SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Energetické technologie a inovace

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2013) 253 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Energetické technologie a inovace {SWD(2013) 157 final} {SWD(2013) 158 final} CS CS

2 SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Energetické technologie a inovace 1. ÚVOD Technologie a inovace mají zásadní význam pro všechny naše úkoly v oblasti energetiky... EU musí vyvinout větší úsilí při zavádění nových, vysoce výkonných, nenákladných, nízkouhlíkových udržitelných energetických technologií na trh. Nové technologie jsou životně důležité pro dosažení všech cílů 1 strategie EU 2020 v energetické, klimatické, hospodářské a sociální politice, jakož i cílů pro roky 2030 a EU musí mít silnou a dynamickou strategii pro technologie a inovace, aby mohla dosáhnout svých politických cílů, posílit svou konkurenceschopnost a lépe koordinovat investice....doplňují právní předpisy EU v oblasti energetiky Politiky EU v oblasti vnitřního trhu s energií, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie prosazují zavádění technologií na trh, od fotovoltaických panelů až po účinné spotřebiče, inteligentní měřiče nebo automatizaci v oblasti bydlení. Je třeba, aby EU dále posílila úlohu technologie a inovací v rámci energetické politiky, nikoli pouze u specifických technologií, ale také podnícením vzniku nových obchodních modelů, přizpůsobením trhu a sociální oblasti a zlepšením energetického systému, které nabízí dlouhodobější strategickou perspektivu pro investice....v neustále se vyvíjejícím energetickém prostředí Díky politikám EU soustavně rostly globální investice do obnovitelných zdrojů, což vyžaduje větší flexibilitu a hospodaření s energií. Postupné ukončování využívání jaderné energie v některých zemích a rychlé rozšiřování nekonvenční produkce plynu mění ekonomické aspekty energetického sektoru na celém světě. Na podporu konkurenceschopnosti evropského průmyslu musí politika EU v oblasti energetických technologií a inovací vést k rychlému snižování nákladů a urychlit zavádění nových udržitelných technologií na trh. Je to zvláště důležité v době hospodářského útlumu, který má přímé důsledky pro soukromé investice a vnitrostátní rozpočty. 2. ČEHO EU DOSÁHLA? 2.1. Právní předpisy prosadily technologie a inovace na trh Vnitřní trh EU s energií napomáhá vytvoření otevřených a konkurenčních trhů, kde průmyslové subjekty investují do nových a inovativních technologií a služeb. Rozsah vnitřního trhu s energií dává tržním silám prostor pro podporu technologického rozvoje a inovací. To je podpořeno úsilím o modernizaci, integraci a rozšíření infrastruktury rozvodné sítě do roku 2020 a v dalším období, zejména pokud jde o elektřinu. EU určila 12 prioritních koridorů, mimo jiné s cílem integrovat více větrné a solární energie a zároveň zajistit nepřerušené dodávky. Příprava technických pravidel pro vnitřní trh (tj. kodexů sítě) se zaměřuje na integraci technologií v reakci na změny energetického systému. V rámci této 1 Jak je uvedeno ve sdělení o plánu SET z roku 2007 (KOM(2007) 723) a ve sdělení o investování do nízkouhlíkových technologií z roku 2009 (KOM(2009) 519). CS 2 CS

3 činnosti vyvíjení provozovatelé přenosových soustav nové metody modelování a inteligentnější nástroje provozování sítě. Aktivní zapojení spotřebitelů do integrovaného trhu s energií znamená, že politika EU rovněž podporuje vývoj inteligentních technologií a technologií souvisejících s IT, jako je inteligentní měření, elektrické automobily, reakce na poptávku, mikrovýroba energie a technologie místního ukládání energie, které umožní flexibilní poptávku a lepší kontrolu spotřeby. Ke splnění cílů strategie 2020 podporuje politika EU v oblasti energií přechod na technologie nízkouhlíkové výroby. Díky směrnici o obnovitelných zdrojích energie a podpoře v členských státech došlo ke značnému růstu výroby energie z obnovitelných zdrojů a významnému snížení nákladů. Jako součást přechodu na systém nízkouhlíkové energetiky prosazovala politika EU technologie zachycování a ukládání CO 2 (CCS) a bezpečnější výrobu jaderné energie. Technologie jsou zaváděny na trh na základě politiky a právních předpisů EU v oblasti energetické účinnosti, včetně směrnic o energetické účinnosti a ekodesignu. Souběžně s tím vedou odvětvové právní předpisy v oblasti energetické účinnosti týkající se ekodesignu k rozvoji a zavádění energeticky účinných spotřebičů (např. kotlů, praček, televizí, počítačů), což spotřebitelům přináší úspory nákladů. V sektoru budov prosazují právní předpisy EU energeticky účinnou rekonstrukci budov a výstavbu budov s téměř nulovou spotřebou energie. V odvětví dopravy jsou podporována vozidla s nízkými emisemi a elektrická vozidla. Systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) a rozhodnutí o sdílení úsilí učinily cenu emisí skleníkových plynů součástí provozních a