5 H D S E M I N Á Ř

Transkript

1 5 H D S E M I N Á Ř

2 Hospodářský vývoj Československa mezi světovými válkami

3 VZNIK ČESKOSLOVENSKA Republika Československá (ČSR/RČS) hranice vymezeny mírovými smlouvami 13,6 mil obyvatel (3,5 mil. Němců, 7 mil. Čechů, 1 mil. Maďarů) Sousední státy: Německo, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Rakousko

4 VZNIK ČESKOSLOVENSKA Po rozpadu RU monarchie mělo ČSR 21 % území a 26 % obyvatel % průmyslové kapacity a 27 % zemědělské produkce

5 zgyantv1um:&imgrefurl= 7paM&imgurl= TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK 7. března září 1937 pedagog, politik, státník a filozof Poslanec rakouské říšské rady a univerzitní profesor prvním prezident Československa

6 HOSPODÁŘSKÁ CHARAKTERISTIKA České země průmyslově-agrární Slovensko Agrární, nedostatečně industrializovaná oblast Podkarpatská Rus zaostalá agrární oblast Do československého státu se spojily dvě diametrálně odlišné oblasti: průmyslový západ a agrární východ republiky

7

8 PRŮMYSL Mezi rozvíjející se průmyslová odvětví patřil železářský a strojírenský průmysl, stavebnictví, chemický průmysl % průmyslových kapacit fungovalo ve formě kartelů a syndikátů Škodovy závody v Plzni, Československé státní dráhy, Československá pošta, Státní tiskárny, Baťa a.s.

9 ZEMĚDĚLSTVÍ Malé a střední závody do výměry 20 ha Po válce byly zemědělské produkty bez celní ochrany Ve 20. letech značná nesoběstačnost zemědělství dovoz surovin ze zahraničí Dovoz zemědělských surovin = pokles cen zemědělských produktů 1926 zavedení cel na některé zemědělské komodity Do r konjunktura Řepařství, pěstování chmele, ječmene, zeleniny, mlékárenství, chovu vepřů a drůbeže

10 POZEMKOVÁ REFORMA Zákon o obstavení velkostatků v listopadu 1918 Záborový zákon realizace pozemkové reformy, 16. dubna 1919 Reformě podléhají majetky o výměře větší než 150 ha zemědělské půdy a 200 ha veškeré půdy Vyvlastněný majetek si mohl stát ponechat a nebo jej přidělit zemědělcům Realizuje Pozemkový úřad

11 POZEMKOVÁ REFORMA II Leden 1920 přídělový zákon zábor půdy probíhal za náhradu v průměru byl zemědělcům přidělen 1 ha půdy za cenu Kč Posílila skupinu středních rolníků Přispěla k sociálnímu zklidnění na vesnici a k upevnění pozic agrární strany Podpořila technický rozvoj zvětšením počtu a významu kapitalistických statků o výměře ha Zbytkový statek

12 NOSTRIFIKACE Klíčové pozice v ekonomice zůstaly nadále v rukou německého a rakouského kapitálu Nostrifikační zákon zmocňoval ministry, aby vyzvali ty podniky, které měly sídlo mimo Československo, k přenesení svého sídla do republiky Nostrifikaci podléhaly akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným

13 REPATRIACE Doprovázela nostrifikaci Převod kapitálu ze zahraničí (z Vídně, Budapešti) zejména v roce 1919, 1923, 1924 na území republiky

14 ELEKTRIFIKACE Od r byla zahájena soustavná elektrifikace V roce 1929 mělo elektřinu k dispozici v českých zemích 75 % obyvatel Nejprve probíhala elektrifikace velkých měst, průmyslových oblastí a závodů Na východě Československa a na vesnicích probíhala elektrifikace výrazně pomaleji

15 ŽIVNOSTENSKÁ BANKA Politicky se opírá o národní demokracii J. Preiss, A. Rašín Uplatňuje vliv díky spřízněným ministrům financí (A. Rašín), min. průmyslu, obchodu a živností Mince z roku

16 refurl= bliothecaeconomica.cz/data/authors/31.jpg&w=600&h=791&ei=zelkt_qrl6lp4qsqnstybw&zoom=1 JAROSLAV PREISS vystudoval práva 8. prosince dubna 1946 český bankéř, národohospodář ředitel Živnostenské banky politik mladočeské strany poslanec za Českou státoprávní demokracii(československou národní demokracii)

