Jaderná energetika jako příležitost pro průmysl a zahraniční obchod

Transkript

1 Jaderná energetika jako příležitost pro průmysl a zahraniční obchod Ústřední odborná komise pro průmysl a obchod Ing. Jaromír Krásný 11. května 2017

2 Jaderná energetika jako příležitost pro průmysl a zahraniční obchod Počátky jaderná energetiky a reference Přínosy výstavby nových jaderných zdrojů Význam zahraničního obchodu, průmyslová proexportní země Příležitosti při výstavbě jaderných zdrojů ve světě

3 Jaderná energetika jako příležitost pro průmysl a zahraniční obchod Počátky jaderná energetiky a reference Přínosy výstavby nových jaderných zdrojů Význam zahraničního obchodu, průmyslová proexportní země Příležitosti při výstavbě jaderných zdrojů ve světě

4 Počátky jaderné energetiky V dubnu 1951 byla otevřena laboratoř jaderného výzkumu v Hostivaři, v níž bylo použito experimentální zařízení Švýcarské výroby. Dne 10. června 1955 byl vládním nařízením založen dnešní Ústav jaderného výzkumu Řež a byly položeny základy Československého jaderného průmyslu a energetiky, tak jak ji známe dnes. V srpnu 1955 bylo do Ženevy vysláno Československé zastoupení na První mezinárodní konferenci o mírovém využití jaderné energie. Fakulta technické a jaderné fyziky při Karlově univerzitě (od roku 1959 Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská při ČVUT) zahájila výuku 6. září 1955.

5 První Československá jaderná elektrárna První Československá jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice A1 typu KS-150 byla budován od srpna 1958 a byla uvedena do komerčního provozu v prosinci Projekt byl vypracován Československými odborníky a značně se odlišoval od později používaných elektráren s reaktory typu VVER. Šlo o reaktor chlazený oxidem uhličitým a moderovaný těžkou vodou, který používal palivo s přírodním stupněm obohacení. Bohunický reaktor byl tzv. vývojovým reaktorem, po němž měl následovat projektový reaktor s vyšším výkonem a posléze i komerční reaktor.

6 Jaslovské Bohunice A1 Ač byl československý program těžkovodních reaktorů slepou větví vývoje naší jaderné energetiky, měl zásadní význam pro její budoucí rozvoj. Během projektování, výstavby, spouštění, provozu a později i likvidace elektrárny A1 byla vytvořena významná základna špičkových odborníků a techniků ve všech oblastech životního cyklu jaderných elektráren. Získané znalosti a zkušenosti pak byly uplatněny na dalších československých jaderných elektrárnách a pomohly řadě československých firem osvojit si jaderné technologie a zahájit výrobu zařízení pro jadernou energetiku, která klade vysoké nároky na kvalitu.

7 Rozmach Československé jaderné energetiky Orientace celosvětové energetiky na lehkovodní reaktory a stavba jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice V1, která byla zahájena v roce První blok elektrárny V1 byl uveden do komerčního provozu v roce 1980 a druhý o rok později. Další Československé jaderné elektrárny již byly stavěny Československými organizacemi a podniky a náš průmysl se rozvinul dokonce natolik, že vyráběl reaktory VVER pro řadu jadrných elektráren i mimo ČR. Je zahájena výstavba třech nových jaderných elektráren a mnoho Československých průmyslových podniků zahajuje výrobu pro jadernou energetiku. Řada z nich se dokonce začíná účastnit mezinárodních projektů.

8 Jaslovské Bohunice V2 Jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích V2 s lehkovodními reaktory VVER-440 V213 se začala stavět v roce 1976.

9 Jaderná elektrárna Dukovany Výstavba jaderné elektrárny v Dukovanech 4 bloky VVER-440 V213 byla zahájena v roce První reaktorový blok byl uveden do provozu v květnu 1985, poslední čtvrtý blok v červenci Maximálního projektového výkonu 1760 MW dosáhla elektrárna v červenci Spuštění dvou jaderných bloků (druhého a třetího) v jediném roce 1986 a na jedné lokalitě bylo ve své době zcela unikátní a doposud se ve světě neopakovalo. Teprve výstavba a spuštění jaderné elektrárny Dukovany stabilizovalo energetickou síť v Československu.

