DOMÁCÍ PRODUKT HRUBÝ A ČISTÝ PRODUKT NOMINÁLNÍ A REÁLNÝ PRODUKT METODY MĚŘENÍ HDP. Nominální domácí produkt. Reálný domácí produkt.

Transkript

1 DOMÁCÍ PRODUKT HRUBÝ A ČISTÝ PRODUKT Domácí produkt je základním národohospodářským agregátem je ukazatelem, podle něhož můžeme posoudit výkonnost ekonomiky a vypovídá také o průměrné životní úrovni v zemi rozlišujeme: hrubý domácí produkt celková peněžní hodnota statků a služeb vyrobených na území určité země pomocí zahr. i tuzemských výrob. faktorů za určité období (obvykle roční domácí produkt) hrubý národní produkt celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená pouze domácími výrob. faktory, bez ohledu na to, zda byla vytvořená na území dané ekonomiky či v zahraničí, za určité období (obvykle roční) př. u nás je HDP > HNP češi vydělávají méně v zahraničí než cizinci u nás od r se přešlo celosvětově na HDP lépe zjistitelný Domácí produkt zahrnuje statky okamžité spotřeby (mléko, služby kadeřníků) i dlouhodobé spotřeby (auta, domy), ale zahrnuje pouze nově vyrobené statky (nová auta, nové domy..) Rozdíl mezi hrubým a čistým domácím produktem opotřebení (odpisy) růst domácího produktu znamená nejen zvyšování množství vyráběných statků, ale i zlepšování jejich kvality HDP odpisy = ČDP (ang. NDP) ČDP nepřímé podnik. daně = ND (národní důchod ang. NI) ND přímé podnik. daně nerozdělené zisky firem příspěvky na SZ + transfery = OD (osobní důchod ang. PI) Domácí produkt se skládá z velkého množství různých statků proto musíme velikost domácího produktu měřit jedině v peněžních jednotkách vyrobené množství každého statku násobíme jeho cenou a poté sečteme tyto násobky za všechny statky NOMINÁLNÍ A REÁLNÝ PRODUKT Ceny statků z roku na rok obvykle rostou pod vlivem inflace když potom domácí produkt daného roku porovnáváme s domácím produktem předchozího roku, promítá se do růstu domácího produktu jak růst produkce, tak i růst cen proto rozlišujeme Nominální domácí produkt a Reálný domácí produkt Nominální domácí produkt zjistíme jej, když vyjádříme produkci v běžných cenách (př. produkci v roce 2000 měříme v cenách r. 2000) o NDP = Q At*P At + Q Bt*P Bt + + Q Zt*P Zt (A, B, Z různé statky vyrobené ve sledovaném roce t) o Běžné ceny ale zahrnují inflační vlivy Reálný domácí produkt zjistíme jej, když vyjádříme produkci ve stálých cenách (= v cenách určitého min. roku) o RDP = Q At*P A(t-1) + Q Bt*P B(t-1) + + Q Zt*P Z(t-1) (A, B, Z různé statky vyrobené ve sledovaném roce t v cenách z min. roku) Reálný produkt počítáme, protože nominální růst DP odráží růst produkce i cen, zatímco reálný růst DP ukazuje pouze růst produkce Abychom zjistili reálný růst DP, musíme vyjádřit DP běžného roku ve stálých cenách (v cenách min.roku) a teprve pak jej vztáhnout k DP min.roku Cenové indexy: Deflátor HDP = nominální DP/reálný DP o Vyjadřuje, v jaké míře se HDP znehodnotil, změnu cenové hladiny (roční inflaci) CPI index spotřebních cen = 100 hodnota výrobků spotř.koše zákl.roku v cenách běžného roku/hodnota výrobků spotř.koše zákl.roku v cenách zákl.roku o Měří míru inflace METODY MĚŘENÍ HDP HDP je těžko měřitelný, protože to není úplný údaj celá řada činností do HDP vůbec nevstupuje (př.práce žen v domácnosti), řada činností HPD zvyšuje (př.kácení lesů a vývoz surového dřeva růst HDP, ale snížení tvorby HDP pro budoucí generace neúměrná těžba) a některé transakce vytvářející statky a služby také nejsou do HDP zahrnuty (př. prodej drog) podle odhadů představují 3-10% domácího produktu 1) Výdajový způsob (produktová metoda) HDP = C + I + G ± X C osobní výdaje na spotřebu statky dlouhodobé spotřeby (chladničky, auta), statky krátkodobé spotřeby (doprava, nájem) I hrubé domácí investice (fixní do byt.výstavby, fixní investice firem) nepatří sem peníze za nákup akcií či obligací - 1 -

2 G vládní nákupy statků a služeb přímé nákupy statků vládou (letadla na obranu), výdaje na služby (policie, školství), ale nepatří sem transfery (důchody, stipendia, úroky ze stát.dluhu) pokud sečteme vládní nákupy a transfery, jedná se o vládní výdaje X = E M čistý vývoz do vývozu je zahrnuto i to, když cizinci nakupují v ČR a do dovozu to, když občané nakupují v zahraničí C + I + G + X složky agregované poptávky (AD) agregátní výdaje 2) Příjmový způsob (nákladová metoda) Příjmy zaměstnanců hrubé mzdy, příspěvky od zaměstnavatele Nájemní důchod osob pronájem nemovitostí, renty Nepřímé podnik. daně daně vybrané z prodeje finálních produktů Odpisy (znehodnocení kapitálu) mají za úkol obnovit fond na obnovení opotřebovaného kapitálu Zisky firem před zdaněním dividendy, nerozdělené zisky Čistý úrok HDP = mzdy + renty + zisky + úroky + odpisy + nepřímé daně 3) Prostřednictvím přidané hodnoty Započítává se do něj na každém stupni výroby jen hodnota přidaná zpracováním přidanou hodnotou Od příjmů firem nutno odečíst jejich nákupy mezistatků surovin a materiálů, které firmy používají při své výrobě součet přidané hodnoty všech firem za dané období je DP Přidaná hodnota firmy = příjem firmy nákupy mezistatků HDP = přidaných hodnot firem ROZDĚLOVÁNÍ PRODUKTU Pouze část HDP je spotřebována nespotřebovanou část HDP nazýváme ÚSPORY (S) Úspory mají podobu investičních statků skládají se z úspor domácností a úspor firem Úspory domácností = důchod domácností výdaje na spotřebu Úspory firem = odpisy + nerozdělené zisky S = HDP C I = HDP C I = S úspory a investice jsou vlastně dva názvy pro totéž pro nespotřebovanou část DP AGREGÁTNÍ VÝDAJE A JEJICH SLOŽKY Agregátní výdaje jsou výdaje čtyř ekonomických sektorů na zboží a služby v dané zemi: Domácnosti Firmy Veřejný sektor (stát, obce) Zahraniční osoby Mají 4 složky, jejichž velikost je totožná s velikostí HDP: Spotřeba zahrnuje výdaje za konečné produkty uskutečněné občany za daný rok je to největší položka HDP (zhruba 2/3) Investice investice firem do fixního kapitálu a do zásob, investice domácností do bytové výstavby nikoliv nákupy aktiv!! Veřejné výdaje na zboží a služby nákupy zboží a služeb od soukromého sektoru Čistý vývoz znamená příliv poptávky ze zahraničních trhů na český trh zvyšuje agregátní výdaje na našem trhu, a tím zvyšuje náš nominální HDP (dovoz naopak znamená odliv poptávky z českého trhu na zahraniční trhy snižuje agregátní výdaje na našem trhu) Peněžní toky mezi veřejným sektorem a oběma soukromými sektory jsou v zásadě trojí: Daně snižují výdaje na spotřebu a na investice, protože snižují disponibilní důchody domácností a nerozdělné zisky firem Výdaje na zboží a služby zvyšují agregátní výdaje, protože představují další složku agregátních výdajů vedle spotřeby a investic Transfery obyvatelstvu zvyšují výdaje na spotřebu, protože zvyšují disponibilní důchody domácností disponibilní důchody domácností = důchod domácností (mzdy, nájmy, úroky a dividendy) daně + transfery = spotřeba + úspory MAKROEKONOMICKÝ KOLOBĚH (TOKY MEZI MAE SEKTORY) Vyjadřuje vztahy mezi subjekty čtyř sektorů (domácnosti, podniky, vláda, zahraniční) v podobě toků statků, služeb výrobních faktorů, důchodů a výdajů Princip koloběhu spočívá v jeho uzavřenosti souhrn vcházejících toků do každého sektoru (nebo skupiny sektorů) musí odpovídat souhrnu vycházejících toků Znázorňuje tok služeb výrobních faktorů mezi domácnostmi a firmami na něj navazuje tok statků (výrobků a služeb) mezi podniky na straně jedné a zbývajícími sektory na straně druhé - 2 -

