Studijní texty. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Transkript

1 Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

2 Charakteristika předmětu Studium v předmětu je zaměřeno na základní aspekty krizového řízení v České republice a ozbrojených silách. Předmět vyjadřuje součinnostní vazby prvků státní správy a samosprávy, místo a úlohu AČR při řešení krizových situací nevojenského charakteru na území státu. Orientuje studenty v problematice krizového řízení v NATO a EU. Předmět navazuje na studium v předmětu Řízení rizik, Řízení bezpečnosti a Manažerské rozhodování. Doporučený postup studia Předmět je tvořen studijními lekcemi (tématy), přednáškami (PwP prezentacemi), studijními texty k danému tématu a doporučenou literaturou. Lekce mají napomoci k úspěšnému zvládnutí problematiky. Přednášky a literatura jsou pro studium v prostředí Moodle stažitelné a ostatní informace kopírovatelné (tisknutelné). Studium přednášek a povinné literatury je prioritním předpokladem zvládnutí konkrétní problematiky (tématu) bloku. Studium doporučené literatury je předepsáno k rozšíření a prohloubení znalostí získaných studiem. Při potřebě vysvětlení nebo konzultace je možnost telefonicky obrátit na lektora. Obsah 1. Aktuální bezpečnostní hrozby pro ČR vývoj bezpečnostního prostředí. 2. Legislativní vymezení krizového řízení. 3. Krizové řízení v České republice. 4. Integrovaný záchranný systém ČR. 5. Použití AČR při řešení krizových situací nevojenského charakteru na území státu. 6. Plánovací a řídící dokumentace krizového řízení. 7. Velení, řízení a součinnost v operacích pod národním velením. 8. Krizové řízení v NATO a EU. 9. Krizové řízení v oblasti obrany státu. 10. Exkurze. 2

3 Téma 1: Aktuální bezpečnostní hrozby pro ČR vývoj bezpečnostního prostředí. Obsah: Úvod 1. Vymezení základních pojmů. 2. Vývoj bezpečnostního prostředí. 3. Aktuální bezpečnostní hrozby pro ČR. Závěr Úvod Bezpečnost ČR je založena na principu zajištění bezpečnosti jednotlivce, ochrany jeho života, zdraví a majetku. K úspěšnému uplatňování tohoto principu je nezbytné zajišťovat bezpečnost státních institucí včetně jejich plné funkčnosti a rozvíjet procesy a nástroje sloužící k posilování bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Ačkoli je za zajišťování bezpečnosti primárně odpovědná vláda, pro snižování rizik naplnění hrozeb je žádoucí aktivní spolupráce občanů ČR, podnikajících právnických a fyzických osob a orgánů veřejné správy. Tímto způsobem dochází k posílení celkové odolnosti společnosti vůči bezpečnostním hrozbám. 1. Vymezení základních pojmů. Bezpečnost je důležitý pojem bezpečnostní terminologie. Často se používá i v obecné mluvě, i v řadě oborů společenskovědních (politologie, sociologie, psychologie, ekonomie), přírodovědných (medicína, ekologie) i technických (strojírenství, informatika). V odborných textech a slovnících vycházejí definice pojmu bezpečnost z jeho obecného používání a v různých vědních oborech se vztahují především k absenci určitých hrozeb. V tomto smyslu je bezpečnost pojímána jako ideální, protože většinou je možné dosáhnout pouze určitého rozsahu eliminace hrozeb či ochrany před hrozbami. Pojem bezpečnost bývá doplňován i různými adjektivy, která se vztahují především k charakteru (původu): 3

4 a) hrozeb, které bezpečnost ohrožují, b) opatření, nástrojů či institucí, které mají bezpečnost zajišťovat a chránit, c) objektů, jejichž bezpečnost má být chráněna. Můžeme tedy říci, že bezpečnost je stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru snížena rizika plynoucí z hrozeb pro určitý objekt a jeho zájmy ( zpravidla národní stát, popř. i mezinárodní organizaci). Národní bezpečnost je stav, kdy objektu (národnímu státu jako celku nebo jeho podstatným atributům) nehrozí závažné ohrožení - svrchovanosti, územní celistvosti, základů politického uspořádání, vnitřního pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví občanů, majetkových hodnot a životního prostředí. *Ani jeho spojenci nejsou vystaveni hrozbám, které by v případě jejich aktivace vyžadovaly ozbrojenou či jinou rizikovou spoluúčast. Kolektivní bezpečnost Charakter soudobých bezpečnostních hrozeb a trendů vyžaduje široký přístup k bezpečnosti kombinující nevojenské a vojenské nástroje. ČR rozvíjí nástroje k prosazování svých bezpečnostních zájmů jak na národní úrovni, tak i prostřednictvím aktivního působení v multilaterálních a bilaterálních vztazích. Úspěšné prosazování bezpečnostních zájmů vyžaduje také zapojení občanů, právnických a fyzických osob a orgánů veřejné správy do zajištění bezpečnosti a celkové posilování odolnosti společnosti vůči bezpečnostním hrozbám. Pro zajištění obrany ČR je klíčová aktivní účast v systému kolektivní obrany NATO opírajícím se o silnou transatlantickou vazbu. ČR podporuje opatření směřující k posílení článku 5 Washingtonské smlouvy, přispívá k rozvoji aliančních sil a prostředků a k adaptaci NATO na nové bezpečnostní prostředí. ČR vytváří podmínky pro aktivní účast v misích NATO, EU a OSN při řešení celého spektra krizí ať již před konflikty, během nich či po nich. Při plnění těchto závazků postupuje v souladu s komplexním přístupem k operacím na zvládání krizí. Prostřednictvím svého členství v EU se ČR aktivně podílí na rozvoji nástrojů a politik definovaných Lisabonskou smlouvou. Zapojuje se do Společné zahraniční a bezpečnostní politiky a v jejím rámci do Společné bezpečnostní a obranné politiky a jejích misí. Podílí se na financování a realizaci evropské rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Současně těží ze vzrůstající spolupráce zemí EU v oblasti 4

5 vnitřní bezpečnosti, ochrany obyvatelstva, ochrany kritické infrastruktury, kybernetické bezpečnosti, při potlačování a zmírňování následků plynoucích z nelegální migrace, organizovaného zločinu, terorismu a nestability dodávek klíčových energetických a jiných surovin. 2. Vývoj bezpečnostního prostředí. Prostředí, které ovlivňuje bezpečnost ČR, prochází dynamickými změnami. Jeho předvídatelnost se vzhledem k rostoucí provázanosti bezpečnostních trendů a faktorů snižuje. Hrozby, jejich zdroje a nositelé mají jak státní, tak stále více i nestátní a nadnárodní charakter. Vnitřní a vnější bezpečnostní hrozby se prolínají a rozdíly mezi nimi se stírají. Uvedené charakteristiky mají zásadní dopad na přístup k zajištění obrany a bezpečnosti. Roste význam komplexního přístupu, který kombinuje vojenské a civilní nástroje, včetně diplomatických a ekonomických prostředků k předcházení hrozeb a zmírnění jejich negativních vlivů. Zvyšují se také nároky na připravenost včasně a efektivně reagovat na nenadálé hrozby. Pravděpodobnost přímého ohrožení území ČR masivním vojenským útokem je nízká. Základní garancí tohoto příznivého stavu je členství ČR v NATO a EU a dobré vztahy se sousedními zeměmi. S tímto stavem však kontrastuje nárůst asymetrických bezpečnostních hrozeb. Ty jsou spojeny s trendy v globálním prostředí, které posilují jejich potenciál a zvyšují možnost šíření hrozeb z relativně vzdálených oblastí místních či regionálních konfliktů a napětí. Charakteristickým rysem současného prostředí je skutečnost, že i nestabilita a konflikty za hranicemi Evropy mohou mít přímý dopad na naši bezpečnost. Mezi hlavní zdroje hrozeb patří vyhrocené postoje vůči hodnotovým základům naší společnosti, zpochybňující koncept demokratického právního státu a popírající základní lidská práva a svobody. Nositelem těchto postojů mohou být jak státy, tak stále častěji nestátní aktéři a různá uskupení a jejich stoupenci. 3. Aktuální bezpečnostní hrozby pro ČR Na základě analýzy bezpečnostního prostředí, ve kterém se ČR nachází, lze identifikovat specifické hrozby pro její bezpečnost. Terorismus. Hrozba terorismu jako metody násilného prosazování politických cílů je trvale vysoká. Charakteristickým rysem je existence nadnárodních sítí volně propojených skupin, které i bez jednotného velení sdílejí ideologii, cíle a plány k jejich naplnění, finanční zdroje a informace. Jsou schopny přímo ohrozit lidské životy a zdraví, ale také kritickou infrastrukturu. 5

6 Šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů. Někteří státní i nestátní aktéři usilují otevřeně či skrytě o získání zbraní hromadného ničení a jejich nosičů. Šíření těchto prostředků může mít závažné důsledky pro bezpečnost v euroatlantickém prostoru. Specifickou hrozbu pak představuje možné použití balistických řízených střel a řízených střel s plochou dráhou letu nesoucích konvenční nebo nekonvenční nálož. Schopnost těchto prostředků zasáhnout z velké vzdálenosti území ČR nebo jejích spojenců klade vysoké nároky na aktivní i pasivní protiopatření. Kybernetické útoky. Rostoucí závislost na informačních a komunikačních technologiích zvyšuje zranitelnost státu a jeho občanů vůči kybernetickým útokům. Tyto útoky mohou představovat nový způsob vedení války nebo mohou mít kriminální či teroristickou motivaci a mohou být použity k destabilizaci společnosti. Úniky strategicky důležitých informací, zásahy do informačních systémů státních institucí či strategických podniků a společností, které zajišťují základní funkce státu, mohou ohrozit strategické zájmy ČR. Nestabilita a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru a jeho okolí. Nevyřešené konflikty se všemi negativními důsledky mohou mít přímý i nepřímý vliv na bezpečnost ČR. Neřešené spory etnického, teritoriálního nebo politického a ekonomického charakteru mají potenciál vyústit do ozbrojených konfliktů či svádět některé státy k budování sfér vlivu a zároveň oslabovat mechanismy kooperativní bezpečnosti i politické a právní závazky v oblasti evropské bezpečnosti. Negativní aspekty mezinárodní migrace. Negativním jevem je zejména nelegální migrace a její možné důsledky, například napojení na organizovaný zločin. Pozitivní přínosy legální migrace pro kulturní, politický a ekonomický rozvoj společnosti může oslabit nedostatečná integrace přistěhovalců. Ta může být zdrojem sociálního napětí, které může ústit například v nežádoucí radikalizaci členů přistěhovaleckých komunit. Organizovaný zločin a korupce. Širší rozměr získává v současném bezpečnostním prostředí organizovaný zločin, který prostřednictvím obchodních i osobních vztahů překračuje hranice států. Narůstá schopnost kriminálních sítí narušovat instituce a hodnoty právního státu, infiltrovat orgány státní správy a ohrožovat bezpečnost občanů. Často se tak děje prostřednictvím korupce. Organizovaný zločin společně s korupčními praktikami může nabýt podoby vlivových, klientelistických, nebo korupčních sítí a vést k podkopání samotných základů společnosti. Výsledkem může být ztráta důvěry občana v poctivost a nestrannost fungování veřejných institucí, pokřivení tržních vazeb, ekonomický úpadek a destabilizace státu. Nejasná hranice mezi politickou a kriminální motivací živenou korupcí navíc často vede k propojování struktur organizovaného zločinu s teroristickými sítěmi. Ohrožení funkčnosti kritické infrastruktury. Kritická infrastruktura představuje klíčový systém prvků, jejichž narušení nebo nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva nebo ekonomiku státu. S ohledem na vysoký stupeň vzájemného propojení jednotlivých 6

