Vasilij Kandinskij Cesta k abstrakci. Mgr. Pavla Hrdinová Tišnov 2017

Transkript

1 Vasilij Kandinskij Cesta k abstrakci Mgr. Pavla Hrdinová Tišnov 2017

2 Kandinskij co jej ovlivnilo? Vasilij Kandinskij se narodil r v Moskvě zajímal se o výtvarné umění a hudbu, maloval, ale nakonec zvolil studium práv a ekonomie, složil právnické zkoušky, oženil se a rozhodl se pro vědeckou kariéru hluboce na něj ale zapůsobily dva zážitky: výstava francouzských impresionistů v Moskvě a Wagnerova opera Lohengrin, po jejímž poslechu řekl: Viděl jsem v duchu všechny své barvy, měl jsem je před očima. Vyvstávaly přede mnou divoké, téměř bláznivé linie. upoutaly jej vztahy mezi barvami a tóny, soulad mezi jednotlivými druhy umění, který se stal východiskem jeho tvorby rozhodl se odejít do Mnichova a studovat umění

3 Kandinskij v Mnichově v malířské škole studuje kresbu aktu, posléze studuje malbu u impresionisty Ažbeho cítil jsem, že se v říši barev cítím mnohem více doma než v říši kresby. pokouší se o vlastní tvorbu, pod vlivem impresionismu maluje pastózně nanášenými barevnými skvrnami Plážové koše v Holandsku 1904 po rozchodu se ženou žije s malířkou Gabriele Munterovou, podnikají řadu cest, malují v Murnau Kandinskij používá velké bloky zářivých barev a kontasty ( tmavá světlá, studená - teplá) námět téměř mizí pod přívalem barev

4 přestože obrazy z let mají ještě předmětné názvy (Hora, Kostel v Murnau), začíná nad zobrazením předmětu převažovat řeč barev a tvarů na obraze Improvizace VI (Africká) jsou sice naznačeny dvě africké postavy, ale děj obrazu přebírají světlé až ohnivé kontrasty barev objevují se náznaky pohádkových námětů, např. Obraz s lukostřelcem 1909 (kůň a jezdec = symbol boje, postupu vpřed = avantgarda)

5 Plážové koše v Holandsku, 1904, 24 x 33 cm

6 Kostel v Murnau, 1910, 64 x 50 cm

7 Improvizace VI (Africká), 1909, 107 x 100 cm

8 Hora, 1909, 109 x 109 cm

9 Obraz s lukostřelcem, 1909, 177 x 147 cm

10 Na podzim roku 1910 v mnichově vystavují moderní umělci, např. Georges Braque a Pablo Picasso, Mnichov se stává centrem avantgardního umění Kandinskij vystavuje Kompozici II, obraz osvobozený od perspektivy, plný barev a volných linií. Kompozice II ještě obsahuje skupiny postav, krajinné prvky, domy, jezdce vše je ale uvolněné, dynamické Mnichovská umělecká kritika se shodla na tom, že obraz je dílem šílence, člověka omámeného morfiem nebo hašišem Kandinského bránil pouze Franz Marc, který obdivuje jeho silné, čisté, ohnivé barvy

11 Studie ke Kompozici II (ztracené za války) 1910, 98 x 130 cm

12 Kandinskij sám dělí své obrazy z této doby na tři skupiny: a) imprese, které mají vztah k naturalistickému vzoru b) improvizace, které odrážejí citová hnutí c) kompozice, které vyžadují komplikovanou přípravnou práci r přichází první výstava skupiny Der Blaue Reiter umělci se začínají přiklánět k abstraktnosti, elementárnosti Kandinskij se zabývá psychologickým účinkem barev, učením o harmonii barevných tónů, které vytvářejí napětí prostřednictvím protikladů (světlý tmavý, teplý studený)

13 cílem tvorby však pro Kandinského není harmonie barev, ale zobrazení dráždivého protikladu barevných kontrastů. Barvy nabývají sílu výrazu: Červeň, jak si ji obvykle představujeme, jako neohraničenou, charakteristicky teplou barvu, působí vnitřně jako velmi živá, neklidná barva, která však nemá lehkomyslný charakter na všechny strany se rozdávající žluti, ale přes všechnu energii a intenzitu plodí silnou notu téměř cílevědomé obrovské síly. Modř je typicky nebeská barva, element klidu. Stává se pohroužením do řádu, kde není žádného konce barvy nyní vystupují místo figur a předmětů!

