PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Transkript

1 *UOHSX008N9OK* UOHSX008N9OK PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-R242/2015/VZ-46457/2016/323/LVa Brno 22. listopadu 2016 V řízení o rozkladu ze dne doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne zadavatelem Český rozhlas, IČO , se sídlem Vinohradská 12, Praha 2, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S147/2013/VZ /2015/543/EDo ze dne , vydanému ve správním řízení zahájeném dne na návrh navrhovatele Axcode, s.r.o., IČO , se sídlem Mirka Nešpora 6, Prešov, Slovenská republika, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání podlimitní veřejné zakázky Analýza a poradenství v oblasti centrálního nákupu, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne a bylo uveřejněno dne pod ev. č , jsem podle 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

2 Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S147/2013/VZ /2015/543/EDo ze dne p o t v r z u j i a podaný rozklad z a m í t á m. ODŮVODNĚNÍ I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže 1. Dne byl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ) příslušnému podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) 1, k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, doručen návrh navrhovatele Axcode, s.r.o., IČO , se sídlem Mirka Nešpora 6, Prešov, Slovenská republika (dále jen navrhovatel ) na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů (dále jen návrh ) zadavatele Český rozhlas, IČO , se sídlem Vinohradská 12, Praha 2 (dále jen zadavatel ) učiněných při zadávání podlimitní veřejné zakázky Analýza a poradenství v oblasti centrálního nákupu zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne a bylo uveřejněno dne pod ev. č (dále jen veřejná zakázka ). 2. Zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky v bodě II.1.5) oznámení o zakázce tak, že předmětem plnění veřejné zakázky v rámci tohoto zadávacího řízení bylo poskytnutí služeb spojených s posouzením a nastavením jednotného procesu a organizace nákupu v Českém rozhlasu, jež umožní efektivně provádět výběr dodavatelů v souladu se zákonem. Zadávací řízení z pohledu rozsahu zahrnuje celý proces a organizaci nákupu v Českém rozhlase, z věcného hlediska se jedná o veškeré nákupy zajišťované Českým rozhlasem. 3. Dle protokolu o otevírání obálek ze dne obdržel zadavatel celkem 8 nabídek. Z protokolu o jednání hodnotící komise ze dne vyplývá, že po prostudování podaných nabídek a informací v nich obsažených hodnotící komise dospěla k závěru, že nabídky jsou vzájemně neporovnatelné, a to zejména s ohledem na rozsah poskytovaných služeb a jejich nabídkovou cenu. Členové komise se shodli, že tato skutečnost byla způsobena nedostatečně jednoznačně vymezenými zadávacími podmínkami, které umožnily uchazečům takové nabídky podat. Na základě výše uvedeného bylo hodnotící komisí jednomyslně rozhodnuto, že v zadávacím řízení nelze pokračovat a bude doporučeno zadavateli zadávací řízení zrušit z důvodů hodných zvláštního zřetele. 4. Rozhodnutím ze dne , které bylo navrhovateli doručeno dne , zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení podle 84 odst. 2 písm. e) zákona (dále jen rozhodnutí o zrušení ZŘ ). V odůvodnění tohoto rozhodnutí zadavatel uvedl, že ruší 1 Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení 26 zákona v návaznosti na ustanovení 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení 273 odst. 1 tohoto zákona. 2

3 zadávací řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v tomto řízení pokračoval. Zadavatel dále uvedl, že takovými důvody je v tomto případě skutečnost, že zadávací dokumentace obsahovala dle zadavatele ustanovení, která umožnila uchazečům podat vzájemně neporovnatelné nabídky, a to zejména s ohledem na rozsah poskytovaných služeb a jejich nabídkovou cenu. Takto nastavené zadávací podmínky neumožňují zadavateli realizovat veřejnou zakázku v požadovaném rozsahu. Protože zadavatel již nemá v této fázi zadávacího řízení jinou možnost k nápravě, rozhodl se uvedené zadávací řízení zrušit. 5. Proti rozhodnutí o zrušení ZŘ podal navrhovatel námitky, které zadavatel obdržel dne Zadavatel námitkám navrhovatele rozhodnutím ze dne nevyhověl. Návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele 6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal k Úřadu návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. S147/2013/VZ. 7. Navrhovatel v úvodu svého návrhu navrhl, aby Úřad jako opatření k nápravě zrušil rozhodnutí o zrušení ZŘ. Navrhovatel svůj návrh odůvodnil tím, že se domnívá, že rozhodnutí o zrušení ZŘ není řádně odůvodněno, neboť dle navrhovatele není zřejmé, v čem konkrétně lze spatřovat takové důvody hodné zvláštního zřetele, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení a pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Navrhovatel má za to, že skutečnost, jaká ustanovení obsahuje zadávací dokumentace, jakožto důvod pro zrušení zadávacího řízení, byla zadavateli známa nejpozději po vypracování zadávací dokumentace, a tedy před zahájením zadávacího řízení. Proto tato skutečnost nemůže být důvodem pro zrušení zadávacího řízení dle 84 odst. 2 písm. e) zákona, kde se vyžaduje takový důvod hodný zvláštního zřetele, který se vyskytl až v průběhu zadávacího řízení. Navrhovatel je toho názoru, že zadávací řízení nelze zrušit na základě důvodu, který uvádí v rozhodnutí o zrušení ZŘ zadavatel. V 84 odst. 2 písm. e) zákona se předpokládá objektivní důvod zrušení, který je nezávislý na vůli zadavatele. Rozhodnutí o zamítnutí návrhu (původní rozhodnutí) 8. Dne Úřad vydal rozhodnutí č.j. ÚOHS-S147/2013/VZ-24916/2013/513/EDo (dále jen původní rozhodnutí ), kterým návrh navrhovatele podle ustanovení 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle 118 odstavce 1 nebo 2 zákona. 9. V odůvodnění původního rozhodnutí Úřad konstatoval, že pod důvody hodné zvláštního zřetele vedoucí ke zrušení zadávacího řízení uvedené v 84 odst. 2 písm. e) zákona je třeba podřadit skutečnosti stojící vně zadavatele, atakující samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení. Pokud nastaly okolnosti, za kterých by sice bylo možné pokračovat v zadávacím řízení, avšak dokončení takového řízení by nebylo efektivní a ekonomické, záleží na uvážení zadavatele, zda bude v takovém zadávacím řízení pokračovat nebo je zruší. Toto volní uvážení zadavatele je pak omezeno pořádkovou lhůtou, která mu ukládá, aby tak učinil bez zbytečného odkladu. 3

