Elektronizace českého zdravotnictví v letech

Transkript

1 Elektronizace českého zdravotnictví v letech

2 Elektronizace českého zdravotnictví v letech Postupy a plány elektronizace Aktuální stav jednotlivých projektů Registry dat Elektronická preskripce Elektronická dokumentace Financování projektů

3 Elektronizace českého zdravotnictví Elektronizace českého zdravotnictví představuje důležitý nástroj rychlé a efektivní komunikace i v rámci celoevropského prostoru. Všechny koncepční cíle se v systému péče o zdraví soustřeďují na posílení role: občan pacient pojištěnec Cílem je, aby každý pacient dostal takovou péči, která je vhodná právě pro něho Základními prioritami jsou: vysoká kvalita zdravotních služeb dostupnost zdravotních služeb dlouhodobá stabilita systému poskytování zdravotních služeb vysoká úroveň ochrany soukromí (osobních údajů)

4 Postupy a plány elektronizace Koncept elektronického zdravotnictví je založen na sdílení dat způsobem, že data jsou sdílena pouze a jenom tehdy, je-li to nezbytné k poskytování péče. Základní idea Ministerstva zdravotnictví spočívá: 1.ve využití stávajících informačních systémů - NIS, PACS a dalších 2.ponechání elektronické formy dokumentace u primárního zdroje (původce vzniku) 3.zajištění prostředí pro sdílení elektronické dokumentace 4.navázání na základní registry (architektura egovernment) 5.vytvoření legislativních a technických předpokladů pro funkční sdílení.

5 Postupy a plány elektronizace Klíčové aktivity v elektronizaci zdravotnictví Realizace Soutěže o návrh Hospodárného a funkčního elektronického zdravotnictví v roce 2012 a 2013 Zřízení Rady uživatelů hospodárného a funkčního elektronického zdravotnictví na úrovni Ministerstva zdravotnictví ČR v roce 2013 Zapojení všech subjektů zdravotnictví do projektů (lékaři, pacienti, zdravotní pojišťovny, asociace nezávislých odborníků) Komponenty elektronického zdravotnictví Sdílení dat, komunikace, zpracování a vytěžování dat Elektronická preskripce Výměna elektronické zdravotnické dokumentace Vytvoření portálu elektronického zdravotnictví Vytvoření registru radiační zátěže Vytvoření Manažerského informačního systému

6 Aktuální stav jednotlivých projektů Realizované projekty (úspěšně zakončené nebo stále trvající) Úprava rezortních registrů a konsolidace rezortních dat v návaznosti na základní registry veřejné správy realizace projektu splňuje základní účel architektury egovernmentu na sjednocení technologie a způsobu uchování, klasifikování, zapisování a získávání informací z již existujících registrů a propojení se základními registry Ministerstva vnitra Aplikace moderních ICT metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti systému Státního zdravotního dozoru realizace projektu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, jehož cílem je datové, technologické a personální řešení zajišťující vysoce interaktivní dostupnost dat ze systému Státního zdravotního dozoru Agendový portál projekt byl realizován v roce 2010 v rámci IOP jako první krok v implementaci českého elektronického zdravotnictví. Agendový portál sjednotil informační zdroje rezortních dat a poskytl jednotný bod pro vyhledávání konkrétních informačních zdrojů. Projekt erecept funkční řešení elektronické preskripce, které stojí na zákonem zřízeném centrálním uložišti elektronických receptů. Projekt je realizován Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL).

7 Aktuální stav jednotlivých projektů Formální rámec elektronického zdravotnictví v rámci egovernment byl dán Usnesením vlády ČR č. 536/2008 o strategických projektových záměrech pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU v rámci Smart Administration. Základní dokumenty: Strategie Evropa 2020, stanovující cíle hospodářského růstu v EU do roku 2020 Digitální agenda, strategie i2010, která je součástí Strategie Evropa 2020 Akční plán eeurope 2002, resp. aktualizovaná verze eeurope 2005 Zapojení do mezinárodních projektů, např. epsos Cílem všech projektů je zefektivnit poskytování zdravotních služeb a tím v konečném důsledku zvyšovat kvalitu této péče a bezpečí pacientů.

