Teoretický úvod k cvičení z předmětu Technologie I : Hodnocení kvality svarového spoje
|
|
- Radovan Sedlák
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Teoretický úvod k cvičení z předmětu Technologie I : Hodnocení kvality svarového spoje
2 1. Typy vad Ve skutečnosti není žádný kovový materiál zhotovený běžnými technickými postupy (tedy nikoli pokusně v laboratoři ve zvláštních podmínkách) bez vad. V každém kovovém materiálu je již od výroby veliké množství submikroskopických vad (na úrovni krystalových mřížek, atomů a zrn), které zcela zásadně ovlivňují vlastnosti každého kovového materiálu. Takovéto vady obsahují ale všechny technicky vyrobené materiály a proto si to mnohdy ani neuvědomujeme a zaměřujeme se hlavně na vady makroskopické, které jsou snadněji zjistitelné a jsou pochopitelnější. Dále se proto budeme zabývat již jen vadami makroskopickými, které jsou mnohem snáze zjistitelné běžnými technickými prostředky (vizuálně, ultrazvukem atp.) a které podstatně určují tu část užitných vlastností, kterou můžeme technicky ovlivnit, například správnou technologii svařování. Vadou výrobku se obecně rozumí každá odchylka od vlastností předepsaných technickými normami, technickými podmínkami případně smluvním vzorkem. Vady výrobku mohou být zjevné, které lze zjistit při prohlídce výrobku pouhým okem nebo jednoduchými pomůckami nebo skryté, které obvykle zjistíme pomocí přístrojů nebo laboratorními zkouškami. Podle ustanovení příslušných předpisů, mohou být vady přípustné nebo nepřípustné. Vady přípustné jsou takové, které normy, technické podmínky nebo smluvní vzorek dovolují a jejich odstranění není nutné. Vady nepřípustné jsou takové, které neodpovídají povoleným hodnotám. Tyto vady mohou být buď opravitelné nebo neopravitelné. Problémy vznikající u všech procesů svařování se převážně týkají necelistvostí. Defekty vyskytující se ve svarových spojích a návarech můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin. Jsou to vady plošné a objemové. Do první skupiny zařazujeme vady typu trhlin, neprůvarů a studených spojů, do druhé potom především vady typu pórů, bublin, kovových i nekovových vměstků, ale také zápaly vruby, nedodržení rozměrů a nepravidelnost povrchu svarů. 1.1 Rozdělení vad svarů Vady svarů se rozdělují podle polohy vady ve svaru na : - vady povrchové, které se nacházejí na povrchu svaru (líc i rub, neboli kořen svaru) - vady vnitřní, které se vyskytují pod povrchem svaru a nevystupují vůbec na povrch svaru Podle charakteru se rozdělují a číselně označují v souladu s normou ČSN EN ISO na : - trhliny (ty se dále dělí např. na podélné, příčné, kráterové, nespojité, rozvětvené ) - dutiny (např. póry, bubliny, staženiny vyskytují se jako jednotlivé nebo ve shlucích a řádcích) - vměstky (např. struskové, tavidlové, oxidické, kovové) - studený spoj (není zde kovová vazba, materiál nebyl nataven a je pouze nalepený ) dále neprůvar, neprovařený kořen (když jedna nebo obě strany svarové plochy kořene nejsou nataveny) - vady tvaru a rozměru (zápaly, vruby v kořeni, vruby mezi jednotlivými housenkami, nadměrné převýšení svaru, přetečení krycí nebo kořenové vrstvy, lineární přesazení, neúplné vyplnění svaru, nepravidelná šířka, vadné napojení ) - různé vady (např. stopa po hoření oblouku, rozstřik, vytržený povrch, vada stehu, brusné stopy ) 1
3 1.2 Příčiny vzniku vad Trhliny se dělí podle okamžiku vzniku na trhliny za tepla, trhliny za studena, žíhací trhliny a lamelární trhliny. Trhliny za tepla, vznikají při tuhnutí a ochlazování tavné lázně při teplotách ºC a závisí především na metalurgické čistotě materiálů. Příčinou vzniku horkých trhlin je tedy především chemické složení základního materiálu (vysoký obsah uhlíku, mangan a další legury) případně vyšší obsah síry. Trhliny za studena vznikají po skončení svařování při teplotách pod ºC a po transformaci austenitu na rozpadové struktury při společném působení vodíku (především difůzního) a tahových napětí ve svaru. Vznikají také u ocelí s vyšším obsahem uhlíku nebo ocelí legovaných. Lamelární trhliny mohou vznikat jak v základním materiálu, tak v místech tepelně ovlivněné zóny, když je tato zóna při svařování namáhána ve směru tloušťky plechu (např. u koutových svarů). Vznikají především za vysokých teplot, ale šířit se mohou i za studena. Žíhací trhliny vznikají při žíhání svarů (např. při rychlém ohřevu na žíhací teplotu) nebo u vícevrstvých svarů. Vznikají buď v nízkoteplotní oblasti (do 300 ºC) v důsledku velkého teplotního gradientu mezi povrchem a středem svarového spoje nebo v oblasti dolních žíhacích teplot ( ºC) především u ocelí na bázi chromu a vanadu. Dutiny například póry, bubliny jsou objemové vady kulovitého nebo protáhlého tvaru, vyplněné plynem. Vznikají při nedostatečné ochraně tavné lázně před vlhkosti ve vzduchu, při nedostatečně očištěných svarových plochách, použitím nevysušených bazických elektrod apod. Vměstky neboli inkluze mohou být různého typu. Např. struskové vznikají při svařování obalenou elektrodou při nedokonalém odstranění strusky mezi jednotlivými svařovanými vrstvami, když struska předbíhá oblouk nebo je špatně položena svarová housenka. Oxidické vměstky vznikají především v důsledku nedokonalého čištění povrchu. Vyskytují se především u oxidů hliníku a hořčíku (mají vysoký bod tání). Kovové vměstky (např. wolframové) vznikají při svařování metodou TIG (WIG) při namočení wolframové elektrody do tavné lázně, nebo při zapalování oblouku dotykem o svařovaný materiál, důsledkem vysokých proudů nebo porušením plynové ochrany. Studený spoj je zapřičiněn nedokonalým tavným spojením svarového kovu se základním materiálem nebo navařenou housenkou. Mezi hlavní příčiny patří nízký svařovací proud, nesprávné vedení elektrody, velká rychlost svařování případně nevhodně volený průměr elektrody (malý). Neprůvar, nejčastěji neprovařený kořen, vzniká v důsledku neúplného natavení základního materiálu nebo přilehlých svarových housenek. Nejčastěji se objevují při svařování metodami MIG/MAG při zkratovém procesu. Mezi hlavní příčiny vzniku patří špatné sestavení před svařováním s malou mezerou v kořeni, nízké nastavení svařovacího proudu nebo vysoká rychlost svařování a předběhnutí svarové lázně Vady tvaru a rozměru, například zápaly na okraji povrchu svaru jsou ostrá natavená prohloubení na hranicích svarové housenky a základního materiálu a vznikají vytavením základního materiálu. Vzniklý vrub již není zaplněn svarovým kovem. Častěji se vyskytují u koutových svarů a mezi hlavní příčiny vzniku patří příliš velký svařovací proud, dlouhý oblouk, nevhodný průměr elektrody, případně její špatné vedení. Nadměrné převýšení svaru vzniká nedostatečnou zručností svářeče a lze jej většinou odstranit broušením. Přetečení krycí nebo kořenové vrstvy vzniká často při svařování vodorovného svaru na svislé stěně při použití příliš velkého průměru obalené elektrody a malé zručnosti svářeče. Vadné napojení, nesprávné rozměry svaru, nadměrná šířka, nedostatečná tloušťka koutového svaru jsou většinou způsobeny malou zručností svářeče a lze je následně opravit. 2
