Téma: Užívání návykových látek žáky ZŠ

Transkript

1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Centrum DVPP Závěrečná práce Téma: Užívání návykových látek žáky ZŠ Program: CŽV, Učitelství pro 1. stupeň ZŠ Vypracovala: Mgr. Dana Uchytilová Odborný konzultant: Mgr. Renata Jandová České Budějovice rok 2018/19

2 Prohlášení Prohlašuji, že svou závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě/v úpravě vzniklé vypuštěním vyznačených částí archivovaných Pedagogickou fakultou elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu závěrečné práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky vedoucího a oponentů práce i záznam i o průběhu a výsledku obhajoby závěrečné práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé závěrečné práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích dne: Podpis:

3 Anotace Cílem této práce je zmapovat situaci v užívání návykových látek u dětí na vybrané základní škole. Dotazníkovou metodou jsem zjišťovala proč se žáci uchylují k experimentům s těmito látkami, kde a jak je získávají, užívání jakých návykových látek by přicházelo v úvahu v podmínkách vesnické školy, v jaké míře žáci pijí energetické nápoje, kde získávají na jejich nákup peníze, a jaké mínění mají o nebezpečí užívání alkoholu, tabáku a psychotropních látek. V závěru došlo i na otázku prevence a na otázku legalizace drog. Klíčová slova: Droga, alkohol, kouření a nikotin. Abstrakt The aim of this work is to map the usage of addictive substances by children at Základní škola. By using a questionnaire the work investigates the reason why children are experimenting with these substances, where and how they obtain them, what type of addictive substances they can encounter in rural school conditions and their opinion about the dangers of using alcohol, tobacco and psychotropic substances. It is also focused on the question how often they drink energy drinks and where they acquire the money to buy them. Last questions in the questionnaire concern prevention and drug legalisation. The key words: Drug, alcohol, smoking a nicotine.

4 Poděkování Děkuji své vedoucí závěrečné práce Mgr. Renatě Jandové za její odborné vedení, vstřícnost, připomínky a podnětné návrhy. Děkuji také Mgr. Miroslavu Beránkovi za ochotu a pomoc při úpravě formální stránky mé závěrečné práce. Dále bych chtěla poděkovat kolegyni psycholožce ze ZŠ Mgr. Ivě Košňarové za spolupráci, pomoc a cenné odborné rady při vedení a vyhodnocování dotazníkového šetření ve škole. Mgr. Dana Uchytilová

5 Obsah 1 Úvod Cíl práce Teoretická část Droga = návyková látka Důvody pro užívání drog Kouření Alkohol Prevence Zásady prevence Školní prevence Spolupráce se školskými poradenskými zařízeními Praktická část s průběžným vyhodnocováním dotazníků část - 1. stupeň ZŠ Vyhodnocení jednotlivých položek část - 2. stupeň ZŠ Vyhodnocení jednotlivých položek ZÁVĚR Přílohy:... 44

6 1 Úvod V době mého pedagogického působení v základní škole jsem využila svou roli školního speciálního pedagoga a rozhodla jsem se zmapovat situaci týkající se užívání drog, alkoholu a kouření mezi žáky na tamní základní škole. To, že se konzumace alkoholu, návykových látek a kouření cigaret s věkem respondentů zvyšuje, je patrné i z mnohých již provedených výzkumů na jiných školách, ale přišlo mi zajímavé pokusit se zachytit nástup prvních zkušeností s návykovými látkami a provést tedy šetření i na prvním stupni mezi žáky mladšího školního věku. Užívání drog, tabáku a alkoholu je závažným celospolečenským problémem nejen u nás, ale i na celém světě. Je jisté, že brzký začátek konzumace alkoholu a kouření tabáku u dětí zvyšuje riziko přechodu k dalším drogám, a že vysoká spotřeba alkoholu a problémy s nealkoholovými drogami spolu souvisejí. 6

7 2 Cíl práce Cílem této práce je zmapovat situaci v užívání návykových látek u dětí na jedné základní škole a pokusit se zachytit začátek zkušeností s těmito látkami u dětí mladšího školního věku. Výzkum jsem provedla ve dvou etapách. Nejdříve jsem zmapovala situaci na druhém stupni ZŠ a po vyhodnocení výsledků jsem se rozhodla pokračovat na prvním stupni ZŠ. Zajímalo mě, - v jakém věku se u dětí objevují první zkušenosti s alkoholem a kouřením - užívání jakých návykových látek by přicházelo v úvahu v podmínkách vesnické školy - proč se žáci uchylují k experimentům s těmito látkami, kde a jak je získávají - v jaké míře žáci pijí energetické nápoje - kde získávají na jejich nákup peníze - jaké mínění mají o nebezpečí užívání alkoholu, tabáku a psychotropních látek - došlo i na otázku prevence a otázku legalizace drog Z výsledků obdobných již provedených studií na základních školách se prokázalo, že - rozdíly v kouření, užívání drog a pití alkoholu mezi pohlavími jsou vyrovnané - zkušenosti s užíváním rostou s věkem - věk prvních zkušeností s kouřením i pitím alkoholu se snižuje pod hranici 10 ti let - stále přibývá rizikových forem kouření a pití alkoholu Abych zachytila nástup prvních zkušeností a užívání těchto látek na naší škole, tvoří základní soubor žáci celé základní školy, tedy I. a II. stupeň ZŠ, vyjma 1. ročníku. 7

8 3 Teoretická část 3.1 Droga = návyková látka - za drogu lze považovat každou chemickou nebo přírodní látku, která mění duševní stav člověka a ovlivňuje jeho myšlení, cítění nebo jednání (MUDr. Karel Nešpor, CSc., Alkohol, drogy a vaše děti) - droga má prokazatelná zdravotní a sociální rizika. Ta se týkají i lidí v dobré životní situaci (MUDr. K. Nešpor, CSc.) - mezi návykové drogy řadíme i tabák a alkohol. Škody, které alkohol a tabák působí, souvisejí s jejich větší rozšířeností, ne s menší nebezpečností jiných návykových látek (MUDr. K. Nešpor, CSc.) Důvody pro užívání drog K experimentování s drogami vede děti a mladistvé touha zkusit něco nového a nepoznaného. Nový experiment má vždy nějaký důvod. Ve školním věku je to nejčastěji důvod: fyzický (zbavit se únavy, udržet si výkon, uvolnit se atd.), smyslový (zesílit si vnímání barev, hudby, prožitku, atd.), pocitový (vyvolat si pocity štěstí, ulevit si od strachu nebo zlosti atd.), vztahový (prolomit komunikační bariéry, vyzvat děvče k tanci atd.), sociální (patřit do nějaké skupiny - školní parta, puberťáci atd.) (Veselý, 2008) 3.2 Kouření - znamená vdechování a vydechování kouře tabáku či jiné omamné látky (Wikislovník) - má škodlivé účinky, v ČR denně umírá na následky kouření tabáku kolem 60ti lidí (MUDr. K. Nešpor) Při spalování tabáku vznikají karcinogenní látky, při jejichž vdechování dochází k poškozování dýchacích cest, což může vést i ke smrti. Zároveň se uvolňuje nikotin, který vyvolává na kouření silnou závislost. Pokud se i nekuřák zdržuje v místnosti, kde se kouří, 8

