Úvodní slovo předsedy představenstva a generálního ředitele Františka Marouška. PRODECO: sedm dekád na přední pozici v důlních technologiích

Transkript

1 70 let

2

3 Úvodní slovo předsedy představenstva a generálního ředitele Františka Marouška 4 PRODECO: sedm dekád na přední pozici v důlních technologiích 6 Kolesová a korečková rýpadla 18 Zakladače 20 Skládkové stroje 22 Dílny PRODECO garantují provozuschopnost těžební techniky DB a DNT 24 My jsme PRODECO 28 Já a PRODECO 40 Jak jsme slavili 70. výročí 42 PRODECO dnes a zítra 44 PRODECO v číslech 48 HORNICKÉ listy 4/2015 speciální příloha časopis zaměstnanců skupiny SD VYDAVATEL: Severočeské doly a. s. (IČ ), B. Němcové 5359, Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE: Hornické listy, Budovatelů 2830, Most, e mail: vrba@sdas.cz ČÍSLO REGISTRACE MK ČR: E 3126 TISK: Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o. TEXT: Tomáš Vrba FOTOGRAFIE: Tomáš Vrba, Miloš Žihla, Radim Podhrázský a archiv PRODECO. Pro Severočeské doly a. s. zajistil INFO PRINCIP, s. r. o.

4 70 let

5 4 / 5 Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí čtenáři, speciální vydání Hornických listů, které právě držíte v ruce, je kompletně věnováno 70. výročí vzniku společnosti PRODECO a já si v této souvislosti uvědomuji zvláštní osobní okolnost. Když jsem se v roce 1981 po skončení školy porozhlížel po prvním zaměstnání, byl to tehdejší Závod dílen a technických služeb na Dolech Nástup Tušimice, který mi nabídl místo v přípravě výroby. Ani ve snu mě tenkrát nenapadlo, jak velké změny v naší společnosti a na samotné šachtě v budoucnu nastanou. A už vůbec ne to, že se po třiceti letech, sice v poněkud jiné pozici, do dílen vrátím. Historický vývoj naší společnosti je v tomto vydání podrobně popsán. Dozvíme se zde, že poslední velká změna technické úrovně realizovaných zakázek. V souvislosti s perspektivou Dolů Bílina danou vládní úpravou limitu těžby předpokládám, že PRODECO bude opět klíčovým dodavatelem obnovované dobývací techniky. Ať už půjde o další zakladač ZPDH , pásový vůz PV P, rekonstrukce a modernizace rýpadel řady KU 300, či případně o nové kolesové rýpadlo výkonové kategorie TC 2. PRODECO má tedy do budoucna dobře našlápnuto, příslibem k tomu je nové zaměření výrobního programu, který vychází z aktuálních potřeb trhu, ale hlavně lidský potenciál zaměstnanci, odborníci mnoha profesí, kteří již nesčetněkrát prokázali schopnost být dělným kolektivem, kterému záleží na dobrém jménu firmy. Pevně věřím, že i v budoucnu bude naše společnost pokračovat v nastoleném trendu vysoké kvality a špičkové technické úrovně realizovaných zakázek. V souvislosti s perspektivou Dolů Bílina danou vládní úpravou limitu těžby předpokládám, že PRODECO bude opět klíčovým dodavatelem obnovované dobývací techniky. spočívala ve sloučení dvou společností PRODECO, a. s. a SD 1. strojírenská, a. s., že původní PRODECO má kořeny ve Vítkovicích a dílenské provozy, které se staly základními kameny SD 1. strojírenské, byly založeny v Tušimicích už v roce 1966 a o něco později i v Bílině, tedy před téměř padesáti lety. Když si promítneme činnost a historii společnosti, nezbývá, než se s velkou úctou sklonit před prací, kterou odvedli a odvádějí stovky našich zaměstnanců. Svědčí o tom zcela hmatatelné výsledky, ať už to jsou různá patentní osvědčení nebo monumentální velkostroje a další zařízení, bez nichž se důlní průmysl v České republice, ale i v celé řadě dalších zemí, prostě neobejde. Pro příklad není třeba chodit daleko. Jen na obou těžebních lokalitách Severočeských dolů spolehlivě pracuje 19 velkostrojů vyrobených ve společnosti PRODECO. Pevně věřím, že i v budoucnu bude naše společnost pokračovat v nastoleném trendu vysoké kvality a špičkové Výrazem toho, že si našich zaměstnanců vážíme, bylo u příležitosti oslav 70letého jubilea uspořádání Dne otevřených dveří v Bílině. Akce byla určena zejména pracovníkům společnosti a jejich rodinným příslušníkům. Sešlo se na něm více než 500 návštěvníků, kteří měli možnost seznámit se s historií, ale i poznat na vlastní oči společnost v její současné podobě. Dovolte mi v této souvislosti vyslovit přání, abychom v i v budoucnu měli spoustu dobrých důvodů pro podobné oslavy každého dalšího kulatého výročí, aby PRODECO mělo nadále hodně tvůrčích sil a obchodních úspěchů. Všem bývalým a současným zaměstnancům bych rád ještě jednou poděkoval za jejich poctivou práci, kterou přispěli k vybudování současné pozice a prestiže společnosti PRODECO. František Maroušek předseda představenstva a generální ředitel PRODECO

6 PRODECO: sedm dekád na přední pozici v důlních technologiích Teplická pobočka Vítkovických železáren (od 90. let PRODECO) byla otevřena na podzim roku Nejprve v osvobozeném revíru dokončila montáže rozestavěných německých dobývacích strojů, aby se záhy vydala vlastní cestou vytváření původních moderních velkostrojů. Konstruktérům z Vítkovic Prodeca se podařila řada unikátních řešení, která byla patentována a zařadila firmu mezi evropskou špičku v oblasti velkostrojové techniky. Během své dosavadní historie vyprojektovala a uvedla do provozu přes 140 zakladačů, rýpadel, skládkových strojů i pásových dopravníků určených nejen pro severočeský hnědouhelný revír, ale i těžařům ve východní Evropě. Na těžebních lokalitách SD Dolech Bílina a Dolech Nástup Tušimice - je v současné době v provozu 19 strojů z Prodeca, které je od roku 2008 stoprocentní dceřinou společností Severočeských dolů.