investičních rozhodnutí podniků v EU a přispěly k podstatnému snížení emisí. Role ETS jako významné hnací síly dlouhodobých investic do nízkouhlíkových technologií je však zpochybňována z důvodu nízké a nestálé ceny uhlíku, ke které došlo v reakci na krizi Zlepšování rámcových podmínek pro výzkum a inovace Unie inovací stanovila integrovanou strategii výzkumu a inovací ke zlepšení veřejného financování a řešení překážek, které odrazují soukromé investice. K významnému pokroku došlo při zlepšování rámcových podmínek, včetně podmínek v oblasti jednotné patentové ochrany (došlo k dramatickému snížení nákladů na registraci patentů), účinného celoevropského režimu rizikového kapitálu a modernizace pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Evropský výzkumný prostor zvyšuje dopad financování výzkumu ze strany členských států a zlepšuje rámcové podmínky pro výzkumné pracovníky, včetně lepšího sladění financování z různých členských států, zlepšení profesní kariéry a mobility výzkumných pracovníků a umožnění jejich přístupu k vědeckým infrastrukturám světové úrovně Plán SET motor sedmého rámcového programu EU pro výzkum Strategický plán pro energetické technologie EU (plán SET) byl zaveden v roce 2008 jako technologický podpůrný rámec EU v oblasti energetické politiky a politiky v oblasti klimatu. Je založen na prováděcí struktuře o třech pilířích: řídící skupině, evropských průmyslových iniciativách a Evropské alianci pro energetický výzkum (EERA) a je podporován informačním systémem (SETIS) 2. Řídící skupina pro strategické energetické technologie 2 Řídící skupina plánu SET je složena z členských států EU a je pověřena koncipováním společných akcí a zajišťováním zdrojů pro provádění plánu SET. Evropské průmyslové iniciativy jsou založeny na evropských technologických platformách a navrhují technologické plány s cílem sjednotit úsilí EU, členských států a průmyslu o dosažení společných cílů. Evropská aliance pro energetický výzkum sdružuje hlavní energetická výzkumná zařízení v EU a je pověřena prováděním společných programů prostřednictvím sdílení vnitrostátních kapacit v Evropě. Evropské inovační partnerství pro inteligentní CS 3 CS

4 umožnila strukturovaný dialog s členskými státy, který vedl k většímu sbližování národních politik v oblasti energetického výzkumu a inovací a podpořil přechod ke společným akcím v zájmu rychlejšího a rovněž účinnějšího splnění společných cílů. Plán SET určil jako prioritní pro cíle energetické a klimatické politiky pro rok 2020 tyto technologie: větrnou a solární energii, elektroenergetické soustavy, zachycování a ukládání uhlíku, bioenergii, jadernou energii, palivové články a vodík, energetickou účinnost. Evropské průmyslové iniciativy zahájené pro všechny tyto oblasti stanovily prioritní oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím technologických plánů, včetně samostatného plánu o materiálech 3, a zaměřily svou činnost na velké projekty evropského významu. Prostřednictvím Evropské aliance pro energetický výzkum jsou sdružovány vnitrostátní výzkumné kapacity v zájmu vypracování nových řešení, která budou mít dopad na období po roce Prostředky EU byly poskytnuty především z různých částí sedmého rámcového programu pro výzkum, jako je energetika a klíčové základní technologie (např. IKT a materiály). V letech 2007 až 2012 bylo v rámci tématu Energetika sedmého rámcového programu podpořeno zhruba 350 projektů částkou ve výši přibližně 1,8 miliardy EUR. Sedmý rámcový program rovněž poskytl výraznou podporu prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru a finančních nástrojů (viz níže). Kromě toho podporu na úrovni EU poskytl Evropský inovační a technologický institut a jeho znalostní a inovační společenství InnoEnergy. Další podstatné finanční prostředky pocházejí z Evropského energetického programu pro hospodářské oživení (EEPR), jakož i z programu NER 300 (Rezerva pro nové účastníky). Veřejné a soukromé investice do technického rozvoje pro odvětví plánu SET se zvýšily z 3,2 miliardy EUR v roce 2007 na 5,4 miliardy EUR v roce (obrázek 1). Pokud jde o priority plánu SET, představuje dnes průmysl asi 70 % celkových investic do výzkumu a inovací, zatímco členské státy přibližně 20 % a Evropská komise 10 %. 3 4 města a obce bylo zahájeno jako součást plánu SET týkající se energetické účinnosti a nyní na úrovni měst a obcí spojuje aplikace inovativních řešení v oblasti energetiky, dopravy a IKT v reálném měřítku. Informační systém strategického plánu pro energetické technologie (SETIS) Komise řídí a koordinuje Společné výzkumné středisko ES (JRC). SEK(2011) 1609 pracovní dokument útvarů Komise Plán pro materiály umožňující rozvoj technologií pro nízkouhlíkové energie. (KOM(2009) 519) odhaduje, že k účinnému pokračování opatření uvedených v plánu SET je zapotřebí 8 miliard EUR ročně. CS 4 CS