3 V koloběhu je také znázorněn tok důchodů domácnosti získávají důchody z prodeje služeb výrobních faktorů podnikům na ně navazuje tok výdajů na nákupy statků Výdaje na investiční statky pocházejí z kvazisektoru úspory (je nutný kvůli uzavřenosti koloběhu) úspory jsou tvořeny všemi sektory V koloběhu je dále zobrazen pohyb čistých daní (daně transfery) mezi domácnostmi a vládou a mezi podniky a vládou agregátní výdaje znázorněné růžově určují hodnotu HDP. Ta se rozděluje na důchody domácností a na odpisy a nerozdělené zisky firem. Firmy investují jednak z vlastních zdrojů a jednak z úspor vypůjčených od domácností. KAPITÁL Kapitál, investice a úrok Na počátku vzniku kapitálu je rozhodování člověka, který volí mezi dnešní spotřebou a spotřebou v budoucnu rozhodne-li se odložit svou spotřebu do budoucna, je to první krok ke vzniku kapitálu dále musí někdo uskutečnit investici vyrobit kapitálový statek, schopný zvětšit produktivitu práce vznik kapitálu vyžaduje investici Investice znamená, že se místo spotřebních statků budou vyrábět kapitálové statky je tudíž třeba odložit část přítomné spotřeby do budoucna Investice tedy vyžaduje obětování přítomné spotřeby v zájmu zvýšení budoucí spotřeby výše spotřeby investice investice je odložená spotřeba snížení spotřeby a investování úspor zvýší kapitál a ten zvýší spotřebu v budoucnu čas Kapitál se výrobou opotřebovává, proto je třeba ho obnovovat hrubé a čisté investice Hrubé investice jsou to veškeré investice, z části se používají na obnovu opotřebovaného kapitálu a zčásti na zvětšení stavu kapitálu Čisté investice ta část investic, která zvětšuje stav kapitálu čisté investice = hrubé investice opotřebení kapitálu Kapitál nabývá různých forem a můžeme jej zhruba rozdělit do 4 skupin: Fixní kapitál kapitálové statky dlouhodobého použití, jako jsou budovy, komunikace, stroje, dopravní prostředky Zásoby zboží na skladě, zásoby materiálu a polotovarů Technologie složité výrobní postupy, jejichž objevení vyžaduje investice do výzkumu Lidský kapitál nahromaděné znalosti lidí, získané zejména studiem Kapitál je stav a investice je tok, který doplňuje, popřípadě zvětšuje stav kapitálu Investici předchází odložená spotřeba úspory INVESTICE (poptávka po zapůjčitelných fondech) Zapůjčitelné fondy poptávají ti, kdo chtějí investovat a nemají k tomu dost vlastních úspor Firma investuje do takového objemu kapitálu, jehož mezní produkt se již rovná odpisové částce plus úroku z půjčky MP = q*p + r*p MP = P*(r+q) q - míra opotřebení kapitálových statků Vztah mezi mezním produktem kapitálu a úrokovou mírou placenou za zapůjčitelné fondy pro poptávající firmu: r = MP/P q Poptávka po zapůjčitelných fondech je odvozena od poptávky po kapitálových statcích Úrok, který jsou firmy ochotny platit za zapůjčitelné fondy, závisí na mezním produktu kapitálových statků Klesající průběh funkce poptávky po zapůjčitelných fondech je odvozen z klesajícího průběhu funkce mezního produktu - 3 -

4 Čím více kapitálových statků firmy používají, tím nižší je jejich mezní produkt proto firmy poptávají více zapůjčitelných fondů jen při nižší úrokové míře Poptávka po zapůjčitelných fondech závisí na reálné úrokové míře Reálná úroková D reálná úroková D míra v % míra v % investiční funkce firmy: první graf ukazuje, že firma bude 5 5 používat více strojů jen při nižší úr.míře, protože mezní produkt 2 2 kapitálu s růstem kapitálu klesá. Druhý graf ukazuje, že poptávka Po zapůjčitelných fondech je odvo- 5 6 Počet strojů (ks) 2,5 3 zapůjčitelné zena od poptávky po kapitálových Fondy (Kč) statcích a je rovněž klesající. ÚSPORY (nabídka zapůjčitelných fondů) Ti, kdo spoří, nemívají vždy investiční příležitosti, a proto své úspory zapůjčují těm, kdo investiční příležitosti mají cenou těchto zapůjčitelných fondů je úrok zapůjčitelné fondy (zápůjční kapitál) jsou úspory, které člověk (firma) nabízí k zapůjčení jinému nabídka zapůjčitelných fondů je funkce, která ukazuje závislost úspor na úrokové míře funkce úspor člověk, který se rozhoduje, kolik má spořit, porovnává úrokovou míru s mezní mírou časové preference s mírou časové preference poslední naspořené koruny reálná úroková míra v % (1+r) = mezní míra časové preference křivka individuálních úspor ukazuje, kolik je člověk ochoten spořit při různých úrokových mírách. Protože mezní míra časové preference se s růstem úspor zvyšuje, je ochoten spořit více jen při zvyšující se úrokové míře Úspory (Kč) velikost úspor závisí na reálné úrokové míře pokud se nominální úroková míra mění pod vlivem inflace, nemá to na úspory žádný vliv každý člověk má svou individuální funkci úspor zapůjčitelné fondy jsou vlastně celkové úspory tržní nabídka zapůjčitelných fondů je součtem individuálních funkcí úspor ČASOVÁ PREFERENCE Většina lidí je netrpělivá ve spotřebě preferuje dnešní statky před budoucími statky této preferenci dnešních statků před budoucími statky se říká časová preference Existence časové preference je příčinou toho, že lidé musí dostávat úrok, mají-li odkládat spotřebu do budoucna Míra časové preference udává, kolikrát oceňuje člověk dnešní statky více než statky budoucí ocením-li současné statky číslem A a tytéž, ovšem budoucí, statky ocením číslem B, pak poměr A:B udává míru časové preference Úroková míra je určena mírou časové preference: A 1 + r = B NOMINÁLNÍ A REÁLNÁ ÚROKOVÁ MÍRA V případě peněžních půjček je úroková míra složena ze dvou částí první část odškodňuje věřitele za to, že odkládá spotřebu do budoucna, a druhá část mu kompenzuje znehodnocení peněz proto rozlišujeme nominální a reálnou úrokovou míru Nominální úroková míra úroková míra placená z peněžní půjčky nominální úroková míra = reálná úroková míra + očekávaná míra inflace (Fisherova rovnice) Reálná úroková míra je očištěna od inflace TRH ZAPŮJČITELNÝCH FONDŮ (TRH KAPITÁLU) Trh zapůjčitelných fondů přeměňuje úspory v investice převádí zapůjčitelné fondy z rukou těch, kdo spoří, do rukou těch, kdo mají investiční příležitosti Rovnováha na trhu zapůjčitelných fondů je, pokud se S = D úspory jsou proinvestovány Reálná úroková D S trh zapůjčitelných fondů je v rovnováze, když se D = S míra v % r E E - 4 -