7 6 / 7 Počátky velkostrojové těžební techniky v Čechách Se zaváděním prvních velkostrojů pro progresivní povrchovou těžbu se v severočeském hnědouhelném revíru započalo záhy po odtržení Sudet. V roce 1939 zde vznikl monopolní těžařský podnik Sudetenländische Bergbau AG (SUBAG), který byl pak v roce 1941 začleněn do koncernu Reichswerke AG für Berg und Hüttenbetrieb Hermann Göring. Důraz na moderní povrchovou těžbu uhlí s vyššími výkony byl vyvolán snahou německého válečného průmyslu vytěžit co nejvíce kvalitního hnědého uhlí pro výrobu benzínu v právě otvíraném hydrogeneračním chemickém komplexu v Záluží. Na počátku 40. let se tak v centrální části revíru na Mostecku začaly budovat první tři velkolomy s moderní velkostrojovou dobývací technikou. Do konce války stačil fungovat ale jen jeden z nich velkolom Quido, posléze Prezident Beneš, později Obránců míru. Právě zde v roce 1946 pracovala první dvě kolesová rýpadla a jedno otočné kolejové korečkové DS 800, elektrifikovaná kolejová doprava š mm s velkoprostorovými vozy a kolejový zakladač. Další velkostroje byly ve fázi nedokončené hrubé montáže z dílů strojních dodávek z Německa. K těmto rozestavěným mechanismům však nebyla k dispozici jakákoliv výkresová dokumentace. Po odsunu sudetských Němců vzniklo na krátký čas určité vakuum, neboť zde nikdo neměl s provozem velkolomů prakticky žádné zkušenosti. Netýkalo se to jen oblasti konstruování a výroby velkostrojové techniky, ale i dalších disciplín nutných pro fungování povrchového dolu jako hydrogeologie, petrografie a důlní měřictví. Situaci nijak neulehčili ani z vnitrozemí se vracející čeští horníci, kteří museli odejít v roce Především to byli pracovníci tradičních hlubinných dolů. Poválečná situace v severočeském hnědouhelném revíru byla řešena hned v říjnu 1945, kdy byl dekretem prezidenta Beneše znárodněn veškerý soukromý důlní majetek a následujícího roku v březnu 1946 pak ustanoven národní podnik Severočeské hnědouhelné doly se sídlem v Mostě, který převzal do správy 70 znárodněných dolů. Mezi priority patřilo dokončení montáže německých velkostrojů, které byly v různém stadiu rozpracovanosti. Chyběla nejen dokumentace, ale i některé důležité díly. Zároveň bylo potřeba zajistit přípravu vývoje a výroby nových, už původních československých velkostrojů a dopravních V Teplicích byla založena Technická projekčně konstrukční kancelář Vítkovických železáren Ostrava. Prvotním hlavním úkolem bylo zprovoznění rozestavěných německých velkostrojů v centrální části revíru. Pracovníkům teplické technické kanceláře se za vydatné pomoci mateřských Vítkovických železáren podařilo vlastními silami i bez dostupné technické dokumentace dokončit Němci rozestavěný zakladač ZD 2 200/Z 52. Prvním velkostrojem vytvořeným podle vlastní dokumentace bylo neotočné korečkové rýpadlo D s obsahem korečku 800 l a teoretickým výkonem m 3 /h, které se pohybovalo na kolejovém podvozku. VÍTKOVICE

8 zařízení zejména parních a později elektrických lokomotiv s rozchodem 900 mm. Už od podzimu 1945 do léta 1946 začala v Teplicích postupně vznikat Technická projekčně konstrukční kancelář pobočka Vítkovických železáren Ostrava, která se od počátku zaměřila především na dokončení chybějících výpočtů a doplnění výkresové dokumentace pro ve válce rozestavěné stroje na povrchových dolech mostecké části revíru. Navzdory tomu, že prvním pracovníkům teplické projekční kanceláře chyběly zkušenosti a technická dokumentace, podařilo se jim jako první v roce 1948 dokončit rozestavěný zakladač ZD 2 200/Z 52. Důležitou oporou prvních projektantů byly mateřské železárny Vítkovice, kde už během druhé světové války objednávaly německé firmy Krupp a Lübecker Maschinenbau Gesellschaft části konstrukcí jejich dodávek velkostrojů určených pro mostecké povrchové doly. V Ostravě dochované fragmenty výkresů k jednotlivým strojním dílům byly důležitými střípky v mozaice kompletované dokumentace prvních po válce dokončených zakladačů německé provenience. První korečková rýpadla V roce 1948 už byly dokončeny montáže všech rozestavěných korečkových rýpadel a zakladačů. Kromě Vítkovic se do technického rozvoje revíru zapojila také plzeňská Škodovka, jejíž konstruktéři se specializovali především na vývoj lopatových rýpadel 2,5 t a později vůbec prvního československého kolesového rýpadla K Vydatně pak začaly dobývací technikou zásobovat české a později i další těžební lokality ve východní Evropě v roce 1949 nově založené Uničovské strojírny. V rámci centrálního řízení technického rozvoje revíru bylo určeno těžiště činností projekční a konstrukční pobočky Vítkovice s orientací na výkresovou dokumentaci nových korečkových rýpadel a zakladačů. Prvním velkostrojem vytvořeným podle vlastní původní technické dokumentace se v roce 1952 stalo korečkové rýpadlo D (s obsahem korečku 800 l). Toto neotočné korečkové rýpadlo disponovalo teoretickým výkonem m 3 /h a bylo určeno pro nakládání těženého materiálu na vagony. Po porubní frontě se pohybovalo po kolejích a mohlo těžit jen spodní řez. V letech 1952 až 1954 byly vyrobeny tři exempláře. Zároveň pokračovaly práce na vývoji dalšího rýpadla tentokrát otočného s teoretickým výkonem zvýšeným na m 3 /h. Otočnost horní stavby umožňovala těžbu Dalším vývojovým stupněm korečkových rýpadel byl typ DO první otočný velkostroj z Vítkovic. Celkem bylo vyrobeno 10 kusů a kromě velkolomů našeho SHR obstály na těžebních lokalitách v Polsku, Bulharsku a bývalém Sovětském svazu. Zakladač ZP byl prvním velkostrojem na kráčivém podvozku. O rok později následovalo první rýpadlo s tímto typem podvozku RK Podvozky s vysokotlakou hydraulikou se pak staly doménou vítkovické produkce. Vítkovický zakladač Z /Z 68 se spolu se škodováckým rýpadlem K 300 a dálkovou pásovou dopravou šíře mm od Transporty Chrudim stal součástí prvního technologického celku na lomu Merkur DNT.

9 8 / 9 ve spodním i horním řezu, když se stroj po dokončení těžby ve spodním řezu otočil o 180 a těžil horní řez. Prvním otočným rýpadlem z Vítkovic bylo DO z roku Dalším z řady korečkových rýpadel byl typ RO 400. Ačkoli objem jeho korečku byl oproti D 800 zhruba poloviční tj. 520 l, hlavní předností byla kromě teoretického výkonu m 3 /h téměř poloviční hmotnost (provozní hmotnost DO 800 činila tun oproti 600 tunám RO 400). Vítkovická specialita: kráčivé podvozky velkostrojů Na počátku 60. let se rozbíhající povrchová těžba uhlí musela stále častěji vypořádávat s projevy předešlého hlubinného dobývání. Skluzy, propady byly téměř na denním pořádku. Odstraňování následků těchto havárií bylo velmi náročné a zdlouhavé, což se odráželo v neplnění plánů těžby. Přitom na odbyt uhlí byl v centrálně plánovaném hospodářství kladen stále vyšší důraz a jeho objemy se meziročně pravidelně zvyšovaly. Tehdejší pracovníci teplické projekční kanceláře našli řešení: nahradit stávající kolejové a housenicové podvozky velkostrojů kráčivými podvozky. První kráčivý podvozek z Vítkovic byl kuželového tvaru, ovládaný vysokotlakou hydraulikou. Nespornou výhodou tohoto podvozku byly jeho manévrovací schopnosti a vyšší bezpečnost při těžbě daná snížením tlaku stroje na terén. Prvním zakladačem na kráčivém podvozku byl ZP z roku 1962, rýpadlem pak RK z roku Na první typ kráčivého podvozku úspěšně navázala řada dalších typů s nejrůznějšími specifikacemi a vylepšeními. Další požadavky na zvýšení objemu uhlí vedly k zavedení kontinuální těžby V závislosti na postupu lomů do stále větších hloubek s narůstajícími objemy odtěženého nadloží (například v roce 1945 představoval objem odklizu nadložních zemin v celém revíru 10,3 mil. m 3, v roce 1962 dosáhl už 100 mil. m 3 ) vyprojektovali v teplické projekční kanceláři dvouvozový zakladač na kolejovém podvozku s korečkovým nabíracím ústrojím o výkonu m 3 /h ZD 1 800, který začal prvně zakládat skrývku v roce Později byl jeho výkon zvýšen na m 3 /h. Těchto strojů Vítkovice vyrobily v letech 1958 až 1969 celkem 12. Nejslabší článek pro dosažení vyšší produktivity těžby představovala První zakladač ZP a jeho výkonnější varianty ZP a ZP jsou s celkovými 27 vyrobenými kusy nepostradatelnou součástí TC 2 v celém revíru a zároveň nejúspěšnějším zakladačem vyvinutým specialisty teplické projekční kanceláře Vítkovic. V rámci vývoje nového největšího tuzemského rýpadla s teoretickým výkonem m 3 /h postavili konstruktéři na dvoře svého teplického sídla zmenšený model nového prvku vynášecího talíře o průměru 3,2 m. Zahájení montáže největšího v tuzemsku vyrobeného kolesového rýpadla K součásti nejvýkonnějšího technologického celku TC 3 s teoretickým výkonem m 3 /h, průměrem kolesa 14,5 m, provozní hmotností t.