5 EU-7.RP Veřejný RD&D Podnikový R&D Sítě CCS Větrná Solární Bioenergie Jaderná Obrázek 1 Odhad veřejných a podnikových investic do výzkumu a vývoje v roce 2010 podle technologie a podle zdrojů (JRC/SETIS)5 V důsledku tohoto úsilí bylo u technologií v rámci plánu SET dosaženo významných výsledků v oblasti technologického rozvoje a snižování nákladů. V důsledku výrazného rozvoje technologií a trhů došlo v posledních dvou desetiletích na celém světě ke snížení cen fotovoltaických systémů. Náklady na fotovoltaické moduly se prudce snížily (trojnásobně během dvou let)6. Cíl plánu SET spočívající v 1 EUR/kW7 do roku 2030 se může stát realitou do roku 2020, čímž se podstatně sníží náklady pro společnost. Větrná energie (zejména pozemní) již nyní významným podílem přispívá k výrobě energie: větrné elektrárny o kapacitě 106 GW instalované na konci roku 2012 vyprodukovaly 210 TWh, což představuje 7 % evropské výroby elektřiny8. V roce 2012 dosáhl roční obrat velkých dodavatelů větrných zařízení 20 miliard EUR. Přestože je trh s větrnými zařízeními celosvětový, silně se na něm projevují místní vlivy. Celosvětový tržní podíl výrobců turbín totiž podstatně závisí na tom, jak výkonný je jejich domácí trh. Úsilí EU pokračuje rovněž v oblasti větrných zařízení na moři, kde se technologie stále zlepšuje a náklady klesají. V odvětví dopravy se úsilí EU zaměřuje na dosažení cíle spočívajícího v 10 % spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, zejména prostřednictvím alternativních paliv. Jako řešení nepřímé změny ve využívání půdy Komise navrhla, že nejvýše poloviny 10% cíle by mělo být dosaženo pomocí konvenčních biopaliv, což zvýší poptávku po pokročilých biopalivech na 6 Mtoe nebo 15 závodů, každý s roční kapacitou 100 Ktoe. Příznivého začátku bylo dosaženo u financování 9 rozsáhlých demonstračních projektů v oblasti lignocelulózových biopaliv s kapacitou 40 až tun ročně, a to v rámci sedmého rámcového programu CS U odvětví jaderné energie se výdaje týkají Euratomu. Pracovní dokument útvarů Komise, posuzování technologií, obrázek EUR/kW u 100kW systémů vyrobených na klíč do roku 2030 (vyjádřeno v cenách roku 2011, bez DPH). Výpočty JRC založené na faktoru 23% kapacity, což je průměrná hodnota pro Evropu v roce CS

6 2.4. Program Inteligentní energie Evropa Od roku 2007 podporuje inovační program Inteligentní energie Evropa zavádění technologií na trhu a řeší překážky netechnologické povahy (finanční, právní a správní). Program se zaměřil na energetickou účinnost a obnovitelnou energii. Prostřednictvím více než 300 projektů vedl k souvisejícím investicím do všech odvětví konečné spotřeby, včetně dopravy, ve výši 4 miliard EUR. Program vedl k zefektivnění nových obchodních modelů, které získávají finanční prostředky ze soukromých zdrojů. Příkladem takového obchodního modelu je uzavírání smluv o energetické náročnosti (EPC), kde se počáteční investice do opatření na úsporu energie zaplatí úsporou nákladů díky vyšší energetické účinnosti. Program dosud tento obchodní model zopakoval v 10 členských státech včetně těch, ve kterých byla tato koncepce do velké míry neznámá. Program rovněž zahájil spolupráci s finančními institucemi s cílem úspěšně mobilizovat investice ve výši přibližně 2 miliard EUR (z toho 38 milionů EUR finančních prostředků EU) do udržitelné energie prostřednictvím nástrojů na podporu vývoje projektů (ELENA 9 a Mobilizace místních investic v oblasti energetiky). Program jako první podporuje subjekty energetické transformace, jako jsou místní a regionální orgány, školy, nemocnice a sociální bydlení, a řeší potřeby odborníků prostřednictvím odborné přípravy a poskytování informací. Očekává se, že investice přinesou úspory energie přesahující GWh/rok. Prostřednictvím iniciativy zvyšování dovedností se program zabývá potřebami odborníků v oblasti stavby budov s téměř nulovou spotřebou energie v celé EU. V oblasti průmyslových odvětví s vysokou energetickou náročností podpořil projekt CARE+ malé a střední podniky v chemickém průmyslu v dosažení úspory energie mezi % Partnerství veřejného a soukromého sektoru a společný podnik Za podpory sedmého rámcového programu umožnil společný podnik pro palivové články a vodík provádění programu výzkumu a demonstrací vedeného průmyslem, který se vztahuje na dopravu a aplikace stacionárních zdrojů energie. Granty ve výši 380 milionů EUR, které byly dosud přiděleny, přiblížily různé aplikace (např. manipulační vozidla, záložní systémy elektrického napájení) trhu a zároveň snížily náklady a zlepšily účinnost a životnost aplikací. Partnerství veřejného a soukromého sektoru orientovaná na výzkum v oblasti energetické náročnosti budov a továren budoucnosti, jakož i ekologických automobilů, shromáždila v každém z těchto odvětví zúčastněné strany v zájmu vytvoření společného programu a nasměrování finančních prostředků EU k dosažení jejich cílů. Od roku 2009 do roku 2012 přidělila EU 1,6 miliardy EUR a podobnou úroveň investic poskytl soukromý sektor. Partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou úspěšná v získávání silné účasti malých a středních podniků Zlepšení přístupu k dluhovému financování finanční nástroj pro sdílení rizik V rámci sedmého rámcového programu podporuje finanční nástroj pro sdílení rizik Evropskou investiční banku při poskytování úvěrových příslibů v přibližné výši 10 miliard EUR (s příspěvkem EU ve výši jedné miliardy EUR) s cílem přilákat investice do výzkumu a inovací přesahující 20 miliard EUR, a to zejména od velkých podniků a středně velkých společností. Finanční nástroj pro sdílení rizik podporuje navrhovatele projektů v provádění 9 Tržní replikace nástroje Elena byla zahájena Komisí a Evropskou investiční bankou (EIB) v prosinci 2009 na podporu investic do projektů energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Nástroj ELENA je spravován EIB, KfW, ECB a EBRD a je financován z programu Evropské komise Inteligentní energie Evropa. CS 6 CS

7 výzkumných a inovačních činností, které jsou spojeny s vysokým stupněm rizika. Od roku 2009 do roku 2012 představovalo odvětví energetiky % portfolia finančního nástroje pro sdílení rizik, včetně významných investic do sluneční a větrné energie, které jsou první svého druhu, v zájmu zvýšení energetické účinnosti, zejména v automobilovém průmyslu Regionální rozměr podpora z fondů politiky soudržnosti V rámci rozpočtu politiky soudržnosti jsou značné finanční prostředky věnovány na udržitelnou energii, přičemž je v programovém období více než 10 miliard EUR plánováno na investice do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Jedním takovým příkladem je projekt Wave Hub v jihozápadní Anglii, jehož cílem je vytvořit celosvětově největší zkušební místo pro zařízení, která vyrábějí elektřinu z energie vln. Dalším příkladem je projekt Green Building Cluster v Dolním Rakousku, který spojuje odborníky v odvětví stavebnictví a budov s výzkumnými pracovníky s cílem řešit problémy, jako je změna klimatu, a umožňuje inovace prostřednictvím spolupráce. 2.8 Posouzení rámce EU pro energetické technologie a inovace Evropa je na správné cestě, aby podpořila rozvoj energetických technologií a vytvořila správné podmínky pro inovace, ale mnoho ještě zbývá vykonat. Rychle se vyvíjející energetické prostředí vyžaduje systémový přístup a schopnost reagovat na nový vývoj. Hodnocení provádění plánu SET 10 a veřejná konzultace 11 provedená na podporu tohoto sdělení potvrzují, že plán SET se musí více zaměřit na integraci energetického systému, integraci činností v rámci inovačního řetězce a zvýšenou koordinaci evropských průmyslových iniciativ a EERA na jejich podporu. Je nutné zvýšit další rozvoj průmyslového dodavatelského řetězce a zároveň je k urychlení vývoje a zavádění na trhu nezbytná lepší koordinace aktérů a investic v celém výzkumném a inovačním řetězci. Ačkoli členské státy sdílejí společné průmyslové a výzkumné cíle, jejich snaha plnit plán SET není v současné době optimální. V zájmu získávání investic ze soukromého sektoru na podporu technologických plánů evropských průmyslových iniciativ a společných programů EERA je nutné podporovat koordinované a/nebo společné investice mezi členskými státy a s EU. Stejně tak musí být zajištěn jasný závazek průmyslových partnerů, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru, založený na sdílené vizi a jasně vymezených cílech Výzkumné kapacity v rámci EERA musí být více integrovány, aby se urychlilo dosahování výsledků s pevnějšími vazbami na průmysl. Externí hodnocení programu Inteligentní energie Evropa v roce dospělo k závěru, že program má klíčovou úlohu v rozvoji inovací v oblasti služeb, znalostí a budování kapacit a nových obchodních modelů, které získávají finanční prostředky ze soukromých zdrojů pro zavádění energeticky účinných a obnovitelných technologií na trh. Na základě tohoto úspěšného příkladu je třeba rozšířit opatření na podporu zavádění energetických inovací na trh do dalších oblastí energetické politiky a tato opatření by měla být pevněji propojena se strukturálními fondy a Fondem soudržnosti Přezkum plánu SET JRC/SETIS je k dispozici na adrese: Úplná zpráva o veřejné konzultaci je k dispozici na adrese: Hodnocení ex ante programu navazujícího na program Inteligentní energie Evropa II ( ), k dispozici na adrese: CS 7 CS