9 vzniká u něj riziko pasivního kuřáctví, při kterém vdechuje kouř kuřáků. Proto vznikají u nás i v jiných zemích protikuřácké zákony (MUDr. K. Nešpor, CSc.) 3.3 Alkohol Konzumace alkoholu u dětí s sebou nese velká rizika poškození organizmu, který je ve vývinu a nesnese tolik, co dospělý člověk. Může ovlivnit a narušit celý psychosomatický vývoj (nejvíce mozkové buňky a játra). Zvyšuje riziko vzniku onemocnění trávicího traktu, nervového systému i psychických narušení. Návyk na alkohol se vytváří u dětí a mladých lidí velmi rychle. Důvody konzumace alkoholu jsou stejné, jako důvody pro užívání jakýchkoliv jiných drog viz. výše. Alkohol velmi často nabídnou dítěti jejich vrstevníci, starší sourozenci nebo i sami rodiče. Mezi mladistvými se konzumace alkoholu snoubí s oslavami s kamarády. Alkohol se řadí společně s tabákem a marihuanou k tzv. průchozím drogám, což znamená, že mnohé děti přecházejí k užívání mnohem nebezpečnějších látek. 3.4 Prevence Děti a mladiství patří mezi nejvíce ohrožené, protože mají menší tělesnou hmotnost, a jejich játra ještě nejsou schopna odbourávat alkohol v takové míře jako u dospělých. Rychleji podléhají návyku a i při požití malého množství alkoholu může dojít k nebezpečným otravám. Je třeba mladší populaci před alkoholem chránit. V civilizovaných zemích je nastavena věková hranice pro podávání alkoholických nápojů mladistvým. U nás v České republice je stanovena tato věková hranice na 18 let, jinde na 20 let (Švédsko) nebo na 21 let (USA, Japonsko) Zásady prevence Učit je možno slovy, ale vychovávat jenom příkladem. (J. de La Bruyere) 9

10 Prevence začíná hned v rodině. Jde o dlouhodobou strategii, která je úspěšná jen tehdy, pokud jsou požadavky na dítě v rovnováze s přijímáním dítěte a uspokojováním jeho potřeb. Rodiče přijímají dítě takové, jaké je, prosazují nastavená pravidla v rodině, dokáží přikázat i potrestat a s dítětem otevřeně komunikují. Respektují práva dítěte, ale trvají i na právech vlastních. Prevenci problémů s užíváním návykových látek pomáhají zdravá, dobře nastavená pravidla v rodině. Žádný alkohol nebo drogy u nezletilých dítěti vysvětlíme, že je jeho mladý nezralý organizmus ohrožen na zdraví mnohem víc, než dospělý. Pravidlo důsledků porušení daného pravidla popovídáme si o tom, co bude následovat, pokud se napije, bude kouřit nebo fetovat (omezení kapesného, domácí vězení, zákaz PC, atd.) Neustupovat vůči vydírání (nenechat se zviklat pláčem, výčitkami, sliby,.) rodiče jsou neústupní a zodpovědní. Právo na kontrolu kontrolovat, kde dítě skutečně je, kde tráví volný čas. Pravidlo informovanosti buďme připraveni s dětmi o drogách diskutovat, získejme si potřebné informace. Pravidla jsou pro dítě přijatelnější, pokud se na jejich vytváření spolupodílelo a o jednou nastavených pravidlech se nediskutuje! Mládež, které se všechno odpouští, vám sama neodpustí nic. (George Bernard Shaw) Školní prevence Ve školním věku, kdy dítě tráví podstatnou část svého času ve škole, je nutné začít se školou spolupracovat. Rodiče by měli vědět, co se ve škole i mimo ni děje a navázat spojenectví se školou, zájmovými organizacemi a také s ostatními rodiči. Snáz mohou společně dohlížet na mimoškolní aktivity. Dospívající nacházejí často oporu v partě a také u kamaráda. 10

11 3.4.3 Spolupráce se školskými poradenskými zařízeními Kromě prevence jsou spojenectví důležitá i v době, kdy problém s návykovými látkami již nastal. Rodiče musí spojit své síly a poskytnout si oporu. Nesmí zůstat osamoceni! Svou významnou roli pak v návaznosti může sehrát Školní poradenské pracoviště, které provádí primární depistáž a diagnostiku a pak dál spolupracuje se Školním poradenským zařízením. Rodičům, žákům i pedagogům poskytuje tým odborníků z řad psychologů a speciálních pedagogů zásadní pomoc a podporu. Mají zmapovanou síť poradenských organizací a zařízení, která v případě potřeby rodinám s dětmi pomáhají. Poskytují psychologickou a speciálně-pedagogickou pomoc a poradenství. Spolupracují se zdravotními, sociálními a právními institucemi a dokáží rodiče nasměrovat. 11

12 4 Praktická část s průběžným vyhodnocováním dotazníků Výzkumu se zúčastnili žáci celé základní školy, kromě 1. ročníku, celkem 213 respondentů. Výzkum byl rozdělen do dvou částí, a to na 1.stupni ZŠ a na 2. stupni ZŠ stupeň ZŠ První části výzkumu se zúčastnilo 94 žáků prvního stupně základní školy. 2. ročník (22 žáků), 3. ročník (22 žáků), 4. ročník (29 žáků) a 5. ročník (21 žáků). Celkem navštěvovalo první stupeň základní školy 116 žáků, všichni žáci dotazník vyplnili, žádný nebyl vyřazen. Ročník Dívky Chlapci Věk Celkem , , , ,9 21 Celkem Dotazník pro první stupeň ZŠ je ve srovnání s druhostupňovým dotazníkem jednodušší. Dotazník obsahuje 10 položek, které v jednotlivých třídách mapují zkušenosti žáků s kouřením cigaret, konzumací energetických nápojů, užíváním alkoholu a také, zda mají žáci pojem o škodlivosti těchto látek. Zajímalo mě, jestli dokážou rozlišit, jde-li o alkohol a také, odkud žáci získávají peníze na tyto látky. 12

13 4.1.1 Vyhodnocení jednotlivých položek (otázky z dotazníku 1 10) Na 1. stupni nikdy nekouřilo 68% žáků, 26% kouřit zkusilo a 1 žák kouří příležitostně. Alarmující je údaj o 5 pravidelných kuřácích; jsou to 2 žáci z 3. třídy a 3 žáci z 5. třídy. Údajně vykouří 1 až 5 cigaret denně. 1. Kolikrát v životě jsi kouřil cigarety? A. První stupeň celkem Kolikrát v životě jsi kouřil cigarety? Nikdy (68%) Zkusil jsem (26%) Příležitostně 1 1(1%) Pravidelně 5 5(5%) Celkem 47(50%) 47(50%) 94(100%) B. Porovnání ročníků Kolikrát v životě jsi kouřil cigarety? 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník D CH celkem D CH celkem D CH celkem D CH celkem Nikdy Zkusil jsem Příležitostně 1 1 Pravidelně Kolik ti bylo let, když jsi poprvé kouřil? Tuto otázku jsem zařadila jen jako doplňkovou otázku v páté třídě, protože je zde věk deseti let hraniční. Zajímalo mě, kolik žáků z 5. třídy vyzkoušelo kouření do 10ti let věku. Všichni žáci z 5. třídy, kteří uvedli, že někdy kouřili, byli při první cigaretě mladší deseti let; tzn. 4 dívky a 7 chlapců. 13

