Časopis zaměstnanců skupiny SD. hornické listy GIGANT K /K 74 JAKO STROJ ČASU

Transkript

1 Časopis zaměstnanců skupiny SD hornické listy GIGANT K /K 74 JAKO STROJ ČASU

2 HORNICKÉ LISTY PROSINEC 2017 Z OBSAHU 08 AKTUALITY 16 HORNICKÁ DYNASTIE Z DNT Ladislav a Tomáš Lončíkovi Řidič velkostroje Tomáš Lončík pokračuje v otcových šlépějích. Oba byli dokonce během let členy posádky rýpadla KU 300.9/K 64. PRODECO dodá DB nový pásový vůz PV P Na montážním místě v Bílině se právě staví nový pásový vůz. Dokončen a uveden do provozu bude na jaře PROFIL Ladislav Hanuška Dobývací technika mě stále ještě nepřestává bavit, říká v rozhovoru specialista inženýringu PRODECO Ladislav Hanuška, představitel generace tvůrců desítek velkostorojů. 28 SVĚT DOLŮ 30 PRACOVNÍ DEN Elektrikáři z uhelného lomu DB Spektrum činností elektrikářů provozního úseku Těžba uhlí v DB je značně široké. Zabezpečení elektrické energie a její rozvod na pohony DPD jsou pro chod uhelného lomu klíčové. Otto Hájek Prožijte jeden prosincový den za volantem náklaďáku s řidičem bílinského Revitransu Ottou Hájkem. hornické listy VYDAVATEL Severočeské doly a. s. (IČ ), B. Němcové 5359, Chomutov, Číslo registrace MK ČR: E 3126 ŠÉFREDAKTOR Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE Hornické listy, Budovatelů 2830, Most, e mail: vrba@sdas.cz REDAKČNÍ RADA Předseda: Rudolf Kozák; členové: Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Petr Lůžek, Viktor Hrdina, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba. VÝROBA Pro SD a. s. zajistil INFO PRINCIP, s. r. o. TISK Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 4/2017: UZÁVĚRKA ČÍSLA 1/2018: Elektronickou podobu Hornických listů najdete na listy.cz a mobilní aplikaci pro zařízení se systémem Android na Google Play: 2 HL

3 SLOVO GENERÁLNÍHO ŘEDITELE V ážení spolupracovníci, kolegyně a kolegové, zapálením první adventní svíce jsme mohli vstoupit do krásného svátečního období. Věřím tomu, že i příprava na vánoční svátky a Nový rok nám všem umožní, abychom své letošní pracovní úkoly dokončili a zajistili tak splnění ročního plánu naší společnosti. Ještě předtím mi dovolte ohlédnout se za rokem Pokud se nám vydaří prosincový finiš bez nečekaných problémů, budeme moci rok nazvat rokem úspěšným. Na obou těžebních lokalitách jsou roční očekávané výsledky splnitelné, a to jak v těžbě, tak v ekonomických parametrech. Ve všech oblastech naší činnosti jsme se posunuli o kus dále. Všechny dílčí kroky směřují k využití zásob na ložisku v maximálně možném rozsahu, k zajištění poptávky našich odběratelů do budoucna, i k vytvoření dlouhodobé pracovní příležitosti pro nás všechny i pro další uchazeče o zaměstnání v našich provozech. Naše prvenství v ročním objemu těžby nerostu v ČR, vysoká profesionalita řízení a dobré ekonomické výsledky nás spolu s vysokou mírou zodpovědnosti za udržitelný rozvoj řadí mezi přední firmy i za hranicemi naší země. Myslím, že všichni si velmi dobře uvědomujeme přednosti majetkového propojení mezi naším jediným akcionářem ČEZ, a.s. a našimi servisními dceřinými společnostmi. Tvoříme tak silný celek, který je schopen reagovat i na zhoršující se pozici klasické energetiky v Evropě a nabízet i přes současné trendy využití obnovitelných zdrojů stále ještě žádoucí alternativu hnědé uhlí. Na Dolech Bílina absolvujeme první fázi nové žádosti o povolení hornické činnosti, a to za účelem těžby do roku Jedná se o hodnocení vlivu naší činnosti na životní prostředí. Do tohoto povolovacího procesu musíme zajistit souhlasy mnoha subjektů a dotčených orgánů státní správy a v této souvislosti plnit mnoho nových opatření. V souladu se skupinovou strategií společnosti ČEZ nás čeká dopracování reálných plánů nejen v těžbě našeho uhlí, ale i v ukládání vedlejších energetických produktů z jeho spalování do vydobytých prostorů v rámci rekultivace krajiny. Ve vztahu s naším jediným akcionářem budeme i nadále pokračovat v těžební a obchodní strategii odpovídající aktuální koncepci klasických zdrojů. V praxi tak budeme se zvýšeným úsilím pracovat na vylepšení operativního řízení odbytu uhlí a na vybudování vyrovnávací skládky v úpravně v Ledvicích. Do investičního plánu na následující pětileté období máme mimo jiné zařazeno také navýšení financí za účelem zajištění budoucí těžby po tzv. závěrečné korekci územně ekologických limitů spočívající v pořízení a modernizaci technologických celků v lomech, jakož i naplnění požadavků vyplývajících z tzv. všeprofesního řešení, čili ze studie popisující další dlouhodobé potřeby našich provozů. Plníme zodpovědně své plány v oblasti rekultivace krajiny a průběžně sledujeme a vylepšujeme náš vliv na okolní životní prostředí. Máme velmi dobré vztahy s okolními obcemi i s vedením Ústeckého kraje. I správce státní kasy může být s naší činností spokojen. V letošním roce odvádíme do státního rozpočtu zvýšenou částku za odvody z vydobytého nerostu a beze zbytku plníme všechny další zákonné povinnosti naší firmy. Všechny tyto skutečnosti, stejně jako každý rok, právě v tomto období zapracováváme do ročního rozpočtu na rok 2018 a do podnikatelského plánu naší činnosti na celé pětileté období. Úsek finančního ředitele nyní kompletuje naše úkoly do tabulek a textů, které budou sloužit jako podklad ke schvalování naším akcionářem. V této souvislosti jsme si vědomi Vašich požadavků a požadavků odborů směřujících k navýšení platů. Osobní náklady jsou natolik významnou položkou našich celkových nákladů, že jejich navyšování ve vztahu k budoucí efektivitě a životnosti naší firmy musíme spouštět obezřetně, a to za současného zvyšování výnosových položek našeho rozpočtu. A právě v této oblasti je velmi důležitá aktivní práce úseku obchodního ředitele. Má totiž v tomto období nezastupitelnou roli při naplňování výnosové části rozpočtu, jakož i při tvorbě cenové politiky v prodeji našich uhelných produktů. Obzvláště pak v jedné oblasti bychom si měli vzít společné předsevzetí do roku A to v oblasti bezpečnosti práce, lépe řečeno v počtu úrazů našich zaměstnanců. Stále platí motto naší činnosti: Efektivní a bezpečná těžba. Dlouhodobý trend ve snižování úrazovosti se nám bohužel narušil, a tak máme tedy co vylepšovat. V závěru roku Vás proto všechny vyzývám k obezřetnosti a k nekompromisnímu dodržování pracovních postupů. V období vánočních a novoročních svátků bychom si měli více než jindy uvědomovat, že zdraví je to nejcennější, co máme. A tak do posledních dnů roku 2017 Vám všem přeji hodně spokojenosti, pohody, zdraví. Příjemně prožijte Vánoce a po splnění našich ročních úkolů si užijte i veselého silvestra. PF 2018! IVO PĚGŘÍMEK předseda představenstva a generální ředitel HL 3

4 HLAVNÍ TÉMA SDMM 2017: SETKÁNÍ MANAŽERŮ SKUPINY SD Střední management skupiny SD se po roce opět sešel s členy představenstva Severočeských dolů. Osvědčené meetingy byly pořádány 29. listopadu na DNT a 30. listopadu na DB a na programu byly informace předsedy představenstva a generálního ředitele i dalších členů představenstva o kontextu aktivit SD v mateřské Skupině ČEZ, o současné situaci plnění stanovených technologických i ekonomických cílů a o budoucích úkolech. PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA A GENERÁLNÍ ŘEDITEL IVO PĚGŘÍMEK O STABILITĚ, PERSPEKTIVĚ I O NOVÝCH SITUACÍCH A ZMĚNÁCH Severočeské doly mají pevné místo na trhu s hnědým uhlím a hlavním úkolem je efektivně vytěžit všechny zásoby uhlí, které jsou k dispozici. Pro DNT to znamená aktivní těžbu zhruba do roku 2035, pro DB při splnění mnoha podmínek je předpoklad až do roku Jako zodpovědná firma úzce spolupracujeme s regionem, v němž působíme a zachováváme velmi dobré vztahy s obcemi v sousedství našich těžebních lokalit. Uvolnění územně ekologického Úvodní vystoupení předsedy představenstva a generálního ředitele SD Iva Pěgřímka. V ROCE 2017 URČITĚ STANOVENÉ HLAVNÍ CÍLE SPLNÍME. TRH SI NAŠE UHLÍ ŽÁDÁ A VŠECHNY JEHO ZÁSOBY VYTĚŽÍME SE STÁLE VYŠŠÍ EFEKTIVNOSTÍ A OPTIMÁLNĚ VYNALOŽENÝMI INVESTICEMI. SPOKOJENI VŠAK NEMŮŽEME BÝT S VÝVOJEM ÚRAZOVOSTI, KTERÝ VYŽADUJE VYŠŠÍ PŘÍSNOST A PREVENCI. 4 HL

5 limitu těžby na DB otevřelo možnosti práce na řadě strategických témat s využitím všeprofesního řešení. To se uplatnilo již například ve spolupráci výrobního a technického útvaru při řešení přeložky uhelných odtahů nebo ukládání VEP vedlejších energetických produktů do vytěžených prostorů. Funguje optimalizace investic. Velmi dobré výsledky vykazuje naše průběžná rekultivační činnost. Dokončené rekultivace čítají přes 3 tisíce hektarů na DB a 2,5 tisíce hektarů na DNT. V rámci Skupiny ČEZ působí Severočeské doly v divizi Provoz společně s klasickými a jadernými elektrárnami. Zde máme společný úkol podílet se na zefektivňování centrálních a podpůrných služeb a na přizpůsobování na budoucí decentrální energetiku v souladu s globálním trendem. Konkrétním úkolem pro SD je pak minimalizace nákladů těžby za limity, úzká koordinace našich činností s provozem klasických elektráren a zdokonalení dopravy našeho uhlí do těchto elektráren, pružné reagování obchodních aktivit a dořešení problematiky ukládání VEP. V centru pozornosti Skupiny ČEZ jsou i technologické inovace a skupina SD nezůstává pozadu: Vyvinuli jsme například účinné odprašovací zařízení pro technologické celky a provedli inovační zásahy v technologických procesech úpravy uhlí. S novou situací se skupina SD musí vyrovnávat v personální oblasti. Oproti minulým letům je v důsledku konjunktury české ekonomiky zájemců o práci nedostatek a to diktuje potřebu aktivní personální práce vyhledávání a zainteresování lidí. Samozřejmostí zůstává péče o stávající kvalitní zaměstnance. Je zjevné, že personální náklady porostou. Musíme si na ně vydělat, a to z větších výnosů, jejichž důležitou část tvoří odbyt tříděného uhlí. Důvodem k nespokojenosti je současný vývoj pracovní úrazovosti. Rádi jsme si v minulých letech zvykli na pokles, ovšem křivka počtu úrazů se opět zvedá. Naše těžba musí být jak efektivní, tak bezpečná. Proto bude nutné zvýšit přísnost, analyzovat příčiny úrazů s pracovní neschopností a zdokonalit prevenci. VÝROBA A BEZPEČNOST PRÁCE Člen představenstva a výrobní ředitel Jiří Neruda prezentoval dosavadní letošní výsledky těžby uhlí a skrývky na obou lokalitách. Do konce roku budou splněny plánované objemy skrývky na DB i DNT, splnění ročního objemu těžby uhlí na DB je reálné, na DNT závisí na odbytu pro elektrárny ČEZ, ovšem i pod plánovaný rámec by šlo o efektivní stav. Značným problémem pro přístup k uhlí je plocha odkaliště Venuše a nalezení dohody s Unipetrolem. Na Teplické výsypce se musí profesionálně dohledávat a prozkoumávat nebezpečná munice z druhé světové války. Byla už realizována specifická opatření pro bezpečnost posádky zde pracujícího velkostroje. Úpravna uhlí Ledvice, která je přes 50 let stará a původně byla dimenzována na výstup 1 mil. t kostky, dnes produkuje hlavně trhem požadovaný druh ořech 2 v ročním objemu 1,2 mil. t, podíl kostky nadále klesá. Úpravna již zaznamenala řadu ekologických investic a protiprašných opatření, nutné jsou ještě změny v technologii inovace přichází s vývojem dvourotorového drtiče uhlí kostky za účelem zvýšení produkce ořechu 2. Protože nasazené systémy likvidace uhelného prachu nebyly dost funkční, ÚUL ve spolupráci s PRODECO přišla s inovací vývojem míchače odprašků. Mezi změny v technologii se zařadí také vyrovnávací skládka pro pružné dodávky do nového zdroje Elektrárny HL 5

