9. EXPOZICE ČESKÉ POPULACE PERSISTENTNÍM ORGANICKÝM LÁTKÁM PŘEHLED DOSTUPNÝCH DAT O ZÁTĚŽI ČESKÉ POPULACE (BIOLOGICKÝ MONITORING)

Transkript

1 9. EXPOZICE ČESKÉ POPULACE PERSISTENTNÍM ORGANICKÝM LÁTKÁM PŘEHLED DOSTUPNÝCH DAT O ZÁTĚŽI ČESKÉ POPULACE (BIOLOGICKÝ MONITORING) 9.1 Úvod Persistentní chlorované organické látky (dále POPs) se vyznačují lipofilitou a dlouhodobým poločasem rozpadu. Populace je exponována těmto látkám z více než 90 % potravou, především živočišnými tuky. Toxikologická významnost spočívá zejména v kumulaci těchto látek v tuku lidského organismu a v dlouhodobém působení, které může být provázeno karcinogenními (účinek především negenotoxický, event. zprostředkovaný hormonální dysbalancí, např. karcinom prsu, endometria či prostaty) i nekarcinogenními účinky, mezi něž patří zejména porucha hormonální rovnováhy (estrogenní i antiestrogenní účinek, poruchy funkce štítné žlázy), poruchy reprodukce, neurotoxicita a imunotoxicita a další nežádoucí zdravotní účinky. Kumulace v tukových tkáních umožňuje využít pro ověření expozice a odhad zátěže člověka biologické monitorování, tedy sledování koncentrace POPs v tělních tekutinách a tkáních obsahujících tuk. Jako matrice se nejčastěji využívá mateřské mléko, podkožní tuk, popř. i krevní sérum, lze využít i některé orgány (placenta, játra). Pravidlem je vyjadřovat naměřené hodnoty na hmotnostní jednotku tuku, což umožňuje vzájemné srovnání výsledků. Koncentrace POPs v jednotlivých vzorcích se vyznačují značnými individuálními rozdíly a existencí ojedinělých odlehlých hodnot. Rozložení hodnot v souboru má většinou log-normální charakter. Z hlediska popisné statistiky je proto vhodné udávat výsledky jako medián či geometrický průměr, popř. rozsah hodnot nebo rozpětí kvantilů 0,1 0,9. Pro odhad hodnoty TEQ jsou používány hodnoty TEF dle WHO Data tohoto typu jsou důležitá pro zjištění aktuální zátěže populace, odhad dlouhodobých trendů, stanovení referenčního hodnot pro danou populaci či populační skupiny a pro mezinárodní porovnání. V České republice byly POPs v tělních tekutinách a tkáních člověka sledovány od poloviny 80. let 20. století. Systematicky jsou monitorovány od r Dostupné údaje jsou uvedeny v následujícím textu. Data uvedená v předkládaném textu vycházejí z následujících podkladů: Články na dané téma publikované v českých i zahraničních časopisech a sbornících z konferencí. Výsledky 2. a 3. kola mezinárodní srovnávací studie hladin PCBs, PCDDs a PCDFs v mateřském mléce koordinované WHO. Výroční odborné zprávy Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k prostředí (dále MZSO) projekt 5 Biologický monitoring za roky Výsledky uvedené v Souhrnných zprávách Speciálního monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí. Výsledky uvedené v závěrečné zprávě projektu VAV 520/6/99 financovaného Ministerstvem životního prostředí Studie výskytu persistentních organických látek v ovzduší a jejich depozice na území České republiky Díl II Biologický monitoring expozice populace ČR polyhalogenovaným uhlovodíkům ve vybraných oblastech. IV-69

2 Text zahrnuje: 1. Výsledky analýzy sumy PCBs a indikátorových kongenerů PCBs v mateřském mléce, pupečníkovém séru, placentách, podkožním tuku, játrech a mozcích dospělé populace ČR. 2. Výsledky analýzy vybraných chlorovaných pesticidů (DDT, DDE, HCB, α, β, γ-hch) v mateřském mléce, pupečníkovém séru, placentách, podkožním tuku a játrech dospělé populace ČR. 3. Výsledky analýzy PCDDs, PCDFs a PCBs s dioxinovou aktivitou ve vzorcích mateřského mléka a podkožního tuku dospělé populace ČR. 9.2 Polychlorované bifenyly (PCBs) Úvod Analytické metody, používané v 70. a 80. letech, umožňovaly určit koncentraci PCBs v biologickém materiálu pouze jako sumu. V letech byla již prováděna kongenerová analýza a to buď výběrem indikátorových kongenerů charakterizujících jejich směs, nebo selektivně stanovením koncentrace kongenerů s prokázaným toxickým působením dioxinového typu. Pro českou populaci jsou k dispozici údaje o koncentraci PCBs, resp. indikátorových kongenerů PCBs v mateřském mléce, podkožním tuku, pupečníkovém séru, placentách, játrech a mozku Výsledky analýzy PCBs v mateřském mléce Publikované výsledky sumy PCBs V České republice byly PCBs jako celková suma PCBs nesystematicky sledovány v mateřském mléce nebo podkožním tuku již v polovině 80. let a to především pracovníky hygienické a veterinární služby. První údaje u české populace byly získány v oblasti Ústí nad Labem (Ševčík et al. 1985). Data publikovaná do začátku 90-tých let jsou uvedena v tabulce 9-1 (Černá, 1995; Černá a Bencko, 1999). Tabulka 9-1: Σ PCBs v mateřském mléce české populace v období před rokem 1994 [µg.g -1 lipidů] Lokalita Rok N Σ PCBs Reference Severní Čechy před ,83 ± 1,4 a Ševčík et al., 1985 Brno ,41 Hrubá et al., 1988 Okres Česká Lípa ,16 ± 1,39 a Řezníček et al., 1989 Okres Česká Lípa ,18 ± 1,36 a Zahradníček et al., 1989 (1,28 9,08) b Praha ,0 4,5 b Procházka et al., 1990 Okres Jihlava ,45 a (1,112-10,32) b Kredl et al., 1990 IV-70

