SLOVENSKÁ ZDRAVOTNICKÁ UNIVERZITA V BRATISLAV

Transkript

1 SLOVENSKÁ ZDRAVOTNICKÁ UNIVERZITA V BRATISLAV Fakulta ošet ovatelství a zdravotnických odborných studií FUNK NÍ HODNOCENÍ RAMENNÍHO PLETENCE U SLEDGE HOKEJIST B HEM ZÁT ŽE DIPLOMOVÁ PRÁCE 2011 Bc. Radim Šojdr

2 SLOVENSKÁ ZDRAVOTNICKÁ UNIVERZITA V BRATISLAV Fakulta ošet ovatelství a zdravotnických odborných studií FUNK NÍ HODNOCENÍ RAMENNÍHO PLETENCE U SLEDGE HOKEJIST B HEM ZÁT ŽE Diplomová práce Eviden ní íslo:.. Studijní program: Fyzioterapie Studijní obor: Fyzioterapie Pracovišt (katedra/ústav): Katedra fyzioterapie Vedoucí záv re né práce/školitel: Mgr. Aneta Majkusová Bratislava 2011 Bc. Radim Šojdr

3

4 Pod kování D kuji své vedoucí práce Mgr. Anet Majkusové za cenné rady, p ipomínky a odborné vedení diplomové práce.

5 OBSAH ABSTRAKT ABSTRACT SEZNAM ZKRATEK ÚVOD 11 1 OBECNÉ POZNATKY T lesn postižený sportovec Historie sportu t lesn postižených P edpoklady t lesn postiženého sportovc Význam pro sport t lesn postižených Dopad sportu t lesn postižených na pohybový aparát Sledge hokej vznik a historie Sledge hokej v eské republice Klasifikace sportu t lesn postižených Klasifikace hrá ve sledge hokeji 18 2 BIOMECHANIKA FUNK NÍCH KOMPONENT RAMENNÍHO PLETENCE Funk ní anatomie sval ramenního pletence Kinematika lopatky Kinematika ramene Etiologie bolesti v ramenním pletenci Syndromy m kkých tkání ramene Impingement syndrom 26

6 2.5.2 Syndrom šlachy dlouhé hlavy bicepsu brachii 27 3 VYŠET ENÍ A TESTY PLETENCE RAMENNÍHO Vyšet ení pletence ramenního Funk ní testy ramenního pletence Odporové testy Testy k posouzení instability Testy na patologii šlachy caput longum musculus bicipitis brachii Testy na rotátorovou manžetu Testy na impingement syndrom 30 4 PILOTNÍ STUDIE Hlavní a díl í cíle Charakteristika studie Metodika studie Sledování pomocí dotazníku Funk ní testování ramenního pletence Popis funk ních test ramenního pletence Analýza a výsledky studie Výsledky dotazníkového šet ení Výsledky testování Diskuze 44 DOPORU ENÍ PRO PRAXI 47 ZÁV R 48 POUŽITÁ LITERATURA 49

7 P ÍLOHY

8 ABSTRAKT ŠOJDR, Radim: Funk né hodnotenie ramena u sledge hokejistov po as zá aže. (Diplomová práca). Slovenská zdravotnicka univerzita v Bratislav. Fakulta ošetrovate stva a zdravotníckych odborných študií. Školite : Mgr. Aneta Majkusová, DSP, katedra biomechaniky a technickej kybernetiky, Fakulta t lesnej kultury, Univerzita Palackého v Olomouci Autor spracoval svoju diplomovú prácu na tému: Funk né hodnotenie ramenného pletenca u sledge hokejistov po as zá aže. Cie om diplomovej práce bolo zhodnoti vplyv zát že na rozvíjanie motorických schopností a na vznik funk ních porúch ramena u sledge hokejistov. V teoretickej asti diplomovej práce autor zhrnul všeobecné poznatky o sledge hokeji, o loveku s pohybovým handicapom a zameral sa na funk ný komplex ramena z poh adu biomechaniky. Teoretická as je rozdelená do troch kapitol. V praktickej asti autor spracoval pilotnú štúdiu, zameranú na testovanie ramena pomocou špeciálnych funk ných testov u 20 aktívne hrajúcich sledge hokejistov odlišného typu telesného postihnutia. Autor využil metódu dotazníka, který pozostával z 25 otázok, z ktorých 4 sú zamerané na základné informácie, 8 na sledge hokej, 4 na zranenia a 9 na boles v ramene. Cie om praktickej asti bolo zisti, i vplyv zá aže pri športe má vplyv na rozvíjanie motorických schopností, alebo skôr dochádza k funk ným poruchám ramena. Výsledky praktickej asti sú zhrnuté v analýze a v diskusii. Autor pri spracovávaní diplomovej práce použil 36 literárných prame ov, ktoré boli citované v zmysle platnej normy STN ISO 690. K ú ové slová: Telesne postihnutý športovec. Sledge hokej. Ramenný pletenec. Pilotná štúdia. Literatura.

9 ABSTRACT ŠOJDR, Radim: Functional evaluation of shoulder at sledge hockey players during weight. (Master thesis). Slovenská zdravotnická univerzita v Bratislav. Fakulta ošet ovatelství a zdravotnických odborných studií. Supervisor: Mgr. Aneta Majkusová, DSP, katedra biomechaniky a technické kybernetiky, Fakulta t lesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci Author worked his master thesis on subject: Functional evaluation of shoulder at sledge hockey players during weight. Objective of master thesis was evaluace influence weight on evolution motory ability and on rise malfunction of shoulder at sledge hockey. In theoretic parts of master thesis author summarized common piece of knowledge about sledge hockey, about man with locomotive disability and sighting on functional komplex of shoulder. Theoretic parts is dividend to free kapitol. In practical parts author worked pilot studies centred on testing of shoulder by the help of special functional tests at 20 actively playing sledge hockey players different type of physical handicap. Author availed method questionnaire which is composite from 25 questions, from which 4 are centred on basic information, 8 on sledge hockey, 4 on injury and 9 on pain in shoulder. Objective of practical parts was find out, if influence weight at sport has influence on evolution motory ability or ether happens to malfunction of shoulder. Results of practical parts are included in analysis and so in discussion. Author at processing of master thesis used 36 literary wals which cited in sense valid specification STN ISO 690. Keywords: Handicapped athlete. Sledge hockey. Shoulder girdle. Pilot study. Literature.

10 SEZNAM ZKRATEK CNS centrální nervová soustava IPC International paralympic committee (Mezinárodní paralympijský výbor) mm - milimetr mm. musculí (svaly) m. musculus (sval) tzn. to znamená tzv. takzvaný USA Spojené státy americké ZTP zdravotn t lesn postižený

11 ÚVOD Sport zdravotn postižených je problematikou nesmírn zajímavou pro hendikepovanou populaci a pro jedince, kte í se v téhle oblasti pohybují, ale mén pro odbornou ve ejnost a populaci zdravých lidí. Sledge hokeji a veškerému sportu zdravotn hendikepovaných by m la být v nována v tší pozornost. Sledge hokej je sportem relativn mladým a tvo í tak oblast pom rn neznámou pro v tšinu široké ve ejnosti. Z t lesn postižených se jedná p evážn o osoby s amputacemi dolních kon etin, o osoby s transverzální míšní lézí, mén s rozšt pem páte e i po d tské mozkové obrn. Tato postižení vznikla p evážn po úrazech, autonehodách i poporodních traumatech. T chto komplikovaných situací stále p ibývá. Slovo sport v nás vyvolává docela z etelnou p edstavu, jako je zvýšený adrenalin, soupe ení, vít zství, výkony podané asto až za hranicemi lidských možností. Zna í ale i osobní tragédie, prohry a zklamání. Ve sportu a pak i v samotné h e psychologové a sociologové rozeznali d ležitý vývojový initel - hra má významný podíl na integraci jedince do spole nosti. Hra se tedy jeví jako ú inný terapeutický prost edek a o to víc pro t lesn postiženého jedince. Význam sportu je mnohostranný pomáhá udržovat t lesnou kondici, procvi ujeme se p i n m v obratnosti, osvojujeme si nové dovednosti. Sport se stal nedílnou sou ástí moderního života, stává se sou ástí lidské individuality. Ve sportu jsou dosahovány obvykle m itelné výsledky a sportovec se m že srovnávat s ostatními. Touto cestou se m že hendikepovaný sportovec p iblížit i vyrovnat zdravým lidem. Všeobecn má sport kladný vliv na rozvoj osobnosti postižených, tj. konkrétn na rozvíjení individuálních schopností, na získávání áste né nebo úplné samostatnosti a sob sta nosti, na napl ování seberealiza ních a aspira ních tendencí, p ípadn na zvládání a odreagování se z psychických stres. Sportovní innost tak vedle pozitivního vlivu celé ady dalších faktor jednozna n p ispívá k možnosti žít plnohodnotný život (Kábele, 1992). Cílem této diplomové práce je hodnocení vlivu fyzické zát že u t lesn postižených sportovc, konkrétn u sledge hokejist, na p ípadné funk ní poruchy ramene. Zabývá se možnostmi funk ního testování ramene, z nichž se vyvozuje jednak rozvíjení svalových schopností a dovedností horní poloviny t la, jednak vznik funk ních poruch kv li zatížení b hem tohoto sportu. 11