6 HLAVNÍ TÉMA S NOVOU SITUACÍ SE SKUPINA SD MUSÍ VYROVNÁVAT V PERSONÁLNÍ OBLASTI. OPROTI MINULÝM LETŮM JE V DŮSLEDKU KONJUNKTURY ČESKÉ EKONOMIKY ZÁJEMCŮ O PRÁCI NEDOSTATEK A TO DIKTUJE POTŘEBU AKTIVNÍ PERSONÁLNÍ PRÁCE VYHLEDÁVÁNÍ A ZAINTERESOVÁNÍ LIDÍ. Členové představenstva SD: (zleva) finanční ředitel Jiří Zahradník, technický ředitel Walter Fiedler, generální ředitel Ivo Pěgřímek a obchodní ředitel Ladislav Feber. Ledvice a nová nakládka na 3. koleji, které jsou zatím ve stádiu přípravy dokumentace. Ředitel Neruda podrobněji osvětlil vývoj úrazovosti s pracovní neschopností v období Za 10 měsíců letošního roku bylo na DB zaznamenáno 15 úrazů (za celý rok 2016 jich bylo 14) a na DNT 8 (zatímco v celém loňském roce byly vykázány jen 2). OBCHODNÍ STRATEGIE PRODEJE UHLÍ Člen představenstva a obchodní ředitel Ladislav Feber po informaci o předpokládaném odbytu uhlí v roce 2017 zpřehlednil hlavní události svého úseku v roce 2017: zahájení nakládky na DNT a DB do kontejnerů (pro dodávky do Elektrárny Opatovice a Teplárny Plzeň), převzetí fakturačního vzorkování pro Elektrárnu Prunéřov v návaznosti na odvody za vydobytý nerost, přípravu obchodní strategie prodeje uhlí na období , uzavírání dlouhodobých kupních smluv na dodávky uhlí a pokračování ve finanční podpoře nákupu nových kotlů pro domácnosti s cílem udržet a podpořit prodej tříděného uhlí minimálně na dalších 15 let. Rok 2018 diktuje snahu o zvýšení externích tržeb za prodej tříděného a prachového uhlí. Obchodní úsek se bude snažit i o akvizice nových zákazníků. Bude zajišťována přeprava uhlí pro SD Kolejovou dopravu. INVESTIČNÍ VÝSTAVBA 2017 A ZÁMĚRY DO ROKU 2022 Akce ukončené i rozpracované na DB a DNT v roce 2017 představil člen představenstva a technický ředitel Walter Fiedler. Jde o výrazné investice, zejména pro DB, kde mají zjednodušit a zlevnit budoucí těžbu. Dokládá to jak letošní přehled ukončených i rozpracovaných akcí, tak nástin záměrů investiční výstavby na období Na DB byla realizována generální oprava rýpadla KU /K 91, rekonstrukce a modernizace PD 218 a optimalizace dopravy uhelné zásoby od U 91 na HZ 1. Ochraně pracovního i životního prostředí prospěje protiprašná stěna u nakládacího zásobníku, snížení prašnosti přesypů pásových dopravníků i ochranná stěna v Mariánských Radčicích. Ve stavu rozpracovanosti jsou na DB další významné investice. Montuje se nový zakladač ZPDH CZ/Z 103, buduje protipovodňová nádrž Mariánské Radčice, připravuje se přemístění uhelných odtahů v jižních svazích. Probíhá dodávka 6 HL

7 pásového vozu PV 2 500, výstavba střediska údržby PÚ Skrývka jih a obnova hal na PÚ OČV. Probíhají náročná stabilitní opatření výsypek Svoboda a Červený vrch. Na DNT byla letos realizována úprava koncepce zásobování elektřinou a dokončuje se modernizace centrálního dispečinku skrývky. K rozpracovaným akcím patří modernizace a generální oprava rýpadla KU /K 106 a příprava úpravy důlních vod, která umožní jejich vypouštění mimo lokalitu DNT. Nástin záměrů investiční výstavby do roku 2022 zahrnuje pro DB nové kolesové rýpadlo TC 2, rekonstrukci, modernizaci a opravu kolesového rýpadla KU 300.8/K 68 a generální opravu zakladače ZP 5 500/Z 79. Připravuje se rovněž nová koncepce napájení elektřinou z Elektrárny Ledvice. Pro DNT jsou připravovány záměry modernizace rýpadla KU /K 106 a PVZ, generální opravy a rekonstrukce homogenizační skládky, posílení čistírny důlních vod a hlavní čerpací stanice. Podrobný přehled rozpracovaných, dokončených a letos zahájených rekultivací na obou lokalitách je úctyhodný. Jen v letošním roce byly na DB zahájeny rekultivace na 17 hektarech a dokončeny na 137 hektarech, na DNT na 32, respektive 67 hektarech. Úsek technického ředitele po změně územně ekologického limitu těžby pro DB umožňujícího další rozvoj lokality intenzivně pracuje na získání nového povolení hornické činnosti pro období Již koncem roku 2016 bylo zpracováno a MŽP předáno oznámení záměru, který ze zákona podléhá posouzení. Člen představenstva a výrobní ředitel Jiří Neruda prezentoval mimo jiné i letošní výsledky těžby uhlí a skrývky na obou lokalitách SD. V rámci zjišťovacího řízení své připomínky uplatnilo 20 měst, obcí a institucí, 6 ekologických sdružení a spolků a 16 fyzických osob. Celkem bylo identifikováno 76 relevantních připomínek, kterými se SD a zpracovatel dokumentace budou intenzivně zabývat. Dále se pak zpracovává dokumentace k procesu EIA (například hluková a rozptylová studie, biologický průzkum, hodnocení vlivů na krajinný ráz, postup sanace a rekultivace aj.). Člen představenstva a finanční ředitel Jiří Zahradník demonstroval vývoj finančních ukazatelů SD (stálé provozní náklady, hrubé cash flow, EBITDA a čistý zisk) v období V roce 2017 očekáváme splnění hlavních cílů tedy stálých provozních nákladů, čistého zisku i provozního výsledku hospodaření bez vlivu odpisů. V souladu s kolektivní smlouvou proto bude vyplacena druhá část dodatkové mzdy. V současné době se zpracovává výhled na období V závěrečném slovu generálního ředitele Iva Pěgřímka byly shrnuty příležitosti i rizika vyplývající z externích vlivů legislativy EU, ekonomiky ČR s přetrvávajícím nedostatkem pracovních sil v technických oborech a očekávaným mzdovým nárůstem, Skupiny ČEZ (nejasná vize dostavby jaderných bloků v Dukovanech/Temelíně, očekávaný růst prodejní ceny elektřiny, který se však projeví se zpožděním). V současné době probíhá vyjednávání nové kolektivní smlouvy. Jen rozumný, nikoli skokový růst mezd může zachovat konkurenceschopnost naší firmy, která nabízí jako jedna z mála svým zaměstnancům skutečně dlouhodobou dobrou perspektivu s četnými benefity. Generální ředitel i ostatní členové vrcholového managementu poděkovali účastníkům setkání SDMM 2017 za dobrou práci, která nyní v nástupu zimní sezony tradičně finišuje. Vyjádřili přesvědčení, že všechny úkoly se podaří jako vždy spolehlivě zvládnout a popřáli všem svým kolegům klidný advent, pohodové Vánoce a šťastný celý rok text a foto: Tomáš Vrba HL 7

8 AKTUALITY Jiří Zahradník finanční ředitel SD Od 3. listopadu 2017 byl zvolen novým členem představenstva SD Jiří Zahradník a zároveň pověřen řízením finančního úseku. Absolvent Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni má více než třicetiletou praxi v hornictví (od roku 1982). Během let vykonával řadu technických a od roku 1989 ekonomických funkcí na DNT, respektive SD. Pozici finančního ředitele zastával již v letech 2006 až 2012 a v průběhu roku 2012 se stal ředitelem úseku Správa. PRODECO dodá DB nový pásový vůz PV P P ásové vozy jsou nebytné doplňky technologických celků tvořených rýpadlem, DPD a zakladačem. V Dolech Bílina mají široké uplatnění, zejména zvyšují dosahové parametry rýpadel. V návaznosti na perspektivu bílinské těžební lokality provádí dceřiná společnost PRODECO montáž nového pásového vozu PV 2500 P. Po zpracování kompletní výrobní dokumentace a výrobě ocelových konstrukcí strojních dílů a elektročástí bylo na montážním místě v Bílině letos v říjnu zahájeno kompletování stroje. Nyní je dokončena hrubá stavba včetně sestavení hlavních dílů, jakým je otočný svršek a oba výložníky. Montáž probíhá za každého počasí. Jen poslední týden v roce bude volný, jinak se tady pracuje sedm dnů v týdnu. Termín předání PV 2500 P je v březnu 2018, poté bude následovat zkušební provoz a výkonová zkouška. Pásový vůz PV 2500 P navržený v PRODECO má celkovou délku 42,5 m, housenicový pás podvozku je široký 2,6 m. Celková hmotnost stroje včetně elektrovýzbroje přesahuje 400 t. Šířka dopravních pásů činí 1400 mm. Součástí pásového vozu je dvourotorový drtič umístěný na nakládacím výložníku. Na přijímacím výložníku bude kabelový převaděč, který slouží k propojení s rýpadlem KU 300. Celkový instalovaný výkon dosahuje 750 kw. K pohonům jsou použity střídavé motory s kotvou nakrátko řízené frekvenčními měniči. Kabina obsluhy si v ničem nezadá s pracovišti řidičů velkostrojů. V PV P je umístěna na pravé straně (po směru toku materiálu) otočného svršku. Velké prosklení umožní výborný výhled na přijímací výložník a na střední přesyp. Odpružené křeslo řidiče má ovládací prvky v područkách. Samozřejmostí je dobré osvětlení, účinná klimatizace a topení. Vzpomínka na Šimona Vohara Ve věku 63 let zemřel 11. listopadu po prohraném boji se zákeřnou chorobou Šimon Vohar, předseda Sdružení odborových organizací Severočeských dolů a dceřiných společností. Hornictví zasvětil celý život. Hned po vyučení začínal v roce 1973 jako elektrikář DJF sbírat první zkušenosti s provozem hnědouhelných povrchových dolů. Pozice provozního elektrikáře a elektromontéra zastával až do roku 1990, kdy se stal uvolněným odborovým funkcionářem. Při zaměstnání úspěšně absolvoval studium na Střední průmyslové škole v Duchcově. Od vzniku akciové společnosti Severočeské doly v roce 1994 byl členem dozorčí rady. Jako zaměstnanci volený zástupce v radě po celou dobu svého působení až do roku 2016 dohlížel na výkon působnosti představenstva a činnosti SD. Vždy přitom sledoval zájmy zaměstnanců. Z pozice předsedy Sdružení odborových organizací SD a dceřiných společností se aktivně zapojil do snah SD o úpravu limitu těžby na dole Bílina. V prosinci letošního roku mu bylo in memoriam uděleno nejvyšší resortní vyznamenání Medaile Georgia Agricoly. Čest jeho památce. 8 HL

9 3 OTÁZKY PRO: Petra DAVIDA předsedu představenstva a generálního ředitele SD Kolejová doprava Kromě dopravy uhlí po důlní dráze a vlečce i celostátních drahách zajišťujete přední palivový cyklus v uhelných elektrárnách Skupiny ČEZ. Připravujete další rozšíření vašich činností? Přední palivový cyklus, tedy zauhlování, skládkování a drážní dopravu na vnitřních vlečkách, zajišťujeme v pěti elektrárnách Skupiny ČEZ: Tušimice, Prunéřov, Mělník, Ledvice a Poříčí. Navíc ještě provozujeme vlečku v Elektrárně Počerady a v Teplárně ve Dvoře Králové. V současné době vedeme intenzivní jednání o dalším rozšíření našich služeb. Konkrétně jde o Teplárnu Trmice, kde se spaluje uhlí ze Severočeských dolů. Předpokládám, že přední palivový cyklus a vlečku tam budeme realizovat od poloviny roku Mohl byste blíže představit vozový park SD Kolejové dopravy? Disponujeme početnou flotilou elektrických a dieselelektrických lokomotiv. Provozujeme jich po celostátních dráhách, důlní dráze a vlečce celkem 43. K tomu je nutné připočítat ještě adekvátní počet vagónů. Aktuálně pro přepravu uhlí a vápence využíváme 404 vlastních a 534 pronajatých železničních vagónů. Tento početný vozový park se průběžně modernizuje. V letošním roce jsme například nahradili u čtyř lokomotiv spalovací motor za nový motor splňující současné ekologické limity pro jízdu po celostátních dráhách. Dvě lokomotivy řady 130 byly v rámci modernizace, která se mimo jiné týkala vybavení LED návěstními světly, elektronickým registračním rychloměrem, či duální radiostanicí, opatřeny novým nátěrem v oranžové barvě s bílými logy ČEZ a jasně se tak hlásí ke korporátní identitě skupiny. V letošním roce se uskutečnil vůbec poprvé Sportovní den skupiny SD, kde o sobě sportovní nadšenci z vaší společnosti dali pořádně vědět. Jak se připravujete na další ročník? Neobyčejné setkání kolegů z nejrůznějších provozů obou těžebních lokalit považuji za velmi přínosné. Navíc prožít celý jeden den sportem a dobře se u toho bavit je určitě skvělá idea. Myslím, že můžu říct za všechny účastníky z SD Kolejové dopravy, že nás první sportovní den velmi zaujal a už se těšíme na další ročník. Nepochybně vznikla nová tradice pro nadšené a férové sportovce ze skupiny SD. Bezpečnost práce v Severočeských dolech Efektivní a Bezpečná Těžba PŘEHLED POČTU PRACOVNÍCH ÚRAZŮ NA SEVEROČESKÝCH DOLECH a. s. V KUMULACI OD POČÁTKU ROKU 2017: LEDEN Počet evidovaných úrazů Počet úrazů se záznamem Rozdíl LISTOPAD Rozdíl DB DNT Správa a. s SD celkem Kategorizace úrazů je vedena dle 105 Zákoníku práce HL 9

