Eurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Hospodářská a sociální část ANALYTICKÁ SYNTÉZA
|
|
- Ivo Valenta
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění V Bruselu dne 15. září 2013 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Hospodářská a sociální část ANALYTICKÁ SYNTÉZA Rozsah: EU28 ( evropských občanů) Populace: evropští občané starší 15 let Metodika: osobní dotazování s přenosným počítačem (CAPI) Doba práce v terénu: června 2013, TNS Opinion ÚVOD...2 A. REAKCE NA KRIZI...13 B. KTERÝ SUBJEKT MŮŽE NEJÚČINNĚJI ZASÁHNOUT VŮČI DŮSLEDKŮM KRIZE?...16 C. PRIORITNÍ POLITIKY V SOUVISLOSTI S KRIZÍ...19 D. ÚLOHA EURA...22 E. JAK BUDE VYPADAT EUROZÓNA V ROCE 2025?...25 F. ROZPOČET EVROPSKÉ UNIE...28 G. PRIORITY ROZPOČTU EVROPSKÉ UNIE...31 H. CELKOVÁ REFORMA BANKOVNÍHO SYSTÉMU...34 I. TŘI INICIATIVY PRO ZLEPŠENÍ VÝKONNOSTI EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ...37 J. EVROPANÉ A GLOBALIZACE DO ROKU
2 PROHLÁŠENÍ: Z důvodu přistoupení Chorvatska dne 1. července 2013, tedy 8 dnů po dokončení prací v terénu k tomuto průzkumu, byly některé otázky pro tuto zemi mírně upraveny, aby bylo možné odpovědi na ně účinně začlenit do tohoto průzkumu Eurobarometru. ÚVOD Rok před volbami do Evropského parlamentu 2014 se tento průzkum Eurobarometru snaží posoudit, jak Evropané vnímají hospodářskou a sociální situaci a reformy, které probíhají v rozpočtové a bankovní oblasti. Tato publikace tvoří druhou část průzkumu Eurobarometru Evropského parlamentu nazvaného Rok před volbami do Evropského parlamentu 2014, jehož první část (týkající se institucí) byla zveřejněna dne 5. září Sběr dat probíhal od 7. do 23. června Průzkum provedla metodou osobního dotazování společnost TNS Opinion a bylo dotázáno občanů ve 28 zemích EU. Výsledky jsou předloženy buď na úrovni EU-28 (v případě nových otázek), nebo jako trendy EU-27. Třetí část, která bude zveřejněna v polovině listopadu, bude jako každý rok věnována tomu, jak Evropané vnímají Evropský parlament (Eurobarometr Evropského parlamentu). Tento průzkum Evropského parlamentu je doplněn řadou otázek publikovaných ve Standardu (EB79.3) u příležitosti průzkumu provedeného pro Evropskou komisi. Upozorňujeme na to, že podobně jako u ostatních výzkumů tohoto typu je třeba mít na paměti, že evropský průměr je vážený a že šest nejlidnatějších členských států tvoří přibližně 70 % tohoto průměru. Rovněž je třeba zdůraznit, že v celkovém průměru Evropské unie představují země eurozóny 64 % a země mimo eurozónu 36 %. Evropský kontext průzkumu Evropský kontext, do něhož spadá tento Eurobarometr, je poznamenán zejména následky měnové, finanční, hospodářské a sociální krize, stejně jako je tomu posledních 6 let. Odpovědi dotazovaných osob pravděpodobně ovlivnilo několik souvisejících událostí, ke kterým došlo v týdnech předcházejících průzkumu nebo během něho. V červnu například Eurostat zveřejnil statistiky týkající se vývoje nezaměstnanosti a HDP v Unii a jejích členských státech, které nebyly příznivé. Ve stejné době Světová banka opět zaznamenala nižší celosvětový růst, než jaký na rok 2013 předpovídala. Politická situace v několika zemích Evropské unie byla navíc během tohoto období poznamenána řadou nepokojů a politických změn: prezidentské volby v Itálii a změna vlády; první volby do Evropského parlamentu v Chorvatsku; regionální nebo místní volby v Rakousku, Spojeném království, Lotyšsku a Itálii; pouliční demonstrace, zejména v Bulharsku a Řecku, změna předsedy vlády v České republice atd. 2
3 Připomínáme, že sběr dat probíhal předtím, než veřejné mínění mohlo zaznamenat první známky obnovení hospodářské aktivity v některých zemích Evropské unie. Trendy během sledovaného období V průběhu času je možné si povšimnout určitého vývoje, který se průzkum od průzkumu potvrzuje. V první řadě rozbor výsledků v eurozóně a mimo ni ukazuje, že v Evropské unii existují zásadní rozdíly, co se týče některých témat. Jako příklad je možné uvést rozdíl ve výši 14 procentních bodů, který se vyskytl u odpovědi na otázku, zda je třeba k překonání krize přijmout opatření koordinovaně s ostatními členskými státy, pro něž se v zemích eurozóny vyslovilo 55 % a v zemích mimo eurozónu 41 % respondentů, nebo naopak individuální opatření, což si v zemích eurozóny myslí 36 % a v zemích mimo eurozónu 49 % respondentů. Dále můžeme pozorovat několik sociodemografických konstant: Opatření koordinovaná mezi členskými státy by k překonání krize nejčastěji použili nejmladší respondenti, vedoucí pracovníci a studenti. Pocit, že euro celkově zmírnilo negativní dopady krize, je silnější u mužů než u žen. Témata spojená s každodenním životem a sociální otázky zůstávají v kontextu krize prioritami, zejména pro ženy. Nejvíce znevýhodněné skupiny se v největším počtu domnívají, že Evropská unie má ze všech subjektů nejlepší předpoklady pro to, aby jim co nejúčinněji zajistila prospěch z příznivých důsledků globalizace nebo je ochránila před jejími negativními dopady. Pět let po pádu společnosti Lehman Brothers lze stále pozorovat velmi výrazné rozdíly v odpovědích občanů některých zemí nejvíce zasažených krizí a občanů ostatních zemí. Pozn.: Podrobnou sociodemografickou analýzu některých otázek a rozdíly mezi zeměmi eurozóny a zeměmi mimo eurozónu najdete v příloze. 3
