ROZVOJOVÁ POMOC EVROPSKÉ UNIE NA ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU A ZÁKLADNÍ HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ V ZEMÍCH SUBSAHARSKÉ AFRIKY

Transkript

1 ISSN EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR Zvláštní zpráva č ROZVOJOVÁ POMOC EVROPSKÉ UNIE NA ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU A ZÁKLADNÍ HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ V ZEMÍCH SUBSAHARSKÉ AFRIKY CS

2

3 Zvláštní zpráva č ROZVOJOVÁ POMOC EVROPSKÉ UNIE NA ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU A ZÁKLADNÍ HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ V ZEMÍCH SUBSAHARSKÉ AFRIKY (podle čl. 287 odst. 4 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU)) EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR

4 EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR 12, rue Alcide De Gasperi 1615 Lucemburk LUCEMBURSKO Tel Fax Internet: Zvláštní zpráva č Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa ( Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2012 ISBN doi: /10150 Evropská unie, 2012 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje. Printed in Luxembourg

5 3 OBSAH Body ZKRATKY A ZKRATKOVÁ SLOVA I IV SHRNUTÍ 1 12 ÚVOD 1 7 OBLAST VODY A HYGIENICKÝCH ZAŘÍZENÍ: DOSAŽENÉ VÝSLEDKY A VÝZVY 8 12 POLITIKA EU A JEJÍ FINANČNÍ POMOC TOMUTO SEKTORU 8 10 POLITIKY V OBLASTI VODY A HYGIENICKÝCH ZAŘÍZENÍ FINANCOVÁNÍ ROZSAH A KONCEPCE AUDITU PŘIPOMÍNKY ZAŘÍZENÍ BYLO NAINSTALOVÁNO, ALE POTŘEBY PŘÍJEMCŮ NEBYLY VE VĚTŠINĚ PŘÍPADŮ V USPOKOJIVÉ MÍŘE NAPLNĚNY A UDRŽITELNOST JE OHROŽENA OBECNĚ BYLA ZAŘÍZENÍ NAINSTALOVÁNA PODLE PLÁNU A FUNGOVALA POTŘEBY PŘÍJEMCŮ VŠAK NEBYLY VE VĚTŠINĚ PŘÍPADŮ USPOKOJIVĚ NAPLNĚNY VÝSLEDKY A PŘÍNOSY VĚTŠINY PROJEKTŮ NEBUDOU VE STŘEDNĚDOBÉM A DLOUHODOBÉM VÝHLEDU TRVALÉ, POKUD NEBUDOU ZAJIŠTĚNY PŘÍJMY Z JINÝCH ZDROJŮ NEŽ Z POPLATKŮ PŘES KOMPLEXNÍ MANAŽERSKÉ POSTUPY NEBYLY DŮLEŽITÉ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S UDRŽITELNOSTÍ PROJEKTŮ VYŘEŠENY POSTUPY KOMISE PRO ŘÍZENÍ PROJEKTŮ UDRŽITELNOST UCELENĚ ZOHLEDŇUJÍ KOMISE NICMÉNĚ PŘI ŘEŠENÍ VÝZNAMNÝCH OTÁZEK SOUVISEJÍCÍCH S UDRŽITELNOSTÍ VÝSLEDKŮ U ZNAČNÉHO POČTU PŘÍPADŮ SELHALA

6 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ZÁVĚRY 62 DOPORUČENÍ PŘÍLOHA I VODA A HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ (ZEMĚ SUBSAHARSKÉ AFRIKY): OBJEM ZAKÁZEK V LETECH PŘÍLOHA II POPULACE NEVYUŽÍVAJÍCÍ KVALITNĚJŠÍ ZDROJE VODY A VYLEPŠENÁ HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ, PROCENTO (ODHADOVANÉ POKRYTÍ) PŘÍLOHA III SEZNAM AUDITOVANÝCH PROJEKTŮ A PROGRAMŮ PŘÍLOHA IV POSOUZENÍ AUDITOVANÝCH PROJEKTŮ PŘÍLOHA V ZÁVĚREČNÁ HODNOCENÍ ODPOVĚDI KOMISE

7 5 ZKRATKY A ZKRATKOVÁ SLOVA CRIS: Společný informační systém pro oblast vnějších vztahů ERF: Evropský rozvojový fond EUWI: Iniciativa Evropské unie pro vodu GŘ pro rozvoj a spolupráci EuropeAid: Generální ředitelství pro rozvoj a spolupráci EuropeAid IGAD: Mezivládní úřad pro rozvoj RCT: Rozvojové cíle tisíciletí ROM: Monitorování zaměřené na výsledky SADC: Jihoafrické společenství pro rozvoj SMP: Společný monitorovací program WHO/UNICEF Státy AKT: Africké, karibské a tichomořské státy UNICEF: Dětský fond OSN WHO: Světová zdravotnická organizace

8 6 SHRNUTÍ I. Subsaharská Afrika není v realizaci rozvojových cílů tisíciletí v oblasti vody a hygienických zařízení úspěšná. Cílem auditu bylo posoudit, zda Komise řídila rozvojovou pomoc EU zaměřenou na pitnou vodu a základní hygienická zařízení v subsaharské Africe tak, aby vedla k účelným a udržitelným výsledkům. II. Účetní dvůr prověřoval vzorek 23 projektů v šesti zemích, na něž připadá významná část podpor y poskytnutá tomuto regionu, a zjišťoval, zda projekty měly výsledky a zda je udržitelnost těchto výsledků pravděpodobná. III. Hlavní auditní zjištění: Obecně platí, že zařízení byla nainstalována po dle plánu a byla provozuschopná. M éně než polovina prověřovaných projektů však dosáhla výsledků, které naplňovaly potřeby příjemců. Obecně platí, že prověřované projekty podporovaly využívání standardní technologie a místně dostupných materiálů. Z technického hlediska byly udržitelné. Výsledky a přínosy většiny projektů nebudou ve střednědobém a dlouhodobém výhledu trvalé, pokud nebudou zajištěny příjmy z jiných zdrojů než z poplatků, nebo z důvodu institucionálních nedostatků (nedostatečná kapacita provozovatelů zajišťovat fungování instalovaných zařízení). Postupy pro řízení projektů uceleně zohledňují udržitelnost projektů. Komise je však nedokázala dobře využít k tomu, aby zvýšila pravděpodobnost, že přínosy projektů budou trvalého charakteru. IV. Účetní dvůr Komisi doporučuje, aby v řadě ohledů lépe využívala stávajících postupů, a maximalizovala tak přínosy výdajů EU na rozvoj v této oblasti a sektoru.