10 AKTUALITY Komplex ochranných opatření u Mariánských Radčic Cisterna Tatra z DB dar pro bílinské dobrovolné hasiče V ozový park HZS DB se průběžně modernizuje a obměňuje. Proto je možné dobře udržovaná a plně funkční vozidla předávat k dalšímu užívání dobrovolným hasičům v regionu. Tak tomu bylo i v případě požární cisterny Tatra 815 CAS K 25, kterou věnoval profesionální hasičský sbor DB svým kolegům ze Sboru dobrovolných hasičů Bílina. Díky dlouhodobě dobré spolupráci věnovaly Severočeské doly našim dobrovolným hasičům požární cisternu. Vůz bude sloužit při výjezdech k požárům, nebo k případným technickým nehodám. Profesionální HZS DB již cisternu nevyužíval a naší dobrovolné hasičské jednotce zkvalitní technické vybavení, uvedla místostarostka města Vendula Vodičková. Slavnostního předání se účastnila za město Bílina také Yvona Bártová a velitel hasičů DB Břetislav Ondrák se členem jednotky Janem Bažantem. Nová silnice na Radovesické výsypce P o zhruba čtyřiceti letech se obnovuje komunikační propojení v prostoru Radovesické výsypky, kde až do roku 2003 probíhal aktivní báňský provoz a byly sem ukládány nadložní hmoty z Dolů Bílina (celkový objem dosáhl 680 mil. m³). Nová silnice spojuje město Bílina s obcí Kostomlaty pod Milešovkou. Stavba silnice o celkové délce 5,6 km začala v roce Dokončena byla letos v listopadu, kdy už nemusí motoristé při cestě z Bíliny do Kostomlat jezdit přes Hostomice a Světec, ale novou výrazně kratší trasou přes rekultivovanou Radovesickou výsypku. Stavba silnice III. třídy č byla hrazena z programu 15 Ekomiliard určeného na revitalizaci krajiny narušené těžbou hnědého uhlí. Příští rok se zde počítá s výstavbou další komunikace, a to s propojením obcí Štěpánov a Razice. V prosinci byla na východním okraji obce dokončena výstavba komplexu ochranných opatření bránícího pronikání nežádoucích vlivů ze sousedních Dolů Bílina. V prostoru u čerpací stanice DB Libkovice II došlo kromě rozšíření původní protihlukové stěny a výstavby další nové hluk pohlcující stěny také k úpravě koryta Radčického potoka v délce 40 m. Jeho vydláždění kameny se stalo účinným protipovodňovým opatřením. K eliminaci rizika povodně byla vybudována protipovodňová nádrž s možností rekreačního využití. Objem nádrže dosahuje při maximální hloubce m³ a plocha hladiny představuje m². Součástí areálu je také provozní domek obsluhy čerpací stanice, asfaltová komunikace s parkovištěm, dětské hřiště a pláž. 10 HL

11 Environmentální dozor na Tušimicku Č lenové monitorovacího výboru environmentálního dozoru z obcí sousedících s Doly Nástup Tušimice se 9. listopadu sešli se specialisty na životní prostředí a rekultivace ve Spořicích na společném jednání, kde byly prezentovány výsledky měření prašnosti a hluku v okolí dolu. Březno, Droužkovice, Černovice a Spořice společně se Severočeskými doly uzavřely v roce 2015 dohodu o zásadách environmentálního dozoru. Dozorující pracovní skupinu tvoří zástupci uvedených obcí, SD a nezávislého garanta dodržování ochrany životního prostředí. Ti všichni sdílejí transparentní informace o monitorování kvality životního prostředí v obcích těsně sousedících s dobývacím prostorem DNT. Aktuální výsledky měření hluku a prachu a opatření přijatá k jejich eliminaci byly také na programu spořického zasedání monitorovacího výboru environmentálního dozoru. Porovnání výsledků prašnosti v letech 2016 a 2017 zaznamenaných v měřicích stanicích v okolí DNT doplnil ve své prezentaci konzultant v oblasti životního prostředí Lubomír Paroha ze společnosti Ascend širším pohledem na kvalitu ovzduší v České republice. Ředitel Výzkumného ústavu hnědého uhlí Petr Svoboda seznámil přítomné s hlukovou situací v okolí povrchového dolu. Výsledky měření zaznamenaly zvýšenou hlukovou zátěž v obcích Spořice a Droužkovice. Jejím původcem je hustý provoz na rychlostní komunikaci R7 vedoucí mezi zmíněnými obcemi a dobývacím prostorem DNT. Výsledky rekultivačních prací v roce 2017 s výhledem do roku 2018 v rámci plánu rekultivací na DNT přiblížil ve svém vystoupení Martin Kabrna ze společnosti R Princip. Ředitel strategie a komunikace SD Rudolf Kozák připomněl komplex ochranných opatření životního prostředí (ochranné valy, lesní pásy) vybudovaný na Tušimicku a informoval o hledání dalších možností zdokonalování účinnosti boje proti prachu a hluku. Členové výboru konstatovali, že ochranná Státní vyznamenání pro Stanislava Štýse U příležitosti letošního státního svátku 28. října udělil prezident Miloš Zeman ve Vladislavském sále Pražského hradu státní vyznamenání 39 osobnostem. Za zásluhy o stát v oblasti vědy převzal od prezidenta ocenění I. stupně Stanislav Štýs, zakladatel české rekultivační školy, lesní inženýr a odborník v oblasti ekologie. Po zásluze byl vyznamenán za dlouholetou aktivní práci ve prospěch kvalitní proměny krajiny po těžbě hnědého uhlí a ochrany prostředí před vlivy těžební činností. Rekultivacím se věnuje nepřetržitě od roku Zalesňování výsypek severočeského hnědouhelného revíru se stalo nejen jeho zaměstnáním, ale i životní náplní. Významné jsou také jeho vědecké a osvětově výchovné aktivity. Autorskou výstavu Stanislava Štýse Proměny měsíční krajiny v srdci Evropy vidělo několik desítek tisíc návštěvníků u nás i v zahraničí. Dr. Štýs pravidelně spolupracuje se Severočeskými doly. Ředitel strategie a komunikace SD Rudolf Kozák s místostarostkou obce Březno Zdeňkou Buzkovou. opatření definovaná v platném povolení hornické činnosti jsou plněna. V Březně nás hluk až tak netrápí jako prach. Samozřejmě občas slyšíme báňský provoz, ale není to trvalá a obtěžující záležitost. Horší to už je s prachem. Ten nás bohužel obtěžuje. Chápeme, že v našem případě nejde o prachové částice, které by nás zdravotně ohrožovaly, ale starosti nám dělá při úklidu, nebo při pobytu na zahrádkách. Důležitým faktorem při množství prachu jsou směry větrů. Letos jsme měli výhodu, že převažoval směr proudění z východu, takže prachová situace byla přijatelnější. Bezvýhradně pozitivní pocity mám ale z výsledků rekultivačních činností v našem okolí, kde se území postižené těžbou uhlí mění v plně funkční krásnou krajinu nabízející nejrůznější využití včetně rekreačních a volnočasových aktivit, připomněla v závěrečné diskusi zasedání monitorovacího výboru Zdeňka Buzková, místostarostka obce Březno HL 11

12 PROFIL LADISLAV HANUŠKA O přitažlivé síle dobývacích strojů Specialista inženýringu PRODECO Ladislav Hanuška patří ke generaci tvůrců nejrůznějších typů i velikostí rýpadel a zakladačů s výkonovými parametry všech technologických celků pro domácí i zahraniční trh. Ve společnosti PRODECO, původně Projekční kanceláři Vítkovic, pracuje od roku Na technice vystudoval strojařinu a své znalosti si neustále rozšiřoval a prohluboval, ať už aktivní účastí na prestižních mezinárodních konferencích, sledováním nových řešení nebo postgraduálním studiem VŠB TU Ostrava. Podílel se mimo jiné na vývoji stabilního hasicího zařízení GABAR a jeho novějšího nástupce AFIREX. Za trvalé vynikající výkony a zkušenosti byl letos oceněn mezi nejlepšími pracovníky skupiny SD. Pocházíte z Vysočiny, vystudoval jste Vysoké učení technické v Brně. Jak jste se dostal do severočeského hnědouhelného revíru k práci zabývající se vývojem a realizací strojů pro kontinuální povrchovou těžbu uhlí? Jako čerstvý absolvent Fakulty strojní VUT Brno jsem krátce působil v ČKD Blansko. Když získala manželka místo lékařky v Bílině, přestěhovali jsme se. Pamatuji si, jak jsem v roce 1981 poprvé vystoupil z vlaku v Teplicích a měl namířeno do Báňských projektů, kde jsem chtěl původně nastoupit. Hasicí aerosolový generátor AFIREX je z vnějšku podobný generátorům GABAR. Už ne tak zevnitř. Náhodou mě ale ještě z chodníku zaujala budova pobočky firmy Vítkovice. To byl tehdy vůbec největší tuzemský strojírenský podnik, skutečný pojem. Bez doporučení a předchozího ohlášení jsem se tam prostě zeptal, zda nemají volné místo. Měl jsem štěstí a byl přijat, jako projektant konstruktér. Musím se přiznat, že jsem tehdy neměl žádné povědomí o tom, jak probíhá povrchová těžba. Na šachtě jsem do té doby také nikdy nebyl a žádný velkostroj neviděl. Přesto mě práce ve zcela novém oboru okamžitě nadchla a zaujala šíří a pestrostí. Jako konstruktér a projektant jsem se věnoval výpočtům a návrhům nových velkostrojů. Společně s Uničovskými strojírnami patřila firma Vítkovice Prodeco v 80. letech k hlavním dodavatelům moderních velkostrojů. Teplická projekční kancelář pobočka strojírenského gigantu Vítkovic byla špičkovým pracovištěm, kde vznikla řada unikátních a patentovaných řešení. Na co jste se v rámci širokého výrobního programu zahrnujícího zakladače, rýpadla a skládkové stroje specializoval vy? Tehdy byly Vítkovické železárny a strojírny obřím koncernem s 44 tisíci zaměstnanci. Naše teplické pracoviště organizačně patřilo přímo pod hlavního konstruktéra Vítkovic. Společně s Uničovskými strojírnami, Transportou Chrudim a EZ Praha jsme byli hlavními tvůrci a dodavateli dobývací techniky v tehdejším Československu. Osmdesátá léta byla nejplodnějším obdobím, kdy jsme vyrobili a dodali 22 zakladačů a 3 korečková rýpadla. Jako strojař jsem se postupně seznamoval s konstrukcí velkostrojů. Specializoval jsem se na návrhy a výpočty nejdůležitějších strojních skupin, jako jsou zdvihová a pojezdová ústrojí, 12 HL

13 První mé pracovní zkušenosti jsou spojeny se zakladačem ZP /Z 81. kulové dráhy, přesypy, pohony, prvky pásových dopravníků a ostatní. A jako konstruktér jsem se věnoval výpočtům částí nových velkostrojů; tenkrát to konkrétně byly zakladače ZPD a ZPD Zpočátku jsme měli k dispozici pouze omezené zdroje informací, proto jsme se pravidelně účastnili vědeckých seminářů pořádaných například vědeckotechnickou společností. Zároveň jsme si osvojovali normy, sháněli údaje a sledovali zahraniční trendy z dostupné, převážně německé odborné literatury. Významnou pomocí pro náš rozvoj bylo čtyřsemestrové postgraduální studium na Strojní fakultě VŠB TU organizované pro mladé projektanty Vítkovicemi. Uznávanou konstrukčně dodavatelskou společnost z Vítkovic Prodeco udělala především práce skutečných odborníků, vynikajících techniků a konstruktérů. Kdo vám ve vašich začátcích předával cenné zkušenosti? Na našem pracovišti jsme byli dobrá parta. Ze starší generace rád vzpomínám na Vladimíra Dudu, autora K Výborně se mi spolupracovalo s vynikajícím profesionálem Janem Zderčíkem, od kterého jsem se opravdu hodně naučil. Ideální tvůrčí prostředí ale panovalo v celé firmě. Spolehliví Jiří Fridrich a Karel Drož měli na starosti ocelové konstrukce. V oboru elektro platili za skutečné mistry Jan Černý, Miroslav Telecký a tak bych mohl pokračovat. Vždy ochotný pomoci byl Karel Bartoš, který mě shodou okolností v roce 1981 v Teplicích přijímal. Kolik velkostrojů v barvách Vítkovice Prodeco prošlo vašima rukama, a to v nerůznějších fázích konstruování, montáži a uvádění do provozu, nebo při generálních opravách? Od roku 1981 jsem se podílel prakticky na všech realizovaných projektech všech technologických celků, včetně nejvýkonnějšího TC 3, který v době mého nástupu byl stále ještě v ověřovacím provozu. V případě K jsem pracoval například na zcela nové kulové dráze o průměru 23 m s koulemi o průměru 200 mm, kterou jsme na základě výpočtů navrhli místo té původní s průměrem koulí 150 mm. Její řešení HL 13