7 odvětví je kritická infrastruktura ohrožena komplexně, a to přírodními, technologickými a asymetrickými hrozbami. Zejména funkčnost energetické infrastruktury je ohrožována jak politickými tlaky, tak hrozbami s kriminální podstatou. Příkladem těchto ohrožení jsou politicky motivované manipulace s dodávkami strategických surovin, vstup cizího kapitálu s potenciálně rizikovým původem a cíli do kritické infrastruktury ČR, sabotáže či hospodářská kriminalita. Přerušení dodávek strategických surovin nebo energie. V rychle se měnícím globálním světě získávají otázky zajištění energetické a surovinové bezpečnosti stále větší význam. Soutěžení o přístup ke zdrojům strategických, zejména energetických surovin, se stává nedílnou součástí mezinárodních vztahů. Prioritou je vytvářet předpoklady pro nepřerušované diverzifikované dodávky strategických surovin a v domácím prostředí pak předpoklady pro stabilní dodávky elektrické energie a pro tvorbu strategických rezerv státu. Rostoucí důležitost má i oblast potravinové bezpečnosti a zajištění přístupu ke zdrojům pitné vody. Pohromy přírodního a antropogenního původu a jiné mimořádné události. Extrémní projevy počasí a pohromy přírodního a antropogenního původu mohou mít kromě ohrožení bezpečnosti, životů a zdraví obyvatel a jejich majetku a životního prostředí dopad také na ekonomiku země, zásobování surovinami, pitnou vodou či poškození kritické infrastruktury. Šíření infekčních nemocí s pandemickým potenciálem zvyšuje zranitelnost populace a klade větší nároky na ochranu veřejného zdraví a zajištění poskytování zdravotní péče. Závěr Charakter soudobých bezpečnostních hrozeb a trendů vyžaduje široký přístup k bezpečnosti kombinující nevojenské a vojenské nástroje. ČR rozvíjí nástroje k prosazování svých bezpečnostních zájmů jak na národní úrovni, tak i prostřednictvím aktivního působení v multilaterálních a bilaterálních vztazích. Úspěšné prosazování bezpečnostních zájmů vyžaduje také zapojení občanů, právnických a fyzických osob a orgánů veřejné správy do zajištění bezpečnosti a celkové posilování odolnosti společnosti vůči bezpečnostním hrozbám. Bezpečnost chápaná jako zajištění nejen svrchovanosti, územní celistvosti a nezávislosti naší vlasti, ale i demokratického právního státu a základních práv a svobod všech našich občanů je trvalým úkolem vlády. Úkoly pro samostatnou práci: 1. Prostudovat základní právní normy, které se zabývají zajišťováním bezpečnosti České republiky. 7

8 2. Seznámit se s Bezpečnostní strategií ČR, Téma 2: Legislativní vymezení krizového řízení Obsah: Úvod 8

9 1. Právní architektura krizového řízení, základní pojmy. 2. Krizové stavy v ČR podle platných zákonů. Závěr Úvod Znalost právních norem je základním a zcela nezbytným předpokladem pro reálné řešení rozsáhlých mimořádných událostí a krizových situací. Právní normy přesně specifikují povinnosti jednotlivých subjektů, ale také jejich pravomoci a odpovědnost. 1. Právní architektura krizového řízení, základní pojmy. Legislativa krizového řízení v ČR tvoří nedílnou součást právních norem v oblasti bezpečnosti a obrany státu. Významný přelom v historii byl rok 1999 a 2000, kdy byl přijat tzv. balíček krizových zákonů. - Zákon č. 240/2000 Sb., o Krizovém řízení. - Zákon č. 238/2000 Sb., o HZS. - Zákon č. 239/2000 Sb., o IZS. - Zákon č. 241/ 2000 Sb., o Hospodářských opatřeních pro krizové stavy. 9

10 Základní legislativa krizového řízení Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky - definuje nouzový stav, stav ohrožení státu, válečný stav, Bezpečnostní radu státu, Zákon č. 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému (IZS) - definuje integrovaný záchranný systém, mimořádné události, záchranné a likvidační práce, ochranu obyvatelstva, zařízení civilní ochrany, věcnou a osobní pomoc, specifikuje použití a složky systému, postavení a úkoly ústředních a územních orgánů, organizaci záchranných a likvidačních prací v místě zásahu, práva a povinnosti právnických, podnikajících fyzických osob a fyzických osob při mimořádných událostech, výjimky, sankce, náhrady, finanční zabezpečení integrovaného záchranného systému, Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonů (tzv. krizový zákon) - definuje základní pojmy krizových opatření, vymezuje stav nebezpečí, definuje krizové orgány jednotlivých stupňů, popisuje povinnosti 10

11 a práva krizových orgánů krizových stavů, práva a ů za povinnosti právnických a fyzických osob, sankce při nesplnění povinností, řízení k náhradám výdajů, škod apod. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů - vymezuje základní pojmy hospodářských opatření pro krizové stavy, vymezuje působnost ústředních a územních orgánů v systému hospodářských opatření pro krizové stavy, charakterizuje systém nouzového hospodářství a hospodářské mobilizace včetně regulačních opatření, Další související právní normy Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky - popisuje použití Armády ČR při mimořádných událostech a krizových stavech, Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky - udává povinnosti samosprávy, Zákon č. 585/2004 Sb., branný zákon - zabývá se odvodním řízení, Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon - řešení povodní, Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně Vyhláška Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení IZS - havarijní plán, koordinace zásahu orgány samosprávy, Vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení 27 a 28 krizového zákona - hovoří o krizovém plánu, Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 281/2001 Sb., kterou se provádí krizový zákon - hovoří o plánech krizové připravenosti určených škol, Vyhláška Státních hmotných rezerv č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění HOPKS 11

12 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení KRIZOVÉ ŘÍZENÍ - souhrn řídících činností orgánů krizového řízení, zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a na plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s: 1. přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo 2. ochranou kritické infrastruktury. Krizovou situací je mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu ( krizový stav ). Kritickou infrastrukturou je prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, narušením jeho funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu. prováděcí předpisy K zákonu č.239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému č.463/2000 Sb., Nařízení vlády o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva, ve znění novely č.527/2002 Sb. č.328/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva vnitra, o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění novely č.429/2003 Sb. č.380/2002 Sb., Vyhláška Ministerstva vnitra k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva 12

13 K zákonu č.240/2000 Sb., o krizovém řízení č.462/2000 Sb., Nařízení vlády k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č.240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění novely č.36/2003 Sb. č.75/2001 Sb., Vyhláška, kterou se stanoví báňsko-technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl pro využití při krizových situacích pro uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol č.281/2001 Sb., Vyhláška, kterou se provádí 9 odst.3 písm. a) zákona č.240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění novely č.237/2003 Sb. K zákonu č.241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy č.498/2000 Sb., Vyhláška Správy státních hmotných rezerv o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy PRÁVNÍ ASPEKTY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STÁTU krizová opatření v rámci krizového řízení státu provádějí zpravidla orgány státní správy, krizová opatření se zpravidla realizují i prostřednictvím omezování zájmu jednotlivce před veřejnými zájmy, stát musí zabezpečit, aby ani v krizových situacích nedošlo k bezpráví a musí garantovat aspoň nejnutnější rozsah práv a svobod, proto musí už před vznikem krizové situace na území státu existovat právní úprava přesně vymezující čas, způsob a rozsah zásahu do práv a svobod občanů, krizové řízení státu je založeno na zvláštním mechanizmu výkonu veřejné moci: 13

14 uplatňování specifických prostředků výkonu veřejné moci (určitá mocenská oprávnění státních orgánů a dalších subjektů) specifické institucionální zabezpečení státu (bezpečnostní systém) Úlohou státu v období krizových stavů tedy je: garantovat nezbytně nutný rozsah práv a svobod občanů chránit občany před bezprávím, materiálně a technicky pomáhat občanům překonávat důsledky krizového jevu, vytvořit podmínky pro přežití občanů, uvolnit dočasné síly, prostředky a zdroje na řešení krizového jevu. Legislativa představuje: tvorbu právních norem, činnost zákonodárných sborů, zákonodárnou moc (zákonodárství). Legislativní proces se uskutečňuje těmito kroky: zákonodárná iniciativa (vláda, výbory parlamentu, poslanci), připomínkování a projednání návrhu, hlasování o návrhu a jeho schválení, vyhlášení (publikace) právní normy. 2. Krizové stavy v ČR podle platných zákonů. SSTT AAVV NNEEBB EEZZPP EEČČÍ ÍÍ Definuje zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení Může se jako bezodkladné opatření vyhlásit, jsou-li OHROŽENY životy, zdraví, majetek, 14 životní prostředí,

15 pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek IZS nebo subjektů kritické infrastruktury. VYHLAŠUJE : - hejtman kraje (v Praze primátor hl. m.) (O vyhlášení neprodleně informuje vládu, ministerstvo vnitra, sousední kraje, pokud mohou být krizovou situací dotčeny též další kraje) DOBA : ROZSAH : - do 30 dnů (se souhlasem vlády ji může hejtman prodloužit) -na území kraje, nebo jeho části NNOUUZZOVVÝÝ SSTTAAVV Definuje ústavní zákon č. 110 /1998Sb, Je možné vyhlásit v případě - živelních pohrom, - ekologických nebo průmyslových havárií, - nehod - nebo jiného nebezpečí které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví, majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. VYHLAŠUJE : - vláda (v případě nebezpečí z prodlení, může vyhlásit předseda vlády, jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší. Vláda o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit). DOBA : - do 30 dnů (doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny) ROZSAH : - jen pro určité území státu. 15

16 OBSAH : - současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva a v jakém rozsahu se omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. 16

17 Závěr Legislativní rámec krizového řízení je zaměřena na působnosti a pravomoci státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace a při jejich řešení (vyjma zajišťování obrany ČR), poskytuje zákonodárství ke krizovým opatřením (krizová legislativa). Je obsahově propojena s legislativou o integrovaném záchranném systému. Ta se především týká přípravy na mimořádné události, záchranných a likvidačních prací a ochrany obyvatelstva před a po dobu vyhlášení krizových stavů. Má podobu zákonů, nařízení vlády a vyhlášek ministerstev. Úkoly pro samostatnou práci: 1. Seznámit se základními právními normami, které se zabývají krizovým řízením v ČR. 2. Nastudovat Zákon č.240/2000 Sb., o krizovém řízení 17