10 kolejová doprava o rozchodu 900 mm a mm. Původní parní nahrazovaly ve druhé polovině 50. let lokomotivy elektrické. Pro přepravu skrývky se používaly jednostranně výklopné vozy s plochým dnem. Uhlí se přepravovalo sedlovými oboustranně výklopnými vozy. Při porovnání počtu pracovníků obsluhy, produktivity práce a zejména výrobních nákladů s převahou ale vítězila dálková pásová doprava, která vůbec prvně byla v revíru zkušebně nasazena v roce 1962 na dole Antonín Zápotocký v Úžíně, kde spojovala vítkovické korečkové rýpadlo RK 400/R 8 a zakladač ZP /Z 65. Novinkou rýpadla RK 400 na kráčivém podvozku bylo řešení předávání těženého materiálu na dálkovou pásovou dopravu, které zde obstarával kruhový vynášecí dopravník ve střední části stroje, z něhož se materiál shrnoval pluhem na předávací pás. Další technologický celek (rýpadlo dálková pásová doprava zakladač) plně umožňující kontinuální těžbu byl uveden do provozu v roce 1964 na lomu Merkur DNT. Také zde za vydatné pomoci vítkovického zakladače ZP /Z 68. Úsilí o vyšší teoretické výkony dobývacích strojů Od poloviny 60. let se pracovníci teplické konstrukční kanceláře intenzivně zabývali přípravou dalšího výkonnějšího technologického celku TC 2 s teoretickým výkonem m 3 /h. Vedly je k tomu stále se zvyšující roční objemy těžby uhlí (52 mil. t) a skrývky (100 mil. m 3 ). V rámci dělby práce byly dodavatelem rýpadel tohoto celku stanoveny Uničovské strojírny (KU 800) a vývojem a sestrojením zakladače opět pověřeny Vítkovice. Zakladač ZP byl určen k zakládání materiálu transportovaného dálkovou pásovou dopravou, ze které byl předáván do násypky spojovacího mostu zakladače prostřednictvím shazovacího vozu. ZP měl dva podvozky (hlavní byl kráčivý, druhý pod spojovacím mostem pak housenicový). Tento typ zakladače byl v letech 1968 až 1974 dodán nejen do severočeského hnědouhelného revíru, ale také do bývalého Sovětského svazu. Celkem bylo vyrobeno 5 kusů. Vzhledem k nízké výšce kráčivého podvozku má zakladač vynikající stabilitu. Postupně byl modernizován a jeho výkon zvyšován na m 3 /h a m 3 /h. Dohromady bylo typů ZP 5 500, ZP a ZP vyrobeno 27. Řada z nich stále aktivně a spolehlivě pracuje. Tento typ se dá označit za nejúspěšnější zakladač vyprojektovaný specialisty teplické projekční kanceláře Vítkovic. Nejvýkonnější technologický celek v ČR Vzorem pro vypořádání se stále narůstajícími objemy skrývky v Dolech Bílina byla technika v západoněmeckých hnědouhelných povrchových dolech v Porýní s denními výkony až 110 tis. m 3. Státním úkolem vytvořit takovou unikátní technologii byla pověřena už v té době velmi uznávaná teplická projekčně konstrukční kancelář Vítkovických železáren. Projekční práce týkající se nového technologického celku třetí řady TC 3 s teoretickým výkonem m 3 za hodinu se začaly v hlavách a na rýsovacích prknech Dokončení velkostrojů nejvýkonnějšího TC 3. Kromě rýpadla K Vítkovice ještě vyprojektovaly jeho ekvivalent na zakládací straně technologického celku zakladač ZP se 135metrovým výložníkem a provozní hmotností t. V Ervěnicích byla zahájena montáž původního českého robustního korečkového rýpadla RK disponujícího výkonem m 3 /h. Také v tomto případě byla při vývoji uplatněna řada inovativních řešení. Úspěšný rok zakladačů ZP Zatímco dva stroje této řady byly předány do užívání, na třech dalších pokračovala montáž, aby mohly být nasazeny do provozu hned následujícího roku. Kromě výsypek Mostecka a Sokolovska našly uplatnění i v Makedonii.

11 10 / 11 odborníků rodit na počátku 70. let. Kromě zakladače svého tradičního produktu byli tepličtí konstruktéři pověřeni i vývojem a dohledem nad výrobou a stavbou obřího kolesového rýpadla. Uničovské strojírny coby hlavní dodavatel rýpadel byly totiž v tu dobu zcela zahlceny výrobou a odstraňováním provozních problémů svých prvních rýpadel řady KU 800. Unikátní a zároveň největší tuzemské kolesové rýpadlo K /K 74 podle teplického projektu stavěly Hutní montáže Ostrava. Robustní velkostroj dodnes slouží na prvním skrývkovém řezu DB a v době svého uvedení do provozu v roce 1978 šlo o supermoderní mechanismus prošpikovaný nejmodernějšími a revolučními řešeními, z nichž mnohá byla patentována. Unikátní je způsob předávání těženého materiálu z kolesového výložníku na spojovací most prostřednictvím vynášecího talíře se sklopnými segmenty, které se postupně sklápějí a umožňují dobré vyhrnutí materiálu. Tím se zvýšila stabilita robustního stroje. Novinkou bylo také postavení kolesa, jehož podélná osa byla proti ose kolesového výložníku pootočena o 9,5. Originální byl hydraulicky poháněný kráčivý podvozek umožňující směrování kráčení v rozsahu 360. V tandemu dvou nejvýkonnějších částí TC 3 nezaostával ani zakladač ZP /Z 81. Také u tohoto stroje byla použita řada novátorských technických řešení. I když jeho kráčivý podvozek vycházel z již odzkoušených typů ZP 1 500, ZP a korečkového rýpadla RK 400, byl do značné míry inovován. Originálním řešením snižující hmotnost stroje jsou například předepnutá táhla v tažené části spojovacího mostu. Podvozek a otáčení se ovládají samostatně. To umožňuje zakládat během První ze dvou největších korečkových rýpadel provozovaných v ČR RK bylo určené pro těžbu v nejtěžších podmínkách velkolomu ČSA v SHR, kde se dodnes úspěšně vypořádává s obtížnými nadložními partiemi. Na Radovesické výsypce zahájil provoz nejvýkonnější tuzemský zakladač ZPD s teoretickým výkonem m 3 /h. Po zastavení báňského provozu na této vnější výsypce DB byl stroj v roce 2003 sešrotován. Na Doly Bílina byl dodán zakladač na kráčivém podvozku ZPD 8 000, který byl vůbec prvním velkostrojem z Vítkovic vybaveným moderním řídicím systémem nahrazujícím dosavadní reléovou techniku.