12 1 OBECNÉ POZNATKY 1.1 T lesn postižený sportovec Invalidita je definována jako nezp sobilost k práci. Trvale fyzicky nebo psychicky postižený lov k, který má n jaký hendikep, je nazýván invalidou a je ošet ován p íslušným odborníkem. O jeho budoucnosti, pracovním za azení a možnostech spole enského uplatn ní rozhoduje léka sociální oblasti. Invalidní je tedy ta osoba, která z d vodu zdravotního stavu není schopna soustavn vykonávat žádné zam stnání, nebo m že vykonávat pouze jiné zam stnání, nep im ené jejím dosavadním schopnostem. Obvyklé aktivity denního života jsou limitovány bolestí, omezením nebo dysfunkcí postižené ásti t la. Musí se pod izovat požadavk m terapie a dodržovat ur itá režimová opat ení omezující její dosavadní životní styl. S problematikou invalidních jedinc, kte í cht jí sportovat, musí být seznámen sportovní léka. Rehabilita ní léka asto doporu uje sportovní aktivitu jako jednu z lé ebných procedur, p edevším p i poruchách hybného systému (Ku era et al., 1999). U t lesn postiženého lov ka se jedná p edevším o poruchy hybného ústrojí, tedy osoby, jejichž diagnóza spadá do oblasti neurologie, ortopedie, traumatologie nebo revmatologie. K postižením získaných v dosp losti pat í kup íkladu stav po cévní mozkové p íhod, po zán tech CNS, následek poran ní míchy, stav po poran ní mozku, roztroušená skleróza mozkomíšní, amputace kon etin, artritidy, artrózy a jiné. K postižením, jež získal jedinec již v raném d tství, adíme d tská mozková obrna, muskulární dystrofie, vrozený rozšt p míchy, hereditární neuropatie, poruchy r stu a další (Votava, 2003). 1.2 Historie sportu t lesn postižených V Evrop vznikla organizace sdružující postižené sportovce v roce Výrazn jší rozvoj sportovních aktivit invalid byl v eské republice zaznamenán po roce 1947 ve Státním lé ebném ústavu Kladruby, v n mž se každoro n po ádaly Kladrubské hry lokomo n postižených jedinc. Jejich vzorem jsou sout že paraplegik, které se dosud po ádají ve Velké Británii ve Stoke Mendevill blízko Londýna. Hlavním organizátorem byl britský léka Ludwig Guttmann. První mezinárodní sportovní hry se konaly v roce 1952 a historicky první paralympiáda se konala v íme roku P íznivé 12

13 ohlasy na po ádání paralympiád p ivítali v sedmdesátých letech zastánci a propagáto i zimních sport pro t lesn postižené. Pr kopníky zimních sport se staly skandinávské zem, Kanada a USA. Ve skandinávských zemích se také uskute nily oficiáln první zimní paralympijské hry v roce 1976 ve švédském Ornskoldsviku a v roce 1980 v norském Geilu. V sou asné dob probíhají paralympijské hry a sv tové hry t lesn postižených v jednotlivých sportech jednou za ty i roky (Ku írková, 2005). 1.3 P edpoklady t lesn postiženého sportovce Každý hendikepovaný sportovec musí spl ovat celou adu p edpoklad. Je pot eba zhodnotit míru somatického, senzorického i psychického postižení, zjistit zbývající nepostižené funkce, otestovat míru adaptability kardiovaskulárního a respira ního systému p i zát ži. Psychologický rozbor hodnotí motivaci a sílu v le postiženého. Kladná a silná motivace hraje nejd ležit jší roli, bez ní není rozvoj sportu invalid možný. Významnou složkou motiva ního stimulu jsou vynikající výkony hendikepovaných sportovc. D ležité je zapojení a pomoc sd lovacích prost edk. K sociálním p edpoklad m sportu hendikepovaných pat í hlavn možnosti spole nosti, orgány státní správy, charitativní organizace a nadace, p isp ní široké ve ejnosti (Ku era et al., 1999). Stejn jako u všech sport provád ných zdravou populací platí i v p ípad sportu hendikepovaných obecné d lení na sport individuální a kolektivní. Je p irozené, že se v sout žích dodržuje diferenciace podle pohlaví a jsou respektovány v kové kategorie. (Ku era et al., 1999). 1.4 Význam sportu pro t lesn postižené Význam sportu pro t lesn postižené lze pro v tší srozumitelnost rozd lit do dvou navzájem se prolínajících a ovliv ujících se oblastí, které bezprost edn napomáhají postiženým ke vstupu do života zdravých lidí (Kábele, 1992). První z oblasti vlivu sportu je jeho pozitivní p sobení p i zapojení t lesn postižených do spole nosti. Jeho významným faktorem je ale i rozši ování okruhu sociálních kontakt hendikepovaných a zvyšování jejich nezávislosti (Kábele, 1992). 13

14 Sportovní úsp šnost pomáhá odstra ovat pocity mén cennosti, životní zbyte nosti a r zné poruchy seberealizace. Sou asná psychologie sportu prosazuje širší pojetí sportovní úsp šnosti - na prožitek vít zství má právo nejen vít z, ale i ten, kdo p ekoná sám sebe, sv j minulý výkon, sv j hendikep. Tento zp sob hodnocení sportovních aktivit pomáhá ke sportu p ipoutat i ty, kte í jej nejvíce pot ebují (postižení, oslabení, obézní). Sociologické studie potvrzují ú inek sportu na zvyšování orientace ve spole nosti a tím rozši ování spole né participace zdravých a postižených. Hlavním vlivem ovšem není rodina, tak jako tomu je u zdravých jedinc, ale trené i, rehabilita ní pracovníci a sportovní terapeuti v r zných tomu uzp sobených za ízeních (denní stacioná e, sportovní kluby, fitness centra, školní kluby) (Kábele, 1992). Velice d ležitým významem sportu je p ímý vliv na zdravotní stav postižených. Jedná se p edevším o rozvíjení základních pohybových komponent, schopností a dovedností jako je obratnost, síla, vytrvalost, udržení rovnováhy, prostorová orientace a rychlost reakce. Pomocí sportu si hendikepovaní také osvojují žádoucí regenera ní a kompenza ní metody, automasáž, posilování, stre ink aj. Dále jsou formovány jejich psychické vlastnosti, volní úsilí, schopnost koncentrace, zvládání emocí, adaptace a kooperace, vyrovnávání se s konfliktními situacemi. Napomáhá se p edcházení vzniku tzv. civiliza ních chorob z nedostatku pohybu, nevhodné životosprávy, z asné neurotizace a z vlivu stresogenních faktor (Kábele, 1992). 1.5 Dopad sportu t lesn postižených na pohybový aparát Sledování sportovní zát že vozí ká p ineslo adu poznatk využitelných v rámci komplexní rehabilitace t lesn postižených. Zvláštní pozornost byla v nována otázce využití paží k pohybu s ohledem na fyziologické ukazatele. Svaly rukou a paží jsou ve srovnání se svaly dolních kon etin nedostate n vybaveny kapacitn pro lokomoci celého t la. Z tohoto d vodu je nutno i mírný pohyb na vozíku hodnotit jako zna nou fyzickou zát ž, která vyvolává únavu. U netrénovaných jedinc m že nadm rná kardiopulmonální zát ž omezit i brzdit rehabilita ní ú inky nebo dokonce být rizikovým faktorem pro vozí ká e, kte í trpí oslabením srdce nebo plic. Bezprost ední nevýhoda vozí ká tkví v omezené schopnosti oxygenace a použití síly horních kon etin (Kábele, 1992). 14

15 Tyto snížené schopnosti jsou dále redukovány poruchami neuromuskulárními, sníženou svalovou a kardiopulmonální zdatností, což jsou výsledky života na vozíku, tedy sedavého životního zp sobu. Navíc se ukazuje, že namáhání horníchh kon etin, které je pro ob hový a dýchací systém zat žující, nep ináší odpovídající užitek. Dalšími faktory, jež p ispívají k malé efektivit ru ního pohonu, jsou velká míra statické práce a nep íznivé histochemické pom ry svaloviny horních kon etin. Ty obsahují více rychle se smrš ujících vláken, které vyžadují více energie k dané práci a které se rychleji unaví ve srovnání se svalstvem dolních kon etin. Proto z stane pohon vozíku pažemi vždy mén efektivní, a to i v p ípad objevu nového zp sobu pohonu proti efektivnosti pohonu dolními kon etinami (Kábele, 1992). 1.6 Sledge hokej vznik a historie Sledge hokej znamená v doslovném p ekladu sá kový hokej. Hraje se na sá kách, které mají zespodu místo skluznic nože. Hrá i se odrážejí dv ma hokejkami. Ty jsou z jedné strany zakon eny bodcem a z druhé strany epelí. Sledgee hokej hrají p evážn t lesn postižení. Na klubové úrovni mohou hrát hrá i bez hendikepu, ovšem na mezinárodní úrovni musí hrát pouze hendikepovaní, kte í prošli mezinárodní klasifikací. Délka hrací doby je 3 15 minut (zdroj autor). Obrázek 1: Ukázka prototypu sledge (zdroj autor) 15

16 Sledge hokej by se dal nazvat p ímým potomkem ledního hokeje, jeho ko eny m žeme nalézt ve švédském Stockholmu. Tam po átkem 60. let cht la skupina Švéd z rehabilita ního centra pokra ovat v hraní hokeje, a to i navzdory svému postižení. Rozhodli se sestavit speciální sán sledge, které byly vyrobeny z kovového rámu p ipevn ného na nožích z bruslí. Jako hokejky používali kulaté palice s idítky jízdních kol (zdroj internet). Sportu se poda ilo prosadit kolem roku V této dob p sobilo v okolí Stockholmu již 5 tým, ve kterých po boku hrá s t lesným postižením hráli i jejich p átelé bez postižení. V 70. letech se sledge hokej omezil pouze na n kolik mezistátních utkání mezi Švédskem a Norskem. V 80. letech se mezi sledge hokejové zem p idala také Velká Británie (1981) a Kanada (1982). Teprve koncem minulého století tento dynamický sport pro vozí ká e za al nabírat na obrátkách. V roce 1990 USA ohlásily sv j vstup na mezinárodní scénu sledge hokeje, v roce 1993 se k nim p idalo také Estonsko a Japonsko (IPC, 2005). Po zhlédnutí záznam z Lillehammeru 1994 a Nagana 1998 se k zemím hrajícím sledge hokej p idalo také N mecko, Nizozemí, Korea a eská republika (zdroj internet). Tabulka 1: Výsledky vrcholných sout ží (zdroj autor) AKCE MÍSTO ROK PO ADÍ paralympiáda Lillehammer (Norsko) Švédsko, 2. Norsko, 3. Kanada paralympiáda Nagano (Japonsko) Norsko, 2. Kanada, 3. Švédsko MS Salt Lake City (USA) Kanada, 2. Norsko, 3. Švédsko paralympiáda Salt Lake City (USA) USA, 2. Norsko, 3. Švédsko MS Ornskoldsvik (Švédsko) Norsko, 2. USA, 3. Švédsko ME Zlín ( eská republika) N mecko, 2. Švédsko, 3. Estonsko Paralympiáda Torino (Itálie) Kanada, 2. Norsko, 3. USA ME Pinerolo (Itálie) Norsko, 2. R, 3. N mecko MS Boston (USA) Kanada, 2. Norsko, 3. USA MS Ostrava ( eská republika) USA, 2. Norsko, 3. Kanada paralympiáda Vancouver (Kanada) USA, 2. Japonsko, 3. Norsko ME Solleftea (Švédsko) Itálie, 2. R, 3. Norsko 16