4 1.3 Hodnocení vad Pro hodnocení přípustnosti určitého typu vady se vychází z přístupu vhodnosti pro daný účel tj. principu přípustné vady, kdy se vychází ze zkušenosti, že vada ovlivňuje nejvíce porušování křehkým lomem a únavové porušení. To se týká především nejnebezpečnějších vad jako jsou trhliny. Jejich hodnocení přípustnosti vychází z teorie lomové mechaniky, jako základního nástroje posouzení vlivu těchto vad na životnost svařovaných konstrukcí. Hodnocení přípustnosti některých dalších druhů vad ve svarech vychází z možné interakce následujících faktorů : geometrie svařované konstrukce a z ní vyplívajícího stavu napjatosti. Typu, orientace a velikosti vady. Mechanických vlastností svarového spoje a pracovního prostředí namáhané konstrukce. Klasifikaci vad obecně se vyskytujících ve svarových spojích při tavném svařování (což je nejčastěji používaný způsob) uvádí norma ČSN ISO 6520 a dále pak norma ČSN EN 25817, kde jsou uvedeny tolerované velikosti vad v souladu s předepsaným stupněm jakosti. Přípustnost vad ve svarech je obecně stanovena druhem, velikostí a četností vyskytujících se vad v závislosti na typu svaru a způsobu namáhání. Stanovuje ji konstruktér na základě předpokládaného provozního namáhání. Pracovník nedestruktivní kontroly potom pomocí příslušných kontrolních metod ověřuje, zda svar stanoveným kritériím vyhovuje. Pracovník provádějící nedestruktivní kontrolu musí být příslušně kvalifikován podle ČSN EN Kontrola svarů Kontrolu svarů (zkoušky svarů) rozdělujeme podle vlivu, který mají na svarový spoj na : - nedestruktivní (nedochází k porušení svaru) - destruktivní ( s porušením svaru, například jeho rozlomením) Nedestruktivní zkoušky svarů jsou nejrozšířenější skupina zkoušek svarových spojů, protože výrobky se po zkoušce dají bez problémů dále používat. Vycházejí z jednoduchého (ale i velmi zjednodušeného názoru), že pokud se ve svarovém spoji nevyskytují vady (nebo jenom malé, málo četné nebo málo závažné vady), tak bude svarový spoj dobře sloužit v provozu. Toto tvrzení je jen částečně platné, ale v praxi většinou nemáme možnost ověřovat zcela prokazatelně všechny užitné vlastnosti svarových spojů. Např. pevnost svarového spoje, plastické vlastnosti, odolnost proti cyklickému namáhání a podobně nelze vůbec spolehlivě určit z nedestruktivních zkoušek. Proto je nutné přijmout fakt, že nedestruktivní zkoušky prokáží pouze částečně dosažené užitné vlastnosti svarového spoje. Zbytek užitných vlastností buď neprokazujeme vůbec (nejde to a nejistotu zohledníme například různými bezpečnostními koeficienty při návrhu a výpočtu svarového spoje), nebo prokazujeme zkouškami destruktivními na zvláštních kusech (zkušebních výrobcích, kontrolních svarových spojích) určených pouze ke zkouškám a pak k likvidaci. Vycházíme pak z předpokladu, že pokud všechny zkoušky zkušebního kusu vyhoví požadavkům, tak tato technologie svařování bude dávat dobré výsledky i u dalších vyrobených kusů. To ale platí za předpokladu, že budeme dostatečně přesně opakovat všechny technologické podmínky použité (zjištěné a zaznamenané) při svařování zkušebního kusu. U náročných zařízení (například tlakových nádob, tlakových potrubí nebo vysoce namáhaných stavebních konstrukcí) ověřujeme komplexní správnost technologie svařování jak nedestruktivními, tak také vždy zkouškami destruktivními. Zkoušky výrobních postupů WPAR se uskutečňují např. pro obloukové svařování podle ČSN EN a na základě 3
5 těchto zkoušek pak vznikají schválené postupy svařování WPS podle ČSN EN 288 2, které obsahují všechny potřebné technologické podmínky pro svařování. Ty se pak používají pro svařování skutečných výrobků. 2.1 Nedestruktivní zkoušky svařování Nedestruktivní zkoušky představují důležitý článek při zjišťování jakosti ve všech etapách výroby a provozní spolehlivosti. Význam nedestruktivní kontroly spočívá v zajištění kvality výrobku, jeho technické způsobilosti a funkční bezpečnosti. Základní nedestruktivní metody používané pro kontrolu jakosti svarů dělíme podle toho, zda identifikujeme vady na povrchu svaru nebo uvnitř svaru. K zjišťování povrchových vad se používají metody : - vizuální - penetrační (kapilární) - magnetická prášková Vnitřní vady se zjišťují metodami : - prozářením - ultrazvukem Vizuální zkouška Jedná se o nejjednodušší a zároveň nejdostupnější a nejlevnější defektoskopickou kontrolu svarů, kdy pouhou prohlídkou prostým zrakem nebo v přísnější podobě pomocí zraku a optických přístrojů s několikanásobným zvětšením (lupa), zjišťujeme povrchové defekty a ověřujeme splnění podmínek pro další eventuální nedestruktivní kontrolu. Podle přístupnosti kontrolovaného povrchu rozlišujeme vizuální kontrolu přímou (prováděnou pouhým okem nebo při použití jednoduchých optických pomůcek lupy) a nepřímou (prováděnou pomocí optických přístrojů např. endoskopy, abychom mohli rozeznat na povrchu detaily, které nejsou přímou vizuální zkouškou pozorovatelné, např. vnitřní povrch nádob). Základem této zkoušky je několik předpokladů : dobře očištěný povrch svaru od strusky, rozstřiku apod. a zkouška by měla být provedena před dalšími technologickým operacemi (např. nátěry), dobře přístupný povrch svaru pro vizuální prohlídku, dobré osvětlení prohlíženého místa přirozeným nebo umělým světlem a ostrý zrak zkoušejícího, který je schopen rozeznat požadované drobné detaily i blízké drobné detaily od sebe odlišit. Tato kontrola bývá zpravidla doplněna kontrolou vnějších rozměrů svaru, například měřením převýšení svaru (líce i kořene), měření překročení nebo podkročení velikosti koutového svaru, měření úhlu přechodu povrchu svaru a povrchu základního materiálu, měření profilu povrchu svaru, měření hloubky a délky povrchových vad, měření úchylek celého svarového spoje (přesazení) apod. Závěry a výsledky této zkoušky jsou velmi důležité a mají vždy předcházet všem ostatním kontrolám. Zkušený defektoskopický pracovník již podle vzhledu povrchu jednotlivých vrstev svaru posuzuje jakost práce svářeče a bývá schopen předložit správné závěry o možnosti výskytu vnitřních vad (povrch svaru je nepravidelný, jsou zřetelně vidět místa napojování housenek, je různá šířka krycí housenky, je velmi odlišný povrch svaru v různých polohách ). Vizuální hodnocení má následovat po každé dílčí části svařovacího procesu, jehož provedení je spojeno s určitými těžkostmi. V případech dílčí pochybnosti může být vizuální zkouška účelně doplněna magnetickou nebo např. kapilární zkouškou. 4
6 Vizuální zkouška je jediná metoda u které hodnotíme přímo samotné vady, u všech ostatních zkoušek posuzujeme pouze indikace, které ukazují na výskyt možných vad. Provádění vizuální kontroly se řídí normou ČSN EN Zkouška penetrační kapilární Tato zkouška umožňuje s poměrně velkou citlivostí zjišťovat povrchové vady, které však musí souviset s povrchem, tzn. že musí být na povrchu otevřené, aby do nich mohla vniknout detekční tekutina. Je tedy založena na vzlínavosti některých kapalin (uhlovodíku, např. petroleje) do otevřených dutin v materiálu. Využívá se tedy kapilárních jevů, především smáčivosti a vzlínavosti. Metoda má tyto časové fáze zkoušení. První spočívá v dokonalé přípravě povrchu, umytím a odmaštěním zkoušeného povrchu. Druhá je nanesení zkušební kapaliny (penetrantu) na zkoušený povrch (aplikace detekční tekutiny se provádí u menších svařenců ponořením do lázně, u větších pak natíráním nebo nastříkáním - kapalina potom zateče do dutin vad), doba penetrace (působení) bývá minut. Třetí fází je odstranění přebytku penetrantu umytím povrchu (většinou proudem vody) od zkušební kapaliny (je to poměrně kritická operace, protože nedostatečné odstranění kapaliny vede k výskytu nepravých indikací, naproti tomu příliš důkladné vymývání vede k vyplavení detekční kapaliny z vad). Následuje osušení povrchu a vyvolání indikace, nanesením vývojky (tzn. vytvoření kontrastního a nasákavého podkladu pro kapalinu vzlínající z dutin vady a zajišťuje lepší viditelnost vady základem vývojek je bílý prášek, např. oxid zinečnatý, nejčastěji suspendovaný v těkavém rozpouštědle, např. acetonu). Poslední fází je prohlídka zkoušeného povrchu a případné posouzení a vyhodnocení indikovaných vad. Velmi důležité je dodržovat správný postup zkoušení a před kontrolou je důležité důkladné očištění a odmaštění povrchu svarového spoje. Podle detekčních prostředků rozeznáváme : metodu barevné indikace (přítomnost vady se projeví vznikem kontrastní barevné indikace, hodnocení se provádí na denním světle nejjednodušší je zkouška petrolejem, kdy se vada projeví mastnými skvrnami na povrchu naneseného povlaku z vápna) a metodu fluorescenční (zkušební kapalina je pro zvýšení citlivosti fluoreskující a vada se projeví světélkující indikací při ozáření ultrafialovým světlem, nepoužívá se proto vývojka). Existuje i metoda dvouúčelová, kdy použitý penetrant obsahuje fluorescenční látku, která je zároveň barvivem. Hodnocení je subjektivní a vyžaduje zkušenosti. Výhodou této metody je nenáročnost, nízká cena, snadná indikace vad a poměrně velká citlivost. Nevýhodou je odhalení pouze vad spojených s povrchem, potřeba čistého a hladkého povrchu (Ra 3,2 mikrometru), nestálost výsledků (vady je třeba hledat brzy po nanesení vývojky, po delší době mohou malé vady zmizet, velké se zase rozpijí a jeví se větší) a obtížná registrace vad. Tuto metodu lze aplikovat na všech materiálech (magnetických i nemagnetických) a lze tak zkoušet i těsnost tlakových nádob. I tato zkouška se doplňuje zkouškami prozářením nebo ultrazvukovou zkouškou. Kapilární zkouška se provádí podle normy ČSN EN a svary se vyhodnocují podle normy ČSN EN Zkouška magnetická prášková Tato metoda umožňuje zjišťovat povrchové nebo těsně podpovrchové (max. asi 2-3 mm) vady. Je založena na principu zviditelnění magnetických siločar vystupujících na povrch feromagnetických materiálů (což je určité omezení této metody feromagnetické jsou např. nelegované a legované oceli kromě ocelí austenitických). Pokud je na povrchu, nebo těsně 5