3 Okres Kroměříž ,55 a Kohn et al., 1992 Okres Frýdek-Mistek ,85 a Geryková et al., 1994 Karviná ,78 a (max. 5,75) Mališ, 1993 Brno ,661 2,89 b Gajdůšková et al., 1996 a aritmetický průměr, b rozmezí Výsledky sumy PCBs v Ostravsko-karvinské oblasti V Karviné byla suma PCBs v mateřském mléce monitorována jako součást Speciálního monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí. Údaje za období jsou uvedeny v tabulce 9-2. Zdroj informací: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí - Speciální monitoring zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 1996, SZÚ Praha, KHS Ostrava, OHS Karviná, Tabulka 9-2: Koncentrace sumy PCBs [µg.g -1 lipidů] v mateřském mléce oblasti Karviná N medián 2,74 2,41 1,88 2,39 2,42 Kv. 0,9 4,44 5,05 2,79 3,5 3, WHO studie 1992 a výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs V letech se Česká republika účastnila 2. kola mezinárodní srovnávací studie organisované WHO, která zahrnovala analýzu PCBs, PCDDs a PCDFs ve vzorcích mateřského mléka z celkem 19 států (WHO/ECEH 1996). Byly analyzovány dva vzorky získané spojením 11 individuálních vzorků mateřského mléka z lokality Kladno (nezatížená oblast) a 11 vzorků z lokality Uherské Hradiště (zatížená oblast). V této studii byly již sledovány indikátorové kongenery PCBs (čísla dle IUPAC 28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180), výsledky jsou uvedeny v tabulce 9-3 (WHO/ECEH, 1996, Černá a Bencko, 1999). Tabulka 9-3: Mateřské mléko - výsledky kongenerové analýzy indikátorových PCBs studie WHO a dalších prací v období před zahájením MZSO. Koncentrace jsou uváděny jako aritmetický průměr, popř. medián (hodnoty v závorkách) [ng.g -1 lipidů] Lokalita Rok N Suma Reference Kladno c 171, ,4 897,4 b WHO/ECEH, 1996 Bencko et al., 1998 Uherské Hradiště c 341,5 424,8 294, ,5 b Dtto Praha (260) 379,2 (331) 240,2 (226) a Schoula et al., b Kladno ,3 172,2 860 a 1 104,1 b IV-71

4 Uherské Hradiště ,6 475,3 359, a 2 034,2 b Jihlava (60) 113 (78) 84 (63) 476 b (342) b Kredl et al., 1997 a suma kongenerů.: 28, 66, 70, 74, 105, 118, 138, 153, 156, 170, 180 b (PCB PCB PCB 180) x 1.70 faktor c jeden vzorek spojený z 11 individuálních vzorků Třetí kolo mezinárodní srovnávací studie organisované WHO, které proběhlo v letech , zahrnovalo analýzu stejného spektra POPs ve spojených vzorcích mateřského mléka odebraných podle standardního protokolu WHO opět v lokalitách Uherské Hradiště a Kladno, jako další pak byla vybrána oblast Liberec důvod byl zkušební provoz spalovny odpadů a absence dat o koncentraci dioxinů v organismu populace této oblasti. Vzorky všech participujících zemí byly analyzovány v laboratoři SRN vybrané WHO. Výsledky 3. kola pro Českou republiku jsou v současné době k dispozici pouze v elektronické podobě bez návaznosti na výsledky dalších států (tabulka 9-4) Tabulka 9-4: Mezinárodní srovnávací studie WHO - výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs [ng.g -1 lipidů] ve spojených vzorcích mateřského mléka ve 2. a 3. kole studie Lokalita N x 1,7 Kladno Kladno o10,5 % o 6,5 % o 5 % o 4,5 % Uher. Hradiště Uher. Hradiště o 16,4 % o 10,8 % o 14,6 % o 4,5 % Liberec Z výsledků je patrno, že pokles v koncentraci indikátorových kongenerů mezi lety 1992 a 2000 není výrazný, resp. že došlo k relativnímu zvýšení koncentrace kongeneru 180. V rámci bývalého Československa jsou však ve srovnání s dalšími zeměmi, jenž se studie zúčastnily patrný výrazně vyšší hladiny indikátorových kongenerů (obrázek 9-1) ng/g fat Brazil Australia Hungary New Zealand Bulgaria Ireland Finland Egypt Norway Croatia Ukraine Russia Sweden Romania Netherlands Germany Spain Italy Slovak Rep. Czech Rep. Obrázek 9-1: Medián nalezených koncentrací indikátorových PCBs v mateřském mléce v rámci studie WHO-Europe (Malish a van Leeuwen, 2002). IV-72

5 Výsledky získané v rámci MZSO Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí (dále MZSO) je v České republice provozován na základě Usnesení vlády České republiky č. 369/1991. Od roku 1994 jsou každoročně monitorovány koncentrace indikátorových kongenerů PCBs (28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180) v mateřském mléce a dle možnosti i v dalších tělních tekutinách a tkáních české populace (Kliment et al. 2000). MZSO byl od počátku soustředěn především na městskou populaci. Pro biologický monitoring byly zvoleny čtyři oblasti Plzeň (PM) a Ústí n. Labem (UL) s předpokládanou vyšší zátěží z prostředí a Benešov (BN) a Žďár n. Sázavou (ZR) s předpokládanou nižší zátěží z prostředí. Počet vzorků se obvykle pohyboval kolem 100 na lokalitu a rok. Analýzu prováděla v období laboratoř Ecolab Znojmo, v období pak Aneclab České Budějovice. V letech bylo vyšetřeno celkem vzorků mateřského mléka. Struktura sledované populace je uvedena v tabulce 9-5. Výsledky analýzy indikátorových kongenerů 138, 153 a 180 v jednotlivých letech jsou uvedeny v tabulce 9-6. Kongenery s nižším číslem jsou buď pod mezí stanovitelnosti použité metody nebo se jejich hodnoty pohybují pouze v jednotkách ng.g -1 lipidů. V tabulce 9-7 je uvedeno percentilové rozdělení hodnot indikátorových PCBs kongenerů 138, 153 a 180 (ng.g -1 lipidů). Tabulka 9-8 obsahuje koncentrace PCBs v mateřském mléce jednotlivých monitorovaných lokalit vyjádřené jako suma PCBs 138, 153 a 180 x 1,7 v přepočtu na g lipidů. Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborné zprávy projektu Biologický monitoring MZSO za roky , Černá et al., 2000 a Černá et al., Tabulka 9-5: Struktura žen, které poskytly mateřské mléko pro analýzu PCBs v rámci MZSO. Benešov Žďár n. S. Plzeň Ústí n. L. Celkem N = 746 N = 645 N = 475 N = 729 N = Věk (roky) Rozmezí 25, , , , , Bydliště v lokalitě (roky) Rozmezí 16, , , , Kouření N kuřáci % kuřaček 5,4 5,3 17,5 17,3 10,9 Tabulka 9-6: Výsledky analýz indikátorových kongenerů PCBs [ng.g -1 lipidů] v mateřském mléce v jednotlivých letech monitorování a celková suma PCBs kalkulovaná jako součet kongenerů 138, 153 a 180 násobený faktorem 1,7 (dle DGF 1988) PCB kongenery PCB 138 PCB 153 PCB 180 x 1, Medián Kv0,1 - Kv0, Medián Kv0,1 - Kv0, Medián Kv0,1 - Kv0, Medián Kv0,1 - Kv0, IV-73

6 1998 Medián Kv0,1 - Kv0, Medián Kv0,1 - Kv0, Medián Kv0,1 - Kv0, Medián * 539 Kv0,1 - Kv0, Medián Kv0,1 - Kv0, * Ve srovnání s výsledky roku 1994 jde o pokles o cca 60 % Tabulka 9-7: Percentilové rozdělení hodnot třech indikátorových PCBs kongenerů s nejvyšším výskytem v lidském organismu 138, 153 a 180 [ng.g -1 lipidů] ve vzorcích mateřského mléka české populace analyzovaných v rámci MZSO v letech 1994 až percentil 25. percentil 50. percentil (medián) 75. percentil 95. percentil* PCB kong N = , N = N = N = N = N = N = * Hodnoty 95. percentilu by mohly být použity pro odhad referenčních hodnot pro českou populaci IV-74

