Průduchy regulace příjmu CO 2
|
|
- Iva Konečná
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Průduchy regulace příjmu CO 2 Průduchy: regulace transpiračního proudu / výměny plynů transpiration photosynthesis eartamerica.com
2 Průduchy svěrací buňky - zavírání při ztrátě vody (poklesu turgoru) - otevírání zvýšení turgoru, zvětšování buněk Svěrací buňky: - ledvinovitý -činkovitý tvar (podpůrné buňky) obruče celulózových mikrofibril ztloustlá vnitřní stěna zvětšování objemu ohnutí buňky Změny objemu svěracích buněk - aktivními změnami osmotického tlaku hlavní osmotika: K +, Cl - /malát, sacharóza zavřený otevřený průduch
3 Mechanismus otevírání průduchů C CO 2 Během otevírání se zvětšuje objem svěracích buněk (SB) a mění se tvar jejich průřezu z oválného na kruhový. Signálem jsou podněty z vnějšího i vnitřního okolí SB. Sirichandra, C., Wasilewska, A., Vlad, F., Valon, C., and Leung, J. (2009a). The guard cell as a single-cell model towards understanding drought tolerance and abscisic acid action. J. Exp. Bot. 60: by permission of Oxford University Press. Přidružené buňky průduchů - zvyšují účinnost (především u činkovitého typu) - inverzní osmotické chování
4 Příjem CO 2 průduchy je spojen s transpirací - pohyb vodní páry a CO 2 z a do listu, v mezibuněčných prostorech vyplněných vzduchem difúzí (včetně hraniční vrstvy vzduchu) Difúze: (Fickův zákon - rychlost difúze malých molekul) Tok (J) látky j difúzí: J j = -D j c j / x t = x 2 / D c j rozdíl koncentrace látky j x trasa difúze D j difúzní koeficient (vlastnosti částice a prostředí) rychlá jen na krátké vzdálenosti (= tenké listy) t čas x trasa difúze D j difúzní koeficient (mnohem nižší pro kapalné prostředí = trvá déle) Pro vzdálenosti uvnitř buňky (10 µm) voda! Průnik CO 2 do listu (1 mm) plyn! Pro vzdálenost mezi kořenem a listem (1 m): t = 0,1 s t = 0,024 s t = 10 9 s neboli 32 roky Rychlost difúze CO 2 v mezofylu ovlivněna: - polohou chloroplastů (u plasmalemy) - tloušťkou BS,
5 Anatomie listu = evoluční důsledek zákonů difúze Gossipium hirsutum, ADAX, ESEM Gossipium hirsutum, ABAX, ESEM List = tenká planparalelní deska o síle zpravidla 0,2-0,6 mm. Chloroplasty namačkány na vnější stěny buněk mezofylu. Příjem CO2 průduchy je spojen s transpirací - dráha difúze CO2 delší (až do plastidu, část cesty ve vodě!) - gradient rel. obsahu vodní páry zpravidla větší (RVV v listu, vně) průměrně mol H2O na 1 mol CO2
6 Je asimilace CO 2 závislá na otevření průduchů (a tedy transpiraci)? Přivírání průduchů může, ale nemusí snižovat asimilaci CO 2 Přílišné otevření: fotosyntéza je limitována světlem A Přílišné zavření: g s Omezení asimilace CO 2 ideální stav:
7 Neinvazivní odhad účinnosti využití vody WUE (1/TK) Reprinted from McAusland, L., Davey, P.A., Kanwal, N., Baker, N.R. and Lawson, T. (2013). A novel system for spatial and temporal imaging of intrinsic plant water use efficiency. J. Exp. Bot.. 64: by permission of the Society for Experimental Biology. Faktory ovlivňující difúzní tok CO 2 a transpiraci - otevřenost průduchů (řízená mnoha faktory!) - pohyb vzduchu (hraniční vrstva) - poloha a krytí průduchů - rozdíly koncentrací (RVV) vítr bezvětří
8 Transportní odpory difúze Předprůduchová dutina = evoluční vynález zvyšující odpor pro transpiraci více než odpor pro asimilaci CO 2 Příčný řez listem Ficus elastica. Detail spodní epidermis. Barveno gencianovou modří. Foto M. Šimková, µm prodloužení obou dráh - krátké pro H 2 O a delší pro CO 2 o stejný kousek relativně více zpomalí difúzy vodní páry než CO 2
9 Předprůduchová dutina = evoluční vynález zvyšující odpor pro transpiraci více než odpor pro asimilaci CO 2 CO 2 r a r a r sa r sa r s r s H 2 O r i r i r c r c Relativní zvýšení odporu vyvolaná přidáním předprůduchové dutiny je vyšší u vody (a roste s odporem sa) Transportní odpory difúze Funkce trichomů na spodní straně listu?