9 7 ÚVOD OBLAST VODY A HYGIENICKÝCH ZAŘÍZENÍ: DOSAŽENÉ VÝSLEDKY A VÝZVY 1. Zlepšování zásobování vodou a zlepšování hygienických zařízení jsou pro plnění rozvojových cílů tisíciletí 1 zásadní. Bezpečná pitná voda a hygienická zařízení přispívají k hospodářskému růstu a omezování chudoby, především zlepšením veřejného zdraví 2, a podporují další rozvojové cíle včetně rovnosti mužů a žen a zajištění potravin a výživy. 2. Pro tuto oblast jsou typické určité výzvy. Zavedené systémy musí být z hlediska životního prostředí udržitelné, nesmí znehodnocovat vodní zdroje, např. nadměrným užíváním, a způsobovat ekologické škody v důsledku neadekvátnosti hygienických zařízení a systémů odvodu odpadních vod. 3. Zlepšení stavu hygienických zařízení vyžaduje změnu chování jednotlivců, a závisí tedy i na osvětových kampaních podporujících obecnou společenskou přijatelnost a uskutečnění těchto změn. Za provozní úkoly, běžnou údržbu a finanční řízení zejména na venkově obvykle neodpovídá stálá agentura, ale místní obyvatelstvo, které potřebuje školení a podporu při zřizování vhodných orgánů. 4. Mezi rozvojovými cíli tisíciletí je i konkrétní cíl (RCT 7, cíl 7c) týkající se vody a hygienických zařízení, a to snížit do roku 2015 podíl osob bez stálého přístupu k nezávadné pitné vodě a k základním hygienickým zařízením na polovinu (oproti roku 1990). Mechanismem OSN pro monitorování pokroku při dosahování rozvojových cílů tisíciletí týkajících se vody a hygienických zařízení je společný monitorovací program WHO/ UNICEF (SMP) pro zásobování vodou a hygienická zařízení. 5. Podle zprávy SMP z roku 2012 bylo celosvětově dosaženo cíle týkajícího se pitné vody, ale dosažení cíle týkajícího se hygienických zařízení není pravděpodobné. Rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi jsou obrovské: celosvětově 79 % osob, které stále postrádají zdroj kvalitnější pitné vody, a 72 % osob bez přístupu k hygienickým zařízením žije na venkově 3. 1 Rozvojové cíle tisíciletí byly stanoveny v Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů, podepsané 189 národy v září 2000 ( millennium/declaration/ ares552e.pdf) s cílem vymanit do roku 2015 lidstvo z extrémní chudoby a eliminovat jeho mnohá strádání. Tyto cíle se týkají odstranění chudoby a hladu, vzdělání pro všechny, zdraví dětí, zdraví matek, boje proti HIV/AIDS, udržitelného životního prostředí a globálního partnerství pro rozvoj. Voda a hygienická zařízení spadají pod RCT 7, který se týká udržitelnosti životního prostředí. Zásadním způsobem však přispívají k dosažení všech RCT. 2 Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že lepším zásobováním vodou, hygienickými zařízeními a lepší hygienou by celosvětově bylo možné předejít 6,3 % úmrtí (8 %, bereme-li v úvahu pouze rozvojové země). Většina těchto nikoliv nevyhnutelných úmrtí připadá na děti v rozvojových zemích. 3 SMP UNICEF/WHO definuje kvalitnější zdroj pitné vody jako zdroj, který je chráněn před kontaminací zvenčí, zejména před kontaminací výkaly. Za kvalitnější zdroj vody se považuje: obydlí, dvůr či pozemek připojené na vodovodní síť, veřejně přístupný vodovodní kohoutek nebo hydrant; trubková studna nebo vrt; chráněná kopaná studna, chráněný pramen, sběr dešťové vody. Za vylepšené hygienické zařízení se považuje zařízení, které hygienickým způsobem odstraňuje lidské výkaly, aniž by s nimi lidé přišli do přímého kontaktu, např.: splachovací systém nebo ruční spláchnutí do kanalizace, septik, latrína, latrína s ventilací, latrína se stupátkem, kompostovací toaleta ( org/definitions-methods/ introduction/).

10 8 6. V subsaharské Africe nebyly cíle týkající se vody a hygienických zařízení ani zdaleka splněny. V roce 2010 nemělo 39 % populace přístup ke kvalitnějšímu zdroji pitné vody a 70 % žilo bez vylepšených hygie nických zařízení. Původní cíle byly 25 % pro vodu a 36 % pro hygienická zařízení. 7. Odhady objemu finančních prostředků (navíc k původně plánované částce) potřebných pro naplnění rozvojových cílů tisíciletí v oblasti vody a hygienických zařízení se velmi různí. Světová banka zveřejnila odhad, podle něhož v subsaharské Africe chybí finanční prostředky na financování (v městských i venkovských oblastech) ve výši 11,8 miliardy USD ročně od roku 2011 do roku Oproti tomu Marseille ská deklarace z března odhaduje celkovou částku dodatečného financování, která bude od roku 2012 do roku 2015 pro splnění těchto cílů na africkém venkově potřeba, na 8 miliard USD. POLITIKA EU A JEJÍ FINANČNÍ POMOC TOMUTO SEKTORU POLITIKY V OBLASTI VODY A HYGIENICKÝCH ZAŘÍZENÍ 8. Rozvojová pomoc EU pro oblast vody a hygienických zařízení se řídí sdělením Komise z roku 2002 k vodohospodářství 6 ve znění schváleném usnesením Rady o vodohospodářství v rozvojových zemích ze dne 30. května Význam vody v rozvojové pomoci EU znovu zdůraznil Evropský konsensus o rozvoji z roku Sdělení Komise z roku 2002 jako jeden z hlavních cílů rozvojové pomoci stanoví zajištění dostatečného množství pitné vody dobré kvality všem lidem, zejména těm nejchudším, a adekvátní způsob likvidace odpadu. 4 Sudeshna Ghosh Banerjee a Elvira Morella: Africa s water and sanitation infrastructure: Access, affordability, and alternatives (Vodovodní infrastruktura a hygienická zařízení v Africe: přístup, dostupnost a alternativy), Světová banka, Tabulka Deklarace konference k iniciativě zaměřené na zásobování vodou a hygienická zařízení ve venkovských oblastech a africkou facilitu pro vodu, Marseille, 14. března 2012 ( fileadmin/uploads/afdb/ Documents/Generic- Documents/RWSSI- AWF%20Conference%20 Declaration%20Final%20 14%20Mar% pdf ). 6 KOM (2002) 132 v konečném znění ze dne 12. března 2002 Vodohospodářství v politice rozvojových zemí a priority EU pro oblast rozvojové spolupráce. 7 Dokument Rady č. 9696/02. 8 Body 80 a 81 Evropského konsensu o rozvoji (Úř. věst. C 46, ), voda (spolu s energií) je uvedena mezi devíti prioritními oblastmi rozvojové politiky EU.

11 9 10. Na základě tohoto sdělení zahájila EU na světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu iniciativu pro vodu (EUWI), jejímž úkolem bylo pomoci dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí v oblasti vody a hygienických zařízení (viz rámeček 1). FINANCOVÁNÍ 9 Evropské rozvojové fondy (ERF) pro státy AKT a u finančního rámce nástroj pro rozvojovou spolupráci pro Asii a Latinskou Ameriku a evropský nástroj sousedství a partnerství pro sousední země. 11. EU směřuje prostředky určené na vodu a hygienická zařízení přes tematické i geografické (národní i regionální) programy 9. Navíc poskytuje prostředky i v rámci operací humanitární pomoci. 12. Z údajů ve společném informačním systému Komise pro oblast vnějších vztahů (CRIS) vyplývá, že výdaje na vodu a hygienická zařízení v zemích subsaharské Afriky mezi lety 2001 a 2010 činily milionů EUR (viz příloha I). Protože se však finanční prostředky na vodu a hygienická zařízení čerpají i v rámci jiných oblastí pomoci, např. u rozvoje venkova, zemědělství, životního prostředí a vzdělávání a zdraví, byla celková částka podpory, již Komise poskytla, byla ve skutečnosti vyšší. RÁMEČEK 1 CÍLE INICIATIVY EU PRO VODU Cílem EUWI je: posílit politickou vůli jednat a upřednostnit problémy vody a hygienických zařízení v kontextu snah o omezení chudoby, podporovat lepší formy správy věcí veřejných v oblasti vodního hospodářství (posilováním institucionální kapacity a partnerství soukromého a veřejného sektoru), zlepšovat koordinaci a spolupráci při provádění intervencí v oblasti vody a hygienických zařízení, podporovat regionální a obecní spolupráci v rámci integrovaného řízení vodních zdrojů, usnadňovat shromažďování dodatečných prostředků na financování.