12 kráčení. Oba stroje rýpadlo i zakladač dodnes spolehlivě slouží na Dolech Bílina. ZP /Z 81 navzdory svým gigantickým rozměrům (délka výložníku 120 m, výška 54 m, celková délka 236 m) o svůj primát největšího zakladače přišel v roce 1985, kdy opět teplická kancelář Vítkovic vyvinula zakladač ZPD s výkonem m 3 /h určený pro Radovesickou výsypku. Po zastavení provozu na této vnější výsypce Dolů Bílina v roce 2003 byl největší český zakladač sešrotován. Dnes ho připomíná jen jediný stále funkční fragment housenicový podvozek spojovacího mostu, který používá ZP /Z 81 namísto svého původního kráčivého. V pomyslném žebříčku největších dobývacích strojů mají Vítkovice ještě dalšího úřadujícího reprezentanta největší původní české korečkové rýpadlo RK nasazené v revíru na dole ČSA. Stroj disponuje výkonem m 3 /h a je určen pro těžbu v komplikovaných podmínkách těžko rozpojitelného nadloží. Tah v korečkovém řetězu může dosáhnout hodnoty až 330 t. Je to možné tím, že síla v řetězu se rozdělí na víc korečků v záběru než u kolesových rýpadel. U rýpadla RK tak může na koreček působit větší síla než například u zesíleného rýpadla K 2 000/K 101 Uničovských strojíren, neboť K má maximální obvodovou sílu limitovanou 127 tunami. Byly vyrobeny celkem dva kusy tohoto unikátního korečkového velkostroje. Bohužel druhé rýpadlo v pořadí RK /R 11 (vyrobené v roce 1988) bylo krátce po své modernizaci v roce 1997 sešrotováno v předčasně uzavřeném lomu Chabařovice. Vývoj velkostrojové techniky pokračoval nejen v oblasti objemů a výkonů, ale také v neustálém technickém vylepšování. V roce 1987 byl zprovozněn další typ zakladače na kráčivém podvozku. ZPD 8 000/Z 98 představoval vůbec první velkostroj z Vítkovic vybavený řídicím systémem, který nahradil do té doby používanou reléovou techniku. Tento zakladač vyrobený v jediném exempláři od roku 1987 zakládá nejobtížnější partie skrývky odtěžené rýpadlem K 2 000/K 101 na Dolech Bílina. Velkostroje pro nové tisíciletí na housenicových podvozcích Ve druhé polovině 90. let uspěla projekčně dodavatelská společnost Vítkovice Prodeco ve významné zakázce týkající se náhrady tří velkostrojů technologického celku TC 2 (2 rýpadla, Ukrajinský Volnogorsk byl posledním exportním cílem dvou zakladačů řady ZP 6 600, jejíž zástupci už dříve úspěšně pracovali v Řecku, Jugoslávii a na Ukrajině. V rámci restrukturalizace mateřské společnosti Vítkovice došlo k přetransformování teplické projekční kanceláře na Vítkovice Prodeco. Vlastníkem zůstaly Vítkovické železárny. Na právě budovanou homogenizační skládku uhlí DNT byly dodány dva moderní kombinované skládkové stroje KSS 4 000/3 500 S 10 a S 11, které obsáhnou jak zakládání, tak nakládání.

13 12 / 13 1 zakladač) za dosluhující těžební techniku na DNT. Do výběrového řízení se v polovině 90. let přihlásili také renomovaní výrobci dobývací techniky: plzeňská Škoda v kooperaci s firmou Mann Takraf, polská společnost Kopex a tuzemský Unex. V roce 1997 v soutěži ale uspělo právě Prodeco, tehdy ještě Vítkovice Prodeco. Postupně dodalo na DNT v letech 2000 až 2005 tři velkostroje: zakladač ZPDH /Z 101, dvě rýpadla SchRs 1 550/K 109 a SchRs 1 320/K 110. Výjimečné v této lukrativní zakázce bylo i použití housenicových podvozků. Dosavadní dlouholetý výrobní program Prodeca čítající celou škálu typů kolejových nebo kráčivých podvozků tedy postupně po roce 2000 doplnily uvedené nové velkostroje. Prvním zakladačem (v celé výrobní řadě 56 nejrůznějších typů zakladačů) s housenicovým podvozkem byl ZPDH /Z 101. Hlavní podvozek zde tvoří tři dvojice housenic. Bezproblémový stroj s rychlým pojezdem, snadným ovládáním, monitorovacím systémem a řídicím systémem Allen Bradley, tak charakterizuje zakladač ZPDH /Z 101 zástupce řidiče a elektrikář Jiří Rác z DNT. Na tušimické skrývce výborně obstála také obě rýpadla SchRs, která ve Vítkovicích Prodeco vyrobili se spolupráci s renomovanou německou firmou ThyssenKrupp Fördertechnik. Při jejich ZPDH /Z 101 na DNT byl prvním vyprojektovaným zakladačem z Prodeca na housenicovém podvozku. V kooperaci s renomovaným německým výrobcem dobývací techniky ThyssenKrupp Fördertechnik bylo přímo na míru podmínek prvního skrývkového řezu DNT dodáno moderní kolesové rýpadlo SchRs 1 550/K 109. Nová vlastnická struktura a nové obchodní jméno. Z názvu mizí Vítkovice a teplická projekční kancelář i s výkresovou dokumentací patří dohromady Severočeským dolům a Sokolovské uhelné, právnímu nástupci.