7 pod ním, nějaká vada ve zkoušeném materiálu (která není feromagnetická, např. trhlina, struska, bublina), tak magnetické siločáry obcházejí tuto vadu a uzavírají se vzduchem a vystupují nad povrch materiálu, kde tvoří tzv. rozptylové magnetické pole. Princip je tedy založen na zjišťování rozptylu magnetického toku, který vznikne ve zmagnetovaném feromagnetickém materiálu v místě necelistvostí (trhlin) nebo náhlé změny magnetických vlastností (struska). Vystupující siločáry lze zviditelnit například jemným železným prachem, který může být rozptýlený ve vhodné kapalině (např. petrolej) tzv. polévací zkouška, nebo suchý. V místě kde vycházejí siločáry z povrchu zkoušeného svaru dojde k ulpění železného prachu a tím ke zviditelnění vady. V neporušených místech železný prach neulpí a steče dolů. V místě vzniklého rozptylového pole je prášek přitahován a vytváří zřetelnou stopu, která je obrysem vady. Pro lepší kontrast a zvýšení citlivosti metody natíráme například zkoušený povrch bílou barvou, nebo železný prach značkujeme fluoreskující barvou, která po osvětlení ultrafialovým světlem intenzivně září. U svarů s austenitickými oblastmi se musí počítat s výskytem nepravých indikací na rozhraní mezi feromagnetickým a nemagnetickým materiálem, stejně tak ke vzniku nepravých indikací dochází, když je zmagnetizovaný materiál poškrábaný. V těchto případech se musí použít jiných metod hodnocení svarů. Zkoušený předmět magnetizujeme buď průchodem el. proudu (stejnosměrného nebo střídavého využívá se jeho magnetického účinku), potom se jedná o tzv. magnetování proudové, nebo elektromagnetem ve tvaru jha (zkoušený předmět se vkládá mezi dva póly magnetu), tzv. magnetování pólové. Směr průchodu proudu, nebo směr magnetických siločar by měl být pokud možno orientován kolmo na rovinu předpokládané vady. Tehdy je metoda nejúčinnější. Proto v praxi magnetujeme nejméně ve dvou na sebe kolmých směrech, abychom odhalili pokud možno všechny případné vady. Výhodou magnetické zkoušky je rychlost, malé náklady na zařízení, snadná obsluha a schopnost odhalit i podpovrchové vady. Nevýhodou je práce se špinavou kapalinou, možnost opálení povrchu při magnetizaci průchodem proudu, obtížná zjistitelnost malých a oblých vad Obtížný je také záznam výsledku zkoušky. Provádění magnetických zkoušek se řídí normami ČSN EN 1290 a ČSN EN Zkouška ultrazvuková Tato zkouška je založena na principu odrazu vlnění na rozhraní dvou prostředí, která mají odlišné vlastnosti při šíření tohoto vlnění. Mechanické vlnění (tj. střídavé stlačování a rozpínání se) se šíří celistvým prostředím určitou rychlostí, která je závislá především na druhu prostředí a na frekvenci vlnění. Pokud se náhle změní druh prostředí, změní se náhle i poměry v šíření vlnění na rozhraní dvou různých prostředí. Říkáme, že se vlnění láme nebo odráží. Dá se tedy říci, že je tato metoda založena na principu šíření akustického vlnění zkoušeným předmětem, jeho reakci na změny ve zkoušeném předmětu a následnou registraci. Zdroje ultrazvukových impulsů jsou ultrazvukové zkušební sondy, jejichž základním prvkem je elektroakustický měnič. Tyto měniče mění elektrický signál na mechanický a nejčastěji se používají měniče piezoelektrické. Podle druhu vln, které sonda vysílá a přijímá se dělí sondy na přímé a úhlové. Jako indikátor se používá obrazovka, na jejímž stínítku se zobrazují vysílané a přijímané impulsy. V okamžiku vysílání se na obrazovce objeví vysílací impuls (počáteční echo) a koncové echo. Mezi nimi jsou potom případná echa signalizující vadu v kontrolovaném výrobku. Vzdálenost mezi počátečním a koncovým echem je přímo úměrná tloušťce základního materiálu. 6
8 Nejjednodušší metodou zkoušení ultrazvukem je metoda průchodová. Vady v materiálu jsou překážkou, za níž se vytvoří ultrazvukový stín, tj. akustický tlak procházející ultrazvukové vlny se sníží. Na dvou protilehlých površích se souose umístí vysílací a přijímací sonda. Základem metody je měření hodnoty ultrazvukové energie, která projde zkoušeným předmětem. Pokud je mezi vysílačem vada, akustický tlak poklesne a tím zjistíme, že je v materiálu vada. Tato metoda je vhodná pro zkoušení výrobků menších tlouštěk s rovnoběžnými povrchy přístupnými z obou stran. Nevýhodou je nemožnost odlišit, zda pokles akustického tlaku je v důsledku vady nebo nedokonalým akustickým navázáním. Další nevýhodou je, že se musí použít dvě oddělené ultrazvukové sondy, které musí být umístěny souose. Nejrozšířenější je metoda odrazová impulsová. Je všestranně použitelná a poskytuje informace nejen o vadách, ale i o struktuře materiálu, rozměrech atp. Princip metody spočívá ve vysílání krátkého ultrazvukového impulsu, který se odráží od všech rozhraní (vad i povrchů), vrací se zpět do sondy a časový průběh je zobrazován na obrazovce. Generátor tedy vybudí ultrazvukovou sondu, která vysílá i přijímá ultrazvukové impulsy a je akusticky navázaná na zkoušené prostředí. Impulsy se odrážejí od vad a od povrchu materiálu a vracejí se zpět do sondy. Generátor je spouštěn synchronizátorem současně se zdrojem časové základny, která se přivádí na horizontální vychylovací destičky obrazovky. Na její vertikální vychylovací systém je připojen výstup zesilovače. Impulsová odrazová metoda dává informaci o vzdálenosti odrazové plochy podle zpoždění, s nímž se odražený impuls (echo) vrátí do sondy a o velikosti odrazové plochy podle výšky echa. Výhodou této metody je možnost vysílat i přijímat jednou sondou a lze tedy kontrolovat i výrobky přístupné pouze z jedné strany. Ultrazvukem jsou dobře zjistitelné vady plošného charakteru, kdy rovina vady je přibližně kolmá na směr šíření vlnění. Obtížně jsou však zjistitelné objemové vady (bubliny, póry) a plošné vady umístěné rovnoběžně se směrem vlnění. Nelze téměř vůbec usuzovat typ vady (nelze zjistit zdaly jde o bublinu, pór či trhlinu), je možné pouze určit, že se jedná o nějakou vadu a přibližně určit velikost vady. Z toho je patrné, že se zjistitelnost vad u zkoušky prozařováním a ultrazvukem dobře doplňuje. Proto se často tyto dvě metody kombinují.výhodou ultrazvuku je téměř okamžitý výsledek zkoušky, nižší cena zkušebního zařízení, než u prozařování a snadné zkoušení větších tlouštěk. Vzhledem k charakteru metody, ji můžeme také používat k měření tlouštěk, případně ke zjišťování úbytku tloušťky. Nejsou také potřeba žádná zvláštní a nákladná bezpečnostní opatření, jako u prozařování. Pracovník kontroly musí být velmi zkušený, aby výsledky byly hodnověrné. Nevýhodou je obtížné, až nemožné rozpoznání druhu vady a výsledky nejsou zpravidla dokumentovány (neexistuje trvalý záznam obrazu vad). Pro zkoušení ultrazvukem platí norma ČSN EN 1714 a pro vyhodnocení platí ČSN EN Zkouška prozářením (RTG) Jedná se o nejstarší metodu nedestruktivního zkoušení a její princip spočívá v pohlcování ionizačního záření (pronikavé elektromagnetické záření) v kontrolovaném výrobku a z následného zviditelnění prošlého záření vhodným detektorem a lze tak stanovit místa ve kterých se vyskytují vady. V těchto místech je záření pohlcováno méně a na detektoru (filmu) se potom jeví jako tmavší místa. Tato metoda slouží ke zjišťování vnitřních vad a někdy i pro zjišťování povrchových, ale nepřístupných vad. Využívá se vlastnosti každého prvku (slitiny prvků), kterou je různé pohlcení (zeslabení) pronikavého elektromagnetického záření procházejícího tímto materiálem. U 7