4 10. K odůvodnění rozhodnutí o zrušení ZŘ Úřad uvedl, že zadavatel odkázal na příslušné ustanovení 84 odst. 2 písm. e) zákona a současně konkretizoval důvody hodné zvláštního zřetele. Takové odůvodnění dle Úřadu v daném kontextu nezakládá důvod vedoucí k pochybnosti o jeho transparentnosti a přezkoumatelnosti, neboť z jeho textu je zřejmé, že důvodem zrušení jsou zadavatelem nedostatečně vymezené zadávací podmínky, které vedly k tomu, že navrhovatel obdržel vzájemně neporovnatelné nabídky co do rozsahu poskytovaných služeb a nabídkové ceny. 11. Úřad v původním rozhodnutí připustil, že chyby ve vymezení předmětu veřejné zakázky v zadávací dokumentaci mohly skutečně vyvstat až po obdržení nabídek jednotlivých uchazečů, tedy až poté, co zadavatel zjistil, že se nabídky uchazečů výrazně liší v nabízeném předmětu plnění, tj. jednoduše řečeno, že každý uchazeč nabízí něco jiného. Je logické, že zadavatel v rámci posouzení jednotlivých nabídek a jejich porovnáním mohl zjistit, že rozsah poskytovaných služeb uvedených v nabídkách není srovnatelný, a takto nastavené zadávací podmínky tudíž neumožňují zadavateli realizovat veřejnou zakázku v požadovaném rozsahu. 12. Úřad v původní rozhodnutí dále uvedl, že zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky poměrně abstraktně a spíše obecně, přičemž podrobné, jednoznačné a zcela konkrétní vymezení rozsahu požadovaných služeb se v zadávací dokumentaci v zásadě nenachází, což nasvědčuje možnému rozporu s 44 odst. 1 zákona. Jistým vodítkem nasvědčujícím opodstatněnosti tvrzení zadavatele o neporovnatelnosti obdržených nabídek z hlediska rozsahu poskytovaných služeb může být dle Úřadu i velké rozpětí mezi nabídkovými cenami jednotlivých uchazečů. 13. Vzhledem k tomu, že v předmětném zadávacím řízení již uplynula lhůta pro podání nabídek, Úřad konstatoval, že nápravy nedostatečně vymezeného předmětu plnění veřejné zakázky nebylo možné dosáhnout změnou zadávací dokumentace podle 111 odst. 6 zákona. 14. V návaznosti na to Úřad uvedl, že není možné za všech okolností nutit zadavatele formálně dokončit zadávací řízení, když zadavatel dostatečně prokázal, že by jeho provedení již nemohlo dospět k zamýšlenému výsledku, jak nastalo v tomto konkrétním přezkoumávaném případě. Za důvod hodný zvláštního zřetele lze pak bezesporu považovat i skutečnost, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení zjistí, že porušil svým postupem zákon a již nemůže učinit opatření k nápravě tohoto stavu. 15. Na základě výše uvedeného Úřad postup zadavatele při zrušení předmětného zadávacího řízení na základě ustanovení 84 odst. 2 písm. e) zákona posoudil v souvislostech šetřeného případu jako důvodný. Jestliže zadavatel v průběhu zadávacího řízení dospěl k závěru, že veřejnou zakázku nelze realizovat z důvodu zjištěné chyby v tomto zadávacím řízení, a toto dostatečně zdůvodnil, nelze na něm smysluplně požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval a tím odnímat zadavateli právo na zrušení takového zadávacího řízení. Rozklad navrhovatele proti původnímu rozhodnutí 16. Proti původnímu rozhodnutí obdržel Úřad v zákonné lhůtě dne rozklad navrhovatele. Navrhovatel v podaném rozkladu konstatuje, že zrušení zadávacího řízení musí být řádně odůvodněno, aby nemohlo dojít k jeho zneužití. Řádné odůvodnění musí být již součástí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, aby toto rozhodnutí bylo přezkoumatelné a 4

5 nezaměnitelné a tedy plně v souladu se zásadou transparentnosti dle 6 zákona. Nedostatek odůvodnění přitom dle navrhovatele nelze zhojit. 17. Navrhovatel v rozkladu tvrdí, že rozhodnutí o zrušení ZŘ neobsahuje konkrétní skutkové vymezení, a z rozhodnutí o zrušení ZŘ tak nelze zjistit, (a) které nabídky jsou vzájemně neporovnatelné a v čem jsou vzájemně neporovnatelné, (b) která ustanovení zadávací dokumentace umožnila uchazečům podat vzájemně neporovnatelné nabídky, (c) jaký konkrétní rozsah požadovaných služeb zadavatel skutečně požadoval a v čem konkrétně se liší od rozsahu vymezeného v zadávací dokumentaci, (d) zda nabídka navrhovatele odpovídá představě zadavatele o rozsahu poskytnutých služeb, (e) v čem je plnění nabídky navrhovatele v rozporu se zásadami 3E. 18. Vzhledem k výše uvedenému nelze dle navrhovatele z rozhodnutí o zrušení ZŘ zjistit, jestli doopravdy nastaly skutečnosti, které zadavatel uvádí, což činí rozhodnutí o zrušení ZŘ univerzálně použitelné a tedy zaměnitelné, a ve svém důsledku nepřezkoumatelné. 19. Navrhovatel dále upozornil, že Úřad původním rozhodnutím vytváří nebezpečný precedens tím, že takto nekonkrétní odůvodnění zrušení otevřeného zadávacího řízení je plně postačující. Do budoucna by se tímto pro zadavatele otevírala možnost účelově se odvolat na neporovnatelnost nabídek. 20. Úřad navíc ve správním řízení dle tvrzení navrhovatele postupoval v rozporu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), když nezjistil řádný stav věci, neboť Úřad se dle jeho názoru nevypořádal s námitkami navrhovatele ohledně nepřezkoumatelnosti a nekonkrétnosti rozhodnutí o zrušení ZŘ, a Úřad ani neodůvodnil, proč lze takto obecné odůvodnění zrušení zadávacího řízení považovat za transparentní, což je dle navrhovatele v rozporu s 68 odst. 3 správního řádu. Úřad tak podle navrhovatele například nezjistil, jestli byly nabídky skutečně neporovnatelné, jestli nabídka navrhovatele skutečně neodpovídala rozsahem plnění požadavkům zadavatele neuvedeným v zadávací dokumentaci a jestli a v čem konkrétně by realizace plnění nabídky navrhovatele byla v rozporu se zásadami 3E a nakonec jestli chyby v zadávací dokumentaci byly skutečně zjištěny až po obdržení nabídek. 21. Zadavatel má za to, že Úřad navíc sám v bodě 53. původního rozhodnutí potvrdil, že nemá za prokázané, zda opravdu nastaly skutečnosti odůvodňující zrušení zadávacího řízení. Vzhledem k výše uvedenému navrhovatel považuje postup Úřadu za rozporný se zásadou zjištění materiální pravdy a tedy v rozporu se správním řádem. Rozhodnutí o rozkladu navrhovatele proti původní rozhodnutí (původní druhostupňové rozhodnutí) 22. V návaznosti na podaný rozklad bylo dne vydáno rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R9/2014/VZ-6735/2015/323/RBu (dále jen původní druhostupňové rozhodnutí ), kterým předseda Úřadu podle 152 odst. 5 písm. a) ve spojení s 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl, že původní rozhodnutí ruší a věc vrací Úřadu k novému projednání, přičemž ve svém rozhodnutí předseda Úřadu uvedl, že Úřad tím, že původním rozhodnutím, kterým zamítl návrh navrhovatele, neboť nezjistil důvody pro uložení 5

