ZMĚNA KLIMATU. Zvláštní průzkum veřejného mínění Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 průzkum EP/EK Analytické shrnutí

Transkript

1 Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V Bruselu dne 15/10/2008 ZMĚNA KLIMATU Zvláštní průzkum veřejného mínění Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 průzkum EP/EK Analytické shrnutí I. Terminologická otázka Jedním z výrazných prvků tohoto průzkumu je skutečnost, že respondenti vnímají termíny změna klimatu a globální oteplování jako totožné. Metoda tzv. split ballot : První polovině respondentů byly položeny dvě otázky obsahující výraz globální oteplování a tytéž otázky byly položeny druhé polovině tentokrát s použitím výrazu změna klimatu. Mezi odpověďmi na tyto dvě otázky nebyly žádné významné rozdíly. Zdá se, že tyto dva pojmy mají pro respondenty podobný význam a že mohou být užívány bez rozlišování. II. Vnímání změny klimatu 62 % respondentů má za to, že změna klimatu je v současné době nejzávažnějším problémem světa. Je na druhém místě, za chudobou, již považuje za nejzávažnější problém 68 % respondentů. Rozdíly jsou patrné na úrovni jednotlivých států: Změnu klimatu vnímají jako závažný problém v naprosté většině členských států, s výjimkou Itálie a Portugalska (47 %) a České republiky (45 %). Na otázku míry závažnosti tři Evropané ze čtyř (75 %) odpověděli, že změna klimatu je velmi závažný problém. Nizozemští (26 %), estonští a britští (23 % v případě obou zemí) respondenti se zase, více než jiní Evropané, domnívají, že se jedná o středně závažný problém. Rozdíly jsou i na sociodemografické úrovni:

2 Čím jsou respondenti mladší, tím více si myslí, že změna klimatu je v současné době tím nejzávažnějším světovým problémem: v případě respondentů ve věku let je to 67 % dotazovaných. Totéž lze konstatovat u respondentů s vysokou úrovní vzdělání (studovali minimálně do věku 20 let): 67 % z nich se domnívá, že změna klimatu je nejzávažnější problém. Mezi studenty tento názor sdílí 69 %. Naproti tomu v souvislosti s touto otázkou byly zaznamenány jen malé rozdíly mezi ženami a muži (je to nejzávažnější problém pro 64 % mužů a 60 % žen). III. Informovanost Více než polovina Evropanů prohlašuje, že jsou o změně klimatu poměrně dobře informováni, nicméně přesto dosti velký počet respondentů tvrdí, že jsou špatně informováni. Příčiny změny klimatu Důsledky změny klimatu Způsoby, jak se změnou klimatu bojovat Dobře informováni 56 % 9 % z nich velmi dobře informováno 56 % 9 % z nich velmi dobře informováno 52 % 8% z nich velmi dobře informováno Špatně informováni 41 % 9 % z nich velmi špatně informováno 41 % 9 % z nich velmi špatně informováno 45 % 10% z nich velmi špatně informováno Na úrovni jednotlivých států: U každé testované proměnné (příčiny, důsledky, opatření, která lze učinit) občané, kteří tvrdí, že jsou nejlépe informováni, pocházejí z(e): Švédska, Nizozemska, Dánska a Finska (71 až 88 % respondentů prohlašuje, že jsou o uvedených třech proměnných velmi nebo spíše dobře informováni). Co se týče týchž proměnných, za nejméně informované se prohlašují občané Portugalska, České republiky, Litvy, Bulharska a Rumunska (od 58 % do 69 % velmi nebo spíše špatně informovaných ohledně těchto tří proměnných). Ze sociodemografického hlediska jsou vnímání a informovanost totožné: V čele Evropanů, kteří tvrdí, že jsou o změně klimatu velmi dobře informováni, jsou občané ve věku let (13 % velmi dobře informovaných ohledně příčin i důsledků, 11 % velmi dobře informovaných o způsobech, jak proti změně klimatu bojovat). Úroveň vzdělání je opět velmi významná: - Více než dva ze tří respondentů, kteří studovali i po dosažení věku 19 let, prohlašují, že jsou o způsobech boje proti změně klimatu dobře informováni (67 %), zatímco u těch, kteří ukončili studium nejpozději v 15 letech, je to jen 2/5