7 Tabulka 9-8: Koncentrace PCBs v mateřském mléce monitorovaných lokalit vyjádřená jako suma PCBs 138, 153 a 180 x 1,7 v přepočtu na g lipidů v jednotlivých oblastech Rok BN PM UL ZR * * pouze 12 vzorků Výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs v Ostravsko-karvinské oblasti PCBs jako indikátorové kongenery jsou periodicky sledovány v mateřském mléce v rámci Speciálního monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí. Analýzy byly prováděny v laboratoři OHS Karviná, data uvedená v tabulce 9-9 byla poskytnuta laskavostí okresní hygieničky, MUDr. Šebákové. Tabulka 9-9: Výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs v mateřském mléce Ostravskokarvinské oblasti [ng.g -1 lipidů] N = 53 PCB138 PC153 PCB180. 1,7 Medián Výsledky projektu VAV 520/6/99 MŽP Indikátorové kongenery PCBs v mateřském mléce byly analyzovány v rámci Studie projektu VAV 520/6/99 financovaného Ministerstvem životního prostředí. Postup při odběru vzorků je uveden v části 3 PCDDs/PCDFs/PCBs. Analýza byla provedeny v laboratoři Axys Varilab. Výsledky jsou uvedeny v tabulce Zdroj informací: Závěrečná zpráva projektu Studie výskytu persistentních organických látek v ovzduší a jejich depozice na území České republiky Díl II Biologický monitoring expozice populace ČR polyhalogenovaným uhlovodíkům ve vybraných oblastech IV-75

8 Tabulka 9-10: Výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs (sestupné pořadí lokalit) [ng.g -1 lipidů] v mateřském mléce osmi lokalit v rámci projektu VAV 520/6/99 Lokalita Suma PCBs PCB138 PCB153 PCB180. 1,7 Uher. Hradiště Medián , N = 14 Rozsah Ústí n. L Medián , N=11 Rozsah Uher. Hradiště Medián , N = 10 Rozsah Kolín Medián , N=11 Rozsah Praha Medián , N=15 Rozsah Kladno Medián , N=6 Rozsah Liberec Medián , N=11 Rozsah Telč Medián , N=8 Rozsah Výsledky analýzy PCBs v podkožním tuku Publikované výsledky sumy PCBs Přehled publikovaných výsledků je uveden v tabulce 9-11 (Černá a Bencko, 1999). Tabulka 9-11: Podkožní tuk - výsledky kongenerové analýzy [ng.g -1 lipidů] v období před zahájením MZSO. Koncentrace jsou uváděny jako aritmetický průměr (popř. medián). Lokalita Rok N PCB138 PCB153 PCB180 Suma a Reference Karviná (450) 836 (675) 718 (520) (2 796) Coufalová et al., 1997 Praha (381) 573 (596) 584 (629) (2 730) Schoula et al., 1997 Uherské Hradiště (766) (1 277) (1 221) (5 549) a (PCB PCB PCB 180) x 1.70 (DGF, 1988) IV-76

9 Výsledky získané v rámci MZSO Byly realizovány ve 3 etapách: indikátorové PCBs a chlorované pesticidy v období 1994 a 1995 indikátorové PCBs a chlorované pesticidy, PCDDs, PCDFs a PCBs s dioxinovou aktivitou v létech dtto v létech 2000 a PCBs v podkožním tuku zemřelých v letech V tomto období byla převážná většina vzorků získána v lokalitách Ústí n. L. (průměrný věk 53 let) a Plzeň (průměrný věk 59 let). Vzorky byly analyzovány v laboratoři Aneclab České Budějovice. Výsledky jsou uvedeny v tabulce Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický monitoring za rok 1995, SZÚ Praha, 1996 Tabulka 9-12: Koncentrace indikátorových kongenerů PCBs [ng.g -1 lipidů] v podkožní tukové tkáni odebrané v létech 1994 a 1995 PCBs kongenery PCB138 PCB153 PCB180 x 1,7 PM medián N=31 Kv0,1 - Kv0, UL medián N=68 Kv0,1 - Kv0, Celkem medián N=99 Kv0,1 - Kv0, PCBs v podkožním tuku zemřelých v létech Vzorky odebrané v tomto období byly analyzovány rovněž na PCDDs/PCDFs a PCBs s dioxinovou aktivitou. V tabulce 9-13 jsou uvedeny základní charakteristiky populace, tabulka 9-14 obsahuje sumu indikátorových kongenerů 138, 153 a 180. Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Černá et al., 2001 Tabulka 9-13: Složení populace sledované v letech (věk, pohlaví a bydliště) Oblast Oblast s předpokládanou nižší zátěží Oblast s předpokládanou vyšší zátěží BN ZR PM UL Celkem n Muži IV-77

10 Ženy věk (roky) 52,8 45,4 60,1 62,0 56,2 Rozmezí věk - muži 51,3 věk - ženy 61,0* * p < 0.01 Tabulka 9-14: Suma indikátorových kongenerů PCBs 138, 153 a 180 [ng.g -1 lipidů] v podkožní tukové tkáni vzorků Skupina Suma x 1,7 Celkem Medián Rozmezí Muži Medián Rozmezí Ženy Medián Rozmezí Věk >= 50 Medián 2 082* Rozmezí Věk <50 Medián Rozmezí * p< PCBs v podkožním tuku zemřelých v letech Základní charakteristiky populace odebrané v tomto období jsou uvedeny v tabulce Tabulka 9-16 obsahuje sumu indikátorových kongenerů 138, 153 a 180. Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický monitoring za rok 2001, SZÚ Praha, 2002 Tabulka 9-15: Složení populace sledované v letech (věk, pohlaví a bydliště) Oblast Oblast s předpokládanou nižší zátěží Oblast s předpokládanou vyšší zátěží BN ZR PM UL Celkem N Muži Ženy věk (roky) 54 59, ,4 57,4 Rozmezí IV-78

11 věk muži 58,3 49,5 50,6 rozmezí věk ženy 62, ,7 58,6 rozmezí Tabulka 9-16: Suma indikátorových kongenerů PCBs 138, 153 a 180 [ng.g -1 lipidů] v podkožní tukové tkáni vzorků N = Suma x 1,7 Medián Kv Výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs v Ostravsko-karvinské oblasti PCBs v podkožním tuku jsou analyzovány i v rámci Speciálního monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí. Analýzy byly prováděny v laboratoři OHS Karviná, data jsou uvedena v tabulce Zdroj informací: údaje byly poskytnuty laskavostí okresní hygieničky, MUDr. Šebákové. V přepočtu na tehdy používané I-TEF jsou tato data uvedena v souhrnné zprávě Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí - Speciální monitoring zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 1997, SZÚ Praha, KHS Ostrava, OHS Karviná, Tabulka 9-17: Výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs v podkožním tuku [ng.g -1 lipidů] osob z Ostravsko-karvinské oblasti N = Suma x 1,7 Geom Rozsah Analýza PCBs ve vzorcích krevního séra Publikované výsledky indikátorových PCBs Z období před zahájením MZSO byly publikovány následující údaje: Průměrné koncentrace indikátorových kongenerů PCBs 138, 153 a 180 v osmi vzorcích krevního séra pupečníkové krve byla 0,21; 0,31 a 0,21 µg.l -1. (Pozn.: To je v přepočtu na tuk dle předpokládaného obsahu tuku 3,47 g.l -1 v pupečníkovém séru 60,5; 89,3; 60,5 ng.g -1 lipidů (Janoušek et al., 1994). Koncentrace indikátorových kongenerů PCBs 138, 153 a 180 ve dvou vzorcích matek v Brně byly 0,82; 0,59 a 0,46 ng.g -1 séra a 0,90, 0,91 a 0,64 ng.g -1 séra (Gajdůšková et al., 1996). IV-79