4 Hlavní závěry Velká většina Evropanů se stále domnívá, že k překonání krize je vhodnější koordinace mezi členskými státy než individuální opatření, ačkoli počet odpovědí ve prospěch individuálních opatření se zvyšuje. Každý pátý Evropan si myslí, že Evropská unie je nejvhodnějším subjektem, který může nejúčinněji zasáhnout vůči důsledkům hospodářské a finanční krize. Prakticky stejný počet respondentů si myslí, že nejvhodnějšími subjekty v této otázce jsou vlády členských států. Tři Evropané ze čtyř mají za to, že absolutní prioritou musí být zaměstnanost a boj proti nezaměstnanosti. Navzdory hospodářské a sociální krizi je pocit, že euro zmírnilo dopady krize, na vzestupu, nicméně zůstává pocitem výrazně menšinovým. Dva Evropané z pěti se domnívají, že rozpočet Evropské unie představující přibližně 1 % hrubého domácího produktu (HDP) všech členských států (tedy přibližně 145 miliard EUR) je přiměřený, jeden z pěti jej považuje za příliš nízký a jeden z deseti za příliš vysoký. A pokud jde o to, jaké oblasti by měly být v rozpočtu Evropské unie nejvíce zdůrazňovány, staví Evropané na první místo zaměstnanost a sociální otázky, za nimiž následuje hospodářský růst a vzdělávání a odborná příprava. V době, kdy je v plném proudu diskuse o bankovní unii, dává většina respondentů přednost tomu, aby se opatření zaváděla spíše než na vnitrostátní úrovni na úrovni evropské. Téměř polovina Evropanů se domnívá, že ve výhledu do roku 2025 je Evropská unie nejvhodnějším subjektem, který jim nejúčinněji zajistí prospěch z pozitivních důsledků globalizace. Co se týče otázky, zda je před negativními důsledky globalizace účinněji ochrání Evropská unie, anebo vláda členského státu, jsou Evropané rozděleni na dvě přesné poloviny. Respondenti se domnívají, že výkonnosti evropské ekonomiky by nejvíce napomohly tyto tři iniciativy: zlepšení odborné přípravy a vzdělávání, snížení schodků veřejných rozpočtů a veřejného dluhu a usnadnění zakládání podniků. Téměř tři Evropané ze čtyř se domnívají, že v roce 2025 bude největší světovou hospodářskou mocností Čína, která má výrazný náskok před Spojenými státy americkými a Evropskou unií. 4
5 Výsledky 1. Reakce na krizi Jednat společně, nebo každý zvlášť? V porovnání s březnem 2012 Evropané stále, ač v menším počtu, upřednostňují k překonání krize koordinaci mezi členskými státy před individuálními opatřeními. Každý druhý Evropan (50 %, 5 procentních bodů) se tedy domnívá, že by byl vůči současné krizi lépe chráněn, pokud by jeho země přijala opatření v koordinaci s ostatními státy Evropské unie, oproti 41 % (+3 procentní body), které by se cítily lépe chráněny, pokud by země přijala individuální opatření. o Pokud jde o opatření uplatňovaná koordinovaně s ostatními členskými státy, lze pozorovat rozdíl 14 procentních bodů mezi zeměmi eurozóny (55 %) a mimo eurozónu (41 %). o Na úrovni členských států se ke koordinovaným opatřením více přiklánějí respondenti v Estonsku (71 %, +9 procentních bodů), v Německu (66 %, 1), na Maltě (66 %, 1) a ve Finsku (66 %, 3). Naopak ve Spojeném království (61 %, 1 procentní bod), na Kypru (53 %, +4), v Maďarsku (48 %, +6) a v České republice (48 %, 4) se občané vyjadřují spíše pro individuální opatření k překonání krize. o Na sociodemografické úrovni lze konstatovat, že: muži (52 %) upřednostňují koordinovaná opatření v o něco větší míře než ženy (49 %). Vedoucí pracovníci (61 %) a studenti (58 %) jsou skupinami, které se nejvíce vyslovují pro koordinaci mezi členskými státy, zatímco nezaměstnaní (46 %) a dělníci (44 %) upřednostňují spíše individuální opatření. 2. Který subjekt může nejúčinněji zasáhnout vůči důsledkům krize? Evropská unie (22 %) a vlády členských států (21 %) jsou v očích Evropanů subjekty, které mohou nejúčinněji zasáhnout vůči důsledkům hospodářské a finanční krize. Na sociodemografické úrovni lze pozorovat, že mladí lidé jsou těmi, kteří nejčastěji (25 %) považují Evropskou unii za subjekt, jež může čelit krizi nejúčinněji. 3. Prioritní politiky v souvislosti s krizí Na konkrétnější otázku, které prioritní politiky by provedly v souvislosti s krizí, Evropané hromadně odpovídají zaměstnanost a boj proti nezaměstnanosti (74 %, +2 procentní body v porovnání s červnem 2012) a dále pak obnova růstu (35 %, =) a kupní síla a boj proti inflaci (34 %, 1), které zůstávají daleko za první odpovědí. 5
6 Dále je možné v porovnání s minulým rokem zaznamenat zřetelný pokles respondentů uvádějících snížení veřejného dluhu členských států (32 %, 5). Naopak u jiných každodenních starostí je procento odpovědí na vzestupu: důchody (31 %, +3) a bydlení (21 %, +3). 4. Úloha eura I když pocit, že euro celkově nezmírnilo negativní dopady krize, klesá, stále zůstává většinovým pocitem (51 %, 3), přestože názor, že negativní dopady krize zmírnilo, stoupá (38 %, +4). o Na úrovni členských států lze mezi těmi, jejichž občané se domnívají, že euro zmírnilo negativní dopady krize, pozorovat nejvýraznější nárůst v Polsku (42 %, +15), v Německu (41 %, +13) a v Estonsku (40 %, +12). Naopak k nejvýraznějšímu poklesu došlo v Nizozemsku (26 %, 7), ve Španělsku (27 %, 5) a v Řecku (37 %, 3). o Na sociodemografické úrovni: - Muži (41 %) si ve větší míře než ženy (35 %) myslí, že euro celkově zmírnilo dopady krize. To je i případ vedoucích pracovníků (43 %), zaměstnanců (41 %) a studentů (41 %). - Naopak nezaměstnaní (55 %) a osoby v domácnosti (53 %) se v největší míře domnívají, že euro celkově nezmírnilo dopady krize. Je třeba upozornit, že respondenti, kteří bydlí ve venkovských oblastech (55 %), se v tomto smyslu vyjadřují častěji, než obyvatelé malých a středně velkých měst (50 %) nebo velkých měst (48 %). 5. Jak bude vypadat eurozóna v roce 2025? Má euro budoucnost v zemích mimo eurozónu? Aby bylo možné posoudit v tomto ohledu pocit občanů ze zemí mimo eurozónu, byla jim položena otázka, zda si myslí, že jejich země skutečně do roku 2025 přijme euro: Většina respondentů si myslí, že jejich země do roku 2025 euro přijme. Je tomu tak v sedmi zemích mimo eurozónu: v Lotyšsku (90 %), Chorvatsku (79 %), Litvě (75 %), Rumunsku (67 %), Polsku (60 %), Maďarsku (55 %) a Bulharsku (52 %). Naopak ve dvou zemích tomu tak není: ve Spojeném království (71 %) a ve Švédsku (62 %). V Dánsku a v České republice jsou odpovědi přesně rozděleny: v Dánsku tvrdí 49 % ano a 49 % ne; v České republice tvrdí 47 % ano a 47 % ne. 6