3 37 %. Lze rovněž konstatovat, že ve skupině nejméně vzdělaných jeden z pěti občanů tvrdí, že o této otázce není vůbec informován (19 %). Rozdíly v míře informovanosti jsou naproti tomu méně výrazné mezi muži a ženami, které se cítí být poněkud méně informovány (52 %) než muži (62 %). IV. Boj se změnou klimatu Kdo? Většina Evropanů má za to, že průmysl, vlády, občané ani EU nejsou v boji proti změně klimatu dostatečně aktivní. Přitom tři ze čtyř Evropanů nejvíce kritizují průmysl (76 %). Lze rovněž pozorovat, že činnost EU je vnímána oproti ostatním subjektům mírně odlišně: činnost EU je uznávána nejvíce (25 %), avšak nejvyšší je také podíl odpovědi nevím (14 %). Průmysl Občané Vláda (STÁTNÍ EU PŘÍSLUŠNOST) Velmi aktivní 2 % 2 % 4 % 3 % Dostatečně aktivní 14 % 23 % 24 % 25 % Nedostatečně aktivní 76 % 67 % 64 % 58 % Nevím 8 % 8 % 8 % 14 % Co se týče vnímání závažnosti změny klimatu, je zodpovědnost občanů více či méně významná: Ze 75 % Evropanů, kteří se domnívají, že změna klimatu je velmi závažný problém, si 74 % myslí, že občané nejsou dostatečně aktivní. Z 15 % Evropanů, kteří se domnívají, že změna klimatu je středně závažný problém, si 55 % myslí, že občané nejsou dostatečně aktivní. Ze 7 % Evropanů, kteří se domnívají, že změna klimatu není závažný problém, si 39 % myslí, že občané nejsou dostatečně aktivní. Jak? 61 % Evropanů tvrdí, že opatření boje proti změně klimatu osobně uplatňují. - Čtyři priority související s domácností a každodenní spotřebou Čtyřmi z nejčastěji uváděných opatření v této skupině jsou: třídění odpadu (76 %), snížení spotřeby energie v domácnosti (64 %), snížení spotřeby vody v domácnosti (55 %) a snížení spotřeby jednorázových výrobků (40 %). Tato čtyři nejčastěji uváděná opatření jsou ve své podstatě zaměřena na úsporu: jejich realizace je snadná, nepředstavuje žádné náklady a umožňuje ušetřit. Změnu spotřebního chování, a to nákup místních a sezónních výrobků, uvedlo 27 % respondentů. 3/5

4 - Značné úsilí v oblasti volby druhu dopravy Začínají se projevovat rovněž změny chování v oblasti dopravy, ovšem v menší míře. Lze konstatovat, že dochází častěji k volbě ekologičtějšího druhu dopravy (28 %), méně častému využívání automobilu (25 %) a nákupu vozidla, které v menší míře znečišťuje životní prostředí. Spotřebitelů, kteří se vyhýbají cestování letadlem na krátkou vzdálenost (12 %), je méně. - Je třeba vyvinout více úsilí v oblasti energetické diverzifikace V této oblasti, kde jsou finanční investice důležitým faktorem, pouze 8 % respondentů využívá dodávek energie šetrnější k životnímu prostředí a pouze 5 % si pořídilo zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Kromě toho je patrné, že respondenti, kteří tvrdí, že tato opatření uplatňují, se cítí být o příčinách, důsledcích a způsobech boje se změnou klimatu dobře informováni 1. Proč? Z 61 % Evropanů, kteří tvrdí, že opatření boje proti změně klimatu osobně uplatňují: - 63 % má za to, že vynaloží-li úsilí všichni, bude to mít skutečný vliv na změnu klimatu; - 61 % si myslí, že je to jejich občanská povinnost; - 52 % tvrdí, že jim záleží na tom, jaký svět nechají dalším generacím; - 25 % prohlašuje, že tato opatření umožňují ušetřit. Naproti tomu z 31 % respondentů, kteří tvrdí, že v oblasti boje proti změně klimatu žádná opatření neuplatňují: - 42 % má za to, že chování mají změnit vlády, podniky a průmysl, nikoli občané - 34 % tvrdí, že nevědí, jaké kroky mají k boji proti změně klimatu učinit - 26 % má za to, že změna jejich chování nebude mít na změnu klimatu skutečný vliv - 15 % má za to, že tato opatření jsou příliš nákladná Na otázku, zda by byli v zájmu boje proti změně klimatu ochotni zaplatit více, odpovědělo 44 % všech dotázaných kladně. 30 % respondentů není ochotno platit více a 26 % se nevyjádřilo. Na úrovni jednotlivých států: 1 Z respondentů, kteří tato opatření osobně uplatňují: 73 % tvrdí, že jsou informováni o příčinách změny klimatu, 72 % tvrdí, že jsou informováni o důsledcích změny klimatu, 75 % tvrdí, že jsou informováni o způsobech boje se změnou klimatu. 4/5

5 Sedm občanů z deseti je v Dánsku (72 %) a Řecku (71 %) ochotno platit více za energie z obnovitelných zdrojů. V Nizozemsku, Slovinsku a Švédsku to jsou dva ze tří (68 %). Tento poměr pak činí méně než tři z deseti v Portugalsku (26 %), na Maltě (27 %), v Bulharsku (27 %) a Rumunsku (29 %). Na sociodemografické úrovni: Mezi ty, kteří tvrdí, že jsou ochotni platit více, nejčastěji patří: muži, respondenti s vyšší úrovní vzdělání, řídící pracovníci, ti, kteří považují změnu klimatu za závažný problém, a ti, kteří tvrdí, že jsou o způsobech boje proti změně klimatu informováni. Kromě toho k těm, kteří prohlašují, že jsou ochotni platit více, se řadí mladí lidé spíše než občané starší 55 let. 5/5