14 U ostatních ročníků jsem tuto otázku řešit nemusela. Všichni byli mladší. 16% dotázaných žáků z celého 1. stupně měli svou první cigaretu před dovršením 10 let. 3. S kým jsi cigarety poprvé kouřil? Své první zkušenosti s kouřením mají žáci ve společnosti starších sourozenců (9% žáků) nebo starších kamarádů (5% žáků), ale velmi často jim cigaretu nabídnou sami rodiče (11% žáků). 3. A. První stupeň celkem S kým jsi cigarety poprvé kouřil? Se st. sourozencem 5 3 8(9%) Se spolužáky 1 1 2(2%) S kamarády 1 4 5(5%) S rodiči (11%) Nikdy jsem nekouřil (68%) Jiná možnost 5 5(5%) Celkem 47(50%) 47(50%) 94(100%) 3. B. Porovnání ročníků S kým jsi cigarety poprvé kouřil? ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník D CH Celk. D CH Celk. D CH Celk. D CH Celk. Se sourozencem Se spolužáky S kamarády S rodiči Nikdy nekouřil Jiná možnost Celkem Kouření cigaret považuji za: Samotní žáci (69%) si uvědomují život ohrožující nebezpečí kouření cigaret, a to ve větší míře dívky (43%) než chlapci (27%). Ostatní (19%) připouští, že je kouření škodlivé a jen jedna dívka a10 chlapců (12%) se domnívá, že je naprosto neškodné. 14

15 4. A. První stupeň celkem Kouření považuji za: Nebezpečné 40(43%) 25(27%) 65(69%) Škodlivé 6(6%) 12(13%) 18(19%) Neškodné 1(1%) 10(11%) 11(12%) Celkem 47(50%) 47(50%) 94(100%) 4. B. Porovnání ročníků Kouření cigaret považuji za: 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník D CH Celk. D CH Celk. D CH Celk. D CH Celk. nebezpečné škodlivé neškodné Celkem Energetické nápoje piji. Mezi dětmi stoupá obliba energetických nápojů. Nepatří sice mezi návykové látky, ale svým složením jsou pro dětský organizmus velmi zatěžující a značně škodlivé. Mají výraznou a velmi sladkou chuť. Jedná se o nápoje povzbuzující, ale to pro děti v mladším školním věku není rozhodující. Často jimi zahánějí chuť na něco sladkého a mnozí uvádějí, že si pitím energetických nápojů získávají pozornost a obdiv svých vrstevníků. Co jsou energetické nápoje, neví jen 7% žáků, 11% respondentů ví, ale ještě jej neochutnalo. Občas pijí tyto nápoje žáci na celém 1. stupni (34%) a 11% mladších žáků pije energetické nápoje pravidelně, více chlapci (10%) než dívky (1%). 15

16 5. A. První stupeň celkem Energetické nápoje piji: pravidelně 1(1%) 9(10%) 10(11%) občas 11(12%) 21(22%) 32(34%) ochutnal jsem je 19(20%) 16(17%) 35(37%) neochutnal jsem je (11%) nevím co to je 6 1 7(7%) Celkem 47(50%) 47(50%) 94(100%) 5. B. Porovnání ročníků Energetické nápoje piji: 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník D CH celk D CH celk D CH celk D CH celk Pravidelně Občas Ochutnal jsem Neochutnal Nevím co to je celkem Proč pijí žáci energetické nápoje Část žáků pije energetické nápoje, protože mají na něco chuť, další chtějí obstát před svými kamarády a malá část respondentů nepije tyto nápoje vůbec. A. První stupeň celkem Energetické nápoje piji, protože: Mám na něco chuť (55%) Chci obstát před svými spolužáky (27%) Nepiji energ. nápoje (16%) Celkem (100%) 16

17 B. Porovnání ročníků Energetické nápoje piji, protože: 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník D CH celk D CH celk D CH celk D CH celk Mám na něco chuť Chci obstát před svými spolužáky Nepiji energ. nápoje celkem Víš, co patří mezi alkoholické nápoje? Před otázkami týkajícími se škodlivosti alkoholu, jsem nejdříve chtěla zjistit, zda-li druháci až páťáci vědí, co patří mezi alkoholické nápoje. V mnohých rodinách je například popíjení piva nebo vína na denním pořádku a děti si neuvědomují, že jde o alkoholický nápoj. Pivo, víno a tvrdý alkohol správně zařadilo mezi alkoholické nápoje: 2. ročník (22 žáků) ročník (22 žáků) ročník (29 žáků) ročník (21 žáků) Celkem (94 žáků) (53%) Všichni ostatní (47%) udělali chybu a buď pivo nebo víno za alkoholický nápoj nepovažují. 8. Jakou mají žáci zkušenost s pitím alkoholu S pitím alkoholu u nás na 1. stupni nemá žádnou zkušenost 33% žáků, tj. 35 dětí více dívek než chlapců (23 a 12). Nadpoloviční většina všech dotázaných potom uvedla, že alkohol pila jednorázově v přítomnosti rodičů, tj. 25% z těch, kteří již alkohol ochutnali. 7% žáků, kteří uvedli zkušenost s alkoholem, jej vyzkoušeli s kamarády. Alarmující je, že i na 1. stupni jsou žáci, kteří pijí alkohol často, opakovaně. Dá se říci, že jsou pravidelnými konzumenty. 17

18 A. První stupeň celkem Jakou máš zkušenost s pitím alkoholu? Nemám žádnou zkušenost (33%) Ochutnal jsem s rodiči (40%) Ochutnal jsem s kamarády (11%) Alkohol piji často - 4 4(4%) Celkem 47(50%) 47(50%) 94(100%) B. Porovnání ročníků Jakou máš zkušenost s pitím alkoholu? 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník D CH celk D CH celk D CH celk D CH celk Nemám žádnou zkušenost Ochutnal jsem s rodiči Ochutnal jsem s kamarády Alkohol piji často Celkem Je pití alkoholu nebezpečné životu, zdraví škodlivé nebo je neškodné? Pití alkoholu považuje 69% žáků 1. stupně za nebezpečné životu, 18% za zdraví škodlivé a 10%žáků si myslí, že kouření zdraví neohrožuje a je neškodné. V porovnání chlapců s dívkami, nejsou odpovědi tak vyrovnané, jako na 2. stupni. Mladší dívky si hrozbu poškození zdraví a ohrožení života uvědomují téměř dvakrát více než chlapci. A. První stupeň celkem Pití alkoholu považuji za: Nebezpečné životu (69%) Zdraví škodlivé (17%) Neškodné (10%) Celkem (100%) 18

