden-září 2012) bylo Policií ČR na území Karlovarského kraje zjištěno trestných činů (období leden-září 2012) a z nich objasněno 66 % (Tab. 2). Nejpočetnější skupinou jsou majetkové činy (krádeže prosté, vloupáním a ostatní), které za sledované období prvních 9 měsíců roku 2012 tvoří 53% všech zjištěných trestních činů. Podrobnější charakteristiky kriminálních aktivit poskytují tabulky 3a a 3b, které informují o podílu mladistvých a nezletilých pachatelů na těchto aktivitách. Z celkového počtu stíhaných, vyšetřovaných jsou 4 % pachatelů mladších 17 let (včetně). Tito pachatelé realizují hlavně krádeže a vloupání, v nižší míře výtržnictví, sprejerství či úmyslné ublížení na zdraví. Část trestných činů je realizováno recidivisty nebo pachateli pod vlivem psychotropní drogy respektive alkoholu. V menší míře se na kriminálních činech podílejí ženy, realizují 13 % činů. Tab. 2: Kriminalita v Karlovarském kraji v období Název Zjištěno Objasněno Násilné činy Mravnostní činy Majetkové činy Ostatní krim. činy Zbývající kriminalita Hospodářské činy CELKOVÁ KRIMINALITA: Zdroj: Policie ČR, S tránka

5 Tab. 3a a 3b: Kriminalita v Karlovarském kraji v období Název Pod vlivem Z toho alkohol Spácháno skutků Recidivisté Nezletilí 1-14 let Mladiství let Děti 1-17 let Násilné činy Mravnostní činy Majetkové činy Ostatní krim. činy Zbývající kriminalita Hospodářské činy CELKOVÁ KRIMINALITA: Název Celkem Stíháno, vyšetřováno osob Recidivisté Nezletilí 1-14 let Mladiství let Ženy Násilné činy Mravnostní činy Majetkové činy Ostatní krim. činy Zbývající kriminalita Hospodářské činy CELKOVÁ KRIMINALITA: Zdroj: Policie ČR, Grafy 2 a 3 prezentují vývoj zjištěných kriminálních činů a jaká část z těchto činů je objasněna. Zřejmé je, že se ve sledovaném období povede vyřešit více než 60 % zjištěných činů. Graf 2: Vývoj trestných činů v Karlovarském kraji v letech Rok 2008 Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Zjištěno Objasněno Zdroj: Policie ČR, S tránka

6 Z pohledu na vývojové křivky, lze říci, že v Karlovarském kraji ubývají zbývající typy kriminality (příklad zanedbávání povinné výživy nebo ohrožení pod vlivem návykových látek, opilství), ale vzrůstající tendence pozorujeme u násilných činů a u ostatní kriminality (příklad nedovolená výroba a držení psychotropních látek a jedů). Po zlomovém roce 2010 sledované majetkové a hospodářské činy vykazují určitý nárůst. Graf 3: Vývoj trestních činů v Karlovarském kraji v letech dle typu Rok 2008 Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Násilné činy Mravnostní činy Majetkové činy Ostatní krim. činy Zbývající kriminalita Hospodářské činy Zdroj: Policie ČR, Nejvíce trestné činnosti na území Karlových Varů se odehrává na území městské části Rybáře a Karlovy Vary město. V Karlových Varech za období bylo spácháno 1616 trestných činů. Z vývojového hlediska v posledních několika letech dochází k mírnému poklesu kriminálních aktivit. Celkový počet pachatelů v letech 2010 a 2011 se pohybuje pod hranící 2 tisíc, z toho je cca polovina recidivistů. Nezletilí a mladiství tvoří cca 5 % (statistiky k územnímu odboru Karlovy Vary). Obětí trestných činů ve skupinách nezletilí, mladiství a poškození nad 19 let stoupá (Krajské ředitelství Policie Karlovarského kraje, 2011). 6 S tránka