17 1.6.1 Sledge hokej v eské republice Historie eského sledge hokeje je krátká, a to navzdory velké popularit ledního hokeje na našem území. D vody m žeme spat ovat p edevším v nedostupnosti a velké finan ní náro nosti výzbroje, v nep íznivých p írodních podmínkách (hokej lze prakticky provozovat pouze na um lém led ) a v ne zcela ideálních podmínkách pro t lesn postižené. První pokusy o provoz této hry, jež byla limitována sportovním vybavením, prob hly na zlínském stadionu po átkem roku D ležitým mezníkem byl také rok Toho asu prob hla ve Zlín hokejová exhibice Východ Západ, na níž se poda ilo p edvést, p ed zraky kamer a tedy i televizních divák, ukázku tohoto sportu. Tím se dostal sledge hokej do pam ti širší ve ejnosti a mohl se za adit do programu výkonnostních sout ží. (zdroj autor). První zahrani ní výjezd se uskute nil v dubnu 2000 do Dráž an, v kv tnu prob hl odvetný zápas v Praze. Na podzim se konala první evropská š ra, která vedla p es N mecko do Holandska. První zkušenost s velkým turnajem získali naši sledge hokejisté v únoru ve švédském Malmo. První eský turnaj prob hl v zá í 2001 na zimním stadiónu v Krom íži pod názvem Freecorpplus handicap plus. Rok 2002 je pro sledge hokej rokem rozvoje a zlomu. Díky práci mnoha nadšenc a podpo e eského svazu t lesn postižených sportovc se poda ilo rozší it po et mužstev, vznikly nové týmy v Kolín a Olomouci, za ít mistrovskou sout ž a ustanovit národní reprezentaci. První ro ník mistrovské sout že prob hl v sezón 2002/2003 za ú asti t í tým a druhý v sezón 2003/2004 a t etí 2004/2005 za ú asti p ti tým. Byly totiž založeny mužstva v Karlových Varech a eských Bud jovicích. V sezón 2005/2006 se sout že ú astnilo již šest tým, p idala se Sparta Praha. Dosud poslední klub, založený ve Studénce, vznikl v roce Liga nyní ítá sedm tým, což eskou ligu adí k nejpo etn jším a jedné z nejkvalitn jších na sv t (zdroj autor). 1.7 Klasifikace sportu t lesn postižených Klasifikace je hodnotící systém, který se používá k rozd lení sportovc do t íd p i r zných sportovních aktivitách tak, aby jim poskytl srovnatelný výchozí bod pro trénink a sout že. Cílem klasifikace je minimalizovat vliv zdravotního postižení na výsledek sportovní sout že. Ur itým problémem klasifikace jsou velké interindividuální rozdíly 17

18 mezi sportovci s postižením. Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) vyvinul v roce 2003 klasifika ní kodex. Klasifikaci provádí klasifika ní tým, který je tvo en minimáln dv ma klasifikátory, z nichž je jeden hlavním klasifikátorem (Da ová et al., 2008) Klasifikace pro sledge hokej Podmínky pro uznání minimálního postižení jsou: amputace v kotníku, ztráta 10 bod funkce sval na obou dolních kon etinách z maximálního po tu 80 bod, ankylóza kolene, spasticita odpovídající t íd CP7 a zkrácení jedné dolní kon etiny o 7 cm. Sportovci nejsou zp sobilí s poruchou ky elního kloubu, kde je omezena hybnost, s postraumatickými bolestivými stavy, s instabilitou kloub a ani pr kaz ZTP není zárukou pro uznání minimálního hendikepu (Da ová et al., 2008). 2 BIOMECHANIKA FUNK NÍCH KOMPONENT RAMENNÍHO PLETENCE Pletenec ramenní je neúplný kostní prstenec, který vp edu uzavírá hrudní kost. Ramenní kloub je nejpohybliv jším kloubem (Kolá, 2009). Rameno je složeno ze ty kloub : sternoklavikulárního, akromioklavikulárního, glenohumerálního a tzv. thorakoskapulárního (Gross et al., 2005). Kritickým místem mezi volnou horní kon etinou a trupem je glenohumerální kloub, kde se odehrává p evážná ást celkového rozsahu pohyb (Bartoní ek, 2004). Pletenec ramenní usnad uje pohyb a zaujetí polohy ruky v prostoru. To je umožn no vzájemn se dopl ujícími pohyby lopatky po hrudníku a pohyby v glenohumerálním kloubu. Tento komplementární pohyb se nazývá humeroskapulární rytmus (Gross et al., 2005). Pouze pro prvních 30 je pohyb paže provád n s minimálním pohybem lopatky. Hlavice pažní kosti se posouvá o 3 mm sm rem nahoru. Pro každých dalších 30 je tento posun 1 + 0,5 mm sm rem nahoru nebo dol. Teprve potom dochází ke spolupráci lopatky s paží. V posledních 30 abdukce je pom r pohybu v ramenním a sternoklavikulárního kloubu asi 5:4. Tyto pom ry jsou velmi individuální, jejich hodnota je podmín na timingem zapojení p íslušných sval. Plná abdukce je ze 120 podmín na p sobením v ramenním kloubu, ze 60 rotací lopatky 18

19 (Janura et al., 2004). Pro elevaci horní kon etiny nad horizontálu nabývá na významu zevn rota ní komponenta pohybu, která eliminuje kontakt velkého hrbolu pažní kosti s akromionem a korakoakromiálním vazem p i 90 abdukci a umožní tak další pohyb v glenohumerálním kloubu (Cailliet, 1991). Obrázek 2: Funk ní komplex ramene, pohled zep edu (zdroj internet) Obrázek 3: Funk ní komplex ramene, pohled zezadu (zdroj internet) 19

20 2.1 Funk ní anatomie sval ramenního pletence M. serratus anterior táhne lopatku superiorn, lateráln a ventráln a stabilizuje pevn lopatku u hrudníku. Bolest se koncentruje anterolateráln do st ední ásti hrudníku a mediáln od dolního úhlu lopatky a m že se rozší it až do oblasti paže a níže (Simons, 2005). M. trapezius má t i ásti horní, st ední a dolní. Hlavní funkce je elevace, deprese, retrakce a zevní rotace lopatky. Stabilizuje lopatku p i pohybech paže a podílí se na stabilizaci kr ní a hrudní páte e. Ve všech ástí musculu trapeziu je mnoho p enesených bolestí a bolestivých syndrom (Travel, 2005). M. levator scapulae má podíl na stabilizaci lopatky a elevaci lopatky a ve flexi provádí homolaterální rotaci a v extenzi kontralaterální rotaci. Bolest je v oblasti konkavity šíje, na vertebrálním okraji lopatky. P i p etížení pacient nedokáže oto it hlavu, extenze a rotace krku omezena a jsou asté blokády horní ásti kr ní páte e (Simons, 2005). Dynamická funkce mm. rhomboidei je elevace a addukce lopatky, p i jednostranné akci rotují páte kontralateráln, asistují p i addukci a extenzi paže stabilizací lopatky v retrakci, p idržují dolní úhel lopatky k žebr m p i tlaku horních kon etin proti odporu. Bolest se koncentruje kolem mediálního okraje lopatky a m že být zp sobena dlouhým držením paže v 90 abdukci nebo ramena v protrakci (Travel, 2005). M. deltoideus je nazýván jako hloupý herec (Simons, 2005). Vytvá í povrchový reliéf ramenní krajiny (Kapandji, 1982). Ramenní kloub p ekrývá sval deltový, který vtla uje kost pažní do jamky ramenního kloubu a provádí upažení paže (Trojan, 1997). Svalové nap tí m. deltoideus zatla uje hlavici pažní kosti do kloubní jamky a tím napomáhá stabilit ramenního kloubu (Dylevský, 2000). Je to jeden ze sval, v n m nej ast ji vznikají trigger pointy. Trigger point v anteriorní ásti svalu vyza ují bolest dop edu a do st edu, v posteriorní ásti vyza ují bolest dozadu. Dále bolest vzniká p i p ímém úderu, p etížení kv li dlouhodobému zvedání b emene, intramuskulární injekce, bolesti plynoucí z postižení glenohumerálního kloubu, tendinitis rotátorové manžety a bursitida jsou p í inou hluboké bolesti (Travel, 2005). Dynamická funkce m. coracobrachialis je flexe v rameni s dopomocí m. deltoideu, pomocná funkce je horizontální addukce a maximální abdukce. Svou kontrakcí zp sobuje adduktor lopatky a tím nedovolí ventrálního tahu m. pectoralu major a m. subscapularu. 20

