Vyhodnocení dotazníku NÁVYKOVÉ LÁTKY

Transkript

1 Vyhodnocení dotazníku NÁVYKOVÉ LÁTKY Výzkumu se zúčastnilo 88 žáků druhého stupně Základní školy Telč, Masarykova. Čtyři vyplněné dotazníky byly neplatné. Celkem se tedy zpracovalo 8 dotazníků. Druhý stupeň představoval ve školním roce 008/009 9 tříd, a to v 6. ročníku třídy ( žáků), 7. ročníku třídy (7 žáků), 8. ročníku třídy (6 žáků), 9. ročníku (3 třídy 7 žáků). Celkem navštěvovalo druhý stupeň základní školy 09 žáků. Výzkumu se tedy nezúčastnilo 5 jedinců. Z demografických údajů školu zajímaly navštěvovaný ročník, pohlaví a zda je dítě vychováváno v úplné rodině, tj. matkou i otcem, nebo v neúplné rodině. Ročník Dívka Z neúplné rodiny Chlapec Z neúplné rodiny Celkem Celkem z neúplné r. 6. ročník ročník ročník ročník Celkem Dotazník obsahuje otázek. První část otázek se týká kouření, druhá část alkoholu a nejdelší třetí část (od 6. otázky) je zaměřena na nealkoholové psychotropní látky.. Kouření cigaret považuje 3 % žáků za škodlivé, % dotazovaných vidí cigaretu nebezpečnou dokonce i životu. Pro % dotazovaných je kouření bezpečné, pokud znají míru, a pouze % považuje kouření za neškodné. Pohlaví ani kritérium úplné rodiny příliš neovlivňuje názor na škodlivost kouření. Za povšimnutí stojí fakt, který ukazuje na to, že chlapci považují kouření cigaret za méně škodlivé než děvčata. Celkově však ve všech třídách značně přesahují kladné odpovědi. Žáci považují kouření za škodlivé, ba až nebezpečné. Mírně se odchýlily 8. ročníky. Je však pozoruhodné, jak s věkem a tedy i s větší informovaností o škodlivosti cigaret kouření neklesá, ba naopak stoupá počet těch, kteří kouření považují za neškodné či bezpečné. Další údaje k porovnání ukazují následující tabulky.

2 Kouření cigaret považuje za dívka chlapec neúplná rodina celkem škodlivé nebezpečné celkem 8 89 % 75 8 % bezpečné neškodné celkem 0 % 7 8 % 8 7 Kouření cigaret považuje za (podle ročníků) 6. ročník celkem neúplná 7. ročník celkem neúplná 8. ročník celkem neúplná 9. ročník celkem neúplná D Ch D Ch D Ch D Ch škodlivé % % % 6 8 % 7 nebezpečné % % % % celkem % 80 % % % 3 50 % % 8 bezpečné % % % neškodné % celkem % 0% 7 % 0 % 6 % 6 % 7 8 % 3 50% % %

3 . Kouřit cigarety nikdy nezkusilo 3 % dotazovaných žáků. Ochutnalo ji, ale pravidelně či příležitostně nekouří 36 %. Kouří příležitostně 9%, dotazovaných kouří do pěti cigaret denně a 8 % dokonce kouří nad pět cigaret denně. Samozřejmě nejméně kuřáků je mezi dětmi 6. a 7. ročníků. S rostoucím věkem se také zvyšuje počet dětí, které pravidelně kouří (8. ročník, 9. ročník 5 %). Z hlediska pohlaví není rozdílu mezi dívkami a chlapci, a to jak v kladných odpovědích, tak v záporných. V jednotlivých ročnících je zajímavé, že v 6. a 8. ročníku se k cigaretě více uchylují chlapci, kdežto v 7. a 9. ročníku více holdují cigaretám dívky. Položka neúplné rodiny zde již určitou roli hrát může. Ke kouření se uchylují více děti z neúplných rodin, a to především děti ve starších ročnících. Vedle toho však působí i jiné faktory, které nebyly zkoumány, např. zda rodiče žáků také kouří apod. Vlastní zkušenost s kouřením dívka chlapec neúplná rodina celkem Nikdy nekouřili Zkusili, ale přestali Celkem % % % 6 68 % Kouří příležitostně Kouří do 5 cigaret denně Kouří nad 5 cigaret denně Celkem 9 3 % 9 3 % 8 66 % 58 3 %