10 Československý průmysl Výstavbu elektráren s reaktory VVER-440 V213 prováděly Československé podniky, kterých se zapojilo mnohem více než při výstavbě elektráren Jaslovské Bohunice A1 a V1. Ze stovek společností, které se podílely na přípravě výstavby i její realizaci jmenujeme alespoň Energoprojekt Praha, který zpracovával prováděcí projekt a Škoda Praha, která byla generálním dodavatelem technologické části projektů. Parogenerátory vyráběly Vítkovice a reaktory a turbogenerátory pochází z plzeňské Škodovky. V roce 1979 byla v Plzni dokončena nová hala pro výrobu kompletních reaktorů a o rok později zde byl dokončen první reaktor pro maďarskou jadernou elektrárnu Pakš a následovala výroba reaktorů také pro německou Greifswald a polskou Zarnowiec.

11 Jaderná elektrárna Temelín O výstavbě čtyř bloků jaderné elektrárny Temelín s reaktory VVER-1000 V320 bylo rozhodnuto v roce Přípravné práce na staveništi začaly v roce 1983, úvodní projekt zpracoval Energoprojekt Praha v roce 1985 a vlastní výstavba provozních objektů byla zahájena v roce V roce 1993 bylo rozhodnuto o zúžení jaderné elektrárny Temelín na dva bloky a vláda schválila dokončení pouze prvního a druhého bloku. Jaderná elektrárna Temelín je posledním významným projektem a její přínos pro Československý průmysl a hospodářství a tedy správnost rozhodnutí o jejím dokončení je dnes nezpochybnitelný.

12 Jaderná elektrárna Temelín

13 Jaderná elektrárna Temelín

14 Opět Československý průmysl Projekty výstavby jaderných elektráren s reaktory VVER-1000 V320 přinesly i rozšíření výroby Československých podniků. Plzeňská Škoda zahájila výrobu reaktorů VVER-1000 a v roce 1989 dodala první kus pro Bulharskou jadernou elektrárnu Belene. I další podniky začaly vyrábět zařízení pro reaktory VVER-1000.

15 Československý průmysl Reference Bohunice A1 Bohunice V1 Paks, Maďarsko Bohunice V2 Dukovany Mochovce Temelín 1 x HWGCR (150MWe) 2 x VVER-440/V x VVER-440/V x VVER-440/V x VVER-440/V x VVER-440/V x VVER-1000/V-320

16 Možnosti uplatnění českého a slovenského průmyslu

17 Jaderná energetika jako příležitost pro průmysl a zahraniční obchod Je třeba odmítnout občasné zpochybňování kompetencí Českého průmyslu, poznámky o dívání se pravdě do očí a odmítání vysokého podílu domácích podniků. V počátcích jaderné energetiky v 50. letech minulého století nebyly reference žádné a přesto naši předchůdci dokázali vybudovat spolehlivou a stabilní jadernou energetiku jak ji dnes známe. Dnes rozhodně nezačínáme a už vůbec ne od nuly a bez referencí. Není možné akceptovat smíření se s neurčitým a malým podílem našich podniků na nových projektech, ale je třeba vytvořit podmínky a zajistit podporu podnikům v oblasti jaderné energetiky tak, abychom využili na maximum potenciál, který bezpochyby stále máme.

18 Jaderná energetika jako příležitost pro průmysl a zahraniční obchod Průmysl nás vždycky živil, průmysl nás živí a je na nás vytvořit podmínky, aby nás průmysl živil i v budoucnu. Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr

19 Jaderná energetika jako příležitost pro průmysl a zahraniční obchod Období více než 60. let úspěšného budování jaderné energetiky je důkazem zkušeností, odborných kompetencí průmyslu a referencí pro další rozvoj jaderné energetiky v ČR a současně je významnou příležitostí pro zahraniční obchod. Tento potenciál je třeba využít a investovat do naší budoucnosti!!!

20 Proč jaderná energetika a domácí průmysl Stabilita, spolehlivost a tedy energetická bezpečnost.

21 Komise pro průmysl a obchod Subkomise pro energetiku Vzhledem k předpokládanému růstu spotřeby el. energie a na druhou stranu budoucímu odstavování jejích zdrojů a to jak uhelných, tak zejména JE Dukovany existuje riziko, že bez nových zdrojů bude v ČR nedostatek el. energie a tím dojde k ohrožení národní bezpečnosti. Pro její zajištění je tedy nezbytné vybudovat dostatečné kapacity spolehlivých zdrojů el. energie pro pokrytí předpokládaného růstu spotřeby při současném plnění cílů snižování emisí skleníkových plynů. Energetická bezpečnost znamená dostatek vlastních spolehlivých zdrojů el. energie na pokrytí spotřeby průmyslu a domácností ČR.