21 Spolu s caput breve m. biceps brachii táhne fossu glenoidalis ventráln, lateráln a kraniáln p es hlavici humeru. Stabiliza ní funkcí je centrace glenohumerálního kloubu (Simons, 2005). Dynamická funkce m. latissimu dorsi je extenze, addukce, vnit ní rotace ramene, p ibližuje trup k paži, zvedá spodní žebra, elevace pánve a stabilizuje lopatku, ramena a žebra. Bolest se objevuje v oblasti spodního úhlu lopatky a p etížení bývá z d sledku opakovaných pohyb ve sm ru akce svalu (Simons, 2005). M. teres major et minor stabilizuje hlavici humeru v jamce b hem abdukce, flexe i extenze a hlavní funkcí je zevní rotace v rameni. Pacienti cítí ostrou bolest v zadní ásti m. deltoideu. K p etížení svalu dochází p i nadm rn provád ném ventro-dorzálním pohybu (Travel, 2005). M. subscapularis provádí vnit ní rotaci a addukci ramene proti subluxaci, pomáhá fixaci hlavice humeru ve fossa glenoidalis b hem pohyb ramene a abdukuje lopatku. Pracuje jako aktivní vaz, který tla í hlavici humeru k jamce spolu se svaly manžety rotátor a dlouhou hlavou bicepsu. Bolest je cítit prudce v klidu i p i pohybu na zadní stran ramene a v oblasti lopatky. P etížení je díky opakované a nárazové námaze s výraznou aktivitou vnit ní rotace ramene (Travel, 2005). Hlavní funkcí m. infraspinatu je zevní rotace, kraniální vlákna provádí abdukci ramene a kaudální vlákna addukci ramene v celém rozsahu. Bolest je poci ována p i p etížení p i pohybu st ídav do zevní a vnit ní rotace, nap íklad po b hu na b žkách nebo po podávání podání v tenise a vyza uje se hluboko v p ední ásti m. deltoideu (Simons, 2005). M. supraspinatus je výrazným stabilizátorem hlavice humeru a je to hlavní abduktor ramene. Bolest je v oblasti st edních vláken m. deltoideu a sm uje distáln po paži k laterálnímu epikondylu (Simons, 2005). Funkce m. supraspinatus je d ležitá jak z hlediska kvality provád né abdukce, kdy udržuje kloubní plošky u sebe, tak z hlediska kvantity, kdy zvyšuje sílu provád né abdukce (Kapandji, 1982). M. pectoralis major m že podle iháka být zmenšen nebo zcela chyb t, podle Jandy jde o superposturální sval pod 2. žebrem. Všechna vlákna se podílí na addukci a vnit ní rotaci ramene, klavikulární ást pomáhá p i abdukci a flexi v rameni a 21

22 sternokostální ást p i extenzi ramene a p itahuje a zdvihá hrudník. Bolest se vyskytuje ve všech ástech a standartní postižení je omezení pohybu v rameni. M. pectoralis minor táhne lopatku ventro-latero-kaudáln a spodní úhel lopatky dorzo-kranio-lateráln, zp sobuje protrakci lopatky a taky stabilizuje lopatku s ostatními fixátory lopatek. Bolest je p enášena na p ední ást m. deltoideu a až do subklavikulární ásti (Travel, 2005). M. biceps brachii je nazýván jako t íkloubový motor. Dlouhá hlava dvouhlavého svalu pažního p i zevní rotaci v ramenním kloubu asistuje abdukci v rameni a spole n s manžetou rotátor napomáhá fixaci hlavice v jamce b hem abdukce ramene a brání inferiorní dislokaci. Krátká hlava dvouhlavého svalu pažního provádí flexi, addukci, horizontální addukci ramene, flexe v lokti, spolu s m. coracobrachialis táhne lopatku kraniáln. Šlacha dvojhlavého svalu se upíná na vnit ní plochu horní plochy v etenní kosti (tuberositas radii), tedy mimo osu p edloktí. Proto biceps supinuje pronované p edloktí, a je-li p edloktí v supina ní poloze - flektuje jej. V ramenním kloubu abdukuje dlouhá hlava dvojhlavého svalu paži, a krátká hlava ji flektuje (Simons, 2005). M. triceps brachii se nazývá trojhlavá p íšera. Dynamická funkce dlouhé hlavy trojhlavého svalu pažního je extenze v lokti, extenze a addukce v rameni, rameno spolu s trupem táhne dorzáln, fixuje hlavici v jamce, táhne hlavici humeru k akromionu, p i 90 abdukce v rameni tla í hlavici do glenoideální jamky. Laterální hlava krom extenze v lokti, táhne humerus posteriorn a do zevní rotace. Mediální hlava emenduje loket vždy bez závislosti na poloze, na rychlosti i odporu proti pohybu a je hlavním svalem pro extenzi lokte. P etížení je p i ch ze o berlích, p i sportu (tenis, golf) (Travel, 2005). 2.2 Kinematika lopatky Pohyby lopatky sm ují nahoru elevace nebo dol deprese, zevn abdukce, protrakce nebo sm rem k páte i, dovnit addukce, retrakce. Rota ní pohyby lopatky m ní polohu dolního úhlu lopatky a sklon kloubní jamky (Dylevský, 2009). Retrakci lopatky provád jí m. trapezius (st ední ást) a m. rhomboideus major et minor. Elevaci lopatky provád jí m. trapezius (horní vlákna) a m. lektor scapulae. Depresi lopatky provádí m. trapezius (horní ást). Protrakci a anteverzi lopatky provádí m. stratus anterior (Dylevský, 2009). 22

23 2.3 Kinematika ramenee Obrázek 4: Zadní pohled na pravý humerus (Neumann, 2010) brázek 5: Bo ní pohled na pravé glenohumerální skloubení dovnit (Neumann, 2010) V ramenním kloubu dochází k pohyb m ve t ech osách, tedy k pohyb m ve sm ru vertikálním, horizontálním a k rotaci. Maximální rozsah pohyb je možný za sou asných pohyb ve všech kloubech ramenního pletence (Kolá, 2009). Všechny svaly pletence ramenního ovliv ují postavení lopatky a tím i postavení jamky ramenního kloubu. Svaly ramenního pletence jsou velmi po etné. Svaly pletence ramenního tvo í dvojice, které 23

24 vytvá í svalové smy ky, které aktuáln nastavují a drží optimální postavení kloubní jamky pro danou fázi pohybu (Dylevský, 2009). Ventrální flexi v ramenním kloubu provád jí: m. deltoideus, m. coracobrachialis a m. biceps brachii (caput breve). Pomocnými svaly jsou m. pectoralis major a m. deltoideus. Pohyb stabilizuje m. trapezius a m. subclavius. Neutraliza ními svaly jsou m. infraspinatus a m. teres minor (zdroj internet). Do flexe je pohyb lopatky minimální (Januraet al., 2004). Véle (1997) diferencuje flek ní pohyb do 4 fází. V první fázi do 60 pohyb vykonávají m. deltoideus (p ední vlákna), m. coracobrachialis a klavikulární ást m. pectoralis major. Pohyb je brzd n inností sval m. teres major et minor a m. infraspinatus. Druhá fáze tvo í p echod do t etí fáze , kdy se za ínají zapojovat m. serratus anterior a m. trapezius. Pohyb brzdí m. latissimus dorsi a pars costosternalis m. pectoralis major. Ve tvrté fázi se aktivují i trupové svaly a tak dochází k zv tšení bederní lordózy a úklonu. Extenzi (dorzální flexi) v ramenním kloubu provád jí: m. latissimus dorsi, m. teres major a m. deltoideus. Pomocnými svaly jsou m. triceps brachii (caput longum), m. teres minor, m. subscapularis a m. pectoralis major. Pohyb stabilizují: m. triceps brachii, m. coracobrachialis, mm. rhomboidei, mm. intercostales, mm. abdominis a m. erector trunci. Neutraliza ními svaly jsou m. deltoideus, m. infraspinatus a m. teres minor. Abdukci v ramenním kloubu provád jí: m. deltoideus, m. supraspinatus a m. serratus anterior. Pomocnými svaly jsou m. deltoideus, m. infraspinatus, m. pectoralis major a m. biceps brachii (caput longum). Pohyb stabilizuje m. trapezius. Neutraliza ními svaly jsou m. infraspinatus a m. teres minor (zdroj internet). Kapandji (1982) d lí abdukci do t í fází podle zapojení sval : 1. fáze 0-90 : pohyb vykonávají svaly m. deltoideus a m. supraspinatus. První fáze kon í nárazem velkého hrbolu na horní okraj glenoidální jamky. 2. fáze : rameno je uzam eno a pohyb je možný zapojením všech komponent pletence. Dolní úhel lopatky rotuje horní a dolní ástí m. trapezius a m. serratus anterior. Pohyb v druhé fázi je zastaven nap tím adduktor (m. latissimus dorsi a m. pectoralis major). 24

25 3. fáze : k dosažení vertikály je nezbytn nutný laterální souhyb páte e, tedy zapojení kontralaterálních paravertebrálních sval. Hamill uvádí, že v první fázi pohybu stla uje m. teres minor hlavici do kloubní jamky. Tato síla vytvá í dvojici sil s tahovou silou svalu m. deltoideus (Janura et al., 2004). Addukci v ramenním kloubu provádí m. pectoralis major, m. latissimus dorsi a m. teres major. Pomocnými svaly jsou m. teres minor, m. subscapularis a m. triceps brachii (caput longum). Pohyb stabilizují: m. serratus anterior a m. trapezius. Neutraliza ními svaly jsou ty svaly, které ruší rota ní komponenty adduktor, tj. vnit ní a zevní rotáto i a druhostranné svaly provád jící addukci (zdroj internet). Pro možnost provedení addukce musí být lopatka nejprve stabilizována vlivem kontrakce mm. rhomboidei proti rotaci (Janura et al., 2004). Kapandji rozd luje rotaci v rameni na volní, která vzniká kontrakcí rotátorových sval, a automatickou, která vzniká mimovoln p i pohybu kolem dvou os. Zevní rotaci v ramenním kloubu provádí m. infraspinatus a m. teres minor. Pomocným svalem je m. deltoideus. Pohyb stabilizují: m. trapezius a mm. rhomboidei. Vnit ní rotaci v ramenním kloubu provádí m. subscapularis, m. latissimus dorsi a m. teres major. Pomocnými svaly jsou m. pectoralis major, m. deltoideus, m. biceps brachii a m. coracobrachialis. Pohyb stabilizují: m. pectoralis major a m. serratus superior. Neutraliza ními svaly jsou m. deltoideus, m. coracobrachialis, m. pectoralis major, m. latissimus dorsi a m. teres major (Dylevský, 2009). Rozsah rota ních pohyb, jež probíhají kolem podélné osy humeru, závisí na stupn abdukce v ramenním kloubu. V nulové pozici (paže u t la, flexe v lokti) je rozsah rotací p ibližn 60. V 90 abdukci je rozsah vn jší rotace v tší a vnit ní rotace menší (Kolá, 2009). 25