12 Výsledky analýzy pupečníkového séra v rámci MZSO Vzorky pupečníkové krve byly odebírány a analyzovány v letech a Analýza byla provedena v laboratoři OHS Klatovy. Výsledky jsou uvedeny v tabulce Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborné zprávy subsystému Biologický monitoring za rok 1997 a 1998, SZÚ Praha, 1998 a Tabulka 9-18: Výsledky analýz indikátorových PCB v pupečníkové krvi [µg.l -1 séra] PCBs kongenery PCB138 PCB153 PCB180. 1, medián, N=494 0,60 0,62 0,59 1,81 3,1 Kv0.1 - Kv0.9 0,279-1,09 0,33-1,06 0,29-1, medián, N=549 0,58 0,52 0,52 1,62 2,75 Kv0.1 - Kv0.9 0,30-0,97 0,27-0,88 0,27-0, medián, N=308 0,48 0,41 0,43 1,32 2,24 Kv0.1 - Kv0.9 0,28-0,75 0,24-0,69 0,25-0, vzorky neodebírány 1998 medián, N=206 0,44 0,49 0,45 1,38 2,35 Kv0.1 - Kv0.9 0,28-0,69 0,31-0,76 0,27-0,69 Vzhledem k tomu, že pupečníkové sérum obsahuje v průměru 3,47 g tuků na litr séra (Dekoning a Karmaus, 2000), lze hodnoty uvedené v tabulce 9-19 přepočítat na hodnotu ng PCBs.g -1 lipidů. V tabulce 9-20 jsou tytéž hodnoty pro jednotlivé monitorované lokality. Tabulka 9-19: Výsledky analýz indikátorových PCBs v pupečníkové krvi [ng.g -1 lipidů] PCBs kongenery PCB138 PCB153 PCB180. 1, medián, N= medián, N= medián, N= vzorky neodebírány 1998 medián, N= Tabulka 9-20: Koncentrace PCBs v pupečníkovém séru z monitorovaných lokalit vyjádřená jako suma PCBs 138, 153 a 180 x 1,7 v přepočtu na g lipidů. BN PM UL ZR IV-80

13 9.2.5 Výsledky analýzy PCBs v placentách V rámci MZSO byly vzorky placenty analyzovány spolu se vzorky pupečníkové krve v letech a Analýzu prováděla laboratoř Aneclab České Budějovice. Výsledky jsou uvedeny v tabulce Tabulka 9-21: Výsledky analýz indikátorových PCBs v placentě [ng.g -1 tkáně] PCBs kongenery PCB138 PCB153 PCB180. 1, medián, N=542 0,90 1,10 0,80 2,80 4,76 Kv0.1 - Kv0.9 0,50-1,99 0,50-2,39 0,40-1, medián, N=653 1,20 1,40 1,00 3,60 6,12 Kv0.1 - Kv0.9 0,50-2,50 0,60-3,00 0,5-2, medián, N=348 0,80 1,05 0,90 2,75 4,68 Kv0.1 - Kv0.9 0, ,40-2,90 0,40-2, vzorky neodebírány 1998 medián, N=207 0,70 0,80 0,60 2,10 3,57 Kv0.1 - Kv0.9 0,30-1,54 0,40-1,90 0,30-1,30 Vzhledem k tomu, že množství tuku v placentě je odhadováno na mg.g -1 tkáně (Dekoning a Karmaus, 2000), lze hodnoty uvedené v tabulce 9-21 přepočítat na hodnotu v ng PCBs.g -1 lipidů. Pro přepočet byla použita hodnota 1,25%, tj. 12,5 g tuku v kg placenty (tabulka 9-22). V tabulce 9-23 jsou tytéž hodnoty pro jednotlivé monitorované lokality. Tabulka 9-22: Výsledky analýz indikátorových PCBs v placentách [ng.g -1 lipidů] PCBs kongenery PCB138 PCB153 PCB180. 1, medián, N= medián, N= medián, N= vzorky neodebírány 1998 medián, N= Tabulka 9-23: Koncentrace PCBs v placentách z monitorovaných lokalit vyjádřená jako suma PCBs 138, 153 a 180 x 1,7 v přepočtu ng.g -1 lipidů BN PM UL ZR IV-81

14 9.2.6 Výsledky analýzy PCBs v jaterní tkáni V rámci MZSO byly analyzovány PCBs a chlorované pesticidy v celkem 103 vzorcích jaterní tkáně zemřelých v letech 1996 a Analýzu prováděla laboratoř Ecolab Znojmo. Výsledky popisné statistiky jsou uvedeny v tabulce Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický monitoring za rok 1997, SZÚ Praha, Tabulka 9-24: Výsledky analýz indikátorových PCBs v játrech [ng.g -1 lipidů] PCBs kongenery PCB138 PCB153 PCB180. 1,7 BN medián N=9 Kv0.1 - Kv PM medián N=36 Kv0.1 - Kv UL medián N=47 Kv0.1 - Kv ZR medián N=11 Kv0.1 - Kv Celkem medián Kv0.1 - Kv Výsledky analýzy PCB v mozkové tkáni V rámci MZSO byly vzorky získány v letech pouze z lokalit Plzeň a Ústí n.l. Analýza byla provedena v laboratoři Aneclab České Budějovice. Výsledky v ng.g -1 tuku jsou uvedeny v tabulce Koncentrace tuku v mozku byla v průměru 13,9 %, rozmezí 9,7 22,7 %. Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ. Tabulka 9-25: Výsledky analýzy koncentrace indikátorových kongenerů PCB 138, 153 a 180 [ng.g -1 lipidů] ve vzorcích mozků odebraných v letech 1994 a PCBs kongenery PCB138 PCB153 PCB180. 1,7 PM medián N=31 Kv0.1 - Kv UL medián N=68 Kv0.1 - Kv Celkem medián N=99 Kv0.1 - Kv IV-82