8 Registry dat Projekt Úprava rezortních registrů a konsolidace rezortních dat v návaznosti na základní registry veřejné správy ereg V České republice byla zavedena řada registrů v působnosti MZ ČR, které byly provozovány v různorodém nekonsolidovaném prostředí, a informace, které uchovávají, nejsou klasifikovány jednotným klasifikačním systémem. Zdravotnické registry (např. NOR, NROD) Hygienické registry (např. PiVo, KaPr) Administrativní registry (RZPRO, NRZP, NRPZS) a Centrální úložiště výkazů (CÚV) Ostatní registry Registry využívají zejména subjekty:

9 Registry dat Projekt ereg naplňuje jeden ze základních pilířů elektronického zdravotnictví, jehož zavedení je zásadním předpokladem pro udržitelnost a rozvoj českého zdravotnictví. Cíle projektu ereg Zásadně zjednodušit a zefektivnit předávání dat do registrů Zásadně zjednodušit, standardizovat a sjednotit získávání informací z registrů Propojit registry se Základními registry veřejné správy (ROB, RPP, ROS, RUIAN) Informace bezpečně uložené v registrech mají být včasné, kvalitní tedy správné a úplné, důvěryhodné a zejména standardně a jednoduše využitelné pro všechny, kdo je potřebují a mají na ně nárok

10 Registry dat V rámci systému je realizována Jednotná technologická platforma (JTP) se základní funkcionalitou pro podporu implementace registrů formou "zásuvných modulů". Jednotlivé evidence a agendy budou buď konsolidovány a přímo převedeny do jednotné platformy nebo alternativně mohou být ponechány ve stávající podobě a do nového systému integrovány. Součástí implementace bude vytvoření potřebných výstupních modulů (sestavy, přehledy, statistiky, včetně grafických a mapových výstupů). Výstupy systému budou mj. podklady pro mezinárodní výměnu informací v rámci EUROSTAT a WHO. V budoucnosti s rozvojem projektů elektronického zdravotnictví budou jako datové zdroje použity Elektronická zdravotnická dokumentace a Elektronická preskripce.

11 Elektronická preskripce Nahrazení stávajícího způsobu přenášení papírového receptu mezi občanem, lékařem, lékárníkem a následně plátcem zdravotních služeb Podmínkou je vytvoření centrálního úložiště elektronických receptů, do kterého musí mít přístup všichni předepisující lékaři a všechny lékárny rozšíření zaručených elektronických podpisů mezi zdravotnické profesionály elektronické recepty musí být podepsány stejně jako vydání léku na elektronický podpis Využití zahraničních zkušeností založené na různých technických řešení včetně využití moderních technologií pro zabezpečený přenos citlivých údajů pacienta

12 Elektronická preskripce Cíle projektu epreskripce Vyšší bezpečnost a efektivita poskytovaných zdravotních služeb vedoucí k redukci nákladů na úhradu předepisovaných léčiv a redukci nákladů na léčbu komplikací spojených s chybnou medikací Plošné využití elektronické preskripce zvýší efektivitu vydávání léků a jejich kontrolu, lékař získává informaci, zda pacient lék vyzvednul Snížit bezpečnostní rizika léčby, zajištění podkladů pro vyhodnocení dat o preskripčních zvyklostech lékařů a o spotřebě léčiv Zjednodušit komunikaci poskytovatelů zdravotních služeb vzájemně a mezi poskytovateli zdravotních služeb a zdravotní pojišťovnou Integrace a přeshraniční spolupráce