26 2.4 Etiologie bolesti v ramenním pletenci u t lesn postižených sportovc U populace vozí ká je rameno ozna ováno jako místo, v n mž je nej ast ji poci ována bolest (Boninger et al., 2001). Bolest se vyskytuje p i ztrát funkce ramene, zvlášt b hem aktivit horní ásti t la, vyskytuje se b hem sportovních nebo normálních aktivit p idružených k b žnému dennímu životu (Lewis et al., 2001). Primární p í ina chronické bolesti v rameni u t lesn postižených používajících k aktivní innosti vozík je opakovaná zát ž b hem p esunu (Fullerton et al., 2003). Bolest p i p esunu je p enesena od trupu p es klí ní kost k lopatce. Dále je p enášena p es subakromiální m kkou tká k pažní kosti (Bayley et al., 1987). Bolest v rameni je zna ným problémem i pro postižené lidi, kte í používají berle i francouzské hole jako primární prost edek k pohybu. P evládající bolest v rameni je stejná u postižených lidí používající vozík nebo francouzské hole a nijak významn se neodlišuje (Haubert et al., 2006). 2.5 Syndromy m kkých tkání Dv nej ast ji popsané mechanické dysfunk ní odchylky ramene jsou impingement syndrom a glenohumerální instabilita. Tyto mohou být i smíšené (Armfield et al., 2003). U sportu t lesn postižených krom instability ramene jsou popisovány onemocn ní m kkých tkání ramene jako nap íklad impingement syndrom, kalcifikující tendinitida, subakromiální burzitida, ruptura rotátorové manžety, syndrom šlachy dlouhé hlavy bicepsu a syndrom zmrzlého ramene, který se vyskytuje zejména až v 5. až 6. dekád života jako vliv na p edchozí onemocn ní ramene (Kolá, 2009) Impingement syndrom Impingement syndrom je primární patologický proces zapletený ve v tšin p ípad bolesti u pacienta s p etíženým ramenem (Figoni, 2009). P vod subakromiálního impingement syndromu je multifaktoriální (Lewis et al., 2001). Jedná se o bolestivý útlak m kkých struktur (vazem korakoakromiálním, šlachy mutulus supraspinatus a subakromiální burzy) nárazem na fénix humeri, tvo en akromionem a korakoakromiálním 26

27 vazem b hem 70 až 120 abdukce. K impingementu dochází b hem strukturálních nebo funk ních zm n. Mezi funk ní p í iny pat í vnit n rota ní postavení humeru, protrakce ramen p i hyperkyfózee hrudní, nedostate ná funkce musculus supraspinatus, spasmus musculus biceps brachii a další poruchy svalové koordinace mezi abduktory a zevní rotátory se stabilizátory lopatky, které mají za následek poruchy v humeroskapulárním rytmu p i abdukci paže (Kolá, 2009). Hlavním subjektivním p íznakem je bolest, která se objevuje p i zát ži i v klidu. Typická je no ní bolest, p i níž nem že pacient na postižené stran ležet. Objektivn je citelná palpa ní bolestivost úponu m. supraspinatus (Kolá, 2009). Je d ležité odlišit impingement syndrom od jiných syndrom, jako je nap íklad glenohumerální nestabilita, kr ní bolestivý zán t míšního ko ene, zán t pouzdra, zán t šlachy, degenerativní kloubní onemocn ní, akromioklavikulární osteoartróza a komprese nervu (Bigliani, 1997). Obrázek 6: Princip vzniku impingement syndromu (Kolá, 2009) Syndrom šlachy dlouhé hlavy bicepsu brachii Šlacha dlouhé hlavy bicepsu je nej ast ji postižena tendinózou. Projevuje se bolestí ramene na p ední stran, zvlášt p i provád ní flexe v rameni i lokti. Výrazn je omezen pohyb paže za t lo. Dochází p i p etížení svalu p i spodních úderech do mí e, p i opakovaných dopadech na dlan nebo p i nevhodné pracovní poloze, kdy je paže držena ve flexi v rameni a v lokti a supinaci p edloktí. Úlohu postižení hraje i kvalitní zapojení dolních fixátor lopatky a stabiliza ního svalstva trupu. K subluxaci šlachy dojde p i ruptu e ligamenta transverza capitis humeri. K poškození tohoto vazu dochází p i násilné 27

28 flexi v rameni p i elevaci lopatky. Pacient cítí ostrou bolest na p ední stran ramene (Kolá, 2009). Obrázek 7: Subluxace šlachy dlouhé hlavy bicepsu brachii (Kolá, 2009) 3 VYŠET ENÍ A FUNK NÍ TESTY RAMENNÍHO PLETENCE 3.1 Vyšet ení pletence ramenního Sou ástí každého vyšet ení ramenního pletence musí být anamnéza, palpace a aspekce. P i anamnéze se ptáme na operace, úrazy nejen kloub, ale i ostatních oblastí, neurologická a cévní onemocn ní, na bolest v klidu a p i pohybu, trvání bolesti, zda je lokalizována nebo n kam vyza uje. P i aspekci je t eba zhlédnout rameno ze všech stran a srovnávat s druhou stranou, všímáme si kr ní páte e, postavení ramen, lopatek, klí ní kosti a sval. P ed vyšet ením palpací se pacienta ptáme, zda poci uje n jakou bolest. Pokud ano, bolestivé místo vyšet ujeme jako poslední. Sou asn vyšet ujeme kr ní a hrudní páte. Bolestivost v oblasti tuberculum majus humeri je p i postižení úpon posteriorní ásti rotátorové manžety. Vp ední ásti hlavice humeru m žeme nahmatatt citlivou oblast sulcus intertubercularis p i postižení dlouhé šlachy m. biceps brachii. Oblast tuberculum minus je asto bolestivá p i postižení úponu m. subscapularis. Bolest akromioklavikulárního skloubení je p i blokád, akutní i chronické instability, degenerativních zm n a zán tu. Processus coracoideus bývá bolestivý p i postižení krátké hlavy m. biceps brachii, úpon 28

29 m. pectoralis minor a m. coracobrachialis. P i vyšet ení joint play zjiš ujeme rozsah a omezení kloubní v le. Pro vyšet ení pasivních pohyb je d ležité, aby pacient maximáln relaxoval svalstvo. Pokud dochází k omezení rozsahu pohybu, zjiš ujeme, zda odpovídá kloubní vzorec. P i testování aktivního pohybu dává pacient sou asn ob horní kon etiny nahoru tak, abychom mohli porovnat rozdíl mezi rozsahem pohybu a bolestí ramen. Poté pohybuje pouze jednou horní kon etinou. Pokud je pohyb omezen, zjiš ujeme, zda je p í inou bolest nebo oslabení sval (Kolá, 2009). 3.2 Funk ní testy ramenního pletence Odporové testy Bolest p i t chto testech nám m že ukazovat na postižení šlach a sval, které se na pohybu podílejí (Kolá, 2009). P i oslabení sval pletence ramenního musí dojít ke kompenzaci funkce jinými svaly. Vyšet ujeme extenzi, flexi, abdukci, addukci, vnit ní a zevní rotaci proti kladenému odporu. Vyšet eny by m ly být i pohyby lopatky (Gross et al., 2005) Testy k posouzení instability Bylo vytvo eno velké množství test, pomocí nichž je možno vyšet ovat instabilitu, tzn. neschopnost udržet hlavici centrovanou do glenoidální jamky (Kolá, 2009). Principem všech t chto test je p sobení pasivní síly na glenohumerální kloub v r zných sm rech. Rockwood testem zjiš ujeme p ední instabilitu glenohumerálního kloubu, tzn. stupe subluxace humeru z kloubní jamky dop edu ve stupních. Crank test je testem obavy z p ední luxace, který bývá u zhruba 95% p ípad prokazatelný. P i akutní luxaci zaujímá pacient charakteristický postoj s držením paže velmi blízko u t la. Pozorujeme prominující akromion a prohlube pod deltovým svalem. Jakýkoliv pohyb paží je nesmírn bolestivý. P i testování ur íme stupe dosažené zevní rotace v rameni, p i kterém se objeví obavy z luxace. Zadní zásuvkový test používáme k vyšet ení zadní instability ramenního kloubu. Jestliže test vyvolá obavy z luxace nebo zjiš ujeme v tší pohyblivost hlavice sm rem dozadu, považujeme test za pozitivní. P i kaudální a multidirekcionální 29