8 V podobném duchu doporučilo průběžné hodnocení společného podniku FCH 13 větší zaměření na aplikovaný výzkum a rozsáhlejší demonstrace založené na potřebách energetického systému, jako je použití vodíku pro skladování elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tyto iniciativy zdůrazňují potřebu integrovaného výzkumného a inovačního řetězce na úrovni EU, který sahá od základního výzkumu až po zavedení na trh. 3. STRATEGIE PRO ENERGETICKÉ TECHNOLOGIE A INOVACE DO ROKU 2020 A NA DALŠÍ OBDOBÍ Evropská strategie pro energetické technologie a inovace musí urychlit inovace v oblasti špičkových nízkouhlíkových technologií a inovačních řešení a překlenout propast mezi výzkumem a trhem. Tato skutečnost je jednoznačně uznána v návrzích Komise na program Horizont 2020, které ve zjednodušeném rámci spojují podporu EU pro výzkum a inovace (včetně programů navazujících na stávající sedmý rámcový program a programy Inteligentní energie Evropa II a další podpory pro Evropský inovační a technologický institut). Financování z EU však zůstává omezenou částí celkového financování v Evropě a hlavní zásady a vývoj musí být stejným způsobem zohledněny v investicích soukromého sektoru i členských států. Provádění je třeba stále více zakládat na partnerstvích, která zajistí nezbytný rozsah a působnost a s omezenými veřejnými a soukromými zdroji dosáhnou většího dopadu Hlavní zásady Přidaná hodnota na úrovni EU Zásah EU se musí zaměřit tam, kde může skutečně mít přidanou hodnotu. Měl by se soustředit na velké projekty, které přesahují rámec toho, čeho mohou členské státy dosáhnout jednotlivě nebo dvoustranně, a podporovat inovace prostřednictvím regulace a financování. Měl by podporovat budování kapacit v oblasti výzkumu a inovací s cílem urychlit vývoj a dosáhnout úspor z rozsahu. Zohlednění celého energetického systému při stanovování priorit Rozvoj energetických technologií by měl být nahlížen z pozice poskytování nákladově efektivních energetických služeb konečným spotřebitelům: světla, tepla, chlazení, čisté dopravy atd. Jednotlivé případy technologického vývoje by měly být posuzovány z hlediska jejich integrace a dopadu na celý energetický systém (výroba, přenos, distribuce a využívání energie). Systémový přístup znamená jít nad rámec stávajících rozdělení mezi zdroji energie a konečným využitím, a proto by se měly přezkoumat synergie mezi odvětvími (např. energetika, informační a komunikační technologie, doprava, zemědělství), přičemž lze využít komplementarity a přelévání mezi odvětvími, jakož i hledání řešení založených na životním cyklu, která snižují celkovou poptávku po energii pomocí snižování odpadu a opětovného používání a recyklace materiálů. Začlenění opatření podél energetického inovačního řetězce a posílení vazby s energetickou politikou Podpora inovačního cyklu od základního výzkumu až po uvedení na trh znamená podporovat opatření v oblasti zavádění na trh k budování kapacit, kontrolu koncepcí pro technologie příští 13 K dispozici na adrese: ll_hydro_report_2011.pdf. CS 8 CS

9 generace, řešení regulačních překážek, analýzu tržních podmínek konkrétních technologií a vytváření investičního prostředí a perspektivy, které napomáhají dalším investicím do inovací. Sdílení zdrojů a využívání portfolia finančních nástrojů Energetické problémy vyžadují investice do výzkumu a inovací, které jsou mimo dosah jednoho členského státu nebo soukromého subjektu. V době, kdy je naléhavě zapotřebí řešení založených na výzkumu a veřejné zdroje jsou pod tlakem, je třeba získat jednotlivé investice členských států s cílem podpořit odvětví programy, které umožňují ambiciózní a komplexní průmyslový vývoj, a nepřímo vyšší integrací vnitrostátního institucionálního financování a výzkumných institucí. Různé fáze inovací a zavádění na trh vyžadují řádné mechanismy financování. Mělo by být posíleno využívání synergií se strukturálními a investičními fondy, zejména prostřednictvím vnitrostátních a/nebo regionálních strategických rámců politiky výzkumu a inovací pro inteligentní specializaci 14. K financování inovací lze rovněž využít jiné programy, jako je nástroj pro propojení Evropy (inteligentní sítě a elektrické dálnice), nebo finanční nástroje, jako jsou ty, které jsou navrženy ve složce programu Horizont 2020 týkající se přístupu k rizikovému financování, nebo přímo přidělené Evropskou investiční bankou. Kromě toho by do budoucna mohly být naplánovány finanční mechanismy systému pro obchodování s emisemi podobné programu NER 300. Ponechat si otevřené možnosti a soustředit se na nejslibnější technologie na období po roce 2020 Většina energetických technologií má dlouhý časový rámec, a tak nynější investiční rozhodnutí budou mít dopad daleko po roce V důsledku toho musí EU podporovat vývoj spektra technologií, které mohou být vyspělé až po roce Strategie pro energetické technologie a inovace zavádí rámec pro poskytování ekonomických a životaschopných energetických technologií a řešení, a to v krátkodobém i dlouhodobém horizontu pro EU a globální trh. Vychází z návrhu Evropské komise Horizont 2020, který je v současné době předmětem rozhodování v rámci legislativního procesu. Bude zahrnovat i výsledky debaty o zelené knize týkající se rámce pro politiku v oblasti změny klimatu a energetickou politiku do roku Klíčový vývoj, který je zapotřebí Uvolnění plného potenciálu energetické účinnosti se zaměřením na konečnou spotřebu Investice do energetické účinnosti přinášejí úspory pro spotřebitele a umožňují odvětvím v EU menší závislost na cenách energií, snížení nákladů a zvýšení konkurenceschopnosti. Budovy jsou s téměř 40 % konečné spotřeby energie