14 přesto si je Kandinskij vědom nebezpečí osamostatnění barvy a tvaru. Říká: Kdybychom začali ničit celé to pouto, které nás spojuje s přírodou, kdybychom se spokojili s kombinací čisté barvy a nezávislého tvaru, pak bychom tvořili díla, která by vypadala jako geometrická ornamentika, podobala by se kravatě či koberci. Krása barvy a tvaru není pro umění dostatečným cílem (zkráceno!) proto Kandinskij v rané fázi své abstraktní tvorby vytváří tvary, které mají divákovi evokovat rozpomenutí na jejich předmětné předlohy asociativních souvislostí se zříkal zvolna, např. na obraze Improvizace 26 (Veslování) odhalíme stylizovanou červenou figuru a šest černých linií

15 Improvizace 26 (Veslování), 1912, 97 x 108 cm

16 Der Blaue Reiter průlom k abstrakci sborník Der Blaue Reiter (1911/1912) chápal Kandinskij jako manifest nového malířství v Německu, sborník se stal symbolem zvratu v umění modrá barva je pro Kandinského typicky nebeskou, tedy duchovní barvou, motiv jezdce se také u Kandinského objevuje v mnoha variantách (boj, cesta vpřed ) na první výstavě skupiny Der Blaue Reiter r vystavoval Kandinskij impresi Moskva, Improvizaci 22 a Kompozici V sama výstava měla heterogenní ráz, chtěli prezentovat různé formy umění, vznikající podle vnitřního přání umělce

17 Kompozice V, 1911

18 v tomto období se Kandinskij postupně zříká asociativních souvislostí, aby se vydal na cestu k čisté řeči barev a tvarů tento proces se nejlépe ukazuje na jeho improvizacích v různých formách se objevuje motiv veslice (Improvizace 26, Malé radosti), objevuje se téma apokalypsy, katastrofy či potopy např. na Improvizaci Potopa ve víru barev mizí detaily, pouze v levém horním rohu vidíme základní motiv této periody horu. V improvizaci Rokle je uprostřed peřejí dvojice na lávce, u které vidíme veslici, na obraze Malé radosti rozeznáváme město na vrcholu hory, osadu, uhánějící jezdce, opět veslici (tady předmětné reminiscence ještě převažují)

19 Improvizace Potopa, 1913, 95 x 150 cm

20 Malé radosti, 1913, 110 x 120 cm

21 Improvizace Rokle, 1914, 110 x 110 cm

22 za východisko velké olejomalby Kompozice VI označuje potopu a ve svých Ohlédnutích o obraze píše: Na tomto obraze jsou vidět dvě centra: 1. vlevo něžné, růžové, poněkud rozteklé centrum se slabými a nejistými liniemi uprostřed, 2. vpravo, výše než levé, drsné, červeno-modré, poněkud disonantní, s ostrými, poněkud zlými, silnými, velmi precizními liniemi. Mezi těmito centry leží třetí je to vlastně centrum hlavní. Zde růžová a bílá kypí tak, že se zdá, jako by nespočívala ani na ploše plátna, spíše se vznáší ve vzduchu a vypadá, jako by byla obklopena oparem. Člověk stojící v oparu není ani blízko, ani daleko, je kdesi. Tato kompozice je pro autora pomalu a vědomě formovanou výpovědí o vnitřním světě představ a pocitů.