30 instability ramene je viditelná prohlube pod akromionem a je typická u hemiplegik na postižené stran. Clunk test se používá k diagnostice ruptury labrum glenoidale (Fetto et al., 2005) Testy na patologii šlachy caput longum musculus bicipitis brachii Yergasonovým testem hodnotíme patologii šlachy caput longum m. bicipitis brachii v míst sulcus intertubercularis. Ú elem je zjistit, zdali z stane šlacha p i nap tí ve žlábku. Speed v test potvrzuje tendinitidu nebo parciální rupturu šlachy caput longum m. bicipitis brachii. P i testu m žeme sou asn palpovat šlachu a zjiš ovat její p ípadnou subluxaci Testy na rotátorovou manžetu Testy na rotátorovou manžetu slouží k diagnostice léze rotátorové manžety zán tu degenerativního postižení, parciální nebo totální ruptury. Pat í sem odporové testy na jednotlivé svaly manžety, vyšet ení Cyriaxova oblouku a drop arm test (test padající paže). P i vyšet ení Cyriaxova oblouku pacient provádí maximální abdukci ramenního kloubu. Pokud se objeví bolestivost do 30 abdukce, m že to být projevem postižení m. supraspinatus, p i 30 až 60 asto ukazuje na subakromiální burzu, v rozsahu od 60 do 120 je typické postižení rotátorové manžety a p i 180, kdy dochází k maximální rotaci laterální ásti klavikuly, jde o postižení akromioklavikulárního kloubu. Drop arm test nám m že být nápomocen k diagnostice integrity rotátorové manžety (Kolá, 2009) Testy na impingement syndrom Impingement testy nám pomáhají zjistit impingement syndrom (nárazový syndrom). Jedná se o bolestivé postižení v oblasti suakromiálního prostoru, které je zp sobeno drážd ním rotátorové manžety a subakromiální burzy pod akromionem a korakoakromiálním vazem. Manžeta a p edevším m. supraspinatus v etn burzy naráží na korakoakromiální vaz, dochází ke t ení a vzniku burzitidy, tendinitidy, eventuáln k rupturám. Bolest se vyskytuje nej ast ji ve st edních polohách paže. Všechny testy jsou 30

31 specifické pro imingement syndrom m. supraspinatus. Provádíme impingement test podle Hawkinse, Neer v test, Empty can test. U akromioklavikulárního skloubení provádíme cross flexion test a shear test (Kolá, 2009). V praktické ásti diplomové práce se zam íme na testy m kkých struktur ramene p i zát ži. To vše je podloženo dotazníkem. 31

32 4 PILOTNÍ STUDIE 4.1 Hlavní a díl í cíle Cílem pilotní studie bylo stru né shrnutí poznatk o sportu hendikepovaných, o sledge hokeji, o ramenním pletenci a zjistit typ postižení, zran ní, zp sobu vzniku bolesti v rameni a zhodnocení a porovnání poškození ramene pomocí funk ních test. Díl ími cíli bylo zodpov d t tyto výzkumné otázky: Jaká je etnost impingement syndromu u hrá sledge hokeje? M že být impingement syndrom spojen i s jinými syndromy u hrá sledge hokeje? Je vyšší výskyt impingement syndromu u hrá sledge hokeje, kte í používají mechanický invalidní vozík nebo u hrá, kte í používají francouzské hole? Má zát ž vybraného sportu negativní vliv na rozvíjení motorických schopností nebo spíše dochází ke strukturálním a funk ním poruchám ramene? 4.2 Charakteristika studie B hem studie jsme oslovili ke spolupráci 20 hrá aktivn hrající sledge hokej na r zných úrovních. Hlavní kritérium bylo, aby každý hrál minimáln na klubové úrovni, v noval se sledge hokeji minimáln 2 roky a bylo mu alespo 20 let. Všichni testovaní probandi byli muži od 21 do 46 let (v kový pr m r inil 33,1 let) bydlící v eské republice a hrající za eskou reprezentaci i v tuzemské ligové sout ži (viz tabulka 2). Dvacet proband, kte í se zú astnili studie, spadá do šesti typ postižení (viz tabulka 3). 32

33 Tabulka 2: Rozd lení proband v tuzemské lize Ligové týmy Po et proband Praha 2 Karlovy Vary 2 Kolín 5 eské Bud jovice 1 Studénka 1 Zlín 9 Tabulka 3: Typ hendikepu u sledovaných proband Typ poran ní Po et proband Amputace oboustranná 4 Amputace jednostranná 8 Poliomyelitida 1 D tská mozková obrna 2 Míšní léze 2 Nádorové onemocn ní míšního kanálku 1 Rozšt p páte e 2 Tabulka 4: Kompenza ní pom cky, využívající testovaní probandi Pom cka Mechanický vozík Berle i francouzské hole Bez pom cky Po et proband Celkem 50% dotázaných používá jako kompenza ní pom cku mechanický vozík, 35% používá francouzské hole i berle, 15% proband nevyužívá žádnou pom cku. Všech 20 proband projevilo souhlas s ú astí na této studii a bylo seznámeno s ú elem a výsledky studie. 33

34 4.3 Metodika pilotní studie Studie je prospektivní. Podklady pro její zpracování jsme získali v pr b hu roku 2010 a za átkem roku Tuto pilotní studii zhodnotil a sleduje fyzioterapeut eské sledge hokejové reprezentace a ligového týmu Zlína. Studie je rozd lena do dvou ástí. V první ástí jsme shromaž ovali poznatky dotazníkovou formou. Ve druhé ásti jsme testovali ramenní pletenec, abychom zjistili, zda se v n m vyskytuje bolestivý podn t p i jednotlivých testech. Studie probíhala b hem soust ed ní reprezentace. Každý proband byl testován na posteli nebo na mechanickém vozíku s podložkou. Všichni testovaní probandi byli v sed Sledované parametry dotazníku Každý respondent vyplnil dotazník s otázkami zam enými na sledge hokej, na etnost a typu tréninku, na zran ní b hem a p ed hraním sledge hokeje, na typ, intenzitu a lokalizaci bolesti v rameni. Z etel byl brán i na kompenza ní pom cky. Dotazník jsme vytvo ili sami, inspirovali jsme se systémem rozd lením do více ástí. Otázky jsou koncipovány tak, abychom zjistili veškeré informace pot ebné pro tuto studii. Obsah jednotlivých ástí dotazníku: 1. ást: shrnutí možnosti tréninku u jednotlivých proband 2. ást: shrnutí zran ní p ed a b hem zát že ve sledge hokeji 3. ást: zhodnocení intenzity, lokalizace, typu bolesti a zp sobu tišení bolesti Tento protokol byl zaveden již v roce Bylo provedeno jedno hodnocení s p edpokladem dalšího zkoumání a testování ramenního pletence. Zp sob vypln ní dotazníku spo íval ve výb ru ze t í až p ti možností a formou slovního dopln ní. 34

35 4.3.2 Funk ní testování ramene Existuje více než dvacet test k ur ení impingementu syndromu ramene (Çalis et al., 2000). Hodnotili jsme reakci a bolestivý náznak i samotnou bolest. Použili jsme dva testy na patologii šlachy dlouhé hlavy bicepsu brachii, dva testy na impingement syndrom a jeden test na patologii m. supraspinatus. P i testování jsme použili níže uvedené testy, protože se vyzna ují svou p esností a spolehlivostí p i zjiš ování bolesti a funk ních problém v ramenním pletenci. Hlavní výb r spo íval v nenáro nosti a jednoduchosti b hem testování a v cíleném zam ení na problém ramene u sledge hokejist Popis jednotlivých funk ních test ramenního pletence Yergason v test Yergason v test jsme provád li v 90 flexi v loketním kloubu. Vyzvali jsme probandy, aby provedli sou asn supinaci p edloktí s flexí v loketním kloubu proti odporu. Test je pozitivní, jakmile pacient cítí bolest, je snížena svalová síla nebo dojde k subluxaci, luxaci šlachy v bicipitálním žlábku. Speed v test Speed v test jsme provád li v 90 flexi v ramenním kloubu s plnou extenzí v loketním kloubu, p edloktí je v supinaci. Vyzvali jsme probandy k flexi v ramenním kloubu v supinaci proti odporu. Test je pozitivní p i poci ování bolesti. P i obou testech jsme palpovali šlachu ve žlábku, tímto jsme zjiš ovali p ípadnou subluxaci i luxaci. Neer test B hem Neerova testu jsme jednou rukou shora fixovali lopatku a druhou rukou jsme provedli plnou flexi a vnit ní rotaci v ramenním kloubu. Test je pozitivní p i poci ování bolesti v rameni. 35

36 Test podle Hawkinse P i testu podle Hawkinse jsme proband m pasivn zvedli paži do 90 flexe v ramenním kloubu a pak jsme provedli vnit ní rotaci v rameni s 90 flexí v lokti. Pokud se objeví bolestivost v oblasti ramene, test je pozitivní. Test empty can B hem empty can testu jsme stáli proti probandovi a provedli jsme pasivn abdukci paže do 90 abdukce. Postupn jsme p ešli do 30 flexe v rameni a nakonec jsme vnit n rotovali paži tím zp sobem, aby palec ruky sm oval k podlaze. V této poloze jsme kladli odpor shora p es loket probanda. P i udávání bolesti v rameni je test pozitivní. 36

37 4.4 Analýza a výsledky studie Výsledky dotazníkového šet ení ást 1: Shrnutí typu tréninku Tabulka 5: Shrnutí typ tréninku u jednotlivých proband Trénink na led Trénink v posilovn Plavání Proband 1 ANO ANO ANO Proband 2 ANO ANO ANO Proband 3 ANO ANO NE Proband 4 ANO ANO ANO Proband 5 ANO ANO ANO Proband 6 ANO ANO NE Proband 7 ANO NE NE Proband 8 ANO ANO ANO Proband 9 ANO ANO ANO Proband 10 ANO ANO ANO Proband 11 ANO ANO ANO Proband 12 ANO ANO ANO Proband 13 ANO ANO ANO Proband 14 ANO ANO ANO Proband 15 ANO ANO NE Proband 16 ANO NE NE Proband 17 ANO NE NE Proband 18 ANO NE NE Proband 19 ANO NE NE Proband 20 ANO ANO NE 37

38 Graf 1: Typy trénink 120% Probandi v % 100% 80% 60% 40% Probandi v % 20% 0% led posilovna plavání Podle dotazníku jsme vyhodnotili, že všichni, tedy 100% sledge hokejist, trénují na led, a to v pr m ru 2 až 3 hodiny týdn. Celých 75% proband stráví 1 až 2 hodiny v posilovn týdn a 55% proband chodí jednou týdn plavat. ást 2: etnost zran ní ramene Graf 2: Shrnutí zran ní 60% Probandi v % 50% 40% 30% 20% Probandi v % 10% 0% B hem sportu P ed sportem Bez zran ní 38