14 PROFIL LADISLAV HANUŠKA: OD ROKU 1981 JSEM SE PODÍLEL PRAKTICKY NA VŠECH REALIZOVANÝCH PROJEKTECH VŠECH TECH- NOLOGICKÝCH CELKŮ, VČETNĚ NEJVÝKONNĚJŠÍHO TC 3, KTERÝ BYL V DOBĚ MÉHO NÁSTUPU STÁLE JEŠTĚ V OVĚŘOVACÍM PROVOZU. Pracovní porada u Františka Marouška, generálního ředitele společnosti PRODECO. jsme obhajovali dokonce před technickým ředitelem Vítkovic. Od roku 1984, kdy byla nově namontována, dodnes funguje. Od 90. let jsem se jako manažer projektu podílel na kompletní realizaci zakladače ZP /Z 100 na DNT, což byl velkostroj, u kterého jsem byl přítomen během celého procesu montáže, zprovoznění a ověřovacího provozu. Mezi mé projekty, nebo zakázky, jak se tehdy říkalo, patřila také realizace celé řady generálních oprav zakladačů ZP 2 500, ZP 3 500, ZP a ZPD prováděná v letech 1998 až 2011 na tuzemských těžebních lokalitách. Pracoval jsem ale nejen na projektech týkajících se velkostrojů, ale třeba i na rekonstrukcích a modernizacích drtičů D 45 a D 15 na DNT. V dobách rozkvětu dobývací techniky nebyly výjimkou ani dodávky velkostrojů do nejrůznějších částí Evropy. Působil jste v této souvislosti také někdy v zahraničí? Jako supervizor a technický dozor jsem byl v roce 1990 přítomný montáži zakladače ZP v hnědouhelném povrchovém dole v Alexandriji na Ukrajině. O rok později pak u obdobného zakladače v povrchovém dole na titanové písky v ukrajinském Volnogorsku. Ocelové konstrukce těchto strojů byly vyrobené v Čechách nebo v Řecku. Vlastní montáž řídil specialista z Hutních montáží. Já měl na starosti technický dozor. Mimo jiné jsem prováděl nivelování spodní stoličky kulové dráhy, která se přivařuje na opěrnou desku s nivelitou ±0,8 mm a ovalitou ±0,5 mm. Na 12metrovém průměru kulové dráhy to byl klíčový prvek montáže pro bezproblémové otáčení horní stavby zakladače. Spolupráci se zahraničními montéry, kteří byli specializovaní na zcela jiné obory než montáž velkostrojů, považuji za přínosnou, i když některé situace tam byly vzhledem k odlišné mentalitě a počáteční neznalosti odborných termínů v cizím jazyku dosti náročné. Dodnes se podílíme pro stále provozované ZP a ZP ve Volnogorsku na technických pomocích a spolupracujeme na dodávkách náhradních dílů. Úzké pracovní vztahy se zahraničními partnery mě ale čekaly i v Česku v případě dodávky rýpadla SchRs 1 550x30/4/K 109 pro DNT, kdy jsme kooperovali se špičkovým světovým výrobcem ThyssenKrupp Fördertechnik. Mezi mé úkoly patřilo i posouzení německých metod a porovnání norem projektování velkostrojů s těmi našimi. Bylo to nutné pro ověření, zda rýpadla projektovaná podle německých norem obstojí v našich dobývacích podmínkách. Opět to byla pro mě velká škola. Měl jsem možnost nahlédnout do způsobu práce a organizace výroby lídra v oblasti výroby těžebních strojů. Byly to v letech 1998 až 2001 tři roky intenzivní práce s manažerem celosvětově uznávané firmy a jeho týmem projektantů. Všichni byli skuteční profesionálové. Zásadním způsobem jste se podílel na vytvoření unikátního hasicího zařízení GABAR, kterým je vybavena většina velkostrojů. Můžete toto zařízení přiblížit? Původní hasicí zařízení, kterým byly vybaveny velkostroje, používalo jako hasivo halony. Protože ty se už nesmějí používat, hledali jsme náhradu. Na jedné konferenci jsem získal informace o vynálezu profesora Baratova z Moskvy, který k hašení aplikoval vysoce účinný pevný aerosol. Po vyzkoušení takové hasební látky a složitém procesu certifikace je dnes těmito hasicími zařízeními označovanými jako SHZ GABAR vybavena většina velkostrojů, včetně nejmodernějšího rýpadla KK 1 300/K 111. V roce 2013 jsme sami ve spolupráci s předním českým výrobcem vyvinuli vlastní systém AFIREX. Prvním velkostrojem vybaveným tímto hasicím zařízením byl zakladač ZP /Z 100 na DNT. Na čem v PRODECO aktuálně pracujete? Od ledna 2017 jsem v důchodu, ale rád zůstávám a snažím se vypomoci a předat dál svoje zkušenosti. Nyní se třeba podílím na přípravách generální opravy zakladače ZP /Z 79. Dobíhá ověřovací provoz zakladače ZP na Sokolovské uhelné společnosti a také se zabývám například pohony kabelových vozů. Zkrátka dobývací technika mě stále ještě nepřestává bavit. text a foto: Tomáš Vrba 14 HL

15 JUBILANTI Jubilanti skupiny SD Doly Bílina 20 let Patroch Roman mechanik elektronických zařízení Energetika Kačmár Ján elektrikář velkostroje PÚ SJ Pečený Zdeněk řidič velkostroje PÚ SS Huda Jiří provozní elektrikář PÚ TU Ungr Vlastimil zámečník velkostroje PÚ TU Budjač Pavel elektrikář velkostroje PÚ TU Hanzlíček Václav řidič velkostroje PÚ TU Verner Miroslav provozní elektrikář PÚ TU Hošek Josef strojník v úpravně PÚ ÚU 30 let Koechr Jiří mechanik elektronických zařízení Energetika Nejedlý Miroslav elektrikář velkostroje PÚ SJ Baleš Milan provozní elektrikář PÚ SJ Siřiště Roman elektrikář velkostroje PÚ SJ Drnek Martin přestavbář PD PÚ SJ Pour Josef elektrikář velkostroje PÚ SS Lipner Lubomír provozní elektrikář PÚ SS Mikeštík Jan elektrikář velkostroje PÚ SS Hanisch Milan provozní zámečník PÚ TU Dvořák Jiří vedoucí řidič velkostroje PÚ TU Vondrášek Pavel provozní elektrikář PÚ TU Jelínek Pavel provozní zámečník PÚ TU Lukáš Pavel klapkař PÚ TU Karvánek Miroslav provozní zámečník PÚ TU Ottenschläger Jiří provozní zámečník PÚ TU Rešl Miroslav mechanik elektronických zařízení PÚ ÚU Herzig Petr provozní zámečník PÚ ÚU Bureš Jaroslav provozní zámečník PÚ ÚU Filipovský Jiří provozní zámečník PÚ ÚU Tuček Martin mechanik úseku elektro PÚ ÚU Matys Radek směnový inženýr Úsek ř. výr. Drábek Petr dispečer Úsek ř. výr. Doly Nástup Tušimice 20 let Pánek Jan přestavbář PD Lom Horečný Jarmil řidič PVZ Lom Dobročani František řidič PVZ Lom Kodrik Milan řidič shazovacího vozu Lom Běžel Jaroslav provozní zámečník Lom Dučai Martin provozní zámečník Lom Stehlík Miloslav provozní zámečník Lom Anýž Oldřich zámečník velkostroje Lom Kiesling Stanislav provozní zámečník OČV Talpa Jiří provozní elektrikář Skrývka Kříž Karel řidič velkostroje Skrývka Langer Jiří elektrikář velkostroje Skrývka Schreiner Jiří řidič velkostroje ÚDUT Weishäupl Dušan strojník v úpravně ÚDUT Oberreiter Josef provozní zámečník ÚDUT Molnár Jan provozní zámečník ÚDUT 30 let Knobloch Petr řidič PVZ Lom Habart Miroslav provozní elektrikář Lom Naiman Milan provozní zámečník Lom Vrba Jaroslav provozní zámečník Lom Šmíd Jaroslav provozní zámečník OČV Pavlíčková Jana technik GIS OMG Petrovcová Dana vzorkař OŘKJ 2017 Jelínek Roman provozní elektrikář Skrývka Koperwas Tomáš vedoucí řidič velkostroje Skrývka Strnad Eduard řidič velkostroje ÚDUT Semerák Kurt mistr ÚDUT Demjan Petr mechanik úseku strojní ÚDUT Vaic Petr strojník v úpravně ÚDUT 40 let Truneček Václav mechanik úseku elektro Skrývka Čermák Jiří technik PM strojní OPM Správa a. s. Chomutov 20 let Ullwer Miroslav referent práce a mezd Odbor odm. a péče Dvořáková Michaela specialista obchodu Odbor podp.obchodu 30 let Petríková Eva ved.odd. řízení likvidity Odbor finanční PRODECO, a. s. 20 let Příhoda Pavel vulkanizér Tušimice 30 let Bakányi Michal provozní elektrikář Bílina Choc Jaroslav provozní zámečník Bílina Mašek Milan provozní zámečník Bílina Stráda Jaroslav provozní zámečník Bílina Kraus Jiří vulkanizér Bílina Revitrans, a. s. 20 let Viktorín Václav řidič pracovních strojů DDMT 30 let Vitásek Vladimír řidič SMV nákladní AUT Raník Pavel vedoucí dispečer AUT Mlýnek Radomír dispečer DDMT Sládek Daniel řidič pracovních strojů DDMT Bílec Andrej řidič pracovních strojů DDMT Čurda Tomáš provozní elektrikář DDMT 40 let Váňa František řidič SMV speciální AUB Šťastný Miloš dispečer AUB SD Kolejová doprava, a. s. říjen prosinec 20 let Moravcová Martina obsluha velínu PL Suchý Petr strojvedoucí externí TZP 30 let Janča Josef vlakvedoucí vedoucí posunu PL 40 let Bálek Václav strojvedoucí PT Žolták Rudolf vlakvedoucí vedoucí posunu PL Janouch Václav řidič zemních strojů PM Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly, tak vedení dceřiných společností a za odvedenou práci vyslovuje poděkování. Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb HL 15

16 HORNICKÁ DYNASTIE Z DNT HORNICKÁ DYNASTIE LONČÍKŮ Řidiče rýpadla Tomáše Lončíka spojuje s otcem Ladislavem nejen stejná profese a pracovní prostředí Dolů Nástup Tušimice, ale dokonce i úplně stejný velkostroj. Na KU 300.9/K 64 byli spolu už téměř před třiceti lety v jedné posádce. Zatímco Lončík senior odešel v roce 1998 do důchodu, jeho syn pokračuje v otcových šlépějích. O tom, s jakým přehledem Tomáš ovládá více než tisícitunové rýpadlo, se přesvědčil Ladislav Lončík během nedávného vzpomínkového fárání. ŽIVOT S HNĚDÝM UHLÍM Ladislav Lončík se sice vyučil zámečníkem pro plzeňskou Škodu, ale potom vyjma prvních dvou let zasvětil celý aktivní profesní život těžbě uhlí. Začínal jsem v roce 1957 jako zámečník dílen v tehdejším národním podniku Sokolovský revír, konkrétně na dole 25. únor, který byl později přejmenován na lom Družba. Záhy jsem se začal starat také o mechanizaci v provoze. Nejdříve šlo o lžícové rýpadlo E 2,5 a později o zakladač Z , který v lokalitě sokolovského revíru Nové Sedlo postavily v roce 1966 Vítkovice. Zakladač byl na kolejovém podvozku a zakládal nadloží z vysypaných skrývkových LH vozů. Pamatuji si, že tehdy se roční těžba v lomu Družba pohybovala kolem 2 mil. t uhlí. I když mi práce na Sokolovsku docela vyhovovala, přešel jsem v roce 1975 na Doly Nástup Tušimice a získal tak i nový podnikový byt v Klášterci nad Ohří. Také v Tušimicích jsem začínal v dílnách. Mým pracovištěm v Závodě dílen a technických služeb byla převodovkárna, ohlíží se za svým životem spojeným s uhlím Ladislav Lončík. Přímo do uhelného lomu přešel v roce Na lokalitě Merkur těžil uhlí hned několika rýpadly řady KU 300, dokonce i starším typem K 300. Celých devatenáct let získával jako řidič velkostroje hluboké znalosti a zkušenosti. Pamatuji toho na šachtě opravdu hodně. Extrémní mrazy, silné lijáky, před kterými jsme museli vyjet na vyvýšená místa, abychom techniku neutopili. Vzpomínám nejen na negativní věci, jakou byla třeba havárie skrývkového rýpadla SRs /K 55 v roce 1977, ale samozřejmě i na úspěchy. Tím hodně velkým byla určitě rekordní těžba 22,5 mil. t uhlí v roce 1984, což tenkrát představovalo 30% podíl na celorevírních těžbách. To už se dnes těžko překoná, připomněl pan Lončík. 16 HL