7 Popis výzkumné studie Hlavním cílem výzkumného projektu byla snaha získat základní informace o tom, jak občané Karlových Varů vnímají bezpečí, kriminalitu a delikventní chování na území Karlových Varů. Toto hlavní téma bylo rozděleno na dílčí výzkumné otázky a subtémata: a) zjistit úroveň pocitu bezpečí v jednotlivých městských částech a detekce sociálních problémů s důrazem na aspekty bezpečnosti; b) zjistit postoje veřejnosti k práci policejních složek a nově zavedené formy mobilní obchůzkové služby; c) identifikace lokalit v Karlových Varech, které veřejnost vnímá jako rizikové; d) porovnání lokalit s ubytovnami a bez ubytoven s cílem podchytit potencionální nebezpečí vzniku vyloučených lokalit; e) využít získaná data pro navazující projekty města Karlovy Vary a k úpravě některých aktivit Městské policie Karlovy Vary. Při realizaci strukturovaných interview byla snaha tazatelů získat pravdivé a platné informace od respondentů (reliabilita, validita), při zachování všech etických pravidel, které se k tomuto typu výzkumu vztahují. Výzkumný tým dodržel tyto základní etické normy: a) neohrozit a nepoškodit účastníky výzkumu; b) zachování anonymity respondentů; c) zaškolení tazatelé; d) seznámení respondentů se všemi relevantními informacemi o studii a o jejich právech; e) možnost kdykoliv ukončit strukturované interview; f) bezpečná archivace záznamových archů, primárních dat a dalších relevantních dokumentů. Základní metodou bylo strukturované interview, které ve své podstatě zahrnuje dotazníkové šetření v režimu face to face. Tazatel má předem vydefinované otázky a často i odpovědi ve formě dotazníku, který nepředkládá respondentům, ale čte jim jednotlivé části a zapisuje odpovědi respondentů. Dotazník respektive záznamový arch je prezentován v příloze číslo 1. Tento nástroj obsahoval: a) 8 položek na téma studie (1x kvalitativní charakter položky); b) 3 položky socio-demografického charakteru; c) 2 položky založené na pozorování tazatele; d) základní informace o studii, o kontaktu s respondentem o etice. 7 S tránka

8 Interview probíhalo v terénu (v jednotlivých částech města Karlovy Vary a v různých denních hodinách) a skládalo se z těchto části: a) vytipování si respondenta dle předem zvolených charakteristik (věk, pohlaví a další); b) navázaní očního kontaktu s respondentem; c) představení tazatele a studie; d) samotná administrace položek; e) ukončení výzkumného kontaktu a poděkovaní za ochotu a účast. Tazatelé byli proškoleni a garant studie jim vysvětlil všechny náležitosti týkající se podstaty výzkumného projektu a administrace dotazníku, respektive jak provádět interview. Interview proběhla v termínu S tránka

9 Výstupy z primárních dat Výběrový soubor tvořilo 1068 respondentů (tabulka 4), ale do vlastní analýzy bylo započítáno jen 1063 dotazníků, z důvodu nesplnění některého z kritérií (nižší věk, větší počet nezodpovězených položek). Z celkové populace občanů Karlových Varů se jedná o 2,3 %. Ženy ve výzkumu zaujímaly celkem 55 % (v populaci KV jsou početnější skupinou). Věkový průměr mužů je 42,4 a u žen 42,7 roků (směrodatná odchylka 17,2 respektive 18,4). Na území Karlových Varů bydlí 88 % respondentů, ostatní pocházejí z blízkých obcí a měst, jakou jsou Rotava, Loket, Ostrov nebo Nová Role (tito jedinci jsou započítáni do analýzy, na základě dohody se zadavatelem studie). Deseti procentní hranici přesáhli respondenti v městských čtvrtích Rybáře, Drahovice, Doubí a Tuhnice. Tab. 4: Základní socio-demografické informace o výběrovém souboru Muži Ženy Celkem Průměrný věk respondentů 42,4 roků 17,2 SD 42,9 roků 18,4 SD 42,7 roků 17,9 SD Pohlaví respondentů ,2 % ,8% ,00% Vzdělání Nedokončená ZŠ 3 0,7% 5 0,8% 8 0,8% Dokončená ZŠ 92 20,4% ,8% ,1% SŠ bez maturity ,7% ,0% ,4% SŠ s maturitou ,3% ,5% ,4% VOŠ 19 4,2% 55 9,2% 74 7,0% VŠ 48 10,7% 70 11,7% ,2% Bydliště Bohatice 45 10,0% 58 9,7% 103 9,8% Rybáře 69 15,4% 94 15,7% ,6% Drahovice 72 16,0% 84 14,0% ,9% Doubí 64 14,3% 69 11,5% ,7% Dvory 30 6,7% 36 6,0% 66 6,3% Tuhnice 57 12,7% 87 14,5% ,7% Lázeňské území 6 1,3% 26 4,3% 32 3,1% Obchodně správní území 37 8,2% 33 5,5% 70 6,7% Stará Role 4 0,9% 18 3,0% 22 2,1% Jiná městská část 14 3,1% 21 3,5% 35 3,3% Mimo území města Karlovy Vary 51 11,4% 73 12,2% ,8% Poznámka: součty respondentů u jednotlivých proměnných se liší, z důvodu chybějících odpovědí u některých respondentů; jedná se o jednotky respondentů. I jednotlivé věkové kohorty u výzkumného souboru (graf 4) jsou naplněny respondenty podle podobného klíče, jako sledovaná populace občanů Karlových Varů, jen u kohorty je počet vyšší, než by bylo vhodné (cca o 35 jedinců). Počet respondentů dosahující věk 65+ je 16 % (v populaci 21 %). 9 Stránka