4 Vlastní zkušenost s kouřením v jednotlivých ročnících 6. ročník celkem neúplná 7. ročník celkem neúplná 8. ročník celkem neúplná 9. ročník celkem neúplná D Ch D Ch D Ch D Ch Nikdy nekouřili % % 0 Zkusili, ale přestali. 63 % 3 % 9 % Celkem Kouří příležitostně. Kouří do 5 c. denně. Kouří nad 90 % 3 0 % 5 c. denně. Celkem 3 0 % 60 % 88 % 5 % % % % % 9 % % 6 7 % % % 5 % 3. Pití alkoholu považuje za škodlivé % dotazovaných, 0 % vidí v alkoholu i velké riziko ohrožující naši populaci na životě. Až neuvěřitelných 63 % žáků. stupně naší základní školy hodnotí konzumaci alkoholu za bezpečnou, pokud dodrží určitou míru. Pouze 7 tázaných chlapců ( %) se staví k požívání alkoholu jako k neškodnému. Děti k alkoholu přistupují tolerantněji a vidí v něm menší hrozbu než v kouření cigaret. Tento fakt potvrzují i výsledky v jednotlivých ročnících. Jen v 6. ročníku se záporné odpovědi pohybují kolem 30 %, v následujících ročnících neklesají výsledky pod 70 %. Z hlediska pohlaví je přístup k alkoholu poměrně vyrovnaný, chlapci mírně vedou v záporných odpovědích. Mnohem výraznějším hlediskem je neúplná rodina. Skoro 70 % žáků z neúplné rodiny chápe konzumaci alkoholu za neškodnou či bezpečnou (s mírou). To potvrzují i hodnoty v jednotlivých ročnících. Je zajímavé, že se odlišuje opět 6. ročník, který ještě více dbá zásad odborníků na problematiku závislostí. 3 % 0 77 %

5 Pití alkoholu považuje za dívka chlapec celkem neúplná r. škodlivé nebezpečné celkem 3 36 % 9 3 % 6 33 % 0 3 % bezpečné neškodné celkem 57 6 % % 3 67 % 69 % Pití alkoholu považují za (podle ročníků) 6. ročník celkem neúplná 7. ročník celkem neúplná 8. ročník celkem neúplná 9. ročník celkem neúplná D Ch D Ch D Ch D Ch škodlivé % 5 9 % 6 8 % % nebezpečné 8 30 % 0 0 % 3 8 % 0 6 % celkem % 80 % % % 7 % % 3 3 % bezpečné % 77 % 6 % 7 neškodné celkem % 0 % % % % 5 83 % % 0 77 %