23 Kompozice VI, 1913, 195 x 300 cm

24 Kompozice VII hlavním dílem mnichovského období je Kompozice VII, gigantický obraz s mnohovrstevnými tématy a motivy Kandinskij k němu vytvořil mnoho přípravných prací (kresby, akvarely, sklomalby, oleje ), ve všech se opakují témata jako potopa, zmrtvýchvstání, poslední soud. Kompozici rozpracovává asi ve třiceti studiích, přesto hotový obraz působí spontánně a z graficky založeného středu exploduje svět plný nápadů vedle sebe nalezneme ostré barevné kontrasty i zamlžené tóny, jednoduché útvary se střídají se složitými, žádný tvar ani seskupení barev se nikde neopakuje

25 Kompozice VII, 1913, 200 x 300 cm

26 v roce 1914 byl Kandinskij uznávaným umělcem a vůdčím představitelem abstraktního malířství postupně dospěl k novému chápání malířství odstraňoval ze svých kompozic předmětné reminiscence a obsahy, které dříve zprostředkovávaly, převáděl na útvary, vzniklé pouze z barev a tvarů již v roce 1910 řekl: Promlouvání o utajeném skrze utajené. Což to není obsah? Není to vědomý či nevědomý účel naléhavého nutkání k tvorbě? Člověk promlouvá k člověku o tom, co člověka přesahuje to je řeč umění. po vypuknutí první světové války odchází Kandinskij do Moskvy

27 Moskva Kandinskij udržoval kontakty s moskevskými symbolisty už do r. 1900, měli společné chápání barvy jako zvukového prostředku, důraz na kreativitu, která je osvobozená od reality Kandinskij zkoumá vztah mezi základními barvami a základními tvary, zabývá se psychologií vnímání a teorií barev r se žení s Ninou Andrejevskou významným dílem z této doby je obraz Moskva I převažují v něm optimistické aspekty naivní a pestré barvy, dvojice uprostřed obrazu je obklopena gloriolou, vidíme domy, kostely, mosty, kupole (ústup od abstrakce!)

28 Moskva I, 1916, 52 x 50 cm

29 v Rusku maluje Kandinskij impresionistické krajiny, fantazijní romantické obrazy i abstrakce (u abstraktních obrazů se projevuje rostoucí geometrizace jednotlivých prvků) později řekl: Setkání ostrého úhlu trojúhelníka s kruhem má nemenší účinek než dotyk prstu božího s prstem Adamovým u Michelangela. v letech působí v Rusku jako pedagog umění, základem jeho didaktiky je analýza elementárních barev a tvarů a vztah mezi malířstvím a hudbou v Rusku sílí tlak bolševické strany na funkci a cíle umění, který vyústil do socialistického realismu Kandinskij odchází 1921 do Berlína (a jeho obrazy mizí z ruských muzeí!)

30 Bauhaus v Berlíně obtížná situace, inflace, opozice vůči abstraktnímu malířství Kandinskij přijímá nabídku Waltra Gropiuse vyučovat na Bauhausu ve Výmaru (Bauhaus umělecká vysoká škola, chtěli propojit užité a svobodné umění, spojení řemesla a umění, zabývají se architekturou, plastikou i malbou) K. vyučuje nástěnnou malbu a nauku o tvaru a barvě (polarita žluté a modré, červené a bílé, zelené a červené!), zkoumá jednotlivé prvky obrazu (r vydává knihu Bod a linie ve vztahu k ploše!) v nauce o tvaru vychází z analýzy jednotlivých prvků, jako jsou bod, linie a plocha a zkoumá jejich vzájemné vztahy

31 i jeho obrazy jsou určovány přísností a logikou do popředí vystupují geometrické tvary kruh je symbolem dokonalé formy, ale i symbolem kosmickým hlavním dílem je Kompozice VIII používá několik prvků kruh, polokruh, úhel, rovné a prohnuté linie. Dominantní je kruhové centrum vlevo nahoře, volný let kruhů a polokruhů křižují šachovnicové vzory, aniž by kruhy nějak brzdily. Dřívější obrazy stavěly na dramatu mezi barvami a tvary, toto dílo je intelektuálně vykonstruované a víceméně bez napětí. Vedle velké Kompozice VIII působí oduševněleji menší dílo Malý sen v červené, vytvořené pro jeho ženu (teplé tóny barev, předmětné asociace)