18 Téma 3: Krizové řízení v České republice Obsah: Úvod 1. Základní pojmy a jejich význam. 2. Orgány krizového řízení. 3. Bezpečnostní systém státu. Závěr Úvod Vývoj bezpečnostního prostředí, stávající a nové bezpečnostní hrozby společenského i přírodního charakteru staví orgány státní moci a státní správy ČR před úkoly neustále zdokonalovat a připravovat celý systém krizového řízení. Vzhledem k ekonomickým aspektům se jeví nutné pokračovat v optimalizaci bezpečnostního systému státu a mezinárodní kooperaci v rámci EU. 1. Základní pojmy a jejich význam. 18

19 KRIZE jsou situace, které představují trvale nebo po delší dobu působící odchylku od normálního stavu, která více či méně ohrožuje cíl nějaké organizace nebo její samotnou existenci. Krize jsou odlišné, ale v určitém rozsahu splňují tyto charakteristiky: - moment překvapení, - nedostatek informací, - narůstající tok událostí, - ztráta kontroly nad situací, - jsou ohroženy důležité zájmy, - zvyšuje se vnější tlak na podávání informací, - rozvíjí se poraženecká nálada, - nastupuje panika, - rozklad běžných rozhodovacích procesů. KRIZOVÁ SITUACE je tedy nepředvídatelný, nebo obtížně předvídatelný průběh událostí po narušení rovnovážných stavů -přírodních, technologických a společenských systémů, ohrožujících životy lidí, životního prostředí, ekonomiku, duchovní a hmotné hodnoty lidí. Krizová komunikace: Představuje schopnost organizace otevřeně informovat společnost (veřejnost) o krizové události (havárie, živelní pohroma, epidemie, finanční, ekonomická, nebo jiná krize), zejména o jejich důsledcích a vlivech na přírodu a společnost i o přijatých opatřeních. Krizový management je souhrn vědeckých poznatků, odborných postupů, preventivních a rozhodovacích opatření, umožňujících řídícím pracovníkům řešit úspěšně krizovou situaci. 19

20 krizovým řízením se rozumí: souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s: 1. přípravou na krizové situace a jejich řešením nebo 2. ochranou kritické infrastruktury, 2. Orgány krizového řízení. Orgány krizového řízení jsou: vláda, ministerstva a jiné ústřední správní úřady, Česká národní banka, orgány kraje a další orgány s působností na území kraje, orgány obce s rozšířenou působnosti (dále jen ORP ), orgány obce. Podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů je koordinačním orgánem v přípravě na krizové stavy ministerstvo vnitra. Bezpečnostní rady a krizové štáby Bezpečnostní rada státu (dále jen BRS ) je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti České republiky a přípravu návrhů opatření k jejímu zajišťování. Je zřízena čl. 9 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. BRS v rozsahu pověření, které stanovila vláda, připravuje vládě návrhy opatření k zajišťování bezpečnosti ČR. Tvoří ji předseda vlády a další členové vlády podle rozhodnutí vlády. V rámci BRS působní čtyři stálé pracovní výbory: Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky (v gesci ministra zahraničních věcí). Výbor pro obranné plánování (v gesci ministra obrany). Výbor pro civilní nouzové plánování (v gesci ministra vnitra). Výbor pro zpravodajskou činnost. Výbor pro vnitřní bezpečnost. 20

21 rada kraje a bezpečnostní rada ORP jsou poradními orgány zřizovatele pro přípravu na krizové situace. Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman, který jmenuje členy bezpečnostní rady kraje. Předsedou bezpečností rady ORP je starosta ORP, který jmenuje členy bezpečnostní rady ORP. Obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje a bezpečnostní rady ORP stanovují 6 až 9 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) je pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací. Jeho složení a činnost upravuje Statut ÚKŠ, který schvaluje vláda. ÚKŠ má 17 členů, předsedou jmenuje předseda vlády podle charakteru situace buď ministra vnitra, nebo ministra obrany. Krizový štáb kraje a krizový štáb ORP jsou pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situací. Předsedou krizového štábu kraje je hejtman, který jmenuje členy krizového štábu kraje a předsedou krizového štábu ORP je starosta ORP, který jmenuje členy krizového štábu ORP. Obsah činnosti a složení krizového štábu kraje a krizového štábu ORP stanovují 12 až 14 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Krizový štáb obce může zřídit starosta k přípravě na krizové situace a jejich řešení jako svůj pracovní orgán. Pro složení a činnost tohoto štábu platí přiměřeně ustanovení 12 a 13 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). 3. Bezpečnostní systém státu. K zajištění svých bezpečnostních zájmů ČR vytváří a rozvíjí komplexní hierarchicky uspořádaný bezpečnostní systém, který je propojením roviny politické (vnitřní a zahraniční), vojenské, vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatel, hospodářské, finanční, legislativní, právní a sociální. Základ tohoto systému je především v legislativním vyjádření působností a vzájemných vazeb jednotlivých složek (zákonodárné, výkonné, soudní moci, územní samosprávy a právnických a fyzických osob) a jejich vazeb mimo bezpečnostní systém a ve stanovení jejich povinnosti. Bezpečnostní systém ČR plní funkci institucionálního rámce/nástroje při tvorbě a realizaci bezpečnostní politiky. Základní funkcí bezpečnostního systému ČR je řízení a koordinace činnosti jednotlivých složek odpovědných za zajišťování bezpečnostních zájmů ČR. Zajišťování bezpečnosti ČR nemůže být pouze záležitostí složek, které jsou k tomu výslovně určeny, ale svým právně stanoveným podílem k němu přispívají jak státní orgány a orgány územní samosprávy, tak i právnické a fyzické osoby. 21

22 Struktura bezpečnostního systému zahrnuje zejména prezidenta republiky, Parlament ČR, vládu, Bezpečnostní radu státu a její pracovní orgány, ústřední správní úřady, krajské a obecní úřady, ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, zpravodajské služby, záchranné sbory, záchranné služby a havarijní služby. Za zajišťování bezpečnosti státu a za řízení a funkčnost celého bezpečnostního systému ČR je odpovědná vláda jako vrcholný orgán výkonné moci. Funkční bezpečnostní systém představuje nejen nástroj pro účinné zvládání krizových situací vojenského i nevojenského charakteru, ale zajišťuje i prevenci a přípravu na možné krizové situace a jejich včasnou identifikaci a varování. Fungování bezpečnostního systému, výstavba a rozvoj schopností jeho jednotlivých složek, hospodářské a finanční zabezpečení představují dlouhodobý a náročný proces využívající praktických zkušeností jednak z řešení různých krizových situací, jednak ze systematické přípravy (např. formou různých cvičení) a preventivního působení jednotlivých složek. Bezpečnostní systém musí neustále reagovat na měnící se podmínky a změny v bezpečnostním prostředí a vznikající nové hrozby. Z tohoto důvodu je bezpečnostní systém ČR potřeba vnímat jako otevřený a dynamicky se vyvíjející systém. Závěr ČR rozvíjí systém krizového řízení a metodiku krizového plánování s cílem posílit odborné zázemí pro plánování, přípravu, koordinaci a sjednocení postupů orgánů veřejné správy, právnických a podnikajících fyzických osob při jejich přípravě na krizové situace. Systematicky rozvíjí a posiluje nástroje krizového řízení, přípravu na řešení krizových situací nevojenského charakteru a pro zvládání jejich dopadů. Nezastupitelná je role zdravotnické záchranné služby a zdravotnických zařízení, která zabezpečují poskytování neodkladné zdravotní péče a zajišťování ochrany veřejného zdraví příslušnými orgány. Úkoly pro samostatnou práci: 1. Prostudovat základní právní normy, které se zabývají Krizovým řízením České republiky. 2. Zvládnout problematiku bezpečnostního systému státu a úlohu orgánů krizového řízení. 22

23 Téma 4: Integrovaný záchranný systém v ČR. Obsah: Úvod 1. Pojmový aparát v IZS. 2. Struktura, systém řízení a součinnost. 3. Povinnosti státních orgánů ve vztahu k IZS. Závěr Úvod V posledním desetiletí prošla Česká republika řadou společenských změn. Území republiky postihla i řada mimořádných událostí. Rozsáhlé povodně, průmyslové havárie a v neposlední řadě i zvýšená hrozba mezinárodního terorizmu. Jejich negativní dopady byly na společnost značné. Úsilí o zlepšení podmínek při předcházení vzniku mimořádných událostí a při likvidaci jejich následků vyústilo v roce 2000 v přijetí zákonné úpravy, která je v odborné veřejnosti spíše známa pod názvem krizové zákony nebo krizová legislativa. 1. Pojmový aparát v IZS. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému v 2, a zákon 240/2000 Sb., o krizovém řízení v 2, vymezuje některé základní pojmy: Integrovaný záchranný systém je to koordinovaná vazba jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných, likvidačních prací. Jde tedy o systém koordinace postupů jednotlivých složek IZS při přípravě na krizové situace a při jeho nasazení. Nejedná se o organizaci v podobě instituce, ale o vyjádření předem domluvených pravidel spolupráce mezi jeho složkami. Integrace spočívá v tom, že jednotlivé složky IZS poskytují své zdroje (techniku, materiál, osoby) k vytvoření účelového uskupení sil a prostředků pro likvidaci, respektive eliminaci následků krizové situace. Integrací jednotlivých prvků do 23

24 takového uskupení jsou vytvořeny podmínky k co nejefektivnějšímu a nejúčinnějšímu využití dostupných zdrojů. Záchranné práce je to činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik, vzniklých mimořádnou událostí, zejména ke vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku, nebo životního prostředí vedoucí k přerušení příčin vyvolávajících tuto mimořádnou událost. Likvidační práce jsou to činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Jde především o odstraňování poškozených budov hrozících zřícením, terénní úpravy, čištění řečišť, dekontaminaci zamořených osob, zvířat, pozemků a materiálu. Věcná pomoc jedná se o poskytnutí věcných prostředků při provádění záchranných a likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, starosty obce nebo hejtmana kraje; věcnou pomocí se rozumí také pomoc poskytnutá dobrovolně i bez výzvy, jeli poskytnutá se souhlasem velitele zásahu, starosty obce nebo hejtmana kraje. 2. Struktura, systém řízení a součinnost. Právní úprava oblasti IZS vychází přímo z některých ustanovení Ústavy ČR a Listiny, resp.z ústavního zákona o bezpečnosti České republiky (č. 110/1998 Sb.). Působnost v oblasti IZS je kompetenčním zákonem (č. 2/1969 Sb.) svěřena Ministerstvu vnitra, které je tak gestorem právní úpravy IZS. Celá oblast IZS je zastřešena zákonem o IZS a jeho dvěma prováděcími vyhláškami a prováděcím nařízením vlády. Právní úprava oblasti IZS vznikla společně s krizovým zákonem (č.240/2000 Sb.) a zákonem o hospodářských opatřeních pro krizové stavy (č. 241/2000 Sb.). Tyto tři zákony jsou vzájemně propojeny množstvím odkazů a souvislostí. Základním právním předpisem pro IZS je zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 24