17 BEZ RÝPADEL KU 300 BY SE TĚŽBA UHLÍ NEOBEŠLA KU 300.9/K 64, se kterým mají oba představitelé hornické dynastie Lončíků osobní zkušenost, je jedním ze čtyř rýpadel řady KU 300 provozovaných v současné době na DNT. Historicky jich bylo ale víc, a to včetně toho úplně prvního: KU 300.1/K 49 začalo těžit uhlí v roce 1965 v lomu Březno. Zajímavý osud mělo rýpadlo KU /K 70, které bylo v letech 1975 až 2005 nasazené v DNT. Poté bylo demontováno a ve 14 nadměrných nákladech převezeno na lokalitu DB. Tam po opětovném smontování a důkladné modernizaci začalo opět těžit v roce Rýpadla KU 300 se vyráběla v Uničovských strojírnách v letech 1965 až Dohromady jich bylo dodáno na všechny tuzemské revíry a také do zahraničí neuvěřitelných 44 kusů. V Severočeských dolech aktuálně těží uhlí a skrývku 10 strojů tohoto typu. Tušimické KU 300.9/K 64, se kterým je spojena rodina Lončíkova, bylo uvedeno do provozu 1. dubna Díky dvěma generálním opravám a průběžným modernizacím je stroj stále v dobré kondici. Jen po roce 2000 bylo zmodernizováno mazání, stěrače, řízení zdvihu a otoče. Před pěti lety získalo naše rýpadlo vybavení technologií GPS, což je důležitý pomocník ovládání. Informuje nás nejen o přesné poloze, ale přispívá také k dodržování pojezdové roviny a tím výrazně zvyšuje technologickou kázeň. V prašném prostředí uhelného lomu se výborně osvědčil i centrální mazací systém, který navíc informuje posádku o skutečném stavu maziva, představil své 44leté rýpadlo řidič Tomáš Lončík. VZPOMÍNKOVÉ FÁRÁNÍ Ladislav Lončík přivítal možnost opět sfárat do důlního provozu, kam se tak mohl vrátit po devatenácti letech. Sice chodím pravidelně na pivo s bývalými kolegy (už také penzisty) a hodně vzpomínáme na roky prožité na šachtě. Ovšem projet se jejím provozem je něco jiného. Těšil jsem se nejen na syna, ale také na ten typický pracovní ruch na šachtě, hlavně pak na velkostroje. Na první Tomáš Lončík seznámil otce s pracovištěm řidiče rýpadla, které od dob jeho působení na KU 300.9/K 64 prošlo modernizací. pohled mě zaujala kvalita těženého uhlí, která je evidentně jiná, než byla v době mého působení. Překvapil mě počet členů posádky. Za mě byla na třístovkách pětičlenná posádka, ale dnes si vystačí s třemi chlapy (řidič elektrikář, zámečník a klapkař), srovnával Lončík senior. Zkušeným okem ocenil grify ovládání rýpadla svého syna, který se v případě profese zcela potatil. Tomáš Lončík se původně vyučil prodejcem aut v Mototechně, ale protože na šachtě byly lepší podmínky, záhy odešel tam, kde pracoval jeho otec. Na DNT pracuje od února Přes pozice pasaře, klapkaře a zámečníka se stal řidičem rýpadla. Mezitím se při zaměstnání vyučil zámečníkem. Se svými kolegy z posádky pracuje s KU 300.9/K 64 v těžební lokalitě Libouš II Sever. Za směnu průměrně odtěží zhruba 6 tis. t uhlí a výklizu. Jsem už poslední z rodiny, kdo pracuje na DNT. Kromě táty tady svého času byla zaměstnána jako obsluha mostového jeřábu také sestra Ladislava, a maminka sloužila jako sestra v ordinaci závodního lékaře. Mám čtyři děti, ale nikdo si už hornickou profesi zatím nevybral. I když kdo ví. Nejmladšímu Ladislav Lončík využil možnosti vrátit se po 19 letech zpátky na své pracoviště a důkladně si celý stroj prošel. je teprve sedm let a třeba se jednou zapojí do zahlazování naší těžební činnosti, až přijdou na řadu finální rekultivace včetně přeměny zbytkové jámy DNT na jezero, říká s úsměvem Tomáš Lončík. text a foto: Tomáš Vrba HL 17

18 VELKOSTROJE PRO POVRCHOVÉ DOBÝVÁNÍ 18 HL

19 GIGANT K /K 74 JAKO STROJ ČASU Originální velkostroj. Jediný svého druhu. Jeho historie nám otvírá reálné cestování do minulosti, kdy poutal od začátku obrovskou pozornost svými novými dimenzemi a revolučním řešením. A zájem přitahuje dodnes, už nejen svými gigantickými parametry. Protože v jeho dobývacím prostoru DB se může vyskytovat munice z druhé světové války, bylo rýpadlo K /K 74 po téměř 40 letech provozu vybaveno záložním ovládáním HL 19

20 VELKOSTROJE PRO POVRCHOVÉ DOBÝVÁNÍ 1967 a přinesl celou řadu originálních řešení například koncepci podvozku zajišťující dostatečnou stabilitu při požadovaných sklonech terénu, unikátní průměry kulových drah (23 a 29 m), nový záměr vynášecího talíře, či poprvé uplatněné uchycení kolesa na hřídeli a ochranu pohonu kolesa proti přetížení. Montáž robustního rýpadla probíhala v letech 1974 až 1978 v Bílině. Podle vítkovického projektu ji prováděly Hutní montáže Ostrava. V roce 2018 to bude už čtyřicet let, kdy impozantní silueta K /K 74 začala tvořit neodmyslitelnou dominantu povrchové těžby na DB. NÁPAD VYTVOŘIT NEJVÝKONNĚJŠÍ TUZEMSKÉ RÝPADLO PŘIŠEL NA KONCI 60. LET Ambiciózní roční plány těžeb na bílinské lokalitě se v 60. letech odhadovaly na 16 mil. t, což by znamenalo odkrýt až 100 mil. m³ nadloží. Jeho odtěžení měly zabezpečit tři technologické celky TC 2 s rýpadly KU 800 na spodních řezech a tři rýpadla K výkonové řady TC 3. Úkolem sestrojit rýpadlo nejvýkonnějšího technologického celku TC 3 s teoretickým výkonem m³ sypané zeminy za hodinu byla pověřena teplická projekční kancelář Vítkovic (později PRODECO). Nevšední zakázky vytvořit největší rýpadlo nejen v rámci Československa, ale celého tehdejšího východního bloku se zhostil tým v čele s hlavním projektantem Vladimírem Dudou. Projekt K byl vytvořen v roce PROVOZNÍ PROBLÉMY VÝLUČNÉHO PROTOTYPU Navzdory řadě revolučních řešení a mimořádné pozornosti dodavatele i uživatelů v DB neminul K /K 74 typický osud výlučných prototypů (také první dvě rýpadla KU 800 v DB převzatá do užívání v roce 1973 zpočátku vykazovala značnou poruchovost). Nejčastější příčinou odstávek byly poruchy vynášecího talíře, několikrát praskla hřídel kolesa. Proto se ověřovací zkušební provoz protáhl až do roku Kvůli provozním problémům bylo nakonec od opakované výroby K upuštěno. Vedl k tomu také fakt, že i na horních skrývkových řezech se začaly vyskytovat sedimenty s vyššími než očekávanými rozpojovacími odpory. V prvních dvou letech provozu ( ) dosahovalo června byl po čtyřech letech výstavby zahájen zkušební provoz a koleso o průměru 14,5 m se poprvé, ale bohužel jen na chvíli, zakouslo do země. Kvůli poruše vynášecího talíře trvalo první hrabání jen 25 minut. Kvůli řadě potíží a poruch byl ukončen až po šesti letech zkušební provoz. Státní úkol na vývoj TC 3 byl vyhodnocen jako neúspěšný a upustilo se od další výroby rýpadel této výkonové řady. Do roku 1989 se na K /K 74 vystřídala řada představitelů z nejvyšších státních a stranických míst. Zdravici posádce (brigádě socialistické práce) do kroniky napsal v prosinci 1988 i generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. 20 HL

21 časové využití stroje kvůli poruchám jen 40 %. Přesto bylo v roce 1984 jediné rýpadlo svého druhu K /K 74 převzato do trvalého užívání. Jeho poruchovost se postupně snižovala a začalo plnit své uplatnění na prvním skrývkovém řezu DB. Během dosavadního provozního cyklu absolvovalo K /K 74 dvě generální opravy, kdy se mimo jiné vyměnily stejnosměrné elektrické zdroje pro pohony otoče, zdvihu a výsuvu, kulová dráha průměru 23 m, rekonstruovalo se uložení hřídele kolesa. Na rýpadlo byla dodatečně namontována pryžová záchytná plata eliminující propad těženého materiálu z vynášecího talíře, instalovaly se čističe korečků. Vyměněny byly také lanové kladky, neboť původní identické s řadou KU 800 praskaly. Proto byly vyvinuty kladky speciálně pro K /K 74. Tyto hmoty pak putují téměř 10 km dlouhou dálkovou pásovou dopravou šíře mm na nejvyšší etáž vnitřní výsypky, kde jsou zakládány prostřednictvím zakladače ZP /Z 81, který je už od roku 1978 součástí nejvýkonnějšího technologického celku TC 3. Vzhledem k tomu, že výsledky strategického archeologického a pyrotechnického průzkumu předpolí DB prokázaly v budoucím postupu těžby Jedním z unikátních řešení je vynášecí talíř neboli kruhový dopravník se sklopnými segmenty. K /74 možnost výskytu munice z druhé světové války, bylo rýpadlo na sklonku svého životního cyklu vybaveno záložním ovládáním. MUNIČNÍ NÁLEZY V POSTUPU PRVNÍHO SKRÝVKOVÉHO ŘEZU V předpolí DB, v prostoru mezi obcemi Mariánské Radčice a Braňany, fungovalo v letech 1944 až 1945 několik postavení německé protiletadlové K /K 74 ZATÍM VYTĚŽILO PŘES 330 mil. m3 SKRÝVKOVÝCH HMOT Ačkoli objemy vytěžené skrývky byly zejména v počátečních letech ovlivňovány častými opravami, K /K 74 je jednoznačně nejvýkonnějším velkostrojem v DB. V období 1978 až 2017 celkem odtěžilo 337 mil. m³. Aktuálně pracuje K /K 74 na prvním skrývkovém řezu, kde těží jíly a spraše v prostoru bývalé Teplické výsypky Na montážním místě Jana proběhla generální oprava. Týkala se mimo jiné dovybavení rýpadla elektromotory řízenými frekvenčními měniči, řídicím systémem ovládání dopravní linky a kolesa. Masivní skluz skrývkových zemin poškodil při těžbě konstrukci kolesového výložníku a zdeformoval také ocelovou konstrukci bočního ztužení a konstrukci pásu 2. Opravu provedlo PRODECO. V lednu začíná K /K 74 těžbu ve svém jubilejním čtyřicátém roce. Do důchodu se zatím nechystá. Na základě odborných posudků je jeho životnost plánována zhruba do roku HL 21