14 konstruování byly v maximální možné míře brány v potaz konkrétní parametry místa nasazení, jakými jsou například rozpojovací síla, měrné tlaky na podloží nebo délka vynášecího mostu. Zatímco rýpadlo SchRs 1 550/K 109 bylo určeno pro těžbu na prvním skrývkovém řezu s častým výskytem tvrdého a lepivého materiálu, robustnější SchRs 1 320/K 110 si mělo poradit s těžbou tvrdého materiálu na nejnižším řezu. Konstrukce tohoto rýpadla je tak schopná těžit skrývku bez předcházející nátřasné střelby, jež se dříve na DNT využívala pro narušení poloh pevných hornin. Za tímto účelem má SchRs 1 320/K 110 nejen upravenou špičku kolesa, robustní a kratší kolesový výložník a rameno protizávaží, ale především disponuje zcela unikátním kolesem s neuvěřitelnými 26 korečky. PRODECO dodavatel nejmodernějších velkostrojů v ČR Perspektiva Dolů Bílina vyžaduje nasazení nové dobývací techniky. S postupem do větších hloubek narůstá objem odklizu nadložních sedimentů. Proto byl v roce 2008 uzavřen kontrakt na pořízení nového zakladače a rýpadla výkonové řady TC 2. Jako dodavatel bylo vybráno PRODECO fenomén v oblasti dobývací techniky s dlouholetou tradicí. V rámci první části kontraktu byl na konci roku 2009 předán Dolům Bílina zakladač ZPDH CZ/Z 102. Jeho projekt vycházel z osvědčeného staršího předchůdce ZPDH 6 300/Z 101 z DNT. Při porovnání obou strojů najdeme však řadu odlišností vycházejících z rozdílností a individuálních potřeb jednotlivých těžebních lokalit SD. Například bílinské ZPDH CZ/Z 102 má jinak uchycenou kulovou dráhu, kde je oddělen ozubený věnec otoče od vlastní kulové dráhy, což umožňuje samostatnou výměnu těchto dílů. Některé změny byly vyvolány potřebou racionální unifikace dílů zakladače ZPDH 6 300/Z 101 a rýpadla KK 1 300/K 111 tvořících jednu zakázku. Jedná se například o pohony pojezdu obou housenicových podvozků u zakladače a pohonu pojezdu na podvozku spojovacího mostu. Montáž obou velkostrojů zajišťovala firma Noen a byly při ní kompletovány produkty výhradně českých dodavatelů: Vítkovice Gearworks (hlavní strojní díly včetně podvozků), První Elektro (elektrozařízení a řídicí systém) a Krušnohorské strojírny (ocelové konstrukce). Z historického pohledu je zatím nejnovějším a nejmodernějším tuzemským Po slavnostním předání zahájilo na DNT těžbu moderní robustní kolesové rýpadlo SchRs 1 320/K 110 s unikátním kolesem opatřeným 26 korečky vhodnými pro těžbu tvrdého materiálu bez předchozí nátřasné střelby. Po odkupu podílu Sokolovské uhelné, právního nástupce, se staly Severočeské doly 100% vlastníkem projekční a dodavatelské firmy PRODECO s více než šedesátiletou tradicí. Po 29 měsících bylo na DB předáno rekonstruované a z DNT přetransportované rýpadlo KU /K 70. Generální opravu realizovala SD 1. strojírenská s Prodecem jako hlavním subdodavatelem.

15 14 / 15 velkostrojem rýpadlo KK 1 300/K 111. Od svého uvedení do provozu v roce 2011 se dokonale vypořádává s obtížnými geologickými podmínkami na nejnižších skrývkových řezech. Toto robustní rýpadlo s větší rozpojovací silou zde obstojí také v častém kontaktu s pevnými pískovcovými polohami. KK 1 300/K 111 sice vychází z koncepce K 2 000, ale v žádném případě se nejedná o kopii staršího osvědčeného stroje. Obě rýpadla vykazují řadu odlišností řešení spodní stavby, konstrukce kolesa, přenos krouticího momentu pohonu kolesa, ukotvení rozvodny, konstrukce spojovacího mostu a další. Do výrobního portfolia Prodeca patří také skládkové stoje Od roku 1976, kdy byl Elektrárně Chvaletice dodán první skládkový stroj ZNKk 20/40 z produkce Vítkovic, vzniklo v teplické projekční kanceláři několik spolehlivých strojů pro zajištění skládkových hospodářství při těžbě a spalování uhlí. Také s konstruováním skládkových strojů má PRODECO bohaté zkušenosti. Jejich produkty řadu let používají nejen v elektrárnách (Počerady, Chvaletice), ale také na DNT (ZNKk 20/40 S 1 z roku 1978). V nabídce jsou různé typy skládkových strojů, které buď pouze nakládají, nebo zakládají, případně kombinují obojí. Právě takové dva skládkové stroje dodaly Vítkovice Prodeco v roce 2000 na nově vybudovanou homogenizační skládku DNT. Přímo pro potřeby tušimického uhlí s rozdílnými kvalitativními parametry byly navrženy dva moderní kombinované skládkové stroje KSS 4 000/3 500 určené jak pro deponizaci, tak i redeponizaci uhlí. Pohon kolesa zajišťuje vysokomomentový pomaluběžný hydromotor. Samozřejmostí moderních skládkových strojů je kamerový a centrální mazací systém. Pokrokově je řešeno vedení optického kabelu pro kontinuální přenos dat na dispečink DNT. Skelné vlákno pro předávání informací zde bylo uloženo do vlečného kabelu napájení. Během dosavadních 15 let provozu skládkových strojů KSS 4 000/3 500 S 10 a S 11 na DNT nebyly zaznamenány žádné vážnější poruchy omezující jejich provoz. Generální opravy a modernizace velkostrojů V průběhu devadesátých let řada dobývacích strojů dovršila patnáctiletý provozní cyklus, a proto byla zahájena etapa prvních generálních oprav. Vedle obnovy stávajících opotřebovaných Ukončení aktivní báňské činnosti na vnější výsypce Pokrok. Její těleso v letech 1982 až 2010 vytvořil jediný velkostroj zakladač ZP /Z 81, který sem založil 260 mil. m 3 nadložních hmot z prvního skrývkového řezu. Na DB se za přítomnosti prezidenta Václava Klause slavnostně uvedlo do provozu KK 1 300/K 111. Generálním dodavatelem rýpadla byla společnost PRODECO. Autorem projektu společnost Noen. Přímo v místě havárie na prvním skrývkovém řezu DNT začala oprava rýpadla SchRs 1 550/K 109. Výměna a rekonstrukce deformovaných částí, diagnostika konstrukce to vše ve stanoveném termínu zajistili specialisté z Prodeca.

16 dílů, poškozených konstrukcí a nátěrů byly v návaznosti na dramatický pokrok v odvětví elektrického zařízení a řídicích systémů prováděny zásadní modernizace způsobu ovládání. Spočívaly v aplikaci digitálních řídicích systémů. Dalším cílem modernizací bylo zkvalitnění pracovního prostředí posádek instalací nových řidičských kabin a snižování nároků na objem manuální práce při obsluze stroje. Takto byly provedeny generální opravy zakladačů typu ZP 5500/ZP 6600 na lomech ČSA, Vršany, na Sokolovsku Jiří a obou těžebních lokalitách Severočeských dolů. Předmět generální opravy byl vždy pečlivě projednáván s provozovatelem zařízení a pracovníci společnosti dokázali pružně reagovat na jeho potřeby. Generálními opravami prošly například rýpadlo K /K 74 spolu se zakladačem ZP /Z 81 i korečkové rýpadlo RK Série generálních oprav skončila v první dekádě po roce 2000 opravami zakladačů řady ZP V současné době je připravován již druhý cyklus generálních oprav některých velkostrojů. Životnost rýpadel a zakladačů z produkce společnosti PRODECO je udávána zhruba 45 let, během nichž se provedou dvě generální opravy. Ani po této době však stroje nejsou způsobilé ke sešrotování. Na základě měření a vyhodnocení namáhání v kritických místech ocelové konstrukce strojů lze stanovit jejich zbytkovou životnost. Mnohé stroje tak bezpečně pracují ještě daleko za stanovený pětačtyřicetiletý limit. Inovativní opatření k ochraně velkostrojů a v oblasti bezpečnosti práce Mezi originální technická řešení navržená pracovníky Prodeca patří také opatření k ochraně pohonu dobývacích orgánů těžebních strojů a bezpečnosti obsluhy. K omezení přetížení rypného orgánu byla vyprojektována zařízení bránící přetížení (pojistné vzduchové spojky, laserový paprsek, pohon turasu hydromotorem). Prvně také v rámci ČR byl použit integrovaný vysokonapěťový kabel s optickými vlákny pro přenos informací. Od roku 2003 je na velkostrojích instalováno aerosolové stabilní hasicí zařízení Gabar moderní řešení protipožární ochrany rýpadel a zakladačů z Prodeca. PRODECO v nových podmínkách po roce 1989 Nelehká situace útlumu hnědouhelného průmyslu a pokles spotřeby elektřiny v 90. letech se promítly také do teplické Fúze PRODECO s SD 1. strojírenskou. Rozšiřuje se předmět podnikání také na oblast montáží, oprav, revizí s využitím vlastních výrobních kapacit a týmu kvalifikovaných pracovníků. Od projektu až po montáž tak bylo pro DB dodáno nové PVZ P1/7 s řadou inovativních řešení, vyprojektované a kompletně vyrobené v bílinském provoze PRODECO. Úspěšně dokončena rekonstrukce, modernizace a oprava kolesového rýpadla KU /K 83 na DB. Pro DB vyprojektován pásový vůz PV 2500 P nové konstrukce s řadou originálních řešení. SD - 1. strojírenská akciová společnost