9 kovových materiálů (které obvykle svařujeme) je tímto elektromagnetickým zářením nejčastěji rentgenové (RTG) nebo gama záření. Jako zdroje záření se používají rentgenové lampy (záření X rentgenové) nebo používáme-li gama záření, tak to vychází z malého množství radioaktivního zářiče (radioaktivních prvků při jejich radioaktivním rozpadu, kterým říkáme radioizotopy iridium, kobalt). Dá se použít i lineární urychlovače (záření XX urychlené elektrony). Jako detektor záření se používá radiografický film. Necháme-li procházet RTG (nebo gama) záření svarovým spojem, tak na protilehlé straně ke zdroji záření dostáváme profil intenzit záření. Intenzitu záření většinou registrujeme pomocí fotografického filmu, na fotoluminiscenčním stínítku (štítku) a nebo pomocí speciální elektronky převádíme intenzitu záření do elektronické podoby. Intenzita záření je vyšší v místech menší tloušťky materiálu, kdy zeslabení může být zapříčiněno například přítomností dutin v materiálu (bubliny, póry). Větší intenzita záření se pak na filmu projeví větším zčernáním filmu v daném místě. Na vyvolaném filmu (radiogramu) je trvale zaznamenán průmět takové vady do roviny filmu, který můžeme snadno uchovat i pro pozdější potřebu jako doklad o jakosti svaru. Touto cestou jo možno zjistit i přítomnost jiného materiálu ve svaru. Tento cizí materiál má jinou pohltivost záření, než okolní materiál svaru a to se projeví také změnou intenzity záření procházejícího zkoušeným svarem. Například struska z obalu elektrod má mnohem nižší pohltivost záření, než okolní ocel a na radiogramu se zaznamená vyšším zčernáním. Naopak wolframový vměstek ve svaru zhotoveném metodou TIG pohlcuje záření více, než ocel a jeví se na radiogramu menším zčernáním, zpravidla světlou tečkou. Prozařování můžeme provádět přes jednu stěnu nebo přes dvě stěny. Aby byla zajištěna identifikace zkoušky, musí být každá oblast zkoušeného předmětu před ozářením označena značkami (písmena, číslice, symboly). Jasnost radiogramu se kontroluje radiografickými měrkami. Technika prozařování rovinných tavných svarů je zpravidla jednoduchá. Směr ionizujícího záření se volí nejčastěji kolmý na plochu svaru, je však nutné nastavit vhodné napětí na rentgenové lampě, případně zvolit vhodný radioizotop, vyhovující radiografický film a kovové zesilovací fólie. Dále je nutno dodržet podmínky požadované jakosti radiogramu (ostrost, kontrast, rozlišitelnost detailů), stanovit správnou expozici a snímek dobře fotochemicky zpracovat v temné komoře. Obtížnější je již zkoušení tupých svarů příčných na nerovných plochách. U koutových rohových a kombinovaných svarů je rovněž nezbytné volit účelný směr záření. Často je nutné použít vyrovnávacích klínů určených pro vyrovnání značně se měnící prozařované tloušťky materiálu. Klíny jsou vyrobeny ze stejného materiálu jako je prozařovaný svar. V závěrečné fázi hodnocení je pak nutné zajistit optimální podmínky pro vyhodnocování radiogramů. Výsledkem zkoušky je tedy radiogram, na kterém je pomocí různého zčernání zviditelněn rozdíl pohlcení ionizujícího záření při průchodu kontrolovaným kusem. Prozařováním jsme schopni zkoušet tloušťky materiálů od několika mm až do stovek mm. Rozeznatelnost vad se pohybuje na hranici 1-2 % prozařované tloušťky. Zkouška prozářením je velmi citlivou zkouškou hlavně pro objemové vady (bubliny, póry, strusková a kovové vměstky), méně citlivou však pro plošné vady (studené spoje a trhliny). Obraz vady si zachovává tvar průmětu vady do roviny povrchu filmu a je tedy většinou dobře patrné o jaký typ vady se jedná. Je také možné změřit přibližně velikost vady (záleží na poloze a tvaru vady). Při hodnocení se potom tedy určuje druh, velikost, četnost a vzájemná poloha vad zobrazených na radiogramu. Prozařování je ale také velmi drahou zkouškou, vyžadující speciální zařízení, zvláštní bezpečnostní pracoviště a vyškolený personál. Ionizující záření je lidskému organismu 8
10 nebezpečné. Pracoviště pro provádění zkoušek prozářením patří mezi riziková pracoviště a platí pro ně zvláštní hygienické a bezpečnostní předpisy. Pro zkoušku prozářením platí norma ČSN EN 1435 a pro vyhodnocení radiogramů pak ČSN EN a ČSN EN Další zkoušky Existují i další nedestruktivní zkoušky, jako je např. zkouška těsnosti, používaná u nádob nebo potrubních systémů, kdy se zkouší buď tlakem kapaliny nebo plynu tak, že se tlak zvyšuje až na předepsanou hodnotu a pak se po určitou dobu nezvyšuje, ale sleduje se a měří jeho pokles. U ultrazvukové zkoušky existují např. metody impedační, odrazové-rezonanční nebo akustická emise. 2.2 Destruktivní zkoušky Destruktivní zkoušky jsou obdobou zkoušek na zjišťování mechanických vlastností materiálů. Podrobný popis destruktivních zkoušek svarových spojů je uveden v doporučené literatuře ke cvičení. Zde je uveden pouze výčet těchto metod a norem pro jejich provádění: - příčná zkouška tahem (ČSN EN 895) - zkouška lámavosti (ČSN EN 910) - zkouška rázem v ohybu (ČSN EN 875) - zkouška rozlomením (ČSN EN 1320) - zkouška mikro a makro struktury (ČSN EN 1321) - zkouška tvrdosti (ČSN EN ) 9
NEDESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ
NEDESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ Mgr. Ladislav Blahuta Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP
VíceKontrola povrchových vad
Kontrola povrchových vad Základní nedestruktivní metody pro kontrolu povrchových vad jsou vizuální, penetrační, magnetická a vířivými proudy. Pokud není stanoveno jinak, volíme použití metod NDT podle
VíceMetrologie ve strojírenství
Název projektu: Sbližování teorie s praxí Datum zahájení projektu: 01.11.2010 Datum ukončení projektu: 30.06.2012 Obor: Zámečník, MS Ročník: 2, 3 Zpracoval: Bc. Jan Dula Modul: Metrologie ve strojírenství
VíceZKOUŠENÍ MATERIÁLU. Defektoskopie a technologické zkoušky
ZKOUŠENÍ MATERIÁLU Defektoskopie a technologické zkoušky Zkoušení materiálů bez porušení Nedestruktivní zkoušky (nezpůsobují trvalou změnu tvaru, rozměrů nebo struktury): metody zkoumání struktur (optická
VíceNedestruktivní zkoušení - platné ČSN normy k 31.10.2005
Nedestruktivní zkoušení - platné ČSN normy k 31.10.2005 (zpracováno podle Věstníků ÚNMZ do č. včetně) Vzdělávání pracovníků v NDT: ČSN EN 473 (01 5004) Nedestruktivní zkoušení - Kvalifikace a certifikace
VíceProblémy při obloukovém svařování Příčiny vad a jejich odstranění
Problémy při obloukovém svařování vad a jejich odstranění Vady svarů mohou být způsobeny jednou nebo více uvedenými příčinami ESAB VAMBERK, s.r.o. Smetanovo nábřeží 334 517 54 VAMBERK ČESKÁ REPUBLIKA Tel.:
VíceSeznam platných norem NDT k 31.12.2011
Seznam platných norem NDT k 31.12.2011 Stupeň Znak Číslo Název Dat. vydání Účinnost Změny ČSN EN 015003 10256 Nedestruktivní zkoušení ocelových trubek - Kvalifikace a způsobilost pracovníků nedestruktivního
VíceSeznam platných norem z oboru DT k
Seznam platných norem z oboru DT k 30.9.2011 Stupeň Znak Číslo Název ČSNEN 015003 10256 Nedestruktivní zkoušení ocelových trubek - Kvalifikace a způsobilost pracovníků nedestruktivního zkoušení pro stupeň
VíceDOPORUČENÁ LITERATURA KE KVALIFIKAČNÍM A RECERTIFIKAČNÍM ZKOUŠKÁM:
DOPORUČENÁ LITERATURA KE KVALIFIKAČNÍM A RECERTIFIKAČNÍM ZKOUŠKÁM: A. PRACOVNÍCI NEDESTRUKTIVNÍHO ZKOUŠENÍ KVALIFIKAČNÍ A CERTIFIKAČNÍ SYSTÉM (KCS) PODLE POŽADAVKŮ STANDARDU STD-101 APC (ČSN EN 473) 1.