39 Z dvaceti oslovených proband udává 50% zran ní v dob hraní sledge hokeje, 35% proband bylo zran no p ed hraním sledge hokeje, zbytek proband, což vyjad uje 15%, nebylo zran no ani v dob p ed hraním sledge hokeje, ani b hem tohoto sportu. ást 3: Bolest ramene Graf 3: Vyhodnocení výskytu bolesti Probandi v % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% Probandi v % 20% 10% 0% Pouze p i zát ži P i zát ži a v klidu V klidu v bec Po vyhodnocení dotazníku jsme zjistili, že 80% hrá udávalo bolest b hem zát že, 60% p i zát ži a zárove i v klidu nebo po zát ži, 10% pouze v klidu a 10% dotázaných proband necítí bolest v rameni v bec. 39

40 Graf 4: Lokalizace boleesti Lokalizace bolesti ze pĝedu - 60% z vnčjší sttrany - 40% shora % uvnitĝ % Lokalizace bolessti je u 60% probandĥ udávána zepĝedu, u 40% z vnčjší strany, u 30% shora, u 15% proobandĥ zevnitĝ. NČkteĜí probandi udávají lokaalizaci bolesti na dvou místech. Graf 5: Typ bolesti Typ bolesti tupá - 60% kĝeþovitá - 40% vystĝelující do jiných þástí tčla - 25% 2 citlivá na do otek - 10%. NejþastČjším typpem bolesti je bolest tupá, kterou uvádí 60% 6 probandĥ. Bolest kĝeþovitou udává 40% probandĥ. p U 25% dotázaných vystĝeluje boleest do jiných þástí tčla, tj. dolĥ do horní konþeetiny nebo do hlavy, a u 10% je bolest citllivá na dotek. NČkteĜí probandi udávají typ bollesti na dvou místech. 40

41 Graf 6: Intenzita bolesti Intenzita bolesti jednou za týden - 40% jednou za m síc - 40% každý den - 10% v bec - 10% Jedna skupina 40% proband udává, že intenzitu bolesti poci ují jednou za m síc, druhá skupina 40% proband cítí bolest jednou za týden, pouze 10% oslovených udává pocit bolesti každý den. Zbylých 10% bolest necítí. Graf 7: Zp soby zmírn ní bolesti Probandi v % 80% 70% 60% 50% 40% 30% Probandi v % 20% 10% 0% Mast, masáž Ortéza, taping Žádná pomoc 41

42 Celkem 75% proband využívá jako prost edek ke zmírn ní bolesti mast a masáž, 15% používá taping nebo ortézu b hem zát že a 10% nevyužívá v bec žádnou pomoc, jelikož bolest nepoci ují Výsledky testování Tabulka 6: P ehled vyhodnocení funk ních test u jednotlivých proband Yergason test Speed test Neer test Hawkins test Empty can test Proband 1 NE NE NE ANO NE Proband 2 NE NE NE ANO NE Proband 3 NE NE NE ANO NE Proband 4 NE NE NE ANO NE Proband 5 NE NE NE ANO ANO Proband 6 NE NE NE ANO ANO Proband 7 NE NE NE NE NE Proband 8 NE NE NE NE NE Proband 9 NE NE NE NE NE Proband 10 NE NE NE ANO NE Proband 11 NE NE NE NE NE Proband 12 ANO ANO NE ANO NE Proband 13 NE NE NE NE NE Proband 14 NE ANO NE ANO NE Proband 15 NE NE NE ANO NE Proband 16 NE NE NE ANO NE Proband 17 NE NE NE NE NE Proband 18 ANO ANO NE ANO NE Proband 19 NE NE NE NE NE Proband 20 NE NE NE NE NE U výsledk funk ního testování ramenního pletence u proband znamená ano pozitivitu testu, ne negativitu testu. 42

43 Graf 7: Vyhodnocení funk ních test 70% Probandi v % 60% 50% 40% 30% Probandi v % 20% 10% 0% Yergason v test Speed v test Test podle Hawkinse Neer test Empty can test B hem testování výše popsanými testy jsme zjistili, že nejpozitivn ji dopadl test na impingement syndrom podle Hawkinse. Bolestivý náznak udávalo 12 proband, což je 60% testovaných. Na impingement syndrom podle Neera pozitivn reagovalo 8 hrá, což je 40% testovaných sledge hokejist. Na Empty can test na m. supraspinatus byli pozitivní 2 probandi, což vyjad uje 10% testovaných. Na Speed v test pozitivn reagovali 3 hrá i, což je 15% ze všech testovaných, a dva na Yergason v test, což iní 10% testovaných.. 43

44 4.5 Diskuze T lesn postižený lov k i sportovec je osoba, která z d vodu zdravotního stavu není schopna soustavn vykonávat žádné zam stnání, nebo m že vykonávat pouze zcela jiné zam stnání, nep im ené jejím dosavadním schopnostem a má i omezený výb r vykonávat sportovní aktivitu (Kábele, 1992). Sociologické studie potvrzují ú inek sportu na zvyšování orientace ve spole nosti a tím rozši ování spole né participace zdravých a postižených (Kábele, 1992). Sledge hokej znamená v doslovném p ekladu sá kový hokej. Hraje se na sá kách, které mají zespodu místo skluznic nože. Hrá i se odrážejí dv ma hokejkami. Ty jsou z jedné strany zakon eny bodcem a z druhé strany epelí. Sledge hokej se dá hrát s mnoha postiženími, jako je nap. amputace dolních kon etin, paraplegie/paraparéza, po d tské mozkové obrn, ale i po dalším postižení neuromuskulárního aparátu. P i neadekvátní zát ži, která není kompenzována kup íkladu stre inkem, m že dojít k poruchám funkce m kkých struktur ramene, svalových dysbalancí a dochází až k bolestivému rameni, které je hlavní problematikou této studie pomocí dotazníkového šet ení a funk ních test. Cílem této studie bylo teoretické shrnutí obecných poznatk o t lesn postiženém sportovci, sledge hokeji a další zjišt ní už konkrétn pomocí dotazník a test. Dotazník jsme rozd lili do t í ástí, na typy trénink, zran ní a bolest v rameni. Tyto poznatky jsme zhodnotili pomocí funk ních test na bolestivé rameno. Zjistili jsme a m žeme potvrdit, že zát ž má vliv na rozvíjení funk ních poruch ramene. P i pilotní studii se u sledge hokejist objevují funk ní problémy ramene a je t eba navrhnout r zná kompenza ní a terapeutická ešení, cvi ení pro stabilitu ramenního pletence a pro zmírn ní funk ních problém. Po skon ení testování jsme zjistili vyšší pravd podobnost výskytu impingement sydromu než syndromu patologie šlachy dlouhé hlavy m. bicepsu brachii. M že to být vyšším mechanismem pohybu p i zapojení horních kon etin b hem sledge hokeje, využíváním kompenza ních pom cek a u n kterých i další sporty, konkrétn tenis a florbal. 44

45 B hem testování m žeme nejpozitivn ji vyhodnotit test podle Hawkinse, p i n mž 12 sledge hokejist z celkového po tu 20 udávalo bolest. Celých 8 hrá, kte í byli zárove pozitivní na test podle Hawkinse, reagovalo na bolest i p i Neerov testu. Prokázali jsme, že u 10% proband byly pozitivní hned t i testy Hawkins, Yergason a Speed v test. Pozitivní dva testy m lo 25% proband, 60% proband m lo pozitivní alespo jeden test. Speed v a zárove Empty can test byl pozitivní u 10% proband. Speed v test a test podle Hawkinse byl pozitivní u 15% testovaných proband. Více dotázaných používalo k pohybu mechanický vozík, mén užívalo berle i francouzské hole, a to v pom ru 30% ku 15%. Sedm proband, kte í používají v b žném život mechanický vozík, m lo alespo jeden pozitivní test na impingement syndrom. U proband, kte í používají k pohybu berle i francouzské hole, máme trojici pozitivních na impingement syndrom. Ze zmín ného vyplývá, že existuje vyšší výskyt impingement syndromu u t ch, kte í k pohybu používají mechanický vozík. Z 18 proband, kte í udávají v dotazníkovém šet ení bolest i pocit bolesti v ramenním pletenci, jich bylo 12 rovn ž pozitivních p i testování. Podle výsledk této studie je z ejmé, že u testovaných sledge hokejist, používajících berle i mechanický vozík, je v ohrožení rozvoj funkce a motoriky ramenního pletence kv li každodenní zát ži, která vede ke vzniku nervových a svalových dysbalancí. Potvrdili jsme, že impingement syndrom m že mít vyšší dopad u hrá, kte í používají k pohybu mechanický vozík, než u sledge hokejist, kte í k pohybu využívají francouzské hole i berle. Nem žeme úpln prokázat, že impingement syndrom m že být spojen s jinými syndromy ramenního pletence u sledge hokejist. Impingement syndrom ramene se vyskytoval jako nej ast jší patologie ramene (Bayley et al., 1987). Klinické testy ukázaly, že mají p ijatelnou p esnost v ur ení bolestivého ramene, ale nemohou dob e definovat stupe a lokalizaci poran ní tak jako magnetická rezonance (Silva et al., 2008). Specifika, citlivost, spolehlivost a platnost test na bolestivé rameno jsou asto diskutovány (Leroux et al., 1995). ím více výsledk jednotlivých test existuje a kombinuje se, tím je pozorována vyšší citlivost a menší specifika test. 45

