MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr
|
|
|
- Robert Malý
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013 Globální změny klimatu a trvale udržitelný rozvoj 3. List, rostlina a porost v podmínkách dnešního klimatu: význam vody Lubomír Nátr Lubomír Nátr
2 3. List, rostlina a porost v podmínkách dnešního klimatu: význam vody Fotosyntéza na úrovni listu, rostliny a porostu. Vliv vnějších faktorů na fotosyntézu: záření, CO2, teplota. Dýchání rostlin : ztráta nebo nezbytnost? Potřebují rostliny hodně vody ke svému růstu? Tok vody v ekosystémech. Nejvíce vody spotřebuje zemědělství při závlahách: Proč? Rostliny jako chladničky v krajině. Lubomí Nátr, 2011
3 Typické znaky rostlin Fotoautotrofie (produkce biomasy, O2, spotřeba CO2) Stavba buněk (buněčná stěna, vakuoly, plastidy) Tři genomy (jaderný, plastidový a mitochondriální) Přisedlost (sesilita, na jednom stanovišti) Totipotence buněk Rodozměna (střídání diploidní a haploidní generace) Trvalá funkce meristémů (neukončená organogeneze) Lubomír Nátr Katedra fyziologie rostlin UK 3
4 Jaderné reakce Záření O 2 CO 2 Biomasa FOTOSYNTÉZA Annual global DM production: 105 Pg (C) year -1 or 200 g (C) year -1 m -2 Is it enough? Lubomír Nátr g C >3,7 g CO 2 a 2,5 g DM 1 g CO 2 >0,27 g C a 0,675 g DM 1 g DM >1,47 g CO 2 a 0,378 g C
5 1 g C >3,7 g CO 2 and2,5 g DM 1 mol ~ parts (Avogadro) 1 mol C ~12 g C 1 mol CO 2 ~12g C+2x16g O 2 ~44g CO 2 If 12 g C ~ 44g CO 2 then 1 g C ~ 3,7 (4) CO 2 If 44g CO 2 ~ 12g C then 1g CO 2 ~ 0,27 (1/4) C Lubomír Nátr 2008
6 DM ~ CH 2 O 1 mol DM [CH 2 O] ~ 30 g containing 12 g C From chemical analysis: DM~40% to 45% C 1 g CO 2 >0,27 g C a 0,675 g DM 1 g DM >1,47 g CO 2 and0,378 g C Lubomír Nátr 2008
7 390 ppm CO 2 ~ % CO 2 in the air ~ ~ 390 μl CO 2 in 1 L air ~ ~390 ml CO 2 in 1 m 3 air ~ 1 mol gas ~22.4 L~ 44g CO 2 ~ 22.4 L 32 g O 2 ~ 22.4 L 1 mol air ~ 22.4 L [1 mol air ~0.8x28 g N x32g O 2 ] If 44 g CO 2 ~ 22,4 L then 1 g CO 2 ~0,51L If 22,4 L CO 2 ~ 44g CO 2 then 1 L ~ 1,96 (2) g 1 mlco 2 ~2 mg CO 2 Lubomír Nátr 2008
8 Lubomír Nátr 2009
9 Response (CO 2ELEVATED /CO 2STANDARD ) 1,30 1,25 1,20 1,15 1,10 1,05 1,00 Soybean Wheat Rice Maize CO 2 concentration (ppm, elevated) Lubomír Nátr 2009 Tubiello F. N., Europ. J. Agronomy (2006)
10 Relativní zvýšení (%) výnosu obilek a sklizňového indexu 17 odrůd rýže pěstované při koncentraci 664 ppm CO2 ve srovnání s 373 ppm CO Výnos obilek na rostlinu Sklizňový index Průměrné zvýšení o 70 % Průměrné zvýšení o 23 % Průměrné zvýšení o 67 % Průměrný pokles o 4 % ITA 186 IR74 Salump. IR30 IR28 MGL-2 IR46 Azucena OS4 IRAT 104 IR72 IR36 Kin. Pat. IR64 YRL-39 N22 IAC 165 Kultivar - změna pořadí Kultivar - změna pořadí Relativní zvýšení (664CO2/373CO2, %) IR30 Salump. IR36 IR74 ITA 186 OS4 Azucena IR28 Kin. Pat. IR72 IRAT 104 YRL-39 MGL-2 IR46 IR64 N22 IAC 165 Relativní zvýšení (664CO2/373CO2, %) Lubomír Nátr 2009
11 370 ppm CO ppm CO 2 Shoot DM Grain yield No weeds C3 weeds C4 weeds
12 Canopy with C3 and C4 photosynthesis (pathogens, diseases, herbivores, carnivors ) Changes in the species composition quality (C/N aj.) pathogens and diseases herbivores carnivores (birds et al.)