10 Odpor hraniční vrstvy vzduchu Vnější faktory ovlivňující otevírání a zavírání průduchů světlo (PAR produkty fotos., modré světlo phototropiny, xanthofyly) dostupnost vody - v půdě (přímo + signalizace ABA = kys. abscisová) nadměrné ztráty vody v mezofylu (signalizace ABA) transpirace svěracích buněk (peristomatální transpirace) koncentrace CO 2 (HCO 3- ) - v mezofylu spotřeba Calvinovým c. (světlo) ABA protoplasty svěracích buněk (BS odstraněna)
11 Otevírání průduchů = růst osmotického potenciálu aktivace světlem - ATPáza tvoří H + gradient (H + ven) = zároveň polarizace membrány (transmembránový potenciál) Otevírání Zavírání - K + vstupuje do buňky po elektrickém gradientu (napěťově regulované kanály) + degradace škrobu na malát - vstup a/nebo tvorba aniontů: Cl - - H + symport, tvorba malátu ze škrobu (glukóza PEP (PEPc) OAA malát) - během dne K + nahrazen sacharózou (vlastní fotosyntézou / z mezofylu / ze škrobu) Zavírání průduchů regulace ABA! kys. abscisová - zvýšená tvorba v kořenech (i mezofylu) při nedostatku vody - změny v distribuci ABA v listu (při zvýšení ph xylémového roztoku) - ABA: zvýšení cytosolického Ca 2+ (pulzy) modulace [CO 2 ]! - vysoká [CO 2 HCO 3- ] aktivace výtokových A - kanálů
12 Toky iontů při zavírání průduchů (indukovaném ABA) ABA: - zvýšení Ca 2+ - zvýšení ph - Ca 2+ inhibuje aktivitu ATPázy a blokuje vstup K + - Ca 2+ otevírá A - kanály (rychlé, následně depolarizací i pomalé a K + ) - K + vystupuje ven po koncentračním gradientu - další snížení osm. potenciálu (syntéza škrobu ze sacharózy, malátu) = ztráta vody - snížení turgoru uzavření
Vodní režim rostlin. Transpirace. Energetická bilance listu. Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy
Vodní režim rostlin Transpirace Energetická bilance listu Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy Energetická bilance listu Zdroje energie: krátkovlnné sluneční záření dlouhovlnné záření emitované
VíceTRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza
VíceStomatální vodivost a transpirace
Vodní režim rostlin Stomatální vodivost a transpirace Vliv faktorů prostředí - obecně Změny během dne Interakce různých faktorů Aklimace Adaxiální a abaxiální epidermis Ontogeneze Matematické modelování
Více5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
VíceFyziologie rostlin Letní semestr Vodní provoz rostlin
Fyziologie rostlin Letní semestr 2013 Vodní provoz rostlin Vodní provoz rostlin Stav a funkce vody v rostlinách Příjem + vedení + výdej vody Vlastnosti vody významné pro rostliny (1) Průhlednost: propustnost
VíceTransport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.