10 Graf 4: Počet respondentů v jednotlivých věkových kohortách Při porovnání vzdělanosti výběrového souboru a populace (graf 5 a 6) můžeme dojít k závěru, že v této proměnné se tyto dva soubory výrazně neliší, a tedy vzorek je relativně reprezentativní kopií populace respektive všech občanů Karlových Varů. Vysokoškolsky vzdělaných lidí je kolem 11% v obou skupinách, stejného výsledku jsme dosáhli i u občanů s (ne)dokončeným základním vzděláním. Respondenti této studie se odlišují ve středoškolském vzdělání, zvýšený počet je těch, kteří úspěšně složili maturitní zkoušku (výběrový soubor). Graf 5 a 6: Vzdělání výběrového souboru a vzdělání občanů žijících na území Karlových Varů 11% 21% 38% 30% (Ne)dokončená ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ 10 S tránka

11 33% 10% 1% 21% základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné 35% vysokoškolské bez vzdělání Poznámka: ČSÚ využívá odlišné dělení dosaženého vzdělání; zdroj: graf 5 prezentovaná výzkumná studie, graf 6 ČSÚ, Po popisu demografických údajů přejdeme k analýze položek, které se zaměřují na téma výzkumu, tedy na pocit bezpečí a detekci sociálních problémů. Pro občany Karlových Varů je vandalismus a majetková trestná činnost nejméně přijatelná, tyto aktivity se nelíbí 69 %občanů (graf 7 a 8). Bezdomovectví, rušení nočního klidu a chování nájemníků ubytoven pro sociálně slabé je syceno cca 10 % respondentů. Ženy definují, respektive vnímají, vandalismus či bezdomovectví vážněji než muži. Ve výpovědích respondentů se objevily i tyto názory (patří do skupiny jiné projevy chování ): špatné chování společnosti a lidí navzájem, kapsáři, rasismus, sexuální obtěžování nebo vraždění. Graf 7 a 8: Nejvíce společensky nepřijatelné projevy chování u spoluobčanů Muži 2% 3% 1% 9% Bezdomovectví Vandalismus 36% 33% Rušení nočního klidu Chování nájemníků ubytoven Majetková trestná činnost 7% 9% Jiné projevy chování Agresivita Závislost 11 S tránka

12 Ženy 34% 4% 1% 1% 14% 28% Bezdomovectví Vandalismus Rušení nočního klidu Chování nájemníků ubytoven Majetková trestná činnost 8% 10% Jiné projevy chování Agresivita Závislost Občané, kteří se zapojili do výzkumu, se domnívají, že nejrizikovější lokalitou je Obchodně správní území, tedy část u autobusového, vlakového nádraží a centrum. Následují čtvrti Rybáře, Doubí a Dvory (graf 9). Nižší riziko z kriminality a delikvence vnímají v částech Bohatice, Drahovice, Tuhnice nebo Lázeňské území. Ve skupině Jiné jsou identifikovány tyto oblasti: Stará Role, Sedlec a Dalovice. Někteří respondenti identifikovali přesně nejrizikovější místo: podchod za Magistrátem města II KV v ulici U Spořitelny a přilehlý park, dále Sokolovská ulice. Graf 9: Bezpečnostně nejrizikovější lokality na území Karlových Varů z pohledu respondentů Námi oslovení obyvatelé Karlových Varů se vyjadřovali k tématu, která skupina má nejblíže k páchání kriminálních činů a k delikventnímu chování (graf 10). Jednalo se o kvalitativní položku, kdy na základě primárních dat bylo vytvořeno 6 kategorií, přičemž některé kategorie se mohou překrývat (nepřizpůsobiví občané z ubytoven, mohou patřit k romské komunitě). Někteří dotazovaní uvedli dvě až tři skupiny. Největší počet respondentů se domnívá, že ke kriminálním, delikventním aktivitám mají nejblíže jedinci z romské komunity. Druhou skupinou, která podle 12 Stránka