7 6. Rozpočet Evropské unie Práce v terénu k tomuto průzkumu probíhaly ve dnech, které předcházely politické dohodě o rozpočtu na období uzavřené mezi 3 evropskými orgány. Dohody bylo dosaženo dne 27. června 2013 po měsících plných náročných vyjednávání a četných debat v rámci jednotlivých orgánů a mezi nimi. Dotazovaným bylo nejdříve vysvětleno, že rozpočet Evropské unie představuje přibližně 1 % hrubého domácího produktu (HDP) všech členských států (tedy přibližně 145 miliard EUR). Evropští občané byli na tento poměr dotázáni: pro téměř dva Evropany z pěti (39 %) je tento poměr rozpočtu Evropské unie nejsprávnější. o Na úrovni členských států najdeme největší počet respondentů, kteří se domnívají, že tento poměr 1 % HDP je přiměřený, v Dánsku (59 %), České republice (56 %) a v Rakousku (56 %). Naopak zeměmi, kde je míra této odpovědi nejslabší, jsou Španělsko (23 %), Francie (26 %) a Kypr (28 %). o Rozdíl mezi zeměmi eurozóny (36 %) a mimo eurozónu (45 %) je 9 procentních bodů. o Na sociodemografické úrovni muži (42 %) považují ve větší míře než ženy (37 %) rozpočet Unie za přiměřený. To samé platí pro zaměstnance (49 %) a vedoucí pracovníky (47 %), naopak je tomu u osob v domácnosti (29 %) a nezaměstnaných (32 %). Pro 22 % respondentů je poměr rozpočtu Evropské unie příliš nízký. o Na úrovni členských států se odpověď příliš nízký nejčastěji objevuje ve Francii (39 %), v Lucembursku (37 %) a na Kypru (31 %). Nejméně je uváděna v Bulharsku (13 %), Spojeném království, Rakousku a Nizozemsku (každá z těchto zemí 14 %). o Rozdíl mezi zeměmi eurozóny (25 %) a zeměmi mimo eurozónu (17 %) je 8 procentních bodů. o Na sociodemografické úrovni považují muži (25 %) opět ve větší míře než ženy (19 %) rozpočet Unie za příliš nízký. To samé platí pro studenty (26 %) a vedoucí pracovníky (25 %), naopak je tomu u důchodců a osob v domácnosti (každá z těchto skupin 19 %) a zaměstnanců (21 %). Pro 13 % respondentů je poměr rozpočtu Evropské unie příliš vysoký. o Na úrovni členských států nalezneme nejvíce respondentů, kteří se vyslovují v tomto smyslu, ve Spojeném království (22 %), Belgii (19 %) a Nizozemsku (19 %). Naopak zeměmi, kde se tato odpověď vyskytuje v nejmenší míře, jsou Estonsko (4 %), Litva (5 %), Malta a Lotyšsko (každá ze zemí 6 %). 7
8 o Rozdíl mezi zeměmi eurozóny (12 %) a mimo eurozónu (14 %) dosahuje 2 procentních bodů. Pokud srovnáme tato čísla, vidíme, že rozpočet je považován za příliš nízký ve všech členských státech s výjimkou Spojeného království, Rakouska a Nizozemska. 26 % Evropanů odpovídá, že neví. o Na úrovni členských států je míra odpovědi neví nejvyšší na Maltě (47 %), v Bulharsku (47 %) a ve Španělsku (39 %) a nejnižší v Belgii (9 %), Dánsku (12 %) a ve Švédsku (14 %). o Rozdíl mezi zeměmi eurozóny (27 %) a zeměmi mimo eurozónu (24 %) je 3 procentní body. 7. Priority rozpočtu Evropské unie Poté, co byli Evropané dotázáni na rozpočet Evropské unie v souvislosti s jejím HDP, byli vyzváni, aby se vyjádřili k prioritám, jež by měl tento rozpočet mít. Nepřekvapí, že v souvislosti se současnou hospodářskou a sociální krizí se vyslovují ve prospěch: sociálních věcí a zaměstnanosti (50 %) hospodářského růstu (48 %) vzdělávání a odborné přípravy (43 %) veřejného zdraví (41 %) Sociální věci a zaměstnanost uvádí 75 % občanů ve Španělsku, 73 % v Portugalsku, 71 % na Slovensku a 70 % ve Finsku. o Rozdíl mezi zeměmi eurozóny (53 %) a zeměmi mimo eurozónu (43 %) je 10 procentních bodů. Hospodářský růst je nejčastěji uváděn na Kypru (78 %), v Řecku (69 %), Bulharsku a Maďarsku (každá ze zemí 64 %). o Rozdíl mezi zeměmi eurozóny (49 %) a zeměmi mimo eurozónu (47 %) činí pouhé 2 procentní body. Vzdělávání a odborná příprava je zmiňována nejčastěji v Německu (59 %), ve Španělsku (57 %), na Kypru, v Lucembursku a Nizozemsku (každá ze zemí 56 %). o Rozdíl mezi zeměmi eurozóny (48 %) a zeměmi mimo eurozónu (36 %) dosahuje 12 procentních bodů. 8
9 8. Celková reforma bankovního systému Již více než rok se Evropský parlament při různých příležitostech vyjadřuje ve prospěch urychleného vytvoření bankovní unie na úrovni EU. Rada ve složení pro hospodářství a finance ve dnech června (několik dnů po skončení prací v terénu k tomuto průzkumu) vydala obecný postoj k tomuto tématu. Dne 12. září 2012 Evropský parlament dal svůj konečný souhlas k vytvoření evropského mechanismu bankovního dohledu, jehož cílem je předcházet budoucím selháním bank v Evropské unii a který představuje významnou etapu při směřování k budoucí evropské bankovní unii. Bez ohledu na to, jaká možnost bude předložena, většina Evropanů upřednostňuje opatření zaváděná na úrovni EU před opatřeními na úrovni členských států. Lze však pozorovat výrazné rozdíly mezi zeměmi eurozóny a zeměmi mimo eurozónu, které dosahují 11 až 18 procentních bodů v závislosti na předložené možnosti. Dohled a dozor nad bankovními institucemi: 54 % respondentů ve prospěch odpovědi účinnější na evropské úrovni Zeměmi, kde se pro opatření zaváděná na evropské úrovni respondenti vyslovují v největší míře, jsou Nizozemsko (72 %), Německo (70 %), Lotyšsko (65 %) a Slovinsko (65 %). Nejnižší výskyt této odpovědi byl zaznamenán ve Spojeném království (32 %), v Rumunsku (35 %) a na Maltě (44 %). Regulace bonusů pro bankéře a stanovení jejich horní hranice: pro 54 % respondentů je účinnější na evropské úrovni Země, které