6 nápravného opatření podle 118 odst. 1 nebo 2 zákona, nerozhodl správně a v souladu se zákonem. 23. V tomto rozhodnutí se předseda Úřadu ztotožnil s námitkami navrhovatele, že Úřad nesprávně v napadeném rozhodnutí posoudil, zda bylo zrušení zadávacího řízení zadavatelem odůvodněno v souladu se zásadou transparentnosti. 24. Úřad měl v původním rozhodnutí posoudit, zda důvody vedoucí ke zrušení zadávacího řízení jsou vyjádřeny jednoznačně, srozumitelně a přezkoumatelně, a následně vyhodnotit, zda zadavatelem uvedené důvody představují důvody hodné zvláštního zřetele. Konstantní soudní judikatura již dlouhodobě judikuje, že pojem důvody hodné zvláštního zřetele je neurčitým právním pojmem. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 5 Afs 151/ ze dne správní orgán, tedy i Úřad, se při interpretaci jakéhokoliv neurčitého právního pojmu musí zabývat konkrétní skutkovou podstatou, jakož i ostatními okolnostmi případu, přičemž sám musí alespoň rámcově obsah a význam užitého neurčitého pojmu objasnit. Uvedené tedy klade na Úřad vysoké nároky, a to především co do přezkoumatelnosti a rozsahu popisu konkrétního relevantního stavu věci a dále co do úvah, kterými obsah a význam neurčitého právního pojmu v daném případě objasňuje. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 2 Afs 64/ ze dne 27. ledna 2010 právě k neurčitému právnímu pojmu důvody hodné zvláštního zřetele v ustanovení 84 odst. 2 písm. e) zákona uvedl, že jde o důvody, které stojí vně zadavatele, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno. 25. Úřad na zjištěný stav věci aplikoval ustanovení 84 odst. 2 písm. e) zákona, dle kterého zadavatel může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Připomínám, že základem pro skutková zjištění Úřadu při právním posouzení zákonnosti zrušení zadávacího řízení jsou samotné důvody, které zadavatel formuloval právě ve svém oznámení o zrušení zadávacího řízení (tedy nikoli důvody vzniklé a formulované teprve v průběhu správního řízení). 26. Posouzení těchto skutečností však Úřad dostatečně neprovedl. Úřad dostatečně nezhodnotil důvody, jež pro zrušení uvedl zadavatel, přičemž podotýkám, že zadavatel je povinen uvést všechny okolnosti, kterými odůvodňuje zrušení zadávacího řízení, právě v oznámení o zrušení zadávacího řízení. Tyto okolnosti uvedené v oznámení či v tomto případě v rozhodnutí o zrušení ZŘ je Úřad povinen ve správním řízení zjistit a následně posoudit. 27. Úřad se sice dále v napadeném rozhodnutí vyjádřil k otázkám týkajících se vymezení předmětu veřejné zakázky a mimo jiné i k otázkám podmínek zrušení zadávacího řízení podle 84 odst. 2 písm. e) zákona, avšak se dostatečně přezkoumatelně nevyjádřil k důvodům zrušení zadávacího řízení, jež uvedl zadavatel v oznámení, resp. v rozhodnutí o zrušení ZŘ. 28. Zadavatel je s ohledem na zásadu transparentnosti povinen formulovat důvody, pro které zrušil zadávací řízení, a to určitě (jednoznačně), srozumitelně, a tím i přezkoumatelně tak, aby nevzniklo žádných pochybností o tom, jaké důvody vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení. 6