Transport živin do rostliny Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin. Zóny podél kořene, jejich vztah s anatomií a příjmem živin Transport iontů na střední vzdálenosti Radiální transport
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
Víceontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)
Anatomie listu ontogeneze listu epidermis mezofyl vaskularizace vliv ekologických podmínek na stavbu listů listy jehličnanů listy suchomilných rostlin listy vlhkomilných rostlin listy vodních rostlin opadávání
VíceVodní režim rostlin. Regulace výměny plynů otevřeností. průduchů. Stomatální limitace rychlosti transpirace a rychlosti. Efektivita využití vody
Vodní režim rostlin Regulace výměny plynů otevřeností průduchů Stomatální limitace rychlosti transpirace a rychlosti fotosyntézy Efektivita využití vody Globální změna klimatu Antitranspiranty Regulace
VíceFyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
VíceSTANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY
Úloha č. 1 Stanovení vodního potenciálu refraktometricky - 1 - STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY VODNÍ POTENCIÁL A JEHO SLOŽKY Termodynamický stav vody v buňce můžeme porovnávat se stavem čisté
VíceVodní režim rostlin. Mechanizmy pohybu průduchů. Obecné charakteristiky. Reakce průduchů na vlhkost vzduchu. Reakce průduchů na vodní stres
Vodní režim rostlin Mechanizmy pohybu průduchů Obecné charakteristiky Reakce průduchů na světlo Reakce průduchů na vodní stres Reakce průduchů na vlhkost vzduchu Reakce průduchů na CO 2 Reakce průduchů
VíceVodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.
Vodní režim rostlin Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: charakteristika,
VíceVodní režim rostlin. Transpirace. Energetická bilance listu Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy
Vodní režim rostlin Transpirace Energetická bilance listu Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy Energetická bilance listu Zdroje energie: krátkovlnné sluneční záření dlouhovlnné záření emitované
VíceVODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1
VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační
VíceFunkce vody v rostlinném těle. Růstová (hydratační) Metabolická Termoregulační Zásobní Transportní (tranzitní) Volná a vázaná voda
VODNÍ REŽIM ROSTLIN Funkce vody v rostlinném těle Vyjádření stavu vody v rostlině Vodní stav rostlinné buňky Příjem a vedení vody rostlinou Výdej vody rostlinou Hospodaření rostliny s vodou Funkce vody
VíceRostlinná buňka jako osmotický systém
Rostlinná buňka jako osmotický systém Voda se do rostlinné buňky i z ní pohybuje pouze pasivně, difusí. Hnací silou difuse vody jsou rozdíly tzv. vodního potenciálu ( ). Vodní potenciál je chemický potenciál
VíceVodní režim rostlin. Mechanizmy pohybu průduchů. Obecné charakteristiky Reakce průduchů na světlo
Vodní režim rostlin Mechanizmy pohybu průduchů Obecné charakteristiky Reakce průduchů na světlo Reakce průduchů na vodní stres Reakce průduchů na vlhkost vzduchu Reakce průduchů na CO 2 Reakce průduchů
VíceVodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,
Vodní režim rostlin Úvod Klima, mikroklima Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho
VíceÚvod do biologie rostlin Transport látek TRANSPORT. Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti
Slide 1a TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Slide 1b TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Aktivní, pasivní Slide 1c TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Aktivní, pasivní Kapalin,
VíceBunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
VíceMěření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace
Měření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace Vít Gloser Cvičení z fyziologie rostlin pro pokročilé Základní principy xylémového transportu vody (1) Tok vody v xylému je možný
VíceMendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
VíceZáklady vakuové techniky
Základy vakuové techniky Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova konstanta), k = 1,38. 10-23 J/K.. Boltzmannova konstanta, T.. absolutní
VíceMembránové potenciály
Membránové potenciály Vznik a podstata membránového potenciálu vzniká v důsledku nerovnoměrného rozdělení fyziologických iontů po obou stranách membrány nestejná propustnost membrány pro různé ionty různá
VíceBiologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim Ročník
VíceVodní režim rostlin. Regulace výměny plynů otevřeností průduchů. fotosyntézy Efektivita využití vody Globální změna klimatu Antitranspiranty
Vodní režim rostlin Regulace výměny plynů otevřeností průduchů Stomatální limitace rychlosti transpirace a rychlosti fotosyntézy Efektivita využití vody Globální změna klimatu Antitranspiranty Regulace
VíceVodní provoz rostlin. Univerzita 3. věku, 2013. Jana Albrechtová
Vodní provoz rostlin Univerzita 3. věku, 2013 Jana Albrechtová OSNOVA 1) Anatomie: xylém a floém, transport 2) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Obsah vody v rostlinách