v největší nebo nejmenší míře odpovídají, že tato regulace by byla účinnější na evropské úrovni, jsou stejné jako v předešlé otázce: Nizozemsko (69 %), Německo (68 %), Lotyšsko (64 %) a na opačném konci pak Spojené království (34 %), Malta (39 %) a Rumunsko (46 %). Pojištění bankovních vkladů občanů: pro 47 % respondentů je účinnější na evropské úrovni (oproti 45 %, podle nichž je účinnější na úrovni členských států) Toto pojištění bankovních vkladů na evropské úrovni nejvíce podporují občané Lotyšska (65 %), Litvy (61 %) a Slovinska (57 %). Nejméně jej naopak podporují občané Spojeného království (29 %), Finska (31 %) a Malty (36 %). Podpora bank potýkajících se s problémy: pro 57 % respondentů je účinnější na evropské úrovni Nejvíce respondentů se ve prospěch opatření zaváděných na evropské úrovni vyslovilo ve třech baltických zemích Lotyšsku (72 %), Estonsku (70 %) a Litvě (69 %) a ve Slovinsku (69 %). Nejméně respondentů ve prospěch opatření 9
10 zaváděných na evropské úrovni se našlo ve Spojeném království (36 %), v Rumunsku (49 %) a v Rakousku (51 %). Existují velké rozdíly mezi zeměmi eurozóny a zeměmi mimo eurozónu: země eurozóny se vždy ve větší míře domnívají, že tato opatření by byla účinnější na evropské úrovni. Naopak v zemích mimo eurozónu by podle respondentů byla tři opatření ze čtyř účinnější na úrovni členských států. 9. Tři iniciativy pro zlepšení výkonnosti evropského hospodářství Evropané byli též dotázáni, jaká jsou podle nich tři opatření, která by nejvíce zlepšila výkonnost evropského hospodářství. Odpovídali takto: Zlepšit odbornou přípravu a vzdělávání (47 %) o Na úrovni členských států je tato možnost nejvíce uváděna na Kypru (66 %), v Německu (64 %) a v Lucembursku (59 %). Nejméně byla zmiňována v Litvě (34 %), Itálii a ve Slovinsku (každá ze zemí 35 %). o Rozdíl mezi zeměmi eurozóny (49 %) a zeměmi mimo eurozónu (43 %) je 6 procentních bodů. Snížit schodek veřejných rozpočtů a veřejný dluh (32 %) o Na úrovni členských států byla tato iniciativa nejvíce volena na Kypru (53 %), v Řecku (44 %), na Maltě, ve Francii, České republice a ve Finsku (každá ze zemí 41 %). Nejméně byla uváděna v Bulharsku (16 %), Estonsku (17 %), v Polsku a Rumunsku (každá ze zemí 20 %). o Rozdíl mezi zeměmi eurozóny (33 %) a zeměmi mimo eurozónu (30 %) činí 3 procentní body. Usnadnit zakládání podniků (32 %) o Na úrovni členských států je zakládání podniků nejčastěji zmiňováno v Litvě (47 %), ve Španělsku (45 %), v Bulharsku a Francii (každá ze zemí 44 %). Nejméně jej uvádí ve Slovinsku (15 %), Nizozemsku (18 %) a na Slovensku (20 %). o Rozdíl mezi zeměmi eurozóny (34 %) a zeměmi mimo eurozónu (29 %) činí 5 procentních bodů. 10
11 10. Evropané a globalizace do roku 2025 V rámci tohoto rozsáhlého průzkumu bylo položeno několik otázek týkajících se toho, jak si Evropané představují svou budoucnost a budoucnost Evropské unie. Některé z nich byly součástí první části týkající se institucí, jež byla zveřejněna dne 5. září. V této druhé, hospodářské a sociální části, byli respondenti požádáni, aby se vyjádřili ke globalizaci. Kdo je podle vás nejvhodnějším subjektem, který do roku 2025 Evropanům zajistí prospěch z pozitivních důsledků globalizace? Pro téměř jednoho Evropana ze dvou (49 %) je to Evropská unie, za níž následují vlády členských států (43 %) a soukromé podniky (30 %). o Na úrovni členských států zmiňovali Evropskou unii nejčastěji respondenti v Rumunsku (68 %), Belgii (66 %) a na Maltě (65 %). Nejméně ji uváděli ve Spojeném království (33 %), Lotyšsku (40 %) a ve Slovinsku (40 %). o Na sociodemografické úrovni jsou respondenty, kteří si myslí, že Evropská unie je nejvhodnějším subjektem, jež jim nejúčinněji zajistí prospěch z pozitivních důsledků globalizace: muži (52 %) častěji než ženy (46 %). studenti (57 %) a vedoucí pracovníci (55 %) více než důchodci (46 %), nezaměstnaní (43 %) a ženy v domácnosti (43 %). Který subjekt by mohl rovněž do roku 2025 Evropany nejúčinněji ochránit před negativními důsledky globalizace? Tentokrát Evropané volí rovným dílem Evropskou unii (49 %) a vlády členských států (49 %). Za nimi následují nevládní organizace (19 %) a soukromé podniky (18 %). Při analýze odpovědí uvádějících možnost Evropská unie zaznamenáme tyto rozdíly: o na úrovni členských států se tato možnost nejčastěji objevuje v Belgii (67 %), na Maltě (64 %) a v Lucembursku, Dánsku a Rumunsku (každá ze zemí 62 %). Nejméně byla zaznamenána ve Spojeném království (34 %), Lotyšsku (37 %) a ve Španělsku (38 %). o V zemích mimo eurozónu jsou za subjekt, který může do roku 2025 občany nejúčinněji ochránit před negativními důsledky globalizace, považovány vlády členských států (53 % oproti 47 %, které obdržela Evropská unie). V zemích eurozóny je tomu naopak (46 % oproti 49 %). 11
12 o Na sociodemografické úrovni opět nalezneme obvyklé rozdíly: muži (52 %) uvádějí Evropskou unii častěji než ženy (46 %). to samé platí pro vedoucí pracovníky (56 %), zaměstnance (54 %) a studenty (54 %), kteří ji uvádějí častěji než nezaměstnaní (42 %) a osoby v domácnosti (43 %). Která země bude největší hospodářskou mocností do roku 2025? V rámci tohoto průzkumu bylo rovněž užitečné zabývat se představou, kterou Evropané mají ohledně hospodářské mocnosti ve výhledu do roku Tři Evropané ze čtyř (73 %) se domnívají, že největší světovou hospodářskou mocností v roce 2025 bude Čína, za kterou následují Spojené státy americké (51 %) a Evropská unie (24 %). Oddělení pro sledování veřejného mínění Jacques Nancy EPEurobarometer@europarl.europa.eu 12
13 A. REAKCE NA KRIZI 1) Evropský průměr 13
14 2) Výsledky na úrovni států 14
15 3) Vývoj na úrovni států 15