významnou prioritou, pokud jde o zvýšení míry energeticky účinných renovací stávajících budov a konstrukci nových budov s téměř nulovou spotřebou energie. Je třeba rozvíjet a předvádět nové stavební materiály, návrhy pro integraci obnovitelných zdrojů energie do budov a nové koncepce a obchodní modely pro energeticky účinnou renovaci budov. Ty musí být podpořeny sbližováním vnitrostátních a regionálních regulačních přístupů s cílem snížit administrativní zátěž, stanovit standardní metody k měření energetické náročnosti budov a umožnit jednotný trh. Prioritou se musí stát vývoj a zavádění inovací, které podstatně snižují náklady průmyslu na energie, zejména pokud jde o energeticky náročná odvětví a malé a střední podniky (např. využívání průmyslové izolace v celé Evropě by snížilo roční spotřebu energie o 4 %). 14 V návrhu regionální politiky na období se vyžaduje, aby členské státy nebo regiony tyto strategie vypracovaly. CS 9 CS

10 To zahrnuje i podporu rozvoje schopností porozumět energeticky účinným úsporám v průmyslu prostřednictvím odborné přípravy auditorů a manažerů v oblasti energií. Poskytnout konkurenceschopná řešení pro čistý, udržitelný, bezpečný a účinný energetický systém Inovace, které zajistí pružnost a bezpečnost evropského energetického systému, sníží náklady celé energetické infrastruktury a připraví ji na mnohem větší množství energie z obnovitelných zdrojů. Technologie pro uchování elektřiny budou důležité při přenosu a distribuci. Inovace jsou zapotřebí k zajištění kontinuity dodávek elektřiny a racionalizaci poptávky po infrastrukturách pomocí nákladově efektivního vyrovnávání elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to na místní úrovni prostřednictvím flexibility a reakce na poptávku a na úrovni přenosu prostřednictvím inovací v dopravě elektřiny na velké vzdálenosti, aby se umožnilo vyrovnání mezi vícečetnými místy výroby energie z obnovitelných zdrojů, například k propojení mořských větrných elektráren. Technologie, které umožňují aktivní účast spotřebitelů, povedou ke zlepšení energetické účinnosti v rámci sítí a k širšímu využívání informačních a komunikačních technologií. Jsou nutné inovace v rámci distribučních sítí a rozvoj tržního prostředí, které zajišťuje dobré postavení spotřebitelů a zároveň přiměřenou ochranu zranitelných, aby mohli využít nejlepších cen a energetických podmínek a vyrábět a prodávat svoji vlastní energii. Zatímco byla řada technologií díky podpoře zavádění na trh úspěšně vyvinuta a uvedena na trh (větrná energie na souši a solární fotovoltaické panely), je zapotřebí otevřeného a flexibilního přístupu k dalšímu rozvoji portfolia nákladově efektivních a udržitelných energetických alternativ. K dalším slibným oblastem energie z obnovitelných zdrojů patří plovoucí a jiná hlubinná větrná zařízení na moři, energie z oceánů, pokrok v koncentraci solární energie a novátorské fotovoltaické aplikace. Je třeba více se zaměřit na výzkum v oblasti technologií vytápění a chlazení a technologií vodíkových a palivových článků. Inovace je také nezbytná, pokud jde o nové materiály, klíčové základní technologie, jako jsou IKT, nanotechnologie, mikro- a nanoelektronika, fotonika, biotechnologie a pokročilé výrobní procesy. Projekt mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER) 15 je základem dlouhodobého výzkumu EU v oblasti energie z jaderné syntézy. Technologický rozvoj je rovněž nutný k zajištění bezpečného provozu jaderných systémů, rozvoje udržitelných řešení pro nakládání s radioaktivním odpadem a na podporu jaderných pravomocí. Měl by se zaměřit na bezpečnost stávajících jaderných elektráren, obzvláště s ohledem na prodloužení provozní životnosti, jakož i na bezpečnost budoucích jaderných systémů. Výzkum musí pokračovat i v oblasti dlouhodobých řešení pro nakládání s radioaktivním odpadem v Evropě prostřednictvím rozvoje hlubinného ukládání. Toto úsilí by měl doprovázet víceoborový výzkum v oblasti rizik nízkých dávek záření. Reaktory příští generace založené na jaderném štěpení, jako jsou systémy Generace IV, jsou možnými dlouhodobými alternativami jaderné energie. S cílem dlouhodobého nahrazení ropy jako zdroje energie pro všechny druhy dopravy je v souladu se strategií pro alternativní paliva 16 nutno zajistit udržitelná alternativní paliva v oblasti skladby pohonných hmot používaných v evropské dopravě. K tomu je zapotřebí cílený vývoj a snižování nákladů v oblasti paliv (zejména u pokročilých biopaliv, bioplynu a vodíku) a technologií dopravních aplikací Společně vyvinut Japonskem, Čínou, Indií, Jižní Koreou, Ruskem, Spojenými státy a EU. COM(2013) 17 final. CS 10 CS