19 B. Porovnání ročníků Pití alkoholu považuji za: 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník D CH celk D CH celk D CH celk D CH celk Nebezpečné životu Zdraví škodlivé Neškodné Celkem Odkud získávají žáci peníze na energetické nápoje, alkohol a cigarety? Kde berou žáci peníze na energetické nápoje, alkohol a cigarety jsem zjišťovala pomocí doplňkových otázek ve formě rozhovoru. Většinou dostávají děti kapesné od rodičů, případně od jiných členů rodiny. Často je doma alkohol přístupný kdykoliv A. První stupeň celkem Odkud žáci získávají peníze Z kapesného od rodičů (33%) Z peněz od jiných členů rodiny (25%) Z vlastních úspor 2 2(2%) Z peněz na svačinu 1 5 6(6%) Od kamarádů 3 5 8(8%) Nekupuji (15%) Celkem (100%) B. Porovnání ročníků Odkud žáci získávají peníze 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník D CH celk D CH celk D CH celk D CH celk Z kapesného od rodičů Z peněz od jiných členů rodiny Z vlastních úspor 2 2 Z peněz na svačinu Od kamarádů Nekupuji Celkem

20 stupeň ZŠ Druhé části výzkumu se zúčastnilo 119 žáků druhého stupně ZŠ. Druhý stupeň zahrnoval 6 tříd: 6. ročník - 2 třídy (celkem 34 žáků) 7. ročník 1 třídu (26 žáků) 8. ročník 1 třídu (24 žáků) 9. ročník - 2 třídy (celkem 35 žáků) Celkem navštěvovalo druhý stupeň základní školy 119 žáků, všichni žáci dotazník vyplnili, žádný nebyl vyřazen. Dotazník obsahoval 22 položek, které v jednotlivých třídách mapovaly zkušenosti žáků - s kouřením, s užíváním alkoholu a dalších psychotropních látek. Dále mě zajímala konzumace energetických nápojů a také, odkud žáci získávají peníze na návykové látky Vyhodnocení jednotlivých položek 1. Kolikrát v životě jsi kouřil cigarety? Kouřit nikdy nezkusilo 51% žáků, přitom 37% už kouřit zkusilo a to jedenkrát až sedmkrát a 10 dětí kouří příležitostně. Na naší škole máme 4 pravidelné kuřáky, z toho jednu dívku, pravidelní kuřáci vykouří okolo 3-20 cigaret za den. Chlapci mají více zkušeností s cigaretami než dívky. A. Druhý stupeň celkem Kolikrát v životě jsi kouřil? Nikdy 38 (32%) 23 (19%) 61 (51%) Zkusil jsem to 19 (16%) 25 (21%) 44 (37%) Příležitostný kuřák 3 (3%) 7 (6%) 10 (9%) Pravidelný kuřák 1 (1%) 3(2%) 4 (3%) Celkem 61 (51%) 58 (49%) 119 (100%) 20

21 B. Porovnání ročníků Kolikrát v životě jsi kouřil cigarety? 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Nikdy Zkusil jsem to Příležitostný kuřák Pravidelný kuřák Celkem Kolik ti bylo let, když jsi poprvé kouřil? Přibližně třetina dotázaných žáků poprvé kouřila mezi lety, 7 % dotázaných bylo méně než 10 let a 12 žáků mělo svou první cigaretu v posledních dvou ročnících školní docházky. A. Druhý stupeň celkem Kolik ti bylo let, když jsi poprvé kouřil? Méně než 10 let 2 (2%) 6 (5%) 8 (7%) let 14 (12%) 24 (20%) 38 (32%) let 7 (6%) 5 (4%) 12 (10%) Dosud jsem nekouřil 38 (32%) 23 (19%) 61 (51%) Celkem 61 (51%) 58 (49%) 119 (100%) B. Porovnání ročníků Kolik ti bylo let, když jsi poprvé kouřil? 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Méně než 10 let let let Dosud jsem nekouřil Celkem S kým jsi cigarety poprvé kouřil? 23% žáků uvedlo, že svoji první cigaretu si zapálili ve společnosti svých spolužáků. 18% poprvé kouřilo s kamarády, kteří nejsou z naší školy, zde můžeme předpokládat, že půjde o žáky starší, kteří již studují na středních školách. V menším počtu také zkouší kouřit se sourozenci, s rodiči, s žáky z vyšších ročníků nebo sami. 21

22 A. Druhý stupeň celkem S kým jsi cigarety poprvé kouřil? Se starším sourozencem 2 (2%) 2 (2%) 4 (3%) Se spolužáky 6 (5%) 21 (18%) 27 (23%) S kamarády, kteří nejsou z naší školy 11 (9%) 10 (8%) 21 (18%) S rodiči 2 (2%) 1 (1%) 3 (3%) Nikdy jsem nekouřil 38 (32%) 21 (18%) 59 (50%) Jiná možnost 2 (2%) 3 (3%) 5 (4%) Celkem 61 (51%) 58 (49%) 119 (100%) B. Porovnání ročníků S kým jsi cigarety poprvé kouřil? 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Se starším sourozencem Se spolužáky S kamarády, kteří nejsou z naší školy S rodiči Nikdy jsem nekouřil Jiná možnost Celkem Kouření cigaret považuji za: Kouření cigaret považuje 57 % žáků za zdraví škodlivé, 34 % dotazovaných vnímá cigaretu jako životu nebezpečnou (zejména nejmladší 6. ročník). Pro 10 žáků je kouření bezpečné, pokud znají míru, tento názor zastávají zejména chlapci. Je patrné, že s věkem (i s větší informovaností o škodlivosti cigaret) stoupá počet těch, kteří kouření považují za zdraví škodlivé a naopak počet odpovědí nebezpečné životu s věkem klesá. A. Druhý stupeň celkem Kouření cigaret považuji za: Nebezpečné životu 22 (18%) 19 (16%) 41 (34%) Zdraví škodlivé 38 (32%) 30 (25%) 68 (57%) Bezpečné, pokud znám míru 1 (1%) 9 (8%) 10 (8%) Neškodné

23 B. Porovnání ročníků Kouření cigaret považuji za: 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Nebezpečné životu Zdraví škodlivé Bezpečné, pokud znám míru Neškodné Celkem Energetické nápoje v současné době: Ačkoli energetické nápoje nepatří mezi návykové látky, jsou značně škodlivé, dětmi však oblíbené. Zajímalo nás, jak často a proč naši žáci tyto nápoje vyhledávají. Téměř polovina dotázaných uvedla, že o drinky nemá zájem, anebo je ochutnala, ale dále je už konzumovat nechce. 45% žáků pije energetické nápoje příležitostně a 10 žáků dokonce pravidelně. Frekvenci konzumace uváděli respondenti různě výjimečně, 4x za rok, 1x, 2x, 5x do měsíce, 3-4x týdně. Někteří uvedli i příležitost, při které energy drinky pijí, tou byla oslava nebo volná hodina během vyučování. Z tabulky je zřejmé, že s věkem stoupá i počet konzumentů. A. Druhý stupeň celkem Energy drinky v současné době: Piji pravidelně 1 (1%) 9 (8%) 10 (8%) Dám si příležitostně 20 (17%) 33 (28%) 53 (45%) Ochutnal jsem, ale nic mi to nedalo 19 (16%) 10 (8%) 29 (24%) Neochutnal jsem, ale uvažuji o tom Nemám o ně zájem 21 (18%) 6 (5%) 27 (23%) Celkem 61 (51%) 58 (49%) 119 (100%) B. Porovnání ročníků Energy drinky v současné době: 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Piji pravidelně Dám si příležitostně Ochutnal jsem, ale nic mi to nedalo