5 K E Zapůjčitelné fondy (Kč) Trh zapůjčitelných fondů lze považovat za trh kapitálu obecně Změny rovnováhy na trhu kapitálu 1) hospodářská deprese za hospodářské deprese klesají investice, tedy i poptávka po zapůjčitelných fondech r D S D K 2) hospodářská expanze za hospodářské expanze rostou investice, tedy i poptávka po zapůjčitelných fondech r D D S K 3) zvýšení rizika pro kapitál snižuje investice, tedy poptávku po kapitálu. Může snížit i jeho nabídku, pokud mohou majitelé zapůjčitelných fondů převést své peníze do zahraničí r D S D S LIDSKÝ KAPITÁL K vzdělání je investice, která slibuje výnos v podobě budoucího vyššího platu nákladem investice do vzdělání je hlavně ušlý výdělek během studií výnosem investice do vzdělání je zvýšení mzdy proto považujeme vzdělání za určitý druh kapitálu lidský kapitál člověk, vykonávající práci vysoké kvalifikace, nenabízí pouze jeden, nýbrž dva výrobní faktory práci a lidský kapitál jeho mzda proto obsahuje dvě složky odměnu za práci samotnou a navíc výnos z lidského kapitálu mzdové rozdíly mezi málo kvalifikovanými a více kvalifikovanými profesemi jsou tedy vlastně výnosy z lidského kapitálu SPOTŘEBA Rovnovážný produkt spotřeba domácností je největší složkou agregátních výdajů a domácího produktu velikost spotřeby závisí jednak na velikosti disponibilního důchodu domácností a jednak na úrokové míře úroková míra má vliv na to, jak člověk rozděluje důchod mezi spotřebu a úspory s růstem disponibilního důchodu spotřební výdaje rostou, ale pomalejším tempem než důchod podíl spotřeby na disponibilním důchodu se s růstem důchodu snižuje hypotéza životní cyklu (F.Modigliani) člověk má určitou představu o vývoji svého celoživotního důchodu a snaží se, aby jeho spotřeba nepodléhala během jeho života příliš velkým výkyvům reálný roční důchod životní cyklus důchodu a spotřeby: důchod (Kč) během života se spotřeba člověka mění méně než jeho důchod. V mládí reálná roční spotřeba si obvykle půjčuje (spotřeba je vyšší než důchod), ve středním věku spoří spotřeba (Kč) (důchod je vyšší než spotřeba) a ve stáří čerpá své úspory (spotřeba je vyšší než důchod) - 5 -

6 Věk spotřebitele spotřební funkce udává závislost spotřeby na disponibilním důchodu spotřeba (Kč) úspory 200 spotřeba spotřeba převyšuje důchod. individuální spotřební funkce: roste pomaleji než důchod. Při disponibilním důchodu 200 je celý důchod spotřebován. Při vyšších důchodech rodina spoří a při nižších důchodech její 45º 200 disponibilní důchod změny spotřební funkce jednou z příčin změny spotřební funkce je změna úrokové míry úroková míra ovlivňuje náklady spotřeby o úrok je pro člověka nákladem jeho spotřeby buď explicitní nebo implicitní náklad spotřeby čím je úroková míra vyšší, tím menší bude motivace ke spotřebě zvýšení úrokové míry posune křivku spotřební funkce dolů snížení úrokové míry naopak posune křivku spotřební funkce nahoru spotřeba C (Kč) C změna úrokové míry: C zvýšení úrokové míry posune křivky C dolů do polohy C. Snížení úrokové míry By naopak posunulo křivku C nahoru do polohy C. 45º disponibilní důchod INVESTICE (PLÁNOVANÉ A NEPLÁNOVANÉ) firmy uskutečňují investice do fixního kapitálu a do zásob, ale ne vždy jsou jejích investice plánovanými investicemi některé investice do zásob mohou být neplánované neplánovaná investice/desinvestice je nechtěné zvýšení/snížení zásob, k němuž došlo z důvodu poklesu odbytu/nárůstu odbytu neplánované investice do zásob vznikají tehdy, když firma prodá méně zboží, něž kolik plánovala (neprodané zboží zůstane v zásobách vytváří neplánovaný přírůstek zásob), neplánované snížení zásob je naopak neplánovanou desinvesticí investice do fixního kapitálu jsou vždy plánované investice neplánované investice mají dopad na velikost HDP aby firma snížila zásoby, sníží cenu zboží nebo sníží jeho výrobu (naopak, aby zvýšila zásoby, zvýší cenu zboží, nebo zvýší výrobu) musíme tedy rozlišovat pojmy skutečné, plánované a neplánované investice skutečné investice = plánované investice + neplánované investice neplánované změny zásob vyvolávají změnu nominálního HDP MODEL ROVNOVÁŽNÉHO PRODUKTU (45 MODEL) C + I* p C+I* (Kč) º, neboť tam je HDP = C+I* C Křivka C je spotřeba, křivka C+I* je spotřeba plus plánované investice. Rovnovážný HDP* je tam, kde se křivka C+I* protíná s přímkou p, vedenou pod úhlem 45º 1500 nominální HDP (Kč) HDP* tam, kde křivka C+I* protíná přímku p, nalezneme rovnovážný HDP*, protože pouze tam platí: C+I*= HDP* když prodeje zboží poklesnou pod úroveň, kterou firmy očekávaly, dochází k neplánovanému růstu zásob, neboli k neplánovaným investicím firmy reagují snížením cen, popřípadě výroby, aby uvedly zásoby na plánovanou úroveň, a v důsledku toho klesá nominální HDP jakmile je dosaženo plánované úrovně zásob, HDP se dostává na svou rovnovážnou úroveň když prodeje zboží rostou nad úroveň, jakou firmy očekávaly, dochází k nadměrnému čerpání zásob a k jejich neplánovanému poklesu firmy reagují zvýšením cen, popřípadě výroby nominální HDP roste jakmile je dosaženo plánované úrovně zásob, HDP se dostává na svou rovnovážnou úroveň - 6 -