15 9.2.8 Monitoring PCBs dílčí závěry Výsledky analýzy sumy PCBs v mateřském mléku i v podkožním tuku publikované v 80. letech 20. století prokazovaly relativně vysokou expozici české populace. Rovněž výsledky 2. kola mezinárodní srovnávací studie WHO, které se Česká republika účastnila začátkem 90. let, upozornila na vysoké koncentrace indikátorových kongenerů PCBs ve vzorku zatížené oblasti Uherského Hradiště, které byly podstatně vyšší než koncentrace v oblasti kontrolní nezatížené (Kladno) či než výsledky zjištěné v okolních státech (Rakousko, Německo, Maďarsko). Obdobně vysoké koncentrace byly nalezeny ještě na Slovensku v oblasti Michalovce (v blízkosti produkce PCBs Chemko Strážské) a v Kanadě v oblasti Hudsonovy zátoky (konsumace kontaminovaných ryb) (WHO/ECEH, 1996). Lze usuzovat, že hlavním důvodem vyšší expozice české populace byla výroba PCBs ve slovenské části tehdejšího Československa, intensivní průmyslové využívání technických směsí PCBs a selhání lidského faktoru při manipulaci a likvidaci těchto látek. Monitorovací aktivity zahájené v 90. letech si kladly za cíl ověřit plošnou či lokální expozici, resp. zátěž populace a sledovat dlouhodobé trendy. Výsledky potvrdily výraznou věkovou závislost hladin PCBs v organismu, značnou individuální variabilitu výsledků a možnost lokálních rozdílů naznačenou již ve studii WHO. Obecně koncentrace PCBs v tuku české populace odpovídaly hodnotám prokazovaným v některých dalších průmyslových státech (např. SRN). Výsledky MZSO ukázaly, že oblast zvýšené zátěže může kromě Uherského Hradiště představovat i oblast Ústí n. L., kde byly koncentrace PCBs signifikantně vyšší než v dalších třech monitorovaných lokalitách. Vyšší koncentrace PCBs v oblasti Ústí n. L. potvrdily i výsledky studie VaV/520/6/99. Lze předpokládat, že vyšší zátěž by mohla být detekována i v dalších, především průmyslových lokalitách, jako je tomu např. v Ostravsko-karvinské oblasti, kde však počet analyzovaných vzorků je výrazně menší. Positivní je skutečnost, že výsledky analýzy PCBs ve vzorcích mateřského mléka vyšetřovaných od r v rámci MZSO dokumentují postupný sestupný trend v koncentracích indikátorových kongenerů 138, 153 a 180 s nejvyšší podílem na celkové sumě PCBs v lidském organismu. Téměř absence poklesu koncentrace PCBs u spojených vzorků mléka v 2. a 3. kole studie WHO (pouze cca 4,5% snížení mezi vzorky let 1992 a 2000) by mohlo souviset s velice malým počtem individuálních vzorků (10 a 14) použitým pro přípravu spojených vzorků z lokality. Za zmínku stojí, že hodnoty PCBs v oblasti Liberec, zařazené do studie WHO v r. 2000, jsou poměrně nízké a odpovídají koncentracím naměřeným v nezatížených oblastech. Pokud platí, že PCBs 138, 153 a 180 pokrývají asi 60 % celkové koncentrace PCBs a pro odhad sumy PCBs je použit přepočítávací koeficient 1.7, lze srovnáním výsledků sumy PCBs v mateřském mléce v r a indikátorových kongenerů v r (10 let po zákazu výroby PCBs) usoudit na asi 60% pokles zátěže. Obdobný, tedy 60% pokles koncentrace PCBs v tuku české populace, byl pozorován u vzorků mateřského mléka monitorovaných v období 1994 až Možnost srovnání výsledků kongenerové analýzy s předchozími výsledky určujícími sumu PCBs je jediným důvodem, proč v předkládaných tabulkách je tento přepočet uveden. Protože koncentrace kongenerů 138, 153 a 180 v tělních tekutinách a tkáních velice úzce korelují (r 0.9 a více) a koncentrace kongeneru 153 je většinou nejvyšší, bylo by pro monitorovací účely možné uvažovat o používání pouze koncentrace tohoto kongeneru pro vyjádření hladin PCBs v organismu. Výsledky analýzy PCBs v pupečníkovém séru a placentách signifikantně korelovaly s výsledky koncentrací v mateřském mléce a potvrdily možnost prakticky bezbariérového transplacentárního přechodu PCBs. Vyšší hodnoty v pupečníkovém séru, zejména v prvních dvou letech monitorování, byly nalezeny u vzorků v Ústí n. L. Koncentrace indikátorových kongenerů 138, 153 a 180 se shodovaly s výsledky neexponovaných populačních skupin v rozvinutých státech, např. u kontrolní skupiny 30 osob v Japonsku (suma 138, 153 a 180 = 1,2 µg.l -1 = 346 ng.g -1 lipidů, Schecter et al., 1994), u 120 mužů ve Švédsku (suma 138, 153 a 180 = 636 ng.g -1 lipidů, Glynn et al., 2000), nižší IV-83

16 hodnoty byly pozorovány u 63 dárců krve v Kanadě (138, 153 a 180 = 130 ng.g -1 lipidů, Longnecker et al., 2000). Využití tkáně placent a pupečníkové krve by bylo vhodné především pro cílené epidemiologické studie, stejně jako analýza PCBs v játrech by mohla znamenat důležitou informaci při biotransformačních a toxikokinetických studiích. Oproti ostatním matricím byly u více než 50 % vzorků jaterní tkáně stanovitelné i indikátorové kongenery PCBs s nižším IUPAC číslem, konkrétně PCB 52 (medián 26 ng.g -1 lipidů), 101 (medián 12 ng.g -1 lipidů) a 118 (medián 16 ng.g -1 lipidů). O koncentraci PCBs v játrech není v literatuře mnoho údajů. U 26 vzorků jater dospělých obyvatel Grónska odebraných v letech byly pro PCBs 138, 153 a 180 nalezeny průměrné hodnoty 855 ng.g -1, ng.g -1 a 791 ng.g -1 lipidů, u 17 vzorků z Kanady z období hodnoty 70, 96 a 86 ng.g -1 lipidů, ve Švédsku u 7 vzorků 259, 354 a 271 ng.g -1 lipidů a v USA u 221 vzorků v období , 110 a 53 ng.g -1 lipidů. Údaje včetně příslušných citací jsou obsaženy v práci Dewailly et al. (1999). Koncentrace PCB 138, 153 a 180 (medián) u 9 norských novorozenců byly 58, 96 a 43 ng.g -1 lipidů (Lanting et al., 1998). Průkaz PCBs v mozkové tkáni v koncentracích nejméně o jeden řád nižší než v podkožním tuku potvrzuje částečně omezený průchod těchto látek hematoencefalickou bariérou. Hladina indikátorových kongenerů v podkožní tukové tkáni zemřelých významně korelovala s věkem. U osob 50-letých a starších byly prokázány signifikantně vyšší hodnoty než u skupiny mladší 50 let. Nicméně hodnocení zátěže dle pohlaví či bydliště je ovlivněno rozdílným počtem osob z jednotlivých lokalit, nevyváženým zastoupením mužů a žen i věkovými rozdíly v jednotlivých kategoriích, takže významné rozdíly z hlediska času, bydliště či pohlaví je obtížné posoudit. 9.3 Organochlorované pesticidy (OCPs) Úvod Vybrané chlorované pesticidy, zejména DDTs a HCB, jsou většinou analyzovány v tělních tekutinách a tkáních (nejčastěji mateřské mléko a podkožní tuk) spolu se sumou PCBs nebo s indikátorovými kongenery PCBs Výsledky analýzy chlorovaných pesticidů v mateřském mléce Publikované výsledky chlorovaných pesticidů Výsledky publikované v tuzemských časopisech v 80. letech, resp. v první polovině 90. let jsou uvedeny v tabulce Zdroj informací: Černá, 1995, reference v tabulce Tabulka 9-26: Koncentrace Σ DDTs (DDT + DDE + DDD) a HCB ve vzorcích mateřského mléka české populace (medián, ng.g -1 lipidů) Rok odběru N Σ DDTs HCB Reference Kredl et al., dtto IV-84