12 10 ROZSAH A KONCEPCE AUDITU 13. Při auditu se posuzovalo, zda rozvojová pomoc EU určená na zásobování pitnou vodou a hygienická zařízení v šesti zemích subsaharské Afriky, které byly vybrány pro svou finanční významnost z deseti nejdůležitějších recipientů, vede k udržitelným výsledkům. Audit se soustředil na tyto dvě otázky: a) Dosáhly projekty financované EU plánovaných výsledků a jsou tyto výsledky udržitelné? b) Podnikla Komise vhodné kroky k zajištění udržitelných výsledků v oblasti zásobování vodou a hygienických zařízení? 10 V souladu s postojem Komise vyjádřeným v dokumentu KOM(2002) 132 v konečném znění integruje strategická koncepce udržitelného přístupu k vodním zdrojům a jejich udržitelnému řízení sektorové i průřezové otázky a zahrnuje veškeré aspekty udržitelnosti. Hospodářská a sociální udržitelnost i udržitelnost z hlediska životního prostředí [ ]. 14. Při auditu se hodnotilo, zda projekty splňují technické, finanční a institucionální podmínky udržitelnosti. V míře, v níž to bylo možné, se rovněž přihlíželo k sociálním dopadům projektu i k dopadům na životní prostředí Auditní práce se prováděla od února do prosince Sestávala z podrobné prověrky projektů financovaných EU v oblasti vody a hygienických zařízení v šesti přijímajících zemích: Angole, Beninu, Burkině Faso, Ghaně, Nigérii a Tanzanii (viz příloha II). Kontrolní návštěvy Burkiny Faso, Nigérie a Tanzanie probíhaly od dubna do července V rámci auditu se prověřoval vzorek 23 projektů a programů spadajících pod zakázky financované ze 7., 8. a 9. Evropského rozvojového fondu, včetně první facility AKT-EU pro vodu (financováno v rámci 9. ERF), a ze souhrnného rozpočtu EU. Celkové náklady na tyto zakázky přesáhly 400 milionů EUR, 49 % této částky financovala EU. Seznam všech projektů a programů vybraných k auditu je uveden v příloze III.

13 11 PŘIPOMÍNKY ZAŘÍZENÍ BYLO NAINSTALOVÁNO, ALE POTŘEBY PŘÍJEMCŮ NEBYLY VE VĚTŠINĚ PŘÍPADŮ V USPOKOJIVÉ MÍŘE NAPLNĚNY A UDRŽITELNOST JE OHROŽENA OBECNĚ BYLA ZAŘÍZENÍ NAINSTALOVÁNA PODLE PLÁNU A FUNGOVALA 17. Z kontrolních návštěv Účetního dvora a analýzy zpráv vyplývá, že u všech projektů byla nainstalována vhodná zařízení pro zásobování vodou. V některých případech byly původní plány upraveny z hlediska kvantity, technických specifikací, umístění a načasování s cílem reagovat na místní podmínky, jež vyvstaly v průběhu realizace (viz příloha IV a rámeček 2). Hydrant ve škole v Kilolu Tanzanie Evropský účetní dvůr. 18. V době auditu byly k dispozici informace (buď od delegací EU, nebo jako výsledek inspekce auditorů Účetního dvora) o stávajícím provozu: zařízení pro zásobování vodou u 18 z 23 projektů, hygienických zařízení u 10 ze 17 projektů, u nichž byla hygienická zařízení součástí projektu.

14 12 RÁMEČEK 2 STÍRÁNÍ ROZDÍLŮ: ZLEPŠOVÁNÍ ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A DOSTUPNOSTI HYGIENICKÝCH ZAŘÍZENÍ V MALÝCH NIGERIJSKÝCH MĚSTECH Projekt Stírání rozdílů přispěl k zajištění čisté vody a hygienických zařízení ve 12 malých městech ve státě Jigawa na severu Nigérie. Projekt financoval výstavbu jednoduchých systémů pro zásobování vodou (vrty a vodovodní síť), které v době auditní návštěvy řádně fungovaly a byly v dobrém stavu (červenec 2011). Dále byly z lokálně dostupných materiálů zbudovány latríny v domácnostech. Projekt nezajišťoval jen infrastrukturu. Tím, že místním komunitám pomohl, aby si samy určily, co nejvíce potřebují, cílil na trvalé změny v chování. Sdružení uživatelů se účastnila diskusí o technických specifikacích systémů pro zásobování vodou a hygienická zařízení, zohledňovala potřeby spotřebitelů a odpovídala také za každodenní provoz těchto systémů. Od státní agentury pro vodu a kanalizaci se jim dostávalo podpory, když bylo potřeba provést údržbu a opravy. Projekt měl pozitivní vliv na život komunit. Malá města se viditelně vypořádala s problémem vyměšování na veřejnosti a došlo k poklesu počtu vodou přenášených chorob. V době konání auditu se stejný projekt realizoval ve více než stovce malých měst. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH V NIGERIJSKÉM STÁTĚ CROSS RIVER Kiosek pro prodej vody v státě Jigawa Nigérie Evropský účetní dvůr. Příjemce grantu podal 7. června 2011 průběžnou vysvětlují cí zprávu, která pokrývá celé období realizace (od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2010). Podle této zprávy byly hlavní výstupy projektu realizovány podle projektového návrhu a grantové dohody se dvěma hlavními výjimkami, a to: a) snížení počtu vrtů, které byly opraveny, na 61 (oproti 120 v dohodě), a b) rezignace na výstavbu středisek hygienických zařízení a latrín. Aby příjemce grantu kompenzoval snížení počtu opravených vrtů, vybudoval 15 dalších nových vrtů.

15 U 10 z 18 projektů, u nichž byly informace k dispozici, byla instalovaná zařízení pro zásobování vodou čistá, v dobrém stavu a funkční. U sedmi projektů byly zjištěny menší nedostatky, které měly dopad na část projektu. U jednoho projektu byly zjištěny závažné nedostatky (viz rámeček 3). 20. Z deseti projektů, jejichž součástí byla i hygienická zařízení a k nimž jsou k dispozici informace, bylo pět úspěšných, ve dvou případech zbudovaná zařízení nefungovala nebo jejich provozní stav nebyl dobrý a ve třech zbývajících případech se vyskytly menší nedostatky (viz příloha IV). Program pro zásobování vodou a hygienická zařízení v malých městech Nigérie Evropský účetní dvůr. RÁMEČEK 3 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH SEVERNÍHO REGIONU GHANY Podle závěrečné hodnoticí zprávy projektu byly ruční pumpy umístěny v oblastech, o nichž se ví, že tam pravidelně dochází k záplavám, že jsou náchylné ke kontaminaci a v periodických intervalech nepřístupné. Pokud jde o opravené vrty v okrese Východní Gonja a v okrese Západní Mamprusi, při ověřovací kontrolní návštěvě provedené v roce 2010 byly zjištěny tyto problémy: οο οο v okrese Východní Gonja nefungovalo pět vrtů ze 17 a tři vrty se nepoužívaly, v okrese Západní Mamprusi nefungoval jeden ze sedmi zkontrolovaných vrtů. Po první návštěvě v roce 2009 bylo v příslušné zprávě uvedeno, že jeden ze sedmi vrtů vybraných ke kon trole ve dvou okresech nebyl nalezen a tři byly ve špatném provozním stavu. Dále tři ze 40 vrtů kontrolovaných v okrese Západní Gonja v rámci technických a finančních auditů projektu prováděných v roce 2009 nefungovaly.