7 HDP je rovnovážným produktem tehdy, když se skutečný objem investic ve svém souhrnu rovná plánovanému objemu investic DŮCHODOTVORNÝ ÚČINEK INVESTIC (MULTIPLIKAČNÍ EFEKT) Důchodotvorný účinek investic přírůstek investic vyvolává přírůstek důchodů a přírůstek důchodů vyvolá přírůstek spotřeby každá změna ve velikosti investic uvádí do pohybu řetězovou reakci ve spotřebních výdajích, které jsou tím větší, čím větší je mezní sklon ke spotřebě (MPC) 1 Přírůstek/úbytek HDP = přírůstek/úbytek I * MPS 1 1 Multiplikátor (M) = = MPS 1 MPC Multiplikátor není jen nástroj ekonomické analýzy, jeho vlastní smysl spočívá v množství aktivního ovlivňování HDP i ovlivňování zaměstnanosti Paradox spořivosti co je dobré pro jednotlivý ekonomický subjekt, nemusí být vždy dobré pro celou společnost za určitých okolností může vysoká opatrnost/spořivost ze strany občanů znamenat nežádoucí důsledky pro celou ekonomiku Peníze VZNIK A FORMY PENĚZ Naturální směna (Barter) Měla podobu zboží za zboží, neměla žádná pravidla Výhodou byla jednoduchost, nevýhodou velmi malá pravděpodobnost, že najdeme takového výrobce zboží, který bude potřebovat právě naše zboží a bude ochoten ho vyměnit za to jeho velké transakční náklady Barter je používaný i dnes, ale jen u velkých a většinou rizikových obchodů, kde se obáváme nesplacení Jak rostl význam a rozsah obchodu, ukázala se nepraktičnost naturální směny a lidé začali hledat takový speciální druh zboží (všeobecný ekvivalent), který kdokoliv kdykoliv rád vymění Peněžní směna Nevyžaduje oboustrannou shodu potřeb založena na všeobecně přijímaném ekvivalentu 1) komoditní peníze o historicky nejstarší peněžní prostředek směny o v různých zemích byly tyto ekvivalenty různé (např. plátěné kapesníčky u Slovanů) o více či méně splňovali požadavky směny trvanlivost, přenosnost, dělitelnost 2) drahé kovy o lépe splňovali požadavky směny byli dostatečně vzácné, dobře se dělili, dobře se uchovávali a přenášeli, nekazili se o jsou homogenní a jejich hodnotu lze snadno určit pouhým zvážením o používali se po dobu 2500 let začali se výrazně používat v době merkantilismu o bimetalismus peněžní systém, v němž současně obíhají dva drahé kovy vlivem různého růstu produktivity práce při těžbě zlata a stříbra dochází ke změně zákonného a tržního poměru mezi oběma kovy o monometalismus oběh jednoho kovu (zlata), po nějakou dobu se současně používal s papírovými penězi 3) papírové peníze o od 2.poloviny 18. století na území Evropy o bankovky vydávaly je soukromé banky, členily se na: pravé kryty zlatem (mohli jsme je v bance vyměnit za zlato) a směnkami nepravé o státovky vydával je stát, byly kryty státním pokladem jen v době zlatého standardu (volná vnitřní směnitelnost za zlato, volná ražba mincí, volný vývoz a dovoz zlata) do r ) bankovní peníze o oběživo mince a bankovky o bankovní vklady, ze kterých lze platit šekem nebo platební kartou o založeny na bezhotovostním peněžním styku, který nahrazuje fyzický pohyb peněz jejich záznamy na účtech o stále se rozvíjejí o z kvantitativního hlediska jsou důležitější než oběživo peníze lze charakterizovat jako běžně přijímaný prostředek směny nebo placení, jsou nejvíce likvidní a mají nulovou elasticitu substitutce (nejsou ničím nahraditelné) peníze jsou výrazem umělé společenské dohody - 7 -

8 vznik České koruny československá měna vznikla po rozpadu Rakouska-Uherska, byla spojena s tehdejším ministrem financí A.Rašínem, který uvedl do pohybu měnovou reformu byla zastavena inflace vzniklá po válce cílem Rašína bylo, aby se koruna stala měnou tzv. zlaté devizi podařilo se a r byl stanoven zlatý obsah koruny na 44,58 mg zlata měnové kurzy byly stanoveny podle tohoto obsahu zlata posílení koruny zhoršilo konkurenceschopnost ČSR tím byla vtažena do velké hosp. krize a musela devalvovat doplnit!!!! PENĚŽNÍ ZŮSTATKY tím, že se mezi dvě zboží včlení peníze jako prostředek směny, rozpadá se prodej a koupě na dva různé směnné akty ty obvykle nejsou časově shodné proto mají lidé vždy nějaké peníze u sebe peněžní zůstatky peněžní zůstatky dělíme: oběživo mince a bankovky zůstatky na bankovních účtech peněžní zůstatky jsou jedním z aktiv, proto je důležité rozlišovat jejich likviditu likvidní aktivum je takové aktivum, které lze rychle a bez velkých nákladů nebo ztrát přeměnit v prostředek směny v peníze oběživo je plně likvidním aktivem, protože je prostředek směny samo o sobě zůstatky na běžných účtech jsou o trochu méně likvidním aktivem lze je také přímo použít k nákupům, ale ne ke všem tyto vklady lze však rychle a s minimálními náklady proměnit v oběživo zůstatky na termínovaných účtech jsou ještě méně likvidním aktivem, protože jejich přeměna v oběživo je spojena s dalšími náklady (potřebujete-li vybrat termínovaný vklad před uplynutím sjednané lhůty, musíte bance zaplatit určitý penalizační poplatek) cenné papíry jsou ještě méně likvidním aktivem, protože při jejich prodeji musíte obvykle platit zprostředkovatelské provize pozemky a fyzický kapitál jsou ještě méně likvidní jejich trh není tak pružný jako trh cenných papírů, takže je jejich prodej spojen s ještě vyššími transakčními náklady lidský kapitál je nejméně likvidním aktivem nelze ho prodat vůbec míra výnosu aktiva závisí také na míře jeho likvidity čím je aktivum likvidnější, tím je jeho míra výnosu nižší do peněžních zůstatků zahrnujeme oběživo, zůstatky na běžných účtech a někdy i zůstatky na termínovaných účtech podle toho pak mluvíme o úzce nebo široce definovaných penězích úzce definované peníze = oběživo + vklady na běžných účtech široce definované peníze = oběživo + vklady na běžných úč. + vklady na termínovan. úč. Součet všech peněžních zůstatků v ekonomice nazýváme peněžním agregátem Součet úzce definovaných peněz tvoří peněžní agregát M 1 Součet široce definovaných peněz tvoří peněžní agregát M 2 Transakční a opatrnostní zůstatky Prvním důvodem pro držbu peněžních zůstatků je transakční motiv člověk dostává svůj důchod nárazově (v určitých intervalech), ale jeho výdaje jsou průběžné proto musí držet určité peněžní zůstatky transakční zůstatky Výše zůstatků (Kč) transakční zůstatky: 16 černá úsečka znázorňuje postupné zmenšování peněžních zůstatků v průběhu měsíce průměrný stav peněžních zůstatků je 8000 Kč průměrný 8 stav zůstatků dny v měsíci Druhým důvodem držby peněžních zůstatků je opatrnostní motiv je dán existencí některých špatně předvídatelných výdajů, jejichž výskyt a výši člověk nemůže přesně odhadnout opatrnostní zůstatky Někdy se ještě uvádí spekulační motiv a s ním spojená držba spekulačních zůstatků ten se však týká spíše spekulantů s CP Peněžní zůstatky a důchod Protože s růstem důchodu rostou výdaje, a lidé tudíž potřebují vyšší stav peněžních zůstatků pro hladké zabezpečování svých výdajů peněžní zůstatky se zvýší, vzroste-li důchod Peněžní zůstatky a úroková míra Domácnost či firma porovnává dva druhy nákladů: o Obětovaný úrokový výnos spojený s držbou likvidnějšího aktiva o Transakční náklady spojené s držbou méně likvidního aktiva - 8 -