6 . Jak jsme z minulých odpovědí zjistili, alkohol jako droga, která také způsobuje závislost, je žáky přijímána tolerantněji než jiné návykové látky. Tomu též odpovídá osobní zkušenost dotazovaných s alkoholem. Pouze dětí alkohol vůbec nepije, což není ani čtvrtina. 39 % žáků ochutnalo nějaký alkohol pod dohledem rodičů. Ve skupině přátel konzumuje alkohol 3 % všech dotazovaných, pravidelnými konzumenty je 5 lidí (3 %), což je sice malý počet, přesto je varovný, když uvážíme, že do osmnácti let by měl být alkohol dětem neprodejný, a když předpokládáme, že jim ho neposkytují sami rodiče. V 6. ročnících už ochutnalo alkohol 5 dětí pod pohledem rodičů, tedy ani ne polovina dětí nemá žádnou zkušenost s alkoholem. Protože ještě příliš nenavštěvují diskotéky či jiná podobná zařízení a ještě se příliš neshlukují do skupin, které by žily nočním víkendovým životem, nenajdeme žádné pití alkoholu ve skupinách. V 7. ročnících tento počet pomalu roste. Již 3 dotazovaných podlehne alkoholu ve skupině přátel. Počet žáků, kteří se setkají s alkoholem pod patronací rodičů, je poměrně stejný - 5 %. Znatelně ubylo žáků, kterým alkohol nic neříká, pouhých 9 %. K dalšímu posunu dochází v 8. a 9. třídách. Zvýšil se počet dětí, které se baví v partách přátel a které v nich konzumují alkohol (6 a 68 %). A už také nejsou tolik pod dohledem rodičů, a proto ani rodiče nehrají takovou roli při dozoru nad požíváním alkoholu (3 a %). Opět se snížil počet abstinentů a objevily se první vlaštovky mezi pravidelnými konzumenty. Pohlaví nerozhoduje o konzumaci alkoholu, naopak citelně ovlivňuje pití alkoholu kritérium úplné rodiny (v porovnání s dětmi, které se s alkoholem nesetkaly a jsou z neúplné rodiny). Vlastní zkušenost s alkoholem dívka chlapec celkem neúplná rodina žádná zkušenost 7 8 % 0 % 7 7 % pod dohledem rodičů % 9 v partě vrstevníků % 5 Pravidelně konzumuje 5 3 % celkem konzumace 75 8 % 8 89 % %

7 Vlastní zkušenost s alkoholem v jednotlivých ročnících 6. ročník celkem neúplná 7. ročník celkem neúplná 8. ročník celkem neúplná 9. ročník celkem neúplná D Ch D Ch D Ch D Ch žádná zkušenost pod dohledem rodičů v partě vrstevníků Pravidelně konzumuje celkem konzumace % 9 % 3 5 % % % 9 % % % % 0 0 % % 9 7 % 0 0 % % % 9 5. Nejčastěji žáci holdují pivu (59 %), pak vínu (3 %), na třetím místě u nich vyhrál tvrdý alkohol ( %) a teprve potom míchané alkoholické nápoje ( %). Žáci si volili i více možností, proto celkový počet neodpovídá 00 %. Pivu a tvrdému alkoholu dávají přednost více chlapci, vínu a míchaným nápojům zase dívky. Příklon k destilátům roste s věkem, v 6. třídě nikdo nepije tvrdý alkohol, v 7. třídě 3 jedinci, v 8. třídě 0 žáků a v 9. třídě mu dává přednost dětí. Zato pivo je ve všech ročnících oblíbené, pije ho přes 50 % všech dotazovaných. Srovnání pohlaví a druhu alkoholu v jednotlivých ročnících 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník dívka chlapec dívka chlapec dívka chlapec dívka chlapec celkem pivo víno destiláty koktejl celkem

8 6. Pojem droga se všeobecně užívá pro označení omamných psychotropních látek (konopné, halucinogeny, stimulační apod.). Chybně se pod tento termín nezařazuje mezi běžnou populací alkohol a cigarety.odborníci se však shodují, že drogou je každá látka, která způsobuje závislost. Pro naši potřebu vycházíme z obecně užívaného a chápaného termínu droga a tento termín byl také dětem při zadávání dotazníku vysvětlen. Drogu za škodlivou látku pro náš organismus označilo 6 % dotazovaných, podobný počet dotazovaných ( %) dokonce vidí v těchto látkách smrtelné nebezpečí. Tento výsledek je poměrně uspokojující, když si spočítáme, že 90 % dětí druhého stupně naší školy přistupuje k omamným látkám negativně. 9 %, tedy 6 žáků, považuje drogu za bezpečnou látku, pokud pravidelné užívání udrží v určitě normě. Většinou tito jedinci jsou i pravidelnými či příležitostnými uživateli, což potvrdily i následující odpovědi. K této skupině jsme zařadili i ty, kteří vidí drogu jako neškodnou (3 jedinci). Celkem 0 % žáků. stupně naší školy zaujímá k droze kladný vztah. V porovnání s následujícím bodem, kdy k příležitostnému či pravidelnému užívání se přihlásilo 30 žáků, musí tu být tedy jedinci, jež drogu užívají, ale považují i za škodlivou, či dokonce nebezpečnou. Logicky by měla následovat otázka, proč tomu tak je a co je k aplikaci drogy vede? Ale k tomu by bylo zapotřebí hlubšího výzkumu. Z hlediska pohlaví je přístup ke droze poměrně vyrovnaný, a to jak v kladném, tak záporném hodnocení. Ani hledisko neúplné rodiny zde nehraje žádnou roli. Přes 80 % dětí z rodin s jedním rodičem přistupuje k droze záporně a pouze 6 % zaujímá kladné stanovisko. Platí to i z hlediska jednotlivých ročníků, mírně se odchyluje 8. ročník. Žáci vyšších ročníků jsou liberálnější k užívání drogy než dotazovaní nižších tříd. Tento fakt je znám i z předchozích hodnocení. Braní omamných psychotropních látek považují za dívka chlapec celkem neúplná rodina škodlivé nebezpečné celkem % 8 89 % % 7 8 % bezpečné s mírou neškodné celkem 9 0 % 0 % 9 0 % 5 6 %