16 14 POTŘEBY PŘÍJEMCŮ VŠAK NEBYLY VE VĚTŠINĚ PŘÍPADŮ USPOKOJIVĚ NAPLNĚNY 21. Potřeby příjemců definované v projektech byly zřetelně naplněny pouze u dvou z 23 kontrolovaných projektů a v dalších šesti případech byly naplněny s menšími nedostatky. V ostatních případech se vyskytly závažnější nedostatky (viz příloha IV a rámeček 4). 22. Až na dvě výjimky neprováděly subjekty provozující zařízení pravidelné kontroly, aby se ujistily, že kvalita vody splňuje minimální normy stanovené pro lidskou spotřebu (viz rámeček 5). 11 Staré vodovodní sítě a nedostatečně chráněné vodní zdroje jsou faktory, jež ke kontaminaci dodávané vody významně přispívají. A i u nových zařízení se riziko kontaminace, pokud se vodovodní síť nepoužívá, dopravou a skladováním vody zvyšuje. 23. K nejběžnějším překážkám plnění norem patřily obtíže při organizaci pravidelných testů a riziko kontaminace 11. Obyvatelstvu, které tato zařízení využívá, bylo proto důrazně doporučeno vodu používanou na vaření nebo k pití převařovat. VÝSLEDKY A PŘÍNOSY VĚTŠINY PROJEKTŮ NEBUDOU VE STŘEDNĚDOBÉM A DLOUHODOBÉM VÝHLEDU TRVALÉ, POKUD NEBUDOU ZAJIŠTĚNY PŘÍJMY Z JINÝCH ZDROJŮ NEŽ Z POPLATKŮ 24. Účetní dvůr posuzoval technickou, finanční a institucionální udržitelnost auditovaných projektů, a pokud to bylo možné, jejich sociální dopad a dopad na životní prostředí, a to prostřednictvím analýzy technických dokumentů a kontrolou projektů (viz bod 14 a příloha IV).

17 15 RÁMEČEK 4 PROGRAM PRO ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ V MALÝCH NIGERIJSKÝCH MĚSTECH (STWSSP) Součástí programu bylo budování vrtů, pump a distribučních sítí ve 24 malých městech ve státech Adamawa, Delta a Ekiti. Plány se spoléhaly na to, že pumpy budou poháněny energií z elektrické rozvodné sítě, dodávky energie ze sítě zde však prakticky nefungují. I když byly nainstalovány nouzové generátory, zajištění dostatečného množství nafty pro jejich běžný provoz je příliš nákladné. Zařízení se proto, i když jsou v dobrém provozním stavu, v době auditu používala jen výjimečně. Potenciální uživatelé tedy i nadále využívali již dříve existující vodní zdroje a program, jehož smyslem bylo zajistit spolehlivý a lepší zdroj pitné vody, neměl prakticky žádný přínos. PROGRAM ZÁSOBOVÁNÍ VODOU, REGIONÁLNÍ CENTRA, FÁZE I, TANZANIE V regionu Mwanza byla původně plánovaná výstavba čistírny odpadních vod přesunuta do fáze II, ačkoli realizace komponentu zásobování vodou již byla u tohoto projektu dokončena. RÁMEČEK 5 KVALITA VODY V ANGOLE A V TANZANII V angolském městě Tombwa uvedl subjekt odpovídající za řízení systému zásobování vodou, že voda se denně analyzuje. Auditorům však nebyly k těmto analýzám předloženy žádné záznamy. Voda distribuovaná v příměstských oblastech Luandy byla před distribucí chemicky čištěna v čistírně odpadních vod a podle zpráv splňovala kritéria uvedená v pokynech WHO. Na vodovodní síti však často docházelo k poškození, což zvyšovalo možnost kontaminace vody při distribuci uživatelům. U projektu dodávek pro deset vesnic v Severní provincii státu Uige se ve venkovských oblastech kvůli logistickým problémům s přístupem ke sběrné oblasti neprováděly žádné analýzy vody. V Tanzanii mohl venkovský projekt dodávek do vesnic v okresu Njombe počítat s podporou místní laboratoře pro analýzu vody, i když kvalitní testy se neprováděly pravidelně. Místní zemědělci však v nedávné době zaseli poblíž sběrné oblasti ječmen a používali zde chemická hnojiva a pesticidy. Místní laboratoř ale nebyla na zjišťování takové kontaminace vybavena a vzorky vody se musely zasílat do hlavního města, což obnášelo dlouhé prodlevy při čekání na výsledky analýzy a zvýšení nákladů.

18 16 TECHNICKÁ UDRŽITELNOST 25. Auditované projekty obecně u zásobování vodou i u komponentu hygienických zařízení podporovaly využívání standardních technologických postupů a místně dostupných materiálů. Zejména u venkovských projektů (15 z 23 projektů) se budovaly vrty se snadnou údržbou, kopaly studny vybavené ručními pumpami a podporovalo se budování nízkonákladových toalet z místně dostupných materiálů. 12 Usnesení Rady k řízení vodního hospodářství v rozvojových zemích: Politika a priority rozvojové spolupráce EU (9696/02 ze dne 7. června 2002), bod Ačkoliv se o tom dosud prohlášení k rozvojové politice EU na téma voda a hygienická zařízení nezmiňují, o používání různých sazeb, daní a u kapitálových investic transferů (3T z angl. tariffs, taxes a transfers) se hovoří, např. ve zprávě Managing water for all (Řízení vodních zdrojů pro všechny) (OECD, 2009). Hydrant Burkina Faso Evropský účetní dvůr. FINANČNÍ UDRŽITELNOST 26. Po předání lze přínosy projektů v oblasti vody a hygienických zařízení zajistit pouze tehdy, jsou-li k dispozici dostatečné, spolehlivé zdroje příjmů k pokrytí provozních nákladů, včetně běžné údržby i případných nutných oprav. Po určité době je rovněž nutno zařízení nahradit nebo opravit. Rada v roce 2002 dospěla k závěru, že ceny za služby související s vodou by měly být nastaveny tak, aby byla zajištěna finanční udržitelnost, ale zároveň doplnila, že naplnění základních potřeb chudých a zranitelných skupin si vyžádá vytvoření vhodných sazebních struktur a systémů pro výběr poplatků 12. Národní a místní politiky v partnerských zemích se liší a jak z praktických, tak z politických důvodů běžně využívají daně, transfery i sazby 13.