VíceSíra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH
Síra řepka - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH - toxicita není příliščastá (nad 4000 mg SO 4 2- l -1 ), poškození může vyvolat SO 2 (nad 1-1,5 mg m 3 1 ) fazol Deficience síry:
VíceVodní provoz rostlin
Vodní provoz rostlin Univerzita 3. věku, 2013 Jana Albrechtová OSNOVA 1) Anatomie: stavba cévních svazků xylém a floém 1) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Mechanizmy pohybu
VíceTransport v rostlinách. Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová
Transport v rostlinách Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová Transport v rostlinách Rostlinou jsou transportovány především následující látky: Voda: přijímána většinou kořeny Minerální látky: obvykle přijímány
VíceVAKUOLY - voda v rostlinné buňce
VAKUOLY - voda v rostlinné buňce Úvod: O vakuole: Vakuola je membránová struktura, která je součástí většiny rostlinných buněk. Může zaujímat 30-90% objemu buňky. Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých
VíceVakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich
Vakuola Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich objemu. Je ohraničená na svém povrchu membránou zvanou tonoplast. Tonoplast je součástí endomembránového systému buňky
VíceVladimír Vinter
Epidermis Epidermis (pokožka stonků, listů a reprodukčních orgánů) je tvořena většinou jednou vrstvou buněk bez intercelulár. Buňky pokožky jsou nejčastěji izodiametrického tvaru, mohou být ale i nepravidelné
VíceVybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006
Vybrané technologie povrchových úprav Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006 Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova
VíceFyziologické aspekty masožravosti u rostlin
Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin - co a jak MR přijímají - zvlášní mechanismy uplatňující se v pastech rostlin - se zvláštním zřetelem na Dionaea muscipula - symbiózy a hemicarnivorie Co a jak
VícePro zředěné roztoky za konstantní teploty T je osmotický tlak úměrný molární koncentraci
TRANSPORTNÍ MECHANISMY Transport látek z vnějšího prostředí do buňky a naopak se může uskutečňovat dvěma cestami - aktivním a pasivním transportem. Pasivním transportem rozumíme přenos látek ve směru energetického
VíceRespirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3
Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující
VíceBUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou
VíceObsah vody v rostlinách
Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné
Více4) Reakce rostlin k modrému světlu
SFZR 1 2015 4) Reakce rostlin k modrému světlu a) Fotobiologie reakcí zprostředkovaných modrým světlem Whitelam GC, Halliday KJ (eds) (2007) Light and Plant Development Blackwell Publishing Briggs WR,
Víced) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů
MBR2 2016 2) Membránový transport 1 d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů d) Kanály Rostliny: iontové kanály a akvaporiny
VíceNázev: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková
Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.
VíceÚvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části
Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur
VíceFarmakokinetika I. Letní semestr 2015 MVDr. PharmDr. R. Zavadilová, CSc.
Farmakokinetika I Letní semestr 2015 MVDr. PharmDr. R. Zavadilová, CSc. Farmakokinetika zabývá se procesy, které modifikují změny koncentrace léčiva v organismu ve vazbě na čas v němž probíhají změnami
VíceFunkční anatomie ledvin Clearance
Funkční anatomie ledvin Clearance doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších pojmů a faktů.
VícePletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27
Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější
Více3) Membránový transport
MBR1 2016 3) Membránový transport a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy 1 Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka 2 Pohyb vody první reakce klidných
VíceEkologie fotosyntézy
Ekologie fotosyntézy Fotosyntéza Přeměna zářivé energie Slunce na energii chemických vazeb primární produkce organické hmoty fotochemický (Hillova reakce) a biochemický proces 1 mol přijatého CO 2 energetický
Více3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek
MBRO1 1 2 2017 3) Membránový transport Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy Pohyb vody první reakce klidných
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceTeorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha
Teorie transportu plynů a par polymerními membránami Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha Úvod Teorie transportu Difuze v polymerních membránách Propustnost polymerních membrán
VíceVlastnosti vody. Voda má jednoduché chemické složení (H 2 O) Kyslík s vodíkem je spojen kovalentní vazbou polárního charakter.