VíceCZ.1.07/1.5.00/
Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy Zvolenovská 537, Hluboká nad Vltavou Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448 CZ.1.07/1.5.00/34.0448 1 Číslo projektu
VíceČeská svářečská společnost ANB Czech Welding Society ANB (Autorised National Body for Welding Personnel and Company Certification) IČO: 68380704
Normy pro tavné Aktuální stav 11/2014 Požadavky na jakost při tavném EN ISO 3834-1 až 5 CEN ISO/TR 3834-6 Obloukové Skupiny materiálu CEN ISO/TR 15608 ISO/TR 20173 Doporučení pro EN 1011-1 (ISO/TR 17671-1)
VíceVYHODNOCOVÁNÍ RADIOGRAFICKÝCH ZKOUŠEK POMOCÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY
VYHODNOCOVÁNÍ RADIOGRAFICKÝCH ZKOUŠEK POMOCÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY Michal Kořenář 1 Abstrakt Cílem práce bylo popsat postup vyhodnocení radiografických zkoušek. Dále byl vytvořen postup pro vyhodnocování
VíceRADIOGRAPHIC TESTING ÚVOD DOPORUČENÉ MATERIÁLY DEFINICE URČENÍ DÉKLA ŠKOLENÍ. Sylabus pro kurzy radiografické metody dle systému ISO / 3
RADIOGRAPHIC TESTING Sylabus pro kurzy radiografické metody dle systému ISO 9712 RT PROCES SYSTÉM METODA STUPEŇ / TECHNIKA SEKTOR CODE PLATNÉ OD ZPRACOVAL NDT 9712 RT 1, 2, 3 MS, w, c - 4 / 2015 MAŘÁNEK
VíceVÝZNAM A NENAHRADITELNOST VIZUÁLNÍ KONTROLY PŘI KVALIFIKACI PROCESU SVAŘOVÁNÍ
Czech Society for Nondestructive Testing NDE for Safety / DEFEKTOSKOPIE 2012 October 30 - November 1, 2012 - Seč u Chrudimi - Czech Republic VÝZNAM A NENAHRADITELNOST VIZUÁLNÍ KONTROLY PŘI KVALIFIKACI
VíceVlastnosti, které souvisí se zpracováním materiálu na výrobek. VÝBĚR VHODNÉ TECHNOLOGIE
Vlastnosti, které souvisí se zpracováním materiálu na výrobek. VÝBĚR VHODNÉ TECHNOLOGIE TVÁRNOST Tvárný materiál si zachová tvar daný působením mechanických sil a to i po jejich zániku. Tvárnost zjišťujeme
VíceOVMT Zkoušky bez porušení materiálu
Zkoušky bez porušení materiálu Materiál, hutní polotovary, strojní součásti i konstrukce obsahují většinou různé povrchové nebo vnitřní vady. Defekty vznikají již při výrobě nebo následně v průběhu provozu.
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.8 Zbytková napětí a defektoskopie
Nauka o materiálu Přednáška č.8 Zbytková napětí a defektoskopie Příčiny vzniku zbytkových napětí V konstruktérské a výpočtářské praxi je obvykle materiál považován za homogenní izotropní kontinuum. K deformaci
Více- Zvýšení nebo snížení hladiny kapaliny v kapiláře lze stanovit z následujícího výrazu:
P9: NDT metody 2/5 Metoda kapilární - Kapilární metoda se využívá pro detekci povrchových necelistvostí jak v kovových, tak i nekovových materiálech, které však nejsou pórovité (měď, hliník, ocel, sklo,
VíceUnipetrol RPA, s.r.o. Přípustné klasifikační stupně svarů a rozsah N kontroly svarů prozářením nebo ultrazvukem
Unipetrol RPA, s.r.o. Přípustné klasifikační stupně svarů a rozsah N 15 010 Sekce technické služby kontroly svarů prozářením nebo ultrazvukem Norma je závazná pro všechny útvary společnosti a externí organizace,
Více- Evropská norma ČSN EN 473 rozlišuje následující NDT metody:
P8: NDT metody 1/5 - Nedestruktivní zkušební metody (NDT) jsou techniky, jejichž účelem je vnitřní i vnější kontrola integrity výrobků, popřípadě ověřování materiálových struktur bez poškození nebo destrukce
VíceStrana 5, kap. 10, zařazen nový článek (navazující bude přečíslován)
OPRAVA ČESKÉHO OBRANNÉHO STANDARDU 1. Označení a název opravovaného ČOS 343906, 1. vydání Svařování. Obalené elektrody pro ruční obloukové svařování vysokopevnostních ocelí 2. Oprava č. 1 Část č. 1 Původní
VíceDOM - ZO 13, s.r.o., školící středisko NDT. TD401-F701 Osnova kurzů NDT
Strana: 1/6 Obsah Seznam normativních dokumentů pro školení pracovníků NDT...2 Vizuální kontrola svařované výrobky...3 Osnova kurzu pro VT stupeň 1...3 Osnova kurzu pro VT stupeň 2...5 Nejbližší termín
VíceVÍŘIVÉ PROUDY DZM 2013 1
VÍŘIVÉ PROUDY DZM 2013 1 2 VÍŘIVÉ PROUDY ÚVOD Vířivé proudy tvoří druhou skupinu v metodách, které využívají ke zjišťování vad materiálu a výrobků působení elektromagnetického pole. Na rozdíl od metody
VíceElektrostruskové svařování
Nekonvenční technologie svařování Elektrostruskové svařování doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. ivo.hlavaty@vsb.cz http://fs1.vsb.cz/~hla80 1 Elektroda zasahuje do tavidla, které je v pevném skupenství nevodivé.