13 respondentů disponuje nejvyšším rizikem k protispolečenským aktivitám, jsou mladiství (mládež) a následuje skupina lidí bez střechy nad hlavou a nepřizpůsobiví občané v ubytovnách. Do kategorie ostatní skupiny jsme zařadili lidi z hnutí skinhead, opilce, seniory, politiky, nezaměstnané, drogově závislé, chudé občany atd. (takto skupiny pojmenovali respondenti). Graf 10: Skupiny s nejvyšším rizikem výskytu delikventního a kriminálního chování Jak respondentky, tak i respondenti zařazeni do tohoto výzkumného projektu (liší se v desetinách procentech) se domnívají, že nejohroženější skupinou, z hlediska obětí trestných činů jsou senioři, takto se vyjádřilo 43 % z dotazovaných. Následují skupiny děti a mládež, ženy a hendikepovaní občané (graf 11). Graf 11: Skupiny ohroženy kriminalitou a delikvencí S tránka

14 Na území města Karlovy Vary je 6 ubytoven pro sociálně slabé občany. Ubytovny se nacházejí v městských čtvrtích Tuhnice (2x), Drahovice (2x) a Bohatice (2x). Kladně (ano) vnímá ubytovny pro sociálně slabé na území Karlových Varů jako rizikový faktor, mající pozitivní vztah ke kriminálním aktivitám, necelá polovina respondentů (49 %); (graf 12). Celkem 28 % občanů se domnívá, že existence ubytoven nemá vliv na kriminalitu a delikvenci. O něco méně procent občanů (23 %) neumí tuto problematiku zhodnotit. Ženy ve výběrovém souboru (30 %) se ve vyšší míře přiklání k názoru, že existence těchto ubytoven je riziko pro veřejný pořádek (muži 20 %). Občané se středoškolským vzdělání (bez nebo s maturitou) vidí opět existenci ubytoven jako riziko, oproti vysokoškolákům. Nejvyšší podíl na odpovědi Ano mají občané z městských čtvrtí Rybáře, Dvory, Drahovice a Bohatice. Občané čtvrti Tuhnice, kde se ubytovny také nacházejí, je nevnímají jako rizikový faktor vzhledem k delikvenci a kriminalitě. Graf 12: Ubytovny pro sociálně slabé na území KV jako rizikový faktor ohrožující bezpečnost a veřejný pořádek 23% 49% Ano 28% Ne Neumím zhodnotit Na problematiku existence ubytoven pro sociálně slabé při dotazování navazovala otázka, zda si respondenti myslí, že by ubytovny měly být pod stálým dohledem městské policie. Z výběrového souboru celkem 68 % respondentů požaduje stálý dohled policie. Ženy i muži tuto problematiku vidí velice podobně, přičemž ve skupině mužů zvolilo volbu Ano 68 % a ve skupině žen 67 % (graf 13). 14 S tránka

15 Graf 13: Ubytovny pro sociálně slabé na území KV pod stálým dohledem městské policie 32% 68% Ano Ne Městská policie Karlovy Vary realizuje Mobilní obchůzkové služby (MOS) od roku 2011 s mottem Čas na občana. Jedná se o hlídkovou a obchůzkovou službu pro okrajové městské části. O této službě má povědomí 45 % dotazovaných občanů Karlových Varů (graf 14). Graf 14: Povědomí občanů Karlových Varů u fungování Mobilní obchůzkové služby (MOS) realizované Městskou policií 45% 55% Ano Ne Tazatelé výzkumné studie se respondentů dotazovali, jaká opatření by byla vhodná pro zvýšení pocitu bezpečí na území města Karlových Varů (graf 15). Každý respondent mohl zvolit 15 S tránka

16 dvě odpovědi nebo doplnit své opatření. Podle mínění občanů mohou ke zvýšení pocitu bezpečí přispět hlavně tři opatření: a) rozšíření a modernizace městského kamerového systému, b) zvýšení činnosti MOS z 12 na 24 hodin denně a c) veřejné osvětlení rizikových lokalit. Jiné preventivní opatření zvolilo 48 respondentů, přičemž nejčastěji požadovali více policistů v ulicích města, častější obchůzky a pěší obchůzky (výpověď respondenta: Více policejních hlídek v ulicích a ne v autech. nebo Policisté by měli mít méně aut a lepší boty. ). Další nápady preventivních opatření: a) zrušit herny a casina, b) zrušit armádu spásy v částech města, c) zavření všech politiků a vystěhování Rusů, d) zákaz zdržování bezdomovců na veřejných místech, e) vyšší tresty a postihy, f) vystěhování rizikových skupin mimo město (Romové, bezdomovci) nebo vyhrazení území pro tyto skupiny, g) více zásahů proti Vietnamcům, h) stabilní jednotky městské policie u autobusových a vlakových nádraží, i) legální zdi na grafity, j) omezení prodeje alkoholu a zredukování heren, k) zaměstnat jedince z menšin, l) větší informovanost cizinců o nebezpečích, m) více přechodů se semafory, n) preventivní programy pro mládež. Jeden respondent uvedl zajímavé opatření: Telefonní číslo na policii pro zaslání SMS v ohrožení, kdy napadený nemůže volat a mluvit a propagace tohoto čísla.. Části respondentů by se líbilo i nízkoprahové mobilní zařízení pro děti a mládež v rizikových lokalitách, souvisí to s tím, že respondenti uváděli mládež jako skupinu, která má blízko k delikventnímu a kriminálnímu chování. Graf 15: Preventivní opatření pro zvýšení pocitu bezpečí občanů Rozšíření a modernizace městského kamerového dohlížecího systému Zvýšení činnosti Mobilní obchůzkové služby z 12 hodin na 24 hodin denně Veřejné osvětlení Nízkoprahové rizikových lokalit mobilní zařízení pro děti a mládež v rizikových lokalitách Jiné preventivní opatření 16 S tránka