19 Součástí návrhu projektu je i plán na zajištění jeho udržitelnosti po předání, a měly by v něm tedy být analyzovány místní možnosti zajistit financování, včetně rizik (např. že financování ze státních prostředků nebude pokračovat nebo že si okolnosti vyžádají více dotací). O praktických překážkách stanovení poplatků za vodu a jejich výběru je možné pojednat v rozpracovaném návrhu a v rámci realizace projektu může být například zorganizováno školení. 28. K fungování zavedených systému bylo, hlavně u venkovských projektů, k dispozici jen málo finančních záznamů. Účetní dvůr proto provedl analýzu veškeré dostupné dokumentace (např. záznamů o výběru poplatků za vodu podle sazeb a bankovních výpisů) a tam, kde to bylo možné, diskutoval o finanční situaci se subjekty odpovědnými za provoz systémů i s konečnými příjemci projektu. 29. Pouze u čtyř z 23 prověřovaných projektů byly sazby stanoveny na úrovni, která zajišťovala pokrytí provozních nákladů. Udržitelnost ostatních projektů je ohrožena, pokud nelze využít transferových a daňových opatření. Jak se vysvětluje ve třech následujících bodech, na sazby měly vliv faktory jako: a) předpokládaná schopnost příjemců za tyto služby platit; b) odmítnutí poplatků za vodu s tím, že stát je povinen zajistit vodu zdarma; c) neúčelná fakturace a výběr poplatků. 30. U dvou venkovských projektů v Burkině Faso (Regionální solární program fáze II a Samospráva zdrojů pitné vody a hygienických zařízení ve venkovských oblastech čtyř provincií Burkiny Faso) stanovili starostové cenu bez ohledu na potřebu pokrýt náklady. Obdobná situace nastala u dvou prověřovaných projektů v městských oblastech Angoly, kde byla cena vody dotovaná. Jde o projekty, kdy poplatky nebudou dostačovat na pokrytí nákladů a pro zajištění udržitelnosti bude potřeba přijmout daňová či transferová opatření. 31. Podle agentury, která realizovala jeden z projektů auditovaných v Nigé rii (Zásobování vodou a hygienická zařízení ve venkovských oblastech státu Cross River), považuje místní obyvatelstvo vodu za veřejný statek, který je zdarma, a nesouhlasí s tím, aby domácnosti nebo jednotlivci za pitnou vodu platili. Podle závěrečné hodnoticí zprávy projektu Zásobování vodou a hygienická zařízení v Severním regionu Ghany řada výborů pro zásobování vodou a hygienická zařízení poplatky za vodu nevybírala.

20 U osmi projektů Účetní dvůr zaznamenal značné problémy s fakturací a výběrem poplatků (malý počet přípojek a významný podíl nefakturované vody spolu s nedostatečnou měřicí kapacitou). Například u projektu Zásobování vodou a hygienická zařízení v předměstských oblastech angolské Luandy fakturovala EPAL (veřejně prospěšná vodohospodářská společnost města Luanda) podle své zprávy o činnosti za rok 2010 pouze 46,5 % vyprodukované vody (31,1 milionu EUR) a pouze polovina této částky byla skutečně inkasována (15,4 milionu EUR). INSTITUCIONÁLNÍ UDRŽITELNOST 33. Pokud jde o institucionální udržitelnost, je důležité, aby místní subjekty jako sdružení a výbory spotřebitelů vody byly schopny řídit a provozovat zařízení a měly nutné dovednosti a technickou kvalifikaci. 34. U auditovaných projektů byla zajištěna účast příjemců na přijetí původních rozhodnutí a součástí projektů zpravidla byl i rozvoj potřebných technických znalostí a odborných dovedností. 35. Nicméně u sedmi z auditovaných projektů nebyly odpovědné subjekty schopny zajistit úspěšný provoz zařízení. K nedostatkům zjištěným v těchto případech patřily nedostatečně rozvinuté technické dovednosti a nedostatky při budování vlastnické odpovědnosti (viz rámeček 6). Tato omezení pak mohou v praxi vést k tomu, že zařízení se nepoužívá. RÁMEČEK 6 PROGRAM PRO ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ V MALÝCH NIGERIJSKÝCH MĚSTECH (STWSSP) Obce neměly dostatečné dovednosti, které by jim umožnily organizovat údržbu a opravy zařízení, a pokud jde o zajištění změn v chování, dařilo se jim ještě méně. Zpráva k hodnocení v polovině období z roku 2006 uvedla, že sdružení spotřebitelů vody budou potřebovat podporu ještě dlouho poté, kdy budou stavební práce dokončeny. Monitorovací zpráva ex post z poloviny roku 2010 uvádí, že situace se nezměnila, neboť zde nebyl nikdo, kdo by po dokončení zakázek na stavební práce usiloval o budování vlastnické odpovědnosti komunity. V závěrech zprávy se uvádí, že nedostatečná podpora komunitám ohrožuje udržitelnost projektu. Audit Účetního dvora tuto skutečnost potvrdil.

21 19 POVINNOSTI PARTNERSKÝCH ZEMÍ 36. Pokud fungování projektů závisí na financování, technické podpoře či jiných krocích vlád partnerských zemí a místních orgánů, je pro zajištění udržitelnosti nutná jejich angažovanost. Nicméně u tří projektů, v souvislosti s nimiž byly přijaty formální závazky, se tyto závazky nedodržovaly (viz rámeček 7). U zbývajících 20 projektů nebyly formální závazky přijaty vůbec. SOCIÁLNÍ DOPAD A DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 37. Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici relevantní údaje a ukazatele týkající se životního prostředí, není možné posoudit, nakolik auditované projekty přispěly ke zlepšení životních podmínek cílového obyvatelstva a ochraně životního prostředí. 38. Všechny projekty se měly zaměřovat na potřeby chudých, bylo však zjištěno šest případů, kde ti nejchudší a nejzranitelnější neměli přístup k pitné vodě a základním hygienickým zařízením. 39. Dopad rozsáhlých propagačních kampaní zaměřených na zvyšování povědomí o hygieně a senzibilizaci byl nicméně omezen nedostatečně jasnou a účelnou integrací témat souvisejících s vodou, hygienickými zařízeními a hygienou samotnou a relativně malou důležitostí přiznanou komponentu hygienických zařízení (viz rámeček 8). RÁMEČEK 7 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU V ANGOLSKÉM MĚSTĚ TOMBWA Angolská vláda nerespektovala své závazky stanovené v dohodě o financování týkající se stavebních prací (rozšíření vodovodního systému a elektrické sítě), úpravy poplatků za vodu podle reálných nákladů a podpory procesu restrukturalizace EMAST (veřejně prospěšná vodohospodářská společnost ve městě Tombwa). Respektování těchto závazků ze strany vlády je pro zajištění udržitelnosti intervencí velmi důležité.