22 Komise pro průmysl a obchod Subkomise pro energetiku Každý stát by se měl snažit o nezávislost energetickou, potravinovou a vojenskou. generál Charles de Gaulle, Ing. Martin Koller, analytik Hlavní důvod pro výstavbu ve Finsku (JE Hanhikivi) je dlouhodobě predikovatelná nízká cena el. energie pro zajištění spotřeby. Ing. Ivo Kouklík, MBA, Fennovoima s Nuclear Island Director

23 Proč jaderná energetika a domácí průmysl Soběstačnost ve výrobě elektrické energie a soběstačnost a nezávislost při provozu a údržbě jadrných elektráren.

24 Komise pro průmysl a obchod Subkomise pro energetiku Česká republika má stále špičkové odborníky v oblasti výstavby jaderných zdrojů se zkušenostmi z výstavby jaderných elektráren a stejně tak řadu špičkových a celosvětově úspěšných firem. Využitím vlastních odborných kapacit bude zachován rozsah průmyslové základny ČR a výstavba investičních celků v energetice a tím zajištěna plná energetická bezpečnost a soběstačnost ČR.

25 Komise pro průmysl a obchod Subkomise pro energetiku Současně v oblasti vzdělávání a školství je třeba zajistit dostatečnou kapacitu a úroveň technického personálu a technických pracovníků pro udržení současné úrovně a zajištění dalšího rozvoje jaderné energetiky jak je uvedeno v Národním akčním plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR. Nové projekty jsou v tomto směru jedinečnou příležitostí pro další rozvoj a perspektivy technických oborů a naplnění cílů rozvoje ČR jako znalostní ekonomiky s hospodářstvím s vyšší přidanou hodnotou.

26 Jaderná energetika jako příležitost pro průmysl a zahraniční obchod Počátky jaderná energetiky a reference Přínosy výstavby nových jaderných zdrojů Význam zahraničního obchodu, průmyslová proexportní země Příležitosti při výstavbě jaderných zdrojů ve světě

27 Přínosy výstavby nových jaderných zdrojů Výstavba vede ke snižování závislosti ČR na plynu a ropě ze zahraničí, pomůže udržet energetickou bezpečnost státu a doplní optimální energetický mix. Zaručuje budoucí spolehlivé nahrazení starších zdrojů, pokrytí rostoucí spotřeby elektřiny v ČR a vytvoření dostatečné výkonové rezervy. Výroba elektřiny v jaderné elektrárně vykazuje ve srovnání s jinými zdroji nejnižší měrné výrobní náklady.

28 Přínosy výstavby nových jaderných zdrojů Výstavba přinese pracovní příležitosti českým zaměstnancům, obchodní příležitosti tuzemským dodavatelům a investice do rozvoje regionů, a umožní udržet v ČR vysokou lidskou kvalifikaci personálu v příslušných hightech oborech. Jaderné elektrárny oproti uhelným či plynovým při svém provozu neemitují CO2, další skleníkové plyny, prach a jiné škodlivé emise a nepřispívají tak ke globálním klimatickým změnám ani neznečišťují ovzduší. Ve světě je k dispozici dostatečná zásoba uranu a dostatečná výrobní kapacita jaderného paliva od množství dodavatelů, nehrozí tak závislost na potenciálně rizikových zemích.

29 Estimate of positive economic impacts for Czech Republic (2 units)

30 Estimate of positive economic impacts

31 Jaderná energetika jako příležitost pro průmysl a zahraniční obchod Počátky jaderná energetiky a reference Přínosy výstavby nových jaderných zdrojů Význam zahraničního obchodu, průmyslová proexportní země Příležitosti při výstavbě jaderných zdrojů ve světě

32 Význam zahraničního obchodu, průmyslová proexportní země Zahraniční obchod zaujímá v každé ekonomice mimořádný význam a zvláště pak v malé ekonomice s převažující industriální výrobou jakou má Česká republika, která v evropském ale i světovém měřítku patří k nejotevřenějším ekonomikám. Vývoz v našem hospodářství vždy představoval důležitý prvek hospodářského růstu. Velká část dnes bohatých zemí své bohatství získala právě díky exportu svých výrobků do zahraničí. Vývoz obecně zvyšuje a přispívá k růstu domácí ekonomiky a má nepochybně také politický význam pro naplňování mezinárodních dohod a do značné míry spoluvytváří význam a sílu postavení v mezinárodní politice.