7 29. Úřad v odůvodnění původního rozhodnutí splnění této povinnosti nepřezkoumal a bez dalšího akceptoval důvody, pro které zadavatel zrušil zadávací řízení, a které vznášel až ve správním řízení (a které v rozhodnutí o zrušení ZŘ absentovaly), s odkazem na 84 odst. 2 písm. e) zákona. K tomu, aby Úřad mohl dle zákona posuzovat, zda u důvodů zrušení zadávacího řízení uvedených zadavatelem skutečně lze konstatovat, že naplňují výše uvedený judikatorní závěr (rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/ ze dne ), je Úřad povinen nejprve zhodnotit, zda odůvodnění zadavatele je natolik konkrétní čili jednoznačné a srozumitelné, aby v něm bylo možno identifikovat konkrétní okolnosti a důvody zrušení zadávacího řízení. Odůvodnění zrušení zadávacího řízení je zcela určité, tedy i přezkoumatelné, jsou-li zadavatelem konstatovány v oznámení o zrušení zadávacího řízení okolnosti vedoucí ke zrušení zadávacího řízení natolik konkrétně, aby bylo možné ve správním řízení přezkoumat, zda skutečně nastaly. 30. Nebyly splněny zákonné podmínky uvedené v ustanovení 90 odst. 1 písm. c) správního řádu ve spojení s ustanovením 152 odst. 5 písm. a) citovaného zákona pro to, abych rozkladem původní rozhodnutí změnil. Podstatnou vadou původního rozhodnutí je jeho nepřezkoumatelnost, což je vada rozhodnutí, kterou nelze v řízení o rozkladu zhojit jiným způsobem než zrušením takového rozhodnutí. 31. Při novém projednání věci měl Úřad vzít v úvahu námitky podaného rozkladu jakožto podklad pro vydání rozhodnutí dle 50 odst. 1 správního řádu a vypořádat se přezkoumatelným způsobem se všemi námitkami navrhovatele, přičemž v odůvodnění nově vydaného rozhodnutí ve věci dostal Úřad za úkol uvést způsobem podle 68 odst. 3 správního řádu úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení. II. Napadené rozhodnutí 32. Dne Úřad vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S147/2013/VZ-18741/2015/EDo (dále jen napadené rozhodnutí ), kterým rozhodl, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení 84 odst. 2 písm. e) zákona v návaznosti na 6 odst. 1 citovaného zákona tím, že dne rozhodl o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, aniž by transparentně popsal, jaké konkrétní důvody hodné zvláštního zřetele se v jeho průběhu vyskytly, pro které nebylo možné po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Jako opatření k nápravě Úřad zrušil rozhodnutí o zrušení ZŘ. 33. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že možnost zrušit zadávací řízení ve smyslu ustanovení 84 odst. 2 písm. e) zákona je třeba vykládat restriktivně, přičemž toto ustanovení předpokládá skutečnosti, které jsou objektivní, a tedy nezávislé na vůli zadavatele a dále, že se vyskytly v průběhu zadávacího řízení, přičemž obě tyto podmínky je třeba splnit kumulativně. 34. Dále Úřad v napadeném rozhodnutí došel k závěru, že naplnění výše uvedených podmínek nelze v přezkoumávaném případě prokázat z důvodu netransparentnosti odůvodnění zrušení zadávacího řízení zadavatelem. 35. Povinnost uveřejnit a uvést důvod zrušení zadávacího řízení vyplývá z ustanovení z 84 odst. 8 zákona, podle kterého je zadavatel povinen odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení do 7

8 dvou pracovních dnů od přijetí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení všem známým zájemcům či uchazečům o veřejnou zakázku s uvedením důvodu. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, dodržovat zásady uvedené v ustanovení 6 odst. 1 zákona; tyto důvody musí být přitom vyjádřeny jednoznačně, srozumitelně a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohli seznámit zájemci či uchazeči. Pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení je právně irelevantní. 36. Úřad v napadeném rozhodnutí dále konstatoval, že zadavatel je s ohledem na zásadu transparentnosti povinen formulovat důvody, pro které zrušil zadávací řízení, a to určitě (jednoznačně), srozumitelně, a tím i přezkoumatelně tak, aby nevzniklo žádných pochybností o tom, jaké konkrétní důvody vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen uvést všechny okolnosti, kterými odůvodňuje zrušení zadávacího řízení, právě v oznámení o zrušení zadávacího řízení, resp. v daném případě již v rozhodnutí o zrušení ZŘ. K okolnostem, které zadavatel uvede až po rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (teprve v rámci správního řízení) přihlížet nelze. 37. K posouzení, zda u důvodů zrušení zadávacího řízení podle 84 odst. 2 písm. e) zákona uvedených zadavatelem skutečně lze konstatovat, že je lze považovat za důvody zvláštního zřetele hodné, Úřad musí nejprve zhodnotit, zda odůvodnění zadavatele je natolik konkrétní čili jednoznačné a srozumitelné, aby v něm bylo možno identifikovat konkrétní okolnosti a důvody zrušení zadávacího řízení. Odůvodnění zrušení zadávacího řízení je zcela určité, tedy i přezkoumatelné, jsou-li zadavatelem konstatovány důvody v oznámení o zrušení zadávacího řízení vedoucí ke zrušení zadávacího řízení natolik konkrétně, aby bylo možné ve správním řízení přezkoumat, zda skutečně nastaly. 38. Na základě výše uvedeného v daném případě Úřad konstatoval, že důvody uvedené zadavatelem v rozhodnutí o zrušení ZŘ byly natolik obecného charakteru, že Úřad nemohl přezkoumat správnost takto formulovaného závěru zrušení zadávacího řízení. Z odůvodnění zrušení zadávacího řízení zadavatelem tak nebylo patrno, které konkrétní důvody vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, jež by Úřad mohl věcně posoudit. Úřad v odůvodnění zadavatele zejména postrádal uvedení konkrétních ustanovení obsažených v zadávací dokumentaci, která dle zadavatele umožnila uchazečům podat vzájemně neporovnatelné nabídky. 39. Nevyjádřil-li důvody zvláštního zřetele hodné zadavatel dostatečně konkrétně a jednoznačně, pak ani nebylo možné zkoumat, zda tyto okolnosti, v nichž spatřuje zadavatel důvod pro zrušení zadávacího řízení, skutečně nastaly a zda mohly nebo nemohly býti důvody zvláštního zřetele hodné. III. Rozklad zadavatele 40. Dne byl Úřadu doručen rozklad zadavatele ze dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne Rozklad byl podán v zákonné lhůtě. Námitky rozkladu 41. Zadavatel se se závěry Úřadu uvedenými v napadeném rozhodnutí neztotožňuje a má za to, že rozhodnutí o zrušení ZŘ bylo odůvodněno řádně, dostatečně, určitě a srozumitelně, a to v souladu s požadavky zákona, přičemž uvedené skutečnosti lze zjistit a přezkoumat 8