13 Elektronická preskripce Přínosy Občané/pacienti vyšší ochrana pacienta před chybami při předepisování a výdeji léčiva komfortní přístup k informacím o realizované medikaci přehled o celkové výši spoluúčasti minimalizace nutnosti opakovaných návštěv z důvodu periodické medikace Lékaři zprůhlednění hospodaření ordinace minimalizace času spojeného s manipulací receptů zjednodušení opakovaného vystavování receptů dostupnost lékové historie Lékárníci použití informací z elektronického receptu k přímému vyúčtování vydaného léku zdravotní pojišťovně redukce administrativy spojené s přepisováním identifikačních údajů pojištěnce ztížení padělání receptů, zneužívání získaných léčiv na ilegální trh s drogami Zdravotní pojišťovny pravidelné poskytování přehledů a objemu vydaných léčiv pružná kontrola lékové politiky a pojistných plánů redukce nákladů na léčbu následných komplikací způsobených záměnou léků

14 Elektronická dokumentace Zdravotnická dokumentace může být vedena v elektronické podobě za podmínek stanovených v 54 a 55 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách Zdravotnická dokumentace musí být vedena průkazně, pravdivě, čitelně a musí být průběžně doplňována. Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu. Každý zápis musí být opatřen identifikátorem záznamu. Samotný zápis obsahuje nezměnitelné, nezpochybnitelné a ověřitelné údaje, kterými jsou: datum provedení zápisu identifikační údaje zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, který záznam provedl

15 Elektronická dokumentace Výměna elektronické zdravotní dokumentace Celkový koncept elektronického zdravotnictví je založen na sdílení dat, kdy data jsou sdílena pouze a jenom tehdy, je-li to nezbytné k poskytování péče za využití ICT. Cílem zavedení elektronické zdravotní dokumentace je: zlepšení kvality zdravotních služeb snížení rizika pochybení z důvodu nedostatku informací = vyšší bezpečí pacienta podpora mobility pacientů a usnadnění přístupu pacientů k informacím svobodná volba poskytovatele zdravotních služeb zpřehlednění a zjednodušení administrativy spojené s vedením zdravotní dokumentace usnadnění zabezpečeného přístupu oprávněného zdravotnického pracovníka k informacím pacienta (zabezpečený nepřetržitý online přístup) výměna informací mezi poskytovateli služeb zavedení mezinárodních standardů v oblasti zdravotnické informatiky

16 Elektronická dokumentace Základní požadavky systému elektronické zdravotnické dokumentace dostupnost dat v nepřetržitém online režimu a bezpečný přístup k datům online interoperabilita s navazujícími systémy a službami, které jsou součástí elektronického zdravotnictví dostupnost dat s pomocí web technologie, bezpečný přístup k datům prostřednictvím internetu zabezpečený, autorizovaný a auditovatelný přístup k datům a transakcím s nimi sdílení dat před definovaná rozhraní v uzavřených komunikačních sítích, které propojují komunity zdravotnických pracovníků a jednotlivé poskytovatele maximální strukturovanost uložených informací, omezení množství volných textů ve zdravotní dokumentaci podpora multimediálních formátů uložených informací otevřenost vůči vývoji aplikací a služeb poskytovaných komerční sférou podpora zaručených elektronických podpisů, které umožní jednoznačnou autorizaci a zaručí nezměnitelnost a integritu informací vložených do systému záruka vysoké dostupnosti, zálohování a integrity dat

17 Financování projektů Strategickým záměrem je zabezpečit při realizaci projektů: 1.efektivní využití prostředků ze státního rozpočtu 2.využít možnosti spolufinancování z fondů EU v rámci programového období Pro období a v souladu se strategií Integrovaného regionálního operačního programu bude možná podpora projektů elektronického zdravotnictví zohledněna v prioritní ose 3, která je zaměřená na zajištění správy území a na zefektivnění veřejných institucí. Jedná se o investiční prioritu na Posilování aplikací v oblasti ICT určených pro elektronickou VS, elektronické učení a elektronické zdravotnictví. Pro programové období bude možná podpora i v rámci OP Zaměstnanost.

18 Děkuji za pozornost! Ing. Fares Shima Ředitel odboru Informatiky Ministerstvo zdravotnictví ČR