25 25

26 V případě, že základní složky IZS nejsou schopny svými silami a prostředky krizovou situaci zvládnou, nebo je vzhledem k jejímu rozsahu zřejmé, že ji nezvládnou, použijí se v souladu s platnými zákony ostatní složky IZS. Koordinace složek IZS při společném zásahu - Organizační a operační řízení. Každá organizace při svém vnitřním chodu využívá hierarchicky strukturované oprávnění k rozhodování od vedoucího organizace po běžného dělníka nebo úředníka. Takové řízení se obvykle nazývá organizační řízení a je vyjádřeno organizačním řádem organizace. Záchranářské, vojenské, bezpečnostní a další organizace mají samozřejmě také organizační řízení - nazývá se operační řízení Použití IZS se děje v rámci operačního řízení a v právních předpisech jsou zakotvena oprávnění operačních středisek IZS, 26

27 oprávnění velitele zásahu, starosty obce s rozšířenou působností, hejtmana kraje, a dalších subjektů. Operační a informační střediska IZS (OPIS) Úlohu OPIS IZS plní operační a informační střediska hasičských záchranných sborů krajů. Ta jsou fyzicky ve všech krajských městech. Vedle OPIS IZS jsou v krajských městech zřízena technická centra tísňového volání (TCTV) primárně určená k přijímání tísňového volání jednotného evropského čísla tísňového volání 112. ÚKOLY OPIS: - součinnost s OPIS ostatních krajů a složek IZS, - příjem a vyhodnocování informací o požárech a jiných MU, - vyrozumění složek IZS a ostatních orgánů veřejné správy, - povolává a nasazuje SaP, - vyžaduje a organizuje osobní a věcnou pomoc práv. a fyz. osob, - při řešení KS spolupracuje s KŠ a BRK, - provádí varování a vyrozumění obyvatelstva (VaV). Taktická, operační a strategická úroveň řízení při MÚ Podle toho, kdo při zásahu při mimořádné události provádí vlastní koordinaci záchranných a likvidačních prací, se pojmově rozlišují tři tzv. úrovně řízení: taktická úroveň řízení koordinuje velitel zásahu operační úroveň řízení při koordinuje operační a informační středisko některé ze základních složek IZS, strategická úroveň řízení koordinuje starosta ORP, hejtman kraje nebo MV. 27

28 3. Povinnosti státních orgánů ve vztahu k IZS. Stanovené působnosti krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a obecním úřadům ostatních obcí při koordinaci záchranných a likvidačních prací zákonem o IZS jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti. Působnost a úkoly krajského úřadu a hejtmana kraje: - orgány kraje organizují, usměrňují a sjednocují IZS na území kraje, - hejtman kraje schvaluje havarijní plán kraje, vnější havarijní plány, a poplachový plán IZS kraje. Hejtman, vedle své výkonné pravomoci organizovat cvičení a koordinovat záchranné a likvidační práce, zajišťuje prostřednictvím Bezpečnostní rady kraje kontrolní funkci vůči IZS. Základní složky IZS jsou na základě nařízení vlády povinny podávat výroční a jiné zprávy o své činnosti k projednání BRS kraje. Úkoly obecního úřadu a starosty obce Zákon o IZS stanoví orgánům obce, aby zajišťovaly připravenost obce na mimořádné události a podílely se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva. Za tím účelem obecní úřad každé obce má převážnou část úkolů směrovaných do oblasti ochrany obyvatelstva (zejména varování, evakuace a nouzového přežití). Přímo v oblasti vztahující se k záchranným a likvidačním prací patří úkoly: organizuje přípravu obce na mimořádné události, podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací s IZS. Starosta každé obce při zajišťování úkolů obce v rámci jejich podílu na provádění záchranných a likvidačních prací: zajišťuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím, organizuje v dohodě s velitelem zásahu nebo se starostou obce s rozšířenou působností evakuaci osob z ohroženého území obce, 28

29 organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce, je oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci. Povinnosti osob vyplývajících ze zákona o IZS Povinnosti právnických a podnikajících fyzických jsou dvojího charakteru. Jednak aktivní, což se především týká jejich účasti při zásahu a plněním určitých povinností vůči svým zaměstnancům. Dále pasivní povinnosti něco strpět, zejména omezení, která jsou vázána k oblasti ochrany obyvatelstva (strpět evakuaci apod.), strpět vstup na své pozemky apod. (zákon č.240/2000 Sb.) Povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob Základní povinností je poskytnutí osobní nebo věcné pomoci na výzvu velitele zásahu, starosty obce, případně OPIS IZS. Pokud je právnická osoba zahrnuta do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu, má povinnost zajišťovat ochranná opatření vůči svým zaměstnancům a organizovat záchranné práce se svými a vůči svým zaměstnancům. Povinnosti fyzických osob Fyzické osoby mají především za povinnost strpět různá omezení vyplývající z provádění záchranných a likvidačních prací, např. evakuaci. Zákon o IZS dává oprávnění starostovi obce a veliteli zásahu vyžádat od fyzické osoby poskytnutí osobní nebo věcnou pomoc. Dohody na úrovni krajů Využití IZS při mezinárodní spolupráci Kraje na základě zákona o IZS mají možnost vzájemného poskytování pomoci mezi sousedícími regiony různých států a to na základě příhraničních dohod podle zákona o IZS. Krajský úřad je oprávněn uzavírat tyto dohody s příslušným územním celkem sousedního státu, jedná se tedy o dohody na regionální úrovni. Podmínkou je zveřejnění dohody ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí. Poskytování pomoci do zahraničí 29

30 Zákonem o IZS je Ministerstvu vnitra dána pravomoc rozhodovat v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí o humanitární pomoci poskytované státem do zahraničí a zapojování do mezinárodních záchranných operací. Poskytování humanitární pomoci Podle usnesení vlády č. 302/2004 je humanitární pomoc koordinována Ministerstvem zahraničních věcí, přičemž rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků na humanitární pomoc přísluší ministru zahraničních věcí. Systém informování o potřebě humanitární pomoci nebo záchranné operace je založen na přenosu informací prostřednictvím kontaktních bodů státu. Závěr Události posledních let jednoznačně prokázali nutnost existence Integrovaného záchranného systému. Bylo prokázáno také to, že je nutné tento systém zdokonalovat a prověřovat jeho funkčnost. Je nezbytné, aby byly dobře připraveny nejen všechny složky integrovaného záchranného systému, ale také, aby každý občan měl potřebné informace o jeho fungování tak, aby v případě potřeby mohl využít jeho služeb. Občané si musí být vědomi povinností, které jim vyplývají z legislativy řešící krizové situace a taky musí být v dostatečné míře informováni. Úkoly pro samostatnou práci: 1. Prostudovat základní právní normy o Integrovaném záchranném systému ČR. 2. Seznámit se s povinnostmi státních orgánů i osob ve vztahu k IZS. 30

31 Téma 5: Použití AČR při řešení krizových situací nevojenského charakteru na území státu. Obsah: Úvod 1. Právní rámec pro použití ozbrojených sil ČR. 2. Možnosti a způsoby použití AČR při řešení krizových situací. 3. Zásady vyžadování a řízení sil a prostředků AČR. Závěr Úvod Hektický vývoj bezpečnostního prostředí spolu s nárůstem ohrožení přírodního a technologického charakteru vyžaduje společné a efektivní použití všech nástrojů státu k zajištění ochrany obyvatelstva. Armáda České republiky, která představuje jeden ze základních pilířů bezpečnostního systému státu, buduje v rámci ekonomických možností státu svoje schopnosti, tak, aby úkoly vyplývající ze zákonů ČR byly naplněny. 1. Právní rámec pro použití ozbrojených sil ČR. Podle zák. č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR se ozbrojené síly člení na armádu, vojenskou kancelář prezidenta republiky a hradní stráž. Rozhodující úlohu z hlediska obrany státu má AČR. Zákon č.219/ 1999 Sb., o ozbrojených silách ČR říká: Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení. 31

32 Podle 14 tohoto zákona lze armádu použít k plnění těchto úkolů: ke střežení objektů důležitých pro obranu státu, k plnění úkolů PČR při zjišťování ochrany státních hranic, 32

33 k záchranným pracím při pohromách nebo jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí (např. živelní katastrofy, ekologické havárie apod.), k letecké přepravě ústavních činitelů, k zabezpečení letecké záchranné a pátrací služby, k plnění humanitárních úkolů. Použití ozbrojených v rámci krizového řízení státu vychází dále ze zákonů: - Zákon č. 239/2000 Sb., o IZS. - Zákon č. 240/2000 Sb., o Krizovém řízení. 2. Možnosti a způsoby použití AČR při řešení krizových situací. Ozbrojené síly České republiky mohou podpořit civilní orgány na území státu v rámci integrovaného záchranného systému (IZS), a to zejména při zvládání následků rozsáhlých živelních pohrom, průmyslových nebo ekologických havárií. V závažných případech ohrožení vnitřní bezpečnosti státu a jeho občanů může Ministerstvo obrany poskytnout síly a prostředky k podpoře a posílení Policie České republiky (PČR). Pro tyto úkoly jsou síly vyčleňovány v nezbytném rozsahu a v závislosti na jejich dostupnosti. V principu mohou být ve prospěch IZS a PČR využitelné veškeré ozbrojené síly České republiky včetně aktivní zálohy. Jde o činnosti vyplývající ze zákonů, které se plánují, připravují a realizují v podobě operací pod národním velením: a) Asistenční operace AČR v rámci IZS, b) asistenční operace AČR na podporu Policie ČR, c) střežení objektů důležitých pro obranu státu, d) operace na obranu vzdušného prostoru ČR. 33

34 a) - k záchranným pracím při pohromách nebo při jiných závažných situacích, - k odstranění jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky - k leteckému monitorování pohromy - k zabezpečení přepravy humanitární a zdravotnické pomoci - k zabezpečení letecké zdravotnické dopravy b) Při zajišťování ochrany státních hranic, K plnění úkolů služby pořádkové policie nebo ochranné služby, pokud síly a prostředky policie ČR nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti. c) Střežení objektů důležitých pro obranu státu (ODOS): vojenské objekty nevojenské objekty Stavby a pozemky, které mají význam pro obranu státu. Vládou určené objekty strategického významu., d) Ochrana vzdušného prostoru Ochrana vzdušného prostoru ČR je jedním z důležitých úkolů AČR, který se realizuje v rámci integrovaného systému protivzdušné obrany NATO (NATINADS). 3. Zásady vyžadování a řízení sil a prostředků AČR. Základním (a osvědčeným) způsobem vyžadování SaP AČR je cestou OPIS HZS (operační a informační středisko) kraje. Požadavek z OPIS jde na SOC MO (Společné operační centrum Ministerstva obrany) 34