9 prostudováním zadávací dokumentace (konkrétně popisu předmětu plnění) a naproti tomu z předložených nabídek, z čehož je zcela evidentní, že se zadavatel dopustil pochybení již při přípravě zadávacích podmínek a při vymezení předmětu plnění. Z rozhodnutí o zrušení ZŘ je zřejmé, že důvodem jeho zrušení je nesprávné nastavení zadávacích podmínek a tuto skutečnost si zadavatel uvědomuje. Zadavatel nedostatečnost vymezení předmětu plnění zjistil až z podaných nabídek a má za to, že pokud by v zadávacím řízení pokračoval, mohl by se dopustit porušení 6 odst. 1 zákona. Zadavatel souhlasí s argumentací obsaženou v (zrušeném) původním rozhodnutí. Odkazuje zejména na závěry Úřadu, že informace uvedené v rozhodnutí o zrušení ZŘ jsou dostatečné, neboť z nich vyplývá, že zadavatel po posouzení nabídek shledal, že nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky tak, aby nabídky byly vzájemně porovnatelné, a kdyby zadavatel po zjištění takové vady v zadávacím řízení dále pokračoval, vědomě by se vystavil porušení 44 odst. 1 zákona, kde je stanoveno, že zadavatel vymezí předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky ve spojitosti s porušením 6 odst. 1 zákona, neboť takové jednání zadavatele by bylo též v rozporu se zásadou transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, pokud by zadavatel hodnotil nabídky, které nejsou srovnatelného obsahu a dostatečně odpovídající předmětu veřejné zakázky. Dále považuje za logické, že zadavatel v rámci posouzení jednotlivých nabídek a jejich porovnáním mohl zjistit, že rozsah poskytovaných služeb uvedených v nabídkách není srovnatelný, a takto nastavené zadávací podmínky tudíž neumožňují zadavateli realizovat veřejnou zakázku v požadovaném rozsahu. Zadavatel se také ztotožňuje s tvrzením Úřadu, že v předmětném zadávacím řízení již uplynula lhůta pro podání nabídek, nápravy nedostatečně vymezeného předmětu plnění veřejné zakázky v zadávací dokumentaci nebylo možné dosáhnout změnou zadávací dokumentace podle 111 odst. 6 zákona. 42. Dále zadavatel poukazuje na to, že již nemá v úmyslu zadávací řízení vyhlašovat znovu. Zadavatel trvá na tom, že zadávací řízení zrušil z důvodů vymezených 84 odst. 2 písm. e) zákona a nikoliv proto, že by zadavatel nechtěl, aby veřejnou zakázku realizoval právě vybraný uchazeč. Současně zadavatel poukazuje na dlouhou dobu uplynulou od zrušení zadávacího řízení, vzhledem ke které po něm již nelze požadovat, aby vybranému uchazeči veřejnou zakázku zadal a získal tak plnění, které již nepožaduje, čímž by došlo k neúčelnému vynakládání veřejných prostředků. 43. K výtce Úřadu, že z rozhodnutí o zrušení ZŘ není patrno, že by důvodem pro zrušení byla mj. i skutečnost, že zadavatel poptávané plnění již nepotřebuje, zadavatel uvádí, že nepotřebnost plnění u zadavatele vznikla až po zrušení veřejné zakázky, jelikož po zrušení veřejné zakázky bylo rozhodnuto, že danou analýzu zpracují zaměstnanci zadavatele. Závěr rozkladu 44. Zadavatel je přesvědčen o správnosti svého postupu a navrhuje, aby předseda Úřadu rozhodl o zrušení napadeného rozhodnutí. IV. Řízení o rozkladu 45. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle správního řádu a podle 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu. 9

10 Stanovisko předsedy Úřadu 46. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru. 47. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím zrušil rozhodnutí o zrušení ZŘ na uvedenou veřejnou zakázku, rozhodl správně a zákonně. 48. V další části tohoto rozhodnutí jsou rozvedeny důvody, na základě kterých jsem napadené rozhodnutí potvrdil a zadavatelem podaný rozklad zamítl, přičemž v podrobnostech lze v plném rozsahu odkázat na napadené rozhodnutí. V. K námitkám rozkladu 49. Nejprve je nutno připomenout, že zákon rozlišuje mezi obecnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Fakultativně se zadávací řízení ruší za podmínek stanovených v 84 odst. 2 až 5 zákona. 50. Pokud jde o ustanovení 84 odst. 2 písm. e) zákona, ve kterém je uvedena možnost zrušit zadávací řízení, pokud se vyskytnou důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, tyto případy musejí být vykládány restriktivně, aby bylo zamezeno svévoli zadavatele, a proto je třeba vykládat důvody zvláštního zřetele hodné jako důvody objektivní, stojící vně veřejného zadavatele. 51. Jak Úřad správně uvedl v napadeném rozhodnutí, z důvodu netransparentnosti (nedostatečnosti) odůvodnění zrušení zadávacího řízení zadavatelem nelze prokázat, že podmínky stanovené v 84 odst. 2 písm. e) zákona byly skutečně kumulativně naplněny. 52. Aby mohl Úřad posoudit oprávněnost postupu zadavatele při zrušení zadávací řízení, zkoumá Úřad v prvé řadě, zda zadavatel zrušil zadávací řízení z jím vymezených důvodů, které skutečně nastaly. Předpokladem toho, aby Úřad mohl zjišťovat, zda tyto okolnosti skutečně nastaly, je jednoznačnost a určitost vyjádření důvodů zrušení zadávacího řízení zadavatelem. Nevyjádřil-li tyto důvody v rozhodnutí o zrušení ZŘ zadavatel dostatečně konkrétně a jednoznačně, pak ani není možné zkoumat, zda tyto okolnosti, v nichž spatřuje zadavatel důvod pro zrušení zadávacího řízení, skutečně nastaly a zda mohly nebo nemohly býti důvody zvláštního zřetele hodnými. 53. Uvedené zákonné ustanovení stanovuje možnost fakultativního zrušení zadávacího řízení za situace, kdy v zadávacím řízení nastanou důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat pokračování v zadávacím řízení. S ohledem na to, že pojem důvody zvláštního zřetele hodné je neurčitým právním pojmem, je nutné nejprve vymezit možný okruh skutečností, na které jej lze aplikovat. Zákon sám takové důvody žádným způsobem nedefinuje, a proto je třeba tomuto pojmu přisoudit takový význam, který nejlépe odpovídá povaze, smyslu a účelu toho, co zákon upravuje. Obdobně se k takovému postupu vyjadřuje i Nejvyšší správní soud, který ve svém rozsudku ze dne , č. j. 6 A 10