33 Význam zahraničního obchodu, průmyslová proexportní země Podle podílu průmyslu na hrubém domácím produktu je Česká republika nejprůmyslovější zemí Evropské unie. Silnou stránkou našeho průmyslu je dlouhá tradice v některých odvětvích. Více než polovina průmyslové výroby jde na vývoz, jenž v současné době tvoří především vývoz automobilů a dopravních prostředků. V současné době nadměrná závislost na vývozu automobilů se ukazuje jako problematická a pokračující růst vývozu automobilů tuto jednostrannou závislost dále prohlubuje. Pokračujícím růstem podílu automobilového průmyslu na vývozu namísto špičkových odvětví jako je energetika, petrochemie nebo letecký průmysl západní vyspělé ekonomiky nedoháníme a nedoženeme. Naopak nás doženou rozvíjející se ekonomiky východu.

34 Význam zahraničního obchodu, průmyslová proexportní země Tradičním odvětvím vývozu Českých podniků je oblast investičních celků pro energetiku, petrochemii a potravinářství, kde byla Česká republika vždy jedním z nejvýznamnějších světových hráčů. Vývoz investičních celků z České republiky měl vždy významný podíl v rámci celosvětové konkurence. Česká republika a její podniky stále mají ve světě mimořádný zvuk, reference a postavení a jde tedy o mimořádnou příležitost k dalšímu rozvoji průmyslu a jeho uplatnění při vývozu investičních celků.

35 Význam zahraničního obchodu, průmyslová proexportní země Za dobu své existence dodala společnost ŠKODAEXPORT investiční celky a zařízení z Československa do více jak 40 zemí světa.

36 Význam zahraničního obchodu, průmyslová proexportní země

37 Význam zahraničního obchodu, průmyslová proexportní země

38 Jaderná energetika jako příležitost pro průmysl a zahraniční obchod Počátky jaderná energetiky a reference Přínosy výstavby nových jaderných zdrojů Význam zahraničního obchodu, průmyslová proexportní země Příležitosti při výstavbě jaderných zdrojů ve světě

39 Jaderná energetika jako příležitost pro průmysl a zahraniční obchod Na následujícím grafu je znázorněn odhad předpokladu potřebu nových kapacit jaderných bloků pro výrobu elektrické energie, jež by měly být uvedeny do provozu v průběhu příštích desetiletí pro pouhé vyrovnání kapacit odstavovaných jaderných bloků. Graf vychází z předpokladu obecné životnosti 40. let vyjma bloků v LTO a dále u 59 bloků, které přesáhly životnost 40. let, je uvažováno s provozem do konce platného povolení k provozu. (zdroj: The World Nuclear Industry Status Report 2016)

40 Jaderná energetika jako příležitost pro průmysl a zahraniční obchod

41 Jaderná energetika jako příležitost pro průmysl a zahraniční obchod I za předpokladu že všechny projekty, které jsou ve výstavbě s předpokládaným uvedením do provozu v roce 2021 tedy zhruba 10,5 instalovaného bloku ročně, klesne celková kapacita nainstalovaných jaderných elektráren o 1,7 GW do roku Celkem 22 dalších jaderných bloků (ve srovnání s koncem roku 2015) by muselo být uvedeno do provozu před koncem roku 2020 pro zachování současných kapacit jaderných elektráren. To odpovídá asi čtyřem dalším blokům připojených za rok a tedy zvýšení roční instalace nových jaderných bloků asi na 15. Tato míra instalace by byla asi třikrát vyšší než současných 46 spuštěných bloků za více než deset let od roku 2006 do července 2016.

42 Jaderná energetika jako příležitost pro průmysl a zahraniční obchod Ve skutečnosti a vzhledem i k nejkratší průměrné době výstavby by u 17 z těchto 22 bloků měla být zahájena výstavba v následujícím roce a všechny by museli být uvedeny do provozu dle harmonogramu. V následujícím desetiletí tedy do roku 2030, by mělo být uvedeno do provozu 187 nových jaderných bloků (175 GW) pro zachování status quo což znamená čtyřnásobnou rychlost výstavby nových bloků proti desetiletí uplynulému. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že potřeba výstavby nových kapacit jaderných bloků ve světě je mimořádnou příležitostí pro rozvoj špičkového průmyslového odvětví, jakým právě jaderná energetika je.