Více5. Radiografické určení polohy, profilu výztuže
5. Radiografické určení polohy, profilu výztuže 5.1. Úvod Radiografický průzkum uložení a profilu jednotlivých prutů výztuže je vhodný především v silně vyztužených železobetonových konstrukcích, v nichž
VíceStavebnictví Energetika Tlaková zařízení Chemickz průmysl Dopravní prostředky
Stavebnictví Energetika Tlaková zařízení Chemickz průmysl Dopravní prostředky čelní, boční a šikmé stehové (krátké svary pro zabezpečení polohy), těsnící ( u nádrží apod.), nosné (konstrukce), spojovací
VíceZKOUŠENÍ MAGNETICKOU METODOU PRÁŠKOVOU
SMĚRNICE S06 Rev. 3 ZKOUŠENÍ MAGNETICKOU METODOU PRÁŠKOVOU Počet listů: 7 Vydání: české Vydavatel: Zkušební laboratoř defektoskopie Funkce Jméno Podpis Datum Vypracoval: Manager kvality laboratoře Petr
VíceČSN EN 287-1 Zkoušky svářečů Tavné svařování Část 1: Oceli
ČSN EN 287-1 Zkoušky svářečů Tavné svařování Část 1: Oceli Výtah z normy vysvětlující jednotlivé proměnné 1) Metoda svařování : metody svařování definované v normě ČSN EN ISO 857-1 a označení dle ČSN EN
VíceVýrobní způsob Výrobní postup Dodávaný stav Způsob Symbol Výchozí materiál Skružování Svařování pod. (Za tepla) válcovaný Skružování za
Svařované ocelové trubky pro tlakové nádoby a zařízení Technické dodací podmínky Část 5: Pod tavidlem obloukově svařované trubky z nelegovaných a legovaných ocelí se zaručenými vlastnostmi při zvýšených
VíceTechnologie I. Část svařování. Kontakt : E-mail : michal.vslib@seznam.cz Kancelář : budova E, 2. patro, laboratoře
Část svařování cvičící: Ing. Michal Douša Kontakt : E-mail : michal.vslib@seznam.cz Kancelář : budova E, 2. patro, laboratoře Doporučená studijní literatura Novotný, J a kol.:technologie slévání, tváření
VíceSVAŘOVÁNÍ: DOZOR, NORMY A ZKOUŠKY
SVAŘOVÁNÍ: DOZOR, NORMY A ZKOUŠKY VVV MOST spol. s r.o. Sídlo společnosti: Topolová 1234, 434 01 MOST, IČO: 00526355, DIČ: CZ00526355, Web: www.vvvmost.cz Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Jochman, Tel.:
Více1 TECHNIKA SVAŘOVÁNÍ 1.1 DRUHY SVARŮ
1 TECHNIKA SVAŘOVÁNÍ 1.1 DRUHY SVARŮ Při obloukovém svařování se používají tyto základní druhy svarů : svar lemový, svar tupý (I, V, X, U a poloviční V, X, U), svar koutový (rohový). 1.2 PŘÍPRAVA SVAROVÝCH
VíceObloukové svařování wolframovou elektrodou v inertním plynu WIG (TIG) - 141
Obloukové svařování wolframovou elektrodou v inertním plynu WIG (TIG) - 141 Při svařování metodou 141 hoří oblouk mezi netavící se elektrodou a základním matriálem. Ochranu elektrody i tavné lázně před
VíceZápis z jednání OS v Brně
Zápis z jednání OS10 26.6.2018 v Brně Doc. Mazal - přivítal a zahájil jednání OS10 - představil VUT Brno na jejíž půdě jsme se sešli. - informoval o problémech s vydáváním časopisu NDT Bulletin - informoval
VíceUltrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský
Ultrazvuková defektoskopie Vypracoval Jan Janský Základní principy použití vysokých akustických frekvencí pro zjištění vlastností máteriálu a vad typické zařízení: generátor/přijímač pulsů snímač zobrazovací
VícePENETRANT TESTING ÚVOD DOPORUČENÉ MATERIÁLY DEFINICE URČENÍ DÉKLA ŠKOLENÍ. Sylabus pro kurzy kapilární metody dle systému ISO / 3
PENETRANT TESTING Sylabus pro kurzy kapilární metody dle systému ISO 9712 PT PROCES SYSTÉM METODA ÚVOD STUPEŇ / TECHNIKA SEKTOR CODE PLATNÉ OD ZPRACOVAL NDT 9712 PT 1, 2, 3 MS, w, c - 4 / 2015 ŠKEŘÍK Kapilární
VíceNavařování srdcovek výhybek P-NA-M-03/2013
SŽDC, státní organizace Dlážděná 1003/7 110 00 Praha 1 DVI, a.s. - Svářečská škola Náměstí 17.listopadu 2058 560 02 Česká Třebová Navařování srdcovek výhybek s nadměrným opotřebením ručně elektrickým obloukem
VíceOVMT Zkoušky bez porušení materiálu
Zkoušky bez porušení materiálu Materiál, hutní polotovary, strojní součásti i konstrukce obsahují většinou různé povrchové nebo vnitřní vady. Defekty vznikají již při výrobě nebo následně v průběhu provozu.
VíceTechniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin
Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Přehled Byl-li podle obecných norem nebo regulačních směrnic detekovány souvislé trhliny na vnitřním povrchu, musí být následně přesně stanoven rozměr.
VícePostup navařování srdcovek výhybek P-NA-P-02/2013
SŽDC, státní organizace Dlážděná 1003/7 110 00 Praha 1 DVI, a.s. - Svářečská škola Náměstí 17.listopadu 2058 560 02 Česká Třebová Postup navařování srdcovek výhybek poloautomatem plněnou elektrodou P-NA-P-02/2013
Více1 PŘÍDAVNÝ MATERIÁL PRO PLAMENNÉ SVAŘOVÁNÍ
1 PŘÍDAVNÝ MATERIÁL PRO PLAMENNÉ SVAŘOVÁNÍ 1.1 SVAŘOVACÍ DRÁTY Jako přídavný materiál se při plamenovém svařování používá drát. Svařovací drát podstatně ovlivňuje jakost svaru. Drát se volí vždy podobného
VíceSeminář Provádění ocelových a hliníkových konstrukcí dle řady norem EN 1090, Praha,
Seminář Provádění ocelových a hliníkových dle řady norem EN 1090, Praha, 21. 6. 2011 Svařování jako hlavní proces spojování ocelových Group Základní požadavek v souvislosti s ČSN EN 1090-2: systém jakosti
VíceEDDY CURRENT TESTING ÚVOD DOPORUČENÉ MATERIÁLY DEFINICE URČENÍ DÉKLA ŠKOLENÍ. Sylabus pro kurzy metody vířivých proudů dle systému ISO 9712 1 / 7
EDDY CURRENT TESTING Sylabus pro kurzy metody vířivých proudů dle systému ISO 9712 ET PROCES SYSTÉM METODA STUPEŇ / TECHNIKA SEKTOR CODE PLATNÉ OD ZPRACOVAL NDT 9712 ET 1, 2, 3 MS, t - 4 / 2015 ROXER ÚVOD
VíceVýroba a montáž tlakových a netlakových zařízení a svařovaných konstrukcí. Část 8: Kontrola a zkoušení
Strana 1/8 Výroba a montáž tlakových a netlakových zařízení Datum Jméno Podpis Vypracoval 12/08/2016 Petr Štefaňák Anglický originál kontroloval 12/08/2016 Herbert Dirninger Schválil Strana 2/8 Vydání
Více2. přednáška. Petr Konvalinka
EXPERIMENTÁLNÍ METODY MECHANIKY 2. přednáška Petr Konvalinka Experimentální vyšetřování pevnostních vlastností betonu Nedestruktivní metody zkoušky pevnosti Schmidtovo kladívko odpor v otlačení pull-out
VíceMn P max. S max 0,025 0,020 0,30. Obsah těchto prvků nemusí být uváděn, pokud nejsou záměrně přidávány do tavby. Prvek Mezní hodnota rozboru tavby
Svařované ocelové trubky pro tlakové nádoby a zařízení Technické dodací podmínky Část 2: Elektricky svařované trubky z nelegovaných a legovaných ocelí se zaručenými vlastnostmi při zvýšených teplotách
VíceNedestruktivní zkoušení - platné ČSN normy k 31.08.2009
Nedestruktivní zkoušení - platné ČSN normy k 31.08.2009 (zpracováno podle Věstníků ÚNMZ do č.07/2009 včetně) Přehled norem pro NDT uvádí současný stav zavedených evropských (EN) a mezinárodních (ISO) nebo
VícePROCES SVAŘOVÁNÍ. SK 01 PROCES SVAŘOVÁNÍ Změna 0. Výtisk číslo : 1. Vydáno: Účinnost od: Kontrolou pověřen: Jaroslav Vlk
PROCES SVAŘOVÁNÍ Výtisk číslo : 1 Vypracoval: Vladimíra Holubová Kontrolou pověřen: Jaroslav Vlk Schválil: Ahmad Raad Vydáno: 24. 2. 2016 Účinnost od: 24. 2. 2016 SK-01 1 / 7 Verze: 3 1. Obsah: 1. Obsah:...