13 Dýchejme s rostlinami! Je to výhodné pro obě strany! O 2 CO 2 Katedra fyziologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Lubomír Nátr
14 Fotosyntéza Dýchání Energie záření Chemická energie (ATP) CO 2 O 2 BIO- MASA
15 Proč rostliny dýchají, když energii získávají ve fotosyntéze? 1. Rostliny rostou (žijí) i v noci 2. Rostlina má pletiva a orgány, které nefotosyntetizují 3. Dýchání je zdrojem molekul pro syntézu mnoha dalších sloučenin
16 Dýcháním organismy získávají (1)Metabolickou energii ve formě ATP (2)Redukované koenzymy NAD(P)H+H + (3)Metabolity pro buněčné syntézy (4) Tepelnou energii
17 Složky dýchání: Dýchání (1) Růstová(přeměna sacharidů na složky rostliny, úměrná produkci asimilátů) (2) Udržovací(udržování gradientů, membrán, bílkovin apod., úměrná hmotnosti sušiny, bílkovin) (3) Transportní(vstup, opětovný vstup a výstup z floému) (4) Spojená s aktivním příjmem minerálních živin (zejména NO - 3) (5) Spojená s asimilací minerálních živin(zabudování do organických sloučenin, zejména redukce nitrátů) (6) Zbytečné, luxusní???
18 Fotosyntéza Sacharidy Dýchání ATP, NAD(P)H, C skelety Růst Příjem minerálních živin N, P, K, Ca, Mg...
19 Rychlost P G : rate of gross photosynthesis P N : rate of net photosynthesis R L : rate of photorespiration R D : rate of dark (mitochondrial) respiration Katedra fyziologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Lubomír Nátr
20 Závislost rychlosti hrubé (P G ) a čisté (P N ) fotosyntézy nebo dýchání (R D ) na teplotě
21 Význam vody Pro rostliny: (1) Prostředí pro metabolické procesy (2) Příjem minerálních látek z půdy (3) Rozvádí minerální (xylém) i organické (floém) látky (4) (Spolu)reguluje teplotu rostlin (5) Zdroj elektronů a protonů ve fotosyntéze (6) Zdroj atmosférického kyslíku Význam a problematika závlah Lubomír Nátr 2010
22 Lubomír Nátr 2010
23 (mm/rok) (10 3 km 3 ) (10 6 km 3 ) Lubomír Nátr 2010
24 Lubomír Nátr 2010
25 Voda Zelená Modrá Lubomír Nátr, 2010
26 Lubomír Nátr 2010
27 Lubomír Nátr, 2010
28 Lubomír Nátr, 2010
29 Svěží (čerstvá) Svěží S hmotnost rostliny Voda 90 % Sušina 10 % Organické látky (glycidy, bílkoviny, tuky) 92 % Popeloviny 8 % Lubomír Nátr 2010
30 Vodní sytostní deficit (VSD) VSD = ((ΣH 2 O) SAT -(ΣH 2 O) AKTUALNI ) / / (ΣH 2 O) SAT -Hmotnost sušiny) Plná saturace Měřený stav Plná saturace Žádná voda Tolik vody rostlině chybí Lubomír Nátr 2010 Maximální množství vody v rostlině
31 Závislost výnosu kukuřice na dostupnosti vody Závislost produkce biomasy (g DM m -2 rok -1 neboli t ha -1 rok -1 ) na srážkách (mm) Lubomír Nátr 2010
32 Množství vody vydané rostlinami během celé vegetace Transpirační koeficient (TK): TK = ΣH 2 O / ΣCH 2 O TK = 200 až 1100 (kgh 2 O / kgch 2 O) Účinnost využití vody (WUE): WUE = 1 / TK = ΣCH 2 O/ ΣH 2 O Způsob stanovení: (1) Okamžité měření (2) Dlouhodobé sledování Lubomír Nátr 2010
33 Množství vody vydané rostlinami během celé vegetace!tk=500=>wue=0,002 (kg CH 2 O / kg H 2 O) 2 ( g CH 2 O / kg H 2 O) Virtuální voda 600 mm srážek=600 L m hl ha -1 Produkce obilnin na 1 ha za rok: 12 t DM (5 t obilky+5 t sláma+2 t kořen)=> =>potřeba 6000 t vody(= 600 mm srážek) Lubomír Nátr 2010
34 Lubomír Nátr 2010 Pokorný J., 2005
35 Lubomír Nátr 2010 Pokorný J., 2005
36 Lubomír Nátr 2010
37 Spray irrigation Misting Overspray Wind drift Water runoff Water Collection on garden mulch Easily vandalized Promotion of plant disease Drip irrigation Water savings - Eliminates evaporation - Eliminates wind drift - Eliminates 'over spray' Reduces plant disease Reduced weed growth Reduces vandalism Aesthetically pleasing Safe to use with waste water Lubomír Nátr 2010