24 Neochutnal jsem, ale uvažuji o tom Nemám o ně zájem Celkem Energy drinky piji, protože: Více jak v polovině případů pijí žáci energetické nápoje proto, že mají na něco chuť, 8% povzbudí drink jejich pozornost (chci zůstat déle vzhůru) a dále uváděli: když jsem naštvaná nebo smutná, když chybí energie, pravidelně před sportem. Žáci si drink dají i v případě, že ho má někdo jiný nebo jim ho někdo koupí, když zkrátka mají peníze nebo jen hledají zpestření života. A. Druhý stupeň celkem Energy drinky piji, protože: Mám na něco chuť 22 (18%) 41 (34%) 63 (53%) Povzbudí to moji pozornost 2 (2%) 8 (7%) 10 (8%) Hledám zpestření svého života 1 (1%) 1 (1%) 2 (2%) Chci obstát před druhými Jiný důvod 6 (5%) 0 6 (5%) Energy drinky nepiji 30 (25%) 8 (7%) 38 (32%) B. Porovnání ročníků Energy drinky piji, protože: 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Mám na něco chuť Povzbudí to moji pozornost Hledám zpestření svého života Chci obstát před druhými Jiný důvod Energy drinky nepiji Celkem

25 7. Pití alkoholu považuji za: Pití alkoholu považuje za nebezpečné životu 20% dotázaných, 18% jí vidí jako zdraví škodlivou. 63% žáků naší školy hodnotí konzumaci alkoholu jako bezpečnou, pokud dodrží určitou míru, v porovnání tříd náleží nejvyšší procento devátým třídám. Pouze 2 chlapci vnímají alkohol jako neškodný. Z výsledků vyplývá, že za menší hrozbu než kouření cigaret, považují žáci konzumaci alkoholu. Z hlediska pohlaví jsou odpovědi poměrně vyrovnané. A. Druhý stupeň celkem Pití alkoholu považuji za: Nebezpečné životu 12 (10%) 12 (10%) 24 (20%) Zdraví škodlivé 13 (11%) 8 (7%) 21 (18%) Bezpečné, pokud znám míru 36 (30%) 36 (30%) 72 (61%) Neškodné 0 2 (2%) 2 (2%) Celkem 61 (51%) 58 (49%) 119 (100%) B. Porovnání ročníků Pití alkoholu považuji za: 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Nebezpečné životu Zdraví škodlivé Bezpečné, pokud znám míru Neškodné Celkem Zkušenost s alkoholem: S pitím alkoholu nemá žádnou zkušenost 14% žáků, 61% žáků ochutnalo nějaký alkohol pod dohledem svých rodičů, přitom poměr chlapců a dívek je téměř vyrovnaný. Už i v šestých ročnících mají s alkoholem zkušenost tři čtvrtiny dotázaných. Otázka je, co považují žáci v tomto věku za ochutnávku. Pětina všech dotázaných potom uvedla, že alkohol konzumuje v partě vrstevníků, přičemž s věkem konzumace alkoholu v partě 25

26 vzrůstá (v devátých třídách je to téměř polovina žáků). Pravidelnými konzumenty je 5 žáků (z toho jedna dívka), čtyři žáci 8. ročníku a jeden žák 7. ročníku, což je varovné. Žádnou zkušenost s alkoholem nemá ani čtvrtina dětí šestých ročníků a 30% žáků 7. třídy. A. Druhý stupeň celkem S pitím alkoholu: Nemám žádnou zkušenost 11 (9%) 6 (5%) 17 (14%) Ochutnal jsem pod dohledem rodičů 39 (33%) 34 (29%) 73 (61%) Alkohol piji v partě vrstevníků 10 (8%) 14 (12%) 24 (20%) Alkohol piji pravidelně 1 (1%) 4 (3%) 5 (4%) Celkem 61 (51%) 58 (49%) 119 (100%) B. Porovnání ročníků: S pitím alkoholu: 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Nemám žádnou zkušenost Ochutnal jsem pod dohledem rodičů Alkohol piji v partě vrstevníků Alkohol piji pravidelně Celkem Jakému alkoholu dávám přednost? Třetina dotázaných preferuje ke konzumaci alkoholu pivo, mezi ně patří i pravidelní konzumenti. 19% upřednostňuje míchané alkoholické nápoje, 13% víno a jako varovná se dá považovat 12% preference tvrdého alkoholu. Vzhledem k pohlaví preferují dívky míchané alkoholické nápoje a víno, chlapci naopak pivo a tvrdý alkohol. Obliba tvrdého alkoholu roste s věkem, naopak pivo je oblíbené ve všech ročnících, zejména potom v 7. a 8. třídě. 26

27 A. Druhý stupeň celkem Jakému alkoholu dávám přednost? Pivo 10 (8%) 28 (24%) 38 (32%) Víno 11 (9%) 4 (3%) 15 (13%) Tvrdý alkohol 5 (4%) 9 (8%) 14 (12%) Míchané alkoholické nápoje 17 (14%) 6 (5%) 23 (19%) Žádnému 18 (15%) 11 (9%) 29 (24%) Celkem 61 (51%) 58 (49%) 119 (100%) B. Porovnání ročníků Jakému alkoholu dávám přednost? 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Pivo Víno Tvrdý alkohol Míchané alkoholické nápoje Žádnému Celkem Kterou z dalších drog jsi již vyzkoušel? Dále měli žáci uvést, kterou další drogu měli možnost v životě vyzkoušet. Žáci uváděli marihuanu, hašiš a houbičky, tišící prostředky bez doporučení lékaře a také kávu. 12 žáků již mělo zkušenost s marihuanou, z toho 9 chlapců a 3 dívky, a to již v sedmé třídě. Překvapivá byla pravidelná konzumace ranní kávy u dvou dívek sedmé třídy. Žáci volili i více možností, nadpočetné odpovědi jsou uvedené v závorkách. Nejsou do celkového součtu započítány. A. Druhý stupeň celkem Kterou z dalších drog jsi již vyzkoušel? Marihuana 3 (3%) 9 (8%) 12 (10%) Káva 2 (2%) 0 2 (2%) Hašiš, houbičky 0 (1) (1) Tišící prostředky bez dopor. lékaře 1 (1%) 0 1(1%) Žádnou 55 (46%) 49 (41%) 104 (87%) Celkem 61 (51%) 58 (49%) 119 (100%) 27