17 AGRÁRNÍ STRANA Druhá hlavní skupina v politické sféře Určuje hospodářskou politiku státu Předseda Antonín Švehla Strana ovládá ministerstvo zemědělství Prostřednictvím Státního pozemkového úřadu realizuje pozemkovou reformu

18 PĚTKA Označuje se tak neoficiální mimoparlamentní, nevládní a mimoústavní seskupení, jenž bylo složené z šéfů velkých prvorepublikových politických stran Seskupení vzniklo roku 1920 jako reakce na politickou krizi první republiky 1920 Pětka si kladla za cíl uklidnit politické neshody během prvních let existence státu

19 TGM A EDVARD BENEŠ NA ZÁMKU V LÁNECH,

20 OBCHOD I Rozšířilo se množství obchodních domů Splátkový prodej Veletržní města Praha, Liberec, Bratislava Odbytiště: průmyslové výrobky jsou nákladné na výrobu Československo je konkurenceschopné v nízkých mzdách, kvalitě výroby a pečlivosti a spolehlivosti výrobků, orientace na malé série Dovážely se i potraviny Ve 20. letech tvořil 20 % národního důchodu zahraniční obchod, ve 30. letech 30 %

21 OBCHOD II Vývoz hračky, hudební nástroje, bižuterie, hliněné zboží, jablonecká bižuterie, porcelán, tabulové sklo, bavlněné zboží, chmel, slad, hutnické výrobky, obuv, konfekce Zahraniční obchod představoval nejdůležitější položku platební bilance Vysoká cla na zemědělské výrobky komplikovala a omezovala hospodářskou spolupráci především mezi sousedy Československa Výše cel tvořila do r /3, v době VHK 50 %

22 ZAHRANIČNÍ OBCHOD Československo bylo vázáno na zlatý standard udržuje určité množství peněz v oběhu (snaha zamezit inflaci) Strukturální problémy: Československo musí být otevřenou ekonomikou, je malé a závislé na zahraničních trzích (na Rakousku, Německu) Velké závody - ČKD, Plzeňské závody Škoda, Vítkovické ocelárny, Baťa obuvnictví, filmový průmysl Barrandov Vznik velkobank Živnobanka, Česká eskomptní banka, Moravská banka, Anglo prago banka, Union banka, Slovenská banka, Tatra banka

23 MALÁ DOHODA Hledá možnost spolupráce Malá dohoda 1924 spojení Československa, Maďarska, Jugoslávie a Rumunska pod záštitou Francie měla zabránit opětovnému nástupu Habsburků na trůn a zároveň posílit postavení např. vůči Polsku, Itálii, Německu, Francie ale nedokázala aktivně udržet tuto politiku Proto se Malá dohoda nestala nijak významná v rámci střední Evropy

24 PRVNÍ PREZIDENT ČESKOSLOVENSKA T. G. MASARYK VYSTUPUJE NA ZPÁTEČNÍ CESTĚ DO PRAHY DNE 21. PROSINCE 1918 SE SVOU DCEROU OLGOU Z VLAKU V TÁBOŘE.

25 DOPRAVA Hustá železniční síť 84 % vlastní Československé státní dráhy Během 20. let byla zestátněna převážná část železničních tratí Železniční doprava netvořila jednotný dopravní celek jednokolejná železnice, po válce ve špatném stavu, technická zaostalost V meziválečném období bylo vybudováno přibližně 360 km železničních tratí (nedostatek financí)

26 lm:&imgrefurl= rl= AUTOMOBILISMUS/ AUTOBUSY Po celá 20. léta byl o automobilismu s malý zájem (Laurin a Klement, Škoda)

27 PENĚŽNICTVÍ I 1924 byly přijaté bankovní zákony, které zpřísnily kontrolu bank a lépe chránily vkladatele Rostl počet bankovních ústavů Z hlediska etnického složení kapitálu můžeme rozdělovat banky české (Živnostenská banka), česko-německé(česká eskomptní banka), německé (Böhmische Union Bank), slovenské (Tatrabanka)

28 PENĚŽNICTVÍ II Dalšími peněžními ústavy byly spořitelny, občanské záložny, okresní záložny atp. Vedoucí postavení mezi bankami měla Živnostenská banka Přechod k univerzalismu depozitní, úvěrní i zakladatelská funkce