17 projekční kanceláře Vítkovic. V roce 1991 byly v ukrajinském Volnogorsku dokončeny dva zakladače ZP 6 600, které jsou zároveň posledními velkostroji dodanými do zahraničí, a v roce 1993 pak zakladač ZP 6 800/Z 100 na DNT. Poté byly v náročném transformačním období decentralizace revíru a následné privatizace nástupnických hnědouhelných společností na delší dobu dodávky velkostrojů přerušeny a hlavní činností se staly generální opravy a rekonstrukce nejen vlastních dobývacích strojů, ale také dálkové pásové dopravy, technologických zařízení drtíren a rýpadel z Uničovských strojíren. V roce 1992 v rámci restrukturalizace mateřské společnosti Vítkovice vznikla z projekční kanceláře společnost s ručením omezeným Vítkovice Prodeco, která byla roku 1997 změněna na akciovou společnost vlastněnou ostravskými Vítkovicemi. Nový obchodní název PRODECO vznikl jako akronym složený z počátečních slabik anglických slov, která vystihují hlavní aktivity společnosti: PROjects (projekty), DElivery (dodávka), COnstruction (výstavba). V roce 2002 prodaly Vítkovice teplickou projekční kancelář s veškerou dokumentací k více než 140 velkostrojům a dalším mechanismům dosavadním dlouholetým odběratelům uhelným společnostem Severočeské doly a Sokolovská uhelná, právní nástupce. Zároveň došlo ke změně obchodního názvu, z něhož po 57 let vypadl původní vlastník Vítkovice. Posléze v roce 2008 odkoupily Severočeské doly od Sokolovské uhelné, právního nástupce, její podíl a staly se 100% vlastníkem. PRODECO je jejich dceřinou společností a důležitým členem skupiny Severočeské doly. V roce 2013 došlo v rámci restrukturalizace skupiny SD ke sloučení dceřiných společností s podobnými a často se překrývajícími předměty podnikání a vytvořily se tak ekonomicky silné subjekty s výrazným postavením na trhu, efektivním řízením a jednotností nastavení jednotlivých procesů, sdílením zdrojů a podpůrných služeb. PRODECO jako tradiční dodavatel velkostrojů a mechanizace povrchové těžby získalo sloučením s SD 1. strojírenskou příslušné výrobní kapacity a je tak schopné kromě vlastní inženýrské činnosti a zpracování projektových dokumentací poskytovat komplexní dodávky s výrazně menší potřebou subdodavatelů. Vznikl tak projekčně strojírenský komplex s ročním obratem přesahujícím 1 miliardu korun. 16 / 17

18 Kolesová a korečková rýpadla Od roku 1952, kdy bylo v teplické projekční kanceláři Vítkovic vyvinuto první korečkové rýpadlo vlastní konstrukce D 800.1, jsou rýpadla důležitou součástí výrobního programu. Během dosavadní historie ve Vítkovicích, respektive v PRODECO, vyprojektovali a uvedli do provozu celkem 21 korečkových a kolesových rýpadel. Na těžebních lokalitách Severočeských dolů jsou v současné době v provozu 4 kolesová rýpadla z PRODECO, včetně nejnovějšího a nejmodernějšího KK 1 300/K 111 z roku Rok uvedení do provozu Typ Výkon Místo nasazení 1952 D m 3 /h Komořany SHR 1954 D m 3 /h Holešice SHR 1954 D m 3 /h Holešice SHR 1958 DO m 3 /h Ervěnice SHR 1960 DO m 3 /h Ledvice SHR 1960 DO m 3 /h Tarnobrzeg Polsko 1961 DO m 3 /h Stara Zagora Bulharsko 1961 RO m 3 /h Želenky SHR 1963 RK m 3 /h Úžín SHR 1968 DO m 3 /h Volnogorsk Ukrajina 1969 DO m 3 /h Volnogorsk Ukrajina 1975 RK m 3 /h Kaliningrad Rusko 1976 RK m 3 /h Suwalki Polsko 1977 RK m 3 /h Chabařovice SHR 1978 K m 3 /h Bílina SHR (dnes DB) 1982 RK m 3 /h Ervěnice SHR 1983 RK m 3 /h Jaworzno Polsko 1988 RK m 3 /h Chabařovice SHR 2001 SchRs m 3 /h DNT Severočeské doly 2005 SchRs m 3 /h DNT Severočeské doly 2011 KK m 3 /h DB Severočeské doly

19 18 / 19

20 Zakladače Výrobní program tradičně tvořily především zakladače. Už první typy na kolejových podvozcích se začaly od padesátých let v desítkách kusů dodávat na všechny lokality severočeského a sokolovského hnědouhelného revíru. Později převažovaly zakladače na kráčivých podvozcích se stále se zvyšujícími výkony až na m 3 /h. Současnost je ve znamení moderních zakladačů na housenicových podvozcích, které spolehlivě pracují také na obou těžebních lokalitách Severočeských dolů. Vítkovické zakladače byly výborným exportním artiklem. Celkem 19 kusů různých typů našlo uplatnění v zemích východní a jižní Evropy. Rok uvedení do provozu Typ Výkon Místo nasazení 1953 Z m 3 /h Komořany SHR 1953 Z m 3 /h Čepirohy SHR 1955 Z m 3 /h Komořany SHR 1957 Z m 3 /h Vršany SHR 1957 Z m 3 /h Svatava Sokolovský revír 1958 Z m 3 /h Ledvice SHR 1958 Z m 3 /h Holešice SHR 1958 ZD m 3 /h Ervěnice SHR 1958 ZD m 3 /h Želénky SHR 1959 Z m 3 /h Habartov Sokolovský revír 1959 Z m 3 /h Vršany SHR 1960 Z m 3 /h Svatava Sokolovský revír 1960 ZD m 3 /h Nové Sedlo Sokolovský revír 1961 Z m 3 /h Světec SHR 1962 ZD m 3 /h Stara Zagora Bulharsko 1962 Z m 3 /h Komořany SHR 1962 ZP m 3 /h Úžín SHR 1963 ZP m 3 /h Úžín SHR 1963 Z m 3 /h Starochowice Polsko 1964 ZP m 3 /h Orenburg Rusko 1964 ZP m 3 /h Prunéřov SHR 1964 ZP m 3 /h Tušimice SHR 1964 Z m 3 /h Slatenice SHR 1964 ZD m 3 /h Nové Sedlo Sokolovský revír 1964 Z m 3 /h Habartov Sokolovský revír 1964 Z m 3 /h Habartov Sokolovský revír 1965 ZD m 3 /h Ervěnice SHR 1965 ZP m 3 /h Arkalik Kazachstán 1965 ZP m 3 /h Staryj Oskol Rusko 1965 ZP m 3 /h Arkalik Kazachstán 1965 ZP m 3 /h Marganec Rusko 1965 ZP m 3 /h Ordžonikidze Rusko 1965 ZP m 3 /h Tušimice SHR 1966 ZP m 3 /h Tušimice SHR 1966 Z m 3 /h Nové Sedlo Sokolovský revír

