Název: Autor: Číslo: Únor Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Transkript

1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Střídavé motory Synchronní motor Ing. Radovan Hartmann VY_32_INOVACE_41-06 Anotace: Materiál je určen pro 2. ročníky SPŠ obor strojírenství. Jedná se o výkladovou prezentaci k problematice synchronních motorů. Únor 2013 Podpora digitalizace a využití ICT na SPŠ CZ.1.07/1.5.00/

2 Stator synchronního motoru mástejnou konstrukci jako stator asynchronního motoru. Na svazku statorových plechů je uloženo trojfázové vinutí, potřebné k vytváření točivého pole. Kotva se skládáz železného jádra, buďmasivního nebo složeného se svazku plechůa budícího vinutí,napájeného přes sběrnékroužky stejnosměrným proudem. Kotva působíjako elektromagnet,který mástejný počet pólů jako stator.u malých motorků bývají používány kotvy z permanentních magnetů.

3 Při zapnutímátočivépole okamžitěotáčky odpovídajícípočtu pólůa kmitočtu napájecího napětí, póly rotoru jsou přitahovány proti póly statoru a odpuzovány statorovými póly stejného druhu. Rotor se vzhledem ke své setrvačného hmotě neroztočíokamžitěsynchronněs točivým polem statoru.

4 Jakmile se otáčky kotvy přiblížídíky rozběhového systému, je kotva vtažena do synchronních otáček a běží dál synchronně. Synchronnímotory potřebujík rozběhu pomocný rozběhový systém.

5 Má-li rotor motoru doplňkovévinutínakrátko, může se synchronnímotor rozbíhat jako asynchronní. Při provozu zabránízkratovanévinutípři nárazovém kolísánízatíženíprudkému kolísáníotáček rotoru. Toto vinutí se proto nazývá tlumicí vinutí. Po rozběhu běžímotor synchronněs točivým polem statoru. Při rostoucím zatížení motoru narůstá vzdálenost (pootočení) mezi póly kotvy a proti póly statoru.

6 Póly rotoru tak zůstávají zpět o úhel zátěže za póly točivého pole, nebo téžza polohou při běhu naprázdno -bez zatíženímotoru -obr. 2. Synchronní motory mají i při zatížení stejné otáčky jako točivépole statoru.

7 Točivý moment je tím větší, čím většíje úhel zátěže. Uprostřed mezi dvěma sousedními póly (kladným a záporným) statoru působí na póly rotoru největšísíla, kdy předbíhajícípól statoru táhne a následujícítlačí. U dvoupólového motoru je tedy optimálníúhel zátěže 90.Při dalším nárůstu úhlu zátěže točivý moment opět klesá obr.3.

8 Moment zvratu nastane v poloviněúhlu mezi sousedními póly, tj. při úhlu zátěže 90 u dvou pólového motoru. Synchronnímotory většinou majímoment zvratu dvojnásobný než jmenovitý moment. Při překročení momentu zvratu se přerušíspojenímezi točivým polem a kotvou. Kotva vypadne ze synchronizmu a zastaví se. Synchronní motory jsou však méně citlivé na pokles napětínežmotory asynchronní. Magnetickáindukce točivého pole a točivý moment se zmenšují proporcionálně s poklesem napětí.

9 Je-li synchronnímotor provozován světším nežjmenovitým budicím proudem, mluvíme o přebuzeném provozu). Motor působí současnějako generátor a dodávádo sítěinduktivníjalový výkon (obr. 4).

10 Synchronnímotory mohou být tedy použity jako kompenzátory fázového posunu. Vpřebuzeném režimu mohou být použity ke kompenzaci jalového proudu jako kompenzačníkondenzátory. Vnevybuzeném (málo vybuzeném rotoru) režimu odebírajísynchronnímotory induktivní jalový výkon ze sítě. Pro konstantní otáčky jsou synchronní motory používány také jako maléstřídavémotory (obr. 5). Tyto motory majíkotvu tvořenou permanentním magnetem, např. na principu stíněných pólů. Jsou používány do elektrických hodin, programovaných časových spínačů, časových reléjako pohon zapisovacích jednotek k měřicím přístrojům.

11 Obr Malé synchronní motorky s kotvou z permanentního magnetu (2W až 5W, otáček/min.

12 ZDROJE: TKOTZ, Klaus. Příručka pro elektrotechnika. Vyd. 1. Praha, ISBN