22 20 RÁMEČEK 8 REGIONÁLNÍ SOLÁRNÍ PROGRAM FÁZE II, BURKINA FASO Program se zaměřoval především na činnosti související s pitnou vodou. Sanitační aspekty neměly stejnou váhu a v plánovací dokumentaci není infrastruktura hygienických zařízení uvedena. Kvůli zpoždění při výstavbě zařízení se některé části školení / osvětové akce o správných hygienických návycích nemohly konat nebo se konaly příliš brzy. INTEGROVANÁ KONCEPCE VYHUBENÍ VLASOVCE MEDINSKÉHO ZÁSOBOVÁ- NÍM VODOU, INSTALACÍ HYGIENICKÝCH ZAŘÍZENÍ A HYGIENOU V SEVERNÍM REGIONU GHANY Jeden ze čtyř hlavních výsledků projektu se týkal hygienických osvětových kampaní a obsáhnul činnosti zaměřené na šíření lepších hygienických návyků. Bylo však zjištěno, že výsledky činností realizovaných v oblasti propagace hygieny ve školách a v komunitách byly převážně neúčelné (2009 druhá zpráva k monitorování výkonnosti a zpráva o monitorování zaměřeném na výsledky za rok 2010). Regionální solární program Burkina Faso Evropský účetní dvůr. ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU V ANGOLSKÉM MĚSTĚ TOMBWA Hygienická zařízení nebyla součástí projektu, přestože z předběžných studií proveditelnosti vyplývalo, že pro zdraví populace je špatná sanitační situace hlavním rizikem. V době auditu zůstával stav nezměněn: vyměšování na veřejných prostranstvích a jiné nevhodné sanitační praktiky, které zvyšují zdravotní rizika, byly i nadále běžné.

23 U jednoho projektu (Stírání rozdílů: zlepšování zásobování vodou a dostupnosti hygienických zařízení v malých nigerijských městech, viz rámeček 2) byla realizace kampaně na zvýšení povědomí o hygieně úspěšná. B ylo zřejmé, že v těchto k omunitách byl již problém s vyměšováním na veřejných prostranstvích eliminován. V době konání auditu se stejný projekt realizoval ve více než stovce malých měst. Tyto komunity byly také navštíveny delegacemi z Nigeru (hranice je vzdálena 25 km), které se chtěly informovat o použité koncepci, aby ji mohly uplatnit ve své zemi. 14 Pokyny Komise k rozvojové spolupráci v oblasti vodních zdrojů (1998, aktualizovány v roce 2008) a soubor pokynů k programování 10. ERF (Význam vody a hygienických zařízení pro realizaci rozvojových cílů tisíciletí). PŘES KOMPLEXNÍ MANAŽERSKÉ POSTUPY NEBYLY DŮLEŽITÉ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S UDRŽITELNOSTÍ PROJEKTŮ VYŘEŠENY 41. Komisí nejčastěji využívaným mechanismem pro poskytování rozvojové pomoci v oblasti vodohospodářství byla forma projektu. Projekty neprovádí přímo zaměstnanci Komise, ale koncipují a realizují je agentury pod záštitou příslušného ministerstva partnerské země nebo nevládní či mezinárodní organizace. 42. Komise zavedla postupy a poskytuje instrukce, pokyny a poradenství v oblasti schvalování a monitorování. Po zjištění, že udržitelnost je často ohrožena (viz body 25 40), Účetní dvůr prověřoval, zda lze prostřednictvím těchto postupů poskytnout přiměřenou jistotu, že projekty budou udržitelné, a zda se u prověřovaných projektů skutečně úspěšně uplatňují. POSTUPY KOMISE PRO ŘÍZENÍ PROJEKTŮ UDRŽITELNOST UCELENĚ ZOHLEDŇUJÍ 43. Komise poskytuje interní pokyny ke každé z hlavních fází cyklu projektu: programování, identifikaci, formulaci, realizaci, hodnocení i auditu. Existují i konkrétní pokyny k projektům z oblasti vodohospodářství a hygienických zařízení 14.

24 V pokynech se opakovaně hovoří o udržitelnosti a pro každou fázi je v této souvislosti předepsána řada kroků a kontrol, což souhrnně dává jistotu, že rizika ohrožující udržitelnost jsou identifikována a řízena. Patří sem ujištění, že: a) národní programy zemí jsou ve fázi programování v souladu s programem partnerské země a strategiemi pro omezování chudoby a že přihlížejí ke koordinaci s dalšími dárci; b) ve fázi identifikace a formulace jsou navrhována uspokojivá technická řešení, zjišťuje se dostupnost stabilních zdrojů pro financování a definují se jasné ukazatele, cíle a dopady. V případě grantových zakázek financovaných Evropskou komisí 15, např. zakázek v rámci facility pro vodu, se při výběru berou v úvahu výsledky téhož typu analýzy; c) ve fázi realizace Komise monitoruje pokrok a včas přijímá nápravná opatření; d) ve fázi realizace i ve fázi hodnocení a auditu je součástí systému Komise pro monitorování zaměřené na výsledky (ROM) 16 posouzení potenciální i skutečné udržitelnosti výsledků v průběhu realizace projektu i po jeho skončení; e) v případě závěrečných hodnocení, jejichž realizaci Komise zadá externě, je v zadání zmíněna potřeba posoudit udržitelnost projektových výsledků. 15 Podle odstavce Praktické příručky pro zadávací řízení u vnějších akcí EU (vydání z ledna 2012) je grant přímým finančním příspěvkem, ve formě daru, z rozpočtu EU nebo ERF určeným k financování: akce, jež má pomoci dosáhnout cíle, který je součástí politiky Evropské unie, nebo fungování subjektu, který usiluje o realizaci cíle obecného evropského zájmu nebo má cíl, jenž je součástí politiky Evropské unie. 16 Monitorování zaměřené na výsledky (ROM) zavedla Komise jako systém v roce 2000 s cílem získat externí, objektivní a nestrannou zpětnou vazbu o výkonnosti projektů a programů podpory financovaných EU. ROM je součástí obecného cyklu pro zajištění kvality v EuropeAid, který začíná koncipováním projektů a končí jejich realizací. V průběhu realizace projektů předkládá doporučení na různá opatření. KOMISE NICMÉNĚ PŘI ŘEŠENÍ VÝZNAMNÝCH OTÁZEK SOUVISEJÍCÍCH S UDRŽITELNOSTÍ VÝSLEDKŮ U ZNAČNÉHO POČTU PŘÍPADŮ SELHALA 45. Neexistují žádné doklady, které by prokazovaly, že Komise identifikovala níže uvedené nedostatky v koncepci projektů a přijala kroky směřující k jejich odstranění: a) u devíti projektů chybí některé podstatné aspekty technické specifikace nebo vysvětlení v nich uvedená nejsou dostatečná; b) v jedenácti případech nebyla hospodářská a finanční analýza dostatečně propracovaná; c) u osmi projektů nebyly jasně stanoveny cíle a u dalších deseti nebyly jasně definovány ukazatele, referenční hodnoty a dopady.

25 Zjištěné nedostatky: a) nebyly uvedeny dostatečně podrobné informace o navrhovaných technických řešeních nebo opatřeních, která budou přijata za účelem omezení známých rizik udržitelnosti projektů (zejména v případech nepříznivých hydrogeologických podmínek pro čerpání podzemní vody); b) vyskytly se případy, kdy se přijatá technická řešení ukázala být neadekvátní; c) vyskytly se případy, kdy jednotlivé komponenty projektů zásobování vodou a odvod a čištění odpadních vod nebyly v rovnováze. 47. Hospodářské a finanční aspekty jsou pro udržitelnost velmi důležité. Protože poplatky obvykle nestačí na pokrytí nákladů na provoz a údržbu, je nutné, aby byly určeny stabilní alternativní zdroje financování, a je-li to možné, byly k těmto zdrojům přijaty závazky ještě před schválením financování projektových operací. 48. Pouze v jednom případě (Regionální solární program fáze II v Burkině Faso) se návrh financování finanční udržitelností podrobně zabýval. V jedenácti dalších případech z přezkoumané dokumentace nevyplývá, jak měla být údržba a obnova infrastruktury financována. 49. Vzhledem k mimořádně obtížné situaci, v níž projekty fungují (nízkopříjmové komunity, neochota platit za vodu atd.), a potížím se získáváním prostředků k pokrytí provozních nákladů (viz bod 29) bylo ve fázi posouzení také potřeba provést analýzu, jak získat chybějící finanční prostředky. Tato situace a problémy byly dostatečným důvodem pro to, aby se rozhodnutí o financování v tomto ohledu přijímala v závislosti na konkrétních závazcích. U žádného z auditovaných projektů k tomu však nedošlo.