Vlastnosti vody Voda má jednoduché chemické složení (H 2 O) δ - δ - H O H δ + δ + Kyslík s vodíkem je spojen kovalentní vazbou polárního charakter vodíkové vazby vodíkové můstky δ - δ + δ - δ + δ - δ+
VíceFOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi
Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA soubor chemických reakcí,, probíhaj hajících ch v rostlinách a sinicích ch zachycení a využit ití sluneční energie k tvorbě složitých chemických sloučenin z CO2 a vody jediný zdroj
VíceLaboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Voda v půděp a transport vody v rostlinách [kap 3] Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR Corn yield as a function of water availability
VíceSLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU
SLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU Nikola Burianová Experimentální biologie 2.ročník navazujícího studia Katedra Fyziky Ostravská univerzita v Ostravě OBSAH
VíceIlya Prigogine * 1917
Přednášky z lékařské biofyziky pro obor: Nutriční terapeut Ilya Prigogine * 1917 Aplikace termodynamiky Příklady termodynamického přístupu k řešení problémů: Rovnovážná termodynamika: Osmóza a osmotický
VíceNervová soustává č love ká, neuron r es ení
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů
VíceFYZIKA VE FYZIOLOGII ROSTLIN
FYZIKA VE FYZIOLOGII ROSTLIN Martina Špundová Katedra biofyziky PřF UP Olomouc TRANSPORT VODY V ROSTLINÁCH 1. chemický a vodní potenciál 2. transport vody v rostlinách 3. metody a přístroje pro stanovení
VícePrezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový
VíceFUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách.
MIKROCIR ROCIRKULACE FUNKČNÍ ANATOMIE Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách. (20-50 µm) (>50 µm) (4-9 µm) Hlavní funkcí mikrocirkulace je
VíceVodní režim rostlin. Transport vody v xylemu. Kohezní teorie. Transport půda-rostlina-atmosféra. Metody měření. Kavitace
Vodní režim rostlin Transport vody v xylemu Transport půda-rostlina-atmosféra Kohezní teorie Kavitace Metody měření Longitudinální transport v systému půda-rostlina-atmosféra Hnací síla gradient vodního
Více= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí
Otázka: Rostlinná histologie Předmět: Biologie Přidal(a): TK Pletivo rostlin = histologie = soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí Rozdělení (podle stupně vývoje):
VíceAUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
VícePůda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch
Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch kameny a štěrk písek (částice o velikosti 2-0,05mm) prachovéčástice (0,05-0,002mm) jílovéčástice (méně než 0,002mm) F t = F m + F d F d =
VíceStavba dřeva. Reakční dřevo. přednáška
Reakční dřevo přednáška 2 Definice 3 Reakční dřevo používáme pro označení tlakového a tahového dřeva. tlakové dřevo se tvoří u jehličnatých dřevin tahové dřevo se tvoří u listnatých dřevin Místo výskytu
VíceÚvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA
Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové
VíceVodní režim rostlin. Transport kapalné vody
Vodní režim rostlin Transport kapalné vody Transport vody přes membránu Příjem vody kořenem Radiální transport vody v kořenech Kořenový vztlak Příjem vody nadzemníčástí Základní charakteristiky transportu
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11 Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány
VíceJana Fauknerová Matějčková
Jana Fauknerová Matějčková vyjadřování koncentrace molarita procentuální koncentrace osmolarita, osmotický tlak ředění roztoků převody jednotek předpona označení řád giga- G 10 9 mega- M 10 6 kilo- k 10
VíceVodní režim rostlin. Vodní stres. Základní procesy ovlivněné vodním deficitem. Vznik vodního deficitu. Adaptace k suchu. Signály a jejich přenos
Vodní režim rostlin Vodní stres Vznik vodního deficitu Adaptace k suchu Signály a jejich přenos Základní procesy ovlivněné vodním deficitem Tvorba proteinů Osmolyty ROS Vodní stres Vzniká při jakékoli
VíceAutor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1.