29 MĚNOVÁ ODLUKA I Po vyhlášení samostatného Československa byla na jeho území v oběhu rakouská měna, která již nebyla považována za silnou a stabilní měnu a Československo i z mnoha jiných důvodů chtělo starou rakouskou měnu vyměnit za svou Na počátku 1. sv. války války bylo upuštěno od krytí měny zlatem, a to hlavně z toho důvodu, aby emisní banka byla schopna úvěrovat válečné výdaje Rakouska- Uherska

30 MĚNOVÁ ODLUKA II Objem oběživa několikanásobně vzrostl a celkové zadlužení státu se vyšplhalo na konci války na neuvěřitelných 101 miliard korun Dne přistoupila československá vláda na myšlenku nové československé měny Ještě ten den byly uzavřeny státní hranice a započal proces výměny bankovek. Bankovky byly kolkovány (jednalo se o nový způsob výměny) a lidem byla, po předložení hotovosti, vrácena polovina bankovek. Tvůrcem měnové reformy byl ministr financí Alois Rašín

31 ALOIS RAŠÍN 18. října února 1923 Vystudoval práva český a československý politik a ekonom první československý ministr financí a funkcionář Československé národní demokracie

32 nek.phtml%3fid%3d726022&docid=1vyekryc9zihdm&imgurl= :0 POHŘEB MINISTRA FINANCÍ ALOISE RAŠÍNA

33 SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ I 1921 mezi dělníky horníky a úřednický personál byla rozšířena placená dovolená nepodařilo se o zavedení plošné dovolené ihned po válce 1925 plošná placená dovolená činí po jednom roce v zaměstnání 6 dní, po 15-ti letech 8 dní

34 SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ II Vysoká nezaměstnanost (zejména na poč. 30. let) výkyvy hospodářského cyklu (odbyt na zahraničních trzích není pravidelný), VHK V Čechách bylo přibližně (rok 1933) 60% nezaměstnaných, na Moravě 50 %, ve Slezsku 21 %

35 NEZAMĚSTNANOST zákon o nezaměstnaných, nárok na státní podporu ve výši 4 Kč denně všichni nemocensky pojištění dělníci, horníci a demobilizovaní vojáci, kteří se neúspěšně ucházeli o práci Nárok zanikl, pokud odmítli nabízenou práci, popř. pokud odmítli konat nouzové práce K podpoře nezaměstnanosti byl poskytován od r státní příspěvek

36 GENTSKÝ SYSTÉM I Vycházel z dobrovolného pojištění zaměstnanců pro případ nezaměstnanosti Každý se mohl pojistit u své odborové organizace, která mu také vyplácela podporu Stát k takto vyplácené podpoře poskytoval pouze určitý příplatek, který byl závislý na výši odborového příspěvku Stát přispíval odborovým ústřednám nejprve polovinu a od roku 1930 dvěma třetinami poskytnuté podpory

37 GENTSKÝ SYSTÉM II Nárok na podporu získal zaměstnanec až po půlročním členství v odborech Výše podpory: 13 týdnů, od r týdnů, maximálně 39 týdnů v roce Zavedení gentského systému znamenalo zhoršení pracovní situace zaměstnanců zvláště na Slovensku, kde byla nízká míra odborové organizovanosti Péče o nezaměstnané byla přenesena na odborové organizace

38 SPOLEČNOST Hudba Zhudebňuje se avantgardní literatura Čapek, Nezval, Vančura Zahraniční vzory, zejména francouzských a ruských autorů Rozvoj konzumní společnosti, každodennost, volný čas, návštěva kaváren Tisk, rozhlas, reklama Divadlo, tančírny, bydlení malé byty s teplou vodou a kanalizací

39 ŽENY 1918 volební právo pro ženy všeobecné, rovné, tajné, přímé (od r zakotveno v Ústavě ČSR) Emancipace, změna životního stylu, studují VŠ Konzum móda, kosmetika, exotické pochutiny terčem reklamy Zaměstnané, mzda je nižší než mzda muže Stále platí spojení: žena, děti a rodina Sama se rozhoduje o sňatku

40 NÁVŠTĚVA BIOGRAFU Hl. motivy: láska, rodina, stavovská čest, zločin spojený s penězi obepínající se okolo banální milostné zápletky Happy-end, národní cítění Režiséři: Karel Anton, Gustav Machatý, Martin Fric s Přemyslem Pražským Filmy Cikáni (1921), (podle stejnojmenné povídky Karla Hynka Máchy) Pohádka máje (román Viléma Mrštíka) Tonka Šibenice (1930) o prostitutce Archa Noemova (1930) první zvukový film

41 VIDEA &list=plf36b314a555854a4 (1939)