17 dtto neanalyzováno 540 dtto (DDE) Coufalová et al., neanalyzováno Kredl et al., Výsledky získané v rámci MZSO Přehled výsledků stanovení OCPs v rámci MZSO je uveden v tabulce Vzorky byly do r analyzovány v laboratoři Ecolab, Znojmo, od r v laboratoři Aneclab České Budějovice. Zdroje informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborné zprávy subsystému Biologický monitoring za rok 1995 až 2001, SZÚ Praha, 1996 až 2002, Černá, Bencko, Tabulka 9-27: Hladiny HCB, Σ DDT a γ-hch ve vzorcích mateřského mléka analyzovaných v rámci MZSO (ng.g -1 lipidů) HCB Σ DDT γ-hch 1994 medián ,0 Kv0.1 - Kv ,0-16, medián ,0 Kv0.1 - Kv ,0-13, medián ,4 Kv0.1 - Kv ,5-17, medián ,4 Kv0.1 - Kv ,5-14, medián ,8 Kv0.1 - Kv ,34-28, medián ,2 Kv0.1 - Kv ,5-20, medián * Kv0.1 - Kv medián * Kv0.1 - Kv * hodnoty z více než 50 % pod mezí stanovitelnosti Výsledky (medián) v jednotlivých lokalitách jsou uvedeny v tabulce IV-85

18 Tabulka 9-28: Koncentrace HCB a Σ DDT v mateřském mléce (medián, ng.g -1 lipidů) ve sledovaných lokalitách BN PM UL ZR HCB Σ DDT HCB Σ DDT HCB Σ DDT HCB Σ DDT Výsledky chlorovaných pesticidů v Ostravsko-karvinské oblasti Výsledky speciálního monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí jsou uvedeny v tabulce Zdroj informací: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí - Souhrnná zpráva za rok 1996, SZÚ Praha, KHS Ostrava, OHS Karviná, Tabulka 9-29: Koncentrace HCB a DDE [ng.g -1 lipidů] v mateřském mléce lokality Karviná N HCB medián Kv DDE medián Kv Výsledky projektu VAV 520/6/99 Chlorované pesticidy v mateřském mléce byly analyzovány v rámci Studie projektu VAV 520/6/99 financovaného Ministerstvem životního prostředí. Analýza byla provedeny v laboratoři Axys Varilab. Výsledky jsou uvedeny v tabulce Zdroj informací: Závěrečná zpráva projektu Studie výskytu persistentních organických látek v ovzduší a jejich depozice na území České republiky Díl II Biologický monitoring expozice populace ČR polyhalogenovaným uhlovodíkům ve vybraných oblastech IV-86

19 Tabulka 9-30: Výsledky analýzy vybraných chlorovaných pesticidů [ng.g -1 lipidů] v mateřském mléce osmi lokalit v rámci projektu VAV 520/6/99 Lokalita HCB β-hch p,p -DDE p,p -DDT DDE/DDT Uherské Hradiště Medián , ,4 24,2 1999, N = 14 Rozmezí ,46-62, , ,15-69,8 Ústí nad Labem Medián ,1 6, , N=6 Rozmezí , , ,51-14,2 Uherské Hradiště Medián , ,2 11,2 2000, N = 10 Rozmezí , , ,7-17,8 Kolín Medián , ,6 14,0 2000, N=11 Rozmezí 30, ,7-62,7 94, , ,0-66,8 Praha Medián , ,4 24,1 1999, N=15 Rozmezí ,3-79, ,0-74,8 6,4-16,1 Kladno Medián 91,8 NA ,0 8, , N=6 Rozmezí 45, , ,21-39,2 Liberec Medián , ,8 18,4 2000, N=11 Rozmezí 42, ,4-49, , ,2-44 Telč Medián 126 NA ,3 11,4 2000, N=8 Rozmezí 54, , ,93-27, Výsledky analýzy chlorovaných pesticidů v podkožním tuku Publikované výsledky chlorovaných pesticidů Výsledky publikované v literatuře v 80. a 90. letech jsou uvedeny v tabulce Zdroje informací: Černá, 1995 a publikace uvedené v referencích. Tabulka 9-31: Publikované výsledky HCB a Σ DDTs v podkožním tuku [ng.g -1 lipidů] Lokalita Rok N HCB Σ DDT Reference Jihlava 1987/ a b a b Kredl et al., 1990 Brno a a 518 c Gajdůšková et al., 1996 Karviná 1993/ d Praha a, 702 e Uherské Hradiště b 1506 d b Coufalová et al., b a e 1 543, 1461 Schoula et al., b a, e b a, e b Schoula et al., 1997 a aritm. průměr, b rozmezí, c p,p -DDE, d geom. průměr, e medián IV-87

20 Výsledky získané v rámci MZSO Chlorované pesticidy v podkožním tuku zemřelých v letech 1994 a 1995 Hodnoty v ng.g -1 lipidů jsou uvedeny v tabulce Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický monitoring za rok 1995, SZÚ Praha, Tabulka 9-32: Hladiny HCB a Σ DDTs a HCHs ve vzorcích podkožního tuku 1994/95 analyzovaných v rámci MZSO [ng.g -1 lipidů] HCB p,p -DDT Σ HCHs PM Medián N=36 Kv0,1 - Kv0, UL Medián N=94 Kv0,1 - Kv0, Celkem Medián N=132 Kv0,1 - Kv0, Chlorované pesticidy v podkožním tuku zemřelých v letech Hodnoty jsou uvedeny v tabulce Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický monitoring za rok 1999, SZÚ Praha, Tabulka 9-33: MZSO - hladiny chlorovaných pesticidů [ng.g -1 lipidů] v podkožním tuku zemřelých v letech HCB p,p -DDE p,p -DDT β- HCH Celkem Medián N=61 Kv0,1 - Kv0, Pozn.: Poměr DDE/DDT = 7, Chlorované pesticidy v podkožním tuku zemřelých v letech Hodnoty jsou uvedeny v tabulce Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický monitoring za rok 2001, SZÚ Praha, IV-88