46 Johansson (2008) dokázal, že Neer v test a test podle Hawkinse jsou vysoce schopné a spolehlivé pro použití v praxi. Tyto dva testy nej ast ji diagnostikují impingement syndrom. Podle Murella a Waltona (2001) je p i pozitivním Neerov a Hawkinsov testu oslaben m. supraspinatus ve vn jší rotaci. Curtis et al. (1995) udává na základ další literatury, že je 38 až 73% postižených pozitivních na bolest ramenního pletence podle použití mechanického vozíku i berlí (Samuelsson et al., 2004). Fullerton et al. (2003) zjistil, že riziko vzniku bolesti ramene je dvakrát vyšší u normáln žijících nesportovc než u sportovc. P etížení p edního ramenního svalstva v kombinaci se slabostí zadního ramenního svalstva p ispívá ke vzniku bolesti ramene (Curtis, 1999). Pro prevenci, zmírn ní i ústup bolesti v rameni je pot eba kvalitn navrhnout strukturu cvi ebního plánu i terapie, která by m la být individuáln ešená pro každého sledge hokejistu používajícího k pohybu mechanický vozík nebo berle. 46

47 DOPORU ENÍ PRO PRAXI doporu ujeme za adit problematiku hendikepovaných lidí do výuky vysokoškolského studia na léka ských, zdravotnických a sportovních fakultách doporu ujeme ast jší edukaci fyzioterapeut v rehabilitaci hendikepovaného lov ka a sportovce doporu ujeme, aby u každé sportovní aktivity nebyl opomíjen cvi ební program p evážn zam ený na kvalitní stre ink ramenního pletence a tím p edcházet funk ním zm nám a patologiím doporu ujeme dále pracovat na problematice t lesn postižených a sportu t lesn postižených doporu ujeme další zkoumání této studie u jiných hrá a využití i jiných funk ních test plánujeme dlouhodob jší zkoumání sledge hokejist, ale i jiných postižených sportovc a jejich pravidelné testování 47

48 ZÁV R Dlouhodobá práce, kontakt a zkušenost s t lesn postiženými lidmi, zvlášt sportovci, nás vedla ke zvolení si tohoto tématu diplomové práce. Díky naší dlouholeté innosti s hendikepovanými jsme m li možnost pozorovat jejich postupnou integraci do spole nosti a jejich rostoucí výsledky ve zmín ném sportu. Mohli jsme obdivovat jejich oddanost a odhodlanost se, i p es zdravotní komplikace zp sobené nemocí i úrazem, prosadit. Samoz ejm existují i lidé, kte í se nedokážou vyrovnat i se smí it se svým hendikepem, a to zejména po psychické stránce. T mto lidem je t eba pomoci a ukázat jim sv t i z jiného pohledu - aktivn žijícího postiženého lov ka a sportovce. Sledge hokej získává stále v tší zálibu mezi hendikepovanými. U jeho hrá existuje vyšší riziko vzniku impingement syndromu a bolestivosti ramene než u zdravé populace. M li bychom podpo it tento sport a na základ edukace fyzioterapeut a trenér zajistit ast jší prevenci vzniku zran ní vedoucí až ke vzniku syndrom ramenního pletence, což by se m lo stát cílem cvi ebních program. 48

49 POUŽITÁ LITERATURA: 1. Armfield, R. D., Stickle, L. R., Robertson, D. D., Towers, D. J., Debski, E. R.: Biomechanical basis of common shoulder problems, Seminars in musculoskeletal radiology, 7, 2003,. 1, s Bartoní ek, J., He t, J.: Základy klinické anatomie pohybového aparátu. 1. Vyd. Praha: Maxdorf, s. ISBN Bayley, J. C., Cochran, P. T., Sledge, B. C.: The Weight-Bearing Shoulder. The Journal of Bone and Joint Surgery, 69-A, 1987,. 5, s Bigliani, U. L., Levine, N. W.: Current Concepts Review Subacromial Impingement Syndrome. The Journal of Bone and Joint Surgery, 79, 1997, s Boninger, M. L., Twers, J. L., Cooper, R. A., Dicianno, B. E., Munin, M. C.: Shoulder imaging abnormalities in individuals with paraplegia. Journal of Rehabilitation Research and Development, 38, 2007,. 4, s Bremer, A., K. Sennwald, G., R. Favre, P. Jacob, H., A., C.: Moment arms of forearm rotators. In: Clinical Biomechanics, 21, 2006, s Cailliet, R.: Shoulder pain. 3rd. ed. Philadelphia: FA Davis Company, Çalis, M., Akg n, K., Britane, M., Karacan, I., Çalis, H., Tüzün, F.: Diagnostic values of clinical diagnostic tests in subacromial impingement syndrome. Annals of the Rheumatic Disease, 59, 2007, s Curtis, K. A., Roach, K. E., Applegate, E. B., Amar, T., Bendow, C. S., Genecco, T. D., Gualano, J.: Development of the wheelchair user s shoulder pain index (WUSPI). Paraplegia, 33, 2005, s Curtis, K. A., Tyner, T. M., Zachary, L., Lentell, G., Brink, D., Gean, K., Hall, J., Hooper, M., Klos, J., Lesina, S., Pacillas, B.: Effect of a standard exercise protocol on shoulder pain in long term wheelchair users. Spinal Cord, 37, 1995, s Da ová, K., icho, R., Švarcová, J., Potm šil, J.: Klasifikace pro výkonnostní sport zdravotn postižených. 1. vyd. Praha: Karolinum, s. ISBN Dylevský, I.: Funk ní anatomie. 1. Vyd. Praha: Grada, s. ISBN

50 13. Dylevský, I.: Speciální kineziologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN Figoni, F. S.: Overuse shoulder problems after spinal cord injury: a conceptual model of risk and protective factors. Clinical Kinesiology, 63, 2009, Fullerton, D. H., Borckardt, J., Alfano, P. A.: Shoulder Pain: A comparison of Wheelchair Athletes and Nonathletic Wheelchair Users. In: Medicine & Science in sports & exercise, 35, 2003,. 12, s Gross, J. M., Fetto, J., Rosen, E.: Vyšet ení pohybového aparátu. 2. vyd. Oxford: Triton, S. ISBN Haubert, L. L, Gutierrez, D. D., Newsam, J. C., Gronley, K. J., Mulroy, J. S., Perry, J.: A Comparison of Shoulder Joint Forces During Ambulation With Crutches Versus a Walker in Persons With Incomplete Spinal Cord Injury. Archives of Physical Madicine and Rehabilitation, 87, 2006, s International Paralympic Committee: Paralympic games, The Paralympian, 4, Janura, M., Míková, M. et al.: Ramenní pletenec z pohledu klasické biomechaniky. Rehabilitace a fyzikální léka ství, 11, 2004,. 1, s Johansson, K., & Ivarson, S.: Intra and interexaminer reliability of four manual shoulder maneuvers used to identify subacromial pain. Manual Therapy, 14, 2009, s Kábele, J.: Sport vozí ka. 1. Vyd. Praha: Olympia, s. ISBN Kapandji, I. A.: The kineziology of the joint, Upper limbs. Vol. 1. London: Churchill Livingstone, s. ISBN Kiss, R. A., Kiss, J., Illyés, A.: Physitherapy vs. Capsular shift and physiotherapy in multidirectional shoulder joint instability. In: Journal of elektromyography and Kineziology, 2010, s Kolá, P. et al.: Rehabilitace v klinické praxi. 1. Vyd. Praha: Galén, s. ISBN Ku era, M., Dylevský, I. et al: Sportovní medicína. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN Ku írková, R. et al.: Paralympijské hry a sledge hokej, Vozí ká asopis nejen pro sedící. Praha: Ministerstvo zdravotnictví eské republiky, 6,

51 27. Leroux, J. L., Thomas, E., Bonnel, F., Blotman, F.: Diagnostic value of clinical tests for shoulder impingement syndrome. Revue du Rhumatisme English Ed., 62, 1995,. 6, s Lewis, S. J., Green, A. S., Dekel, S.: The aetiology of subacromial impingement syndrome. In: Physiotherapy, 87, 2001,. 9, s Murrell, G., Walton, J.: Diagnosis of rotator cuff tears [Abstract]. The Lancet, 357, 2001, s Neumann, D., A.: Shoulder komplex. In: Upper extremity, 2009,. 2, s Samuelsson, K. A. M., Troop, H., Gerdle, B.: Shoulder pain and its consequences in paraplegic spinal cord-injured, wheelchair users. Spinal Cord, 42, 2004, s Silva, L., Andréu, L. J., Mu oz, P., Pastrana, M., Sanz, J., Barbadillo, C., Fernández Castro, M.: Accuracy of physical examination in subacromial impingement syndrome. In: Rheumatolog, 47, 2008,. 5, s Travel, J. G., Simons, D. G.: Myofascial pain and dysfunction. vol. 1. Baltimore: Williams and Wilkins, s. ISBN Trojan, S.: T lov da. 6. vyd. Praha: Grada, s. ISBN Véle, F.: Kineziologie pro klinickou praxi. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN Votava, J. et al.: Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 1. vyd. Praha: Karolinum, s. ISBN

52 P ÍLOHY

53 P ílohy P ílohy 1 Fotodokumentace funk ních test ramenního pletence P íloha 1.1 Yergason v test P íloha 1.2 Speed v test P íloha 1.3 Empty can test P íloha 1.4 Neer v test P íloha 1.5 Test podle Hawkinse (provedení v 90 st. flexi v ramenním kloubu) P íloha 1.6 Test podle Hawkinse (provedení v 90 st. abdukci v ramenním kloubu) P ílohy 2 Dotazník P íloha 2.1 Dotazník k diplomové práci k hodnocení funk ního stavu ramenního pletence u hrá e sledge hokeje

54 P ílohy 1 Fotodokumentace funk ních test ramenního pletence P íloha 1.1 Yergason v test P íloha 1.2 Speed v test

55 P íloha 1.3 Empty can test P íloha 1.4 Neer v test

56 P íloha 1.5 Test podle Hawkinse (provedení v 90 st. flexi v ramenním kloubu) P íloha 1.6 Test podle Hawkinse (provedení v 90 st. abdukci v ramenním kloubu)