22 VELKOSTROJE PRO POVRCHOVÉ DOBÝVÁNÍ Hlídač pásu magnetometrický systém HFT umístěný na kolesovém výložníku u pásu č. 1. Dokonalý přehled řidiči při záložním ovládání zprostředkovává celkem 17 kamer. dělostřelecké obrany známé pod názvem flak, neboli Flugabwehr Kanone protiletadlové dělo nebo kanon. Zbytky dělostřeleckých nábojnic, střepin a dalších vojenských artefaktů po německých vojácích nejsou jedinými nebezpečnými nálezy, které zde vědecký tým Archeologického ústavu Akademie věd ČR objevuje. Munice se vyskytuje také v tzv. trhacích jamách, kde se po osvobození hromadně likvidovala válečná munice nalezená v širším okolí. Zhruba v půlmetrové hloubce pod ornicí archeologové našli Při ovládání rýpadla ze záložních prostor sledují členové posádky z křesel na monitorech své venkovní úseky (na fotografii zámečník Jakub Hulmák). a za pomoci pyrotechniků zneškodnili přes 4,5 tuny výbušnin. Výsledky zdejšího archeologického průzkumu předpolí DB jsou důležité nejen pro získání vzácných historických nálezů, ale především k detekci a likvidaci dělostřelecké munice a k vyčištění území budoucího postupu těžby. K eliminaci ohrožení veškerých terénních prací souvisejících s přípravou území pro budoucí těžbu přispívá také důkladný pyrotechnický průzkum za pomoci magnetometrického měření realizovaného specializovanou firmou zabývající se pyrotechnikou. Celkem bylo takto naskenováno zhruba 40 ha v předpolí a následně zviditelněny případné nálezy. Zatím vyhodnocené anomálie v předpolí nepředstavovaly muniční nálezy, ale šlo o civilizační odpad a části inženýrských sítí. V souvislosti s postupem porubní fronty bude důkladný pyrotechnický průzkum pokračovat. ZÁLOŽNÍ OVLÁDÁNÍ K /K 74 Pro maximální možnou ochranu členů posádky K /K 74, které odtěžuje nadloží z prvního skrývkového řezu DB, tedy prostoru s možným výskytem zbytků dělostřelecké munice z období druhé světové války, bylo rýpadlo vybaveno záložním ovládáním ve vnitřních prostorách, kde budou řidič i ostatní členové posádky dostatečně ochráněni. Všichni členové posádky se v případě těžby v prostoru identifikovaném jako místo s možným výskytem fragmentů munice přesunou ze svých pracovišť: řidič velkostroje z kabiny umístěné na kolesovém výložníku, oba řidiči spojovacího mostu ze svých kabin na zadním kolesovém výložníku a na přijímacím konci spojovacího mostu a hlídači přesypu na pásu č. 1 a pásu č. 2 do nově utvořeného centrálního náhradního prostoru ve střední stavbě pod otočnou plošinou, kde byl původně umístěný sklad údržby. Zatímco řidič velkostroje má samostatnou ovládací místnost, ostatní čtyři členové posádky sedí pohromadě ve druhé místnosti, kde z křesel sledují na čtyřech monitorech své venkovní úseky. Zbývající členové posádky (elektrikář a zámečník) při těžbě v prostorách s možnými zbytky munice setrvají v přilehlém vyčkávacím prostoru. Pro komunikaci s řidičem ve vedlejší místnosti je používán hlasitý sdělovač. Aby řidič i členové posádky měli dokonalý přehled o stroji, byl na rýpadle rozšířen kamerový systém na celkových 17 kamer. Záložní pracoviště řidiče tvoří sestava pěti velkoplošných monitorů umístěných v půlkružnici pod úhlem 180, odkud ovládá nejen pohyb velkostroje, ale i dopravní linky. Nový monitorovací a sdělovací systém 22 HL

23 ovládá řidič z nových ergometrických pultů umístěných v područkách sedadla. Sofistikovaný kamerový systém a kvalitní přenos dat na velkoformátové monitory v maximální možné míře nahrazuje řidiči výhled z oken kabiny a ještě více zpřehledňuje informace o situování stroje v řezu. Samozřejmostí je ovládání systému elektronické požární signalizace, stabilního hasicího zařízení a GPS, které je duplicitní z obou pracovišť řidiče. Kráčení rýpadla a kráčení spojovacího mostu je ale možné pouze z původní kabiny na kolesovém výložníku. Další technickou úpravou na K /K 74 bylo zvýšení citlivosti hlídačů kovových předmětů. Stávající hlídače železa na kolesovém výložníku a spojovacím mostě byly doplněny o hlídač pásu HFT umístěný na kolesovém výložníku u pásu č. 1. Jde o počítačem řízený magnetometrický systém vybavený algoritmy pro rozpoznávání pohybu feromagnetických těles na pásových dopravnících. Jeho součástí jsou malé a snadno montovatelné senzory ze speciálních magnetických slitin, umístěné pod dopravním pásem. Pro správnou funkci indikátoru HFT byl na poháněcím bubnu pásu č. 1 umístěn snímač otáček poháněcího bubnu. Součástí celého systému je skříňka řídící elektroniky umístěná na plošině kolesového výložníku. Tento nový indikátor železných předmětů nahrabaných kolesem s vyšší citlivostí a přesností odhalí všechny železné předměty na pohybující se dopravní lince. Nové záložní ovládání si posádka důkladně vyzkoušela a je připravena jej v případě těžby v místech s možností výskytu munice využívat. Samozřejmostí bylo důkladné proškolení členů posádky včetně vydání směrnice o záložním ovládání umožňujícím ovládat pouze pohyby nutné pro těžbu. Ostatní manipulace kráčení rýpadla a spojovacího mostu včetně shrnovacího vozíku je nutné provádět bez těžby, a to z původních klasických kabin na velkostroji. V důlních mapách je vyznačen prostor, ve kterém je nutné záložní ovládání používat. O konkrétním způsobu provozování stroje ze záložního ovládání rozhoduje vedoucí provozního úseku na základě aktuálního nasazení rýpadla. Dodavatelem záložního ovládání na K /K 74 bylo PRODECO. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, kronika K /K 74 a archiv PRODECO Záložní pracoviště řidiče rýpadla (Zdeněk Ransdorf) tvoří sestava pěti velkoplošných monitorů umístěných v půlkružnici HL 23

24 Z HISTORIE TĚŽBY UHLÍ Důl Ludvik u Chudeřic Skrývka na lomu kolem roku Téměř celých sto let čítá zajímavá historie areálu dolu Ludvik, včetně 52 let aktivní těžby, která mapuje typický vývoj hlubinného a později povrchového dobývání hnědého uhlí v revíru, a rovněž charakterizuje změny majetkových poměrů od malého soukromého investora přes velkou Mosteckou společnost a válečnou SUBAG až po včlenění do SHD. D ůl severozápadně od Chudeřic v blízkosti řeky Bíliny nechal vybudovat doktor a balneolog Ludvik Preiss z Bíliny a důl byl po něm pojmenován Ludvik, německy Ludwig. Výstavba trvala od 1. června do 1. září roku 1856 s nákladem 700 zlatých. Jednalo se o menší uhelnou hlubinnou šachtu. Dvě jámy č. I a II s jednou důlní budovou bez napojení na blízkou železniční dráhu byly vybudovány na důlní míře Ludvik I, na katastrální parcele 159/2 obce Chudeřice a číslo budovy bylo 19. V roce 1861 osazenstvo v počtu 10 horníků vytěžilo 1380 tun uhlí. Důl prokazatelně patřil do roku 1867 spolu s blízkým dolem Amalií Ludviku Preissovi. Po roce 1868 se důlní pole dostalo do majetku podnikatele Rudolfa Webera z Berlína. Není jisté, že důl nadále pracoval a vykazoval těžbu. Na mapě z roku 1880 je ve starém dole vyznačena hornická kolonie. V říjnu roku1889 koupila velká Mostecká uhelná společnost od E. M. Weberové z Berlína asi neprovozovaný důl Ludvik a blízký důl Frieda, které začlenila k dolovému poli Emeran. Nová důlní společnost Důl Ludvik u Chudeřic na mapě z roku zmodernizovala těžbu a postavila nový hlubinný důl na důlní míře Wenzel III na katastrální parcele 158/2 obce Chudeřice. Těžební provoz byl připojen 1,5 km dlouhou vlečkou do stanice Světec v roce Vlastní 24 HL

25 těžní zařízení mělo dřevěnou obdélníkovou těžní jámu s ohlubní na 192,32 m n. v. a hloubkou 32 m, a v areálu byla vyhloubena ještě čerpací jáma. Starý důl Ludvik byl využíván minimálně od roku 1880 jako hornická kolonie a roku 1905 byl odtěžen povrchovým lomem č. V. Těžební pole bylo Mosteckou uhelnou společností exploatováno postupně jednotlivými menšími lomy, což bylo zapříčiněno velkým bezeslojným pásmem a komplikovaným tektonickým jižním okrajem uhelné sloje. Mocnost sloje se pohybovala od 8 do 22 m. Povrchové doly (lomy) byly od roku 1891 označovány čísly I až XIII. Část těžby probíhala hlubinným způsobem. Z lomů vedla lanovka s horním tažným lanem k těžní jámě hlubinného dolu, kterým bylo uhlí vytaženo na povrch do třídírny a ukládáno do vagonů. V sousední vodotěžní jámě bylo zabudováno 5 parních pump, jelikož blízkost řeky Bíliny se projevovala zvýšenými přítoky vody. Těžba skrývky probíhala převážně ručně a od roku 1900 byla uváděna do provozu parní korečková a lopatová rýpadla a kolejová doprava. Některé lomy měly serpentinovité uspořádání kolejí a při mocnější skrývce byla používána i rýpadla korečková. Od roku 1914 byl na východ od hlubinného dolu vybudován na parcele 158/3 obce Chudeřice nový závod s třídírnou, vlečkou a dílnami. Z povrchových dolů bylo uhlí dopravováno lanovkou po nakloněné rovině. Historické jámy dolu Ludvik na leteckém snímku z roku hlubinný důl Ludvík Na šachtu se dostavil fotograf a korečkový bagr není skoro vidět. Povrchové provozy dosahovaly hloubek 30 až 50 m. Dne 16. května roku 1924 se sesula část břehu řeky Bíliny do uhelného lomu a jen rychlý přesun rýpadla zabránil zatopení. Povrchový areál druhého hlubinného dolu byl přetěžen lomem č. V v letech Roční těžba na dole Ludvik se pohybovala v rozmezí let 1890 až 1926 na 110 až 170 tisících tunách uhlí. Zaměstnáno zde bylo kolem 150 horníků. S nastupující modernizací dosahovala těžba až do ukončení provozu kolem 200 až 300 tisíc třídírna Ludvík starý důl Ludvík tun uhlí. Také historie tohoto dolu má černou minulost v podobě častých smrtelných úrazů. Nejtragičtější se udál 7. června roku 1936, kdy spadl prohořelý uhelný strop v komoře a zahynuli tři havíři, z toho dva bratři Nováčkové. V září 1938 byl důl Ludvik v Chudeřicích zahrnut do Göringova SUBAGU se sídlem v Mostě. Během války v roce 1942 byl důl přejmenován na Patria III. Uhelné zásoby vytěžil v roce 1943 a nadále fungoval jako výsypný prostor. Za dobu 52 let trvání těžby zde bylo vytěženo celkem kolem 8,5 milionu tun uhlí. Po skončení války byl závod včleněn do Severočeských hnědouhelných dolů v Mostě (SHD). Spojením provozů Patria I až III a Rudiay II v roce 1952 vznikl podnik Důl Alois Jirásek. Vlastní lom Ludvik byl již vytěžen na konci války a třídírna i celý povrchový areál byl v roce 1952 zbourán. Tím byla ukončena aktivní historie dolu Ludvik. Ve zbytkové jámě byla od roku 1953 provozována plavená výsypka a jáma starého lomu tak byla zaplněna. Dnes je území rekultivováno a opět využíváno. text: Zdeněk Dvořák foto: archiv OMG Doly Bílina HL 25

26 SVĚT DOLŮ PŘEDVÁNOČNÍ SETKÁNÍ SKUPINY ČEZ SE STAROSTY I Ietos se představitelé Skupiny ČEZ setkali tradičně v adventním čase se starosty ze svého zájmového území. Do Mostu ve čtvrtek 7. prosince přijel také hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček a v úvodu setkání s potěšením konstatoval, že města a obce v regionu se naučily s povrchovou těžbou a energetickým užitím hnědého uhlí vyrovnaně koexistovat a staly se dobrými partnery společností ČEZ i SD. Program byl naplněn devíti zajímavými prezentacemi z elektráren a dceřiných společností, včetně příspěvku generálního ředitele SD Iva Pěgřímka o společenské odpovědnosti a realizované rekultivační činnosti. Nechyběly cílené dotazy ze strany starostů, neformální diskuse ani přátelské besedování. Aktuální informace o dění i budoucí výhledu elektráren Ledvice, PPC Počerady, Tušimice a Prunéřov přinesly prezentace ředitelů Jiřího Šinágla (EPL) a Otakara Tučka (ETP). Elektrárna Ledvice je v provozu již 51 let. Výstavba nového bloku 660 MW trvala se zpožděním od roku 2006 do letošního roku. Jeho účinnost dosahuje 42,5 % a na výrobu 1 MWh potřebuje 656 kg bílinského hnědého uhlí (oproti potřebě dvou provozovaných starších bloků kg/mwh). Současný celkový výkon ELE představuje 770 MW a životnost všech tří bloků Vladimír Budinský prezentoval společnost ČEZ Distribuce. má před sebou zhruba 40 let. Projekt PPC v Počeradech byl dokončen a uveden do provozu v říjnu Účinnost přesahuje 55 %. V loňském roce zde bylo vyrobeno 1,8 mil MWh, letos až dosud 1,4 mil. MWh. Také paroplynová jednotka PPC patří k základním pilířům výroby elektřiny a tepla na příštích 35 let, společně s obnovenými elektrárnami v Tušimicích (ETU) a Prunéřově (EPR 2), které běží ve standardním provozu. Protože EPR 1 nebude od června 2020 již plnit přísné emisní limity, provoz bude ukončen bez náhrady. V lokalitě Prunéřov se realizuje výstavba distribučního centra sádrovce a připravuje výstavba zeleninových skleníků na ploše 5 ha. Ve stadiu příprav je záměr přímého napájení elektřinou z EPR 2 do Centrpointu Verne. Nové aktivity probíhají rovněž v lokalitě Tušimice je hotový elektrokotel pro zásobování teplem města Kadaň v době celozávodních odstávek elektrárny, staví se korporátní datový sklad a byl zahájen zkušební provoz nakládacího centra na popílek. Stavem projektů celkové obnovy se zabýval podrobněji Václav Matys, který zhodnotil uplynulých 10 let přípravy elektráren ČEZ pro 21. století a mohl konstatovat, že cíle se daří naplňovat. Výdaje na ekologizaci si vyžádaly víc než 150 mld. Kč a přinesly výraznou redukci emisí SOx (-98 %), NOx (-73 %) a tuhých znečišťujících látek (-97 %). Manažer Nadace ČEZ Daniel Novák představil grantová řízení, připomenul starostům termíny příjmu žádostí a komentoval nejčastější dotazy týkající se uznatelnosti nákladů, řádných rozpočtů apod. Místopředseda představenstva ČEZ Distribuce Vladimír Budinský hovořil o rozsahu zásobování 6,5 mil. obyvatel České republiky z více než 3,6 mil. odběrných míst v 11 krajích. Společně s regionálním reprezentantem Ondřejem Horákem pak přiblížili řešení mimořádných situací kalamit 26 HL