16 B. KTERÝ SUBJEKT MŮŽE DŮSLEDKŮM KRIZE? NEJÚČINNĚJI ZASÁHNOUT 1) Evropský průměr Tato otázka pochází z průzkumu Eurobarometr Standard EB79 provedeného v květnu VŮČI
17 2) Výsledky na úrovni států Tato otázka pochází z průzkumu Eurobarometr Standard EB79 provedeného v květnu
18 3) Vývoj na úrovni států Tato otázka pochází z průzkumu Eurobarometr Standard EB79 provedeného v květnu
19 C. PRIORITNÍ POLITIKY V SOUVISLOSTI S KRIZÍ 1) Evropský průměr 19
20 2) Výsledky na úrovni států 20
21 3) Vývoj na úrovni států 21
22 D. ÚLOHA EURA 1) Evropský průměr 22
23 2) Výsledky na úrovni států 23
24 3) Vývoj na úrovni států 24
25 E. JAK BUDE VYPADAT EUROZÓNA V ROCE 2025? *Otázka položená pouze v zemích MIMO EUROZÓNU 25
26 1) Výsledky na úrovni států *Otázka položená pouze v zemích MIMO EUROZÓNU 26
27 2) Vývoj na úrovni států *Otázka položená pouze v zemích MIMO EUROZÓNU 27
28 F. ROZPOČET EVROPSKÉ UNIE 1) Evropský průměr 28
29 2) Výsledky na úrovni států 29
30 3) Vývoj na úrovni států 30
31 G. PRIORITY ROZPOČTU EVROPSKÉ UNIE 1) Evropský průměr 31
32 2) Výsledky na úrovni států 32
33 3) Vývoj na úrovni států 33
34 H. CELKOVÁ REFORMA BANKOVNÍHO SYSTÉMU 1) Evropský průměr 34
35 2) Výsledky na úrovni států 35
36 3) Vývoj na úrovni států 36
37 I. TŘI INICIATIVY PRO ZLEPŠENÍ VÝKONNOSTI EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ 1) Evropský průměr 37
38 2) Výsledky na úrovni států 38
39 3) Vývoj na úrovni států 39
40 J. EVROPANÉ A GLOBALIZACE DO ROKU Subjekty, které mají nejlepší předpoklady zajistit prospěch z příznivých důsledků globalizace 1) Evropský průměr 40
41 2) Výsledky na úrovni států 41
42 3) Vývoj na úrovni států 42
43 2. Subjekty, které mají nejlepší předpoklady chránit před negativními důsledky globalizace 1) Evropský průměr 43
44 2) Výsledky na úrovni států 44
45 3) Vývoj na úrovni států 45
46 3. Největší světová hospodářská mocnost v roce ) Evropský průměr 46
47 2) Výsledky na úrovni států 47
48 3) Vývoj na úrovni států 48
Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5)
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ Brusel, srpen 2013 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5) SOCIO-DEMOGRAFICKÝ VÝZKUM Hospodářská a sociální část Rozsah:
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Část o Evropském parlamentu ANALYTICKÁ SYNTÉZA
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení sledování veřejného mínění Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5) Brusel, prosinec 2013 ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Část o Evropském
VícePříloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část
Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 část týkající se orgánů a institucí
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení sledování veřejného mínění V Bruselu dne 21. srpna 2013 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 část týkající
VíceStandardní průzkum Eurobarometr podzim 2018: Před volbami do Evropského parlamentu převládá pozitivní vnímání EU
Evropská komise - Tisková zpráva Standardní průzkum Eurobarometr podzim 2018: Před volbami do Evropského parlamentu převládá pozitivní vnímání EU Brusel 21. prosince 2018 Podle nového průzkumu Eurobarometr,
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED
Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1)
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění Brusel XX. října 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1) Parlamentometr 2015 Část 1 Hlavní výzvy pro EU, migraci
VíceGenerální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C vztahy s občany ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ 24. března 2009
Generální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C vztahy s občany ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ 24. března 2009 EVROPANÉ A HOSPODÁŘSKÁ KRIZE Standardní Eurobarometr (EB 71) Populace: EU 15+
VíceGenerální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění V Bruselu dne 13. listopadu 2012
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění V Bruselu dne 13. listopadu 2012 SEKUNDÁRNÍ VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ROCE 2009 Neúčast ve volbách
VícePovolební studie 2014 VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014
Directorate-General for Communication PUBLIC OPINION MONITORING UNIT Brussels, October 2014 Povolební studie 2014 VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 ANALYTICKÁ SYNTÉZA Rozsah: EU-28 Respondenti: 27 331
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech
VíceZMĚNA KLIMATU. Zvláštní průzkum veřejného mínění Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 průzkum EP/EK Analytické shrnutí
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V Bruselu dne 15/10/2008 ZMĚNA KLIMATU Zvláštní průzkum veřejného mínění Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 průzkum EP/EK Analytické
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí
VíceZvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky
Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a
VícePrůzkum Eurobarometru pro Evropský parlament Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 78.2)
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V Bruselu dne14. února 2013 Průzkum Eurobarometru pro Evropský parlament Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 78.2) ZAMĚŘENO
VíceEVROPSKÉ VOLBY V ROCE Standard Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 První přibližné výsledky: Evropský průměr a významné tendence států
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ 15/09/2008 EVROPSKÉ VOLBY V ROCE 2009 Standard Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 První přibližné výsledky: Evropský průměr a významné
VícePŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 21.12.2016 COM(2016) 829 final ANNEX 1 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Přizpůsobení stropu vlastních zdrojů a stropu prostředků na závazky v souvislosti
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18. 7. 2012 2012/2150(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2012 (2012/2150(INI))
Více4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči
4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči V této části je prezentováno porovnání základních ukazatelů výdajů na zdravotní péči ve vybraných zemích Evropské unie (EU) a Evropského sdružení volného
VícePrůzkum Eurobarometru pro Evropský parlament Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 78.2)
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V Bruselu dne14. února 2013 Průzkum Eurobarometru pro Evropský parlament Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 78.2) ZAMĚŘENO
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.6.2014 COM(2014) 226 final 2014/0128 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU V článku 305 Smlouvy
VíceTab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou
Český statistický úřad sleduje údaje o rozšíření vybraných informačních technologií v českých domácnostech prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření o informačních
VíceVOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ROCE 2009
Generální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C Ředitelství pro vztahy s občany ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ROCE 009 11. 1. 008 Standardní průzkum Eurobarometru
VíceZMĚNY KLIMATU. 1. Vnímání změny klimatu jako závažného problému
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V Bruselu dne 15/10/2008 ZMĚNY KLIMATU Zvláštní průzkum veřejného mínění Eurobarometr 300 jaro 2008 První přibližné výsledky: Evropský
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) «ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014» Institucionální část SOCIO-DEMOGRAFICKÁ PŘÍLOHA
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ Eurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) V Bruselu dne 21. srpna 2013 «ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014» Institucionální
VíceAntimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010
EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách
VíceRada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) 13015/16 FIN 631 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 7. října 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 660 final Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,
VíceÚřední věstník Evropské unie L 165 I. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Ročník července České vydání.
Úřední věstník Evropské unie L 165 I České vydání Právní předpisy Ročník 61 2. července 2018 Obsah II Nelegislativní akty ROZHODNUTÍ Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2018/937 ze dne 28. června 2018, kterým
VíceEkonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik
EUROZÓNA+ Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik za období od 1. 10. do 31. 10. 2017 Obsah: ODHAD RŮSTU HDP (3. ČTVRTLETÍ 2017)... 3 NEZAMĚSTNANOST (ZÁŘÍ 2017)... 4 ZPRÁVA KOMISE O ZAMĚSTNANOSTI
Více*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "
!"!#$ %" &' ( ) *+, -+. / 0(123! " ## $%%%& %' 45 6& -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / " * = < & ' ; '.: '. 9'= '= -+. > 8= '7 :' ' '.8 55, 5' 9'= '= -?7 +., '+.8 @ A:.. =. 0(1237 7 : :' @.
VíceShrnutí evropského veřejného ochránce práv Evropský veřejný ochránce práv a občanská práva
Evropský veřejný ochránce práv Shrnutí evropského veřejného ochránce práv Evropský veřejný ochránce práv a občanská práva Zvláštní průzkum Eurobarometru Proveden společností TNS Opinion & Social na požádání
VíceEkonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik
EUROZÓNA+ Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik za období od 1. 4. do 30. 4. 2018 Obsah: RŮST HDP (1. ČTVRTLETÍ 2018)... 3 VÝVOJ ZADLUŽENÍ (4. ČTVRTLETÍ 2017)... 3 NEZAMĚSTNANOST (BŘEZEN 2018)..
Více4. Pracující (zaměstnaní) senioři
Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.
VíceRada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en) 9586/16 BUDGET 15 DŮVODOVÁ ZPRÁVA Předmět: Návrh opravného rozpočtu č. 2 k souhrnnému rozpočtu na rok 2016: zahrnutí přebytku za rozpočtový rok 2015 -
VícePracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z
Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Český statistický úřad 2013 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203469 Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Tento
VíceEkonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik
EUROZÓNA+ Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik za období od 1. 9. do 30. 9. 2018 Obsah: RŮST HDP (2. ČTVRTLETÍ 2018).. 3 NEZAMĚSTNANOST (SRPEN 2018)... 4 MÍRA INFLACE (SRPEN 2018)... 6 Eurozóna+
VíceEUROBAROMETR PARLEMETER: REGIONÁLNÍ ANALÝZA 2015 VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ČESKÉ REPUBLICE EU28 NÁRODNÍ REGIONY
PARLEMETER: 2015 NÁRODNÍ REGIONY 1 PARLEMETER: 2015 METODICKÁ PŘÍLOHA: VÝSLEDKŮ EUROBAROMETRU Následující regionální analýza je založena na průzkumech provedených Evropským parlamentem pomocí Eurobarometru.
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 7. 2015 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza trhu práce se zaměřuje na mezinárodní srovnání indikátorů strategie zaměstnanosti - Evropa 2020. Pro splnění cíle ohledně zvýšení
VíceVšeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.
PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se
VíceEurobarometr Evropského parlamentu
Eurobarometr 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Studii provedla společnost TNS Opinion & Social na žádost Evropského parlamentu Průzkum koordinovalo generální ředitelství pro komunikaci OBSAH ÚVOD
VíceGraf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3
Český statistický úřad sleduje podrobné údaje o jednotlivcích používajících vybrané informační a komunikační technologie prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření
VíceBudoucnost kohezní politiky EU
Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie
VícePGI 2. Evropská rada Brusel 19. června 2018 (OR. en) EUCO 7/1/18 REV 1
Evropská rada Brusel 19. června 2018 (OR. en) Interinstitucionální spisy: 2017/0900 (NLE) 2013/0900 (NLE) EUCO 7/1/18 REV 1 INST 92 POLGEN 23 CO EUR 8 PRÁVNÍ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ RADY, kterým
VíceZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU
Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která
VíceEVROPSKÉ VOLBY Výsledky tohoto průzkumu o volbách musí být posuzovány v souvislosti s aktuálním mezinárodním děním.
Generální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C Ředitelství pro vztahy s občany ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ Brusel 27. března 2009 EVROPSKÉ VOLBY 2009 Eurobarometr Evropský parlament (EB
Více16707/14 ADD 13 kw/kno 1 DG G 2A
Rada Evropské unie Brusel 11. prosince 2014 (OR. en) 16707/14 ADD 13 FIN 988 INST 616 PE-L 94 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada
VíceHodnotící tabulka jednotného trhu
Hodnotící tabulka jednotného trhu Výsledky členských států Česká republika (Sledované období: 2015) Transpozice právních předpisů Transpoziční deficit: 0,8 % (v minulé zprávě: 0,5 %) další zvýšení, nyní
VíceEuro a Česká republika: je vhodná doba k přijetí jednotné evropské měny?
Česká spořitelna je členem Erste Group Euro a Česká republika: je vhodná doba k přijetí jednotné evropské měny? Ing. Tomáš Kozelský EU Office / Knowledge Centre Ekonomické a strategické analýzy Česká spořitelna
VíceEVROPSKÁ RADA Brusel 31. května 2013 (OR. en)
EVROPSKÁ RADA Brusel 31. května 2013 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0900 (NLE) EUCO 110/13 INST 234 POLGEN 69 OC 295 PRÁVNÍ AKTY Předmět: NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ RADY, kterým se stanoví složení
Více2015 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 21.12.2016 Průměrný věk pracujících se za dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová, Marta
VíceKontexty porodnosti v České republice a Praze
Kontexty porodnosti v České republice a Praze Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420
VíceRada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en) 9438/17 ADD 1 MAP 12 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 17. května 2017 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské
VíceVčasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření
MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze
VíceEkonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik
EUROZÓNA+ Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik za období od 1. 4. do 30. 4. 2017 Obsah: NEZAMĚSTNANOST (BŘEZEN 2017)... 3 ZAMĚSTNANOST V ROCE 2016... 6 MÍRA INFLACE (BŘEZEN 2017)... 7 ZADLUŽENÍ
VícePŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.2.2016 COM(2016) 90 final ANNEX 1 PŘÍLOHA k návrhu rozhodnutí Rady o podpisu, jménem Evropské unie a jejích členských států, protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci,
VíceEkonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik
EUROZÓNA+ Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik za období od 1. 12. do 31. 12. 2018 Obsah: ODHAD RŮSTU HDP (3. ČTVRTLETÍ 2018)... 3 NEZAMĚSTNANOST (LISTOPAD 2018)... 4 INFLACE (LISTOPAD 2018)...
VíceÚdaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: Zaostřeno na ženy a muže 2013.
Český statistický úřad sleduje podrobné údaje o jednotlivcích používajících vybrané informační a komunikační technologie prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření
VíceSPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová
SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.
VícePříloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č. 1.: Účast žen v rozhodovacím procesu v roce 2012 Tabulka č. 2.: Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tabulka č. 3.: Volby do Senátu Parlamentu ČR Tabulka
VíceRada Evropské unie Brusel 8. prosince 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 8. prosince 2016 (OR. en) 15387/16 ADD 3 JAI 1073 ASIM 165 CO EUR-PREP 50 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 8. prosince 2016 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,
VíceF Vzdělávání a digitální dovednosti
Údaje o počtu stolních počítačů, tabletů a notebooků celkem a s připojením k internetu přepočtených na 100 žáků/studentů jednotlivých stupňů škol, stejně tak jako monitoring vybavení škol dalšími ICT (např.
VíceCO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně
CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a
VíceANNEX PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.12.2017 COM(2017) 722 final ANNEX PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o podpisu jménem Evropské unie a jejích členských států a prozatímním provádění třetího dodatkového protokolu
VíceStav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů
Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference
VíceCeník přepravce BALIKSERVIS Doba přepravy
Ceník přepravce BALIKSERVIS 1 2 3 5 10 15 20 25 30 40 50 70 100 150 200 300 400 500 700 1-1 1 55 550 596 685 716 974 1 236 1 565 1 893 2 469 2 993 SK SK 1 SK 5 90 179 180 190 211 232 239 255 272 304 349
VíceCS Úřední věstník Evropské unie
L 227/1 I (Legislativní akty) PŘIJETÍ (EU, Euratom) 2017/1487 opravného rozpočtu Evropské unie č. 2 na rozpočtový rok 2017 s konečnou platností PŘEDSEDA EVROPSKÉHO PARLAMENTU, s ohledem na Smlouvu o fungování
Více2
2 Úvod Je třeba přijmout opatření ke zmírnění závažných obtíží, jimž členské státy, zejména regionální a místní orgány, čelí při provádění a řízení činností v souvislosti s územní spoluprací v rámci rozdílných
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských
VíceV Bruselu dne COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.10.2017 COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ Evropský rozvojový fond (EDF): prognózy závazků, plateb a příspěvků členských států na období let 2017, 2018, 2019 a nezávazné
VíceStátní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.
Belgie Státní zřízení: konstituční monarchie Belgie v EK (2004-2009): Komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Počet hlasů v Radě EU: 12 Počet obyvatel: 10 660 800 (k 1. lednu 2008) z 493 mil. obyvatel EU,
VícePRŮZKUM EUROBAROMETRU 71.3 Volby do Evropského parlamentu v roce Povolební průzkum Předběžné výsledky: zaměření na rozdělení muži / ženy
Generální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C Ředitelství pro vztahy s občany ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ 27. října 2009 PRŮZKUM EUROBAROMETRU 71.3 Volby do Evropského parlamentu v roce
VíceKonzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv
Konzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv Vyplnění polí označených je povinné. Dotazník on-line I. Otázky k identifikaci respondenta Odpovídáte jako jednotlivec, nebo za organizaci? jednotlivec
VíceKONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT
KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.