VíceČSN EN 62135-2 ed.2 (05 2013) Odporová svařovací zařízení-část 2: požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC) Vydání: prosinec 2015 S účinností od 2018-03-31 se zrušuje ČSN EN 62135-2 z listopadu
VíceSeznam technických norem pro oblast svařování 3/2016
Označení normy Název normy Poznámky ČSN EN ISO 3834-1 Požadavky na jakost Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů Část 1: Kritéria pro volbu odpovídajících požadavků na jakost ČSN EN
VíceNedestruktivní defektoskopie
Nedestruktivní defektoskopie Technologie údržeb a oprav strojů Obsah Vizuální prohlídky Kapilární metody Magnetické práškové metody Ultrazvukové metody Radiodefektoskopické metody Infračervené metody Optická
VíceKurzy připravují NDT pracovníka pro činnosti při zkoušení výrobků a zařízení pomocí vizuální metody v průmyslových podmínkách.
VT METODA VIZUÁLNÍ EN473 Kurzy připravují NDT pracovníka pro činnosti při zkoušení výrobků a zařízení pomocí vizuální metody v průmyslových podmínkách. Pro metodu VT jsou požadavky na vstupní znalosti
VíceVizuální kontrola svarů požadavky výrobkových norem, vady svarů z praxe, certifikace personálu NDT
Vizuální kontrola svarů požadavky výrobkových norem, vady svarů z praxe, certifikace personálu NDT Ing. David Hrstka, Ph.D. SVV Praha, s.r.o. U Michelského lesa 370, Praha 4, 140 75 hrstka@svv.cz Anotace:
VíceZkoušení heterogenních a austenitických svarů technikou Phased Array a technikou TOFD
Zkoušení heterogenních a austenitických svarů technikou Phased Array a technikou TOFD Ing. Miloš Kováčik, SlovCert s. r. o. Bratislava, Jan Kolář ČEZ JE Temelín Úvod V jaderné energetice a těžkých chemických
VíceSvarové spoje. Druhy svařování:
Svarové spoje Svarové spoje patří mezi nejpoužívanější a nejefektivnější nerozebíratelné spojení strojních součástí. Svařování je spojování kovových i nekovových materiálů působením tepla nebo tlaku nebo
VíceVýrobky válcované za tepla z jemnozrnných konstrukčních ocelí normalizačně žíhané nebo normalizačně válcované Technické dodací podmínky
Výrobky válcované za tepla z jemnozrnných konstrukčních ocelí normalizačně žíhané nebo normalizačně válcované Technické dodací podmínky ČS E 10025 3 září 2005 Způsob výroby volí výrobce.. Pokud to bylo
VíceOcelový tubusový stožár
Ocelový tubusový stožár Je v Evropě nejčastěji používaným typem stožáru pro větrnou elektrárnu. Stožáry mají výšku většinou 40 105m, výjimečně i více. V těchto délkách by je nebylo možné přepravovat a
VíceOVMT Zkoušky bez porušení materiálu
Zkoušky bez porušení materiálu Materiál, hutní polotovary, strojní součásti i konstrukce obsahují většinou různé povrchové nebo vnitřní vady. Defekty vznikají již při výrobě nebo následně v průběhu provozu.
VíceKERAMICKÉ PODLOŽKY. Základní informace o použití keramických podložek... E1 Přehled druhů v nabídce... E2
KERAMICKÉ PODLOŽKY Základní informace o použití keramických podložek... E1 Přehled druhů v nabídce... E2 Základní informace o použití keramických podložek Použití keramických podložek přináší mnoho výhod
VíceSVAROX VT se aplikuje na hutní polotovary (vývalky, výkovky, odlitky, apod.), díly a komponenty, montážní podsestavy a svarové spoje.
1. METODIKA PROVÁDĚNÍ KONTROLY 1.1. Všeobecně 1.1.1 Podle použitých kontrolních prostředků se VT rozděluje na dvě základní metody: a) Přímá vizuální kontrola (direct visual testing): je kontrola, při které
VícePředmět - Svařování v praxi
Praktická příprava MMA Úloha č. 1 Návary na plechu v poloze vodorovné shora (PA) Přídavný materiál: obalená elektroda průměr a mm bazická (DC+) (ISO 2560-A-E 38 3 B 42 H10) ESAB OK48.60, OK 48.00 Celý
VícePARAMETRY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ NÁKLADY NA SVAŘOVÁNÍ
PARAMETRY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ NÁKLADY NA SVAŘOVÁNÍ Ing. Stanislav Novák, CSc., Ing. Jiří Mráček, Ph.D. PRVNÍ ŽELEZÁŘSKÁ SPOLEČNOST KLADNO, s. r. o. E-mail: stano@pzsk.cz Klíčová slova: Parametry ovlivňující
VíceVSTUPNÍ KONTROLA KOVOVÝCH MATERIÁLŮ A VÝROBKŮ Z NICH NEDESTRUKTIVNÍMI METODAMI
UNIPETROL RPA, s.r.o. Strana 1/7 Datum vytištění: 17. 4. 2019 Rozsah platnosti: UNIPETROL RPA, s.r.o. (bez odštěpných závodů a bez Jednotek Rafinérie Litvínov/Kralupy) VSTUPNÍ KONTROLA KOVOVÝCH MATERIÁLŮ
VíceTechnologie I. Pájení
Technologie I. Pájení Pájení Pájením se nerozebíratelně metalurgickou cestou působením vhodného TU v zdroje Liberci tepla, spojují stejné nebo různé kovové materiály (popř. i s nekovy) pomocí přídavného
VíceSvětlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.
1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením
VíceOpravy odlitkû ze edé litiny
Opravy odlitkû ze edé litiny Šedá litina je obtížně svařitelná. Byla vypracována celá řada více či měně úspěšných metod, technologických postupů svařování a pájení. Základním předpokladem úspěšnosti opravy
VíceVSTUPNÍ KONTROLA KOVOVÝCH MATERIÁLŮ A VÝROBKŮ Z NICH NEDESTRUKTIVNÍMI METODAMI
UNIPETROL RPA, s.r.o. Strana 1/7 Datum vytištění: 5. 4. 2017 VSTUPNÍ KONTROLA KOVOVÝCH MATERIÁLŮ A VÝROBKŮ Z NICH NEDESTRUKTIVNÍMI METODAMI Schválil: Jednatel společnosti Platnost od: 1.7.2012 Správce
VíceDESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ II.
DESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ II. Mgr. Ladislav Blahuta Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám -
VíceČSN EN ISO 472 ČSN EN ISO
Související normy: ČSN EN ISO 3834-1 až 6 - Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů, tj. s aplikací na plasty. (Využití prvků kvality pro oblast svařování a lepení plastů) ČSN EN ISO
VíceUltrazvuková kontrola obvodových svarů potrubí
Ultrazvuková kontrola obvodových svarů potrubí Úlohou automatického ultrazvukového zkoušení je zejména nahradit rentgenové zkoušení, protože je rychlejší, bezpečnější a podává lepší informace o velikosti
VíceStřední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II Ing. Jaroslav Dražan
Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Tématická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0556 VY_32_INOVACE_DR_STR_16 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II
VíceVÝZKUM MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ SVAROVÝCH SPOJŮ MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ T24 A P92. Ing. Petr Mohyla, Ph.D.
VÝZKUM MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ SVAROVÝCH SPOJŮ MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ T24 A P92 Ing. Petr Mohyla, Ph.D. Úvod Od konce osmdesátých let 20. století probíhá v celosvětovém měřítku intenzivní vývoj
VíceVýpočet skořepiny tlakové nádoby.
Václav Slaný BS design Bystřice nad Pernštejnem 1 Výpočet skořepiny tlakové nádoby. Úvod Indukční průtokoměry mají ve své podstatě svařovanou konstrukci základního tělesa. Její pevnost se musí posuzovat
VíceTECHNOLOGIE I. (345303/02)
VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní TECHNOLOGIE I. (345303/02) ČÁST SVAŘOV OVÁNÍ doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. místnost A405 ivo.hlavaty hlavaty@vsb.cz http://fs1.vsb vsb.cz/~hla80 Podmínky
VíceIng. Petr Knap Carl Zeiss spol. s r.o., Praha
METROTOMOGRAFIE JAKO NOVÝ NÁSTROJ ZAJIŠŤOVÁNÍ JAKOSTI VE VÝROBĚ Ing. Petr Knap Carl Zeiss spol. s r.o., Praha ÚVOD Společnost Carl Zeiss Industrielle Messtechnik GmbH již dlouhou dobu sleduje vývoj v poměrně
VíceNAUKA O MATERIÁLU I. Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení)
NAUKA O MATERIÁLU I Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení) Autor přednášky: Ing. Daniela Odehnalová Pracoviště: TUL FS, Katedra materiálu
VíceZkouška rázem v ohybu. Autor cvičení: prof. RNDr. B. Vlach, CSc; Ing. Petr Langer. Jméno: St. skupina: Datum cvičení:
BUM - 6 Zkouška rázem v ohybu Autor cvičení: prof. RNDr. B. Vlach, CSc; Ing. Petr Langer Jméno: St. skupina: Datum cvičení: Úvodní přednáška: 1) Vysvětlete pojem houževnatost. 2) Popište princip zkoušky
VíceŘetězy svařované zkoušené, třída 4 (M) NÁVOD K POUŽÍVÁNÍ, K MONTÁŽI A ÚDRŽBĚ
Řetězy svařované zkoušené, třída 4 (M) podle ČSN, TP a PN VÝROBCE Řetězárna a.s. VYDÁNÍ 11/2013 TELEFON 584 488 111 Polská 48 NAHRAZUJE 04/2010 TELEFAX 584 428194 790 81 Česká Ves E-mail: retezarna@pvtnet.cz
VíceČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 19.100; 91.080.40 Květen 2012 ČSN 73 2011 Nedestruktivní zkoušení betonových konstrukcí Non-destructive testing of concrete structures Nahrazení předchozích norem Touto normou
VíceKalení Pomocí laserového paprsku je možné rychle a kvalitně tepelně zušlechtit povrch materiálu až do hloubek v jednotkách milimetrů.