35 Vyžadování a nasazování sil a prostředků AČR k záchranným pracím Použití Armády ČR mohou vyžadovat: hejtmani krajů a starostové obcí, v jejichž obvodu došlo k pohromě, u NGŠ AČR ( 16 odst. 1 zákona č. 219/1999 Sb.; hejtmani krajů a starostové obcí nebo velitel zásahu a velitel jednotky požární ochrany, hrozí-li nebezpečí z prodlení, u velitele VÚ nebo u náčelníka VZ, které jsou nejblíže místu pohromy ( 16 odst. 2 zákona č. 219/1999 Sb.); Ministerstvo vnitra v souladu s ÚPP IZS prostřednictvím OPIS GŘ HZS ČR ( 20 zákona č. 239/2000 Sb.); hejtmani a starostové obcí s rozšířenou působností v souladu s příslušným poplachovým plánem IZS prostřednictvím OPIS IZS kraje ( 20 zákona č. 239/2000 Sb.); velitel zásahu na místě zásahu u velitelů a vedoucích složek IZS, v ostatních případech prostřednictvím místně příslušného OPIS IZS ( 20 zákona č. 239/2000 Sb.); HZS kraje, krajský úřad nebo MV jako ostatní pomoc 1 ( 22 zákona č. 239/2000 Sb.). 1 Ostatní pomocí se rozumí použití sil a prostředků AČR pro potřebu složek IZS. Tyto síly a prostředky nejsou deklarovány v příloze Dohody o pomoci na vyžádání a nejsou zahrnuty v Ústředním poplachovém plánu nebo poplachových plánech IZS krajů. 35

36 Pravomoc k nasazování AČR v rámci IZS a k plnění úkolů PČR má na základě delegované pravomoci ZNGŠ - Ř SOC MO. Je-li ohrožena podstatná část území ČR, rozhoduje o použití armády k záchranným pracím při pohromě vláda na návrh ministra vnitra ( 16 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb.). Vyžadování a nasazování sil a prostředků AČR k likvidačním pracím Použití Armády ČR mohou vyžadovat: Ministerstvo vnitra v souladu s ÚPP IZS prostřednictvím OPIS GŘ HZS, hejtmani a starostové obcí s rozšířenou působností v souladu s příslušným poplachovým plánem IZS prostřednictvím OPIS IZS kraje, velitel zásahu na místě zásahu u velitelů a vedoucích složek IZS, v ostatních případech prostřednictvím místně příslušného OPIS IZS, HZS kraje, krajský úřad nebo MV pro potřebu složek IZS jako ostatní pomoc ( 22 zákona č. 239/2000 Sb.). O použití armády k likvidaci následků pohromy nad rámec vyčleněných SaP AČR v ÚPP IZS rozhoduje vláda ( 16 zákona č. 219/1999 Sb.). 36

37 Vyžadování a nasazování vyčleněných sil a prostředků AČR v případě vzniku mimořádné události 2. nebo 3. stupně na jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany a) k zabezpečení nasazení dekontaminačních odřadů osob, výzbroje a techniky, případně hospodářských zvířat: b) na JE Temelín: hejtman Jihočeského kraje nebo jeho odpovědný zástupce, nebo v případě nebezpečí z prodlení ředitel HZS Jihočeského kraje nebo jeho odpovědný zástupce (řídící důstojník nebo velitel zásahu); c) na JE Dukovany: hejtman Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje nebo jeho odpovědný zástupce, nebo v případě nebezpečí z prodlení ředitel HZS Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje nebo jeho odpovědný zástupce (řídící důstojník nebo velitel zásahu). Závěr Budoucí požadavky na použití AČR budou vyžadovat modularitu struktury a flexibilitu použití v souladu s politicko-vojenskými ambicemi České republiky. Jednotky všech druhů vojsk a služeb různého stupně velení budou muset být připraveny k plnění celé řady činností, se kterými se v minulosti setkávaly jen výjimečně. 37

38 Univerzálnost sil tak bude zabezpečena jejich efektivní využitelností při plnění stále širšího spektra úkolů při eliminaci ohrožení vojenského i nevojenského charakteru na území i mimo území České republiky. Motto: Neobávejme Úkoly pro samostatnou se jasně říci, že práci: naše armáda musí mít dostatečně širokou a celostní bázi a že nemůže 1. Prostudovat být budována základní jen jako právní doplňkový normy, sbor které do se nějakých zabývají ad-hoc Krizovým vznikajících řízením mezinárodních České koalic. republiky. Nikdy jsme sice sami nebojovali a nikdy asi sami bojovat nebudeme, ale na všechny představitelné 2. Zvládnout a problematiku možné scénáře bezpečnostního musíme být připraveni systému státu a úlohu orgánů krizového a musíme řízen Úkoly umět pro reagovat. samostatnou práci: 1. Prostudovat základní právní Z projevu normy prezidenta o Integrovaném republiky záchranném na velitelském systému shromáždění ČR. AČR 2. Seznámit se s povinnostmi Úkoly pro samostatnou práci: Úkoly pro samostatnou práci: 1. Prostudovat legislativu o použití OS ČR 2. Seznámit se se Směrnicí NGŠ AČR k nasazování sil a prostředků AČR v rámci IZS,

39 Téma 6: Plánovací a řídící dokumentace krizového řízení Obsah: Úvod 1. Charakteristika krizového plánování. 2. Normy a zásady zpracování krizových plánů. 3. Povodňové plány. Závěr Úvod Plánování je jednou ze základních manažerských funkcí, která v oblasti krizového řízení má zvláště prioritní postavení. Probíhá v podmínkách rozhodování za rizika a nejistých směrech vývoje situace, která nastane. Má interdisciplinární charakter a vyžaduje značné analytické schopnosti, zkušenosti v modelování a prognózování možného budoucího vývoje. 1. Charakteristika krizového plánování. Krizové plánování je nástrojem krizového řízení a je souhrnem plánovacích činností, procedur a vazeb uskutečňovaných orgány krizového řízení a jimi určenými státními nebo veřejnými institucemi, právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami k realizaci cílů a úkolů při zajišťování bezpečnosti státu a jeho obyvatelstva za krizových situací. Ucelený soubor postupů, metod a opatření, které věcně příslušné orgány a určené subjekty užívají při předcházení, přípravě a odezvě na činnosti v krizových situacích. Krizového plánování ČR je: Zajistit připravenost státu k řešení krizových situací. 39

40 Zajistit sladění bezpečnostní politiky a záměrů použití sil a prostředků státu při zajišťování jeho bezpečnosti s možnostmi, schopnostmi a využitelností sil, prostředků a zdrojů, kterými může stát disponovat. Vytvořit organizační nástroje pro plnění úkolů orgánů krizového řízení při předcházení vzniku a při řešení krizových situací. Krizové plánování Kraje, (ORP) Hejtman zajišťuje připravenost kraje na řešení krizových situací, ostatní orgány kraje se na této připravenosti podílejí. Řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností na území kraje, orgány obcí s rozšířenou působností, orgány obcí nebo právnickými osobami a fyzickými osobami. Za tímto účelem a)zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje, b) zřizuje a řídí krizový štáb kraje, c) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě kraje krizový plán kraje, d) vyžaduje a dostává od hasičského záchranného sboru kraje údaje o 40

41 o kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení, předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech a výrobních kapacitách, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci, o počtech zaměstnanců ve výrobních provozech a počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace, množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek, množství zadržené vody ve vodních nádržích, o počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob, uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě jiných objektů důležitých pro řešení krizových situací, vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických sítích, o stavbách určených k ochraně obyvatelstva při krizových situacích, k zabezpečení záchranných prací a skladování materiálu, o výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami. Pokud tyto údaje jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů pro přípravu a řešení krizových situací. Starosta obce (ORP) Zajišťuje připravenost správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací, ostatní orgány obce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí. Řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností ve správním obvodu obce, orgány obcí, právnickými osobami a fyzickými osobami ve správním obvodu obce. Za tímto účelem 41

42 a) zřizuje a řídí bezpečnostní radu obce, b) organizuje přípravu správního obvodu obce na krizové situace a podílí se na jejich řešení, c) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě obce krizový plán obce, d) vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje potřebné údaje 2. Normy a zásady zpracování krizových plánů. Dokumentace krizového plánování Jde o souhrn plánů a dalších dokumentů zpracovaných k realizaci krizových opatření, které slouží k plnění úkolů při hrozbě vzniku nebo po vzniku krizové situace. Plánovací dokumentace Řídící dokumentace Dokumentace krizového plánování se zpracovává v písemné i elektronické podobě. Krizový plán je základním plánovacím dokumentem obsahujícím souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Jeho účelem je vytvořit podmínky pro zajištění připravenosti na krizové situace a jejich řešení pro orgány krizového řízení a další dotčené subjekty. Krizový plán zpracovávají: ministerstva a jiné ústřední správní úřady, Česká národní banka, jiné státní orgány, jimž krizový zákon ukládá povinnost zpracovávat krizový plán ( 28 odst. 2 krizového zákona), kraje, obce s rozšířenou působností. HZS kraje v souladu se zákonem č. 240/2000 Sb. a vyhláškou MV č. 462/2000 Sb. zpracovává Krizový plán kraje, což je základní dokument pro řešení krizových situací. Vymezuje působnost a odpovědnost orgánů veřejné správy a jiných orgánů, hodnotí možná krizová rizika a jejich dopad na území. Havarijní plánování je součástí krizového plánování a Havarijní plán kraje je přílohou Krizového plánu kraje. 42

43 Krizový plán se skládá ze základní, operativní a pomocné části. Náležitosti a způsob zpracování krizového plánu je upraven v nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). K jednotnému postupu zpracování krizových plánů slouží Metodika zpracování krizových plánů, která stanoví obsahové vymezení náležitostí a další podrobnosti související se zpracováním krizového plánu. 43

44 Krizový plán ORP Krizový plán obce s rozšířenou působností plní úlohu krizové dokumentace obecního úřadu, bezpečnostní rady obce a jejího krizového štábu. Struktura plánu: Základní část Operativní část Pomocná část Obsahuje souhrn opatření a postupů k řešení krizových situací, tedy souhrn plánovacích, metodických a informačních dokumentů, používaných při rozhodovací, řídící a koordinační činnosti orgánů krizového řízení v krizové situaci. 44

45 3. Povodňové plány Povodňový plán jako základní dokument ochrany před povodněmi slouží ke koordinaci činností v daném území v době povodňové situace. 45

46 Závěr Plán je plán ale realita je mnohdy jiná. Proto je třeba nahlížet na plánovací dokumenty jako na možný metodický postup orgánů krizového řízení a ostatních zainteresovaných osob a institucí. Řídící pracovníci musí být natolik odborně zdatní a psychicky pevní, aby byli kdykoli schopni operativně reagovat na vzniklou a měnící se situaci. Za tímto účelem je nutno provádět nácviky a modelování možných situací podle charakteru regionu a objektů, které mohou být nositelem vzniku mimořádné události nebo krizové situace. Úkoly pro samostatnou práci: 1. Prostudovat základní právní normy, které se zabývají Krizovým plánováním v České republice. 2. Zvládnout problematiku obsahu a zásad zpracování krizových plánů. 46