Histologie pletiva - soubory buněk v rostlinách Pletiva = trvalé soubory buněk, které konají stejnou funkci a mají přibliţně stejný tvar a stavbu rozdělení podle vzniku: - pravá kdyţ se 1 buňka dělí dceřiné
VíceBiologie. Pracovní list č. 6 žákovská verze Téma: Transpirace u rostlin. Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská. Student a konkurenceschopnost
www.projektsako.cz Biologie Pracovní list č. 6 žákovská verze Téma: Transpirace u rostlin Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská Projekt: Reg. číslo: Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie:
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 9 Submikroskopická stavba
VíceFOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie
Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA - soubor chemických reakcí - probíhá v rostlinách a sinicích - zachycení a využití světelné energie - tvorba složitějších chemických sloučenin z CO 2 a vody - jediný zdroj kyslíku
Víceglukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická
VíceROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceZÁKLADNÍ MODELY TOKU PORÉZNÍ MEMBRÁNOU
ZÁKLADNÍ MODELY TOKU PORÉZNÍ MEMBRÁNOU Znázornění odporů způsobujících snižování průtoku permeátu nástřik porézní membrána Druhy odporů R p blokování pórů R p R a R m R a R m R g R cp adsorbce membrána
VíceMinerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
VíceIng. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin
Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové aktivity 02 Interdisciplinární vzdělávání
VíceFOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
VíceProkaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
VíceUčební texty Univerzity Karlovy v Praze. Jana SlavíKová JitKa Švíglerová. Fyziologie DÝCHÁNÍ. Karolinum
Učební texty Univerzity Karlovy v Praze Jana SlavíKová JitKa Švíglerová Fyziologie DÝCHÁNÍ Karolinum Fyziologie dýchání doc. MUDr. Jana Slavíková, CSc. MUDr. Jitka Švíglerová, Ph.D. Recenzovali: prof.
VíceÚvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide
VíceRostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.
Rostlinná pletiva 1. Všeobecná charakteristika Živočichové i rostliny jsou si v mnohém podobní. Živočichové i rostliny jsou složeny z buněk. Jednotlivé buňky se podle funkce a tvaru sdružují do tkání (u
Více12. Elektrochemie základní pojmy
Důležité veličiny Elektroda, článek Potenciometrie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Důležité veličiny proud I (ampér - A) náboj Q (coulomb - C) Q t 0 I dt napětí, potenciál
Více5. Lipidy a biomembrány
5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceNázev: Vodo, ztrácíš se?
Název: Vodo, ztrácíš se? Výukové materiály Téma: Vodní režim rostlin Úroveň: střední škola Tematický celek: Látky a jejich přeměny, makrosvět přírody Předmět (obor): biologie Doporučený věk žáků: 1. 4.
VíceVitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely
Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely Vitální barvení používá se u nativních preparátů a rozumíme tím zvýšení kontrastu určitých buněčných složek v živých buňkách, nebo tkáních pomocí barvení
VíceClivia miniata, Acorus calamus)
Apoplastické bariéry pro transport iontů a vody v kořeni Kateřina Macháčová Dráhy centripetálního transportu vody a minerálních látek kořenem (http://www.unibayreuth.de/department s/planta/research/steudle/steu3.htm)
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
VíceVodní provoz rostlin
Vodní provoz rostlin Poikilohydrie Homoiohydrie Primární a sekundární poikilohydrie stélkaté rostliny + ca 1000 druhů kapraďorostů a krytosemenných Vyrovnaný obsah vody v pletivech turgidita buněk (až
VíceIonizační manometry. Při ionizaci plynu o koncentraci n nejsou ionizovány všechny molekuly, ale jenom část z nich n i = γn ; γ < 1.
Ionizační manometry Princip: ionizace molekul a měření počtu nabitých částic Rozdělení podle způsobu ionizace: Manometry se žhavenou katodou Manometry se studenou katodou Manometry s radioaktivním zářičem
VíceEnergie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).
Otázka: Fotosyntéza a biologické oxidace Předmět: Biologie Přidal(a): Ivana Černíková FOTOSYNTÉZA = fotosyntetická asimilace: Jediný proces, při němž vzniká v přírodě kyslík K přeměně jednoduchých látek
VíceČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Modelování termohydraulických jevů 3.hodina Hydraulika Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Letní semestr 008/009 Pracovní materiály pro výuku předmětu.
VíceMorfologie a fyziologie rostlin, fotosyntéza - maturitní otázka z biologie
Morfologie a fyziologie rostlin, fotosyntéza - maturitní otázka z biologie Otázka: Morfologie a fyziologie rostlin, fotosyntéza Předmět: Biologie Přidal(a): Michaela - morfologie: věda zkoumající tvar
VíceFyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
VíceŽivot rostlin (i ostatních organismů) je neoddělitelně spjat s vodou stálou a nenahraditelnou složkou rostlinného těla. první rostliny vznikly ve vodním prostředí, kde velmi dlouho probíhala jejich evoluce;
Více