9 dokud je obětovaný úrokový výnos nižší než transakční náklady, dá přednost likvidnějšímu aktivu jakmile obětovaný úrokový výnos již převyšuje tyto transakční náklady, dává přednost méně likvidnímu aktivu při vyšší úrokové míře chtějí domácnosti a firmy držet méně peněžních zůstatků a dávají přednost méně likvidním aktivům Nominální a reálné peněžní zůstatky Zvýšení cen nutí domácnosti firmy k tomu, aby zvýšily své peněžní zůstatky - snížení cen vede ke snížení peněžních zůstatků Nominální peněžní zůstatky zůstatky v našich peněženkách a na bankovních účtech Reálné peněžní zůstatky nominální peněžní zůstatky očištěné od inflace Růst reálných peněžních zůstatků = růst nominálních pen.zůstatků / index růstu cen Růst cenové hladiny znehodnotí původní reálné peněžní zůstatky abychom obnovili původní výši reálných peněžních zůstatků, musíme zvýšit své nominální peněžní zůstatky POPTÁVKA PO PENĚŽNÍCH ZŮSTATCÍCH Peněžní zůstatky, které domácnosti a firmy chtějí držet, nazýváme poptávanými peněžními zůstatky Funkce poptávky po peněžních zůstatcích udává závislost poptávaných peněžních zůstatků na úrokové míře (abychom vyloučili vliv inflace, mluvíme o funkci reálných peněžních zůstatků) Každá domácnost a každá firma má svou vlastní individuální poptávku po peněžních zůstatcích na trhu peněz se pak projevuje tržní poptávka po peněžních zůstatcích, která je součtem všech individuálních poptávek r (%) D poptávka po reálných peněžních zůstatcích: křivka D je tržní poptávkou po reálných peněžních zůstatcích křivka je klesající, protože při nižší úrokové míře se stává výhodné držet více peněžních zůstatků a méně dluhopisů či jiných aktiv. r 0 r 1 (M/P) 0 (M/P) 1 M/P (Kč) Změna reálného HDP se projeví posunem křivky poptávky po reálných zůstatcích doprava r (%) D D r 0 (M/P) 0 (M/P) 1 M/P (Kč) BANKOVNÍ SOUSTAVA Bankovní soustava je odpovědná za tvorbu peněz Tvoří ji centrální banka a komerční banky Komerční banky jsou soukromé instituce, které fungují jako finanční zprostředkovatel přijímají vklady od těch, kdo spoří, a půjčují těm, kdo mají investiční příležitosti Historie: moderní banky (tak, jak je známe) vyvinuly v Anglii ze zlatnických bank, které se zabývaly pouze úschovou zlata banka přijala do úschovy zlaté mince a vydala za ně své bankovky množství peněz se tím nezměnilo (bankovky se dostaly do oběhu místo zlata) šlo o banku se 100% rezervami - banka udržovala zlato plně ve svých rezervách a neposkytovala z něho nikomu žádné půjčky Rozvaha banky se 100% rezervami: Aktiva Pasiva rezervy vklady bankéři brzy pochopili, že je zbytečné držet 100% rezervy pro krytí vkladů, protože majitelé vkladů si nikdy nevybírají své vklady všichni najednou bankéři viděli, že udržování 100% rezerv je nejen zbytečné, ale i nevýnosné (rezervy jim nic nevynášely) vznik bank s částečnými rezervami rozvaha banky s 10% rezervami: Aktiva Pasiva rezervy vklady

10 půjčky dluhopisy celkem celkem banka vytvořila nové peníze lidé si u ní uložili a banka jim za ně dala bankovky ve stejné hodnotě, ale navíc banka jiným lidem půjčila to byly dodatečné peníze, které banka prostřednictvím svých půjček uvedla do oběhu v případě potřeby mohou banky okamžitě prodat dluhopisy na burze cenných papírů a také funguje mezibankovní peněžní trh, na kterém si banky vzájemně půjčují BANKY S ČÁSTEČNÝMI REZERVAMI A TVORBA PENĚZ (MULTIPLIKAČNÍ TVORBA VKLADŮ) v moderním bankovním systému převzaly úlohu zlata bankovky centrální banky centrální banka je jakousi bankou bank komerční banky si u ní ukládají své rezervy a mohou si od centrální banky také půjčit, když potřebují své rezervy zvýšit centrální banka je věřitel v poslední instanci rozvaha centrální banky: Aktiva vládní dluhopisy Pasiva bankovky v oběhu diskontní půjčky rezervy komerčních bank aktiva: vládní dluhopisy tím, že je CB nakoupila, stala se věřitelem vlády diskontní půjčky - půjčky komerčním bankám pasiva: bankovky v oběhu je to zákonné platidlo (CB vydá za její bankovky zase jen její bankovky) rezervy komerčních bank peníze, které si u ní komerční banky uložily rozvaha 1. komerční banky: Aktiva rezervy půjčky dluhopisy Pasiva Vklady diskontní půjčky zvýšení množství peněz v ekonomice nejprve přichází peněžní injekce od centrální banky odstartuje se proces multiplikační tvorby vkladů peněžní injekce vyvolá multiplikační přírůstek vkladů (za předpokladu, že soukromé osoby drží pouze vklady a žádné oběživo), který je dán rovnicí: ΔD = ΔH + (1-r D)*ΔH + (1-r D)² *ΔH + (1-r D)³ *ΔH + ΔD konečný přírůstek vkladů r D míra bankovních rezerv (podíl bankovních rezerv na vkladech) ΔH peněžní injekce přírůstek vkladů je dán součtem nekonečné geometrické řady: ΔD = 1 * ΔH 1/r D se nazývá peněžní multiplikátor je větší než 1 (protože banky udržují pouze částečné rezervy, čili r D je menší než 1) je tím vyšší, čím nižší je míra bankovních rezerv rd Multiplikační tvorba vkladů: CENTRÁLNÍ BANKA nákup vládních dluhopisů za 100 CB soukromá osoba vklad Komerční banka rezervy +10 vklady +100 půjčka 90 vklad Komerční banka rezervy +9 vklady +90 půjčka 81 vklad Komerční banka rezervy +8,1 vklady +81 půjčka 72,9. Zcela obdobně jako multiplikační tvorba vkladů probíhá také, ovšem opačným směrem, multiplikační destrukce vkladů jeli peněžní multiplikátor 10, pak prodej vládních obligací CB vyvolá desetinásobný úbytek bankovních vkladů PENĚŽNÍ ZÁSOBA A PENĚŽNÍ AGREGÁTY Peněžní zásoba (M S ) suma peněz, kterou bankovní soustava vytvoří a kterou lidé a firmy drží jako peněžní zůstatky Velikost peněžní zásoby se vyjadřuje jedním z peněžních agregátů (M 1 nebo M 2)