47 Téma 7: Velení, řízení a součinnost v operacích pod národním velením. Obsah: Úvod 1. Charakteristika a členění operací 2. Systém velení, řízení a součinnost. 3. Místo a úloha Společného operačního centra (SOC MO) při řízení v krizových situacích. ; Závěr Úvod Množství ani kvalita sil a prostředků pro splnění úkolu není rozhodující. Pokud nebudeme schopni tyto prostředky účelně řídit, ovládat a efektivně s nimi hospodařit, pak to mohou být pouze velmi drahé hračky v rukou diletantů. Význam součinnosti mezi nasazenými silami zaujímá v krizových situacích takové prioritní místo, že jeho podcenění může mít za následek nesplnění úkolu a dokonce i ztrátu jich samotných. 1. Charakteristika a členění operací Kromě bojových operací je před ozbrojené síly ČR postavena značně rozsáhlá oblast úkolů nevojenského charakteru, jak mimo území státu v rámci NATO a EU, tak na území ČR v systému krizového řízení státu. K podpoře civilních orgánům v krizových situacích nevojenského charakteru je stanoveno: Na území ČR budou ozbrojené síly připraveny poskytnout v nezbytném rozsahu a podle dostupnosti na podporu integrovaného záchranného systému nebo Policie ČR síly a prostředky, které mohou být dále posíleny jednotkami aktivních záloh. 47

48 V principu budou ve prospěch integrovaného záchranného systému nebo Policie ČR využitelné všechny síly a prostředky ozbrojených sil. Jde o činnosti vyplývající ze zákonů, které se plánují, připravují a realizují v podobě operací pod národním velením. v podmínkách AČR se jedná zpravidla o operace v rámci opatření krizového řízení ČR a plnění úkolů v PVO ČR; zpravidla bez předem plánovaného použití zbraní a munice; vyjma použití zbraní k sebeobraně při bezprostředním ohrožení života nebo bráněných a chráněných prostorů nebo objektů (obrana vzdušného prostoru, střežení objektů důležitých pro obranu státu apod.). Základní charakteristické znaky národních operací: probíhají vždy pod národním velením; jsou vedeny na území České republiky; jejich charakter je ovlivňován bezpečnostní situací v prostoru nasazení; počty a doba nasazení vojáků; AČR působí v těchto operacích zpravidla na vyžádání; pro vedení operací jsou předurčeny stálé hotovostní síly (SHS) a disponibilní síly; 48

49 Způsob použití AČR Asistenční operace vedené AČR v rámci IZS představují: - Záchranné práce a likvidace následků pohromy, - Plnění humanitárních úkolů ve prospěch civilního obyvatelstva. Asistenční operace na podporu Policie ČR: - Asistenční operace při zajišťování ochrany státní hranice, - Plnění úkolů služby pořádkové policie nebo ochranné služby. Operace ke střežení objektů důležitých pro obranu státu Operace na obranu vzdušného prostoru ČR. 49

50 2. Systém velení, řízení a součinnost. Velení a řízení je funkční proces cílevědomého působení orgánů velení na podřízené velitelské stupně zaměřený na efektivní splnění stanovených úkolů. Velení je proces, pomocí něhož velitel prosadí u podřízených svůj záměr a rozhodnutí. To představuje pravomoc a odpovědnost za rozvinutí přidělených sil v rámci jeho struktury velení ke splnění jejich úkolu. Řízení je proces, jehož prostřednictvím velitel s pomocí štábu organizuje, řídí a slaďuje činnosti přidělených sil v souladu se svým plánem a záměrem. To umožňuje usměrnit a řídit přidělené síly velitelé, štáby a jejich podřízení k plánování, usměrňování, sladění a řízení operace. Požadavky na V a Ř pevnost nepřetržitost operativnost interoperabilita utajení 50

51 Systém velení a řízení - je souhrn technických zařízení, osob a jimi realizovaných procesů, který poskytuje nezbytnou podporu veliteli při plánování, úkolování a řízení bojové činnosti podřízených sil a prostředků v souladu s jim stanovenými úkoly a cíli. Z 51

52 Účinnost velení a řízení v operacích obecně i na teritoriu státu bude záviset zejména na efektivní organizaci velení a řízení, na respektování zvláštností velení v krizových, humanitárních a záchranných operacích a v neposlední řadě na zvládnutí způsobů vyžadování a nasazování sil a prostředků AČR. Strategickým místem na úrovni státu pro řízení krizových situací je Ústřední krizový štáb Na regionální úrovni se vytvářejí Krizové štáby krajů a obcí. Součinnost mezi součástmi AČR a orgány státní správy a samosprávy koordinují Krajská vojenská velitelství (KVV). KVV řeší otázky součinnosti a podpory nasazeným SaP AČR v jejich regionu s důrazem na komplexní zabezpečení (možnost stravování, ubytování, doplňování PHM, parkování většího počtu techniky atd.) s ohledem na minimalizaci nákladů ze strany AČR (bezplatné ubytování, ubytovaní na vrub orgánů samosprávy ). Poskytuj informace o závěrech zasedání KŠ a bezpečnostních rad krajů při řešení v regionu. Záchranné práce v prostoru nasazení řídit a koordinovat velitelem zásahu. Tím je zpravidla velitel jednotky požární ochrany nebo příslušný funkcionář HZS ČR 52

53 s právem přednostního velení. Pokud na místě zásahu není ustanoven velitel zásahu, řídí činnost složek IZS velitel nebo vedoucí zasahujících SaP složky IZS, která v místě zásahu provádí převažující činnost. 3. Místo a úloha Společného operačního centra (SOC MO) při řízení v krizových situacích. Společné operační centrum Ministerstva obrany (SOC MO) komplexně řídí a řeší systém plánování, výstavby, nasazení a podpory sil a prostředků ozbrojených sil ČR v zahraničních operacích a misích v souladu s mezinárodními závazky. Řídí ekonomickou, logistickou a operativní podporu těchto sil a prostředků. Je gestorem výběru, přípravy a vyslání vojáků do pozorovatelských a jiných funkcí v mírových operacích (pozorovatelských misích) zejména OSN, OBSE a EU. SOC MO je určeno k řízení a koordinaci činnosti při nasazení AČR k řešení krizových situací v souladu se zákonem č. 219/1999 Sb. Zabezpečuje činnost Krizového štábu MO, realizuje jeho závěry a rozhodnutí. V souladu s usnesením vlády č. 33/1999 je předurčeno k podpoře činnosti Ústředního krizového štábu (ÚKŠ). 53

54 Úkoly SOC MO SOC MO realizuje rozhodnutí přijatá na úrovni KŠ MO do podmínek AČR v oblasti krizového řízení a je výkonným prvkem v procesu KŘ v rámci resortu MO. SOC MO je řídícím orgánem pro plánování nasazení sil a prostředků AČR v zahraničních operacích včetně jejich národního velení a realizaci nasazení a operačního velení vyčleněných SaP AČR v KS na území ČR. Při řešení krizových a nenadálých situací řídí stálé hotovostní síly a prostředky (SHS), které jsou vyčleněny k plnění úkolů v daných časových normách. 54

55 Součinnostní vazby Vyčleněné SaP AČR mají celorepublikovou působnost. Proto je nutné jejich centrální řízení a zabezpečení součinnosti s civilními orgány krizového řízení a meziresortní koordinaci. Závěr Příprava a řízení operací AČR ve prospěch bezpečnostního systému státu představuje interdisciplinární a meziresortní přístup. Veškeré činnosti stanovené v plánovacích dokumentech (přednáška č. 6) vyžadují dobře připravený personál a všestranné materiální a finanční zabezpečení. Úkoly pro samostatnou práci: 1. Prostudovat základní pojmový aparát oblasti velení a řízení, charakteristiku operací a způsob řízení vyčleněných sil a prostředků AČR. 2. Seznámit se s Doktrínou AČR 55

56 Téma 8: Krizové řízení v NATO a EU Obsah: Úvod 1. Pojmy, orgány krizového řízení, systém řízení. Krizové řízení v NATO a EU. 2. Alianční systém reakce na krize (NATO Crisis Response System - NCRS 3. Implementace NCRS do Národního systému reakce na krize. Závěr Úvod Analýza vývoje politické, sociální a ekonomické situace ve světě ukazuje, že je nezbytné se připravit na řešení situací, které svou intenzitou dopadů vyvolávají krize. Taktéž vývoj situace v České republice předpokládá připravit se na řešení situací, které lze vzhledem k jejich mimořádnosti označit jako krizové. ČR zareagovala v období po 11. září 2001 pozitivně a přihlásila se k boji s mezinárodním terorismem. Bezpečnostní systémy NATO a tedy i ČR předpokládají soustředění úsilí na systém preventivních opatření, aby se minimalizoval čas, důsledky a náklady na zvládnutí případné krize. Dopady krizí se zvládnou tím rychleji a tím efektivněji, čím lepší je materiální, personální, finanční a obsahová připravenost. 1. Pojmy, orgány krizového řízení, systém řízení. Krizové řízení v NATO, EU. NATO Crisis Management: Představuje základní prvek strategie NATO, proces intenzivních politicko-vojenských aktivit, společný jmenovatel pro řízení misí NATO dle čl. 5 Severoatlantické smlouvy i mimo něj, ústřední mechanismus pro použití vojenských aktivit, 56

57 Zahrnuje ujednání, postupy, opatření a prostředky pro národní a kolektivní rozhodování, Prostředky politicko-vojenské konzultace, pevné velení a řízení, zabezpečovací systémy, schopnost odpovídající reakce na nepředvídatelné události. NATO Crisis Management - Cíle efektivně přispět k prevenci vzniku krizové situace, zvládnout vzniklé krize a tím zabránit možným konfliktům, zajistit připravenost civilních a vojenských složek k reakci na krize, v případě vzniku nepřátelství předcházet jeho eskalaci, přesvědčit agresora přerušit útok a stáhnout se, obnovení normálních podmínek. 57

58 NATO Comprehensive Approach (1) žádná organizace není schopna dosáhnout svých cílů při řešení krizových situací samostatně, komplexní řešení krizové situace vyžaduje koordinovaný, společný postup, kombinované využívání vojenských a nevojenských schopností, vojenských a nevojenských subjektů. NATO Comprehensive Approach (2) Budoucnost zdokonalovat vlastní systém NATO Crisis Management, zkvalitňovat spolupráci s OSN, dalšími mezinárodními organizacemi, nevládními humanitárními organizacemi, autoritami v oblasti krize při přípravě a vedení operace, zvyšovat schopnosti NATO podporovat operace ke stabilizaci a rekonstrukci v oblasti krize ve všech fázích konfliktu. Klíčové orgány krizového řízení NATO Policy Coordination Group (PCG): monitorování a vyhodnocování potenciálních krizí, poskytování zpráv a informací a doporučení týkajících se důsledků krizových situací, koordinace spolupráce s OSN, OBSE, Military Committee (MC): poradní činnost pro NAC v oblasti vojenských záležitostí a vojenské strategie a politiky, Political Committee (PC): příprava studií politických problémů, sleduje trendy rozvoje politické situace, Senior Civil Emergency Planning Committee (SCEPC): koordinace jednotlivých oblastí civilního plánování k podpoře vojenských operací. 58