21 Tabulka 9-34: MZSO - hladiny chlorovaných pesticidů (ng.g -1 lipidů) v podkožním tuku zemřelých v letech HCB p,p -DDE p,p -DDT β-hch Celkem Medián N=61 Kv0,1 - Kv0, Pozn.: Poměr DDE/DDT = 7, Výsledky chlorovaných pesticidů v Ostravsko-karvinské oblasti Vybrané chlorované pesticidy v podkožním tuku byly analyzovány v rámci Speciálního monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí. Analýzy byly prováděny v laboratoři OHS Karviná, data uvedená v tabulce 9-35 byla poskytnuta laskavostí okresní hygieničky, MUDr. Šebákové. Tabulka 9-35: Hladiny chlorovaných pesticidů [ng.g -1 lipidů] v podkožním tuku zemřelých Ostravskokarvinské oblasti HCB p,p -DDE p,p -DDT β-hch Celkem Geom. průměr N=20 Kv0,1 - Kv0, Pozn.: Poměr DDE:DDT = 4, Výsledky analýzy chlorovaných pesticidů v placentách V rámci MZSO byly tyto látky analyzovány v laboratoři Aneclab České Budějovice. Data byla získána pro HCB a DDE. Koncentrace dalších pesticidů (DDD, DDT, α, β a γ-hch, aldrin, dieldrin, endrin a endosulfan byly až z 95 % pod mezí stanovitelnosti použité metody. Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborné zprávy subsystému Biologický monitoring za rok 1997 a 1998, SZÚ Praha, 1998 a V Odborné zprávě jsou hodnoty uvedeny v ng.g -1 tkáně. V tabulce 9-36 jsou uvedeny hodnoty mediánu v přepočtu na tuk podle předpokládaného obsahu tuku 1,25% (Dekoning a Karmaus, 2000), tedy v ng.g -1 lipidů. IV-89

22 Tabulka 9-36: Koncentrace HCB a DDE v placentách monitorovaných oblastí v přepočtu na tuk (medián, ng.g -1 lipidů) BN PM UL ZR Celkem HCB DDE HCB DDE HCB DDE HCB DDE HCB DDE 1994 N= N= N= N= n.a. n.a n.a. = neanalyzováno Výsledky analýzy chlorovaných pesticidů v jaterní tkání Publikované výsledky chlorovaných pesticidů v jaterní tkáni Koncentrace chlorovaných pesticidů v jaterní tkáni jsou uvedeny v tabulce Zdroj informací: Schoula et al., 1997 Tabulka 9-37: Koncentrace chlorovaných pesticidů v jaterní tkáni v ng.g -1 lipidů Lokalita Rok N HCB Σ DDTs Σ HCHs Praha a, e a, e a, 707 e b b b Uher. Hradiště a, e a, e a, e b b b a aritm. průměr, b rozmezí, c p,p -DDE, d geom. průměr, e medián MZSO V rámci monitorovacích aktivit MZSO byly chlorované pesticidy analyzovány i ve vzorcích celkem 103 jater zemřelých z monitorovaných oblastí. Výsledky jsou uvedeny v tabulce IV-90

23 Tabulka 9-38: Hladiny chlorovaných pesticidů [ng.g -1 lipidů] v jaterní tkáni zemřelých v letech 1996 a 1997 HCB p,p -DDE p,p -DDT Σ DDT β-hch BN medián N=9 Kv0.1 - Kv PM medián N=36 Kv0.1 - Kv UL medián N=47 Kv0.1 - Kv ZR medián N=11 Kv0.1 - Kv Celkem medián N=103 Kv0.1 - Kv Poměr DDE/DDT = 20,2 Pozn.: Koncentrace tuku v jaterní tkáni (medián) = 6,5 %. Koncentrace γ-hch byly z více než 50 % pod mezí stanovitelnosti použité metody Monitoring chlorovaných pesticidů dílčí závěry Výsledky monitorování HCB a Σ DDTs v mateřském mléce navazují na pokles těchto látek v tukové tkáni české populace pozorovaný již v 80. letech po zákazu jejich používání. V průběhu monitorovacích aktivit se projevuje sestupný trend v koncentraci obou analytů v mateřském mléce s výjimkou vzestupu hodnoty DDTs ve vzorcích mateřského mléka z roku 2001, což by mohlo být způsobeno náhodným výkyvem hodnot, vzestupem expozice bez známé příčiny nebo změnou analyzující laboratoře v r Hladinu HCB v organismu je nutno zvažovat i v souvislosti s možným dioxinovým účinkem této látky (TEF = 0,0001 dle Van Birgelen, 1998). Koncentrace ostatních analyzovaných chlorovaných pesticidů (α, β a γ-hch, aldrin, dieldrin, endrin a endosulfan) nevykazují časovou závislost a jsou většinou v různé míře pod mezí stanovitelnosti použité metody. Výsledky získané v rámci projektu VAV 520/6/99 potvrzují značnou individuální i lokální variabilitu dat, interpretace výsledků je však limitována malým počtem analyzovaných vzorků v jednotlivých oblastech. Výsledky uvedených chlorovaných pesticidů v placentách korelovaly s daty zjištěnými u mateřského mléka. Výrazná individuální variabilita výsledků, nepoměr v počtu vzorků mezi lokalitami i značná technická náročnost odběrů vedla k zastavení odběrů a analýz POPs v placentách. Věková závislost je příčinou vyšších koncentrací chlorovaných pesticidů v podkožním tuku ve srovnání s výsledky u mateřského mléka, dlouhodobé časové trendy na základě výsledků analýzy podkožního tuku nelze seriózně odhadnout pro řadu nejistot spojených s údaji o zemřelých osobách (věk, skutečné místo bydliště, profesionální expozice, stravovací zvyklosti apod.). IV-91

24 9.4 PCDDs/Fs a PCBs dioxinovým účinkem (DL PCBs) Úvod Všechny údaje TEQ zde uvedené jsou přepočteny podle WHO-TEF uvedené v tabulce 9-39 (Van den Berg et al., 1998). Tabulka 9-39: Hodnoty TEF použité pro kalkulaci TEQ Kongener WHO-TEF Kongener WHO-TEF PCDDs Non-orto PCBs 2,3,7,8-TCDD 1,0 PCB 77 0,0001 1,2,3,7,8-PCDD 1,0 PCB 81 0,0001 1,2,3,4,7,8-HxCDD 0,1 PCB 126 0,1 1,2,3,6,7,8-HxCDD 0,1 PCB 169 0,01 1,2,3,7,8,9-HxCDD 0,1 1,2,3,4,6,7,8-HpCDD 0,01 Mono-orto PCBs OCDD 0,0001 PCB 105 0,0001 PCDFs PCB 114 0,0005 2,3,7,8-TCDF 0,1 PCB 118 0,0001 1,2,3,7,8-PCDF 0,05 PCB 123 0,0001 2,3,4,7,8-PCDF 0,5 PCB 156 0,0005 1,2,3,4,7,8-HxCDF 0,1 PCB 157 0,0005 1,2,3,6,7,8-HxCDF 0,1 PCB 167 0, ,2,3,7,8,9-HxCDF 0,1 PCB 189 0,0001 2,3,4,6,7,8-HxCDF 0,1 1,2,3,4,6,7,8-HpCDF 0,01 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF 0,01 OCDF 0, Výsledky analýzy v mateřském mléce Výsledky 2. a 3. kola WHO studie 1992 a 2000 Zdroje informací: WHO/ECEH,1996, Bencko et al., 1998 V letech se Česká republika účastnila 2. kola mezinárodní srovnávací studie organisované WHO, která zahrnovala i analýzu PCDDs/Fs a indikátorů PCBs z dioxinovým účinkem ve vzorcích mateřského mléka z celkem 19 států (WHO/ECEH 1996). Česká republika připravila pro analýzu dva vzorky získané spojením 11 individuálních vzorků mateřského mléka z lokality Kladno (nezatížená IV-92