MB130P60 Globální změny, fotosyntéza a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr
MB130P60 Globální změny, fotosyntéza a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013 Globální změny klimatu, fotosyntéza, trvale udržitelný rozvoj 3. Nepostradatelnost a nenahraditelnost rostlin Lubomír Nátr Lubomír
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013 Globální změny klimatu a trvale udržitelný rozvoj 2. Biologické principy fotosyntetické produkce rostlin Lubomír Nátr Lubomír Nátr 2. Biologické
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013 Globální změny klimatu a trvale udržitelný rozvoj 1. Funkce rostlin na Zemi: snižuje se jejich význam pro člověka? Lubomír Nátr Lubomír Nátr
značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
Vylepšování fotosyntézy
Vylepšování fotosyntézy Využití fotosyntézy potraviny energie (paliva) Obojího bude podle predikcí potřebovat lidstvo čím dál tím víc. Energetické využití fotosyntézy potřeba nahrazení fosilních paliv
Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi
FOTOSYNTÉZA Fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou. Ta je dále využita při biologických
Obsah vody v rostlinách
Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné
Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru
Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější
Mendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
Meteorologické faktory transpirace
Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí Zlíč 17. - 19. květen 2016 Meteorologické faktory transpirace Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně Vodní provoz polních
Přednáška 6: Respirace u rostlin
Přednáška 6: Respirace u rostlin co vás v s dnes čeká: Co rostliny získávají respirací Procesy respirace: glykolýza Krebsův cyklus dýchací řetězec oxidativní fosforylace faktory ovlivňující rychlost respirace
VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1
VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační
Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3
Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze
Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a hnojení plodin Spotřeba minerálních hnojiv v ČR 120
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice
Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice Brno 14. dubna 2015 Ing. Tomáš Vítěz, Ph.D., Karel Prokeš, Ph.D., Prof. Bořivoj Groda, DrSc., Ing. Tomáš Koutný Obecné souvislosti Plocha orné půdy není
METABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
FOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi
Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA soubor chemických reakcí,, probíhaj hajících ch v rostlinách a sinicích ch zachycení a využit ití sluneční energie k tvorbě složitých chemických sloučenin z CO2 a vody jediný zdroj
Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace
Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická
Ing. Eva Pohanková Růstové modely nástroj posouzení dopadů změny klimatu na výnos polních plodin
Ing. Eva Pohanková Růstové modely nástroj posouzení dopadů změny klimatu na výnos polních plodin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové
10 PŘÍLOHY. Seznam příloh
10 PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1: Množství živin pro maximální výnos mrkve Příloha 2: Hodnoty obsahu vitamínu C u jednotlivých odrůd Příloha 3: Hodnoty laboratorní sušiny u jednotlivých odrůd Příloha
Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin
Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové aktivity 02 Interdisciplinární vzdělávání
Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA
Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové
OBECNÁ FYTOTECHNIKA 1. BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Ing. Jindřich
Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza
Agroekologie Globální a lokální cykly látek Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza Cyklus prvků transport prvků v prostoru uvolnění prvků nebo jejich sloučenin následný transport opětné zadržení prvku
Zdroje. Záření Voda CO 2 O 2 Živiny Potrava
Zdroje Záření Voda CO 2 O 2 Živiny Potrava Sluneční záření UV < 400 nm světelné 400 750 nm IR > 750 nm 7 48 45 Sluneční konstanta1390 W m 2 Forosyntéza Světelná fáze redukuje NADP a produkuje ATP Temná
Růst dřevin v podmínkách globálnízměny klimatu
Růst dřevin v podmínkách globálnízměny klimatu Radek Pokorný Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Růst dřevin v podmínkách globální
Průduchy regulace příjmu CO 2
Průduchy regulace příjmu CO 2 Průduchy: regulace transpiračního proudu / výměny plynů transpiration photosynthesis eartamerica.com Průduchy svěrací buňky - zavírání při ztrátě vody (poklesu turgoru) -
CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA. Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky
CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky Analýza transpiračních křivek, založená na vážení odříznutých
05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr, Lubomír Nátr
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013 Globální změny klimatu, a trvale udržitelný rozvoj Jak získáváme potraviny? Lubomír Nátr, 2011 Lubomír Nátr 9. Jak získáváme potraviny? Vznik
Život rostlin (i ostatních organismů) je neoddělitelně spjat s vodou stálou a nenahraditelnou složkou rostlinného těla. první rostliny vznikly ve vodním prostředí, kde velmi dlouho probíhala jejich evoluce;
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
Transport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.
Transport živin do rostliny Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin. Zóny podél kořene, jejich vztah s anatomií a příjmem živin Transport iontů na střední vzdálenosti Radiální transport
Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).
Otázka: Fotosyntéza a biologické oxidace Předmět: Biologie Přidal(a): Ivana Černíková FOTOSYNTÉZA = fotosyntetická asimilace: Jediný proces, při němž vzniká v přírodě kyslík K přeměně jednoduchých látek
Vysoký příjem dusíku ale i draslíku koresponduje s tvorbou biomasy sušiny a stává se
živiny (kg.ha -1 ) živiny (kg.ha -1 ) Jak působí hnojivo NP 26-14 a listová aplikace hořčíku hnojivem Magnitra-L na výnos a kvalitu jarního ječmene? Dr.Hřivna,Luděk.-prof.Richter, Rostislav, MZLU Brno.
TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage
TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage Badalíková B., Bartlová J. Zemědělský výzkum, spol. s
FOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie
Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA - soubor chemických reakcí - probíhá v rostlinách a sinicích - zachycení a využití světelné energie - tvorba složitějších chemických sloučenin z CO 2 a vody - jediný zdroj kyslíku
Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova
1- Úvod do fotosyntézy
1- Úvod do fotosyntézy Prof. RNDr. Petr Ilík, Ph.D. KBF a CRH, PřF UP FS energetická bilance na povrch Země dopadá 2/10 10 energie ze Slunce z toho 30% odraz do kosmu 47% teplo 23% odpar vody 0.02% pro