11 Změny peněžní zásoby má v rukou centrální banka má na to 3 nástroje: Operace na volném trhu nákupy nebo prodeje vládních dluhopisů centrální bankou o chce-li CB zvýšit peněžní zásobu, nakupuje vládní dluhopisy za peníze, a tím uvádí dodatečné peníze do oběhu probíhá proces multiplikační tvorby vkladů o chce-li CB snížit peněžní zásobu, prodává vládní dluhopisy za peníze, a tím stahuje peníze z oběhu probíhá proces multiplikační destrukce vkladů diskontní půjčky půjčky, které CB poskytuje komerčním bankám mění peněžní zásobu stejným způsobem jako operace na volném trhu, ale jsou považovány za méně účinný nástroj k ovlivňování peněžní zásoby, jediným přesvědčujícím nástrojem je diskontní sazba úroková míra, kterou CB z diskontních půjček požaduje o když CB sníží diskontní sazbu, jsou komerční banky více lákány k tomu, aby si braly diskontní půjčky a naopak povinná míra bankovních rezerv mění peněžní zásobu tím, že mění velikost peněžního multiplikátoru CB má ze zákona právo komerčním bankám stanovit povinnou míru rezerv, která znamená minimální hranici, pod kterou rezervy nesmějí klesnout o snížení povinné míry bankovních rezerv zvyšuje peněžní multiplikátor, čímž roste peněžní zásoba a naopak TRH PENĚZ A JEHO ROVNOVÁHA (KRÁTKÉ A DLOUHÉ OBDOBÍ) na trhu peněz se střetává poptávka po peněžních zůstatcích s peněžní zásobou peněžní zásoba je vytvořena centrální bankou a na poptávku po peněžních zůstatcích nereaguje nerovnováha na trhu peněz je taková situace, kdy lidé a firmy ve svém souhrnu drží více nebo naopak méně peněžních zůstatků, než kolik by jich držet chtěli když domácnosti a firmy drží více peněžních zůstatků, něž kolik by držet chtěly, snaží se části peněžních zůstatků zbavit tak, že nakupují jiná aktiva (např. dluhopisy) růst poptávky po dluhopisech zvyšuje tržní cenu dluhopisů, a tudíž snižuje úrokovou míru z dluhopisů pokles úrokové míry vede domácnosti a firmy k tomu, že chtějí držet více peněžních zůstatků nakonec se úroková míra ustálí na takové úrovni když domácnosti a firmy drží méně peněžních zůstatků, než kolik by jich držet chtěly, snaží se zvýšit své peněžní zůstatky prodejem dluhopisů růst nabídky dluhopisů snižuje jejich tržní cenu, a tudíž zvyšuje úrokovou míru růst úrokové míry přiměje domácnosti a firmy, aby chtěly držet méně peněžních zůstatků nakonec se úroková míra ustálí na takové úrovni rovnováhy na trhu peněz se dosahuje pohybem úrokové míry ta musí dosáhnout takové úrovně, při níž jsou domácnosti a firmy spokojeny s peněžními zůstatky, které drží r (%) D M S /P trh peněz a jeho rovnováha: křivka D je poptávka po reálných peněžních zůstatcích. M S /P je reálná peněžní r 1 zásoba. Při úrokové míře r 1 chtějí lidé a firmy ve svém souhrnu držet méně peněžních zůstatků, něž kolik jich drží proto nakupují dluhopisy. Cena dluhopisů roste a úroková míra klesá, dokud lidé a firmy nebudou chtít držet r E E M S /P peněžních zůstatků. Při úrokové míře r 2 je tomu naopak. Bod E je bodem rovnováhy trhu peněz a r E je rovnovážná úroková míra. r 2 (M/P) 1 M S /P (M/P) 2 M/P (Kč) růst peněžní zásoby v krátkém období v krátkém období (zhruba do jednoho až dvou let) vyvolává růst peněžní zásoby snížení úrokové míry snížení úrokové míry se na trhu zapůjčitelných fondů projeví v růstu investic, a protože investice mají důchodotvorný účinek dochází k růstu HDP trh zapůjčitelných fondů a trh peněz jsou navzájem propojeny prostřednictvím úrokové míry růst peněžní zásoby znamená, že rostou bankovní půjčky bankovní půjčky představují nabídku zapůjčitelných fondů sníží se úroková míra a zvýší se investice přírůstek investic vyvolává růst důchodů a spotřeby na to reagují výrobci zvýšením výroby roste HDP pokles peněžní zásoby by obdobně vyvolal pokles nabídky zapůjčitelných fondů Trh peněz Trh zapůjčitelných fondů r (%) r (%) D M/P (M/P) D Levý graf ukazuje trh peněz když se zvýší S peněžní zásoba, klesne úroková míra z r E na r E. S Pravý graf ukazuje trh zapůjčitelných r E E r E E fondů zvýšení peněžní zásoby zvýšilo nabídku zapůjčitelných fondů ze S na S a úroková míra klesá z r E na r E. r E E r E E M/P (M/P) M/P (Kč) K E K E K (Kč)

12 růst peněžní zásoby v dlouhém období v dlouhém období (zhruba po jednom až dvou letech) tyto účinky (pokles úrokové míry a růst investic a HDP) mizí a místo nich se dostavuje růst cenové hladiny růst množství peněz zvyšuje agregátní výdaje protože se výrobní faktory nezvětší, nezvětší se množství vyráběných statků rostou jejich ceny r (%) D M/P (M/P) zvýšení nominální peněžní zásoby z M na M zvýší krátkodobě reálnou peněžní zásobu z Růst P M/P na (M/P). Trh se dostává do bodu E a úroková míra klesá na r E. V dlouhém Období se však cenová hladina zvýší z P na P a reálná peněžní zásoba se opět sníží. Trh Růst M se vrací do původního bodu E. r E E r E E M/P (M/P) M/P (Kč) podobně se vše vrací také na trhu zapůjčitelných fondů úroková míra roste, investice klesají a s nimi klesá i HDP dlouhodobé účinky peněžní zásoby na cenovou hladinu popisuje kvantitativní teorie peněz (k prvním autorům patří filozof D.Hume) tato teorie říká, že když roste peněžní zásoba, vyvolává to proporcionální růst cenové hladiny Agregátní nabídka a Agregátní poptávka AGREGÁTNÍ POPTÁVKA agregátní poptávka ukazuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který domácnosti a firmy chtějí nakupovat (cenovou hladinu měříme indexem růstu cen) průběh funkce agregátní poptávky je klesající (souvisí s trhem peněz) efekt reálných peněžních zůstatků lidé se na trhu CP začnou zbavovat aktiv, čímž klesne jejich cena a vzroste úroková míra, klesnou investice a sníží se spotřeba klesne HDP nepůsobí zde ani substituční ani důchodový efekt když se zvýší cenová hladina, zvyšují se ceny všech statků v domácím produktu, proto nepůsobí substituční efekt když se zvýší cenová hladina, zvýší se také příjmy firem a odtud také důchody domácností, proto mohou firmy i domácnosti nakupovat zdražené zboží ve stejném množství jako dříve efekt reálných peněžních zůstatků když se zvýší cenová hladina, lidé a firmy zjišťují, že se snížily jejich reálné peněžní zůstatky Aby udržely reálné peněžní zůstatky v původní výši, prodávají dluhopisy a jiná aktiva klesnou investice a spotřeba klesá poptávaný reálný HDP pokles cenové hladiny má opačné účinky lidé a firmy zjišťují, že se jejich reálné zůstatky zvýšily, zbavují se přebytečných peněžních zůstatků tak, že nakupují dluhopisy a jiná aktiva, což zvyšuje jejich cenu a snižuje úrokovou míru nižší úroková míra zvyšuje investice a spotřebu roste poptávaný reálný HDP r (%) D M S /P 2 M S /P 1 M S /P 3 P 2>P 1 P 3<P 1 cenová hladina a úroková míra: Křivka D je poptávkou po reálných peněžních zůstatcích. Při nominální r 2 peněžní zásobě M S se reálná peněžní zásoba mění se změnami cenové hladiny. Zvýšení cenové hladiny z P 1 na P 2 sníží reálnou peněžní zásobu a zvýší úrokovou míru z r 1 na r 2. Naopak snížení cenové hladiny z P 1 na P 3 zvýší r 1 E reálnou peněžní zásobu a sníží úrokovou míru z r 1 na r 3. r 3 M/P (Kč) křivka agregátní poptávky se odvozuje při dané nominální peněžní zásobě ukazuje nám, že reálný HDP, který lidé a firmy chtějí kupovat, je klesající funkcí cenové hladiny cenová AD hladina P P 2 Agregátní poptávka: Křivka agregátní poptávky ukazuje, že při vyšší cenové hladině chtějí domácnosti a firmy nakupovat nižší reálný HDP než při nižší cenové hladině. P 1 P

