Univerzita J. E. Purkyně

Transkript

1 Univerzita J. E. Purkyně Fakulta životního prostředí Seminární práce předmětu: Geologie a pedologie (případně Geologie a životní prostředí) Lokality výskytu molybdenitu v katastru Bohosudova Vypracoval: Jan Novák 1. ročník, studijní obor Ochrana ŽP v průmyslu (případně Vodní hospodářství, Ochrana ŽP) Ak. rok 2008/2009, ZS (příp. LS)

2 Prohlášení: Prohlašuji, že seminární práci na téma Lokality výskytu molybdenitu v katastru Bohosudova jsem vypracoval samostatně s použitím odborné literatury, kterou jsem citoval v seznamu literatury. V Litoměřicích dne:

3 Obsah 1 Úvod Geologická situace Geologie okresu Teplice Geologie krušnohorského krystalinika Popis jednotlivých lokalit Štola Barbora Důl V. květen Zwergenpinge Komáří hůrka Další místa výskyt Vlastní zhodnocení lokalit Diskuse Závěr Literatura Přílohy

4 1 Úvod Při výběru tématu pro svou seminární práci jsem chtěl zvolit lokalitu, která je mi blízká a zároveň se o ní mohu dozvědět něco nového a zajímavého. Protože bydlím v Teplicích, a město i jeho okolí patří k pozoruhodným místům, zvolil jsem práci ze svého regionu. V teplickém muzeu jsem se před několika lety dozvěděl o výskytu molybdenitu ve svahu pod Komáří hůrkou a rozhodl jsem se zpracovat seminární práci předmětu Geologie a pedologie právě na téma problematiky molybdenitu tomto regionu, včetně informací o historické těžbě a současném stavu lokalit. Abych mohl najít dostatek informací, hledal jsem v literatuře i v teplickém archívu. Zjistil jsem, že o výskytu molybdenitu na zdejších lokalitách se v dobových zápisech prakticky nic nenalézá, nicméně podařilo se mi shromáždit několik vhodných článků a publikací. Velmi cenné rady mi poskytl pan Petr Vrabec, pracovník Státního okresního archivu Teplice a zároveň velký odborník na problematiku minerálu molybdenitu. 4

5 2 Geologická situace 2. 1 Geologie okresu Teplice 2.2 Geologie krušnohorského krystalinika 5

6 3 Popis jednotlivých lokalit 3.1 Štola Barbora 3.2 Důl V. květen 6

7 3.3 Zwergenpinge 3.4 Komáří hůrka 3.5 Další místa výskyt 7

8 8

9 4 Vlastní zhodnocení lokalit 9

10 5 Diskuse 10

11 6 Závěr Ve své seminární práci jsem se snažil využít všech dostupných pramenů, literatury a internetu, abych vytvořil hodnotnou práci. Materiály pro napsání práce jsem získával především ve Státním okresním archivu v Teplicích. Setkal jsem se s ochotou pracovníků archivu při vyhledávání příslušných dokumentů a literatury. Pomohli mi zorientovat se v materiálech, které se vztahují k problematice mé seminární práce. Ke stanoveným úkolům je možno říci toto: Pravděpodobně v celém prostoru důlních děl podél lanovky na Komáří hůrku lze nalézt krystalky molybdenitu, ovšem s různou četností, jak jsem se mohl sám přesvědčit na mnou zkoumaných lokalitách. Nejvíce molybdenitu jsem nalezl u štoly Barbora. 11

12 7 Literatura EISENREICH M., BREITER K. (1993): Krupka, deposit od Sn-W-Mo ores in the eastern Krušné hory Mts. Věst. Čes. Geol. Ústavu 68, 3, MALKOVSKÝ M. a kol. (1985): Geologie severočeské hnědouhelné pánve a jejího okolí. Praha, Academia, 424 s. SEJKORA J., BREITER K. (1999): Historický rudní revír Krupka, Krušné hory. Bull. Mineral. - petrolog., Odd. Nár. Muz., 7, ŠTEMPROK, M., NOVÁK, J. K., DAVID, J. (1994): The association between granites and tin-tungsten mineralization in the eastern Krušné hory (Erzgebirge). Monogr. Ser. Min. Deposit 31, , Stuttgart PAULIŠ P. (2000): Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech. Kutná hora str STOČES B. (1954): Důlní geologie, díl 1., Nakl. Československé akademie věd, Praha, 133 str

13 8 Přílohy Příloha 1. Geologická mapa (Zdroj: GeoInfo Levý horní a pravý dolní roh (Křovák) :[ ; ][ ; ], 1:37000 Sjednocená legenda GeoČR 50 kenozoikum kvartér holocén navážka, halda, výsypka, odval (antropogenní) (složení proměnlivé) nivní sediment (fluviální nečlenené + sedimenty vodních nádrží) smíšený sediment (deluviofluviální) písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (deluviální) (složení pestré) pleistocén písek, štěrk (fluviální) (složení pestré) ČESKÝ MASIV - POKRYVNÉ ÚTVARY A POSTVARISKÉ MAGMATITY mezozoikum křída křída svrchní slínovce, vápnité jílovce místy písčité (marinní) (složení vápnitý) 13

14 spraš a sprašová hlína (eolická) (složení křemen + přímesi + CaCO 3) spraš a sprašová hlína (eolická) (složení křemen + přímesi + CaCO 3) sediment deluvioeolický (složení křemen + přímesi + CaCO 3) písek, štěrk (fluviální) (složení pestré) písek, štěrk (fluviální) (složení pestré) písek, štěrk (fluviální) (složení pestré) písčité slínovce až jílovce spongilitické, místy silicifikované (opuky) (marinní) pískovce křemenné, jílovité, glaukonitické (marinní) (složení křemenný, vápnitý, jíl, glaukonit) jílovce, uhelné jílovce, uhlí, prachovce, pískovce, slepence (sladkovodní až brakické) paleozoikum perm perm spodní brekcie, slepence polymiktní karbon, perm karbon svrchní, perm spodní pískovec, prachovec a slepenec, vložky vápenece, jílovce, rohovece, pelokarbonátu, uhelná slojka ČESKÝ MASIV - KRYSTALINIKUM A PREVARISKÉ PALEOZOIKUM paleozoikum až proterozoikum neoproterozoikum, kambrium dvojslídný migmatit až ortorula (složení biotit muskovit, muskovit biotit) biotit muskovitická ortorula (složení biotit muskovit) dvojslídný svor (složení biotit muskovit, +- granát, staurolit, disten) amfibolit 14

15 Příloha 2. Topografická mapa (Zdroj: 15

16 Příloha 3. Mapa poddolovaných území (Zdroj: 16

17 Příloha 4. Fotodokumentace popisovaných lokalit 17