28 B. Porovnání ročníků Kterou z dalších drog jsi již vyzkoušel? 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Marihuana Káva Hašiš, houbičky (1) (1) Tišící prostředky bez dopor. lékaře Žádnou Celkem Užití drogy (kromě tabáku a alkoholu) považuji za: Drogu (kromě alkoholu a tabáku) vnímá 85% žáků jako nebezpečnou životu, 9% za zdraví škodlivou a 6% za bezpečnou, pokud znají tu správnou míru. Uspokojivé je, že žádný žák neuvedl drogu jako bezpečnou. Z hlediska pohlaví vnímají dívky drogy jako více nebezpečné než chlapci. S věkem a přibývajícími zkušenostmi jsou žáci v hodnocení nebezpečí drog liberálnější. A. Druhý stupeň celkem: Užití drogy (kromě cigaret a alkoholu) považuji za: Nebezpečné životu 57 (48%) 44 (37%) 101 (85%) Zdraví škodlivé 2 (2%) 9 (8%) 11 (9%) Bezpečné, pokud znám míru 2 (2%) 5 (4%) 7 (6%) Neškodné Celkem 61 (51%) 58 (49%) 119 (100%) B. Porovnání ročníků Užití drogy (kromě cigaret a alkoholu) považuji za: 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Nebezpečné životu Zdraví škodlivé Bezpečné, pokud znám míru Neškodné Celkem

29 12. Jak často užívám drogu? V současné době 19% žáků užívá drogy (včetně tabáku a alkoholu) příležitostně a tři lidé pravidelně (z toho jednou se jednalo o kávu), 12 lidí drogu pouze vyzkoušelo, ale nic jim to nedalo. Jako vhodnou příležitost k užití drogy uváděli žáci oslavy, zábavy a setkání s kamarády, v jednom případě i doma s rodičem. Z hlediska pohlaví jsou výsledky srovnatelné, avšak chlapci mají tendenci více experimentovat, a to ve skutečnosti i v představách. A. Druhý stupeň celkem V současné době (včetně cigaret a alkoholu): Užívám drogu pravidelně 2 (2%) 1 (1%) 3 (3%) Dám si příležitostně 12 (10%) 11 (9%) 23 (19%) Vyzkoušel jsem, ale nic mi to nedalo 3 (3%) 9 (8%) 12 (10%) Nezkusil jsem, ale uvažuji o tom 1 (1%) 4 (3%) 5 (4%) O drogu nemám zájem 43 (36%) 33 (28%) 76 (64%) Celkem 61 (51%) 58 (49%) 119 (100%) B. Porovnání ročníků V současné době (včetně cigaret a alkoholu): 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Užívám drogu pravidelně Dám si příležitostně Vyzkoušel jsem, ale nic mi to nedalo Nezkusil jsem, ale uvažuji o tom O drogu nemám zájem Celkem

30 13. Proč drogu užívám? Proč děti vyhledávají drogy? Žáci uváděli, že hledají zpestření života, nudí se, nebo chtějí obstát před druhými. Tři jedinci dokonce uvedli, že jsou k tomu nuceni. Jako další důvody uváděli: droga mi chutná, prostě můžu, chci to zkusit, patří to k zábavě a oslavám, chci se bavit a odreagovat, když mám deprese. A. Druhý stupeň celkem Drogu užívám, protože (včetně cigaret a alkoholu): Chci obstát před druhými 0 1 (1%) 1 (1%) Často se nudím 0 1 (1%) 1 (1%) Hledám zpestření svého života 1 (1%) 7 (6%) 8 (7%) Jsem k tomu nucen 0 3 (3%) 3 (3%) Jiný důvod 10 (8%) 8 (7%) 18 (15%) Neužívám 50 (42%) 38 (32%) 88 (74%) Celkem 61 (51%) 58 (49%) 119 (100%) B. Porovnání ročníků Drogu užívám, protože (včetně cigaret a alkoholu): 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Chci obstát před druhými Často se nudím Hledám zpestření svého života Jsem k tomu nucen Jiný důvod Neužívám Celkem

31 14. Jaké prožitky ti droga přinesla? Žáci uváděli, že po požití drogy prožívají radost ze života, pocit zvýšeného sebevědomí (zejména u chlapců) a pocit uvolnění. Dále uváděli motání hlavy a následné uvolnění, klidné přemýšlení, soustředění a odpad stresu. A. Druhý stupeň celkem Jaké pocity, prožitky ti droga přinesla/přináší? Pocit uvolnění 4 (3%) 3(1) (3%) 7(1) (6%) Pocit zvýšeného sebevědomí 1 (1%) 8 (7%) 9 (8%) Radost ze života 5 (4%) 4 (3%) 9 (8%) Pocity strachu, deprese, úzkosti Žádné, neužívám 51 (43%) 41 (34%) 92 (77%) Jiné 0 2 (2%) 2 (2%) Celkem 61 (51%) 58 (49%) 119 (100%) B. Porovnání ročníků Jaké pocity, prožitky ti droga přinesla/přináší? 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Pocit uvolnění (1) 5(1) Pocit zvýšeného sebevědomí Radost ze života Pocity strachu, deprese, úzkosti Žádné, neužívám Jiné Celkem Od koho drogu získám? Výsledky dále ukazují, že v 17% získají žáci drogu od svých kamarádů z party (a to více chlapci a zejména v posledním ročníku školní docházky), ve 4% od někoho z rodiny nebo od neznámého člověka. Ve třech procentech uváděli jako zdroj ulici nebo spolužáky. 31

32 A. Druhý stupeň celkem Od koho získám drogu? Od kamarádů z party 6 (5%) 14 (12%) 20 (17%) z ulice 2 (2%) 1(1) (1%) 3(1) (3%) Od spolužáků 0(2) 4(1) (3%) 4(3) (3%) Od někoho z rodiny 3 (3%) 2(2%) 5 (4%) Od neznámého člověka 3 (3%) 2(1) (2%) 5(1) (4%) Neužívám 47 (39%) 35 (29%) 82 (69%) Celkem 61 (51%) 58 (49%) 119 (100%) B. Porovnání ročníků Od koho získám drogu? 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Od kamarádů z party z ulice (1) 1(1) Od spolužáků (2) 1(1) 1(3) Od někoho z rodiny Od neznámého (1) 1(1) člověka Neužívám Celkem Kde mi dotyčný drogu předá? V 18% respondenti uvedli, že k předání drogy dojde na jejich vlastním místě setkání (blíže neurčili), 9 lidí uvedlo, že k předání dojde na ulici a u šesti žáků dochází k předání v domácím prostředí (volně dostupný alkohol v bytě apod.). A. Druhý stupeň celkem Kde mi dotyčný drogu předá? Ve škole Doma 2 (2%) 4 (3%) 6 (5%) Na ulici 4 (3%) 5 (4%) 9 (8%) Vlastní místo setkání 9 (8%) 12 (10%) 21 (18%) Neužívám 46 (39%) 37 31%) 83 (70%) Celkem 61 (51%) 58 (49%) 119 (100%) 32