26 Jasně definované projektové cíle chyběly především v souvislosti s plánovaným vybavením, úrovní jeho fungování (kvantita a kvalita) a s cílovou populací, která měla mít z projektových výsledků prospěch. Neexistence jasných a kvantifikovaných opatření značně omezila schopnost Komise monitorovat pokrok při provádění a později měřit a kontrolovat, zda jsou dosažené výsledky udržitelné či nikoliv (viz rámeček 9). 17 S monitorováním ex post se obvykle začíná do dvou let po dokončení projektu. 51. Komise monitorovala 18 z 23 projektů s využitím postupu ROM. U osmi z nich neexistuje žádný důkaz, že Komise jednala na základě doporučení uvedených ve zprávách k ROM. 52. Se závěrečným hodnocením se zpravidla začíná krátce před nebo po ukončení projektových činností tedy příliš brzy, než aby bylo možné posuzovat udržitelnost. Naopak monitorování i hodnocení ex post se provádějí s určitým odstupem po skončení projektu, což umožňuje hodnotit právě udržitelnost. Zatímco závěrečným hodnocením prošlo deset z 23 prověřovaných projektů, z 20 případů, které mohly být předmětem monitorování ex post, na něj došlo pouze ve dvou případech 17. Podrobnosti jsou uvedeny v příloze V. 53. Závěrem je nutno podotknout, že Komise nemá vliv na řadu dalších faktorů relevantních pro udržitelnost projektových výsledků, např. spolehlivost údajů použitých pro měření dopadu projektů ( jako zdraví, vzdělání a životní prostředí). RÁMEČEK 9 SNIŽOVÁNÍ DĚTSKÉ ÚMRTNOSTI A ROZŠÍŘENÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY ZLEPŠENÍM PŘÍSTUPU K VODĚ A HYGIENICKÝM ZAŘÍZENÍM VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH ANGOLY Projektový návrh nespecifikoval lokality pro výstavbu infrastruktury pro zásobování vodou a hygienická zařízení a neuváděl jasné efekty z hlediska kvality vody. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH SEVERNÍHO REGIONU GHANY Nebyly k dispozici žádné konzistentní údaje o cílové populaci projektu: zatímco studie proveditelnosti z roku 2000 hovoří o celkové populaci čítající obyvatel v 865 vesnicích ve třech příslušných okresech, v hodnoticí zprávě v polovině období se uvádí, že v roce 2002 čítala populace téže oblasti obyvatel. ŠESTÝ PROGRAM PRO MIKROPROJEKTY V GHANĚ I když se v projektové dokumentaci píše o zlepšení přístupu k pitné vodě, nebyly stanoveny žádné cíle z hlediska její kvantity a kvality.

27 25 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ZÁVĚRY 54. U projektů, které byly předmětem auditu prováděného Účetním dvorem, byla zařízení nainstalována podle plánu a byla provozuschopná (viz body 17 20). Avšak méně než polovina projektů měla výsledky, které naplňovaly potřeby příjemců (viz body 21 23). Výsledky a přínosy většiny projektů nebudou ve střednědobém a dlouhodobém výhledu trvalé, pokud nebudou zajištěny příjmy z jiných zdrojů než z poplatků (viz body 24 36). 55. Bylo zjištěno, že použitá technologie byla vhodná (viz bod 25). 56. Stanovené poplatky za vodu nicméně nepokrývaly všechny náklady, ať už proto, že byly stanoveny na základě platební schopnosti, nebo z důvodu neochoty platit a neúčelného systému fakturace a výběru poplatků. Dlouhodobé provozní náklady projektů byly proto závislé na dalším financování (viz body 26 32). 57. U sedmi projektů neměli provozovatelé možnosti, jež by jim umožnily plnit jejich povinnosti. Příčinou byly nedostatečně rozvinuté technické dovednosti a nedostatky při budování vlastnické odpovědnosti (viz body 33 35). U tří projektů, v souvislosti s nimiž přijaly partnerské vlády formální závazky, se tyto závazky nedodržovaly (viz bod 36). 58. Ačkoliv Účetní dvůr zjistil příklady jak pozitivních, tak negativních sociálních dopadů i dopadů na životní prostředí, bez relevantních údajů a ukazatelů týkajících se životního prostředí není možné přínos projektů posoudit (viz body 37 40). 59. I když postupy pro řízení projektů udržitelnost uceleně zohledňovaly, u prověřovaných projektů Komise v řešení zásadních problémů souvisejících s udržitelností výsledků neuspěla. Ve fázi koncipování projektu nebyla navrhovaná technická řešení (osm projektů) a finanční životaschopnost (11 projektů) dostatečně analyzována. U 18 projektů nebyly jasně stanoveny cíle, ukazatele a dopady (viz body 41 50).

28 Monitorovací, ověřovací a hodnoticí zprávy se plně nevyužívaly, což omezilo možnost Komise zavádět nápravná opatření. Navíc u většiny dokončených projektů neumožnila absence monitorování ex post či hodnocení ex post přínosným způsobem posoudit udržitelnost výsledků (viz body 51 52). 61. Podpora EU v šesti auditovaných zemích subsaharské Afriky tedy s využitím standardní technologie a místně dostupných materiálů zlepšila přístup k pitné vodě a hygienickým zařízením, i když potřeby příjemců naplnila jen v méně než polovině prověřovaných případů. Výsledky a přínosy většiny projektů nebudou ve střednědobém a dlouhodobém výhledu trvalé, pokud nebudou zajištěny příjmy z jiných zdrojů než z poplatků. Přes komplexní manažerské postupy nebyly vyřešeny důležité otázky související s udržitelností projektů. DOPORUČENÍ 62. K maximalizaci přínosů výdajů EU na rozvoj v této oblasti a sektoru by Komise měla: a) zajistit řádné uplatňování svých postupů, zejména pokud jde o následující body fáze hodnocení projektů: i) definice explicitních projektových cílů (množství, typ vybavení, lokalita, přímí a nepřímí příjemci), ii) popis a zdůvodnění navrhovaných technologických řešení (a je-li to možné, s odkazem na alternativní řešení), iii) stanovení objektivních, ověřitelných ukazatelů pokroku, referenčních hodnot a vyčíslitelných dopadů pro projektové výsledky; b) provádět dostatečné ekonomické a finanční analýzy, které snadno umožní určit očekávané zdroje financování projektu v budoucnosti (včetně odhadované výše příspěvku a načasování); c) výslovně před schválením projektu zvážit, zda je pravděpodobné, že podmínky úspěchu, včetně závazků partnerské země, budou dodrženy; d) zajistit plné využití výsledků práce související s monitorováním, ověřováním a hodnocením a zvážit a realizovat doporučení uvedená v příslušných zprávách.