11 118/ , publikovaném pod č. 24/2003 Sb. Nejvyššího správního soudu uvedl: v situaci, kdy v zákoně není neurčitý právní pojem definován, je třeba jeho výklad hledat toliko v účelu zákona. Při interpretaci neurčitého právního pojmu se správní orgán musí zabývat konkrétní skutkovou podstatou, jakož i ostatními okolnostmi případu, přičemž sám musí alespoň rámcově obsah a význam užitého neurčitého pojmu objasnit, což dále Nejvyšší správní soud konkretizoval i ve svém rozsudku ze dne , č. j. 5 Afs 151/ , publikovaném pod č. 701/2005 Sb. Nejvyššího správního soudu a v rozsudku ze dne , č. j. 1 Afs 20/ , publikovaném pod č. 1771/2009 Sb. Nejvyššího správního soudu, kde uvedl: V oblasti práva veřejných zakázek je třeba si navíc počínat tak, aby interpretace byla ku prospěchu efektivní hospodářské soutěže. 54. Z hlediska možného výkladu ustanovení 84 odst. 2 písm. e) zákona je pak třeba vycházet ze závěrů, obsažených v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne č. j. 2 Afs 64/ , dle nichž: Jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky ale musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu, a tedy přesně v duchu výkladu provedeného krajským soudem. Proto je třeba ustanovení 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách a zejména slovní spojení "důvody zvláštního zřetele hodné" vykládat jako důvody objektivní, stojící vně veřejného zadavatele, nikoliv jako důvody subjektivního rázu, které by popřely smysl jmenovaného zákona. Konkrétní důvody pak tentýž rozsudek konkretizuje takto: důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil. Za podstatnou změnu okolností se považuje například skutečnost, kdy zadavatel v průběhu zadávacího řízení neobdržel očekávané rozpočtové prostředky či přislíbenou veřejnou podporu či kdy tuto veřejnou podporu není oprávněn nadále čerpat, popřípadě její část určenou k zajištění úhrady plnění dodavatele. Dále lze zrušit řízení i v případě, že se v průběhu řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Takovými důvody může být například porušení postupu předepsaného tímto zákonem pro zadávání veřejných zakázek, které zadavatel sám zjistil". Důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který je zadavatel oprávněn zrušit zadávací řízení, kdy sám zjistí porušení postupu předepsaného zákonem, může být např. situace, kterou posuzoval Krajský soud v Brně ve věci sp. zn. 62 Af 15/2011, když v rozsudku v této věci ze dne uvedl: Z uvedeného zdejšímu soudu plyne, že v případě, že je obálka s nabídkou řádně označena v souladu se ZVZ i zadávací dokumentací a zadavatel, resp. jeho zaměstnanec takovou obálku nedopatřením otevře, lze takovou situaci považovat za důvod zvláštního zřetele podle 84 odst. 2 písm. e) ZVZ...pokud je zadavateli doručena obálka, která řádně označena není, a zadavatel, resp. jeho zaměstnanec, kterému se obálka dostane do ruky, není schopen zjistit, že obálka obsahuje nabídku, je třeba předčasné otevření obálky přičítat k tíži uchazeči, který takovou nabídku v řádně neoznačené obálce podal. Podle závěrů obsažených v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 18/ ze dne : Mezi takové důvody pak lze řadit například přírodní katastrofu, nepřidělení přislíbené dotace, obdržení nabídek výrazně převyšujících předpokládanou cenu apod. a musí se přitom jednat o takový případ, kdy zadavatel již nemá možnost přijmout opatření k nápravě ( 111 odst. 6 ZVZ - zákon, pozn. předsedy Úřadu). Tyto důvody ke zrušení pak musí být důvody objektivními, které stojí vně zadavatele, které atakují samotný smysl 11

12 dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno. 55. Z obsahu výše vyjmenovaných závěrů rozsudků Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu vyplývá, že možnost zadavatele zrušit zadávací řízení v případě veřejné zakázky musí být vykládána restriktivně, a to proto, aby bylo zamezeno libovůli veřejného zadavatele. Z toho důvodu správní soudy dospěly k závěru, že neurčitý právní pojem důvody zvláštního zřetele hodné je třeba vykládat jako důvody objektivní, stojící vně veřejného zadavatele a nikoliv jako důvody subjektivního rázu, které by popřely smysl jmenovaného zákona. Z hlediska konkrétních skutkových stavů tak správní soudy dovodily, že za důvody zvláštního zřetele hodné, pro které je zadavatel oprávněn zrušit zadávací řízení, lze považovat např. situace, kdy zadavatel sám zjistí, že svým postupem porušil zákon a jiné opatření k nápravě již není možné přijmout, dále kdy zadavatel nedisponuje dostatečným množstvím finančních prostředků pro dokončení veřejné zakázky z důvodu krácení finančních prostředků v jeho rozpočtu nebo z důvodu nepřiznání či odnětí dotace. Výslovně pak tyto judikáty jako důvod pro zrušení zadávacího řízení uvádějí i obdržení nabídek výrazně převyšujících předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Uvedené situace tak dle správních soudů lze podřadit pod důvod zvláštního zřetele hodný. S ohledem na výše uvedené je však zřejmé, že v každém individuálním případě je třeba zkoumat skutkové okolnosti daného případu a při hodnocení toho, zda byly či nebyly splněny podmínky pro zrušení zadávacího řízení vycházet ze smyslu a účelu zákona. 56. Dále pak uvádím, že pro zrušení zadávacího řízení platí první věta 84 odst. 2 písm. e) zákona, že takový úkon provede zadavatel bez zbytečného odkladu. Tímto se rozumí nikoliv okamžitě ihned poté, co se o takové skutečnosti dozví, ale bezodkladně znamená, že zadavatel zruší zadávací řízení poté, co zjistí a posoudí, zda jiné řešení je, či není možné. Přičemž rozhodnutí zadavatele, zda jiné přijetí jiného řešení je, nebo není možné, by mělo vycházet z účelu zadávacího řízení. Zadavatel je tedy oprávněn ke zrušení zadávacího řízení přistoupit až v případě, kdy již není možné naplnit účel zadávacího řízení. K tomuto odkazuji na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne , č. j. 62 Ca 28/ , kde uvádí: Protože ZVZ (zákon, pozn. předsedy Úřadu) ani jiný na něj případně navazující a s 84 odst. 2 písm. e) související právní předpis nestanoví, co se rozumí důvody hodnými zvláštního zřetele podle uvedeného ustanovení, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, je třeba tuto podmínku vyložit ve světle účelu každého zadávacího řízení a ve světle konstrukce celého 84 zákona. Účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvýhodnější nabídky) při dodržení pravidel otevřené soutěže. Zákon totiž popisuje zvláštní způsob kontraktačního jednání, ke kterému dochází mezi zadavatelem na straně jedné a dodavateli jednotlivých plnění, která mají být hrazena z veřejných prostředků, na straně druhé. Hlavním účelem takové významně formalizované, jinak však stále soukromoprávní kontraktace, nad níž je uskutečňován dohled v režimu práva veřejného, je efektivnost vynakládání veřejných prostředků a jejich přímá či zprostředkovaná úspora a zajištění účinné konkurence. Ta může být výjimečně omezena na základě 12