9 Braní omamných psychotropních látek považují za (podle ročníků) 6. ročník celkem neúplná 7. ročník celkem neúplná 8. ročník celkem neúplná 9. ročník celkem neúplná D Ch D Ch D Ch D Ch škodlivé % % % % 6 nebezpečné % % % 6 % 5 celkem % % % 3 50 % % 8 bezpečné s mírou 5% 6 % 0 % neškodné celkem % % 3 50 % % 7. Nějakou vlastní zkušenost s drogou má celkem 77 žáků, tedy %. K pravidelnému užívání se přihlásilo pouze 6 žáků (3 %), přesto jsou tato čísla alarmující. K občasnému užívání (především na diskotéce nebo ve skupině přátel) se hlásí 3 % ( žáků) dotazovaných. 6 % (tedy 7 mladých jedinců) drogu zkusilo, ale přiznávají, že jim to nic nedalo. Není tu však žádné ujištění, že ji znovu nevezmou. Proto jsou též započítaní ve skupině všech žáků, kteří mají zkušenost s psychotropní látkou. Zarážející je i skupina 7 jedinců ( %), kteří sice ještě kontakt s drogou neměli, ale uvažují o tom, že ji ochutnají. 00 žáků druhého stupně, 5 %, nemá zájem o drogu a zatím ji nezkusili. Tabulka ukazující zkušenost s drogou z jednotlivých ročníků vypovídá o narůstajícím trendu látku požívat s rostoucím věkem osobnosti. Skoro všichni žáci 6. ročníků drogu odmítají. Z hlediska pohlaví je přístup k droze poměrně vyrovnaný. V 7. ročníku se již počet jedinců, kteří nějakou zkušenost s drogou mají, zvýšil na 9 %, přesto stále 8 % drogu odmítá. Ani zde nehraje roli neúplnost rodiny či pohlaví. V 8. třídách můžeme pozorovat další nárůst žáků, kteří mají nějakou zkušenost s návykovou látkou nealkoholového typu. 66 % respondentů nemá zájem o drogu, především se jedná o chlapce, ale to je způsobeno tím, že v 8. třídách jsou chlapci více zastoupeni. Neúplná rodina opět nehraje roli. K rapidnímu nárůstu dochází v 9. ročníku. Otáčí se skóre oproti 6. třídám a naopak 98 % všech dotazovaných z devítek má nějakou zkušenost s drogou. Většinou ji vyzkoušeli, ale nic jim to nedalo. Pohlaví i rodina nehrají velkou roli.