Kalení Pomocí laserového paprsku je možné rychle a kvalitně tepelně zušlechtit povrch materiálu až do hloubek v jednotkách milimetrů. Výhody laserového kalení: Nižší energetická náročnost (kalení pouze
VíceTEST PRO VÝUKU č. UT 1/1 Všeobecná část QC
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/1 Všeobecná část QC Otázky - fyzikální základy 1. 25 milionů kmitů za sekundu se dá také vyjádřit jako 25 khz. 2500 khz. 25 MHz. 25000 Hz. 2. Zvukové vlny, jejichž frekvence je nad
VíceSEZNAM TÉMAT K ÚSTNÍ PROFILOVÉ ZKOUŠCE Z TECHNOLOGIE
SEZNAM TÉMAT K ÚSTNÍ PROFILOVÉ ZKOUŠCE Z TECHNOLOGIE Školní rok: 2012/2013 Obor: 23-44-L/001 Mechanik strojů a zařízení 1. Základní vlastnosti materiálů fyzikální vlastnosti chemické vlastnosti mechanické
VíceOdborná způsobilost ve stupni 0
Zkou ky sváfieãû Odborná způsobilost ve stupni 0 Svářeči a zaškolení pracovníci, pro jejichž činnost postačuje odborná způsobilost ve stupni 0, se připravují na národní úrovni a jsou zkoušeni v souladu
VíceČSN EN OPRAVA 2
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 23.2.3 Říjen 26 Netopené tlakové nádoby Část 5: Kontrola a zkoušení ČSN EN 13445-5 OPRAVA 2 69 5245 idt EN 13445-5:22/Cor.16:25-1 Corrigendum Tato oprava ČSN EN 13445-5:23 je
VíceMETROTOMOGRAFIE JAKO NOVÝ NÁSTROJ ZAJIŠŤOVÁNÍ JAKOSTI VE VÝROBĚ
METROTOMOGRAFIE JAKO NOVÝ NÁSTROJ ZAJIŠŤOVÁNÍ JAKOSTI VE VÝROBĚ Ing. Petr Knap Carl Zeiss spol. s r.o., Praha ÚVOD Společnost Carl Zeiss Industrielle Messtechnik GmbH již dlouhou dobu sleduje vývoj v poměrně
VíceZkoušky odborné způsobilosti svářečů termoplastů podle ČSN EN 13067
Zkoušky odborné způsobilosti svářečů termoplastů podle ČSN EN 13067 Účelem zavedení této normy je stanovení postupů pro zkoušení znalostí a zručnosti svářečů provádějících svařované spoje z termoplastů
VíceOperační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:
VícePodniková norma Desky z PP-B osmiúhelníky
IMG Bohemia, s.r.o. Průmyslová 798, 391 02 Sezimovo Ústí divize vytlačování Vypracoval: Podpis: Schválil: Ing.Pavel Stránský Ing.Antonín Kuchyňka Verze: 01/08 Vydáno dne: 3.3.2008 Účinnost od: 3.3.2008
VíceTDP. Útvary jsou povinny seznámit s normou všechny externí organizace, které pro ně provádějí tyto činnosti a pro které je norma rovněž závazná.
CHEMOPETROL, a.s. Vysokotlaké potrubní dílce Divize Služby TDP Norma je závazná pro všechny útvary společnosti a externí organizace, které objednávají, přejímají a dodávají vysokotlaká(vt) kolena, příruby,
VíceVýzkumný a zkušební ústav Plzeň s.r.o. Zkušební laboratoř Tylova 1581/46, 301 00 Plzeň
Pracoviště zkušební laboratoře: 1. Zkušebna Analytická chemie 2. Zkušebna Metalografie 3. Mechanická zkušebna včetně detašovaného pracoviště Orlík 266, 316 06 Plzeň 4. Dynamická zkušebna Orlík 266, 316
VíceIdentifikace zkušebního postupu/metody PP 621 1.01 (ČSN ISO 9556, ČSN ISO 4935) PP 621 1.02 (ČSN EN 10276-2, ČSN 42 0525)
List 1 z 9 Pracoviště zkušební laboratoře: Odd. 621 Laboratoř chemická, fázová a korozní Protokoly o zkouškách podepisuje: Ing. Karel Malaník, CSc. ředitel Laboratoří a zkušeben Ing. Vít Michenka zástupce
VíceCHARAKTERIZACE MATERIÁLU POMOCÍ DIFRAKČNÍ METODY DEBYEOVA-SCHERREROVA NA ZPĚTNÝ ODRAZ
CHARAKTERIZACE MATERIÁLU POMOCÍ DIFRAKČNÍ METODY DEBYEOVA-SCHERREROVA NA ZPĚTNÝ ODRAZ Lukáš ZUZÁNEK Katedra strojírenské technologie, Fakulta strojní, TU v Liberci, Studentská 2, 461 17 Liberec 1, CZ,
VíceÚvod. Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství.
Laserové kalení Úvod Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství. poslední době se začínají komerčně prosazovat
VíceNAUKA O MATERIÁLU PŘÍDAVNÉ MATERIÁLY I. Ing. Iveta Mičíková
NAUKA O MATERIÁLU PŘÍDAVNÉ MATERIÁLY I. Ing. Iveta Mičíková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám
VíceTEST PRO VÝUKU č. UT 1/2 Specifická část QC
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2 Specifická část QC Otázky výrobky a vady 1. Plošné vady v plechách, jako například zdvojeniny, jsou způsobeny segregacemi v ingotu. staženinami v ingotu. segregacemi v kontislitku.
VícePosouzení stavu rychlořezné oceli protahovacího trnu
Posouzení stavu rychlořezné oceli protahovacího trnu ČSN 19 830 zušlechtěno dle předpisů pro danou ocel tj. kaleno a 3x popuštěno a) b) Obr.č. 1 a) Poškozený zub protahovacího trnu; b) Zdravý zub druhá
VíceOPRAVA ČESKÉHO OBRANNÉHO STANDARDU
OPRAVA ČESKÉHO OBRANNÉHO STANDARDU 1. 1. Označení a název opravovaného ČOS 343902, 3. vydání SVAŘOVÁNÍ. OBALENÉ ELEKTRODY AUSTENITICKÉHO TYPU PRO RUČNÍ OBLOUKOVÉ SVAŘOVÁNÍ OCELOVÝCH PANCÍŘŮ 2. Oprava č.
VíceNebezpečí ionizujícího záření
Nebezpečí ionizujícího záření Radioaktivita versus Ionizující záření Radioaktivita je schopnost jader prvků samovolně se rozpadnout na jádra menší stabilnější. Rozeznáváme pak radioaktivitu přírodní (viz.
VíceMagnetická metoda prášková DZM 2013
Magnetická metoda prášková DZM 2013 1 2 ROZPTYL MAGNETICKÉHO POLE Metoda je založena na skutečnosti, že ve zmagnetovaném feromagnetickém materiálu se v místě necelistvosti (nebo náhlé změny magnetických
Více- Uvedeným způsobem získáme obraz na detektoru (v konvenční radiografii na radiografickém filmu).
P9: NDT metody 2/5 - Princip průmyslové radiografie spočívá v umístění zkoušeného předmětu mezi zdroj vyzařující RTG nebo gama záření a detektor, na který dopadá záření prošlé daným předmětem. - Uvedeným
Více