25 oblast) a z lokality Uherské Hradiště (zatížená oblast). 3. kolo proběhlo v letech a kromě spojených vzorků z výše uvedených lokalit (Kladno, N=10 a Uherské Hradiště, N=10) byl analyzován i spojený vzorek z Liberce (N=11). Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 9-40 a 9-41 a na obrázcích 9-2 a 9-3. Z obrázků je patrné, že v zemích bývalého Československa je patrný vyšší příspěvek DL PCBs k celkového hodnotě TEQ, ale také zřetelný pokled výskytu PCDDs/Fs v mateřském mléce, jenž v případě ČR představuje pokles o 42 % v roce 2001 oproti roku Tabulka 9-40: Výsledky 2. (1992) a 3. ( ) kola mezinárodní srovnávací studie WHO - koncentrace WHO-TEQ [pg.g -1 lipidů] PCDDs/Fs Kongener Kladno Kladno Uherské Hradiště Uherské Hradiště Liberec PCDDs 2,3,4,7-TCDD 0,9 0,47 1,3 0,85 0,67 1,2,3,7,8-PeCDD 1,9 1,25 3,0 1,80 1,47 1,2,3,4,7,8-HxCDD 0,11 0,09 0,15 0,11 0,08 1,2,3,6,7,8-HxCDD 0,52 0,40 0,73 0,38 0,35 1,2,3,7,8,9- HxCDD 0,16 0,12 0,21 0,11 0,11 1,2,3,4,6,7,8-HpCDD 0,089 0,08 0,113 0,08 0,06 OctaCDD 0,004 0,0004 0,004 0,003 0,003 Σ TEQ PCDDs 3,7 2,40 5,51 3,32 2,74 PCDFs 2,3,7,8-TCDF 0,09 0,09 0,11 0,09 0,07 1,2,3,7,8-PeCDF 0,02 0,01 0,02 0,03 0,01 2,3,4,7,8-PeCDF 8,15 4,27 12,75 6,43 4,35 1,2,3,4,7,8-HxCDF 0,57 0,33 0,73 0,44 0,32 1,2,3,6,7,8-HxCDF 0,38 0,24 0,47 0,30 0,23 1,2,3,7,8,9-HxCDF 0,01 0,01 0,01 0,005 0,003 2,3,4,6,7,8-HxCDF 0,11 0,08 0,18 0,10 0,06 1,2,3,4,6,7,8-HpCDF 0,03 0,02 0,029 0,02 0,01 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF 0,001 0,0004 0,001 0,0005 0,0003 OctaCDF 0, ,0002 0, , ,00002 Σ TEQ PCDFs 9,37 5,03 14,3 7,41 5,04 IV-93

26 Tabulka 9-41: Výsledky 2. (1992) a 3. ( ) kola mezinárodní srovnávací studie WHO - koncentrace WHO-TEQ [pg.g -1 lipidů] DL PCBs Kongener Kladno Kladno Uherské Hradiště Uherské Hradiště Liberec non-ortho PCB PCB 77 0, ,0006 0, ,0009 0,0005 PCB 81 n.t. 0,0003 n.t. 0,0005 0,0003 PCB 126 2,39 5,285 3,96 10,0 4,74 PCB 169 0,085 0,3365 0,174 0,52 0,284 Σ TEQ 2,48 5,62 4,13 10,52 5,02 mono-ortho PCB PCB 105 0,4 0,144 0,59 0,21 0,14 PCB 114 n.a. 0,160 n.a. 0,21 0,19 PCB 118 3,09 1,155 5,1 1,89 1,15 PCB 123 n.a. 0,003 n.a. 0,01 0,01 PCB ,5 7,22 25,45 13,81 6,90 PCB 157 1,6 0,71 3,45 1,39 0,69 PCB 167 0,076 0,05 0,151 0,09 0,05 PCB 189 0,18 0,17 0,65 0,34 0,16 Σ TEQ 15,8 9,61 35,4 17,95 9,30 Celkový TEQ (PCDDs/Fs + DL PCBs 31,4 22,7 59,3 39,2 22, WHO TEQ (pg/g fat) Brazil Australia Hungary Bulgaria New Zealand Ireland Croatia Finland Norway Romania Sweden Spain Slovak Rep. Russia Germany Czech Rep. Italy Ukraine Netherlands Egypt PCB PCDD/F Obrázek 9-2: Příspěvky PCDDs/Fs a DL PCBs k celkové hodnotě TEQ v lidském mléce v různých zemích IV-94

27 NetherlandsWHO TEQ (pg/g fat) Spain Germany Finland Czech Republic Slovak Republic Ukraine Norway Croatia Hungary Obrázek 9-3: Časové trendy hodnot TEQ v lidském mléce v různých zemích Výsledky získané v rámci MZSO PCDDs/Fs a DLPCBs byly analyzovány v r ve spojených vzorcích mateřského mléka. Vzorek byl pro každou lokalitu připraven smísením alikvótního podílu mléka z každého individuálního vzorku (N 100), takže byly analyzovány celkem 4 vzorky. Analýzu provedla laboratoř OHS Frýdek-Místek ve spolupráci s laboratoří OHS Karviná. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 9-42 až Zdroje informací: databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický monitoring za rok 1998, SZÚ Praha, 1999, Černá et al., 2000, Černá et al., Tabulka 9-42: Koncentrace PCDDs/Fs a DLPCBs a WHO-TEQ [pg.g -1 lipidů] ve spojených vzorcích mateřského mléka odebraných v rámci MZSO v r Kongener Benešov Žďár n. S. Plzeň Ústí n.l. Konc. TEQ Konc. TEQ Konc. TEQ Konc. TEQ PCDDs 2,3,4,7-TCDD 1,3 1,3 0,7 0,7 0,8 0,8 1,2 1,2 1,2,3,7,8-PeCDD 1,4 1,4 2,4 2,4 2,4 2,4 2,3 2,3 1,2,3,4,7,8-HxCDD 1,4 0,14 1,1 0,11 1,0 0,10 1,1 0,11 1,2,3,6,7,8-HxCDD 4,9 0,49 4,7 0,47 5,1 0,51 4,9 0,49 1,2,3,7,8,9- HxCDD 2,5 0,25 1,6 0,16 1,7 0,17 1,6 0,16 1,2,3,4,6,7,8-HpCDD 9,0 0,09 7,5 0,075 8,7 0,087 7,8 0,078 OctaCDD 73,6 0,007 51,8 0,005 86,7 0, ,005 Σ TEQ PCDD 94,1 3,67 69,1 3,92 106,4 4,08 66,9 4,34 PCDFs IV-95