17 V záměru prezentovaného výzkumného projektu shrneme základní charakteristiky a výsledky, které z primárních dat vzešly. Charakteristiky: a) cílem studie bylo získat data, informace a poznatky o tom, jak respondenti, občané Karlových Varů vnímají bezpečnost, kriminální a delikventní chování na území města; b) výzkumný projekt se řídil etickými zásadami, které jsou pro tento typ výzkumu charakteristické (například neohrozit a nepoškodit respondenta, zachování anonymity atd.); c) nástrojem pro sběr dat bylo strukturované interview tvořené 13 položkami; d) realizace interview probíhala v terénu v období října 2012 (v různých částech města Karlovy Vary a v různou denní hodinu); e) tazatelé byli odborně proškoleni a získali informace o výzkumném projektu. Výsledky a) do studie se zapojilo 1063 respondentů (55 % žen; 88 % bydlících v KV; průměrný věk 42,7 roků); b) v základních charakteristikách (věk, pohlaví a vzdělání) se povedlo dodržet procentuální rozložení identifikované u populace občanů KV; c) pro respondenty je nejméně přijatelný vandalismus a majetková trestná činnost; d) nejrizikovější je Obchodně správní území (vlakové a autobusové nádraží), Rybáře, Doubí a Dvory; e) nejvyšší riziko výskytu kriminálního a delikventního chování je u Romů, mládeže a bezdomovců; f) delikventním a kriminálním chováním spoluobčanů jsou nejvíce ohroženi senioři, dále děti a mládež a ženy; g) necelých 50 % se domnívá, že existence ubytoven pro sociálně slabé je rizikovým faktorem a 68 % se domnívá, že by měly být pod stálým dohledem městské policie; h) respondenti požadují rozšíření a modernizaci kamerového systému, zvýšit činnost Mobilní obchůzkové služby a realizovat výstavbu veřejného osvětlení v rizikových lokalitách. 17 S tránka

18 Diskuze a) prevence (primární, sekundární a terciální), odborné aktivity a projekty by se měly soustředit na mládež, romskou komunitu a na lidi bez přístřeší; b) zvýšit ochranu a realizovat projekty zaměřené na seniory, ženy a cizince; c) posílit již existující projekty jako kamerový systém, MOS a veřejné osvětlení; d) prevenci zaměřit hlavně na mládež, která je jak realizátorem delikventních, kriminálních či rizikových aktivit, tak se stává i obětí těchto činů; e) realizovat projekty vedoucí ke zvýšení počtu policejních hlídek v ulicích města Karlovy Vary; f) vytvořit a realizovat aktivity a projekty v městských částech, které byly identifikovány jako nejrizikovější. 18 S tránka

19 Bibliografický aparát Skopalová, J. (2002). Vybrané kapitoly ze sociálních deviací. Olomouc: Univerzita Palackého. ČSU (2012). Obyvatelstvo podle pohlaví, druhu pobytu, rodáci a cizinci podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v kraji. Dostupné na (staženo dne ) ČSU (2012). Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání podle správních obvodů obcí s rozšířenou působní v kraji. Dostupné na (staženo dne ) Policie ČR (2012). 09 Celková kriminalita za období od do Dostupné na (staženo dne ) Policie ČR (2012). 09 Celková kriminalita za období od do Dostupné na (staženo dne ) 19 S tránka

20 Příloha 1 Dotazník Zjištění pocitu bezpečí, detekce sociálních problémů Příloha 2 Design výzkumného projektu Zjištění pocitu bezpečí, detekce sociálních problémů 20 S tránka