27 Zaslouženou pozornost vyvolal svým vystoupením generální ředitel SD Ivo Pěgřímek. a havárií, krizové řízení a zkušenosti krizových štábů. Pozornost si zasloužil svým referátem Rekultivace a společenská odpovědnost generální ředitel SD Ivo Pěgřímek. Starostové sledovali údaje o aktuálních trendech tvorby nové krajiny, plánech sanací a rekultivací na DB a DNT a stavu rekultivovaných ploch. Projekt Pomáháme zaměřují Severočeské doly jako společensky odpovědná firma zejména na obce v sousedství DB a DNT. Rozvíjejí se aktivity firemního dobrovolnictví, které zatím směřovaly do Braňan, Března, Bíliny a Kadaně. Program setkání doplnily informace ze společností ČEZ Teplárenská, ČEZ ESCO a ČEZ Prodej. text a foto: Tomáš Vrba Neformální rozhovor ředitele ETP Otakara Tučka (vlevo) s březenským starostou Zdeňkem Valentou HL 27

28 SVĚT DOLŮ Sehraná parta elektrikářů: (zleva) Pavel Brejcha, Tomáš Marek, Martin Šoufek, Pavel Vondrášek a Pavel Bělina. ELEKTRIKÁŘI Z UHELNÉHO LOMU DB Spektrum činností elektrikářů provozního úseku Těžba uhlí v Dolech Bílina je značně široké. Zabezpečení elektrické energie a její rozvod na pohony dálkové pásové dopravy jsou přitom pro chod uhelného lomu klíčové. Co všechno obnáší být elektrikářem v nejhlubším hnědouhelném dole? Za každého počasí, v každém ročním období, každý den zajišťuje parta elektrikářů provozuschopnost dálkové pásové dopravy provozního úseku Těžba uhlí v DB. Dohromady je nás 33, z toho 20 elektrikářů pracuje v nepřetržitém směnném provoze a zbytek pak jen na ranních. Všichni jsme vyučení elektrikáři s dlouholetou praxí. Nově pak mezi nás dochází v rámci praktického výcviku také dva učni, upřesnil mechanik úseku Elektro Martin Hošek. Elektrikáři z uhelného lomu DB zajišťují chod nejen porubních dopravníků transportujících vytěžené uhlí od rýpadel k uzlu PVZ, ale také všech tří uhelných odtahů vedoucích od uzlu PVZ až do Úpravny uhlí v Ledvicích. V praxi to znamená kontrolovat, udržovat a v závislosti na postupu lomu přesunovat 50 poháněcích stanic a 13 PVZ (včetně těch v uzlu). Dohromady je to celých 28 km uhelných dálkových pásových dopravníků a 6,5 km dopravníků na skrývkové nadloží, neboť v DB patří k uhelnému lomu i dva skrývkové řezy začišťující uhelnou sloj. Pro napájení poháněcích stanic je využita napájecí síť 3PE AC 50 Hz V IT. Pro pohony hlavních motorů PD jsou použity usměrňovače, které napájí stejnosměrným napětím řízené střídače. Ze střídačů jsou napájeny motory pohonů pásu. Řízení poháněcí stanice zabezpečuje průmyslový automat Simatic S7 300 od firmy Siemens. Pro dálkové řízení pásových dopravníků se využívá komunikační síť Siemens a ZAT. Pracovní prostor elektrikářů je značně rozsáhlý. Po šachtě se přepravují nejen terénními vozy, ale i traktorem, který vozí velkou elektrocentrálu používanou pro pohon PVZ při posunu DPD do jiné pozice. Další nezbytností pro práci v šachtě je nabalovací vlek vysokonapěťových kabelů a vlek na přesun elektrozařízení VN. Využíváme také dvě dílny, kde máme k dispozici mimo jiné i výpočetní techniku na sledování on line parametrů poháněcích stanic a pochopitelně také sklad náhradních dílů a měřicí techniky, doplnil elektrikář Tomáš Marek. Jak už bylo uvedeno, sehraná elektrikářská parta je v provoze hnědouhelného lomu ve dne v noci za každého počasí. Práci si plánují podle potřeb lomu. Rozsah pracovních činností je značný od 28 HL

29 klasických přestaveb a preventivních plánovaných odstávek až po odstraňování nenadálých závad, které vyřadily elektrozařízení z provozu. Při přestavbách rozpojujeme napájecí a ovládací kabely, které po přemístění DPD zase dáme dohromady a zprovozníme. Kluci ze směnové dílny pak odstraňují jakékoliv závady elektrozařízení tak, aby bylo možné co nejdříve odstranit výpadek a zahájit opětovný provoz. Aby předešli případným poruchám, využívají 67 kontrolních míst na trase DPD, kde provedou během směny kontrolu, vysvětlil Tomáš Marek. K povinnostem elektrikářů patří například také údržba zkrápěcích jednotek, kterých je dohromady po celé uhelné trase (od uzlu PVZ do úpravny) naistalováno 53 kusů. Nově do jejich péče patří zařízení na odsávání a zakrytování polétavého prachu z přesypů lomových dopravníků na vstupu do úpravny uhlí, které výrazně omezuje únik prachu do okolí. Zruční elektrikáři neobstarávají jen provozuschopnost elektrozařízení DPD uhelného lomu, ale podíleli se například i na výrobě zkrápěcích jednotek pro omezení prašnosti. Zabezpečení elektrické energie a její rozvod na pohony dálkové pásové dopravy jsou pro chod uhelného lomu klíčové. Díky šikovné partě elektrikářů se daří udržovat provozuschopnost DPD téměř nepřetržitě a případné výpadky vždy brzy odstranit. text a foto: Tomáš Vrba Pavel Vondrášek zajišťuje dopravu a obsluhu elektrocentrály v důlním provoze. Hornická společnost podkrušnohorské oblasti oceněna v Polsku Tradiční oslavy Barborky tedy polského Dne horníků byly v Belchatówě slavnostní příležitostí k vyznamenání a ocenění nejlepších pracovníků polského hnědouhelného průmyslu. Vyznamenání letos převzal také František Fraus, předseda Hornické společnosti podkrušnohorské oblasti. Město Belchatów v Lodžském vojvodství je právem považováno za hlavní sídlo polského hnědouhelného průmyslu. Stejnojmenný povrchový důl je totiž největší v Polsku a jeden z největších v Evropě. Roční těžby se pohybují kolem 40 mil. t hnědého uhlí při odklizu 120 mil. m3 skrývky a odčerpání 270 m3 vody. Uhlí se na dole Belchatów těží od roku 1980 a v roce 2002 bylo zahájeno dobývání nového pole Szczerców. Důl zaměstnává kolem 5 tisíc pracovníků. Uhelná produkce je určena pro největší polskou tepelnou elektrárnu Belchatów (5 342 MW). BARBÓRKA 2017 byla v Belchatówě třídenní důstojnou oslavou hornického stavu. Její součástí bylo setkání jubilantů. Před auditoriem zhruba 600 účastníků byly připomenuty zásluhy a proveden akt vyznamenání a ocenění desítek pracovníků. Naší Hornické společnosti podkrušnohorské oblasti bylo určeno čestné místo a hned na začátku aktu dekorování byly připomenuty zásluhy kolegy Františka Frause a jeho přínos k dlouholeté a pevné spolupráci mezi polskými a českými hornickými společnostmi. Vyznamenání pak obdržel z rukou ředitele hnědouhelného dolu Belchatów Mariana Rainczuka a dalších osobností. František Fraus poděkoval s tím, že ocenění přijímá jako uznání spolupráce a přínosu všech zainteresovaných kolegů a kolegyň Hornické společnosti podkrušnohorské oblasti, a dočkal se velkého potlesku. Velmi působivým aktem bylo i uctění hornických veteránů rytířů hornictví. Zasloužilí senioři jsou mezi hornické veterány přijímáni při pokleku a políbení historických hornických insignií. Tím však pocta hornictví a hornické práci v Belchatówě nekončila. V pondělí 4. prosince se konala slavná hornická mše k uctění památky patronky horníků sv. Barbory a následoval průvod městem. text a foto: Jan Žďárský HL 29

30 PRACOVNÍ DEN Můj pracovní den OTTO HÁJEK ŘIDIČ MERCEDESU AROCS REVITRANS DB S e svým mercedesem v barvách Revitransu najezdí po nezpevněných důlních komunikacích Dolů Bílina zhruba 16 tisíc kilometrů ročně. Dobývací prostor a přilehlé okolí včetně předpolí a výsypek zná dokonale. Vždyť profesi řidiče na bílinské těžební lokalitě zastává už od roku Během let vystřídal desítky náklaďáků. Začínal s malým jeřábem na podvozku legendární Pragy V3S, pak následovala celá škála tatrovek. Postupně usedal za volant sedmi T 815 a čtyř T 163 Jamal. Poslední tři roky řídí silný robustní jednostranný sklápěč s třícípou hvězdou ve znaku. Jeho Mercedes Arocs uveze 16 tun nákladu. Nejčastěji jde o ornici převáženou z předpolí na depa či přímo k navážce na rekultivace, nebo o drcený kámen ke zpevňování šachetních cest. Otto Hájek platí v Revitransu za zkušeného a spolehlivého řidiče, který neměl žádnou vážnou nehodu. Jeho zkušenosti s jízdou ve specifickém a náročném terénu povrchového dolu nedávno využila také kopřivnická automobilka Tatra, pro kterou se na čtrnáct dnů stal zkušebním jezdcem testujícím nejnovější model Tatru Phoenix Euro 6. text a foto: Tomáš Vrba 06:30 Poprvé do kabiny pronikne tlumený zvuk kapalinou chlazeného přeplňovaného šestiválce. Ještě předtím si ale řidič Otto Hájek vyzvedl od dispečera klíče od auta a také stazku, neboli denní záznam o provozu vozidla nákladní přepravy, kde má stanovené přepravní úkoly dnešní dvanáctihodinové směny, jejíž podstatnou část bude trávit za volantem náklaďáku. 30 HL

31 14:40 Poslední várka štěrku je uložena na Pokroku. Vzhledem k tomu, že kamenolom je otevřený jen do dvou hodin, míří Otto Hájek do centrály Revitransu v Bílině. Během zpáteční cesty se mimo jiné dozvídáme, že pan Hájek patří ještě do generace řidičů, kteří si poradí i s běžnou údržbou. Má s ní bohaté zkušenosti z dřívějška, kdy vyměňoval olej, nebo zavařoval drobné oděrky karoserie. Nyní, u nejmodernějších vozidel, se o intervaly výměny provozních náplní stará autorizovaný servis. 09:00 Úkol dnešního dne: přeprava štěrkodrtě frakce 0 32 mm z nedalekého kamenolomu ve Všechlapech na vnější rekultivovanou výsypku Pokrok, kde bude využita pro zpevnění cest. Jedna cesta má 28 kilometrů a vede terénem na výsypce, ale i po běžných silnicích. V devět ráno už nakládá v kamenolomu třetí fůru, každá má přitom zhruba 15 t. Pamatuji doby, kdy se auty vozilo také uhlí. Fedrunk probíhal nepřetržitě, tedy i v noci. Nakládala nás lžícová rýpadla E 2,5. Dnes převážíme především ornici, kameny a štěrky, upřesnil Otto Hájek. 16:20 Kromě nafty se do mercedesu tankuje AdBlue, tedy roztok močoviny upravující výfukové plyny dle emisní normy Euro 6. Značce Mercedes zůstal řidič Hájek věrný i v poslední části dne, když skříňovým unimogem zajistil rozvoz střídajících se posádek rýpadla K /K 74. Po příjezdu z prvního skrývkového řezu do šaten a odstavení vozidla zamířil sám přes koupelnu a šatnu na hlavní vrátnici, kterou opustil po šesté hodině. Dnešní dvanáctihodinová směna tím skončila. 16:00 Sychravý den se projevil nánosy bláta na karosérii auta. Tak jako všichni řidiči i Otto Hájek před odstavením vozidlo důkladně umyl. Mercedes Arocs opět zazářil jako nový. Vzorný pořádek byl samozřejmě také v kabině. Podle vážných lístků z kamenolomu doplnil do stazky, že dnes dopravil na výsypku Pokrok postupně v šesti fůrách 92 t štěrku a najel celkem 180 km s průměrnou spotřebou 52 l. Rozsah přepravních výkonů byl ovlivněn provozní dobou kamenolomu, proto se po odstavení vozu dozví od dispečera další úkoly poslední části pracovního dne. Ještě předtím je ale nutné dotankovat naftu, aby bylo auto připravené pro dalšího řidiče HL 31