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
FOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1
FOTOSYNTÉZA Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1 Fotosyntéza (z řec. phos, photós = světlo) je anabolický děj probíhající u autotrofních organismů (řasy,
Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN
DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN Aktivní příjem = příjem vyžadující energii, dodává ji ATP (energie k regeneraci nosičů) Pasivní příjem = příjem na základě elektrochemického potenciálu (ve vnitřním prostoru převažuje
VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná
VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy
Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH
Síra řepka - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH - toxicita není příliščastá (nad 4000 mg SO 4 2- l -1 ), poškození může vyvolat SO 2 (nad 1-1,5 mg m 3 1 ) fazol Deficience síry:
Biologie. fyziologie rostlin. botanika
Biologie botanika fyziologie rostlin studuje životní procesy a funkce rostlin fotosyntéza dýchání vodní režim minerální výživa růst a vývoj rostlin vztahy k vnějšímu prostředí adaptace a stresy biotické
22. Čím je významná publikace SIlent spring
Otázky MB130P60 Globální změny, fotosyntéza a trvalá udržitelnost. ZS 2010/2011 (odb.) 1. Kdo byla Gro Harlem Brundtland? 2. Jak vznikla zpráva Naše společná budoucnost? 3. Kdy vznikla zpráva Naše společná
Vodní provoz rostlin. Univerzita 3. věku, 2013. Jana Albrechtová
Vodní provoz rostlin Univerzita 3. věku, 2013 Jana Albrechtová OSNOVA 1) Anatomie: xylém a floém, transport 2) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Obsah vody v rostlinách
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch
Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch kameny a štěrk písek (částice o velikosti 2-0,05mm) prachovéčástice (0,05-0,002mm) jílovéčástice (méně než 0,002mm) F t = F m + F d F d =
Listová hnojiva HYCOL
Listová hnojiva HYCOL Produkty a přípravky HYCOL BIHOP-K + chmel, kukuřice, mák HYCOL-BMgS řepka, slunečnice, mák HYCOL-NPK zelenina, slunečnice d o ekologické prod ukce d o ekologické prod ukce d o ekologické
Kvalita osiva ve vztahu k výkonu porostu
Kvalita osiva ve vztahu k výkonu porostu Co je to osivo a sadba? A proč si ho zemědělci nevyrábějí sami? Cíl Založení uniformního optimálního porostu, který je předpokladem vysokého výnosu a odpovídající
Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim Ročník
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT 1. přednáška DOC. ING. ALOIS KODEŠ, CSc. VÝŽIVA ZVÍŘAT
KALORIMETRIE V BIOLOGICKÝCH VĚDNV. ková,, Jaroslava Martinková
VYUŽIT ITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE V BIOLOGICKÝCH VĚDNV DNÍCH DISCIPLÍNÁCH CH František Hnilička, Helena Hniličkov ková,, Jaroslava Martinková Spalná kalorimetrie Metoda spalné kalorimetrie patří mezi nejpropra-
Obsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
Protimrazová ochrana rostlin
Protimrazová ochrana rostlin Denní variabilita teploty Každý den představuje sám o sobě jedinečnou vegetační sezónu Denní teplota Sluneční záření Vyzářená energiedlouhovlnná radiace Východ slunce Západ
Voda koloběh vody a vodní bilance
Voda koloběh vody a vodní bilance Voda na Zemi Sladkovodní zásobníky ledovce (více jak 2/3!) půda (22,22%) jezera (0,33%) atmosféra (0,03%) řeky (0,003%) světové sladkovodní zásoby jsou především v půdě
Půda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD.