11 Podpora inovací v reálných prostředích a prostřednictvím tržního rámce Zvláštní pozornost je třeba věnovat městům, která používají mnohem více energie, než kolik jí jsou schopna vyrobit. Je zapotřebí další integrace a optimalizace toků energií, informací a dopravy na úrovni okresů, měst a obcí. Předpokladem evropského inovačního partnerství pro inteligentní města a obce 17 je předvést komerční inteligentní městská řešení založená na využívání IKT v odvětví energetiky a dopravy, která mohou přinést nákladově efektivní řešení v evropských městských oblastech. Opatření pro uvádění na trh jsou potřebná při zavádění všech inovačních energetických technologií s cílem navýšit investice do dodavatelských řetězců a podpořit provádění politiky pro sítě, energii z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost při překonávání překážek netechnické povahy. Patří sem: budování kapacit účastníků trhu a veřejných orgánů v zájmu zavedení účinných politik a opatření, které přivedou technologie na trh. Sem patří i trvalý profesní rozvoj odborníků (např. rozvoj dovednosti pro techniky, inženýry) a podpora rozvoje a rozšiřování inovativních řešení pro financování v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti, včetně financování jejich zavádění. Vnitrostátní a regionální inovační strategie musí hrát rozhodující roli v podpoře inovací v reálném prostředí. Měly by být využity na podporu budování kapacit pro výzkum a inovace a k urychlení využití výsledků výzkumu a inovací a jejich šíření na trh, se zvláštním důrazem na vytváření podnikatelského prostředí příznivého pro inovace pro malé a střední podniky a regionální a místní průmysl, a zlepšit přístup k rizikovému financování. 4. PROVÁDĚNÍ STRATEGIE PRO ENERGETICKÉ TECHNOLOGIE A INOVACE Plán SET je i nadále klíčovým nástrojem ke splnění výše uvedených úkolů. Poskytuje referenční bod pro investice do energetického výzkumu a inovací na úrovni EU, členských států, regionů a soukromého sektoru. Plán SET je však třeba rovněž posílit, aby bylo možné reagovat na nové úkoly a lépe konsolidovat výzkumné a inovační kapacity a zdroje v celé Evropě. Za tímto účelem se navrhují tyto změny: K dosažení integrace energetického systému a inovačního řetězce by měl být pod vedením řídící skupiny plánu SET vypracován integrovaný plán obsahující hlavní zásady a opatření uvedené v tomto sdělení. Tento integrovaný plán by měl konsolidovat (aktualizované) technologické plány v rámci plánu SET při zachování technologických specifik, měl by zahrnovat celý výzkumný a inovační řetězec od základního výzkumu po demonstrace a podporu zavádění na trhu a měl by vymezit jasné role a úkoly pro různé zúčastněné strany, jako jsou EERA, evropské průmyslové iniciativy, EIT, příslušná evropská partnerství veřejného a soukromého sektoru a další zúčastněné strany, jako jsou univerzity, investoři a finančníci, a zároveň podporovat součinnost a vzájemné působení mezi nimi. První integrovaný plán by měl být vypracován do konce roku Na základě integrovaného plánu by členské státy a Komise měly vypracovat akční plán, který stanoví koordinované a/nebo společné investice ze strany jednotlivých členských států, mezi členskými státy a s EU. Tyto investice by měly jít nad rámec 17 COM(2012) 4701 final. CS 11 CS

12 grantových programů a zahrnovat nástroje finančního inženýrství a zadávání veřejných zakázek. Tento akční plán se bude řídit flexibilním přístupem a bude obsahovat různé způsoby provádění, jako je sladění finančních prostředků členských států a EU v zájmu priorit stanovených v integrovaném plánu a společné investice mezi členskými státy nebo/a s Evropskou unií. Měl by se týkat institucionálního financování a výzkumných kapacit EERA. Měl by být vypracován do poloviny roku 2014 a měl by být pravidelně aktualizován a podporován sítí subjektů poskytujících financování. Spolehlivý systém podávání zpráv založený na informačním systému strategického plánu pro energetické technologie (SETIS) v rámci plánu SET by sledoval provádění integrovaného plánu a akčního plánu. Na základě údajů, které poskytnou členské státy, by zprávy o pokroku měly být podávány každoročně, aby se umožnilo posouzení dopadu na cíle energetické politiky a lepší orientace podpory ze strany EU a členských států. Pod vedením řídící skupiny plánu SET by měla být vytvořena koordinační struktura na podporu investic do výzkumu a inovací v oblasti energetické účinnosti. Ta by se měla zabývat příslušnými partnerstvími veřejného a soukromého sektoru EU v této oblasti, evropským inovačním partnerstvím pro inteligentní města a obce a jinými iniciativami, které usnadňují zavádění na trhu. Tato struktura by měla být složena ze zástupců výzkumné obce, průmyslu a tržních subjektů, orgánů veřejné moci a finančníků. V zájmu řešení problémů spojených s vypracováváním integrovaného plánu může proto být nutno posílit složení, fungování a mandát řídící skupiny plánu SET. Obdobně musí evropské průmyslové iniciativy a související evropské technologické platformy upravit svůj mandát, strukturu a účast, a to rovněž prostřednictvím silnější průmyslové složky s cílem aktualizovat své technologické plány a přispět k integrovanému plánu. Je třeba se zabývat vznikajícími technologiemi a novým vývojem, zejména skladováním