13 HDP 2 HDP 1 HDP 3 reálný HDP (Kč) změny agregátní poptávky příčinou změn agregátní poptávky je změna nominální peněžní zásoby o zvýšení nominální peněžní zásoby snižuje úrokovou míru, zvyšuje investice a spotřebu a tedy také reálný HDP posouvá křivku AD doprava o snížení nominální peněžní zásoby posouvá křivku AD doleva posun po křivce AD: když se při dané nominální peněžní zásobě mění cenová hladina posun křivky AD: když se mění nominální peněžní zásoba cenová AD AD AD hladina P 1 HDP 3 HDP 1 HDP 2 reálný HDP AGREGÁTNÍ NABÍDKA V DLOUHÉM A KRÁTKÉM OBDOBÍ agregátní nabídka ukazuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který firmy chtějí vyrábět průběh funkce AS je rostoucí při vyšší cenové hladině firmy vyrábějí větší reálný HDP když se zvyšuje cenová hladina, lidé i firmy po určitou dobu podléhají peněžní iluzi peněžní iluze znamená, že si člověk nebo firma dobře uvědomuje růst své vlastní ceny, ale neuvědomuje si růst ostatních cen je příčinou toho, že růst cen vede k růstu produkce a zaměstnanosti peněžní iluze po čase vyprchají zaměstnanost se vrátí na původní úroveň a s ní se vrací na původní úroveň i produkce když se cenová hladina snižuje, firmy podlehnou iluzi, že klesá jejich cena, a proto snižují výrobu jejich poptávka po práci se snižuje sníží se nominální mzdy snížení nominálních mezd zaměstnanci pokládají i za snížení reálných mezd nabízí méně práce po vyprchání peněžní iluze se nabídka práce opět zvýší snížení zaměstnanosti a výroby vyvolávají také kolektivní mzdové dohody mohou být překážkou pro pokles nominálních mezd a tím i cen jsou příčinou krátkodobých mzdových a cenových strnulostí (nominální mzdy jsou strnulé směrem dolů) zaměstnanost, na kterou se trh práce navrací po vyprchání cenových iluzí a po prolomení mzdových strnulostí, nazýváme přirozenou zaměstnaností křivka agregátní nabídky krátkého období (AS) nám ukazuje, že reálný HDP, který firmy chtějí vyrábět, je v krátkém období rostoucí funkcí cenové hladiny krátké období doba, po kterou lidé a firmy podléhají peněžní iluzím a po kterou jsou mzdy strnulé směrem dolů AS L cenová hladina AS Agregátní nabídka a potenciální produkt: Křivka AS je agregátní nabídka krátkého období. Při vyšší cenové hladině chtějí firmy vyrábět vyšší reálný HDP. Dlouhodobá agregátní nabídka je dána potenciálním produktem HDP P a není ovlivněna změnou cenové hladiny. P 0 HDP P reálný HDP agregátní nabídka dlouhého období (AS L) je dána potenciálním produktem v dlouhém období je HDP, který chtějí firmy vyrábět, nezávislý na výši cenové hladiny POTENCIÁLNÍ PRODUKT potenciální produkt - HDP, na který se ekonomika navrací po prolomení mzdových strnulostí a po vyprchání peněžních iluzí potenciální produkt je produkt, který se vyrábí při přirozené zaměstnanosti není ovlivněn změnami cenové hladiny změny cenové hladiny mohou vychýlit HDP od potenciálního produktu pouze krátkodobě, nikoliv však dlouhodobě MAKROEKONOMICKÁ ROVNOVÁHA makroekonomická rovnováha je určena vzájemným působením AS a AD nachází se v bodě, kde se křivky AS a AD protínají

14 národní produkt, cenová hladina a celková zaměstnanost se ustálí na úrovních, které odrážejí množství, jež chtějí firmy prodat kupujícím, kteří o ně mají zájem dlouhodobá rovnováha se vyznačuje tzv. plnou zaměstnaností přirozenou mírou nezaměstnanosti pod vlivem nabídkových a poptávkových šoků dochází ke změně nominálního produktu změny nominálního HDP jsou doprovázeny změnou v množství peněz nebo rychlosti jejich oběhu M*V = P*T M množství peněz, V transakční rychlost, P cena, T počet transakcí za rok P AD AS Makroekonomická rovnováha: V bodě E leží makroekonomická rovnováha určuje celkovou cenovou hladinu P a výši produktu Q, který firmy vyrábějí a prodávají a kupující je při dané ceně kupují. E Q (reálný HDP) ZMĚNY AGREGÁTNÍ POPTÁVKY A AGREGÁTNÍ NABÍDKY šoky ze strany poptávky ke změnám AD dochází, když se změní nominální peněžní zásoba nejčastější příčinou takových poptávkových šoků bývá chování centrální banky cenová AS L hladina AD AD AS Šok z růstu agregátní poptávky: AS Původní rovnováha byla v bodě A. Zvýšení nominální peněžní zásoby posunulo Křivku agregátní poptávky z AD do AD a ekonomika se dostala do bodu B. Po P 2 C určité době se vrací na potenciální produkt, avšak do bodu C. To proto, že se náklady (nominální mzdy) zvýšily, takže se posunula i křivka krátkodobé P 1 B agregátní nabídky z AS do AS. P 0 A HDP P HDP1 reálný HDP poptávkový šok zvýšil reálný HDP a zaměstnanost pouze krátkodobě, dlouhodobě nikoli trvalým pozůstatkem tohoto šoku je vyšší cenová hladina ekonomika se navrací na svůj potenciální HDP při vyšší cenové hladině cenová AS L hladina AD AS AD AS Šok z poklesu agregátní poptávky: Původní rovnováha byla v bodě A. Snížení nominální peněžní zásoby posunulo Křivku agregátní poptávky z AD do AD a ekonomika se dostala do bodu D. Po P 0 A určité době se vrací na potenciální produkt, avšak do bodu E. To proto, že se D náklady (nominální mzdy) snížily, takže se posunula i křivka krátkodobé agregátní nabídky z AS do AS. P 3 P 4 E HDP2 HDP P reálný HDP dlouhodobý účinek poklesu poptávky na cenovou hladinu je sice příznivý, ale je vykoupen určitým obdobím hospodářského poklesu a nezaměstnanosti šoky ze strany nabídky k šoku ze strany nabídky dojde, když náhle vzrostou některé náklady nákladové šoky typickým nákladovým šokem je zvýšení mezd, které není podloženo růstem produktivity práce mzdy cenová AD AS L AS mzdový šok: D S hladina AS levý graf ukazuje trh práce, na němž B zvýšení mzdy z W 0 na W 1 vyvolalo W 1 B nedobrovolnou nezaměstnanost. Pravý A P 1 A graf ukazuje, jak zvýšení mezd posunulo W 0 P 0 křivku krátkodobé agregátní nabídky z AS do AS a ekonomika se dostala z bodu A do bodu B. Poté, co nezaměstnanost L 1 L N L 2 zaměstnanost HDP1 HDP P reálný HDP opět stlačila mzdy dolů, se ekonomika vrací zpět do bodu A. mzdový šok má za následek pokles reálného HDP a zároveň růst cenové hladiny jiným druhem nákladového šoku je ropný šok nepříznivý ropný šok (kartel OPEC) má za následek pokles reálného HDP a zároveň růst cenové hladiny příznivý ropný šok (světové snížení ceny ropy) se projeví v poklesu cenové hladiny a ve zvýšení reálného HDP