29 27 Tuto zprávu přijal senát III, jemuž předsedá pan Karel PINXTEN, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 10. července Za Úče t ní d v ůr předseda Vítor Manuel da SILVA CALDEIRA

30 28 PŘÍLOHA I VODA A HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ (ZEMĚ SUBSAHARSKÉ AFRIKY): OBJEM ZAKÁZEK V LETECH Oblasti, kde se realizovala opatření Geografické programy Výše zakázek (v eurech) EUWF (9. ERF) 1 Celkem Mosambik , , ,84 Burkina Faso , , ,33 Tanzanie , , ,98 Nigérie , , ,63 Lesotho , , ,56 Benin , , ,83 Ghana , , ,78 Etiopie , ,39 Mauricius , ,78 Rwanda , , ,75 Angola , , ,70 Uganda , , ,04 Pobřeží slonoviny , , ,20 Keňa , , ,06 Madagaskar , ,00 Mali , , ,30 Čad , , ,52 Malawi 4 725, , ,75 Zambie , , ,00 Senegal , , ,92 Niger , , ,65 Namibie , , ,77 Džibutsko , ,25 Kongo (Demokratická republika) , , ,00 Zimbabwe , ,62 Kapverdy , , ,39 1 V daném období nepřekročil objem zakázek v rámci druhé facility pro vodu (10. ERF) EUR. Podle údajů v systému CRIS byly v roce 2011 zadány zakázky za dalších 117 milionů EUR. 2 Částka u geografických programů zahrnuje odvětvovou rozpočtovou podporu: 38 milionů EUR v případě Burkiny Faso, 4,8 milionu EUR v případě Beninu a 37,4 milionu EUR v případě Mauricia.

31 29 PŘÍLOHA I Oblasti, kde se realizovala opatření Geografické programy Výše zakázek (v eurech) EUWF (9. ERF) 1 Celkem Gambie , ,59 Mauritánie , , ,03 Guinea Conakry , , ,33 Mayotte , ,78 Sierra Leone , ,00 Svatý Tomáš a Princův ostrov , , ,65 Rovníková Guinea , ,26 Botswana , ,76 Eritrea , ,75 Středoafrická republika , , ,01 Seychely , ,34 Gabon , ,51 Kamerun , ,95 Burundi , ,25 Súdán , ,00 Komory , ,16 Guinea-Bissau , , ,84 Somálsko , ,00 Togo , ,00 Svazijsko , ,00 Účast více zemí , , ,88 Ostatní příspěvky z EUWF: Africká iniciativa pro vodu , ,00 Iniciativa pro povodí Nilu , ,62 Venkovské komunity Jižního Súdánu , ,00 Infrastruktura partnerství Afriky a EU , ,00 Jiné (geografické programy): Region SADC , ,00 Region IGAD , ,00 Celkem , , ,75

32 30 PŘÍLOHA II POPULACE NEVYUŽÍVAJÍCÍ KVALITNĚJŠÍ ZDROJE VODY A VYLEPŠENÁ HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ, PROCENTO (ODHADOVANÉ POKRYTÍ) (%) Voda Hygienická zařízení Angola Benin Burkina Faso Ghana Nigérie Tanzanie Městské oblasti Venkovské oblasti Celkem Městské oblasti Venkovské oblasti Celkem Zdroj: SMP UNICEF/WHO, aktualizace z března (

33 31 PŘÍLOHA III SEZNAM AUDITOVANÝCH PROJEKTŮ A PROGRAMŮ Intervence Zdroj financování Způsob realizace Náklady (v mil. eur) Příspěvek EK (v mil. eur) Zásobování pitnou vodou ve městě Tombwa Zásobování vodou a hygienická zařízení pro předměstské oblasti Luandy Snížení dětské úmr tnosti a rozšíření školní docházky zlepšením přístupu k vodě a hygienickým zařízením ve venkovských oblastech Angoly Zavedení systému zásobování vodou nebo renovace tohoto systému a propagace hygieny a základních hygienických zařízení v deseti vesnicích ve venkovské oblasti v provincii Uige Iniciativa pro vodu v poloměstských sídlištích (program rozpočtové podpor y) Zásobování pitnou vodou a zajištění základních hygienických zařízení ve 200 ohrožených lokalitách v Beninu Integrovaná správa vody používané v domácnostech komunální radou pro rozvoj na severozápadě Beninu Zásobování pitnou vodou ve městě Ouagadougou Regionální solární program fáze II Burkina Faso Samospráva pitné vody a hygienických zařízení ve venkovských oblastech čtyř provincií Burkiny Faso Obnova a využití systému zadržování vody v obci Zibako Angola 8. ERF Samostatné projekty 8,8 8,8 9. ERF Samostatné projekty 21,4 21,4 9. ERF Facilita pro vodu 9. ERF Facilita pro vodu Dohoda o příspěvcích s mezinárodní organizací 4,9 3,7 Grant na akci 1,0 0,5 Benin 9. ERF Sektorová rozpočtová podpora 15,7 4,8 9. ERF Facilita pro vodu Souhrnný rozpočet EU Dohoda o příspěvcích s mezinárodní organizací 2,2 1,2 Grant na akci 0,7 0,5 Burkina Faso 8. ERF Samostatné projekty 202,6 30,0 8. ERF Samostatné projekty 14,2 13,2 9. ERF Facilita pro vodu 9. ERF Facilita pro vodu Grant na akci 1,2 0,9 Grant na akci 0,4 0,1

34 32 PŘÍLOHA III Intervence Zdroj financování Způsob realizace Náklady (v mil. eur) Příspěvek EK (v mil. eur) Zásobování vodou a hygienická zařízení ve venkovských oblastech Severního regionu Ghany Integrovaná koncepce vyhubení vlasovce medinského zásobováním vodou, instalací hygienických zařízení a hygienou v Severním regionu Ghany Šestý program pro mikroprojekty v Ghaně Posílení služeb v oblasti vodohospodářství, hygienických zařízení a propagace hygieny v Ghaně Zajištění udržitelného zásobování vodou, hygienických zařízení a propagace hygieny v chudých a znevýhodněných komunitách v Ghaně Program pro zásobování vodou a hygienická zařízení v malých městech Stírání rozdílů zlepšování zásobování vodou a dostupnosti hygienických zařízení v malých nigerijských městech Zásobování vodou a hygienická zařízení ve venkovských oblastech státu Cross River Program zásobování vodou: regionální centra fáze I Program zásobování vodou: regionální centra fáze II Zásobování vodou a hygienická zařízení pro 14 vesnic v okrese Njombe Program udržitelného rozvoje pro okres Kilolo Ghana 8. ERF Samostatné projekty 12,2 12,2 9. ERF Dohoda o příspěvcích s mezinárodní organizací 20,0 15,0 9. ERF Samostatné projekty 20,2 20,2 Souhrnný rozpočet EU Souhrnný rozpočet EU Grant na akci 1,3 0,9 Grant na akci 2,0 0,7 Nigérie 7. ERF Samostatné projekty 19,1 7,2 9. ERF Facilita pro vodu Souhrnný rozpočet EU Grant na akci 3,9 2,9 Grant na akci 0,9 0,7 Tanzanie 8. ERF Samostatné projekty 44,8 33,6 9. ERF Samostatné projekty 50,2 38,3 9. ERF Facilita pro vodu Souhrnný rozpočet EU Grant na akci 2,5 1,6 Grant na akci 0,5 0,4