10 Můj vztah k droze je: dívka chlapec celkem neúplná rodina Beru pravidelně Jen příležitostně. 0 5 Vyzkoušel jsem Celkem 39 5 % 38 9 % 77 - % 6 50 % Nezkusil, ale chci. 57 % 3 3 % 7 % 6 % Nemám zájem. 9 9 % 5 5 % 00 5 % % Můj vztah k droze je: 6. ročník celkem neúplná 7. ročník celkem neúplná 8. ročník celkem neúplná 9. ročník celkem neúplná D Ch D Ch D Ch D Ch Beru pravidelně % 3 3 % Jen příležitostně % % 7 % % 3 % Vyzkoušel jsem. 0, %, % % 6 6 % Celkem 0. 0 % 0 9 %, % 7 % % 3 00 % Nezkusil, ale chci. Nemám zájem., % 7 % %, % % 7 % 66 % 0 % 0

11 8. Dětí si musí drogu někde opatřit. Většinou se s ní setkají tak, že jim ji někdo nabídne. Proto další otázka byla zaměřena na ty, kteří nabízejí. Co je to za jedince? Kde se setkají se svými zákazníky? Jaká je nejvíce rozšířená droga mezi žáky naší školy? V 98 případech (z celkového dotazovaného počtu 8) někdo nabídl někomu nějakou drogu. Menší polovině (86 lidí) nebyla nikdy žádná droga nabídnuta. Rapidní nárůst samozřejmě nastává v 8. a 9. ročnících. Důvody k tomuto číslu nemusíme příliš dlouho hledat. Mladí začínají navštěvovat různé společenské akce, více se sdružují ve skupinách přátel a rodiče přestávají mít takový vliv a respekt, které panovaly v nižším věku. To, že někomu je droga nabídnuta, neznamená, že ji přijme a požije. Přesto jsou tato čísla alarmující. Nejčastěji přichází žáci do styku s marihuanou, a to v 7 případech. Hašiš se objevil jen u žáků 8. tříd. Setkali se s ním žáci. Dále se mezi dotazovanými objevily extáze a LSD, tedy látky užívané k tanci. Psychotropní látky získávají nejvíce od kamarádů z party, z ulice, či od spolužáků ze školy, nebo dokonce od nějakého příbuzného (bratranec či strýc). Pouze v 7 odpovědích to byl neznámý člověk. Poslední otázka z této série se ptala na místo nabídky. Z nabídnutých možností volilo 50 dotazovaných ulici. Dále dopisovali ve 6 případech vlastní místo setkání, např. diskotéku, klub, koupaliště apod. Pouze dva jedinci zvolili odpověď doma a nikdo neuvedl školu. 9. Legalizace marihuany. Ano či ne? Tato otázka rozděluje i některé odborníky. Taktéž je zajímavá i pro naše žáky, především dospívající mají k této droze mírnější postoj, a to se také projevilo v otázce legalizace. Nejvíce žáků by ji legalizovalo pro běžné účely, užívání v 8. a 9. ročnících ( % a 6 %), v 6. třídě by to byl pouze jeden žák, v 7. ročnících dva lidé (chlapec a dívka). Liberální jsou žáci, a to i v nejnižších ročnících druhého stupně, k legalizaci marihuany pro lékařské účely. 5 % žáků 6. tříd v ní stále vidí nebezpečnou drogu, ale uvolnilo by ji pro léčení nemocí. V 7. a 9. třídách je to dokonce 77 % a 76 %, osmáci se kladně vyslovili v 66 %. Logicky jsou tedy k této droze nejméně kompromisní šesťáci, a to ji naprosto odsoudilo. Stupeň shovívavosti roste úměrně od sedmé třídy. Nejméně kladných odpovědí, které by nelegalizovaly marihuanu, se objevilo u žáků osmých a devátých ročníků. Z hlediska pohlaví jsou odpovědi poměrně vyrovnané, v některých názorech a ročnících jsou benevolentnější dívky, v jiných chlapci. Hledisko neúplnosti rodiny zde nebylo posuzováno. Legalizace marihuany dívka chlapec celkem Ne, je nebezpečná 7 8 % 8 0 % 35 9 % Ano, pro lékař. účely % % Ano, stejná jako cigarety 8 9 % %

12 Legalizace marihuany z hlediska pohlaví a ročníků 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH celkem D CH celkem D CH celkem D CH celkem Ne, je nebezpečná Ano, pro lékař. účely Ano, stejná jako cigarety 9 5 % 0 3 % 8 % % 0 % % 7 9 % 8 % % %