43 Jaderná energetika jako příležitost pro průmysl a zahraniční obchod President a výkonný ředitel Nuclear Energy Institute Mr. Marv Fertel uvedl výzvu k probuzení kvůli potřebě zajistit, aby bloky které jsou v provozu, nebyly donuceny k předčasnému trvalému odstavení. Klimatické plány jednoduše nefungují bez jaderné energetiky. One less nuclear power plant anywhere, means more CO 2 everywhere.

44 Odliv kapitálu z České republiky Skutečný a předpokládaný (modelovaný) odliv z České republiky (mil. EUR) Odliv kapitálu je čtyřikrát větší, než bývá obvyklé

45 Jaderná energetika vs. dovoz plynu Zvyšování závislosti na dovozu plynu a zvyšování odlivu financí.

46 Know-how

47 Financování Významně navýšit úvěrové kapacity ČEB a EGAP, tak aby byla umožněna podpora vývozu investičních celků doplněním také konkurenceschopnou nabídkou financování. Vzhledem ke skutečnosti, že míra zadlužení ČR je v porovnání s dalšími zeměmi nízká a díky této skutečnosti má ČR výhodu velmi nízkých úrokových sazeb a v některých případech i záporných máme jedinečnou příležitost této výhody v podpoře exportu využít.

48 Financování

49 Rozvoj ČR jako znalostní ekonomiky s hospodářstvím s vyšší přidanou hodnotou Pokračováním rozvoje oboru jaderné energetiky zajistíme diverzifikaci struktury našeho exportu, kdy v současné době příliš vysoký podíl automobilového průmyslu a orientace na export do zemí EU by byl doplněn o další širokou oblast vývozu investičních celků.

50 Rozvoj ČR jako znalostní ekonomiky s hospodářstvím s vyšší přidanou hodnotou Problém chybějícího silného českého exportéra investičních celků na klíč. Řešení a zajištění nových obchodních příležitostí ve významné oblasti vývozu investičních celků, kterým lze dosáhnout cílené a koncentrované podpory exportu státem, je vytvoření specializovaného exportního subjektu navázaného na českou exportní tradici. Posledních cca deset let ukázalo, že jednotlivé výrobní subjekty nemají dostatečné předpoklady, především zkušenosti, reference, finanční sílu, záruky a v neposlední řadě i zkušenosti s rozvíjejícími se trhy v Asii, Africe nebo Jižní Americe, při získávání a realizaci velkých energetických projektů.

51 Rozvoj ČR jako znalostní ekonomiky s hospodářstvím s vyšší přidanou hodnotou Jedním z důvodů pro přímý vliv státu je skutečnost, že v řadě zemí světa o významných projektech a obchodě nerozhoduje trh, ale stát a politici a většina infrastrukturních zakázek je zadávána státem. Potenciální obchodní partneři nebo velké a významné podniky jsou přímo řízeny a kontrolovány politiky a státem. Pro zajištění podpory našeho průmyslu na takto významných úrovních je samozřejmě potřeba odpovídající partner tedy opět stát např. v podobě státní nebo polostátní společnosti pro oblast podpory exportu a prosazování českého průmyslu u významných projektů. Takto koncipované zázemí by umožnilo přes stále ostřejší konkurenci mezi exportéry udržet nezbytný jednotný postup domácích podniků při získávání nových významných projektů na zahraničních trzích.

52 Rozvoj ČR jako znalostní ekonomiky s hospodářstvím s vyšší přidanou hodnotou Podpora tradičních sektorů s vysokou mírou přidané hodnoty a v rámci nich podpora vytvoření atraktivních pracovních míst, podpora inovací a zvýšení atraktivity technického vzdělávání. Vznik exportního subjektu by se mohl stát pro zúčastněné rezorty a podnikatelské subjekty nástrojem pro efektivní zahraniční expanzi v oblasti energetických investičních celků. Nové projekty jsou výzvou a příležitostí nikoli problémem.

53 Jaderná energetika jako příležitost pro průmysl a zahraniční obchod Lidé a know-how jsou nejcennější kapitál, který máme pro investování do naší lepší a bezpečnější budoucnosti. Je lepší mířit ke hvězdám a minout, než na kopu hnoje a trefit se. I cesta tisíc mil dlouhá začíná prvním krokem.

54 Jaderná energetika jako příležitost pro průmysl a zahraniční obchod

55 Děkuji za pozornost Ing. Jaromír Krásný Ústřední odborná komise pro průmysl a obchod Subkomise pro energetiku Subkomise pro ekonomickou diplomacii a zahraniční obchod