VíceBusiness index České spořitelny
Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?
VíceV Bruselu dne COM(2016) 618 final ZPRÁVA KOMISE
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.9.2016 COM(2016) 618 final ZPRÁVA KOMISE Zpráva k usnadnění výpočtu množství přiděleného Evropské unii a zpráva k usnadnění výpočtu společného množství přiděleného Unii,
VícePŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.2.2016 COM(2016) 70 final ANNEX 1 PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o podpisu Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými
VíceEUROBAROMETR 75.2 KRIZE A ZAJIŠŤOVÁNÍ POTRAVIN
EUROBAROMETR 75.2 KRIZE A ZAJIŠŤOVÁNÍ POTRAVIN Průzkum uskutečnila společnost TNS Opinion & Social na žádost Evropského parlamentu Průzkum koordinovalo generální ředitelství pro komunikaci TNS Opinion
Více2010 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický
VíceJaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?
JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního
VíceŠirokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje
IP/08/1831 Brusel, dne 28. listopadu 2008 Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje Míra rozšíření širokopásmového připojení se v Evropě dále zlepšila.
VíceAlkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů
Alkohol, léky a narkotika Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody pod vlivem alkoholu, omamných látek, léků a narkotik a jejich následky 20.7.2016 Obsah
VíceMediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0
Demografie SOUHRN Nejstaršími státy Evropy, kde mediánový věk jejich obyvatel je 42 a více let, jsou Rakousko, Řecko, Finsko, Itálie a Německo. Nejmladšími státy z tohoto pohledu jsou Irsko, Island a Makedonie,
VíceSociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla
MEMO/08/XXX V Bruselu dne 16. října 2008 Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla Evropská komise dnes zveřejnila svůj každoroční přehled sociálních trendů v členských státech
VíceMzdy v ČR. pohled ČNB. Vojtěch Benda. člen bankovní rady ČNB , Praha
Mzdy v ČR pohled ČNB Vojtěch Benda člen bankovní rady ČNB 13.6.2018, Praha Trh práce v ČR naráží na své kapacity 8 7 6 5 4 3 2 Ukazatele nezaměstnanosti (%, sezonně očištěno) I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY. o přijetí eura Lotyšskem ke dni 1. ledna 2014
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.6.2013 COM(2013) 345 final 2013/0190 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o přijetí eura Lotyšskem ke dni 1. ledna 2014 CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Dne 3. května
VíceVeřejná konzultace týkající se Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a evropského čísla sociálního zabezpečení
Veřejná konzultace týkající se Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a evropského čísla sociálního zabezpečení 1. Informace o vás Dotazník vyplňujete: jako jednotlivec v rámci své profesní činnosti
VíceSTATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007
2007 Jihočeská centrála cestovního ruchu Jírovcova 1, P.O.Box 80 CZ 370 21 České Budějovice Telefon: +420 386 358 727 9 Fax: +420 386 358 728 E mail: info@jccr.cz WWW: www.jccr.cz Zpracoval: Jakub KADLEČEK
VíceSíť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR
Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR I. Hlavní cíle a poslání Evropských spotřebitelských center II. Elektronický obchod z pohledu
VíceZpráva Rady (Ecofin) o účinnosti režimů finanční podpory, určená pro zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2009 (12.06) (OR. en) 10772/09 ECOFIN 429 UEM 158 EF 89 RC 9 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (Ecofin) Evropská
VíceV Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX draft SDĚLENÍ KOMISE
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX draft SDĚLENÍ KOMISE Uplatňování článku 260 Smlouvy o fungování Evropské unie. Aktualizace údajů pro výpočet paušálních částek a penále, které Komise navrhuje
VíceZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III
ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství 6-9. ročník III2-12-04 Výchova k občanství EVROPSKÁ UNIE - Historie Mgr. Vilém Nejezchleb Evropská unie http://www.euroesprit.org/ EU - HISTORIE
VíceG Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) ve spolupráci s ČSÚ sleduje od roku 2003 údaje o vybavenosti zdravotnických zařízení v ČR informačními technologiemi, a to prostřednictvím vyčerpávajícího
VíceEkonomická situace a materiální životní podmínky z pohledu veřejného mínění ve středoevropském srovnání Jan Červenka
Ekonomická situace a materiální životní podmínky z pohledu veřejného mínění ve středoevropském srovnání Jan Červenka V mezinárodní spolupráci na bázi CEORG 1 již několik let probíhají paralelně v České
VíceEVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT
EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT RADA Brusel 20. června 2017 (OR. en) 2016/0186 (COD) PE-CONS 25/17 CULT 69 AELE 49 EEE 27 CODEC 867 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VíceBydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010
Bydlení v mezinárodním srovnání vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010 Seznam tabulek a grafů 1. HDP NA OBYVATELE PODLE STANDARDU KUPNÍ
VíceDelegace naleznou v příloze dokument COM(2017) 37 final.
Rada Evropské unie Brusel 3. února 2017 (OR. en) 5908/17 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 1. února 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2017) 37 final Předmět: CLIMA 22 ENV 97 ENER 37 IND 25
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0249/139. Pozměňovací návrh. Jens Gieseke za skupinu PPE Jens Rohde a další
21.10.2015 A8-0249/139 139 Jens Rohde a další Čl. 4 odst. 1 1. Členské státy omezí své roční antropogenní emise oxidu siřičitého (SO 2 ), oxidů dusíku (NO X ), nemethanických těkavých organických látek
VíceŽivotní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální
Více15. REGIONÁLNÍ POLITIKA A KOORDINACE STRUKTURÁLNÍCH NÁSTROJŮ
15. REGIONÁLNÍ POLITIKA A KOORDINACE STRUKTURÁLNÍCH NÁSTROJŮ 1. 31994 R 1164: Nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 130, 25. 5. 1994, s. 1), ve znění:
VíceGraf 3.11 Podniky* prodávající přes ostatní sítě (v %)
Tab 3.5 Podniky prodávající přes elektronické sítě v procentech celkem 13,0 18,1 14,5 16,6 11,1 malé (10-49 zam. osob) 10,4 15,1 13,5 15,3 10,1 střední (50-249 zam. osob) 11,5 16,5 17,3 20,2 13,4 velké
Více