33 B. Porovnání ročníků Kde mi dotyčný drogu předá? 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Ve škole Doma Na ulici Vlastní místo setkání Neužívám Celkem Peníze na drogu získám: Peníze na drogy a energy drinky zaplatí žáci ve 24% z vlastních úspor (a to zejména chlapci) a v 18% z kapesného od rodičů. Jen po dvou případech bylo uvedeno, že využijí peníze od kamarádů, z peněz na svačinu nebo od jiných členů rodiny. Jak získají peníze jiným způsobem: získají drogu zdarma, neplatí (5x), peníze si vydělají (práce, brigáda, pomoc rodičům, 3x), mamka koupí flašku. Zajímavé by bylo zjištění, jak velkou peněžní částku děti týdně obdrží od svých rodičů, a jak efektivně s ní hospodaří. V závorkách jsou uvedeny nadpočetné odpovědi, které se nezapočítávají do celkového součtu. A. Druhý stupeň celkem Peníze na drogu získám (včetně tabáku, alkoholu, energy drinků)? Z kapesného od rodičů 11 (9%) 10(2) (8%) 21(2) 18%) Z peněz od jiných členů rodiny 1 (1%) 1(2) (1%) 2(2) (2%) Z vlastních úspor 10 (8%) 19 (16%) 29 (24%) Z peněz, které dostanu na svačinu 0 2(2) (2%) 2(2) (2%) Od kamarádů 1 (1%) 1(2) (1%) 2(2) (2%) Nekupuji drogy 33 (28%) 19 (16%) 52 (44%) Jiným způsobem 5 (4%) 6 (5%) 11 (9%) Celkem 61 (51%) 58 (49%) 119 (100%) B. Porovnání ročníků Peníze na drogu získám (včetně tabáku, alkoholu, energy drinků)? Z kapesného od rodičů Z peněz od jiných členů 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem (2) 3(2) (2) 0(2) 33

34 rodiny Z vlastních úspor Z peněz, které dostanu na (2) 1(2) svačinu Od kamarádů (2) 1(2) Nekupuji drogy Jiným způsobem Celkem Proč pro tebe není dobré brát drogy? Dále měli žáci uvést, proč pro ně není dobré brát drogy. Mezi nejčetnější odpovědi patřily: drogy škodí zdraví, vedou ke zločinu a násilí a negativně ovlivňují výkonnost člověka (zejména u dívek). Více jak polovina dotázaných má strach ze závislosti, nebo je odrazuje nevhodné chování, které drogy způsobují, tyto důvody hrají významnější roli zejména u dívek. 40 dotázaných zaškrtlo, že drogy jsou pro ně příliš drahé, a 20 dotázaných uvedlo, že drogy zničili život člověku, který jej pro ně blízký. Mezi jiné důvody patřily: mohla bych zemřít, drogy zabíjí, člověk po drogách smrdí. Porovnáním pohlaví zjistíme, že dívky odrazuje ztráta kontroly nad sebou způsobená vlivem drog (ovlivnění výkonnosti, strach ze závislosti, nevhodné chování). V této položce si žáci volili více možností, proto celkový počet neodpovídá 100 %. A. Druhý stupeň celkem Proč pro tebe není dobré brát drogy? Drogy škodí zdraví (39%) (40%) (79%) V užívání drog mi brání mravní či náboženské důvody 4 (3%) 6 (5%) 10 (8%) Drogy jsou příliš drahé (18%) (15%) (34%) Po užití drog se člověk nevhodně chová (35%) (19%) (55%) Strach ze závislosti drog (37%) (18%) (55%) Moji rodiče silně odsuzují lidi, kteří berou drogy (13%) (10%) (24%) Drogy zničily někoho, koho dobře znám 11 (9%) 9 (8%) 20 (17%) Drogy negativně ovlivňují výkonnost člověka, jeho celou osobnost 43 (36%) 29 (24%) 72 (61%) Drogy vedou ke zločinu a násilí (39%) (31%) (70%) Jiné důvody 2 (2%) 2 (2%) 4 (3%) 34

35 B. Porovnání ročníků Proč pro tebe není dobré brát drogy? 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Drogy škodí zdraví V užívání drog mi brání mravní či náboženské důvody Drogy jsou příliš drahé Po užití drog se člověk nevhodně chová Strach ze závislosti drog Moji rodiče silně odsuzují lidi, kteří berou drogy Drogy zničily někoho, koho dobře znám Drogy negativně ovlivňují výkonnost člověka, jeho celou osobnost Drogy vedou ke zločinu a násilí Jiné důvody Je tvoje povinnost oznámit, když víš, že někdo bere drogy? 66% dotázaných se domnívá, že by mělo rodičům říci o možných problémech jejich kamaráda s drogou. 13% žáků by tuto skutečnost v žádném případě nesdělilo. Zajímavé by bylo zjistit, jaké důvody je k tomu vedou. Můžeme předpokládat, že by situaci vnímali jako žalování a obávali by se ztráty kamarádů a vyčlenění z kolektivu. Dá se říci, že více odvahy ke svěření problému před dospělým by měly dívky. 35

36 A. Druhý stupeň celkem Myslíš si, že je tvoje povinnost oznámit rodičům, když zjistíš, že někdo z tvých přátel užívá drogy? Určitě ne 5 (4%) 10 (8%) 15 (13%) Spíše ne 12 (10%) 14 (12%) 26 (22%) Spíše ano 24 (20%) 20 (17%) 44 (37%) Určitě ano 20 (17%) 14 (12%) 34 (29%) Celkem 61 (51%) 58 (49%) 119 (100%) B. Porovnání ročníků Myslíš si, že je tvoje povinnost oznámit rodičům, když zjistíš, že někdo z tvých přátel užívá drogy? 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Určitě ne Spíše ne Spíše ano Určitě ano Celkem Nabízel ti někdo ve vaší škole drogu? Více jak ¾ žáků nemají žádnou zkušenost s tím, že by jim někdo nabízel drogu přímo v budově naší školy. 14% žáků nabízel drogu žák naší školy, 9 dotázaných uvedlo, že byli osloveni kamarádem z jiné školy (a to zejména chlapcům) a 3 respondentům nabízel drogy cizí člověk. A. Druhý stupeň celkem Nabízel ti ve vaší škole (u školy) někdo drogu? Student školy 9 (8%) 8 (7%) 17 (14%) Kamarád z jiné školy 1(3) (1%) 8(1) (7%) 9(4) (8%) Cizí člověk 1 (1%) 2 (2%) 3 (3%) Nikdo 50 (42%) 40 (34%) 90 (76%) Celkem 61 (51%) 58 (49%) 119 (100%) 36

37 B. Porovnání ročníků Nabízel ti ve vaší škole (u školy) někdo drogu? 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Student školy Kamarád z jiné (3) 2(1) 2(3) školy Cizí člověk Nikdo Celkem Měly by se tzv. měkké drogy legalizovat? Do dotazníku byla zařazena i otázka legalizace marihuany. 36% žáků by ji pro lékařské účely legalizovalo, přitom 24% toto odmítá pro nebezpečnost drogy (to se týkalo více dívek). Vnímání nebezpečnosti marihuany klesá s rostoucím věkem, naopak s věkem roste přesvědčení o možnosti jejího využití pro lékařské účely. 11 respondentů uvedlo, že by ji legalizovalo pro běžné užívání, a to zejména chlapci (z toho jedna odpověď byla doplněna poznámkou - v omezeném množství). 30% žáků si s touto otázkou nevědělo rady. A. Druhý stupeň celkem Měly by se tzv. měkké drogy legalizovat? Ne, jsou nebezpečné 18 (15%) 11 (9%) 29 (24%) Ano, pro lékařské účely 22 (18%) 21 (18%) 43 (36%) Ano, pro běžné užívání 2 (2%) 9 (8%) 11 (9%) Nevím, nedokážu posoudit 19 (16%) 17 (14%) 36 (30%) Celkem 61 (51%) 58 (49%) 119 (100%) B. Porovnání ročníků Měly by se tzv. měkké drogy legalizovat? 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Ne, jsou nebezpečné Ano, pro lékařské účely Ano, pro běžné užívání Nevím, nedokážu posoudit Celkem