21 20 / 21 Rok uvedení do provozu Typ Výkon Místo nasazení 1967 ZP m 3 /h Trmice SHR 1967 ZP m 3 /h Volnogorsk Ukrajina 1967 ZD m 3 /h Holešice SHR 1967 ZD m 3 /h Nové Sedlo Sokolovský revír 1968 ZP m 3 /h Tušimice SHR 1968 ZP m 3 /h Tušimice SHR 1969 ZD m 3 /h Stara Zagora Bulharsko 1970 ZP m 3 /h Tuzla Bosna a Hercegovina 1971 Z m 3 /h Ervěnice SHR 1972 Z m 3 /h Svatava Sokolovský revír 1972 ZP m 3 /h Staryj Oskol Rusko 1973 ZP m 3 /h Volnogorsk Ukrajina 1973 ZP m 3 /h Staryj Oskol Rusko 1974 ZP m 3 /h Bílina SHR 1975 ZP m 3 /h Tušimice SHR 1976 ZP m 3 /h Skopje Makedonie 1977 ZP m 3 /h Vintířov Sokolovský revír 1977 ZP m 3 /h Ervěnice SHR 1978 ZP m 3 /h Tušimice SHR 1978 ZP m 3 /h Bílina SHR 1979 ZP m 3 /h Ervěnice SHR 1979 ZP m 3 /h Vintířov Sokolovský revír 1980 ZP m 3 /h Chabařovice SHR 1980 ZD m 3 /h Skopje Makedonie 1980 ZP m 3 /h Most SHR 1981 ZP m 3 /h Vršany SHR 1981 ZP m 3 /h Vintířov Sokolovský revír 1982 ZP m 3 /h Ervěnice SHR 1982 ZP m 3 /h Vršany SHR 1982 ZP m 3 /h Oslomej Makedonie 1983 ZP m 3 /h Bílina SHR 1983 ZP m 3 /h Tušimice SHR 1983 ZP m 3 /h Most SHR 1983 ZP m 3 /h Vintířov Sokolovský revír 1984 ZP m 3 /h Komořany SHR 1984 ZP m 3 /h Komořany SHR 1985 ZP m 3 /h Bílina SHR 1985 ZPD m 3 /h Bílina SHR 1987 ZP m 3 /h Ptolemaios Řecko 1987 ZP m 3 /h Ptolemaios Řecko 1987 ZPD m 3 /h Bílina SHR 1988 ZP m 3 /h Chabařovice SHR 1989 ZP m 3 /h Volnogorsk Ukrajina 1989 ZP m 3 /h Bílina SHR 1991 ZP m 3 /h Volnogorsk Ukrajina 1991 ZP m 3 /h Aleksandrija Ukrajina 1993 ZP m 3 /h Tušimice SHR 2000 ZPDH m 3 /h DNT Severočeské doly 2009 ZPDH m 3 /h DB Severočeské doly

22

23 22 / 23 Skládkové stroje Od poloviny 70. let zajišťovala teplická projekční kancelář také konstrukci a výrobu skládkových strojů. Do tepelných elektráren a hnědouhelných dolů úspěšně dodávala jak jednoúčelové skládkové stroje, které umožňovaly pouze nakládání nebo zakládaní materiálu, tak kombinované typy, kdy jeden skládkový stroj v sobě obsahuje nakladač i zakladač. Všechny se pohybují na kolejových podvozcích, s nakládacími výkony 750 až 3500 t/h, zakládacími výkony 750 až 4000 t/h. Vrchol vlastního vývoje strojů skládkového hospodářství představují nejmodernější kombinované skládkové stroje s typovým označením KSS 4000/3500, které byly v letech 1999 a 2000 dodány na uhelnou homogenizační skládku DNT. Rok uvedení do provozu Typ Výkon Místo nasazení 1976 ZNKk 20/ /1740 t/h Elektrárna Chvaletice 1978 ZNKk A 13/8/ /600 t/h Elektrárna Počerady 1978 ZNKk B 13/8/ /600 t/h Elektrárna Počerady 1978 ZNKk 20/ /1740 t/h DNT 1999 KSS 4000/3500/1 4000/3500 m 3 /h DNT Severočeské doly 2000 KSS 4000/3500/2 4000/3500 m 3 /h DNT Severočeské doly

24 Dílny PRODECO garantují provozuschopnost těžební techniky DB a DNT Nasazování kontinuální dobývací techniky, náhrada železniční dopravy dálkovou pásovou, větší, výkonnější a sofistikovanější velkostroje a především vytvoření jednoho hnědouhelného velkolomu v bílinské oblasti, který postupně nahradil několik zdejších menších lomů, to všechno byly aspekty vyžadující vznik moderní centrální údržbářské základy dílen na Dolech Bílina. Dílny v Tušimicích přitom měly pětiletý předstih. Jak vznikal opravárenský komplex pro Doly Bílina Výstavba velkoryse pojatého dílenského areálu probíhala od roku 1968 a celý komplex byl dokončen na konci roku 1971, kdy se sem postupně sestěhovali dílenští pracovníci z malolomu M. Gorkij v Braňanech, údržby dolů Jirásek, Fučík, Pokrok a Dukla. Nový areál vyrostl v blízkosti města Bílina u zasypaného lomu Adéla. V sedmi prostorných halách našly své místo dokonalá nová strojní zařízení, mostové jeřáby, obráběcí stroje, lisy, zakružovačky. Přišli pracovníci těžkých