13 jednotlivých ustanovení zákona toliko tehdy, pokud její omezení samo o sobě vede k vyšší efektivnosti vynakládání veřejných prostředků. 57. K účelu zadávacího řízení se rovněž vyjadřuje rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne sp. zn. 9 Afs 87/2008: Účelem zadávacího řízení je zabezpečit hospodářskou soutěž o předmět veřejné zakázky, tedy volnou a efektivní soutěž dodavatelů o zakázky, a tím také dosáhnout efektivního nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů, neboť zadavatelé většinou nehospodaří s vlastními finančními zdroji a nemají tedy v obecné rovině žádnou motivaci k tomu, aby postupovali nanejvýš hospodárně. Při zadávání veřejných zakázek je tedy nutno zajistit, aby veřejné rozpočty byly spotřebovávány řádně a efektivně, na základě seriózního hodnocení nabídek a bez jakéhokoliv druhu zvýhodňování nebo protihodnoty finanční nebo politické. Konkurence nutí uchazeče o veřejnou zakázku, aby si počínali jako v každém jiném obchodně právním vztahu, tj. nabídli kvalitní výkon za odpovídající cenu. Na základě výše uvedeného lze tedy shrnout, že účelem zadávacího řízení je uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, a to s dodavatelem, který předložil nejvhodnější nabídku v otevřené soutěži, čímž dojde k efektivnímu vynakládání veřejných prostředků. Zadavatel by si tedy před zrušením zadávacího řízení měl rovněž posoudit, zda jsou v jeho případě dány důvody podle 84 odst. 2 písm. e) zákona a zda nelze po zadavateli požadovat, aby pokračoval v zadávacím řízení, neboť již nemůže být naplněn účel zákona a zadávacího řízení. 58. Důvody uvedené v rozhodnutí o zrušení ZŘ jsou natolik obecného charakteru, že nelze přezkoumat správnost takto formulovaného závěru zrušení zadávacího řízení, protože z nich není patrno, které konkrétní důvody vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, zejména v odůvodnění zrušení zadávacího řízení postrádám uvedení konkrétních ustanovení obsažených v zadávací dokumentaci, která dle zadavatele umožnila podání vzájemně neporovnatelných nabídek. Pouhý odkaz na lišící se nabídkové ceny je tak zcela nedostatečný a nepřezkoumatelný, kdy příčící se jedné ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásadě transparentnosti. 59. Nelze podpořit ani argument zadavatele, že důvody uvedené v rozhodnutí o zrušení ZŘ jsou zcela jednoznačné, konkrétní, srozumitelné, určité a zároveň přezkoumatelné, což má být dle zadavatele seznatelné i ze zadávací dokumentace v kombinaci s předloženými nabídkami. Pokud zadavatel díky lišícím se nabídkám zjistil, že do zadávací dokumentace patrně nebyly promítnuty veškeré požadavky na budoucí plnění, měl tuto skutečnost dostatečně určitě a konkrétně popsat také v samotném odůvodnění rozhodnutí o zrušení ZŘ. Nedostatečnost odůvodnění rozhodnutí o zrušení ZŘ nelze obhájit odkazem na to, že uvedené skutečnosti lze zjistit a přezkoumat porovnáním zadávací dokumentace a předložených nabídek, čímž své rozhodnutí o zrušení ZŘ opětovně zatížil vadou nepřezkoumatelnosti a porušil tak zásadu transparentnosti. 60. Základním účelem odůvodnění rozhodnutí o zrušení ZŘ ale není primárně to, že dohledový orgán musí z uvedených důvodů seznat, zda tento úkon (zrušení zadávacího řízení) byl oprávněný, ale že se uchazeč či zájemce dozví, z jakých jasných, srozumitelných a jednoznačných důvodů k tomu zadavatel přistoupil, čímž fakticky dojde ke znehodnocení práce spojené s přípravou nabídky. Uchazeč (zájemce) má právo vědět, jaká konkrétní, v zadávací dokumentaci zachycená a zadavatelem způsobená (u této konkrétní věci, kde zadavatel tvrdí, že prostřednictvím nesprávné a zčásti i absentující formulace v zadávacích podmínkách neporovnatelnost nabídek způsobil) vada se projevila v nabídkách tak, že ji 13