38 22. O nebezpečí drog jsem se dozvěděl: Poslední položka zjišťovala, z jakých zdrojů získávají žáci informace o nebezpečí drog. Nejvíce zastoupené zdroje byly: výuka ve škole, televize, rodiče (více u chlapců) a přednášky odborníka. Informace získávají i z četby (více dívky a také deváté ročníky) a internetu. V této položce si žáci volili více možností, proto celkový počet neodpovídá 100%. A. Druhý stupeň celkem O nebezpečí drog jsem se dozvěděl: Od rodičů 12 (10%) 26 (22%) 38 (32%) Z výuky ve škole 23 (19%) 25 (21%) 48 (40%) Od spolužáků ze školy 4 (3%) 2 (2%) 6 (5%) Mimo školu 11 (9%) 8 (7%) 19 (16%) Od sourozenců 4 (3%) 2 (2%) 6 (5%) Z televize 21 (18%) 23 (19%) 44 (37%) Z přednášky odborníka 16 (13%) 17 (14%) 33 (28%) Z četby 14 (12%) 4 (3%) 18 (15%) Z internetu 10 (8%) 10 (8%) 20 (17%) B. Porovnání ročníků O nebezpečí drog jsem se dozvěděl: 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem D CH Celkem Od rodičů Z výuky ve škole Od spolužáků ze školy Mimo školu Od sourozenců Z televize Z přednášky odborníka Z četby Z internetu

39 5 ZÁVĚR S kouřením na naší škole nemá doposud zkušenost dvě třetiny žáků z 1. stupně ZŠ a polovina žáků z 2. stupně ZŠ. Přitom téměř 40% už kouřit zkusilo a chlapci mají s tabákem více zkušeností než dívky. Nejvíce senzitivní období pro první zkušenost s cigaretou je období mezi lety. Snaha riskovat, experimentovat, napodobovat a přizpůsobovat se ostatním sebou přináší riziko. Svou první cigaretu žáci nejčastěji vykouřili právě se spolužáky nebo kamarády. V současné době máme na škole 5 pravidelných kuřáků z prvního stupně a 4 pravidelné kuřáky z druhého stupně. Celkem 11 dětí kouří příležitostně. Většina však vnímá kouření jako zdraví škodlivé nebo životu nebezpečné. Ačkoli energetické nápoje nepatří mezi návykové látky, jsou pro děti značně škodlivé a navíc velmi lákavé. Zjistili jsme, že ve škole pije energetické nápoje příležitostně 34% žáků 1. stupně a 45% žáků 2. stupně. Celkem 14 žáků dokonce pravidelně, z toho 4 mladší žáci. K tomu je svádí různé okolnosti jako je oslava, volná hodina během vyučování, dostatek peněz, nebo prožívání negativních emocí (hněv, smutek). Více jak v polovině případů pijí žáci energetické nápoje proto, že mají na něco chuť, některým pomůže k povzbuzení jejich pozornosti, nebo si dodávají energii před sportem. Se vzrůstajícím věkem stoupá i počet konzumentů. Konzumaci alkoholu považují žáci za menší hrozbu, než kouření cigaret. 11% mladších žáků a 63% žáků starších hodnotí užívání alkoholu za bezpečné, pokud dodrží určitou míru. V porovnání tříd náleží k tomuto názoru nejvyšší procento devátým třídám. 40% žáků1.stupně a 61% žáků 2. stupně ochutnalo nějaký alkohol pod dohledem svých rodičů; už i v šestých třídách mají s alkoholem zkušenost tři čtvrtiny dotázaných. Pětina všech dotázaných potom uvedla, že alkohol konzumuje v partě vrstevníků, přičemž s věkem konzumace alkoholu v partě vzrůstá (v devátých třídách je to téměř polovina žáků). Začlenění do skupiny vrstevníků nabývá se vzrůstajícím věkem na důležitosti a souvisí s postupným osamostatňováním dospívajícího jedince ze závislosti na rodičích. 39

40 Pravidelnými konzumenty alkoholu jsou dokonce 4 mladší chlapci a 5 starších žáků. Žádnou zkušenost s alkoholem nemá 33% žáků 1. stupně a 14% žáků 2. stupně. Pivo je oblíbené ve všech ročnících; zejména v 7. a 8. ročníku. Obliba tvrdého alkoholu roste s věkem. Nabízí se otázka, jak získávají žáci přístup k alkoholu, když vezmeme v potaz, že je prodej alkoholu osobám do 18 let zakázán. K dalším drogám, které naši žáci vyzkoušeli, patří marihuana, hašiš, houbičky, tišící prostředky bez doporučení lékaře a káva. Tato otázka se týkala pouze žáků 2. stupně naší ZŠ. 12 žáků již mělo zkušenost s marihuanou; v jednom případě již v sedmé třídě. Překvapivá byla pravidelná konzumace ranní kávy u dvou dívek sedmé třídy. Celkově vnímá 85% žáků drogy jako nebezpečné životu, přitom dívky se v porovnání s chlapci drog obávají více. S věkem a přibývajícími zkušenostmi jsou žáci v hodnocení nebezpečí drog liberálnější. Z výsledků také vyplývá, že chlapci mají tendenci s drogami více experimentovat. Drogy žáci vyhledávají, protože se nudí, chtějí se více bavit a odreagovávat. K jejich oslavám a zábavám drogy neodmyslitelně patří. Dětem často schází uznání od druhých, mají depresivní nálady, nebo jen experimentují. Tři jedinci dokonce uvedli, že jsou k tomu nuceni (zřejmě se jedná o nátlak kamarádů a odměnou je přijetí do skupiny). Někteří uvedli, že si drogu vezmou proto, že můžou. Uvažovat můžeme o volném nastavení hranic ve výchově a nízké uvědomování si rizika spojeného s návykovým chováním. S drogou respondenti prožívají uvolnění, radost ze života a pocit zvýšeného sebevědomí (zejména chlapci). Drogy si obstarávají od svých kamarádů z party, od někoho z rodiny nebo od neznámého člověka. Drogu si předají většinou na vlastním místě setkání, ale i v domácím prostředí (v jednom případě byl uveden volně dostupný alkohol v baru). 76% respondentů uvádí, že v naší škole nikdo žákům drogy nenabízel. 17 jedincům nabízel drogy jiný žák školy, 9 jedincům kamarádi z jiné školy a 3 respondentům nabízel drogy cizí člověk (což je velmi rizikové). 40