25 24 / 25 montáží, obrobny, zámečny, vulkanizace, elektrodílny. I když se během let organizační uspořádání bílinských dílen pochopitelně měnilo (z Centrální údržby na Provoz dílen a energetiky), stále byly nezbytným předpokladem k zajištění spolehlivého provozu těžební techniky Dolů Bílina. V roce 1994 bylo středisko energetiky včetně rozvoden a rozvodů vysokého napětí vyčleněno pod řízení odboru péče o základní fondy DB. Naopak k Provozu dílen bylo přidáno středisko bílinské autodopravy, které se až v roce 1998 transformovalo do tehdy první dceřiné společnosti Severočeských dolů. Podobně jako SD Autodoprava zahájila v roce 2001 činnost i největší dceřiná společnost Severočeských dolů SD 1. strojírenská, do níž byly z mateřské společnosti včleněny Závod dílen DB a Provoz údržby ZDTP DNT. Dílny jako špičkové pracoviště údržby a oprav těžební techniky Téměř neustále od zahájení činnosti centrálních dílen v roce 1971 se doplňovalo vybavení o nová specializovaná zařízení, jakými byly například nejrůznější soustruhy, zakružovačky, polohovadla, svářecí zařízení pro navařování hřídelí bubnů pod tavidlem, frézovací soupravy. Zároveň probíhalo neustále proškolování a rozšiřování dovedností zaměstnanců. Vznikaly nové profese a specializace, tak jak si je vyžádalo složitější řešení v oblasti slaboproudé techniky, elektroniky či vulkanizace pásů za tepla. U rozhodujících profesí jakými jsou například montážníci, vulkanizéři a obráběči, byl zaveden nepřetržitý provoz podobně jako u pracovníků v lomu. Už od poloviny 80. let se v bílinských dílnách spolehlivě realizovaly opravy korečků všech typů rýpadel, hřídelí drtičů DSOH, kruhadel velkostrojů, převodových skříní, bubnů různých typů a rozměrů a elektromotorů. Pro provozovatele dobývací techniky byla rovněž důležitá stále se zvyšující kvalita dílenských oprav a zavádění nových technologií. Pro zkvalitnění oprav hydrauliky byla vyvinuta zkušební stolice, na které se opravené hydraulické prvky zkoušely. Dalšími významnými pomocníky při těžkých montážích se stal i stroj na výrobu těsnění nebo navařovací stroj pro opravy rotačních součástí. Změnou prošli pracovníci oboru elektro silnoproud, kteří se během posledních dvaceti let seznamovali s řadou nových přístrojů a technologií. Také jejich kolegové slaboproudaři Dokončena výstavba nových hal dílen s moderním technickým vybavením v Tušimicích, kam se postupně stěhovala střediska údržby z okolních malolomů Prunéřov, Přezetice a Milžany. V souvislosti s centralizací těžby a zpracování uhlí na Bílinsku zahájil provoz nově vybudovaný areál pro zajištění komplexní údržby a oprav těžební technologie Centrální údržba neboli Dílny. K zřizování čet pojízdných dílen vybavených elektrickými svařovacími agregáty, autogenními soupravami pro pálení a svařování plamenem bylo v areálu bílinských dílen založeno školicí středisko svářečská škola.

26 ve svém oboru získali převratnou novinku pro opravy zařízení hlídače železa, kterým jsou osazeny dopravní linky všech velkostrojů a které úspěšně brání poškození pásů dopravníků cizími předměty, většinou pozůstatky předešlé hlubinné těžby. Právě pro opravy tohoto hlídače železa přímo pracovníci dílen vyvinuli nové zařízení umožňující magnetování jader hlídače. Specifickým provozem je válečkárna, neboli opravna válečků dálkové pásové dopravy, která je důležitou součástí dílen už od roku Od té doby se postupně rozvíjelo technické vybavení pracoviště oprav válečků stále delších linek dálkové pásové dopravy a velkostrojů. Opravna válečků sídlí v bílinském provozním úseku mechanických dílen zámečně. Od roku 2008 zde realizují veškeré opravy válečků jak z Dolů Bílina, tak z Dolů Nástup Tušimice. Měsíčně opraví průměrně různých typů dopravních válečků. Důležitou součástí bílinských dílen je už od roku 1980 svářečská škola, kde na moderním svářečském vybavení probíhá výuka a přezkušování svářečů. V Tušimicích dílny fungují už od roku 1966 Také na lokalitě DNT, kde byl už v roce 1964 uveden do provozu první technologický celek složený z rýpadla, dálkové pásové dopravy a zakladače, začala ve druhé polovině 60. let výstavba prostorů pro potřebné opravárenské a údržbářské zázemí. Výstavba nových hal dílen byla v Tušimicích dokončena v roce 1966, kdy se do nových objektů stěhovaly původní šachetní dílny z obce Milžany. Moderní dílenské provozy se vybavovaly jeřáby, horizontální vyvrtávačkou a dalšími obráběcími stroji. Od té doby zde spolehlivě zajišťují preventivní údržbu a odstraňování poruch veškeré těžební techniky nasazené na DNT. Dynamická dceřiná společnost SD 1. strojírenská Po vytvoření dceřiné společnosti SD 1. strojírenská se začalo v dílenských provozech uplatňovat procesní řízení, a to od vstupu zakázek, přes jejich realizaci, nákup, kontrolu, až po expedici. V roce 2004 byl úspěšně zaveden a certifikován systém jakosti podle EN ISO 9001:2000. Od roku 2007 byl systém jakosti rozšířen o oblast řízení bezpečnosti práce podle EN ISO 14001:2004 a řízení ochrany životního prostředí podle OHSAS 18001:1999. Integrovaný systém řízení, který obsahuje Vyčleněním Závodu dílen Dolů Bílina a Provozu údržby závodu důlně technického provozu DNT vznikla dceřiná společnost SD 1. strojírenská. Kromě údržby důlní technologie brzy rozšiřuje své aktivity o rozsáhlou investiční výstavbu skupiny SD. Začal ojedinělý transfer rýpadla KU /K 70 z DNT na DB. Demontáž, transport 14 nadměrných nákladů, smontování včetně rekonstrukce a modernizace hlavních dílů to vše během 29 měsíců zvládli pracovníci SD 1. strojírenské. Získání IMS integrovaného systému managementu podle ISO 9001:2008, ISO 14001:2004 a ČSN OHSAS 18001:2008. Dílny SD 1. strojírenské tak plní nejvyšší standardy v oblasti výroby, bezpečnosti a hygieny práce. SD - 1. strojírenská akciová společnost

27 26 / 27 systémy řízení jakosti, řízení bezpečnosti a řízení ochrany životního prostředí je v pravidelných ročních intervalech recertifikován nezávislou certifikační společností. Veškeré činnosti jsou tedy realizovány s minimálními dopady na životní prostředí při dodržování předpisů v oblasti bezpečnosti a hygieny práce. Postupně probíhalo dovybavování nejnovější obráběcí, svářecí, montážní a měřicí technikou. Konkrétně se jednalo o lícní soustruhy pro obrábění hřídelí velkých průměrů nebo hnacích bubnů, CNC horizontální vyvrtávačky, CNC soustruhy či zakružovačku plechů. V přípravě materiálu najdeme také nové plazmové portálové řezací stroje. Velký krok kupředu byl učiněn i v oblasti projektové přípravy, kde vznikají projekty a výrobní výkresová dokumentace ve 3D. V kooperaci s dalšími dceřinými společnostmi skupiny SD (dříve PRODECO a SD Rekultivace) byly realizovány náročné investiční akce, jakými například byla výstavba dálkové pásové dopravy pro druhý skrývkový řez DB. Zcela mimořádnou zakázkou pak byla realizace přesunu, následné rekonstrukce a modernizace rýpadla KU /K 70 z DNT na DB, která probíhala v letech 2007 až Mezi důležité zakázky prováděné mimo skupinu SD pak patřila realizace zauhlování Elektrárny Tisová, včetně rekonstrukce vyhrnovacích vozů a pásových dopravníků SD 1. strojírenská během čtyř měsíců úspěšně dokončila významnou zakázku realizovanou mimo skupinu SD. V Elektrárně Tisová kompletně rekonstruovala zauhlování včetně hlubinného zásobníku, vyhrnovacích vozů a pásových dopravníků. Fúze dceřiných společností Severočeských dolů PRODECO a SD 1. strojírenská. Předmět podnikání zahrnuje kromě montáží, oprav a revizí také projekční a inženýrskou činnost. Na DNT proběhla během plánované roční revize rýpadla SchRs 1 550/K 109 výměna provozem v náročných podmínkách opotřebené kulové dráhy s 243 ocelovými koulemi oddělenými klecemi. SD - 1. strojírenská akciová společnost