Půda jako základ ekologického vinařství Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví Ing. M. Hluchý, PhD. Funkce bylinné vegetace protierozní ochrana ( eroze 30-100 x niţší)
Číslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
BILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Jiří Balík, Jindřich Černý, Martin Kulhánek BILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ CERTIFIKOVANÁ METODIKA Praha 2012 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta agrobiologie,
FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
Vodní provoz rostlin
Vodní provoz rostlin Univerzita 3. věku, 2013 Jana Albrechtová OSNOVA 1) Anatomie: stavba cévních svazků xylém a floém 1) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Mechanizmy pohybu
Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A
PRIMÁRNÍ PRODUKCE PP je závislá na biochemických procesech fotosyntézy autotrofních organizmů její množství je dáno množstvím dostupných živin v systému produktem je biomasa vytvořená za časovou jednotku
ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin
Fotosyntéza mimořádně významný proces, využívající energii slunečního zářenz ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin (sacharidů) z jednoduchých anorganických látek oxidu uhličitého a vody
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35. Obor: Zemědělec farmář H/01
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: Zemědělec farmář 41-51-H/01 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské
Biologie - Kvinta, 1. ročník
- Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
FYZIOLOGICKÉ DŮSLEDKY PŮSOBENÍ NEDOSTATKU VODY NA ROSTLINY CHMELE Physiological consequences of water shortage on hop plants
FYZIOLOGICKÉ DŮSLEDKY PŮSOBENÍ NEDOSTATKU VODY NA ROSTLINY CHMELE Physiological consequences of water shortage on hop plants Gloser V. 1, Baláž M. 1, Korovetska H. 1, Gloser J. 1, Svoboda P. 2 1 Masarykova
FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY
FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY Základním zdrojem energie nutné pro život na Zemi je sluneční záření. Většina pochodů souvisí s přímým využitím zářivé energie pro metabolické pochody nebo pro orientaci organizmu
Biologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951 909 E-mail: pivo@ih.cas.cz
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu
9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu V letech 2005 a 2006 byly získány pro VÚRV Praha od spoluřešitelské organizace VÚZT Praha vzorky kalů
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Růstové modely a agrometeorologický monitoring 9. 12. 2013
Růstové modely a agrometeorologický monitoring 9. 12. 2013 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Tato prezentace je spolufinancovaná
CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.)
CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) PŘÍSPĚVEK K POZNÁNÍ KORLAČNÍ FUNKCE DĚLOHY U HRACHU (Pisum sativum L.) Mikušová Z., Hradilík J. Ústav Biologie rostlin,
Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D.
Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D. Katedra kvality zemědělských produktů, Česká zemědělská univerzita v Praze Produkční systémy Konvenční Integrované
Perspektivy energetického využívání biomasy Pavel Noskievi
Perspektivy energetického využívání biomasy Pavel Noskievič Zelená kniha Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii COM (2006) 105, 8.března 2006 Tři i hlavní cíle: udržitelnost
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr, Lubomír Nátr
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013 Globální změny klimatu a trvale udržitelný rozvoj 6. Globální změny klimatu Lubomír Nátr Mezivládní panel pro změnu klimatu Anglický ekvivalent:
Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.
Vodní režim rostlin Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: charakteristika,
Půdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III
KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III Hnojení P, K, Mg Aplikace fosforečných hnojiv bývá realizována zpravidla současně s hnojivy draselnými a hořečnatými prostřednictvím směsí jednosložkových
Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika
Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) Růstový stimulátor Nano-Gro, nanotechnologie vyrobená a dovezená z USA, prošla v letech 2007/2008 mnoho chemickými,
Zákony pro lidi - Monitor změn (https://apps.odok.cz/attachment/-/down/2ornajdelrvd) IV.
IV. Platné znění části vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 131/2014 Sb., s vyznačením navrhovaných změn *** 7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů
HYCOL. Lis tová hno jiva. HYCOL-Zn kulturní rostliny. HYCOL-Cu kulturní rostliny. HYCOL-E OLEJNINA řepka, slunečnice, mák
Lis tová hno jiva n e j ž e n e... víc HYCOL do e kol o g ic ké p ro d u kce BIHOP-K+ HYCOL-BMgS HYCOL-NPK chmel, kukuřice, mák HYCOL-E OBILNINA řepka, slunečnice, mák zelenina, slunečnice pšenice, ječmen,
VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU
Karel KLEM Agrotest fyto, s.r.o. VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU Materiál a metodika V lokalitě s nižší půdní úrodností (hlinitopísčitá půda s nízkým obsahem
Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu
Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu Energie z pole České Budějovice 19.3.2009 Jiří Diviš, Jan Moudrý Zemědělská fakulta JU Č.Budějovice ENERGIE Fosilní paliva- omezené zásoby denní celosvětová
Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy
Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy Pavel Hartman Název konference: Intenzivní metody chovu ryb a ochrana kvality vody Třeboň, únor 2012 1. Úvod a literární přehled Mnoho generací rybníkářů
Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010
1 * Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010 2 1. seminář LC Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010 3 Mol : jednotka látkového množství (látkové množství je veličina úměrná počtu látkových částic) 4 Mol : jednotka