59 Nejvyšší orgán NATO Úloha orgánů krizového řízení příprava návrhů vojenských i nevojenských opatření, poskytování doporučení pro jejich realizaci, příprava návrhů dokumentů pro čl. státy, vedení jednání při přípravě doporučení a návrhů pro NAC, zabezpečení realizace rozhodnutí NAC. 59

60 Situační centrum NATO (SITCEN) Evropská unie Evropská unie je ekonomické a politické uskupení 28 států Evropy čítající 498 miliónů lidí. Původním cílem partnerství evropských zemí po druhé světové válce bylo propojení ekonomik za účelem zabránění vzniku další války v Evropě. Společenství se postupně hlouběji integrovalo i politicky a rozšiřovalo se o další státy. 60

61 Evropská bezpečnostní strategie Růst především jejího ekonomického vlivu: 25% světového HDP, Více než 50% zdrojů světové humanitární pomoci, Více než 50% zdrojů na podporu mezinárodního rozvoje. Potřeba zabezpečit dosaženou ekonomickou moc důvěryhodnou zahraniční a bezpečnostní politikou. Stabilizace ekonomického prostředí. Odpovídající vojenské síly a prostředky. Akcelerátorem růstu ambicí je snaha o udržení klesajícího globálního vlivu UK, Francie a Německa. Jednou ze zásadních proměn v dynamickém vývoji evropské integrace posledních let je skutečnost, že Evropská unie definitivně překročila rámec pouhého ekonomického nadnárodního uskupení a jasně deklarovala svoji ambici hrát roli významného politického a bezpečnostního aktéra na globální úrovni. Odrazem tohoto posunu je ustanovení a naplňování Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, resp. Evropské bezpečnostní a obranné politiky, a koncipování a provádění řady konkrétních kroků na unijní i národní úrovni směřujících k posílení bezpečnosti Evropské unie a jejího bezpečnostního prostředí, demokratických režimů. 61

62 Aktivní přístup k podpoře demokracie ve světě je součástí procesu budování bezpečného sousedství Evropské unie, která v šíření demokracie a podpoře demokratických režimů vidí záruku prevence konfliktů, vyostřených krizových situací a následných negativních dopadů na úroveň bezpečnosti celé Unie. Přístup EU k dnešním hrozbám Žádná z nich není hrozbou čistě vojenského charakteru, a proto nelze žádné z nich čelit jenom vojenskými nástroji. Každá z nich naopak vyžaduje kombinaci různých nástrojů. 2. Alianční systém reakce na krize (NATO Crisis Response System - NCRS NCRS je nástrojem krizového řízení pro zajištění připravenosti Aliance k řešení krizových situací. NCRS zahrnuje širokou škálu opatření, včetně zajištění ochrany sil NATO v případě nenadálého útoku, jejichž prostřednictvím lze reagovat na vznik nebo hrozbu vzniku krizové situace včas, koordinovaně a přiměřenými silami a prostředky. Součástí NCRS jsou bezpečnostní pohotovostní stavy, které zahrnují protiteroristická a protisabotážní opatření k ochraně důležitých civilních i vojenských objektů. NATO Crisis Response Systém nástroj krizového řízení pro zajištění připravenosti Aliance k řešení krizových situací, široká škála opatření, jejichž prostřednictvím lze reagovat na vznik nebo hrozbu vzniku krizové situace včas, koordinovaně a odpovídajícími S+P, integrace opatření prevence a reakce, kombinace vojensko-politických opatření a opatření emergency, flexibilita, prevence, zahrnutá opatření reakce dle čl.5 a mimo něj, boj s terorismem, proti šíření zbraní. 62

63 NCRS zahrnuje čtyři, vzájemně se doplňující složky: - Preventivní možnosti (Preventive Options - PO); - Opatření reakce na krize (Crisis Response Measures CRM); - Opatření proti překvapení (Counter Surprise - CS); - Opatření reakce proti agresi (Counter Aggression - CA). Procedury NCRS Celý cyklus aktivace a deaktivace opatření v reakci na vznik nebo hrozbu vzniku krizové situace, rozčleněný do jednotlivých procedur je poměrně složitý proces, který je na úrovni NATO podrobně popsán v NCRSM (manuál). 1. Cyklus je zpravidla zahájen doporučením vyhlášení jednotlivých opatření členskými zeměmi, zúčastněnými nečlenskými státy NATO, hlavními výbory NATO nebo žádostí Vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) v závislosti na vývoji krizové situace nebo rozhodnutím North Atlantic Council (NAC) realizovat operační plán, v němž jsou opatření reakce na krizi zahrnuta. 2. Po obdržení doporučení nebo žádosti je na velitelství NATO zahájena procedura schvalování. Samotnému schválení v NAC předchází konzultace a koordinace na úrovni výborů NATO, členských států a zúčastněných nečlenských států NATO. Informaci o doporučení nebo žádosti rozesílá velitelství NATO formou žádosti o stanovisko členským státům a příslušným podřízeným velitelstvím NATO k posouzení. 3. V případě, že jsou doporučená nebo vyžádaná opatření NAC schválena, následuje jejich vyhlášení SACEURem formou rozkazu podřízeným velitelům, respektive formou žádosti o jejich realizaci jednotlivým aliančním státům. Výjimku tvoří předběžně schválená opatření reakce na krize. Tato opatření může v případě přechodu procesu krizového řízení NATO z fáze 1 do fáze 2 SACEUR vyhlásit kdykoliv, podle vyhodnocení situace. 4. Po vyhlášení opatření NCRS následuje proces realizace. ČR realizuje vyhlášená opatření na základě rozhodnutí orgánů krizového řízení a o rozsahu realizace 63

64 informuje velitelství NATO formou implementačního hlášení. Implementační hlášení je zasíláno do 24 hodin od vyhlášení prostřednictvím AIG 6008 NATO Crisis Response Message Drafting Application (NCR MDA) nebo NATO Crisis Response Tracking Application (NCRTA) cestou Stálé směny SOC MO (dále SSm SOC MO). V případě opatření CS a opatření CA se implementační hlášení nezasílá. Realizace opatření CS se dokončuje zpravidla do 36 hodin po vyhlášení. 5. Vyhlášená opatření zůstávají v platnosti až do jejich zrušení. Proces zrušení je obdobný jako u vyhlášení, a to na základě doporučení členských států NATO, hlavních výborů NATO, respektive žádosti ze strany SACEURa. 3. Implementace NCRS do Národního systému reakce na krize. základ pro členské státy Aliance k rozvíjení paralelních národních systémů, Manuál je každoročně revidován a podle potřeby novelizován, všechny členské státy NATO - využívání NCRS a přizpůsobení svých příslušných národních systémů zajištěním kompatibility se zásadami a procedurami NCRS popsanými v manuálu, ČR tento požadavek naplňuje prostřednictvím Národního systému reakce na krize (NSRK). Národní systém reakce na krize (NSRK). podpora krizového řízení v ČR, vytváří předpoklady pro účinnou a koordinovanou činnost při předcházení krizi, nebo reakci na již vzniklou krizovou situaci. Využití: orgány krizového řízení, Vláda ČR, ministerstva a jiné správní úřady, 64

65 Česká národní banka, Kancelář prezidenta republiky, Parlament ČR, orgány krajů, ostatní orgány s územní působností a orgány obcí Seznam opatření pro Národní systém reakce na krize, vychází zejména z ústavních zákonů, Bezpečnostní strategie České republiky, krizových zákonů (zákon č. 239/2000 Sb., č. 240/2000 Sb., a č. 241/2000 Sb.,), zákonů branného zákonodárství (zákon č.219/1999 Sb., č. 222/1999 Sb., a č. 585/2004 Sb.,) a Aliančních opatření NCRS (NATO Crisis Response System). Cílem Seznamu opatření pro Národní systém reakce na krize je poskytnout orgánům krizového řízení přehled nezbytných opatření, která bude Česká republika přijímat při vzniku vojenských i nevojenských krizových situací a to i ve vztahu k aliančním opatřením NCRS. Vazby systémů NCRS a NSRK NCRS třípísmenné kódy, které jednoznačně identifikují jednotlivé oblasti NCRS, kterým odpovídá NSRK systém tzv. číselných triád; Oblast NSRK může být svázána s více oblastmi NCRS; Díky vícenásobné vazbě lze v budoucnu spojit systém NSRK i s dalšími systémy reakce na krize (např. plánovaný evropský systém). Opatření zařazená do seznamu jsou členěna na oblasti: NSRK stanovuje opatření, kterými orgány moci zákonodárné, výkonné a samosprávní naplňují svou působnost při řešení krizových situací. Opatření umožňují orgánům krizového řízení nárůstovým způsobem reagovat na hrozící, vznikající nebo vzniklou krizovou situaci. Oblast řízení obrany a zajišťování zahraničních vztahů, Oblast zpravodajského zabezpečení a ochrany, 65

66 Oblast zajišťování vnější bezpečnosti ČR, Oblast zajišťování vnitřní bezpečnosti ČR Oblast zajišťování ochrany obyvatelstva, Oblast zajišťování ochrany ekonomiky. Závěr Charakter soudobých bezpečnostních hrozeb a trendů vyžaduje široký přístup k bezpečnosti kombinující nevojenské a vojenské nástroje. ČR vytváří podmínky pro aktivní účast v misích NATO, EU a OSN při řešení celého spektra krizí ať již před konflikty, během nich či po nich. Při plnění těchto závazků postupuje v souladu s komplexním přístupem k operacím na zvládání krizí. Úkoly pro samostatnou práci: 1. Seznámit se v základních aspektech s problematikou krizového řízení v NATO a EU. 2. Seznámit se a orientovat se v Aliančním a Národním systému reakce na krize podle přiloženého materiálu (Standardní operační postupy). 66

67 Téma 9: Krizové řízení v oblasti obrany státu Obsah: Úvod 1. Obranné plánování a civilní nouzové plánování 2. Plánování obrany státu 3. Závěr Úvod Obrana státu je souhrnem opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému. Základním pilířem výstavby obranného systému státu je členství v NATO a v EU. Zapojením ČR do systému kolektivní obrany členských států NATO je nutné řešit nové úkoly a výzvy. Nové pojetí bezpečnosti spatřuje hlavní rizika v možných krizích uvnitř jednotlivých států, v jejich politické, ekonomické a sociální nestabilitě, v etnických a náboženských sporech i v nebezpečí proliferace zbraní hromadného ničení a terorismu. Mezinárodní bezpečnost je tak stále více ovlivňována faktory, které dříve náležely do oblasti vnitřní bezpečnosti států. 1. Obranné plánování a civilní nouzové plánování Obranné plánování Obranné plánování je souhrn činností, procedur a vazeb uskutečňovaných státními orgány k realizaci cílů a úkolů obrany státu a z nich plynoucích subjektů, postupů a termínů jejich plnění při respektování politických, vojenských, ekonomických a technologických požadavků a při souběžném co nejefektivnějším využívání lidských, věcných a finančních zdrojů. Cílem obranného plánování NATO je vytvořit rámec, uvnitř kterého bude slaďováno obranné plánování a plánování jednotlivých států tak, aby cíl odpovídal vojenským potřebám NATO co nejúčinnějším způsobem. Země NATO si uchovávají svoji svrchovanost, vyčlenění sil je v principu dobrovolné. 67