32 Kompozice VIII, 1923, 140 x 201 cm

33 Malý sen v červené, 1925, 35 x 42 cm

34 R se Bauhaus přesouvá do Dessau důležitým obrazem z tohoto období je Žlutá červená modrá levá polovina obrazu je světlá, spíše grafická, obsahuje rovné linie, pravá je tmavá, s tématem kruhu a zvlněnými liniemi. Žlutá a modrá stojí v protikladu, stejně tak jako tvary. O použití kruhu říká K.: Kruh někdy nelze označit jinak než jako romantický romantika je krásná, obsažná, přinášející štěstí je to kus ledu, ve kterém hoří plamen. tuto myšlenku lze vztáhnout na obraz Několik kruhů kolem tmavomodrého centra, které je částečně překryto červeným kruhem, se vznášejí menší a větší kruhy zářivých barev. Kruhy se protínají, transparence je novým uměleckým prostředkem.

35 Žlutá červená modrá, 1925, 127 x 200 cm

36 Několik kruhů, 1926, 140 x 140 cm

37 opět se zabývá vztahem výtvarného umění a hudby tato tendence je na Bauhausu silná, Klee maluje fugy a polyfonie, K. používá výtvarné prvky, které se objevují i v hudbě - opakování, variaci, stupňování, zeslabování. poslední díla z období Bauhausu se vyznačují příklonem k intuici, lehkosti a humoru např. Náladovost (asociace bárky, kosmické lodi, hieroglyfů, znaků vliv Kleea) nebo Poschodí (směsice abstraktních bytostí usídlených na různých poschodích domu snad komentář k funkcionalistickému zaměření Bauhausu (obytné domy s malými, identickými buňkami, pokusné sídliště v Dessau) r gestapo Bauhaus uzavírá, K. odchází do Paříže

38 Náladovost, 1930, 40 x 56 cm

39 Poschodí, 1929, 56 x 41 cm

40 Biomorfní abstrakce Paříž, Již na Bauhausu mluvil K. o analogii mezi uměním, přírodou a technikou. Ale teprve v Paříži vpouští takto inspirované tvary do svých děl jeho pozdní díla jsou hravá, mají sklon k humoru, jsou blízká surrealismu, oslňují kombinacemi barev a tvarů přestává užívat základní barvy nová barevnost je složitá, složité jsou i nové tvary geometrie mizí pod přívalem neuvěřitelných obrazců, odvozených z přírody útvary připomínají plankton či mikroskopické živočichy, na obraze Nebeská modř se na modrém pozadí vznášejí bytosti, evokující mikroskopický pohled na neznámý svět

41 Nebeská modř, 1940, 100 x 73 cm

42 obrazy působí horkokrevně, neklidně, jako by chtěl probudit život v kaluži s protoplazmou. Dřívější geometrické tvary a kompoziční konstrukce jsou nahrazeny přílivem bájných tvorů v rozmanitých barvách, např. na obraze Pestrý soubor. Na obraze Složité prosté se bytosti různých tvarů a barev vznášejí na vícebarevných, oblačných pozadích. Na obraze Okolo kruhu svítí z černého pozadí bizarní tvary zářivých barev, působí fantasticky, přináší dojem hudby, jako by Kandinskij chtěl zachytit tóny svého krajana Stravinského K. přinesl nové pojetí malířství, které je natolik rozmanité a proměnlivé, že z něj čerpají jak příznivci geometrického umění, tak zastánci gestické malby

43 Pestrý soubor, 1938, cm

44 Složité prosté, 1939, 100 x 81 cm

45 Okolo kruhu, 1940, 97 x 146 cm

46 Použitá literatura Duchting, Hajo: Vasilij Kandinskij Revoluce v malířství. Slovart 1990