a energií z oceánů, které souvisejí se strategií modrého růstu. Zároveň musí Evropská aliance pro energetický výzkum v úzké spolupráci s evropskými průmyslovými iniciativami dále integrovat své výzkumné kapacity a zvýšit tržní/obchodní dopad svých výsledků. Do všech těchto struktur je třeba zapojit nové zúčastněné strany v zájmu řešení netechnologických inovací a odstranění regulačních, finančních, tržních a behaviorálních překážek, čímž se zlepší připravenost trhu. To zahrnuje místní aktéry, malé a střední podniky, IKT, regulační orgány, provozovatele sítí, finančníky a spotřebitele. Vnější rozměr by měl posílit vynikající úroveň a přitažlivost EU jako partnera pro výzkum. Mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací v souladu se strategií mezinárodní spolupráce 18 a v rámci programu Horizont 2020 by měla být zaměřena na klíčové úkoly týkající se energetického výzkumu a inovací, jimž může poskytnout přidanou hodnotu a přínos pro EU. Vnější rozměr energetické politiky, včetně dvoustranných dialogů o energetice 19 a dohod o vědecké a technické spolupráci, které Komise uzavřela s partnerskými třetími zeměmi, by měl být prováděn koordinovaným způsobem za vzájemné podpory. Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), která stanoví mezinárodní rámec pro technologie v oblasti klimatu a energetiky, je rovněž důležitým COM(2012) 497 final. KOM(2011) 539 v konečném znění. CS 12 CS

13 partnerem. Díky jejímu mechanismu pro technologie se očekává růst světového trhu pro převod technologií do rozvíjejících se a rozvojových zemí. Země jako USA, Japonsko a Čína iniciují a provádějí ambiciózní nízkouhlíkové programy, které pro evropský výzkumný sektor představují významné příležitosti pro spolupráci v oblasti výzkumu a inovací a tržní příležitosti pro průmyslová odvětví, například pokud jde o inteligentní sítě, palivové články a vodík, obnovitelné zdroje energie nebo jadernou bezpečnost a jadernou syntézu. Musí pokračovat mnohostranná spolupráce mezi EU, USA a Japonskem týkající se surovin kritických pro energetiku. Ve spolupráci s partnerskými zeměmi Středomoří by měl být dále využit potenciál solární energie. 5. ZÁVĚRY Strategie pro energetické technologie a inovace EU je nedílnou součástí energetické politiky EU. Proto musí doplňovat stávající regulační opatření, zajistit, aby se EU nacházela v čele inovací na mezinárodních energetických trzích, a rovněž řešit problémy, které představuje současná hospodářská situace. Musí přispívat k posílení naší energetické konkurenceschopnosti v oblasti nákladů a spolehlivosti dodávek. V tomto sdělení Komise vytyčila svou strategii, která má zajistit, aby si EU i nadále udržela odvětví špičkových technologií a inovací a mohla čelit úkolům pro rok 2020 a na další období. Na podporu tohoto přístupu Komise: hodlá: do konce roku 2013 spolu se zúčastněnými stranami v rámci plánu SET zajistit vypracování integrovaného plánu zaměřeného na priority stanovené v rámci strategie EU pro energetické technologie a inovace, do poloviny roku 2014 společně s členskými státy vymezit akční plán společných a jednotlivých investic na podporu integrovaného plánu, spolu s členskými státy posílit systém podávání zpráv pro monitorování integrovaného plánu a akčního plánu založený na informačním systému strategického plánu pro energetické technologie (SETIS) v rámci plánu SET, společně s členskými státy v rámci řídící skupiny vyzvat evropské průmyslové iniciativy a související evropské technologické platformy, aby upravily svůj mandát, strukturu a účast s cílem aktualizovat své technologické plány a přispívat k integrovanému plánu, pod vedením řídící skupiny plánu SET vytvořit koordinační strukturu na podporu investic do výzkumu a inovací v oblasti energetické účinnosti, vyzývá Evropský parlament a Radu, aby: znovu potvrdily svou podporu plánu SET jako součásti evropské energetické politiky a politiky týkající se změny klimatu a upevňování tohoto plánu v zájmu rozvoje energetických technologií a inovací, jak je stanoveno v tomto sdělení, schválily navržené klíčové zásady a vývoj potřebný pro energetické technologie a inovace v celé EU, podpořily sladění zdrojů na úrovni EU, členských států, regionů a soukromého sektoru v zájmu tohoto integrovaného přístupu k výzkumu a inovacím, CS 13 CS

14 vyzývá členské státy a regiony, aby podporovaly provádění integrovaného plánu a akčního plánu prostřednictvím: intenzivnější koordinace svých programů energetického výzkumu a inovací, jakož i využitím strukturálních a investičních fondů EU a příjmů z dražeb v rámci systému EU pro obchodování s emisemi, posílené spolupráce na projektech s evropskou přidanou hodnotu prostřednictvím společných akcí a klastrů, další integrace vnitrostátních kapacit v oblasti institucionálního financování a výzkumu v rámci Evropské aliance pro energetický výzkum, zavedením podpory pro rychlejší uvádění udržitelných energetických technologií na trh. CS 14 CS