68 Obranné plánování představuje souhrn činností, procedur a vazeb, realizovaných státními orgány k určení cílů, potřeb a úkolů obrany státu. Musí respektovat: - Politické a ekonomické aspekty - Efektivní zdrojů (lidských, věcných, finančních) Obrana státu je záležitostí všech státních orgánů, orgánů územní samosprávy, právnických osob i občanů. Základním plánovacím dokumentem pro zajištění obrany státu je Plán obrany České republiky. Civilní nouzové plánování (pojem byl převzat z anglické terminologie Civil Emergency Planning ) nepřetržité fungování orgánů státní správy a orgánů územní samosprávy, zajištění civilních zdrojů nezbytných pro chod bezpečnosti, přijatelná forma společenského a hospodářského života, fungování kritické (životně důležité) infrastruktury, spolupráce veřejného a soukromého sektoru, civilně vojenská spolupráce civilní podpora činnosti ozbrojených sil a bezpečnostních zdrojů pro případ jejich použití, včetně koordinace požadavků na ozbrojené síly. CNP jako procesní nástroj musí vést k zajištění připravenosti ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů, orgánů samosprávy, právnických a podnikajících fyzických osob řešit jakékoliv mimořádné události a krizové situace (vojenské, vnitřně bezpečnostní i nevojenské) nebo se na jejich řešení podílet. Výbor pro civilní nouzové plánování (VCNP) je stálým pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu pro oblast civilního nouzového plánování a pro koordinaci a plánování opatření k zajištění ochrany vnitřní bezpečnosti státu. VCNP byl zřízen usnesením vlády ze dne 10. června 1998 č. 391, o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění bezpečnosti České republiky. 68

69 Odpovědným gestorem za činnost VCNP je Ministerstvo vnitra VCNP v rámci vymezené působnosti projednává a posuzuje požadavky a záměry ministerstev a ústředních správních úřadů na přípravné, plánovací a koncepční činnosti a navrhuje nezbytná preventivní opatření. V oblasti své působnosti VCNP dále zabezpečuje meziresortní koordinaci aktivit zástupců České republiky v orgánech Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) a Evropské unie, případně v dalších mezinárodních subjektech. 2. Plánování obrany státu Zajišťování obrany státu je souhrn opatření a činností, které svým obsahem a určením jsou nedělitelnou součástí procesů krizového řízení, a tedy i krizového plánování. Usnesení BRS č. 115/2000, kterým byly schváleny Obecné zásady pro činnost státu při přechodu z mírového stavu do stavu ohrožení státu nebo válečného stavu při řešení vojenských krizových situací, nasměrovalo úsilí všech zainteresovaných ministerstev a správních úřadů k tomu, aby byla otázkám krizového a obranného plánování věnována dostatečná pozornost a celému procesu byl dán jednotný rámec. Plánování obrany státu (zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR: obranné plánování, operační plánování, mobilizační plánování, plánování připravenosti obranného systému státu, plánování příprav k záchranným pracím a k plnění humanitárních úkolů. Obranné plánování představuje souhrn činností, procedur a vazeb, realizovaných státními orgány k určení cílů, potřeb a úkolů obrany státu. Musí respektovat: - Politické a ekonomické aspekty. - Efektivní zdrojů (lidských, věcných, finančních). 69

70 Obrana státu je záležitostí všech státních orgánů, orgánů územní samosprávy, právnických osob i občanů. Základním plánovacím dokumentem pro zajištění obrany státu je Plán obrany České republiky. Systém plánování obrany státu. Plánování obrany státu, stejně jako jakýkoliv jiný druh plánování podle teorie řízení, představuje posloupnost činností od stanovení cíle až po přijetí závazných rozhodnutí, konkretizovaných na obranu státu. Přitom má ale dvojí obsah, který je v praxi vyjadřován i pojmově plánování obrany v rámci působnosti státu jako celku, to je v rámci příprav státu na plnění jedné z jeho základních funkcí (obranné), nebo pouze v rámci působnosti Ministerstva obrany (AČR) při plnění konkrétního úkolu v průběhu operace - operační plánování; obranné plánování. Plánování obrany státu je soubor plánovaných opatření, vzájemně se ovlivňujících, k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením a ke splnění všech požadavků na zajišťování obrany státu, zabezpečení mezinárodních smluvních závazků o společné obraně, včetně podílu ozbrojených sil na činnostech mezinárodních organizací ve prospěch míru, účasti na mírových operacích a podílu při záchranných pracích a při plnění humanitárních úkolů ( 2 odst. 8 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů). 70

71 Dílčí plán obrany Zpracovávají ( 3 Nařízení vlády č. 51/2004 Sb.): ministerstva ( 1 zákona č. 2/1969 Sb.), další ústřední správní úřady ( 2 zákona č. 2/1969 Sb.), Česká národní banka, Krajské úřady. Závěr Účast ČR v kolektivním obranném systému vyžaduje zintenzivnění aktivity státu při formování komplexního systému obrany, který je naším vkladem alianční obraně. Přebudování systému obrany v souladu s charakterem a posláním jako členského státu NATO a potřebami kolektivní obrany, spojený s reformou AČR, je nákladný a dlouhodobý úkol. Výstavba profesionální AČR vychází z dlouhodobých 71

72 obranných potřeb ČR a respektuje ekonomické možnosti státu. Její realizace vyžaduje podporu vládních i opozičních demokratických stran. Úkoly pro samostatnou práci: 1. Prostudovat problematiku krizového plánování v oblasti obrany státu. 2. Seznámit se s obsahem zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR. 72

73 Téma 10: Exkurze u Operačního a informačního střediska Hasičského záchranného sboru (OPIS HZS) Jihomoravského kraje. Obsah: Úvod 1. Výklad a objasnění vedoucího pracovníka OPIS 2. Ukázka pracovišť s vysvětlením činností na nich. 3. Diskuse Závěr Úvod Zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky a spolu s ním i další významné zákony, které přijal Parlament ČR, od 1. ledna 2001 umožnily vznik HZS v novém pojetí. Zrodil se tak profesionální záchranný sbor, charakterizovaný novou organizační strukturou, posláním, působností, novými kompetencemi a úkoly. Sbor, který se záhy stal pevným pilířem bezpečnostního systému České republiky. Hlavním posláním hasičského sboru je chránit životy, zdraví a majetek obyvatel před požáry a poskytovat jim účinnou pomoc při mimořádných událostech. A toto poslání v našem kraji plní Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje. 1. Výklad a objasnění vedoucího pracovníka OPIS Vlastní výklad bude proveden při samotné ukázce. Předběžná informace pro studenty: V současné době, kdy Krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje (dále také KOPIS HZS JMK ) zajišťuje svojí činnost z pracoviště na Lidické 61 v Brně, patří mezi hlavní úkoly a pracovní náplň příslušníků zabezpečit součinnost operačních a informačních středisek HZS 73

74 kraje, operačních středisek jiných složek IZS a zajišťovat součinnost složek IZS v operačním řízení. Dále přijímá a vyhodnocuje zprávy o požárech a jiných mimořádných událostech, vysílá stanovené síly a prostředky jednotek PO a složek IZS, právnických a fyzických osob ve prospěch záchranných a likvidačních prací. Poskytuje informační podporu nasazeným jednotkám PO a složkám IZS, orgánům krizového řízení a územním správním úřadům. Zabezpečuje činnost Telefonního centra tísňového volání na celoevropské číslo 112 a na národní číslo 150. Mezi další oblast činností patří shromažďování, statistické vyhodnocování a analýza údajů o požárech, technických zásazích, jiných mimořádných událostech, o činnosti jednotek PO a IZS, o závažných haváriích a o vyhlášených krizových stavech. Spolupracuje s bezpečnostní radou kraje a krizovým štábem kraje při řešení mimořádných událostí a krizových situací. Provádí varování a informování obyvatelstva a vyrozumění orgánů krizového řízení, orgánů státní správy a samosprávy, základních a ostatních složek IZS a dalších osob dotčených mimořádnou událostí nebo krizovou situací. 2. Ukázka pracovišť s vysvětlením činností na nich. Sál operačního řízení OPIS HZS JMK Struktura KOPIS HZS JMK vypadá následovně - přední část je rozdělena na tři sektory, které mají na starosti operační řízení po okresech Jihomoravského kraje, první sektor zajišťuje Brno město a Brno venkov, druhý sektor okresy Vyškov, Blansko, Znojmo a třetímu sektoru zůstal Hodonín a Břeclav. TCTV 112 a 150 obsluhují příslušníci ze sektoru, který vidíme v popředí obrázku KOPIS HZS JMK. 74

75 Technický a technologický rozvoj se dotkl nejen vybavení, se kterým hasiči pracují, ale i potřeby velitele zásahu o větší informační podporu přímo v místě mimořádné události. Pro tyto potřeby bylo zřízeno mobilní operační pracoviště. Dnes se jedná o velký kufr, který obsahuje veškerou techniku potřebnou pro informační podporu velitele zásahu, a operační důstojníci s jeho vybavením mohou odjet k události, kde rozsah záchranných a likvidačních prací vyžaduje zabezpečit operační řízení přímo v místě zásahu. Mobilní operační pracoviště disponuje technologickými prostředky nutnými ke komunikaci, záznamům a zpracování dat. Od radiostanic, mobilních telefonů a diktafonů, přes notebooky a digitální fotoaparáty, až k satelitnímu připojení, které zajišťuje bezdrátový přístup k internetu a s jeho pomocí spojení s kamenným operačním střediskem. 75

76 Kromě centralizace a sjednocování středisek se vyvíjí i operační systémy a programy se kterými příslušníci OPIS HZS JMK pracují. 3. Diskuse Základní a všeobecné podklady do diskuse vyučující připraví se studenty předem, tak aby otázky směřovaly k problematice výuky Krizového řízení a orientovaly studenty v praktické aplikaci získaných teoretických znalostí. Další doplňující otázky, které vyplynou z praktické ukázky a výkladu pracovníků střediska budou opět vyučujícím moderovány ve prospěch výuky. Závěr Bude proveden ve dvou částech: Přímo na místě exkurze. Na učebně při zahájení následujícího zaměstnání v předmětu. Úkoly pro samostatnou práci: 1. Prostudovat problematiku Operačních středisek IZS podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému 2. Navrhnou a zpracovat možné schéma rozmístění pracoviště podle vlastních představ. 76