15 ekonomika je vystavena šokům jak ze strany nabídky, tak ze strany poptávky tyto šoky jsou zdrojem ekonomické nestability 6 Hospodárský cyklus FÁZE A PŘÍČINY HOSPODÁŘSKÝCH CYKLŮ tržní ekonomika se nevyvíjí hladce, nýbrž podléhá ekonomickým výkyvům odlišujeme strukturální a cyklické výkyvy strukturální výkyvy dochází k nim, protože se neustále mění preference spotřebitelů, mění se vzácnost ekonomických zdrojů, objevují se nové výrobní poznatky a technologie nebo se mění komparativní výhody různých zemí znamenají, že se některá odvětví smršťují a jiná naopak expandují proto existuje i strukturální nezaměstnanost jsou přirozenou a nezbytnou reakcí ekonomiky přizpůsobující se změnám na trzích jsou výrazem pružnosti a adaptability ekonomiky cyklické výkyvy jsou charakterizovány všeobecným poklesem a poté zase všeobecným růstem výroby a zaměstnanosti v téměř všech odvětvích fáze hospodářského cyklu cyklickým výkyvům říkáme hospodářské cykly je pro ně typické střídání fáze expanze a fáze recese expanze růst reálného HDP zrychluje a HDP roste nad potenciální produkt o růst poptávky, dostatek pracovních příležitostí, růst cen, poptávka převyšuje možnosti nabídky, rostou zisky firem recese růst zpomaluje a dochází k poklesu reálného HDP pod potenciální produkt, mluvíme o ní, když HDP během dvou po sobě jdoucích čtvrtletích klesá o klesají investice a poptávka, mohou klesat ceny některých produktů, klesá poptávka po práci, klesají ceny aktiv (problémy na finančních trzích) deprese hluboký a dlouhotrvající hospodářský pokles růst reálného vrchol HDP (%) trend úroveň 4 expanze vrchol potenciál. HDP deprese recese expanze 0-1 roky -2 deprese příčiny hospodářských cyklů monetární teorie (K. Wicksell, F.A. Hayek) o vidí příčiny cyklických výkyvů ve změnách peněžní zásoby, které uštědřují ekonomice poptávkové šoky reálná teorie (J.M. Keynes) o vidí příčinu cyklických pohybů v reálných silách, jako jsou investiční vlny nebo inovační vlny o střídavé vlny investičního pesimismu a optimismu, které vyvolávají změny AD a tím i změny HDP expanze a recese jsou výkyvy reálného HDP kolem potenciálního produktu, které jsou vyvolávány změnami AD poptávkovými šoky Expanze Recese Cenová AD AS L cenová AS L hladina AD hladina AD AS Levý graf znázorňuje expanzi: AD zvýšení AD zvyšuje HDP nad AS potenciál. P 1 P 0 Pravý graf znázorňuje recesi: Snížení AD stlačuje HDP pod P 0 P 2 potenciál. HDP P HDP1* reálný HDP HDP2* HDP P reálný HDP firmy v období expanze jsou přechodným poklesem úrokové míry popleteny dostaly falešný signál pokládaly nižší úrokovou míru za signál zlevnění kapitálu, za jev dlouhodobý, nikoliv pomíjivý proto více investovaly po opadnutí peněžní iluze, když se úroková míra vrací na původní výši, by firmy nejradši své investice odvolaly, což však není možné hospodářské cykly jsou v podstatě investiční cykly

16 MECHANISMUS HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU kolísání agregátní poptávky a nabídky vysvětlení střídání jednotlivých fází hospodářského cyklu, tedy mechanismu cyklu, vychází v tradičním pojetí z kolísání AD nebo AS tedy z příčin jednotlivých poptávkových a nabídkových šoků rozkolísanost AD nebo AS, vedoucí ke kolísání ekonomické aktivity, může být způsobena jednotlivými spíše nahodilými událostmi, zasahujícími danou ekonomiku, jako např.: o výrazné zvýšení vládních výdajů o silní nárůst cen surovin na světových trzích (zejména ropy) o přírodní katastrofy, války o malé otevřené ekonomiky (s velkým podílem exportu na HDP) jsou intenzivně vystaveny vlivu kolísání zahraniční poptávky často jsou však hospodářské cykly připisovány systematicky působícím příčinám se specifickými vazbami tímto vysvětlením cyklů se zabývají různé teorie konjunktury teorie konjunktury keynesiánský přístup k interpretaci hospodářských cyklů se zaměřuje na rozkolísanost AD pod vlivem výkyvů v investičních a spotřebních výdajích, které jsou vyvolány např. pesimistickým očekáváním podniků a domácností, nebo výkyvy v bohatství důležitou okolností je skutečnost, že výpadek těchto výdajů není nahrazen jinými výdaji v monetaristickém pojetí je rozkolísanost AD podmíněna peněžními iluzemi pracovníků (jejich nesprávnými inflačními očekáváními) monetaristické vysvětlení cyklického kolísání hospodářské aktivity přitom jednostranně připouští pouze vliv měnové politiky (výkyvy v peněžní nabídce) na AD. - zpochybňuje možnost dalších vlivů, jako je např. fiskální politika nebo výkyvy v autonomních výdajích soukromého sektoru hospodářské cykly jsou tak vyvolány nevhodnou měnovou politikou centrálních bank nová klasická makroekonomie, založená na hypotéze racionálních očekávání, připouští efekt neočekávané změny AD na produkt pouze za předpokladu krátkodobě mylné interpretace vývoje cenových relací podniky a pracovníky ekonomické subjekty považují všeobecný růst cen za růst cen právě své produkce a také růst mezd je vnímán izolovaně od růstu cen mylné očekávání umožní krátkodobý výkyv produktu teorie politického hospodářského cyklu vychází z názoru, že rozhodujícími příčinami fluktuace produktu jsou intervencionistické zásahy autorit - zejména měnová a fiskální politika kolísání je dáno rytmem voleb před blížícími se volbami preferují politikové expanzivní politiku a po volbách je preferován boj s inflací pomocí restriktivní politiky podle inovační teorie jsou střednědobé cykly způsobeny inovacemi (tvůrčími činy v ekonomice), vznikajícími na základě invence (nápadů, objevů) fáze hospodářského poklesu je interpretována jako ozdravný proces, během kterého zanikají neperspektivní investice o inovace mají různé formy vznik nových produktů, použití nových výrobních metod, získání nových trhů multiplikátor a akcelerátor princip akcelerátoru je teorií o faktorech, které určují investice je to teorie investičních výdajů, podle níž je úroveň investic určována tempem růstu reálného HDP to znamená, že čisté investice jsou kladné (vysoké), jestliže HDP roste, a nulové (nízké), jestliže se HDP nemění (dokonce i když je HDP velmi vysoký) akcelerační princip vyjadřuje skutečnost, že čisté indukované investice (I n) vyvolané investice (určené velikostí HDP) jsou funkcí míry změny reálného produktu (Y) I n = a*y uvažujeme-li, že začne růst HDP vyvolá to na základě akceleračního principu nové indukované investice tyto nové investice v souladu s multiplikačním efektem podnítí další růst HDP HDP roste až do okamžiku, kdy dosáhne potenciálního produktu a poté začne tempo růstu HDP klesat, až se zastaví při poklesu tempa začne působit akcelerátor a multiplikátor opačně HDP v důsledku jejich působení klesá až do okamžiku, kdy dosáhnou sedlového bodu protože se ale celkové investice skládají nejen z indukovaných investic, ale i z obnovovaných investic, slouží tyto restituční investice jako dolní hranice poklesu investic jakmile tyto investice dosáhnou této spodní hranice, pokles se zastaví a zastaví se i pokles HDP v této situaci slouží obnovovací investice v souladu s principem akcelerátoru k novému růstu investic a tím i HDP celý hospodářský cyklus se opakuje reálné hospodářské cykly teorie reálných hospodářských cyklů jde o nabídkově orientovanou teorii, která se nevyjadřuje v tradičních pojmech modelu s AD a AS tato teorie rozlišuje počáteční impuls nástupu cyklické fáze expanze nebo recese a mechanismus udržování cyklu počátečním impulzem jsou exogenní reálné šoky okolnosti ovlivňující produktivitu výrobních faktorů (technologické změny, mimořádné klimatické výkyvy) a změna vládních výdajů tyto okolnosti vedou k růstu produktu a tím také k růstu reálných důchodů teorie reálných hospodářských cyklů odmítá význam kolísání nominální peněžní zásoby (resp. Měnové politiky CB) na vývoj produktu vývoj peněz se přizpůsobuje vývoji produktu mechanismus udržování cyklu je založen na stimulaci ekonomických subjektů k vyšší aktivitě růstem reálných důchodů (nebo naopak) jde o tzv. intertemporální (mezičasovou) substituci mezi prací a volný časem