14 nelze odstranit jinak než zrušením celého zadávacího řízení. Jen tak si může uchazeč (zájemce) a následně i dohledový orgán učinit úsudek o tom, zda byly splněny všechny podmínky pro zrušení zadávacího řízení dle uplatněného důvodu. 61. V rozhodnutí o zrušení ZŘ zadavatel jako důvod pro zrušení zadávacího řízení uvedl: Zadavatel ruší zadávací řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v tomto řízení pokračoval. Takovými důvody je v tomto případě skutečnost, ze zadávací dokumentace obsahovala ustanovení, která umožnila uchazečům podat vzájemně neporovnatelné nabídky a to zejména s ohledem na rozsah poskytovaných služeb a jejich nabídkovou cenu. Takto nastavené zadávací podmínky neumožňují zadavateli realizovat veřejnou zakázku v požadovaném rozsahu. Protože zadavatel již nemá v této fázi zadávacího řízení jinou možnost k nápravě, rozhodl se uvedené řízení zrušit. Úřad tyto důvody v rámci odůvodnění napadeného rozhodnutí posoudil jako natolik obecného charakteru, že jsou pro uchazeče (případně zájemce) a následně pro Úřad nepřezkoumatelné. Rozhodnutí o zrušení ZŘ je natolik nejednoznačné, že z něj vůbec nevyplývá, jaké konkrétní ustanovení zadávacích podmínek bylo problematické, v jakém ohledu by byly nabídky neporovnatelné a z jakého důvodu takto nastavené zadávací podmínky neumožňují zadavateli realizovat veřejnou zakázku v požadovaném rozsahu. S tímto posouzením dané věci Úřadem se plně ztotožňuji, a tedy námitku zadavatele, že rozhodnutí o zrušení ZŘ ze dne bylo odůvodněno řádně, dostatečně, určitě a srozumitelně, neshledávám důvodnou. 62. Odkaz zadavatele na podle něj správné rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S147/2013/VZ /2013/513/EDo ze dne nemůže obstát, neboť toto rozhodnutí bylo zrušeno rozhodnutím č. j. ÚOHS-R9/2014/VZ-6735/2015/323/RBu ze dne , jelikož v něm Úřad nesprávně posoudil, zda bylo zrušení zadávacího řízení zadavatelem odůvodněno v souladu se zásadou transparentnosti. Úřad na zjištěný stav věci aplikoval ustanovení 84 odst. 2 písm. e) zákona, dle kterého zadavatel může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Připomínám, že základem pro skutková zjištění Úřadu při právním posouzení zákonnosti zrušení zadávacího řízení jsou samotné důvody, které zadavatel formuloval právě ve svém oznámení o zrušení zadávacího řízení, tedy nikoli až v rámci argumentace v průběhu správního řízení, jak to zadavatel učinil. Posouzení těchto skutečností však Úřad dostatečně neprovedl. Úřad dostatečně nezhodnotil důvody, jež pro zrušení zadavatel uvedl. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí splnění této povinnosti nepřezkoumal a bez dalšího akceptoval důvody, pro které zadavatel zrušil zadávací řízení, s odkazem na 84 odst. 2 písm. e) zákona. Nesprávnost rozhodnutí, na které zadavatel v rozkladu jako na správné odkazuje, byla již plně odůvodněna v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R9/2014/VZ-6735/2015/323/RBu ze dne (původní druhostupňové rozhodnutí). 63. K tvrzení zadavatele, že zrušení zadávacího řízení bylo oprávněné, neboť by při pokračování v něm získal plnění, které nepožadoval a neupotřebil, resp. je pro zadavatele zbytečné, je nutno připomenout, že v případě zrušení zadávacího řízení jsou posuzovány pouze důvody uvedené zadavatelem v rozhodnutí o takovém úkonu. Z rozhodnutí o zrušení ZŘ se však nepodává, že důvodem by bylo, že plnění již zadavatel nepotřebuje či že ho nepožadoval, nýbrž že nastavil blíže neoznačenou část zadávací dokumentace tak, že umožnila uchazečům 14

15 podat vzájemně neporovnatelné nabídky, zejména s ohledem na rozsah poskytovaných služeb a jejich cenu. Nepotřebnost plnění jako důvod pro zrušení zadávacího řízení zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ vůbec neuvedl, tuto skutečnost zadavatel uvedl až v průběhu správního řízení, jediným důvodem pro zrušení zadávacího řízení (vyplývajícím z rozhodnutí o zrušení ZŘ) tedy bylo nastavení blíže neoznačené části zadávací dokumentace tak, že umožnila uchazečům podat vzájemně neporovnatelné nabídky, a tento jediný důvod je také v rámci tohoto správního řízení přezkoumáván. K důvodům uváděným (a také vzniklým později, tedy po vydání rozhodnutí o zrušení ZŘ) nemůže být přihlíženo. Zadavatel opírá svůj názor, že zrušení zadávacího řízení bylo s ohledem na hospodárnost zcela v souladu s právem, o rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S302/2012/VZ-19924/2012/513/EDo, opomíná přitom ale skutečnost, že v rozhodnutí o zrušení ZŘ jako jediný důvod pro zrušení zadávacího řízení uvedl nastavení blíže neoznačené části zadávací dokumentace tak, že umožnila uchazečům podat vzájemně neporovnatelné nabídky. Nijak tedy nepolemizuji s rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-S302/2012/VZ-19924/2012/513/EDo, které zadavatel uvádí v rozkladu, a které se zabývá zásadou hospodárnosti jako cílem zákona. Závěry uvedené v zadavatelem citovaném rozhodnutí však na daný případ nejsou aplikovatelné, jelikož v šetřeném případě hospodárnost jako důvod pro zrušení zadávacího řízení nebyla zadavatelem v rozhodnutí o zrušení ZŘ vůbec uvedena, tím pádem nebyla a ani nemůže být ze strany Úřadu přezkoumávána. Z rozhodnutí o zrušení ZŘ se naopak podává, že zadavatel plnění požadoval, ale v jiném rozsahu, než mu zřejmě bylo nabídnuto uchazeči. Jak zadavatel sám uvádí v rozkladu, nepotřebnost původně poptávaného plnění vznikla u zadavatele až po zrušení dané veřejné zakázky, a rozhodnutí zadavatele, že danou analýzu zpracují jeho zaměstnanci, bylo učiněno až po rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení tyto skutečnosti tedy vyvstaly až v průběhu správního řízení, a nemohou tedy být spojovány se samotným rozhodnutím o zrušení ZŘ, které je Úřadem přezkoumáváno. Z těchto důvodů tedy shledávám i tuto námitku zadavatele nedůvodnou. 64. Závěrem pro úplnost konstatuji, že postup zadavatele v šetřeném případě mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, jelikož předmětný nezákonný postup zadavatele (již ze své podstaty) ovlivňuje výběr nejvhodnější nabídky, a to s ohledem na to, že po zrušení zadávacího řízení nemůže být žádná nabídka vybrána jako nejvhodnější. VI. Závěr 65. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení z důvodů uváděných v rozkladu. 66. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody pro zrušení či změnu napadeného usnesení, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno. 15

16 POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí se podle 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s 152 odst. 4 téhož zákona nelze dále odvolat. otisk úředního razítka Ing. Petr Rafaj předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Obdrží: 1. Český rozhlas, Vinohradská 12, Praha 2 2. Axcode, s.r.o., Mirka Nešpora 6, Prešov, Slovenská republika Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy 16