32 TIP NA VÝLET M oderní betonová budova s bohatým prosklením v ulici symbolicky pojmenované Mercedesstraße se nachází v stuttgartské čtvrti Untertürkheim a skrývá 160 pokladů více než 130leté automobilové historie výroby kvalitních aut s puncem luxusu příběh značky Mercedes. Devítipodlažní budova Mercedes Benz Muzea ve Stuttgartu postavená podle návrhu uznávaného nizozemského architekta Bena van Berkela byla otevřena v roce Na ploše 21 tis. m³ přináší nová měřítka pro architektonické pojetí a výstavní koncepci současného automobilového muzea. Po zaplacení vstupného vyjede každý návštěvník výtahem připomínajícím futuristickou kapku vody do 9. patra, kde začíná expozice mapující dějiny nejstarší automobilky na světě. Po spirálových rampách a schodech se postupně prochází chronologicky nebo tematicky řazenou expozicí, která kromě osobních a nákladních aut, motocyklů, autobusů a letadel přináší dalších 1500 exponátů - technické výkresy, inovativní součástky posouvající výkony, komfort a bezpečnost vozů s trojcípou hvězdou ve znaku. Vždyť MB typ 260 D z roku 1936 byl prvním sériovým vozem na světě vybaveným dieselovým motorem. Model třídy S zase získal v roce 1979 prvenství jako první vůz standardně vybavený airbagy. Orientaci cesty časem usnadňují dobové fotografie a artefakty přibližující mezníky dějin XX. století. České návštěvníky tak zaujme panel připomínající okupaci v roce 1968, naopak překvapí absence událostí roku Známý fakt, že výkonné a luxusní mercedesy zbožňovali představitelé Třetí říše, zůstal v továrním muzeu také pominut. Velká pozornost je věnována osobnostem novodobé historie, které jezdily v mercedesech. Nechybí reprezentační MB 600 Pullman (1965) kancléře Adenauera, stříbrné kupé MB 190 SL (1959) kosmonauta z Apolla 9 Davida Scotta, vínový MB 500 SL (1992) princezny Diany a samozřejmě papamobil MB 230 G z roku 1980 papeže Jana Pavla II. Povedenou expozici továrního muzea Mercedes Benz by si neměl nechat ujít žádný automobilový nadšenec. Otevřeno je denně kromě pondělí. Vstupenka včetně audioprůvodce stojí 10. text a toto: Tomáš Vrba První automobil se spalovacím motorem V lednu 1886 si nechal motoristický průkopník a majitel prvního řidičského průkazu na světě Karl Benz patentovat tento subtilní vozík tříkolku poháněnou jednoválcovým benzinovým čtyřdobým motorem s obsahem 953 m3 a pohybující se maximální rychlostí 16 km/h. Ve stejném roce jeho kolega Gottlieb Daimler osadil svým právě vyvinutým spalovacím motorem upravený kočár. ZA TROJCÍPOU HVĚZDOU DO JEJÍHO STUTTGARTU Vrchol luxusu a rychlosti 30. let Vrchol výrobního programu reprezentoval model Mercedes 500 K představený v roce O dva roky později byl nahrazen modelem 540 K, který se oproti předchůdci lišil ještě výkonnějším motorem. Dostatečným výkonem ovšem disponoval i ten původní. Osmiválec s kompresorem rozpohyboval 2,7tunový vůz až na rychlost 160 km/h. Tomu odpovídala průměrná spotřeba 29 l/100 km. Pocit luxusní jízdy kromě interiéru zajišťoval moderní podvozek s dělenými nápravami a vinutými pružinami. Drtivá většina z 342 vyrobených aut byla s otevřenou karosérií. 32 HL

33 Klopená závodní dráha Za nejatraktivnější část muzea je považována klopená dráha se závodními automobily, mezi nimiž nechybí monoposty Formule 1, rychlé tahače a speciály sbírající vavříny v nejrůznějších automobilových soutěžích po celém světě, včetně legendárního MB 300 SL, vítěze populárních závodů Carrera Panamericana a Le Mans. Nákladní automobily a autobusy Museum Mercedes Benz v bohaté míře přibližuje vývoj v nákladní a hromadné přepravě. Nechybí nejstarší autobus Daimler, který byl dvoupatrový a ulice Londýna brázdil už v roce Mezi dokonale restaurovanými autobusy ze 40. až 60. let se vyjímá pestrý a vyzdobený MB Omnibus LO 1112 přepravující v letech 1969 až 1990 obyvatele Buenos Aires. Počátky historie předního světového výrobce nákladní aut připomíná první 3tunový náklaďák Benz z roku Jak se zrodila automobilová legenda Ve dvacátých letech vypukla v Německu recese, která přinesla vysokou inflaci a obrovskou nezaměstnanost. Špatná hospodářská situace přiměla do té doby dva rivaly ke spolupráci, která v roce 1926 vyústila ve sloučení společností Daimler a Benz v jeden společný podnik fungující pod značkou Mercedes Benz. Nové logo tvořila stříbrná Daimlerova trojcípá hvězda obkroužená modrým mezikružím se jménem značky a Benzovými vavřínovými snítkami. Mercedes 300 SL Gullwing první silniční závoďák Své jméno dostal díky podobnosti nahoru otevřených dveří s racčími křídly. Dvousedadlové kupé se vyrábělo v letech S maximální rychlostí 225 km/h a zrychlením z 0 na100 km/h za 8,8 sekund bylo regulérním předchůdcem dnešních supersportů. Pro firmu měl tento model navzdory relativně nízkým výrobním číslům (1 400 kusů) zásadní význam. Síla firmy Mercedes zničená spojeneckým bombardováním během války byla opět zpátky a s pompou dokázala, že se s ní musí do budoucna počítat HL 33

34 TIP NA VÝLET Do Mostu za tajemstvím terakotové armády prvního čínského císaře Víc než dva tisíce let střežilo podzemní pohřebiště prvního čínského císaře přes osm tisíc hliněných terakotových postav. V letech před naším letopočtem byly pohřbeny spolu s císařem, který vládl jako první nad sjednocenou Čínou. Mimo jiné začal budovat také Velkou zeď. Mystérium císařské nekropole v Xianu je od objevení v roce 1974 stále předmětem odborného zkoumání i neutuchajícího obrovského zájmu lidí z celého světa. Mimořádná výstava 68 věrných certifikovaných kopií bojovníků, 2 koní a repliky bojového vozu se na své cestě světem dostala do České republiky. Do Mostu přicestovala z Olomouce, v lednu ji čeká převoz do Ostravy. V Oblastním muzeu v Mostě můžete do tváří císařových bojovníků a ochránců pohledět do 7. ledna HL

35 V enku je teď většinou nevlídno a počasí na výlet moc neláká. Ovšem, možnost navštívit velmi zajímavou výstavu je dobré využít, zvlášť když je to expozice dokonce v mnoha ohledech unikátní. Pochází z daleké Číny, kam jen tak nepojedeme, a máme ji teď přímo u sousedů, v Mostě. Objektem výstavy je terakotová armáda prvního čínského císaře Čchin Š -chuang ti, považovaná za osmý div světa. Něco takového už rozhodně za návštěvu stojí. Jedinečné vystavované exponáty jsou samozřejmě certifikované repliky. Čína totiž v žádném případě nepovoluje vývoz originálů. Místo nálezu v Xianu v západní Číně (provincie Shaanxi) se všemi artefakty je od roku 1987 pod ochranou UNESCO. Císařské pohřebiště bylo roku 1974 objeveno náhodou, místními zemědělci při hloubení studny. Podle odhadu z roku 2007 (vykopávky stále pokračují) se jedná o více než 8000 hliněných vojáků v životní či mírně nadživotní velikosti. Postavy byly zhotoveny z vypálené hlíny, tedy terakoty (u nás známe například terakotové květináče). Naleziště zahrnuje bojovníky nejrůznějších hodností, od řadových vojáků pěšáků, přes lučištníky, až po generály. Na místě bylo také nalezeno 130 vozů, včetně 520 tažných koní a také 150 jezdeckých koní. Více o historii se dozvíte na mostecké výstavě prezentující útvar 68 bojovníků nebo na stránkách emperor.com/most. Výstava je umístěna v největším sále Oblastního muzea Most, tedy v budově bývalé průmyslovky ve zbytku původního města pod hradem Hněvín. Na místo vás navede kruhový objezd, poblíž mosteckého OBI. Parkoviště je přímo před budovou, bezplatné. Budovu muzea obejdete z pravé strany, přejdete nádvoří a ocitnete se v objektu vyhrazeném unikátní výstavě. K dispozici je šatna, což je v těchto měsících žádoucí. Výstava je otevřena ve všední dny od 11 do 18 hodin, o víkendech a svátcích od 10 do 18 hodin. Právě o víkendech vřele doporučuji začít hned po otevření, neboť zájem je velký, a v brzkém dopoledni budete moci vychutnat atmosféru vzdálené Číny v klidu. Součástí výstavy je film promítaný v malém kinosále, stojí určitě za vaši pozornost. Film vysvětlí historii, za jakých podmínek byla budována nekropole. Čím byl císař Čchin Š'-chuang ti tak výjimečný a proč obrovská terakotová armáda vznikla. Hlinění bojovníci měli totiž jednak chránit císařovu hrobku, jednak mu měli poskytnout silnou podporu, až opět převezme vládu nad impériem v příštím životě. Uvidíte vlastní místo nálezu a seznámíte se se způsobem, jakým se repliky vyrábějí. Je možná vhodné navštívit nejdříve výstavní sál a pak zhlédnout film, případně se k některým objektům ještě jednou vrátit. Vlastní prohlídka, včetně filmu zabere asi 1,5 až 2 hodiny času. Děti s sebou pochopitelně můžete vzít, nicméně pro ty nejmenší to nebude až tak zábavné. Můžete je upoutat třeba tím, že jim koupíte sadu pro malé archeology a sami pak pokračovat v úvahách srovnávajících ve stejné časové ose epochu prvního čínského císaře s epochou antického Říma v době druhé punské války a kartáginského generála Hannibala Pokud vám po výstavě vyhládne, poblíž muzea je několik solidních restaurací. Nemusíte jezdit nikam autem, stačí pár kroků k dobrému obědu nebo svačině. Přejeme vám hezký zážitek z trochu netradičního výletu takřka až do daleké Číny stejně jako hodně štěstí a pevné zdraví do nového roku. text a foto: Jan Říha HL 35

36 GYMNÁZIUM A STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA DUCHCOV NABÍZÍ PRO ŠKOLNÍ ROK TYTO TYPY VZDĚLÁVÁNÍ VŠEOBECNÉ GYMNAZIÁLNÍ Gymnázium, čtyřleté studium K/41 Gymnázium, osmileté studium K/81 Vzdělávání s důrazem na přípravu ke studiu na VŠ humanitního či technického směru ODBORNÉ TECHNICKÉ Geodézie a katastr nemovitostí M/01 Obor je zaměřený na výuku geodetických a kartografických prací zahrnujících oblast vytyčování pozemků, podkladů pro mapy, stavebnictví i práci na katastrálních úřadech. Využívá při tom nové digitální technologie a software. Technická zařízení budov M/01 Obor zahrnuje výuku projekčních a instalačních činností týkajících se rozvodů plynu, vody, kanalizace, vytápění i zpracování projektové dokumentace v odborných počítačových programech CAD. Geotechnika M/01 Obor zaměřený na geologické a geotechnické činnosti, zejména zakládání staveb v různých geologických podmínkách a těžbu nerostných surovin. Stavebnictví Architektura a interiérový design M/01 Obor se zaměřením na architekturu a interiérový design propojuje stavební technické vzdělání s prvky architektury a umění. Vedle pozemního stavitelství a projektování je předmětem studia i kresba, dějiny architektury a design interiérů. Všechny obory jsou ukončeny maturitní zkouškou a mají návaznost v terciálním vzdělávání na VŠ. Odevzdání přihlášek do , pro obor Stavebnictví Architektura a interiérový design k přihlášce přiložit podepsané desky se 3 výtvarnými pracemi (dle vlastního výběru, libovolné techniky, přičemž jedna z prací je kresba architektonicky zajímavého objektu). Srdečně Vás zveme na DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ 18. ledna 2018 od 12 do 17 hodin nebo jednodenní mini stáže, které můžete absolvovat u nás ve škole ve zvoleném oboru. (po předchozí telefonické domluvě tel ) Bližší informace na